(1) Když bylo hlasování skončeno, zůstanou ve volební místnosti kromě členů obvodního volebního výboru, zástupce dohlédacího orgánu a pomocných sil jen důvěrníci volebních stran. Volební výbor vyjme obálky s hlasovacími lístky z osudí, spočte úřední obálky (§ 24, odst. 3) a srovná počet obálek se záznamy ve. voličských seznamech. K neúředním obálkám se nepřihlíží. Potom vyloučí lístky neplatné, rozdělí hlasovací lístky podle volebních stran a zjistí volební výsledek dvojím písemným záznamem. Při tom má každý člen volebního výboru právo nahlížeti do hlasovacích lístků.

(2) Ve prospěch kandidátní listiny strany se počítají i takové hlasovací lístky, na nichž jména kandidátů jsou škrtána nebo měněna.

(3) Neplatné jsou hlasovací lístky, nejsou-li na tiskopise, vydaném krajským volebním výborem. Je-li v obálce několik kandidátních listin různých stran, jsou všechny hlasy v této obálce neplatné. Rovněž jsou neplatné hlasovací lístky, které zní na neplatnou kandidátní listinu (§ 16, odst. 2). Je-li v obálce několik kandidátních listin téže strany nebo několik prázdných lístků, počítají se za hlas jeden. Je-li v obálce jedna nebo několik kandidátních listin téže strany a jeden nebo několik prázdných lístků, počítá se hlas ve prospěch strany, jejíž kandidátní listina byla odevzdána.

(1) O výsledku volby sepíše se zápis ve dvojím stejnopise. Do něho se zaznamenají jména členů volebního výboru, zástupce dohlédacího orgánu a důvěrníků, počátek, konec a případné přerušení volby, veškerá usnesení volebního výboru se stručným odůvodněním, jakož i důležitější okolnosti týkající se průběhu voleb, a výsledek volby s udáním součtu hlasů odevzdaných pro jednotlivé strany. V součtu buďtež uvedeny hlasy, uznané za platné volebním výborem; součet hlasů neplatných budiž uveden zvláště.

(2) V zápise budiž výslovně uvedeno, kolik voličů bylo k volbě oprávněno, kolik se volby skutečně zúčastnilo, kolik bylo mužů a žen, a kolik z nich volilo na podkladě voličských průkazů.

(1) Obvodní volební výbor odešle bez průtahu jeden stejnopis zápisu přímo předsedovi krajského volebního výboru. Druhý stejnopis zápisu zašle okresnímu národnímu výboru (ve městě statutárním, v Bratislavě a Košicích místnímu národnímu výboru), jemuž mimo to oznámí výsledek hlasování telegraficky nebo telefonicky.

(2) Ve volebním místě, v němž jest několik volebních místností, odevzdají obvodní volební výbory zápisy onomu volebnímu výboru, v jehož obvodu jest hlavní budova místního národního výboru, po případě úřad místního národního výboru větší obce (§ 3, odst. 2). Tento obvodní volební výbor sestaví na podkladě volebních výsledků, zjištěných ostatními obvodními volebními výbory, volební výsledek z celého volebního místa a oznámí jej předsedovi krajského volebního výboru s jedním stejnopisem všech zápisů a okresnímu národnímu výboru s druhým stejnopisem. Ustanoveni odstavce 1, věty druhé platí obdobně.

(3) Výsledek voleb v obvodu okresního národního výboru oznámí jeho předseda (ve městě statutárním, v Bratislavě a Košicích předseda místního národního výboru) ihned telegraficky nebo telefonicky a písemně ministerstvu vnitra a krajskému volebnímu výboru.

(4) Hlasovací lístky, legitimační lístky, obálky a seznamy hlasovací, jakož i doklady (§ 26) a voličské průkazy dá obvodní volební výbor do zvláštních obalů, zapečetí, opatří nápisy, a uloží u místního národního výboru.

(1) Krajský volební výbor sejde se ve svém sídle bez pozvání druhý den (v úterý) po volbě o 10. hodině dopolední.

(2) Podle zápisů došlých od obvodních volebních výborů a podle úředních zpráv okresních národních výborů zjistí krajský volební výbor součet všech platných hlasů, odevzdaných pro jednotlivé strany, a součet prázdných lístků.

(3) Předseda krajského volebního výboru zašle ihned jeden stejnopis zápisu sepsaného o jednání krajského volebního výboru, doložený zápisy a zprávami uvedenými v odstavci 2, přímo ministerstvu vnitra, jemuž obsah zápisu zároveň oznámí telegraficky.

