Rozpočtový výbor projednal vládní návrh ve své schůzi dne 2. dubna 1946 a schválil jej s těmito změnami:

1. V § 6, odst. 1 vkládají se za slova "po dohodě s Národní bankou" slova "a po slyšení zájmových korporací";

2. v § 33, odst. 5 škrtají se slova "a podle výdělečných, důchodových, majetkových a jinakých osobních poměrů vinníkových";

3. § 34, druhá věta, zní: "Při výměře trestu jest však přihlížeti k tomu, že zůstalo při pokusu, jako k polehčující okolnosti, leč by k dokonání trestného činu nedošlo pro překážku nezávislou na vůli pachatelově";

4. v § 38, odst. 2 mění se slovo "pěti" na "deseti";

5. v § 44 škrtají se slova "naříditi, aby trestní řízení nebylo zaváděno; nebo zavedené trestní řízení bylo zastaveno; anebo může";

6. dosavadní §§ 46 až 49 se přečíslují na §§ 47 až 50, a vkládá se nový § 46 tohoto znění:

Působnost, která přísluší podle §§ 29, 30, 32 a 44 ministru, po případě ministerstvu financí, se vykonává na Slovensku po dohodě s pověřencem, po případě s pověřenectvem financí.";

7. § 49 (dřívější § 48), písm. e, doplňuje se na konci těmito slovy: "vládní nařízení ze dne 4. prosince 1941, č. 17 Sb. z r. 1942, o odvodu některých zlatých mincí a medailí,".

Rozpočtový výbor doporučuje plenu Prozatímního Národního shromáždění, aby osnovu přijalo ve znění, na kterém se usnesl rozpočtový výbor.

Prozatímní Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:

Na ochranu československé měny a k zajištění nerušeného platebního styku s cizinou podrobují se majetkové vztahy mezi tuzemskem a cizinou úpravám a omezením uvedeným v tomto zákonu.

(1) Devisovými tuzemci jsou fysické osoby, které mají v tuzemsku své bydliště nebo se zde alespoň po dobu jednoho roku zdržují, jakož i osoby právnické, sdružení osob, podniky (firmy), které mají v tuzemsku sídlo nebo místo správy. Za devisové tuzemce se pokládají i tuzemské pobočky (representace, závody a pod.) devisových cizozemců bez rozdílu, zda jsou právně samostatné či nikoliv, a to i tehdy, je-li místo jejich správy, po případě ústřední správy v cizině.

(2) Devisovými cizozemci jsou jiné než v odstavci 1 uvedené osoby, sdružení osob a podniky (firmy), jakož i cizozemské podniky a pobočky (representace, závody a pod.) devisových tuzemců bez rozdílu, zda jsou právně samostatné či nikoliv.

(3) Národní banka československá (dále jen "Národní banka") může v pochybných případech ve shodě s ministerstvem financí, pokud se týká pověřenectvem financí, závazně rozhodnouti, zda určitá osoba nebo jiný útvar jest devisovým tuzemcem nebo devisovým cizozemcem.

(1) Platidly podle tohoto zákona jsou:

a) peníze, t. j. bankovky, státovky, drobné peníze papírové a mince,

b) ostatní platební prostředky, t. j. šeky, směnky, poukázky, pověřovací listy a jiné platební příkazy (výplaty).

(2) Cizozemskými platidly jsou:

a) peníze znějící na cizí měnu (valuty),

b) ostatní platební prostředky (odstavec 1; písm. b) splatné v cizině, bez rozdílu na jakou měnu znějí (devisy).

(1) Drahými kovy podle tohoto zákona jsou: zlato, stříbro, platina, palladium, ruthenium, rhodium, iridium a osmium ve stavu nezpracovaném, jakož i zlaté a stříbrné mince vzaté z oběhu, nebo oběhu neschopné, mince obchodní, mince slavnostní a zlaté medaile.

(2) Nezpracovanými drahými kovy se rozumějí slitky, plechy, pruty, granálie, dráty, zlomky, staré zlato, stříbro a platina, odpadky a pod., ve stavu ryzím nebo ve směsi, anebo ve slitině s jinými kovy.

(1) Cennými papíry podle tohoto zákona jsou vedle státních a jiných veřejných a soukromých dílčích dluhopisů, zástavních listů, pokladničních poukázek, akcií, kuksů a jiných cenných papírů také životní pojistky, vkladní (spořitelní) knížky (listy), depositní potvrzenky, úrokové a dividendové kupony a talony.

(2) Cizozemskými cennými papíry jsou cenné papíry, které jsou splatny v cizině, nebo které znějí na hodnoty, jež jsou v cizině.

