Tato osnova byla ústavně-právním výborem přijata s některými jen změnami. Buďtež tyto změny postupně vyloženy.

K § 2. Velkou předností osnovy proti staršímu právu jest, že rozdělení mandátů mezi jednotlivé volební kraje se neprovádí přímo v zákoně, ale má býti provedeno podle lidnatosti krajů teprve při volbách. Jako směrodatného čísla bylo by možno užíti buď počtu zapsaných voličů nebo počtu odevzdaných hlasů. Dokonalejší jest způsob druhý, avšak byly proti němu některé politické námitky. Vládní osnova se přidržovala způsobu prvého. Ústavně-právní výbor nalezl kompromisní řešení tak, že mandáty se rozdělují nejprve mezi země podle počtu zapsaných voličů, ale uvnitř zemí mezi kraje podle počtu stranám odevzdaných hlasů. Tato ustanovení byla přesunuta do § 34.

K § 3. Jen zcela malé obce bude možno přikazovat k obcím sousedním. Byl zde vzat zřetel především na poměry na Slovensku a v pohraničním území. Osoby s voličskými průkazy budou voliti společně s osobami jinými, aby tak byla zachována tajnost volby.

K § 5. Tu i na jiných místech určeno předsednictvo strany za jejího representanta. Kdo jest členem předsednictva, dlužno určiti - v nedostatku předpisů o té věci - podle faktického stavu. Ústřední výbor rozšířen analogicky k ostatním výborům o konceptního úředníka ministerstva vnitra.

§ 8 vládní osnovy byl vypuštěn, neboť vzhledem k mnohým opatřením zákona o stálých seznamech voličských jsou tato ustanovení nadbytečná a sváděla by k nedorozumění. Obvodnímu výboru by se ukládaly povinnosti mimo okruh jeho působnosti.

K § 13. Dlužno upozorniti, že voličské seznamy takto vyložené nesmějí býti měněny.

K § 19. Větší část ustanovení o prázdných lístcích přesunuta sem, kam systematicky patří.

K § 20. Stanovena minimální hranice, po kterou volba musí trvati.

K § 22. Podle nového znění odst. 4 musí volič v kterékoliv obci, jsou-li pochybnosti, prokázati svou totožnost.

K § 24. Schránka musí býti dostatečně velká, neboť jinak, zejména tajnost volby, by utrpěla.

K § 30. Učiněno opatření, aby hlasy, kde vedle kandidátky je vložen bílý lístek, se počítaly ve prospěch oné kandidátky.

K § 34. Tento § byl nově formulován a zařazen sem, kam systematicky patří, v důsledku zásad již dříve vyložených.

K § 36. Druhé skrutinium se bude nyní prováděti samostatně pro každou zemi. Avšak listiny kandidátů pro toto skrutinium mohou obsahovati osoby, kandidované kdekoliv v republice.

K § 39. Rozhodnutí výboru o ztrátě mandátu se děje způsobem předepsaným pro volební soud. To znamená především kontradiktorní řízení, výslech stran, závaznost soudních rozhodnutí atd.

V § 40, odst. II. vypuštěno č. 3, neboť dnes je zde NÚC, jenž bdí nad přiměřenou výší cen.

V § 41 vypuštěno sporné ustanovení o pověřenectvu vnitra na Slovensku. Ministr vnitra jest sám ústavně odpověden za provedení voleb.

§ 46 nově upraven. Jsou to rozšířená ustanovení dřívějšího § 19; odst. 5.

V § 47 omezena nařizovací moc vlády jen na zkrácní lhůt. Ostatní formální předpisy nesmějí býti zjednodušeny.

§ 49 pozměněn tak, aby byla zaručena zákonitost všech opatření.

Ústavně-právní výbor doporučuje, aby Prozatímní Národní shromáždění schválilo tuto osnovu ve znění výborem vypracovaném.

Prozatímní Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:

Pro volby do ústavodárného Národního shromáždění se tvoří celkem 28 volebních krajů. Určují se v příloze, jež je součástí tohoto zákona. Správními okresy v jednotlivých volebních krajích se rozumějí správní okresy podle stavu v den vypsání volby.

(1) Počet poslanců, kteří mají býti voleni v zemi České, Moravskoslezské a na Slovensku, určí způsobem určeným v odstavcích 3 až 5 ústřední volební výbor (§ 4, odst. 1) ve schůzi svolané k tomu účelu ministrem vnitra.