(1) Ústřední volební výbor přezkoumá zápisy a zprávy, došlé od krajských volebních výborů (§ 33, odst. 3) a zjistí podle nich součet všech platných hlasů, odevzdaných pro všechny strany v každém volebním kraji a v každé zemi.

(2) Úhrnný počet platných hlasů, odevzdaných pro strany kandidující v té které zemi, dělí počtem mandátů na tu kterou zemi podle § 2 připadajícím. Celé číslo takto vypočtené jest zemským mandátovým číslem.

(3) Zemským mandátovým číslem dělí pak úhrnný počet platných hlasů odevzdaných v každém z volebních krajů. Celé číslo takto vypočtené jest počet mandátů, připadajících tomu kterému z volebních krajů.

(4) Nebyly-li takto obsazeny všechny mandáty, na tu kterou zemi připadající, přikáže ústřední volební výbor tyto mandáty postupně v téže zemi volebním krajům, vykazujícím největší zbytek. Při rovnosti zbytků rozhodne los.

(1) Součet platných hlasů, odevzdaných pro všechny strany ve volebním kraji, se rozdělí počtem mandátů, které se v dotčeném volebním kraji mají obsaditi (§ 34); celé číslo dělením vyšlé beze zlomků jest číslem volebním.

(2) Volebním číslem se dělí součet hlasů odevzdaných pro každou kandidátní listinu, načež ústřední volební výbor přikáže každé straně tolik mandátů, kolikrát jest volební číslo obsaženo v součtu hlasů pro stranu tu odevzdaných.

(3) Z jednotlivých volebních stran obdrží mandáty straně přikázané kandidáti podle pořadí, jak jsou uvedeni na kandidátní listině. Odchyluje-li se kandidátní listina tištěná od kandidátní listiny, podané u krajského volebního výboru, platí obsah i pořadí této kandidátní listiny. Nejmenovala-li některá strana tolik kandidátů, kolik mandátů jí podle výsledku prvého skrutinia přísluší, obdrží jen tolik mandátů, kolik osob kandidovala.

(1) Všechny mandáty, jež postupem uvedeným v § 35 zůstaly v zemi České, Moravskoslezské a na Slovensku neobsazeny, obsadí ústřední volební výbor v druhém skrutiniu pro každou zemi zvláště.

(2) Nejpozději před zahájením druhého skrutinia odevzdají členové ústředního volebního výboru jeho předsedovi kandidátní listiny svých stran pro každou zemi zvláště; tyto kandidátní listiny mohou obsahovati v libovolném počtu jména kandidátů, avšak jen těch, kteří těmito stranami byli kandidováni v některém volebním kraji a nebyli zvoleni při prvém skrutiniu. Jména kandidátů buďtež seřaděna a označena arabskými číslicemi. Po odevzdání kandidátních listin nesmějí býti tyto listiny ani jejich pořad měněny.

(3) Ústřední volební výbor sečte všechny zbytky hlasů ze země České, Moravskoslezské a ze Slovenska. Součet zbytků hlasů z každé země dělí počtem mandátů, které se mají obsaditi v druhém skrutiniu v té které zemi, zvětšeným o jednu. Celé číslo beze zlomku dělením vyšlé je zemským číslem volebním. Nato přikáže každé straně v zemi České, Moravskoslezské a na Slovensku tolik mandátů, kolikrát je zemské volební číslo obsaženo v součtu zbytků hlasů pro stranu tu vykázaných ze všech volebních krajů v té které zemi.

(4) Bylo-li obsazeno o jeden mandát více, než se mělo obsaditi, odečte se přebývající mandát té straně, která vykázala nejmenší zbytek dělení při druhém skrutiniu, při stejném zbytku menší počet hlasů ve všech volebních krajích, v nichž podala platnou kandidátní listinu, je-li i počet hlasů stejný, rozhodne los.

(5) Nebyly-li obsazeny všechny mandáty způsobem stanoveným v odstavci 3 nebo proto, že strana ohlásila méně kandidátů, než kolik mandátů na ni připadá, přikáže ústřední volební výbor tyto mandáty postupně těm stranám, jež podaly platné kandidátní listiny (§ 14) v zemi České, Moravskoslezské nebo na Slovensku jako dotčená strana a jež vykazují největší zbytek dělení. Při rovnosti zbytků se přikáže mandát straně, jež má větší součet zbytků ve druhém skrutiniu. Jsou-li tyto součty zbytků stejné, přikáže se mandát straně, jež obdržela v téže zemi více hlasů; je-li počet stejný, rozhodne los.

