(1) Jednací řád pro ústřední národní pojišťovnu a její organisační složky vydá představenstvo. Schvaluje jej ministerstvo ochrany práce a sociální péče po dohodě s pověřenectvem pro sociální péči, ustanovení o postavení lékařského a zdravotního personálu národního pojištění též po dohodě s ministerstvem zdravotnictví a pověřenectvem zdravotnictví.

(2) Jednací řád obsahuje zejména předpisy:

a) o složení, svolávání, jednání, usnášení a činnosti zastupitelských sborů (§§ 5, 7, 11,17, 21, 26, 30), jejich předsednictev a odborných komisí,

b) o právech a povinnostech těchto sborů, jejich předsedů a členů,

c) o právech a povinnostech ředitelství (§§ 13, 22, 31), ředitele a vedoucího lékaře (§ 31),

d) o vnitřní organisaci a činnosti nositele národního pojištění a o služební podřízenosti a odpovědnosti,

e) o způsobu zastupování nositele národního pojištění navenek, o formě aktů právně zavazujících a o formě úředních vyřízení,

f) o formě úředních vyhlášek nositele národního pojištění.

(1) Státní dozor nad prováděním národního pojištění a nad činností ústřední národní pojišťovny a jejích územních organisačních složek vykonává ministerstvo ochrany práce a sociální péče. Dozor nad prováděním léčebné péče v národním pojištění vykonává ministerstvo ochrany práce a sociální péče v dohodě s ministerstvem zdravotnictví.

(2) Pokud se výkon dozoru týká Národní pojišťovny pro Slovensko, provádí jej ministerstvo ochrany práce a sociální péče prostřednictvím pověřenectva pro sociální péči.

(3) Hospodaření Ústřední národní pojišťovny a jejích územních organisačních složek podléhá kontrole nejvyššího účetního kontrolního úřadu podle zákona ze dne 20. března 1919, č. 175 Sb., o zřízení a působnosti nejvyššího účetního kontrolního úřadu.

Ministerstvo ochrany práce a sociální péče je oprávněno vyžadovati, aby mu Ústřední národní pojišťovna předložila knihy, listiny, zápisy a doklady a aby mu byla dána vysvětlení potřebná k provádění dozoru. Pověřenectvo pro sociální péči může tak učiniti prostřednictvím ministerstva ochrany práce a sociální péče.

(2) Ministerstvo ochrany práce a sociální péče může dále vyžadovati, aby orgány Ústřední národní pojišťovny byly svolány ke schůzím, a může je samo svolati, nebylo-li jeho vyzvání vyhověno.

(3) Nejsou-li orgány Ústřední národní pojišťovny zřízeny nebo zdráhají-li se vykonávati své povinnosti, může ministerstvo ochrany práce a sociální péče vykonávati jejich pravomoc svým zástupcem na útraty Ústřední národní pojišťovny.

(1) Ústřední národní pojišťovna je povinna předložiti ministerstvu ochrany práce a sociální péče za každý kalendářní rok přehled o stavu národního pojištění spolu se zprávou a statistickými výkazy o svém hospodaření, o vývoji ústavu a o stavu jmění a způsobu jeho uložení.

(2) Početní podklady národního pojištění a jejich změny, jakož i pojistně matematická bilance Ústřední národní pojišťovny podléhají schválení ministerstva ochrany práce a sociální péče.

(3) Ministr ochrany práce a sociální péče je povinen předkládati tyto výkazy a zprávy a početní podklady Národnímu shromáždění.

(1) Vláda může na návrh ministra ochrany práce a sociální péče rozpustiti představenstvo Ústřední národní pojišťovny, nedbá-li ve svých usneseních přes výstrahu opětovně ustanovení zákona, nařízení a jednacího řádu nebo vzpírá-li se příkazům týkajícím se provádění státního dozoru, a přenésti správu a zastupování Ústřední národní pojišťovny na komisi, kterou jmenuje podle návrhu ministra ochrany práce a sociální péče učiněného v dohodě s pověřencem pro sociální péči. Tato komise spravuje a zastupuje Ústřední národní pojišťovnu až do doby, kdy se ustaví představenstvo nově zvolené. Ustanovení o představenstvu platí o této komisi obdobně.