(2) Místní národní výbor jest povinen předložiti dne 7. května 1946 do 12. hodiny polední písemnou zprávu o počtu všech voličů zapsaných k tomuto dni ve stálých seznamech voličských, které jsou podkladem pro volby, i s ověřeným opisem těchto seznamů nadřízenému okresnímu národnímu výboru. Pokud jde o města statutární, předkládají uvedené zprávy a opisy voličských seznamů místní národní výbory v těchto městech zemskému národnímu výboru, a pokud jde o města Bratislavu a Košice, místní národní výbory v těchto městech pověřenectvu vnitra. Okresní národní výbor, pořídí po přezkoumání přehled o počtu všech osob zapsaných ve voličských seznamech v jeho správním okresu podle jednotlivých obcí a předloží tento okresní přehled nejpozději dne 10. května 1946 do 12. hodiny polední zemskému národnímu výboru (pověřenectvu vnitra) ve dvojím stejnopise. Zemský národní výbor (pověřenectvo vnitra) předloží po přezkoumání okresních přehledů ve dvojím stejnopise přehled o počtu osob zapsaných ve voličských seznamech ke dni 7. května 1946 v jeho správním obvodu, doložený okresními přehledy (zprávami měst statutárních a měst Bratislavy a Košic), nejpozději dne 12. května 1946 do 12. hodiny ministerstvu vnitra. Po přezkoumání všech těchto zpráv pořídí ministerstvo vnitra přehled o počtu osob zapsaných ve voličských seznamech ke dni 7. května 1946 na území celého státu.

(3) Předseda ústředního volebního výboru podá zprávu o tom, zda podle odstavce 2 bylo správně postupováno a zda není třeba výsledek opraviti proto, že se stal omyl ve výpočtech. ústřední volební výbor zjistí po přezkoumání přehledů a zpráv uvedených v odstavci 2 celkový počet osob zapsaných ve voličských seznamech ke dni 7. května 1946 na území celého státu a zvláště v zemi České, Moravskoslezské a na Slovensku. Nato rozdělí tento celkový počet zapsaných ve voličských seznamech na území celého státu počtem poslanců, které je zvoliti (300). Celé číslo dělením vyšlé beze zlomku jest státním mandátovým číslem.

(4) V každé ze zemí se zvolí tolik poslanců, kolikrát jest státní mandátové číslo obsaženo v součtu všech osob zapsaných ve voličských seznamech v dotčené zemi. Nebyly-li takto rozvrženy všechny mandáty, přikáže ústřední volební výbor zbývající mandát podle většího zbytku dělení. Jsou-li zbytky dělení sobě rovny, rozhodne los.

(5) Počet poslanců připadající podle předchozích odstavců na každou zemi vyhlásí ministr vnitra neprodleně v Úředním listě republiky Československé.

(1) S výhradou ustanovení odstavce 2 je každá obec volebním místem.

(2) Ministr vnitra (pověřenec vnitra) může obce s méně než 50 voliči zapsanými ve stálých seznamech voličských přikázati k nejbližší větší obci jako volebnímu místu.

(3) Na voliče zapsané v každém dílčím voličském seznamu připadá jedna volební místnost. Místní národní výbor určí jednu nebo několik volebních místností, v níž vykonají volební právo osoby s voličskými průkazy (§ 15 zákona ze dne 21. února 1946, č. 28 Sb., o úpravě stálých seznamů voličských) společně a jinými občany.

(1) K provedení voleb jsou povolány volební výbory, a to obvodní volební výbory, krajské volební výbory a ústřední volební výbor. Pro každou volební místnost se zřídí obvodní volební výbor. Pro každý volební kraj se zřídí krajský volební výbor se sídlem uvedeným v příloze (§ 1). Pro území celého státu se zřídí ústřední volební výbor při ministerstvu vnitra v Praze.

(2) Členem volebního výboru může býti občan, který má podmínky práva volebního, není z práva volebního vyloučen ani postižen překážkou výkonu práva volebního (§ 7), byť i neměl bydliště v obci, v níž je zřízen volební výbor. Kandidáti nesmějí býti členy volebních výborů. Týž občan může býti členem dvou nebo několika výborů.