(6) Z jednotlivých stran jsou zvoleni ve druhém skrutiniu za poslance podle počtu mandátů na stranu připadlých kandidáti podle pořadí, jak jsou uvedeni na kandidátní listině zmíněné v odstavci 2. Kandidáti, kteří při prvém i druhém skrutiniu vyšli naprázdno, jsou náhradníky (§ 38).

(1) V zápise o jednání ústředního volebního výboru buď uvedeno, kteří kandidáti při prvém a druhém skrutiniu byli prohlášeni za zvolené poslance a kteří jsou náhradníky.

(2) Výsledek skrutinia se ihned vyhlásí.

(3) Ministerstvo vnitra vydá zvoleným poslancům osvědčení, které zvoleného opravňuje vstoupiti do ústavodárného Národního shromáždění a účastniti se jeho jednání. Toto oprávnění pomíjí, byla-li jeho volba prohlášena za neplatnou příslušným orgánem (§ 39).

(1) Uprázdní-li se mandát, nastupuje náhradník téže strany podle pořadí, v jakém byl uveden na kandidátní listině téhož volebního kraje, v němž byl kandidován poslanec, jehož mandát se uprázdnil. Není-li takového, nastupuje náhradník téže strany podle pořadí, v jakém byl uveden na kandidátní listině pro druhé skrutinium.

(2) Není-li náhradníka téže strany, zůstane mandát uprázdněn až do konce volebního období.

(3) Náhradníka povolá ministerstvo vnitra, které vydá povolanému osvědčení, opravňující ke vstupu do ústavodárného Národního shromáždění (§ 37, odst. 3).

Ztratil-li člen ústavodárného Národního shromáždění po volbě volitelnost, pozbývá mandátu. O ztrátě mandátu rozhodne do šesti neděl ode dne, kdy došlo oznámení ministerstva vnitra, ústavodárné Národní shromáždění, navrhne-li to aspoň dvoutřetinová většina všech členů výboru ověřovacího (čl. 10 ústavního zákona ze dne ....... dubna 1946, č. ...... Sb., o ústavodárném Národním shromáždění). Při jednání tohoto výboru jest užít obdobně předpisů platných pro jednání volebního soudu. K platnosti usnesení ústavodárného Národního shromáždění o ztrátě mandátu je třeba dvoutřetinové většiny všech jeho členů.

Nejde-li o čin přísněji trestný, trestá se:

I. Pro přečin tuhým vězením od jednoho do šesti měsíců:

1. kdo odnímá voliči bez jeho výslovného souhlasu hlasovací lístek nebo prázdný lístek nebo škrtá-li mu v těchto listinách;

2. kdo mění protiprávně stálé seznamy voličské vyložené podle § 13;

3. kdo vydá obvodnímu volebnímu výboru nestejné hlasovací obálky nebo neodvede volebnímu výboru nedoručené legitimační lístky;

4. kdo nešetří zákazu o výčepu, prodeji a podávání nápojů obsahujících alkohol;

5. kdo úmyslně nebo z hrubé nedbalosti nesplní řádně povinnost uloženou v § 2, odst. 2;

6. předseda krajského volebního výboru nebo jiná osoba k tomu určená, odepře-li přijmouti kandidátní listinu a vyhověti i jinak povinnostem uvedeným v § 14, odst. 1;

7. předseda krajského volebního výboru nebo jiný veřejný funkcionář nebo veřejný zaměstnanec, který úmyslně nebo z hrubé nedbalosti dá rozmnožiti nebo dodati nesprávné kandidátní listiny.

Pokus je trestný.

II. Pro přestupek soudem vězením do tří měsíců nebo trestem na penězích do 50.000 Kčs

1. kdo se snaží proti ustanovení § 8 vykonati volební právo ve více než jedné obci;

2. kdo odepře oprávněné osobě vydati hlasovací lístek nebo legitimační lístek;

3. kdo nedá svým zaměstnancům nebo podřízeným prázdno k výkonu volebního práva;

4. kdo zabraňuje protiprávně nebo znemožňuje nahlížeti do voličských seznamů a činiti si opisy nebo výpisy;

5. kdo nezachová úmyslně lhůtu, jejíž zachování je tímto zákonem stanoveno;

6. kdo jsa k tomu povinen nevyloží včas voličské seznamy.