(1) Devisovými bankami podle tohoto zákona jsou peněžní ústavy a peněžní podniky, které ministerstvo financí, pokud se týká pověřenectvo financí, po dohodě s Národní bankou a po slyšení zájmových korporací určí vyhláškou v úředním listě. Rozsah oprávnění a povinností devisových bank v rámci tohoto zákona stanoví Národní banka.

(2) Ministerstvo financí, pokud se týká pověřenectvo financí, může po dohodě s Národní bankou mimo to pověřiti další peněžní ústavy a podniky, cestovní kanceláře a pod., aby za stanovených podmínek vykonávaly určité úkoly devisových bank.

(1) Devisoví tuzemci jsou povinni dáti si uhraditi své pohledávky vůči cizině, ať jich nabyli jakýmkoliv způsobem, ihned při splatnosti platem do tuzemska. Tento plat dlužno provésti volnou výplatou v cizozemské měně nebo způsobem stanoveným Národní bankou podle §u 11, odst. 2. Devisoví tuzemci jsou povinni na vyzvání prokázati, že vynaložili řádnou péči, aby jejich cizozemští dlužníci splnili své závazky bez průtahu a způsobem předepsaným tímto zákonem.

(2) Přijímati úhrady z ciziny jinak než podle ustanovení odstavce 1 jest zakázáno, leč by Národní banka udělila k tomu povolení.

(3) Příjemci úhrad z ciziny jsou povinni prokázati Národní bance na její vyzvání důvod úhrady. úhradu, která odporuje zájmům devisového hospodářství, Národní banka nepřipustí.

(4) Devisový tuzemec smí přijmouti v tuzemsku plat v jakékoliv měně od devisového cizozemce nebo ve prospěch devisového cizozemce jen s povolením Národní banky.

(1) Devisoví tuzemci jsou povinni odvésti Národní bance přímo nebo prostřednictvím devisové banky nejpozději do deseti dnů po nabytí:

a) cizozemská platidla (valuty a devisy),

b) drahé kovy.

(2) Národní banka tyto hodnoty odkoupí za podmínek jí stanovených, nebo je převezme do nucené úschovy, anebo osobu povinnou odvodem od této povinnosti na žádost zprostí.

(3) Kdo se stane devisovým tuzemcem, jest povinen hodnoty jmenované v odstavci 1 odvésti Národní bance do deseti dnů ode dne, kdy se stal devisovým tuzemcem.

(4) Osoby povinné odvodem, které se zdržují v cizině v době, kdy nabudou hodnot jmenovaných v odstavci 1, splní odvodovou povinnost nejpozději do deseti dnů po svém návratu do tuzemska.

(5) Je-li jisto, že hodnot jmenovaných v odstavci 1, které devisový tuzemec drží s povolením Národní banky pro určitý účel, nemůže nebo nemá býti použito k povolenému účelu, nutno je odvésti Národní bance nejpozději do deseti dnů po uplynutí platnosti povolení. Národní banka je oprávněna převzíti tyto hodnoty za původní kurs (cenu) nebo za denní kurs (denní cenu), je-li denní kurs (cena) nižší než kurs (cena) původní.

(6) Národní banka může stanoviti výjimky z odvodové povinnosti v případech, kde odvod není nutný nebo vhodný s hlediska zájmu na ochraně měny, zejména se zřetelem na jejich povahu, určení nebo množství.

(1) Národní bance jest hlásiti:

a) pohledávky devisových tuzemců vůči devisovým cizozemcům,

b) cizozemské cenné papíry, náležející devisovým tuzemcům,

c) tuzemská platidla a tuzemské cenné papíry, které jsou pro devisového tuzemce uloženy v cizině,

d) jiné majetkové hodnoty a majetková práva v cizině, která náležejí devisovým tuzemcům,

e) závazky devisových tuzemců vůči devisovým cizozemcům,

f) tuzemské majetkové hodnoty a majetková práva, která náležejí devisovým cizozemcům, a

g) změny týkající se hodnot a závazků, hlášených podle písm. a) až f).

(2) Hlášením podle odstavce 1 jest povinen vlastník (věřitel) po případě držitel, pokud se týká dlužník. V jejich zastoupení jest však povinna podati hlášení, osoba, která v tuzemsku hodnoty nebo závazky spravuje, u hodnot, které jsou v úschově tuzemského peněžního ústavu (peněžního podniku), tuzemský peněžní ústav (peněžní podnik), a u hodnot uvedených u písm. f) osoba, která je má v úschově nebo se jinak o ně stará.