(3) Členové a náhradníci obvodních a krajských volebních výborů složí do rukou dohlédacího orgánu (§ 41, odst. 1) nebo jeho zástupce k tomu zmocněného a členové a náhradníci ústředního volebního výboru do rukou ministra vnitra slib na svou čest a své svědomí, že budou svědomitě a nestranně konat povinnosti svého úřadu a budou zachovávati zákony a jiné předpisy. Výhrady nebo dodatky ke slibu se považují za jeho odepření a za odmítnutí přijmouti jmenování.

(4) Odmítne-li člen volebního výboru přijmouti jmenování, vzdá-li se členství ve volebním výboru, vzejde-li nebo dodatečně najevo vyjde okolnost, pro kterou by ani původně nemohl býti jmenován (odstavec 2), nebo nevykonává-li svůj úřad; provede se neprodleně dodatečné jmenování. Ustanovení předchozí věty platí obdobně i o náhradnících.

(6) Obvodní a krajský volební výbor se může platně usnášeti za přítomnosti více než poloviny členů nadpoloviční většinou hlasů. Předseda má právo hlasovací. Při rovnosti hlasů se pokládá návrh za zamítnutý. Tyto zásady platí též pro usnášení ústředního volebního výboru, avšak s tou odchylkou, že je třeba přítomnosti aspoň devíti členů a že předseda (místopředseda) hlasuje toliko, je-li počet hlasů stejný.

(7) Volební výbor rozhoduje s konečnou platností. O jeho jednání sepíše se zápis ve dvojím stejnopise, který podepíší všichni přítomní. Zápis sepíše člen výboru pověřený tímto úkolem podle tohoto zákona nebo podle opatření předsedy výboru.

(1) Členy obvodního volebního výboru jsou dva zástupcové každé politické strany, která podala platnou kandidátní listinu v dotčeném volebním kraji. Členy krajského volebního výboru jsou dva zástupcové každé politické strany, která vyvíjí činnost v dotčené zemi (§ 14, odst. 1); členy ústředního volebního výboru jsou dva zástupcové každé politické strany, která vyvíjí činnost v zemi České, Moravskoslezské nebo na Slovensku (§ 14, odst. 1). Každý člen volebního výboru má náhradníka.

(2) Oba členy obvodního volebního výboru a jejich náhradníky jmenuje zmocněnec volební strany (§ 14, odst. 2, č. 3) nebo jeho zástupce, jím pro správní okres určený a dohlédacímu orgánu oznámený, a ohlásí aspoň 14 dnů přede dnem volby u dohlédacího orgánu. Oba členy krajského volebního výboru a jejich náhradníky jmenuje předsednictvo politické strany a ohlásí aspoň 26. den přede dnem volby ministerstvu vnitra (pověřenectvu vnitra) a předsedovi okresního národního výboru, v jehož obvodu je sídlo krajského volebního výboru. Členy a náhradníky ústředního výboru jmenuje ministr vnitra, jemuž předsednictvo jedné každé z politických stran navrhne nejpozději 26. dne přede dnem volby do 12. hodiny polední čtyři členy a čtyři náhradníky; pokud jde o strany činné na Slovensku, děje se tak prostřednictvím pověřence vnitra, jemuž budou návrhy předloženy nejpozději 27. den přede dnem volby do 12. hodiny polední.

(3) Členem obvodního volebního výboru s hlasem poradním a zároveň zapisovatelem jest, kde jest to možno, úředník úřadu místního národního výboru, určený předsedou tohoto národního výboru. Členem krajského volebního výboru s hlasem poradním a zároveň zapisovatelem jest konceptní úředník úřadu okresního národního výboru, určený jeho předsedou, v jehož obvodu je sídlo krajského volebního výboru. Členem ústředního volebního výboru s hlasem poradním jest konceptní úředník ministerstva vnitra určený ministrem.

(4) Obvodní volební výbor volí za předsednictví svého ne staršího člena před zahájením volby ze sebe předsedu a místopředsedu poměrnou většinou hlasů; při rovnosti hlasů rozhodne los. Předseda a místopředseda nesmějí náležeti téže straně, leč by ve volebním kraji podala kandidátní listinu jediná strana. Podle týchž zásad se ustaví krajský volební výbor, jehož členy svolá k tomu účelu předseda okresního národního výboru (odstavec 2). Předsedou ústředního volebního výboru je ministr vnitra a místopředsedou pověřenec vnitra, kteří se mohou dáti zastupovati úředníkem svého úřadu.