III. Pro přestupek stíhaný okresním národním výborem (v Bratislavě a Košicích příslušným oblastním velitelstvím Národní bezpečnosti) vězením (uzamčením) do jednoho měsíce nebo pokutou do 10.000 Kčs

1. kdo agituje v budově, v níž jest volební místnost nebo v takové budově zřídí volební kancelář;

2. kdo se nezúčastní volby bez omluvného důvodu;

3. kdo kandiduje vědomě na několika kandidátních listinách;

4. kdo nesplní povinnosti stanovené v § 46;

5. kdo vykoná volební právo, ač bylo pravoplatně rozhodnuto, že není státním občanem Československé republiky, nebo ač je si vědom, že v den vyložení voličských seznamů, jež jsou podkladem pro volbu, nepřekročil 18. rok věku;

6. člen volebního orgánu, který poruší povinnosti uložené tímto zákonem.

Byla-li uložena pokuta, budiž pro případ její nedobytnosti vyměřen náhradní trest vězení (uzamčení) podle míry zavinění v mezích sazby trestu na svobodě na čin stanovené.

(1) Dohlédacím orgánem ve smyslu ustanovení tohoto zákona se rozumí ve statutárních městech zemský národní výbor, v Bratislavě a Košicích pověřenectvo vnitra a v ostatních obcích okresní národní výbor, v jehož obvodu je sídlo dotčeného volebního výboru nebo podřízeného národního výboru.

(2) Dohlédací orgán bdí nad řádným a včasným prováděním všech úředních úkonů tímto zákonem uložených podřízeným národním výborům nebo příslušným volebním výborům. Shledá-li nedbalost nebo nesprávnost, může, zachovávaje pravomoc volebních výborů, úkon zcela nebo zčásti dáti provésti vlastními orgány na náklad obce. Obec má pak právo postihu na svých příslušných orgánech. Obdobné dohlédací právo náleží ministerstvu vnitra.

(3) Nejmenuje-li nebo nenavrhne-li politická strana včas členy volebních výborů nebo jejich náhradníky, přechází toto právo na dohlédací orgán nebo na zástupce jím určeného.

(4) Nesejde-li se volební výbor včas v počtu usnášení schopném nebo stane-li se nezpůsobilým k usnášení, má úřední jednání provésti jeho předseda, nebo nedošlo-li k ustavení volebního výboru, předseda národního výboru, v jehož obvodu má volební výbor sídlo, nebo jím určený zástupce, a pokud jde o ústřední volební výbor, ministr vnitra. V takovém případě buďtež přibráni, k jednání důvěrníci podle možnosti za každou politicko stranu, jež jest nebo má býti v dotčeném volebním výboru zastoupena.

(5) Dohlédací orgán (úřad) může vyslati k volbě svého zástupce, aby dohlédl na správné provádění volby. Totéž oprávnění přísluší. též ministru vnitra, na Slovensku též pověřenci vnitra.

(1) Všechny pomocné prostředky (zejména volební místnosti a všechny potřeby pro ně, úřední obálky a pracovní síly) opatří pro obvodní volební výbory místní národní výbor, v jehož obvodu jsou zřízeny, na náklad obce.

(2) Neučiní-li potřebná opatření příslušný místní národní výbor, jest předseda obvodního volebního výboru oprávněn učiniti vhodné opatření na náklad obce. Ustanovení § 41, odst. 2 zůstává nedotčeno.

(3) Pro krajský volební výbor opatří všechny pomocné prostředky okresní národní výbor, v jehož obvodu je sídlo dotčeného volebního výboru, a pro ústřední volební výbor ministerstvo vnitra.

(1) Náklady spojené s rozmnožením kandidátních listin a vyhotovením prázdných lístků hradí stát.

(2) Z prostředků státních se uhradí též náklady podle § 42, odst. 3.

(3) Státní správa dodá zdarma výtisky vyhlášek, zápisů volebních výborů, hlasovacích seznamů a jiných potřebných tiskopisů, jejichž vzorce stanoví ministerstvo vnitra.

Veškerá podání, zápisy (protokoly) pořízené podle tohoto zákona a jejich přílohy jsou prosty poplatků.

Všechny veřejné úřady, orgány, ústavy a podniky jsou povinny spolupůsobiti při provádění tohoto zákona.

