(1) Majetkový přírůstek nebo úbytek u vozidel, strojů, kancelářského zařízení a ostatního inventáře výdělečných podniků se ocení srovnáním počátečního stavu a konečného stavu zmíněných předmětů. Počáteční stav majetku se při tom ocení pořizovací cenou po odečtení částek odpovídajících skutečnému opotřebení nebo znehodnocení do rozhodného dne počátečního, konečný stav majetku pak podle ustanovení § 51.

(2) Majetkový přírůstek u předmětů, uvedených v odstavci 1, může býti oceněn u výdělečných podniků, které vedou řádné obchodní knihy, 50% investičního nákladu. Investičním nákladem se rozumějí částky, odpovídající cenovým předpisům, které byly v rozhodné době vynaloženy na pořízení předmětů uvedených ve větě prvé.

(3) Prokáže-li se, že skutečné opotřebení včetně mimořádných ztrát a poškození, jež v rozhodný den konečný dosud trvají, činí u předmětů uvedených v odstavci 1 více než 50% investičního nákladu, může býti majetkový přírůstek oceněn níže, musí však býti oceněn nejméně 30% investičního nákladu.

(4) Majetkový přírůstek nebo úbytek u zásob všeho druhu výdělečných podniků se ocení obdobně podle ustanovení odstavce 1.

Majetkový přírůstek, který nastal zlepšením (investicemi) podle ustanovení § 28, odst. 1 a 2, se ocení částkou, odpovídající cenovým předpisům, která byla na zlepšení vynaložena.

(1) Nelze-li použíti ustanovení §§ 25 až 27, ocení se majetkový přírůstek nebo úbytek (po případě počáteční stav a konečný stav majetku) obecnou cenou.

(2) Obecnou cenou jest částka, které by se dosáhlo za šetření platných cenových předpisů prodejem majetkového předmětu něho práva v rozhodný den v běžném obchodním styku podle jejich stavu a jakosti, bez ohledu na mimořádné okolnosti nebo osobní poměry. Za osobní poměry jest považovati též omezení v nakládání, která tkví v osobě poplatníka nebo jeho právního předchůdce.

(3) Ministerstvo financí vydá podle potřeby pro ocenění majetkových přírůstků nebo úbytků (po případě počátečního a konečného stavu majetku) obecnou cenou závazné oceňovací směrnice, jež vyhlásí v Úředním listě.

(1) Za majetkový přírůstek se považují:

a) dluhy, které zanikly po rozhodném dni počátečním;

b) rozdíl mezi počátečním a konečným stavem dluhů, je-li konečný stav nižší než počáteční;

c) břemena, která po rozhodném dni počátečním zanikla zcela nebo zčásti proto, že se oprávněný svého práva vzdal zcela nebo zčásti za plat.

(2) Od celkového majetkového přírůstku se odečtou:

a) dluhy, které vznikly po rozhodném dni počátečním a trvají k rozhodnému dni konečnému;

b) rozdíl mezi počátečním a konečnými stavem dluhů, je-li konečný stav vyšší než počáteční;

c) břemena, jež vznikla po rozhodném dni počátečním, trvají-li k rozhodnému dni konečnému.

(1) Dluhy se ocení jako peněžité pohledávky (§ 25, odst. 1, písm. b).

(2) Břemena se ocení částkou, která byla při jejich vzniku nebo zániku oprávněným nebo povinným vyplacena, nebo obecnou cenou plnění (§ 28), byla-li náhrada poskytnuta jinak než v penězích. Podmínkou však jest, aby náhrada byla přiměřená hodnotě břemene. Vzniklo-li břemeno při postupu nebo prodeji majetku, zejména zemědělského a lesního, ocení se kupní (postupní) cenou nebo poměrnou její částí. Břemena, jež nemohou býti oceněna žádným se shora uvedených způsobů, se ocení, jde-li o právo užívání, požívání nebo právo na jiné opětující se užitky, způsobem uvedeným v §§ 56 až 58, jinak obecnou cenou (§ 28).