(5) Předseda Státního úřadu statistického v Praze a pověřenec vnitra poskytnou předsedovi ústředního volebního výboru potřebný počet úředníků statistické služby. Předseda ústředního volebního výboru je přikáže ústřednímu volebnímu výboru a krajským volebním výborům jako pomocné orgány.

(1) Obvodní volební výbor musí na návrh každé strany, jež podala platnou kandidátní listinu v dotčeném volebním kraji připustiti dva voliče zmocněné místní, a není-li jí, okresní organisací strany, za důvěrníky. Návrh musí býti učiněn předsedovi volebního výboru ústně nebo písemně před zahájením volby.

(2) Důvěrníci mají právo býti přítomni celému volebnímu aktu až do prohlášení výsledku sčítání hlasů; do jednání mohou však zasahovati jen v mezích § 26.

(1) Právo voliti poslance ústavodárného Národního shromáždění přísluší všem osobám, které splňují podmínky pro zápis do stálých seznamů voličských podle § 2, odst. 1 zák. č. 28/1946 Sb. Zápis do těchto seznamů je podmínkou výkonu volebního práva.

(2) Z práva voliti jsou vyloučeni, kdož jsou vyloučeni ze zápisu do stálých seznamů voličských nebo se do nich nezapisují (§§ 3 a 25, § 22 zák. č. 28/1946 Sb.).

(3) Volební právo nesmějí vykonávati ti, u jejichž zápisu ve voličském seznamu je poznamenána překážka výkonu volebního práva (§ 24 zák. č. 28/1946 Sb.).

Každý volič má jen jeden hlas. Volební právo má v jediné obci a vykonává je osobně.

Voličský průkaz opravňuje k výkonu volby jen v obci na něm vyznačené. Osoby vojenské a členové Sboru národní bezpečnosti, mající voličský průkaz, mohou voliti rovněž jen v jedné obci, a to zpravidla v obci, v níž jsou v den volby přikázáni službou.

Za poslance mohou býti voleni státní občané Československé republiky české, slovenské nebo jiné slovanské národnosti, bez rozdílu pohlaví, kteří v den volby dokonali 21. rok věku svého a nejsou podle § 7, odst. 2 vyloučeni z práva voliti.

(1) Každý volič je povinen volby se zúčastniti.

(2) Od této povinnosti jsou osvobozeni ti, kdož

a) jsou starší 70 let nebo

b) pro nemoc nebo vadu tělesnou se nemohou dostaviti do volební místnosti nebo

c) pro neodkladné povinnosti svého úřadu nebo povolání nemohou včas přijíti k volbě nebo

d) jsou v den volby od místa volby nejméně 100 km nebo

e) jsou zdrženi přerušením dopravy nebo jinými nepřekonatelnými překážkami.

(3) Zaměstnavatel jest povinen upraviti v den volby službu tak, aby se zaměstnanci mohli volby zúčastniti.

(4) Rovněž vojenská služba buď pro den volby upravena tak, aby, pokud to dovolují služební poměry, mohly vykonati volební právo i vojenské osoby, nemající voličský průkaz, jež toto právo mají mimo místo služební. To obdobně platí také o službě členů Sboru národní bezpečnosti.

(1) Ministr vnitra vypíše volbu nejpozději 28. den přede dnem volby vyhláškou v úředním listě republiky Československé. Vyhláška musí obsahovati den volby, den vyložení voličských seznamů, lhůtu a místo k předložení kandidátních listin, vyzvání, aby volební strany v příslušných lhůtách navrhly zástupce do volebních výborů. Dále musí obsahovati den, hodinu a místo, kdy a kde se koná schůze krajských volebních výborů a ústředního volebního výboru.

(2) Vypsání volby se také uvede ve známost v každé obci a ve všech jejích místních částech vyhláškami na veřejných místech po dobu 15 dnů, jakož i jiným způsobem v místě obvyklým. Vyhlášky musí obsahovati kromě údajů, uvedených v ustanovení druhé věty předchozího odstavce, také počet obvodních volebních výborů ve volebním místě, místo úřadu předsedy krajského volebního výboru, dobu a místo, kdy a kde jest možno nahlížeti do voličských seznamů, a ustanovení o formě a obsahu kandidátních listin.