(2) Komise musí opatřiti, aby nové volby představenstva byly provedeny nejdéle do tří měsíců ode dne rozpuštění.

O právních prostředcích proti rozhodnutím nositele národního pojištění rozhodují

1. pojišťovací úřady (§ 49) a pojišťovací soudy (§ 53);

2. vrchní pojišťovací úřady (§ 50) a vrchní pojišťovací soudy (§ 59);

3. nejvyšší pojišťovací soud (§ 62).

Okresní úřady ochrany práce, po případě jejich pobočky v sídlech okresních národních pojišťoven působí zvláštními odděleními jako úřady pojišťovací.

Zemské úřady ochrany práce působí zvláštními odděleními jako vrchní pojišťovací úřady.

(1) Pojišťovacím úřadům náleží rozhodovati o opravných prostředcích proti výměrům nositele národního pojištění, pokud rozhodování není přikázáno pojišťovacím soudům.

(2) Vrchním pojišťovacím úřadům náleží rozhodovati o opravných prostředcích proti rozhodnutím pojišťovacích úřadů.

(1) Rozhodovati o opravných prostředcích podle § 51, odst. 1 náleží tomu věcně příslušnému pojišťovacímu úřadu, v jehož obvodě je sídlo okresní národní pojišťovny, která napadený výměr vydala, nebo bydliště (sídlo) stěžovatelovo.

(2) Rozhodovati o opravných prostředcích proti rozhodnutím pojišťovacích úřadů náleží těm věcně příslušným vrchním pojišťovacím úřadům, v jejichž obvodě jest úřad, který rozhodl ve věci v první stolici.

(1) Pojišťovací soudy se zřizují v sídle sborových soudů I. stolice pro jejich obvod.

(2) Vládním nařízením může býti sídlo soudu přeloženo nebo může býti zřízeno více soudů a obvod jejich působnosti určen.

(1) Pojišťovací soud se skládá z předsedy, potřebného počtu jeho náměstků a potřebného počtu přísedících.

(2) Předsedu a jeho náměstky jmenuje předseda sborového soudu II. stolice, v jehož obvodě je sídlo pojišťovacího soudu, ze soudců z povolání v činné službě nebo na odpočinku.

(3) Přísedící a jejich náhradníky jmenuje zemský úřad ochrany práce, v jehož obvodu je sídlo pojišťovny, z řad pojištěnců, a to na návrh jednotné odborové organisace a zájmových organisací zastupujících ostatní skupiny pojištěnců. Mezi přísedícími musí býti v dostatečném počtu zastoupeny všechny skupiny pojištěnců národního pojištění.

(1) Přísedícím pojišťovacího soudu může býti pouze, kdo je volitelný za člena zastupitelského sboru podle §§ 32 a 37, nemůže však jím býti člen některého zastupitelského sboru.

(2) Úřad přísedícího pojišťovacího soudu je čestný. Přísedící mají nárok na náhradu hotových výloh a na náhradu za ztrátu času a ušlý výdělek. Náhrady mohou býti stanoveny pevnými částkami.

(3) Funkční období, na které jsou přísedící jmenováni, je šestileté. Přísedící zůstávají v úřadech i po uplynutí této doby, dokud nenastoupí v úřad jejich nástupci.

(4) Přísedící pojišťovacího soudu slíbí předsedovi rukou dáním, že budou vykonávati úřad svůj svědomitě a nestranně a že budou zachovávati zákony.