Platidla, vklady, pohledávky a dluhy, které znějí na cizozemskou měnu, se ocení částkou přepočtenou na československé koruny podle přepočítacího kursu, který určí ministr financi vyhláškou v Úředním listě.

Pro přihlášení majetku jest příslušna berní správa, v jejímž obvodu měl přihláškou povinný dne 1. listopadu 1945 bydliště, po případě, jde-li o osoby právnické, sídlo (obchodní vedení). Pro majetek neodevzdaných (nerozdělených) pozůstalostí jest příslušna berní správa, v jejímž obvodu jest pozůstalostní soud. Pro majetek osob, které nemají v tuzemsku ani bydliště ani sídlo, jest příslušna berní správa, v jejímž obvodu jest majetek nebo jeho nejcennější část.

(1) Veřejné úřady a soudy, jakož i osoby fysické nebo právnické jsou povinny na požádání finanční správy spolupůsobiti v přihlašovacím řízení. Žádosti musí býti vyhověno bez průtahu. K vynucení této povinnosti může býti fysické osobě nebo právnické osobě uložena pořádková pokuta až do výše Kčs 10.000.-.

(2) Osoby které nejsou československými státními zaměstnanci, musí, budou-li k tomu vyzvány, vykonati příslušnému přihlašovacímu úřadu slib.

(3) Osobám, uvedeným v odstavci 1, přísluší odměna za ztrátu času, a to podle směrnic, jež vydá ministerstvo financí.

(1) Dávce z majetkového přírůstku podléhají majetkové přírůstky, zjištěné podle ustanovení části prvé, snížené o majetkové úbytky, zjištěné podle týchž ustanovení, a o majetková nabytí, uvedená v § 35.

(2) Od dávky z majetkového přírůstku jest osvobozen majetek, uvedený v § 15, odst. 1 a 3. Vláda může rozšířiti toto osvobození též na jiný majetek.

(3) Ministerstvo financí osvobodí od dávky z majetkového přírůstku majetek, který slouží bezprostředně, trvale a výlučně účelům obecně užitečným nebo dobročinným.

(1) Majetkovým nabytím podle ustanovení § 4, odst. 1 jest majetek (§§ 3 až 10), jehož bylo v rozhodné době nabyto:

a) nápadem dědictví nebo odkazů včetně nápadů na základě povinného dílu;

b) darováním, mají-li dary, věnované týmž dárcem témuž obdarovanému v rozhodné době, dohromady hodnotu vyšší než Kčs 10.000.-; darováním se tu rozumí také věno, výbava a všechna jiná věnování, jež se mají při dědičném nápadu po tom, kdo je dal, započítati do povinného dílu;

c) svatebními smlouvami, nastal-li převod po smrti manželově;

d) plněním, které bylo nabyvateli uloženo ve prospěch třetích osob pro případ smrti, nebo které nabyvatel poskytl třetím osobám podle posledního přání zůstavitelova;

e) částečně bezplatným převodem, t. j. převodem, při němž obecná cena převedeného majetku převyšovala v době převodu hodnotu plnění, k němuž se nabyvatel zavázal. Za účelem zjištění, zda jde o částečně bezplatný převod, se ocení předmět plnění obecnou cenou (§ 28). Je-li plněním právo užívání, požívání nebo právo na jiné opětující se užitky, ocení se právo způsobem uvedeným v §§ 56 až 58;

f) výplatou pojistného kapitálu nebo důchodů při úrazovém nebo nemocenském pojištění nebo výplatou odškodného za úraz nebo nemoc;

g) výplatou pojistného kapitálu, odkupní sumy nebo důchodů při všech druzích životního pojištění po odečtení prémií zaplacených v rozhodné době;

h) věnováním z veřejných prostředků jako náhrada osobám, jež v rozhodné době utrpěly osobní škody z důvodů národní, rasové nebo politické persekuce.