(3) Způsob a lhůty hlášení, jakož i výjimky z ustanovení odstavců 1 a 2 stanoví Národní banka.

(4) Povinnost hlásiti pohledávku odpadá, odvede-li osoba hlášením povinná Národní banče ve lhůtě stanovené k hlášení částku získanou vybráním pohledávky.

(5) Národní banka může přikázati, aby hodnoty uvedené v odstavci 1, písm, a) a b) se jí odvedly, nebo aby cizozemské cenné papíry se prodaly v cizině a aby výtěžek se jí odvedl nebo aby se ho použilo způsobem jí určeným; může též přikázati, aby pohledávky vázané výpovědní lhůtou byly vypovězeny. Stejně může Národní banka přikázati majitelům pohledávek vůči devisovým cizozemcům, aby tyto pohledávky postoupili buď jí, anebo devisové bance, již označí. Devisová banka jest povinna uvědomiti dlužníka o postupu pohledávky a poukazem na tento předpis, postoupenou pohledávku řádně a svědomitě spravovati v dohodě s původním věřitelem a uspokojiti jej po dojití úhrady. Ustanovení § 8, odst. 2 platí přiměřeně.

(6) Listina o postupu pohledávky podle ustanovení předcházejícího odstavce jest osvobozena od poplatků.

(7) Devisoví tuzemci, kteří se chtějí vystěhovati nebo přeložiti do ciziny své sídlo, jsou povinni vyžádati si od Národní banky uvolnění hodnot jmenovaných v § 8, odst. 1, leč by je Národní bance odvedli, jakož i hodnot jmenovaných v § 9, odst. 1, písm. a) a b), jejichž jsou majiteli, a splniti příkazy dané jim Národní bankou co do těchto hodnot.

(8) Vláda může nařízením stanoviti, že ustanovení odstavců 5 a 7 se vztahují i na jiné majetkové hodnoty a práva devisových tuzemců v cizině.

(1) Jen s povolením Národní banky jest dovoleno platiti v jakékoliv měně nebo jakýmkoliv způsobem

a) do ciziny,

b) v tuzemsku devisovému cizozemci anebo ve prospěch devisového cizozemce.

(2) Platy na cizozemské účty (§ 19, odst.2) u peněžního ústavu nebo peněžního podniku, jakož i výplaty z takových účtů se posuzují jako platy podle odstavce 1, písm. b).

(3) Vláda může stanoviti nařízením, že určité druhy závazků do ciziny musí býti zaplaceny při splatnosti, po případě i před splatností.

(1) Národní banka může stanoviti, aby platy tuzemských dlužníků do ciziny byly konány složením hodnoty v tuzemské měně, buď u ní, nebo u některého jiného místa.

(2) Národní banka, provádějíc mezistátní ujednání o platebním styku, stanoví, jakým způsobem jest podle těchto ujednání vyrovnávati pohledávky a závazky v platebním styku mezi republikou Československou a smluvním státem. Devisoví tuzemci jsou povinni sjednati tento způsob vyrovnávání při všech právních jednáních, jimiž nabývají pohledávek, nebo jimiž jim vznikají závazky vůči cizině.

(3) Vláda může nařízením stanoviti povinnost ujednávati určitou lhůtu, ve které se úhrady mají uskutečniti.

(4) Závazek tuzemského dlužníka vůči cizozemskému věřiteli zaniká podle ustanovení mezistátních dohod o platebním styku. Neobsahuje-li tato žádného ustanovení, platí dohoda stran; není-li zde ani dohody stran, zaniká závazek složením dlužné částky podle odstavce 1, po případě odstavce 2.

(5) Národní banka vyplatí hodnotu poukazu z ciziny jen podle znění příkazu příslušného platebního místa v cizině.

(6) Na platy převáděné z ciziny do tuzemska a z tuzemska do ciziny nelze u Národní banky vésti exekuci.

(1) Jen s povolením Národní banky jest dovoleno jakýmkoliv způsobem (na př. v cestovním, pohraničním, poštovním, železničním, lodním, leteckém nebo jiném dopravním styku)

a) vyvézti do ciziny tuzemská i cizozemská platidla, cenné papíry a drahé kovy,

b) dovézti z ciziny tuzemská platidla, cenné papíry, drahé kovy a ta cizozemská platidla, která Národní banka určí.

(2) Národní banka určí způsob, jak naložiti s hodnotami uvedenými v odstavci 1, dovezenými z ciziny bez jejího povolení.

(3) Průvoz hodnot uvedených v odstavci 1 jest přípustný pouze způsobem stanoveným Národní bankou.