(5) Předseda pojišťovacího soudu zbaví úřadu přísedícího, u něhož nebyly nebo již nejsou podmínky pro úřad přísedícího nebo který trvale zanedbává povinnosti svého úřadu. Přísedícímu, který zanedbává povinnosti svého úřadu, může předseda uložiti náhradu útrat řízení zmařeného jeho vinou.

(6) Proti rozhodnutím předsedy podle předchozího odstavce, jež je doručiti písemně, je možno stěžovati si k vrchnímu pojišťovacímu soudu písemnou stížností, podanou u předsedy pojišťovacího soudu v 15 dnech ode dne doručení.

(7) Vládním nařízením budou vydány podrobné předpisy o jmenování přísedících a zbavení úřadu přísedícího, jakož i o službě u pojišťovacích soudů, a bude upraven jejich jednací řád. Rovněž budou vládou upraveny předpisy o odměnách předsedů a náměstků pojišťovacích soudů.

Pojišťovacím soudům náleží rozhodovati:

1. o žalobách proti výměrům nositele pojištění, jimiž se rozhoduje o pojistných dávkách, čítajíc v to dávky z připojištění;

2. ve sporech o náhradu mezi nositelem pojištění a veřejnými zdravotními ústavy (zařízeními), vzniklých z plnění povinností uložených řádem národního pojištění;

3. ve všech sporech, které jim budou řádem národního pojištění přikázány.

(1) Rozhodovati o žalobách proti výměrům, uvedeným v § 56, č. 1, náleží pojišťovacím soudům, v jejichž obvodě je sídlo okresní národní pojišťovny nebo národní pojišťovny, která napadený výměr vydala, nebo v jehož obvodě má žalobce své bydliště.

(2) Rozhodovati ve sporech uvedených v § 56, č. 2 a 3 náleží pojišťovacímu soudu, v jehož obvodě je sídlo (bydliště) žalované strany.

(1) Pojišťovací soudy rozhodují o žalobách podle § 56, č. 1 v tříčlenných senátech, jinak samosoudci.

(2) Senáty se skládají z předsedy, jímž je předseda soudu nebo některý z jeho náměstků, a dvou přísedících, které povolává předseda.

Vrchní pojišťovací soudy se zřizují pro zemi Českou v Praze, pro zemi Moravskoslezskou v Brně a pro Slovensko v Bratislavě.

(1) Vrchní pojišťovací soud se skládá z předsedy, jeho náměstků, potřebného počtu soudců z povolání a potřebného počtu přísedících.

(2) Ustanovení §§ 54 a 55 platí obdobně s těmito odchylkami:

a) Předsedu, jeho náměstky a soudce z povolání jmenuje ministr spravedlnosti v dohodě s ministrem ochrany práce a sociální péče, přísedící jmenuje ministr ochrany práce a sociální péče. Pokud jde o vrchní pojišťovací soud v Bratislavě, stane se jmenování v dohodě s příslušnými pověřenci.

b) Vrchní pojišťovací soud rozhoduje v tříčlenných senátech, jde-li o odvolání proti rozhodnutí pojišťovacích soudů vydaných ve věcech, o kterých náleží rozhodovati samosoudci, a o stížnostech do rozhodnutí pojišťovacího soudu, jinak rozhodují v pětičlenných senátech. Tříčlenné senáty se skládají z předsedy, jímž jest předseda soudu nebo některý z jeho náměstků, a dvou soudců z povolání, senáty pětičlenné mimo to ze dvou přísedících, které povolává předseda.

(3) Vrchním pojišťovacím soudům náleží rozhodovati o opravných prostředcích proti rozhodnutím pojišťovacích soudů.

Řízení před pojišťovacími a vrchními pojišťovacími soudy upraví zvláštní zákon.

Pro celou oblast Československé republiky se zřizuje nejvyšší pojišťovací soud se sídlem v Praze.

(1) Členy nejvyššího pojišťovacího soudu jsou: první president, druhý president, senátní presidenti a senátní radové.