(2) Dluhy a břemena, které v době nabytí souvisely s majetkem uvedeným v odstavci 1 a v rozhodný den konečný dosud trvají, nemohou býti odečteny u nabyvatele od celkového majetkového přírůstku podle ustanovení § 29, odst. 2.

(3) Na majetek, uvedený v odstavci 1, písm. a) až e), se hledí pro výpočet dávky z majetkového přírůstku tak, jako by rozhodného dne konečného byl dosud ve vlastnictví zůstavitelově nebo dárcově.

Dávkou z majetkového přírůstku jest povinen, bez újmy ustanovení § 83, odst. 1, věty třetí, vlastník majetku nebo osoba, která majetek drží jako by jí patřil (§ 16, odst. 5). Orgán, pověřený správou majetku (§ 16, odst. 1), musí pečovati o to, aby dávka mohla býti řádně uložena.

(2) Povinnost k dávce z majetkového přírůstku podle ustanovení odstavce 1 postihuje jak osoby fysické, tak i osoby právnické. U fysických osob se zdaní společně s hlavou rodiny též příslušníci rodiny (§ 16, odst. 6). Za právnické osoby se považují též těžířstva, pravovárečná měšťanstva, komposesoráty, urbariáty a neodevzdané (nerozdělené) pozůstalosti, nikoliv však veřejné obchodní společnosti a komanditní společnosti.

(3) U majetkových nabytí; podrobených dávce z majetkového přírůstku podle ustanovení § 35, odst. 3, jest dávkou povinen:

a) u darování a částečně bezplatných převodů [§ 35, odst. 1, písm. b) a e)] dárce (převodce), je-li na živu, jinak neodevzdaná (nerozdělená) pozůstalost, nebo obdarovaný (nabyvatel), byla-li pozůstalost již projednána. Je-li obdarovaných (nabyvatelů) více, jsou povinni zapraviti dávku poměrně podle celkové výše darů;

b) v ostatních případech osoba, která nabytím byla obohacena. Ustanovení písmene a), druhé věty platí obdobně.

(1) Základem pro vyměření dávky z majetkového přírůstku jest celková hodnota majetkových přírůstků, snížená o hodnotu majetkových úbytků a majetkových nabytí. Majetková nabytí, vyjmenovaná v § 35, odst. 1, písm. a) až e), se při tom ocení stejnou částkou, jakou byla oceněna jako majetkový přírůstek, majetková nabytí uvedená v § 35, odst. 1, písm. f) až h) pak částkou, která byla před rozhodným dnem konečným vyplacena jako pojistný kapitál nebo jako náhrada za utrpěné škody.

(2) Vyměřovací základ podle ustanovení odstavce 1 se sníží u fysických osob, které jsou československými státními občany, jakož i u osob, jež se za ně považují, nebo které v tuzemsku bydlí nebo tu pobývají déle jednoho roku, o tyto částky:

1. Kčs 20.000.- pro poplatníka,

2. Kčs 10.000:- pro manželku (manžela, družku) a

3. Kčs 5.000.- pro každého dalšího rodinného příslušníka (§ 16, odst. 6).

(3) Vyměřovací základ se zaokrouhlí, není-li dělitelný tisícem, na celých tisíc korun dolů.

(1) Dávka z majetkového přírůstku činí:

(2) Neprokáže-li poplatník, že majetkový přírůstek nepochází z prodejů za ceny, jež byly vyšší než ceny úředně stanovené, a že k obohacení ani jinak nebylo využito poměrů vyvolaných okupací, národní, rasovou nebo politickou persekucí nebo válkou, činí dávka z majetkového přírůstku 100% vyměřovacího základu.

(3) Ministerstvo financí se zmocňuje snížiti na žádost dávku z majetkového přírůstku poplatníkům výdělku neschopným., jakož i poplatníkům, jejichž schopnost výdělku jest pro stáří, nemoc nebo invaliditu trvale snížena, jsou-li poplatníci nebo osoby, o jejichž výživu pečují, zcela nebo převážně odkázáni na výnos poplatníkova majetku, a klesla-li by hodnota tohoto majetku po zapravení dávky z majetkového přírůstku pod částku Kčs 300.000.-. Toto zmocnění může býti zcela nebo zčásti přeneseno na podřízené úřady.