Osoby provozující živnost knihtiskařskou nebo v ní činné jsou povinny vyhověti příkazům krajského volebního výboru a všech ostatních orgánů v mezích jejich působnosti, aby kandidátní listiny, prázdné lístky, legitimační lístky; voličské průkazy a všechny ostatní potřebné úřední tisky byly včas a správně rozmnoženy.

Nedošlo-li z jakýchkoli důvodů v některém volebním kraji k řádnému provedení voleb podle tohoto zákona zcela nebo zčásti, může vláda nejpozději do týdne po vyhlášení výsledku volby učiniti potřebná opatření, aby volby byly dodatečně nebo znovu provedeny, při čemž může nařízením v nezbytných případech zkrátiti lhůty. předepsané ve volebním řízení.

Ustanovení dosud platných předpisů, které odporují tomuto zákonu se ruší. Zejména se zrušuje zákon ze dne 29. února 1920, č. 123 Sb., kterým vydává se řád volení do poslanecké sněmovny, ve znění zákona ze dne 15. října 1925, č. 205 Sb. a zákona ze dne 11. dubna 1935, č. 58 Sb.

(1) Další podrobnosti volebního řízení mohou býti upraveny vládním nařízením. Vydá-li ministr vnitra v mezích své působnosti směrnice o provádění tohoto zákona, uveřejní je v Úředním listě republiky Československé.

(2) Na opatření, která učinil ministr vnitra k přípravě provedení tohoto zákona již v době před počátkem jeho účinnosti a pokud neodporují zákonu, se hledí tak, jako by byla učiněna za jeho účinnosti.

Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení; provede jej ministr vnitra v dohodě se zúčastněnými členy vlády.

Příloha k zákonu č. ..../1946 Sb.

se sídlem krajského volebního výboru v Praze; volební kraj tvoří Hlavní město Praha.

se sídlem krajského volebního výboru v Kladně; volební kraj tvoří správní okresy:

Kladno, Kralupy nad Vltavou, Louny, Rakovník, Roudnice nad Labem, Slaný a Žatec.

se sídlem krajského volebního výboru v Mladé Boleslavi; volební kraj tvoří správní okresy:

Mladá Boleslav, Dubá, Mnichovo Hradiště, Jičín, Mělník, Nymburk a Poděbrady.

se sídlem krajského volebního výboru v sídle okresního národního výboru Praha-venkov-jih; volební kraj tvoří správní okresy:

Beroun, Brandýs nad Labem, Český Brod, Hořovice, Jílové, Praha-venkov-jih, Praha-venkov-sever, Příbram a Říčany.

se sídlem krajského volebního výboru v Plzni; volební kraj tvoří statutární město Plzeň a správní okresy:

Blatná, Domažlice, Klatovy, Kralovice, Planá, Plzeň-venkov, Přeštice, Rokycany, Tachov, Horšovský Týn, Stříbro a Sušice.

se sídlem krajského volebního výboru v Karlových Varech; volební kraj tvoří správní okresy:

Aš, Falknov nad Ohří, Cheb, Jáchymov, Kadaň, Kraslice, Mariánské Lázně, Loket, Nejdek, Podbořany, Teplá, Karlovy Vary, Vejprty a Žlutice.

se sídlem krajského volebního výboru v Ústí nad Labem; volební kraj tvoří správní okresy:

Bílina, Děčín, Duchcov, Chomutov, Litoměřice, Most, Teplice-Šanov a Ústí nad Labem.

se sídlem krajského volebního výboru v Liberci; volební kraj tvoří statutární město Liberec a správní okresy:

Frýdlant, Jablonec nad Nisou, Jablonné v Podještědí, Jilemnice, Liberec-venkov, Česká Lípa, Rumburk, Semily, Šluknov, Turnov a Varnsdorf.

se sídlem krajského volebního výboru v Hradci Králové; volební kraj tvoří správní okresy:

Broumov, Nový Bydžov, Dobruška, Dvůr Králové nad Labem, Hořice, Hradec Králové, Jaroměř, Náchod, Nová Paka, Rychnov nad Kněžnou, Trutnov a Vrchlabí.

se sídlem krajského volebního výboru v Pardubicích; volební kraj tvoří správní okresy:

Chrudim, Litomyšl, Vysoké Mýto, Pardubice, Polička, Ústí nad Orlicí a Žamberk.

se sídlem krajského volebního výboru v Havlíčkově Brodě; volební kraj tvoří správní okresy:

Havlíčkův Brod, Čáslav, Kutná Hora, Humpolec, Chotěboř, Kolín a Ledeč nad Sázavou.

se sídlem krajského volebního výboru v Táboře; volební kraj tvoří správní okresy:

Benešov, Kamenice nad Lipou, Milevsko, Pelhřimov, Sedlčany, Tábor a Vlašim.

se sídlem krajského volebního výboru v Českých Budějovicích; volební kraj tvoří správní okresy:

České Budějovice, Jindřichův Hradec, Kaplice, Český Krumlov, Písek, Prachatice, Strakonice, Třeboň a Týn nad Vltavou.

se sídlem krajského volebního výboru v Jihlavě; volební kraj tvoří správní okresy:

Moravské Budějovice, Dačice, Jihlava, Moravský Krumlov, Velké Meziříčí, Třebíč a Znojmo.

se sídlem krajského volebního výboru v Brně; volební kraj tvoří statutární město Brno a správní okresy:

Boskovice, Brno-venkov, Hustopeče, Nové Město na Moravě, Mikulov, Tišnov, Moravská Třebová a Vyškov.

se sídlem krajského volebního výboru v Olomouci; volební kraj tvoří statutární město Olomouc a správní okresy:

Moravský Beroun, Holešov, Hranice, Kroměříž, Litovel, Olomouc-venkov, Prostějov, Přerov, Rýmařov, Šternberk, Šumperk a Zábřeh.

se sídlem krajského volebního výboru ve Zlíně; volební kraj tvoří správní okresy:

Uherský Brod, Hodonín, Uherské Hradiště, Kyjov a Zlín.

se sídlem krajského volebního výboru v Moravské Ostravě; volební kraj tvoří statutární město Moravská Ostrava a správní okresy:

Fryštát, Nový Jičín, Valašské Meziříčí, Místek, Český Těšín a Vsetín.

se sídlem krajského volebního výboru v Opavě; volební kraj tvoří statutární město Opava a správní okresy:

Bílovec, Bruntál, Frývaldov, Hlučín, Krnov a Opava-venkov.

se sídlem krajského volebního výboru v Bratislavě; volební kraj tvoří správní okresy:

Bratislava-mesto, Bratislava-vidiek, Stará Ďala, Galanta, Komárno, Malacky, Modra, Dunajská Streda, Šaľa, Šamorín a Nové Zámky.

se sídlem krajského volebního výboru v Trnavě; volební kraj tvoří správní okresy:

Hlohovec, Nové Mesto nad Váhom, Myjava, Piešťany, Senica, Skalica a Trnava.

se sídlem krajského volebního výboru v Trenčíně; volební kraj tvoří správní okresy:

Bánovce nad Bebravou, Ilava, Prievidza, Púchov, Topoľčany a Trenčín.

se sídlem krajského volebního výboru v Nitře; volební kraj tvoří správní okresy:

Nová Baňa, Kremnica, Krupina, Levice, Zlaté Moravce, Nitra, Parkan, Vráble a Želiezovce.

se sídlem krajského volebního výboru v Žilině; volební kraj tvoří správní okresy:

Považská Bystrica, Veľká Bytča, Čadca, Turčiansky Svätý Martin, Kysucké Nové Mesto a Žilina.

se sídlem krajského volebního výboru v Liptovském Sv. Mikuláši; volební kraj tvoří správní okresy:

Kežmarok, Dolný Kubín, Levoča, Liptovský Svätý Mikuláš, Námestovo, Poprad, Rožňava, Ružomberok, Trstená, Spišská Nová Ves a Spišská Stará Ves.

se sídlem krajského volebního výboru v Banské Bystrici; volební kraj tvoří správní okresy:

Brezno nad Hronom, Banská Bystrica, Feledince, Modrý Kameň, Lučenec, Revúca, Rimavská Sobota, Tornaľa, Banská Štiavnica a Zvolen.

se sídlem krajského volebního výboru v Prešově; volební kraj tvoří správní okresy:

Bardejov, Giraltovce, Stará Ľubovňa, Prešov, Sabinov, Stropkov, Svidník a Vranov.

se sídlem krajského volebního výboru v Košicích; volební kraj tvoří správní okresy:

Gelnica, Humenné, Kráľovský Chlumec, Veľké Kapušany, Košice-mesto, Košice-vidiek, Medzilaborce, Michalovce, Moldava nad Bodvou, Snina, Sobrance a Trebišov.