(2) Členové nejvyššího pojišťovacího soudu jsou služebním postavením i platovým zařazením postaveni na roveň členům nejvyššího soudu obdobné služební funkce. Jmenuje je z osob práva znalých president republiky k návrhu vlády. Aspoň tři pětiny těchto členů musí míti způsobilost k soudcovskému úřadu.

(3) Pomocné konceptní práce nejvyššího pojišťovacího soudu obstarávají členové sekretariátu a pomocní referenti, kteří se povolávají z řad osob práva znalých, pokud vykazují vynikající znalost sociálního pojištění.

(4) Ostatní práce vykonávají zaměstnanci účetní, kancelářské, pomocné kancelářské a zřízenecké služby.

Předpisy o organisaci nejvyššího pojišťovacího soudu se vyhrazují zvláštnímu zákonu. Až do vydání tohoto zákona platí o organisaci nejvyššího pojišťovacího soudu, pokud se z tohoto zákona nepodává jinak, obdobné předpisy platné pro vnitřní ústrojenství nejvyššího soudu.

Nejvyšší pojišťovací soud rozhoduje:

1. o dovoláních proti rozsudkům vrchních pojišťovacích soudů. Dovolání je přípustno pro nezákonnost;

2. o stížnostech proti rozhodnutím nebo opatřením vrchního pojišťovacího úřadu. Stížnost je přípustna pro vadnost řízení a nezákonnost.

Řízení před nejvyšším pojišťovacím soudem upraví zvláštní zákon. Až do vydání tohoto zákona je užíti v řízení o dovoláních podle § 65, č. 1 obdobně předpisů o řízení před nejvyšším soudem a v řízení o stížnostech podle § 65, č. 2 obdobně předpisů zákona ze dne 16. června 1937, č. 164 Sb., o nejvyšším správním soudě.

Služba u nejvyššího pojišťovacího soudu je postavena na roveň službě v ústředních úřadech nebo v úřadech jim na roveň postavených.

(1) Služební dohled nad pojišťovacími soudy přísluší předsedům sborových soudů I. stolice a nad vrchními pojišťovacími soudy předsedům sborových soudů II. stolice a nad nejvyšším pojišťovacím Soudem ministru spravedlnosti, kterému náleží nejvyšší dohled nad pojišťovacím soudnictvím vůbec.

(2) O disciplinární odpovědnosti soudců z povolání činných u pojišťovacích soudů, vrchních pojišťovacích soudů a nejvyššího pojišťovacího soudu platí všeobecná ustanovení o disciplinární odpovědnosti soudců vůbec.

(1) Osobní a věcné náklady na pojišťovací úřady a soudy hradí stát.

(2) Místnosti, pomocný personál a kancelářskou agendu opatří pro pojišťovací soud okresní úřad ochrany práce, v jehož sídle je soud zřízen, a pro vrchní pojišťovací soud zemský úřad ochrany práce.

(1) Ústřední národní pojišťovna zahájí činnost podle ustanovení tohoto zákona dnem počátku jeho účinnosti.

(2) Tímto dnem se zrušují:

1. Ústřední sociální pojišťovna v Praze,

2. Všeobecný pensijní ústav v Praze,

3. Ústřední bratrská pokladna v Praze,

4. Ústredná sociálna poisťovňa v Bratislavě,

5. úrazové pojišťovny podle zákona č. 1/1888 ř. z. v platném znění,

6. náhradní ústavy pensijního pojištění podle zákona č. 26/1929 Sb. v platném znění,

7. Pensijní ústav soukromých drah v Brně a náhradní zařízení podle vládního nařízení č. 33/1933 Sb.,

8. nemocenské pojišťovny v zemích České a Moravskoslezské podle zákona č. 221/1924 Sb. v platném znění,

9. okresní sociální pojišťovny na Slovensku podle nařízení č. 11/1945 Sb. n. SNR a Závodná nemocenská poisťovňa Čsl. Dunajplavby v Bratislavě,