Přiznáním k dávce z majetkového přírůstku jest přihláška podle ustanovení §§ 18 a násl.

(1) Poplatník jest povinen si vypočítati dávku z majetkového přírůstku podle své přihlášky (§ 39) ještě před jejím vyměřením a zaplatiti ji převodem z vázaného vkladu nebo jiným způsobem podle § 68 do 45 dnů od konce lhůty k podání přihlášky (§ 18). Den doručení platebního rozkazu (§ 66, odst. 2) není pro splatnost dávky rozhodný.

(2) Poplatníkům, kteří nemohou zapraviti dávku z majetkového přírůstku vlastními majetkovými hodnotami podle ustanovení § 68, odst. 1, č. 1 až 4, může býti lhůta k zapravení dávky z majetkového přírůstku, uvedená v odstavci 1, vyměřovacím úřadem na žádost prodloužena až o 6 měsíců.

(3) Dávka vyměřená dodatečným platebním rozkazem jest splatna do 30 dnů po doručení tohoto platebního rozkazu.

(4) Nebyla-li dávka zaplacena včas (odstavec 1 až 3), jest dlužník povinen zaplatiti ¹/₂% poplatek z prodlení z nedoplatku dávky k poslednímu dni lhůty splatnosti a z nedoplatku dávky s příslušenstvím k poslednímu dni každého dalšího měsíce.

(5) Byla-li vyměřená dávka zčásti nebo úplně odepsána v důsledku rozhodnutí o odvolání proti platebnímu rozkazu, neopraví se poplatek z prodlení, ale přizná se poplatníkovi náhradní dobropis sazbou, stanovenou pro poplatek z prodlení, ke dnům rozhodným pro předpis tohoto poplatku, a to z částky odepsané dávky od její splatnosti až do vyrozumění poplatníka o odpisu, podléhal-li poplatník v této době zásadně poplatku z prodlení.

Dávce z majetku jest podroben majetek, který podléhá přihlašovací povinnosti podle § 1, odst. 1. Ustanovení § 1, odst. 3, §§ 3 až 15 a § 34, odst. 2 a 3 platí obdobně i pro dávku z majetku.

(1) Dávkou z majetku jest povinen, bez újmy ustanovení § 83, odst. 1; věty třetí, vlastník majetku nebo osoba, která majetek drží jako by jí patřil (§ 16, odst. 5). Orgán, pověřený správou majetku (§ 16, odst. 1), musí pečovati o to, aby dávka mohla býti řádně uložena.

(2) Povinnost k dávce z majetku podle ustanovení odstavce 1 postihuje jak osoby fysické, tak i osoby právnické. U fysických osob zdaní se společně s hlavou rodiny též příslušníci rodiny (§ 16, odst. 6). Za právnické osoby se považují též těžířstva, pravovárečná měšťanstva; komposesoráty, urbariáty a neodevzdaná (nerozdělené) pozůstalosti, nikoliv však veřejné obchodní společnosti a komanditní společnosti.

Rozhodným dnem pro vyměření dávky je rozhodný den konečný (§ 2, odst. 1, č. 2 a odst. 5).

Každou hospodářskou jednotku jest oceniti samostatně. Tvoří-li hospodářskou jednotku více majetkových předmětů nebo práv, ocení se všechny majetkové předměty a práva dohromady jako celek. To platí i tehdy, je-li hospodářskä jednotka společným majetkem několika osob. Cena ideálního podílu spoluvlastníkova se řídí rozsahem práv a povinností, které spoluvlastníci mají k sobě navzájem, a vyjádří se penízem, který by na spoluvlastníka připadl, kdyby se spoluvlastnictví zrušilo k rozhodnému dni.