(1) Pokud dovoz a vývoz zboží podléhá povolení podle předpisů o řízení zahraničního obchodu, bude Národní banka prováděti devisové řízení v souvislosti s dovozem a vývozem zboží zároveň.

(2) Vývozci zboží jsou povinni připojiti k průvodním listinám zásilek "Hlášení vývozní pohledávky" na tiskopisu, jehož formu a obsah určí Národní banka. Nebylo-li k zásilce připojeno hlášení, nebo neshoduje-li se hlášení s průvodními listinami, nesmí býti zásilka vyvezena do ciziny.

(1) Jen s povolením ministerstva financí (na Slovensku pověřenectva pro finance) nebo finančních úřadů, které ministerstvo financí určí, jest dovoleno vyvážeti do ciziny v cestovním styku, v pohraničním styku nebo v zásilkách, které nejsou určeny k úplatnému zcizení:

a) věcné dary jakéhokoliv druhu,

b) stěhované svršky,

c) předměty z drahých kovů nebo ze směsí obsahujících tyto kovy, dále drahokamy, perly, skvosty, sbírky nebo jednotlivé předměty sběratelské ceny, obrazy, starožitnosti, kožišiny, anebo jiné předměty značnější hodnoty.

Tím nejsou dotčeny jiné předpisy vyžadující pro vývoz uvedených hodnot zvláštního povolení.

(2) Za vydání povolení podle odstavce 1 vybírá se přiměřeně k hodnotě vyváženého předmětu manipulační a režijní poplatek až do 50.000 Kčs; mimo to může býti vydání povolení vázáno na splnění určitých podmínek, které by zabezpečily dosažení účelů sledovaných tímto zákonem. O vymáhání a zajištění platí předpisy zákona o přímých daních.

(3) Ministr financí se zmocňuje, aby v dohodě s Národní bankou vyhláškou ve Sbírce zákonů a nařízení podle potřeby částečně nebo zcela uvolnil vývoz předmětů uvedených v odstavci 1.

(1) Jen s povolením Národní banky smí devisový tuzemec:

a) nabývati cizozemských platidel za platidla tuzemská, leč by jich nabývala devisová banka,

b) nakládati jakýmkoliv způsobem s cizozemskými platidly, leč by šlo o jejich odvod Národní bance podle § 8.

(2) Cizozemská platidla, která jsou úředně znamenána na tuzemské burse pro zboží a cenné papíry, nesmějí býti získávána nebo zcizována za tuzemská platidla za jiný než posledně známý kurs úředně znamenaný na této burse, leč by Národní banka povolila výjimku.

(3) Kurs devis jest závazný též pro obchody s valutami, není-li pro valuty znamenán zvláštní úřední kurs.

(4) Cizozemská platidla, která nejsou úředně znamenána na tuzemské burse pro zboží a cenné papíry, nesmějí býti získávána nebo zcizována za tuzemská platidla při kursu jiném, než jej stanovila Národní banka, nebo nestanovila-li ho, při kursu jiném, než je kurs vypočtený na podkladě jednak posledně známého cizozemského záznamu dotčeného platidla, jednak posledně známého, na tuzemské burse úředně znamenaného kursu měny cizozemského bursovního místa.

(1) Jen s povolením Národní banky jest dovoleno úplatně nabývati drahých kovů, zcizovati a zastavovati je, leč by nabyvatelem byla! osoba oprávněná podle odstavce 2.

(2) Osobami oprávněnými jsou osoby, které v rámci svého živnostenského oprávnění nebo při výkonu svého povolání anebo provozu podniku drahé kovy opracovávají nebo zpracovávají, anebo zboží z drahých kovů prodávají (včetně zubních lékařů, dentistů, zubních techniků a příslušníků dentálních živností) a jimž zároveň Národní banka udělí všeobecné povolení podle odstavce 1.

(3) Národní banka může:

a) vyhraditi si nabývání drahých kovů vytěžených a vyrobených v tuzemsku a vykupovati je proto od těžařů a výrobců,

b) stanoviti povinnosti; které mají osoby oprávněné (odstavec 2) zachovávati při nabývání drahých kovů a nakládání s nimi, jakož i povinnost vésti záznamy a podávati hlášení,

c) stanoviti cenu, za kterou smí býti drahých kovů nabýváno nebo za kterou smějí býti zcizovány; pokud drahé kovy ve tvaru polotovarů, solí a zboží jsou určeny k průmyslovým neb živnostenským účelům, stanoví jejich cenu nejvyšší úřad cenový v dohodě s Národní bankou,

d) stanoviti, že předpisy tohoto paragrafu se na určité druhy drahých kovů nevztahují.