(1) Stálé seznamy voličské, které jsou podkladem pro hlasování, buďtež vyloženy po deset dnů až do dne volby k veřejnému nahlédnutí.

(2) O právu nahlížeti, činiti si opisy a výpisy a o době, po niž voličské seznamy mají býti vyloženy; platí obdobně ustanovení § 8, odst. 1, věty druhé a třetí zák. č. 28/1946 Sb.

(1) Kandidátní listiny pro volbu do ústavodárného Národního shromáždění mohou podati jen politické strany vyvíjející v den 30. dubna 1946 činnost v dotčené zemi. Předsednictvo politické strany předloží je nejpozději 16. den přede dnem volby do 12. hodiny polední předsedovi krajského volebního výboru ve dvojím stejnopise. Předseda jest povinen podateli potvrditi den a hodinu podání. Strana může předložiti další opis kandidátní listiny, jehož souhlas s předloženou kandidátní listinou potvrdí předseda krajského volebního výboru.

(2) Kandidátní listina musí obsahovati:

1. označení strany;

2. jméno, příjmení, zaměstnání a bydliště kandidátů. Pořadí každého kandidáta budiž označeno arabskou číslicí;

3. označení zmocněnce strany a jeho obou náhradníků s udáním přesné adresy. Za zmocněnce strany ani jeho náhradníky nelze označiti kandidáty.

(3) Strana může kandidovati ve volebním kraji nejvýše 30 osob.

(4) Ke kandidátní listině budiž připojeno písemné, vlastnoručně podepsané prohlášení všech kandidátů, že kandidaturu přijímají, k jaké národnosti se hlásí, že se svým souhlasem nejsou navrženi na jiné kandidátní listině, ani v jiném volebním kraji, a že u nich není překážky volitelnosti (§ 10). Tohoto prohlášení není však třeba, dlí-li kandidát mimo území Československé republiky.

(1) Přípravy pro rozhodování krajského volebního výboru vykoná jeho předseda.

(2) Předseda krajského volebního výboru zejména vyzve zmocněnce, aby nejpozději do 12. hodiny polední následujícího dne odstranil formální vadu kandidátní listiny, na př. obsahuje-li kandidátní listina více kandidátů, než odpovídá ustanovení § 14, odst. 3, není-li uvedeno označení strany nebo vyznačeno pořadí kandidátů, není-li připojen souhlas kandidátův nebo není-li v něm uvedena jeho národnost nebo není-li kandidátní listina předložena ve dvojím stejnopise.

(1) Krajský volební výbor se sejde bez pozvání 16. den přede dnem volby o 16. hodině u svého předsedy, aby upravil kandidátní listiny. Jednání volebního výboru skončí nejpozději o 14. hodině následujícího dne.

(2) Krajský volební výbor prohlásí za neplatnou kandidátní listinu, neuvede-li zmocněnec strany ani po vyzvání předsedy ani v jeho schůzi označení strany na kandidátní listině. Rovněž prohlásí za neplatnou kandidátní listinu politické strany, jež nevyhovuje ustanovení § 14, odst. 1, věty prvé a druhé. Prohlásí-li krajský volební výbor kandidátní listinu za neplatnou, vyhlásí to jeho předseda s udáním důvodů v Úředním listě republiky Československé.

(3) Krajský volební výbor škrtne kandidáta, uvedeného na několika kandidátních listinách na té kandidátní listině, k níž nebyl připojen souhlas s kandidaturou vyhovující, ustanovení § 14, odst. 4. Rovněž škrtne kandidáta, nepředloží-li zmocněnec včas (§ 15) prohlášení kandidátovo, pokud jest ho třeba podle § 14, odst. 4. Nezmenší-li zmocněnec počet kandidátů na počet odpovídající ustanovení § 14, odst. 3, škrtne krajský volební výbor poslední nadpočetné kandidáty.

(1) Předseda krajského volebního výboru zašle ihned po jeho schůzi jeden stejnopis kandidátních listin s prohlášením kandidátů a se zápisem o jednání volebního výboru předsedovi ústředního volebního výboru. ústřední volební výbor se sejde bez pozvání v 10 hodin dopoledne 14. den před volbou v ministerstvu vnitra. Jednání ústředního volebního výboru skončí nejpozději o 14. hodině následujícího dne. Předseda oznámí výsledek řízení zúčastněným krajským volebním výborům a stranám.