Pokud zákon jinak neustanovuje, ocení se dávce podrobený majetek obecnou cenou (§ 28).

(1) Při zjišťování obecné ceny nemovitého majetku jest přihlédnouti též k právům spojeným s držbou nemovitostí a k příslušenství (§ 5, odst. 3).

(2) Právo stavby a jiná práva, jež podle zákonných ustanovení jsou postavena na roveň nemovitým věcem, ocení se samostatně.

Ministr financí se zmocňuje, aby stanovil vyhláškou v Úředním listě způsob oceňování jednotlivých druhů zemědělského a lesního majetku.

(1) Obecná cena zastavěného pozemku nesmí býti nižší než obecná cena, kterou by bylo pozemek oceniti jako nezastavěný.

(2) Obecnou cenou pozemků se započatou stavbou, která nebyla v rozhodný den (§ 43) dokončena, jest obecná cena pozemkové plochy s připočtením nákladů, které byly vynaloženy na stavbu až do této doby. Při tom se přihlédne k znehodnocení, které nastalo tím, že stavba nemohla býti dokončena.

(3) Byly-li na budově prováděny stavební změny (na př. přístavby nebo nástavby), připočtou se k její obecné ceně náklady, které byly vynaloženy na tyto stavební změny až do rozhodného dne (§ 43). Ustanovení druhé věty předchozího odstavce platí obdobně.

(1) Má-li býti určena obecná cena práva stavby nabyté nebo zřízené z práva stavby, zjistí se nejprve obecná cena pozemku včetně stavby tak, j oko by nebyl tímto právem zatížen.

(2) Obecná cena práva stavby, počítajíc v to stavby nabyté nebo zřízené z práva stavby (§ 6 zákona ze dne 26. dubna 1912, č. 86 ř. z., o právu stavby), se určí tolika setinami obecné ceny pozemku včetně stavby podle odstavce 1, kolik let čítá období mezi rozhodným dnem (§ 43) a dnem zániku práva stavby. Při tom se zlomky roku, přesahují-li šest měsíců, počítají za celý rok; ke kratším zlomkům se nehledí.

(3) Obecnou cenou pozemku zavazeného právem stavby jest částka, která vychází, odečte-li se od obecné ceny pozemku včetně stavby, zjištěné podle odstavce 1, obecná cena práva stavby, zjištěná podle odstavce 2.

(4) Není-li určitá doba trvání práva stavby ve smlouvě stanovena, nebo je-li tato doba závislá na výmince, která se v rozhodný den dosud nesplnila, určí se obecná cena způsobem, uvedeným v odstavcích 2 a 3, podle nejdelší doby, která jest podle smlouvy možná, nebo se použije, nebyla-li smluvena taková nejdelší doba, doby možné podle ustanovení § 3, odst. 1 zák. č. 86/1912 ř. z.

Ministr financí se zmocňuje, aby podle potřeby vydal pro oceňování jednotlivých druhů pozemkového a domovního majetku, zejména, činžovních a rodinných domů, závazné oceňovací směrnice, které vyhlásí v Úředním listě.

(1) Pro stanovení obecné ceny výdělečného, majetku jest zásadně rozhodná cena, které by se dosáhlo za celý podnik, kdyby se prodával za účelem dalšího provozování, nikoliv cena, které by se dosáhlo při prodeji jednotlivých majetkových předmětů a práv.

(2) Ministr financí se zmocňuje, aby stanovil vyhláškou v úředním listě jiný způsob oceňování výdělečného majetku.

Tuzemská platidla a vklady, znějící na československé koruny, se ocení cenou jmenovitou. Cizozemská platidla a vklady, znějící na cizí měnu, se přepočtou na československé koruny podle přepočítacího kursu, který určí ministr financí vyhláškou v úředním listě.

Cenné papíry se ocení cenou, kterou stanoví ministr financí po slyšení znalců vyhláškou v Úředním listě.