Jen s povolením Národní banky jest dovoleno:

a) převáděti tuzemské i cizozemské cenné papíry s devisového tuzemce na devisového cizozemce do vlastnictví, jako zástavu nebo z jiného důvodu jakýmkoliv způsobem (úvěrním převodem, vložením do úschovy, přepsáním úschovy na jiné jméno, vydáním a pod.),

b) převáděti tuzemské i cizozemské cenné papíry s devisového cizozemce na devisového tuzemce,do vlastnictví, jako zástavu nebo z jiného důvodu,

c) převáděti cizozemské cenné papíry s devisového tuzemce na devisového tuzemce do vlastnictví, jako zástavu nebo z jiného důvodu,

d) zřizovati a udržovati jakékoliv úschovy (depositní účty) tuzemských a cizozemských cenných papírů v tuzemsku ve prospěch devisových cizozemců, aneb v cizině ve prospěch devisových tuzemců, jakož i měniti práva k těmto úschovám cenných papírů.

Jen s povolením Národní banky jest dovoleno nakládati:

a) s pohledávkami vůči devisovému cizozemci, leč by šlo o vybrání pohledávky a odvedení vybrané částky Národní bance podle § 8,

b) s pohledávkami devisového cizozemce vůči devisovému tuzemci,

c) s pohledávkami mezi devisovými tuzemci ve prospěch devisového cizozemce.

(1) Dobropisy a zatížení na cizozemském účtě lze konati jen na podkladě povolení Národní banky uděleného k úkonu, kterého se dobropis nebo zatížení týká, je-li podle tohoto zákona povolení k takovému úkonu zapotřebí.

(2) Cizozemským jest účet, který se vede na jméno devisového cizozemce, jakož i účet vedený na jméno devisového tuzemce, kterým jest oprávněn nebo spoluoprávněn disponovati devisový cizozemec nebo kterým se disponuje z ciziny.

(3) Cizozemské účty jest označiti nadpisem "cizozemský účet".

(4) Cizozemské účty u peněžních ústavů nebo peněžních podniků mohou býti přeměněny na tuzemské účty jen se souhlasem Národní banky.

(1) Jen s povolením Národní banky jest dovoleno:

a) poskytovati devisovému cizozemci úvěry všeho druhu jak v tuzemské, tak i v cizí měně,

b) přijímati úvěry všeho druhu v tuzemské nebo v cizí měně od devisového cizozemce, nebo dáti si je od něho přislíbiti,

c) zaručovati se a poskytovati jistoty jakéhokoli druhu devisovému cizozemci za závazky kohokoli, nebo devisovému tuzemci za závazky devisového cizozemce,

d) přijímati záruky a jistoty jakéhokoliv druhu od devisového cizozemce za závazky kohokoliv, nebo od devisového tuzemce za závazky devisového cizozemce.

(2) Povolení podle odstavce 1,-písm. a) a b) není třeba k poskytnutí nebo přijetí úvěru do výše částky účtované za zboží a vedlejší výlohy; souvisící s vývozem a dovozem zboží, nebo za služby, pokud takové uvěření nepřesahuje lhůty v obchodě obvyklé, po případě lhůty stanovené vládním nařízením vydaným podle § 11, odst. 3.

(1) Jen s povolením Národní banky jest dovoleno:

a) devisovému tuzemci nabýti cizozemské nemovitosti nebo práva na ni,

b) devisovému cizozemci nabýti tuzemské nemovitosti nebo práva na ni,

c) devisovému tuzemci nabýti tuzemské nemovitosti nebo práva na ni od devisového cizozemce.

(2) Jen s povolením Národní banky jest dovoleno nakládati právními jednáními:

a) s cizozemskou nemovitostí devisového tuzemce nebo s právem devisového tuzemce na cizozemské nemovitosti,

b) s tuzemskou nemovitostí devisového cizozemce nebo s právem devisového cizozemce na tuzemské nemovitosti;

c) s tuzemskou nemovitostí devisového tuzemce nebo s právem na ni ve prospěch devisového cizozemce.

(3) Ustanovení odstavců 1 a 2 platí obdobně i pro nakládání s podniky (závody), jakož i s podíly a účastmi na podnicích, společnostech a pod.

Jen s povolením Národní banky lze uzavírati pojišťovací a zajišťovací smlouvy, ze kterých by vznikly přímé závazky nebo pohledávky vůči devisovým cizozemcům.

Jen s povolením Národní banky jest dovoleno uzavírati právní jednání, jimiž vznikají, zanikají nebo se mění autorská, licenční nebo patentní práva devisových tuzemců vůči cizině, nebo devisových cizozemců vůči tuzemsku.