(2) Ústřední volební výbor se nejprve přesvědčí, zda krajské volební výbory odstranily všechny formální vady v kandidátních listinách (§ 16), a shledané vady odstraní. Je-li některý z kandidátů na několika kandidátních listinách a nedošlo-li k dohodě zástupců zúčastněných stran (§ 5, odst. 1; věta třetí) ve schůzi ústředního volebního výboru, škrtne předseda kandidáta tak, aby zůstal uveden jen na jedné kandidátní listině.

(3) Má-li několik kandidátních listin stejné nebo nesnadno rozeznatelné označení, vyzve předseda ústředního volebního výboru po zahájení schůze zástupce (§ 5, odst. 1, věta třetí) těchto stran, aby nejpozději do 24 hodin je opravili. Neshodnou-li se strany včas, upraví označení stran ústřední volební výbor.

(4) Jsou-li kandidátní listiny, vydané pravděpodobně touže stranou, v různých volebních krajích označeny odchylně, vyzve předseda po zahájení schůze její zástupce, aby do 24 hodin oznámili jednotné označení strany pro všechny volební kraje. Neučiní-li tak, určí její označení ústřední volební výbor.

(5) O pořadí kandidátních listin rozhodne los; losování provede osoba určená ústředním volebním výborem. Podle takto zjištěného pořadí opatří se kandidátní listiny všech stran příslušnými řadovými čísly arabskými.

(1) Vzdá-li se kandidát kandidatury a předloží-li o tom předsedovi krajského volebního výboru ověřeně podepsané prohlášení, což se však může státi nejpozději 5. den před volbou, vyhlásí předseda odvolání kandidatury tak, aby vešlo co nejvíce ve veřejnou známost.

(2) Byla-li kandidatura odvolána až po schůzi ústředního volebního výboru (§ 17), zůstává jméno kandidátovo na kandidátní listině, avšak při přikazování mandátů se k němu nepřihlíží.

(1) Předseda krajského volebního výboru dá rozmnožiti tiskem platné kandidátní listiny, na nichž buď uvedeno řadové číslo, označení strany a všichni kandidáti i jejich pořadí (§ 14, odst. 2, § 17, odst. 5).

(2) Každá kandidátní listina budiž rozmnožena zvláště ve formě hlasovacího lístku, a to všechny listiny písmem téhož druhu a stejné velikosti, na papíru téže barvy a jakosti a týchž rozměrů, a buďtež opatřeny na témže místě pečetí krajského volebního výboru. Kandidátní listiny buďtež rozmnoženy v počtu převyšujícím nejméně o pětinu počet voličů dotčeného volebního kraje.

(3) Předseda krajského volebního výboru dá zároveň rozmnožiti prázdné hlasovací lístky, označené v záhlaví slovy "Prázdný lístek" a dole opatřené pečetí krajského volebního výboru. Ostatní prázdná plocha jest přetržena dvěma čarami ve způsobu úhlopříčen: Budou vydány na papíru téže barvy a jakosti a týchž rozměrů jako hlasovací lístky a v počtu odpovídajícím ustanovení předchozího odstavce.

(4) Rozmnožené kandidátní listiny (hlasovací lístky) a prázdné lístky zašle předseda krajského volebního výboru předsedům místních národních výborů s vyzváním, aby je dodali všem voličům.

(5) Místní národní výbor dá ve svém obvodu dodati každému voliči do bytu hlasovací lístky a prázdný lístek (27), zaslané jemu předsedou krajského volebního výboru, a to v obcích s více než 1000 voliči zapsanými ve stálých seznamech voličských nejpozději 3. den přede dnem volby a v ostatních obcích nejpozději 2. den přede dnem volby.

(1) Volba se koná v neděli od 8. hodiny ranní. Hodinu konečnou určí dohlédací orgán. Ve volebních místech (§ 3, odst. 1) s počtem voličů do 500 trvá volba nejméně 6 hodin, v ostatních volebních místech nejméně 8 hodin.

(2) V den před volbou od 14. hodiny a v den volby až do uplynutí jedné hodiny po konečné hodině volby jest zakázáno prodávati, čepovati nebo podávati nápoje obsahující alkohol.