Cenné papíry, pro něž nebyla vyhlášena zvláštní cena (§ 53), podíly u společností s ručením obmezeným a závodní podíly u hospodářských a výdělkových společenstev se ocení:

a) jmenovitou hodnotou, jde-li o cenné papíry a podíly na znárodněných podnicích (§ 15, odst. 2), pokud není známa výše náhrady. Bude-li stanovená náhrada vyšší nebo nižší než je jmenovitá cena, upraví se vyměření dávky, jestliže celkový rozdíl bude činiti více než 3% vyměřovacího základu, a celkový rozdíl na dávce více než 500 Kčs;

b) jmenovitou hodnotu závodních podílů u hospodářských a výdělkových společenstev, nepřevyšuje-li 200 Kas;

c) obecnou cenou (§ 28) ve všech ostatních případech.

(1) Peněžité pohledávky se ocení cenou jmenovitou, neodůvodňují-li zvláštní okolnosti cenu vyšší nebo nižší. Pohledávky, které znějí na jiný předmět než peníze, se ocení obecnou cenou předmětu (§ 28). O přepočtení na československé koruny, u pohledávek znějících na cizí měnu platí obdobně ustanovení § 52.

(2) Bezúročné a doložkou času obmezené peněžní pohledávky se ocení částkou, která zůstane z jistiny po srážce 3% ročních úroků až do dne splatnosti.

(3) Nedobytné pohledávky se neoceňují.

(1) Požívací a užívací práva, jakož i práva na jiná opětující se plnění (dále zkráceně pouze užitky a plnění) se ocení kapitálovou cenou.

(2) Podkladem pro výpočet kapitálové ceny jest obecná cena (§ 28) užitku nebo plnění za jeden rok (roční cena). Roční cenou užitku z peněžité částky jsou, není-li jinak stanoveno, 3% jistiny.

(3) Kapitálová cena se vypočte násobkem roční ceny užitku nebo plnění, zjištěným podle doby jejich trvání.

(1) Kapitálovou cenou užitku a plnění vyhrazených na dobu určitou jest úhrn jejich ročních cen, nejvýše však 25 násobek.

(2) Kapitálovou cenou trvalých užitků a plnění jest 25 násobek, kapitálovou cenou užitků a plnění vyhrazených na dobu neurčitou pak 12 násobek roční ceny užitků nebo plnění, pokud není dále stanoveno jinak.

(3) Při výpočtu kapitálové ceny užitků a plnění, jejichž trvání závisí na více skutečnostech, se přihlédne pouze k té skutečnosti, pro níž v daném případě platí násobek nejvyšší. Je-li jednou z rozhodujících skutečností věk jedné nebo více osob, nesmí býti překročena hranice uvedená v § 58.

(1) Kapitálová cena užitků a plnění, obmezených na dobu života jedné osoby, se určí podle stáří této osoby násobkem roční ceny užitků nebo plnění, a to

(2) Závisí-li doba užitků nebo plnění na životě více osob tak, že užitky a plnění zanikají smrtí první osoby, jest rozhodným pro výpočet kapitálové ceny věk osoby nejstarší; trvají-li užitky a plnění až do smrti osoby poslední, jest rozhodným věk osoby nejmladší.

Dosud nesplatné nároky ze životního pojištění kapitálového nebo důchodového se ocení hodnotou vypočtenou podle tabulek vydaných ministrem financí (§ 10, odst. 1 dekretu č. 95/1945 Sb.).

(1) Dluhy a břemena se ocení týmž způsobem jako pohledávky (§ 55). Je-li dluhem nebo břemenem právo požívací, užívací nebo právo na jiná opětující se plnění, ocení se dluh nebo břemeno způsobem uvedeným v §§ 51 až 58.

(2) Dluhy a břemena, jež nelze ocenit. žádným ze způsobů uvedených v odstavci 1, se ocení obecnou cenou (§ 28).

(1) Základem pro vyměření dávky z majetku je celková hodnota veškerého majetku (§ 41) po srážce dluhů a břemen (§§ 11 až 14) a případné dávky z majetkového přírůstku podle části druhé tohoto zákona.