(1) Nejpozději 8. den přede dnem volby vyhlásí okresní národní výbor ve volebním místě veřejnou vyhláškou a způsobem v místě obvyklým den, počáteční a konečnou hodinu, i místnosti volby s uvedením, která nebo které z nich jsou určeny pro osoby s voličskými průkazy (§ 3, odst. 3).

(2) Ve vyhlášce, která musí býti vyvěšena až do dne volby, buďtež voliči upozorněni, že při volbě mají se vykázati, vzejdou-li pochybnosti o jejich totožnosti úředním listinným průkazem, osvědčujícím jejich totožnost (§ 22, odst. 4) nebo svědectvím dvou voličů, nemá-li volič takových dokladů po ruce. Dále buďtež voliči ve vyhlášce vyzváni, aby si osobně na určeném místě vyzvedli kandidátní listiny a po případě legitimační lístky (§ 22), pokud nebyly včas dodány pro jakoukoli překážku, a při tom aby podle potřeby předložili úřední listinný průkaz osvědčující jejich totožnost. Kromě toho budiž ve vyhlášce uvedeno, které strany ve volebním kraji kandidují.

(1) Ministr vnitra může určiti vyhláškou v Úředním listě republiky Československé obce zejména s větším počtem voličů nebo obce, jež tvoří volební místo podle § 3, odst. 2, v nichž místní národní výbor je povinen každému voliči dodati zároveň s hlasovacími lístky a prázdným lístkem též legitimační lístek.

(2) V legitimačním lístku, který musí býti opatřen pečetí místního národního výboru, buďtež uvedeny: pořadové číslo voličského seznamu, příjmení a jméno voličovo, den, hodiny a místnost volební a podstatná ustanovení o volební povinnosti, o způsobu hlasování a o trestech. Za ztracený nebo poškozený legitimační lístek vydá se voliči na průkaz (odstavec 4) legitimační lístek jiný, zřetelně označený jako duplikát.

(3) Nedodané legitimační lístky odevzdá místní národní výbor příslušnému obvodnímu volebnímu výboru, u něhož může volič v den volby žádati vydání legitimačního lístku, předloží-li podle potřeby úřední listinný příkaz o své totožnosti.

(4) Volič, vzejdou-li pochybnosti o jeho totožnosti, vykáže se úředním listinným průkazem osvědčujícím jeho totožnost (na př. občanskou legitimací, cestovním pasem, pracovním průkazem, domovským listem, rodným, křestním listem) nebo svědectvím dvou voličů, nemá-li volič takových dokladů po ruce.

(1) Do volební místnosti mají přístup kromě členů obvodního volebního výboru; pomocných sil (§ 42), důvěrníků (§ 6) a zástupce dohlédacího úřadu (§ 41, odst. 5) pouze voličové, kteří jsou zapsáni ve stálých seznamech voličských dotčeného obvodu nebo mají voličské průkazy (§ 3, odst. 3). Jakmile volič odevzdal hlasovací lístek, má volební místnost ihned opustiti.

(2) Agitovati nebo zříditi agitační kancelář v budově, v níž jest volební místnost, není dovoleno.

(1) Obvodní volební výbor dohlíží na správné odevzdávání hlasovacích lístků a bdí nad udržováním pořádku ve volební místnosti. Členům volebního výboru není dovoleno opravovati nebo doplňovati hlasovací lístky, byť i o to voličem byli požádáni. Odevzdání hlasovacího lístku vyznačí členové volebního výboru v obou stejnopisech voličských seznamů, a to v témže sloupci, jenž je určen pro vyznačení hlasování při této volbě.

(2) Obvodní volební výbor po svém ustavení prohlédne před začátkem volby osudí. K volebnímu osudí buď použito jedině takové schránky, kterou lze zámkem uzavříti a jež má dostatečně velké rozměry.