(2) Dluhy a břemena lze odečísti jen, pokud nesouvisejí s majetkem, který dávce z majetku není podroben: U fysických osob, které v tuzemsku v rozhodný den (§ 43) nebydlely nebo tu nepobývaly déle jednoho roku, a u právnických osob, které neměly k uvedenému dni v tuzemsku sídlo (obchodní vedení), lze odečísti dluhy a břemena jen, pokud souvisejí s tuzemským majetkem.

(3) Vyměřovací základ podle ustanovení odstavce 1 se sníží u fysických osob, které jsou československými státními občany, jakož i u osob, jež se za ně považují, nebo které v tuzemsku bydlí nebo tu pobývají déle jednoho roku, o tyto částky:

1. Kčs 200.000.- pro poplatníka,

2. Kčs 100.000.- pro jeho manželku (manžela, družku),

3. Kčs 50.000.- pro každého dalšího rodinného příslušníka (§ 16, odst. 6).

(4) Vyměřovací základ se zaokrouhlí, není-li dělitelný tisícem, na celých tisíc korun dolů.

Dávka z majetku činí:

(1) Dávka z majetku se vyměří na podkladě přihlášky (§ 18) a zvláštního přiznání, jehož vzor vydá ministerstvo financí. Přiznání jest podati u berní správy, příslušné podle ustanovení § 32 do 60 dnů od konce měsíce, v němž došlo k vyhlášení tohoto zákona. Berní správa může tuto lhůtu výjimečně prodloužiti, ne však o více než o jeden měsíc. První žádost o prodloužení lhůty jest kolku prosta.

(2) Přiznání k dávce z majetku jsou povinny podati osoby, které jsou podrobeny dávce (§§ 42 a 61), jakož i osoby, které byly k tomu vyměřovacím úřadem zvlášť vyzvány.

(1) Poplatník jest povinen si vypočítati dávku z majetku připadající na přiznaný majetek ještě před jejím vyměřením a zaplatiti ji převodem z vázaného vkladu nebo jiným způsobem podle § 68 do 45 dnů od konce lhůty k podání přiznání (§ 63, odst. 1). Den doručení platebního rozkazu (§ 66, odst. 2) není pro splatnost dávky rozhodný.

(2) Ustanovení § 40, odst. 2 až 5 platí tu obdobně.

(1) Podání přiznání může býti vynuceno, bez újmy trestů uvedených v § 71, odst. 2 až 8, pokutami až do výše Kčs 10.000 třeba opětovnými.

(2) Bylo-li přiznání vynuceno pokutou, předepíše se, bez újmy trestů uvedených v § 71, odst. 2 až 8, zvýšení až do výše 10% vyměřené dávky z majetkového přírůstku nebo dávky z majetku.

(3) Vládla stanoví na návrh ministra financí, kdy a za jakých podmínek může býti dávka z majetkového přírůstku nebo dávka z majetku vyměřena paušální částkou.

(1) Dávku z majetkového přírůstku a dávku z majetku vyměří berní správa, příslušná podle § 32 jako přihlašovací úřad. Dávku z majetkového přírůstku podle ustanovení § 35, odst. 3 vyměří berní správa, která by byla příslušna, kdyby zůstavitel nebo dárce byl dosud. na živu.

(2) Vyměření dávky z majetkového přírůstku a dávky z majetku oznámí berní správa poplatníkovi platebním rozkazem. Proti platebnímu rozkazu může poplatník podati odvolání do 30 dnů po jeho doručení k finančnímu úřadu II. stolice, který rozhodne s konečnou platností.

(3) Dávka z majetkového přírůstku a dávka z majetku se vyměří i v tom případě, připadá-li na majetkový přírůstek nebo majetek, o němž bylo podle ustanovení § 71, odst. 2, písm. a) vysloveno propadnutí nebo na jeho místě náhradní trest peněžitý.

(4) Dávka z majetkového přírůstku a dávka z majetku se platí a účtuje u berního úřadu příslušného podle bydliště poplatníkova, nebo podle jiných znaků uvedených v § 32.

(1) Ministerstvo financí může vyhláškou ve Sbírce zákonů a nařízení delegovati k přijetí přihlášek nebo k vyměření dávky z majetkového přírůstku nebo dávky z majetku všeobecně jiné úřady, než úřady příslušné podle ustanovení § 32 a podle § 66, odst. 1.

(2) Ministerstvo financí může též v jednotlivých případech z důležitých důvodů na žádost poplatníkovu nebo z úřední mocí delegovati k přijetí přihlášky nebo k vyměření dávky z majetkového přírůstku nebo dávky z majetku jiný úřad, než úřad příslušný podle § 32 a podle § 66, odst. 1.

(1) Dávky podle tohoto zákona se zapraví:

1. hotově;

2. vklady u tuzemských peněžních ústavů;

3. tuzemskými cennými papíry, požívajícími sirotčí jistoty, zejména dluhopisy vnitřního státního dluhu československého včetně dluhopisů, vydaných t. zv. Protektorátem a t. zv. Slovenskou republikou;

4. uznanými nároky na náhradu válečných škod;

5. jinými majetkovými hodnotami, pokud státní správa má zájem na jich získání na místě placení. O přijetí jich na místě placení rozhodne ministerstvo financí nebo jím zmocněný úřad.

O ocenění hodnot, uvedených pod čísly 2 až 5, platí obdobně ustanovení §§ 44 až 60, nebo, má-li býti zapravena dávka z majetkového přírůstku, ustanovení § 25.

(2) Nebyly-li dávky zapraveny, mohou býti vklady a jiné peněžní pohledávky, přihlášené podle ustanovení dekretu č. 95/1945 Sb., výměrem berní správy, příslušné pro vyměření dávek (§ 66, odst. 1), převedeny až do výše 75% částek přihlášených podle ustanovení § 16, odst. 3, písm. a) a b) na úhradu dávek, které byly předepsány podle tohoto zákona vlastníkovi nebo hlavě rodiny, k níž vlastník přísluší (§ 16, odst. 6). K tomuto převodu není třeba souhlasu vlastníka vkladů (pohledávek), ani jejich exekučního zabavení. Výměr o převodu se doručí jak příslušnému peněžnímu ústavu (podniku), tak i poplatníkovi. Proti výměru může poplatník podati odvolání do 30 dnů po jeho doručení. O odvolání rozhodne finanční úřad II. stolice s konečnou platností. Odvolání nemá odkladného účinku. Peněžní ústav (podnik) jest povinen žádaný převod ihned provésti. Ministr financí se zmocňuje, aby vyhláškou v Úředním listě stanovil, kterých jiných majetkových hodnot může býti k úhradě dávek podle tohoto zákona obdobně použito.

(3) Ustanovení odstavce 2 platí i v tom případě, byly-li vklady, jiné peněžní pohledávky, po případě jiné majetkové hodnoty, jichž podle ustanovení poslední věty předchozího odstavce bude lze použiti obdobně k úhradě dávek, po 5. listopadu 1945 darovány jiným osobám nebo převedeny na případ smrti.

(4) Ministr financí se zmocňuje, aby v dohodě s předsedou Nejvyššího účetního kontrolního úřadu upravil vyhláškou v Úředním listě způsob placení dávek podle tohoto zákona vázanými vklady, cennými papíry a pojistkami (dekrety č. 91/1945 Sb. a č. 95/1945 Sb.), po případě jinými majetkovými hodnotami, uvedenými v odstavci 1, č. 5, a aby umožnil zaplacení dávek opatřením levného úvěru. Zástavnímu právu, vloženému ve veřejné knize pro pohledávku z úvěru na zaplacení dávek, přísluší přednost přede všemi knihovními závadami v rozsahu, určeném v § 70, odst. 1. Knihovní žádost ani vklad nepodléhají poplatkům.