(3) Potom se přikročí k odevzdávání hlasů. Volič se dostaví s legitimačním lístkem a se všemi hlasovacími lístky, které mu byly dodány. Když předstoupí před volební výbor, oznámí své příjmení, jméno a byt. Zároveň předloží legitimační lístek, po případě úřední listinný průkaz o své totožnosti podle § 22, odst. 4. Obvodní volební výbor vezme od voliče legitimační lístek a zjistí, má-li volič všechny hlasovací lístky a prázdný lístek, které podle § 19, odst. 5 mají býti dodány, neškrtané a neoznačené, nesmí mu však měniti pořadí hlasovacích lístků, jak je přinesl. Za chybějící, škrtané nebo jinak označené dodá mu jiné tak, aby volič měl všechny hlasovací lístky a prázdný lístek. Dále mu vydá prázdnou obálku, opatřenou úředním razítkem. Všechny obálky buďtež neprůhledné, stejné velikosti, jakosti a barvy a nesmějí míti žádného odlišného znamení.

(4) Volič sám vloží hlasovací lístek do obálky v prostoru tak odděleném, aby nemohl býti pozorován, a odloží kandidátní listiny, které mu zbyly, do zvláštní schránky, načež před volebním výborem vhodí obálku do volebního osudí. Tímto způsobem odevzdají své hlasy nejprve členové obvodního volebního výboru. Pak volí ostatní voličové postupně tak, jak se do volební místnosti dostavili.

(5) Nevidomí a ti, kdož pro tělesnou vadu nemohou sami hlasovací lístek odevzdati, vykonají své volební právo v průvodu voliče, s nímž sdílejí společnou domácnost, anebo v průvodu voliče, jejž si svobodně zvolili za průvodce. Průvodce odevzdá hlasovací lístek, po případě průkaz svého zmocnitele; volební výbor zjistí dotazem, zvolil-li volič svobodně svého průvodce, zná-li jeho jméno a příjmení, a zapíše tento způsob volby zvláště v zápise o volbě.

(1) Osoby s voličskými průkazy smějí odevzdati své hlasy pouze ve volebních místnostech pro ně určených. Ustanovení § 24, odst. 4, věty druhé, zůstává nedotčeno.

(2) Osoby, jimž byly vydány voličské průkazy, odevzdají obvodnímu volebnímu výboru voličské průkazy a vykáží se o své totožnosti úředním dokladem (§ 22, odst. 4). Voličské průkazy se připojí jako přílohy k zápisu o volbě (§ 31).

(3) Osoby, které se zúčastnily volby na podkladě voličských průkazů, se zapíší do zvláštního hlasovacího seznamu.

(1) Obvodní volební výbor rozhoduje o tom, má-li býti volič připuštěn, aby odevzdal hlasovací lístek, jen tehdy, když jest pochybnost o jeho totožnosti.

(2) Tuto námitku mohou podati členové dotčeného volebního obvodního výboru nebo důvěrníci stran (§ 6) dotud, dokud hlasovací lístek občana, jehož právo se popírá, nebyl ještě vložen do osudí. Rozhodnutí volebního výboru staniž se zpravidla dříve, než se připustí další volič, aby odevzdal hlasovací lístek. Žádá-li volič, aby mohl předložiti doklady o své totožnosti, může tak učiniti nejdéle před zakončením hlasování.

(1) Volič smí odevzdati kandidátní listinu kterékoli strany. Škrty, výhrady a jiné změny nemají účinku.

(2) Volič může odevzdati prázdný lístek (§ 19, odst. 3).

(3) Počet odevzdaných prázdných lístků se vyznačí v zápise o volbě. O hlášení počtu odevzdaných prázdných lístků platí obdobně ustanovení § 31, odst. 2 a § 32, odst. 1.

Nastanou-li okolnosti, jež znemožňují zahájiti volební jednání, pokračovati v něm nebo je ukončiti, může obvodní volební výbor prodloužiti dobu volební nebo provedení voleb odročiti na pozdější hodinu. Opatřením takovým nesmí býti zkrácena celková doba trvání volby podle § 20, odst. 1. Opatření takové buď ihned vyhlášeno veřejně způsobem v místě obvyklým. Jde-li o přerušení volby již zahájené, buďtež volební spisy i volební osudí s odevzdanými již hlasovacími lístky volebním výborem zapečetěny a neporušenost pečetí protokolárně zjištěna při nově zahájené volbě.

Když volební doba uplyne, uzavře se volební místnost. Odvolí však ještě všichni voličové kteří jsou ve volební místnosti nebo v čekárně, volebním výborem pro voliče určené, nebo přímo před volební místností; nato prohlásí předseda volební komise hlasování za skončené.