10. úřadovny sociálního pojištění v pohraničním území podle dekretu presidenta republiky č. 93/1945 Sb. a vyhlášky ministra ochrany práce a sociální péče č. 558/1945 Ú. l. I,

11. revírní bratrské pokladny podle vládního nařízení č. 70/1943 Sb. v platném znění,

12. Nemocenská pojišťovna soukromých zaměstnanců v Praze,

13. Léčebný fond veřejných zaměstnanců v Praze,

14. Léčebný fond poštovních zaměstnanců v Praze,

15. nemocenské pojišťovny továren na tabák,

16. nemocenská pojišťovna československých státních drah v Praze,

17. Kněžská nemocenská pokladna v Přerově,

18. státní zaopatření horníků podle zákona č. 148/1942 Sl. z. v platném znění,

19. Ústřední svaz nemocenských pojišťoven v Praze,

20. Svaz pensijních ústavů v Praze,

21. Ústředí nositelů pojištění podle dekretu, presidenta republiky č. 93/19 45 Sb. a vyhlášky ministra ochrany práce a sociální péče č. 558/1945 Ú. l. I.

(3) Dnem, který bude určen vládním nařízením, se dále zrušují:

1. Fondy pro invalidní a starobní pojištění zaměstnanců československých státních drah v Praze a Bratislavě,

2. Fondy pro invalidní a starobní pojištění poštovních zaměstnanců v Praze a Bratislavě,

3. Provisní fondy československé pošty v Praze a Bratislavě,

4. úrazové zaopatření železničních a poštovních zaměstnanců v Praze a Bratislavě,

5. Pensijní fond Národního divadla v Praze,

6. Pensijní fond Poštovní spořitelny v Bratislavě.

(4) Movité i nemovité jmění, jakož i všechna práva a závazky nositelů pojištění, svazů, zařízení a fondů, uvedených v odstavcích 2 a 3, přecházejí dnem jejich zrušení na ústřední národní pojišťovnu.

(5) Podrobnosti o převzetí práv a závazků u ústavů, uvedených v odstavci 2, č. 6 a 7, jakož i o způsobu krytí převzatých závazků a o povinnostech zaměstnavatelových z toho plynoucích, stanoví ministerstvo ochrany práce a sociální péče vyhláškou v úředním listě. Totéž platí i pro pensijní pojištění na vyšší dávky, prováděné Ústřední sociální pojišťovnou v Bratislavě podle nařízení č. 17/1946 Sb. n. SNR; příslušná vyhláška bude vydána v dohodě s pověřenectvem pro sociální péči. Pokud jde o fondy a zařízení, uvedené v odstavci 2, č. 14 a 15 a v odstavci 3, stanoví tyto podrobnosti vláda nařízením.

(6) Dokud nebude řádem národního pojištění stanoveno jinak, postupuje ústřední národní pojišťovna podle příslušných předpisů dosavadních, zejména pokud jde o poskytování a výměru dávek, a může k tomu používati zařízení, která dosud sociálnímu pojištění, zajištění nebo zaopatření (odstavce 2 a 3) sloužila. Do té doby povede Ústřední národní pojišťovna hospodaření a účtování nositelů pojištění, zařízení a fondů zrušených podle odstavce 2 a 3 odděleně; společné správní náklady rozvrhne úměrně. Bližší předpisy vydá ministerstvo ochrany práce a sociální péče, pokud jde o Slovensko v dohodě s pověřenectvem pro sociální péči.

Jiným ústavům veřejného nebo soukromého pojištění není ode dne počátku účinnosti tohoto ustanovení dovoleno užívati názvu "Národní pojišťovna" ani samostatně ani ve spojení s jinými přídomky a doplňky. Používají-li dosud takového názvu, jsou povinny jej změniti nejdéle do jednoho měsíce jinak bude jejich název změněn z moci úřední.

(1) Při převzetí nositelů pojištění, jejich svazů, zařízení a fondů, uvedených v § 70, odst. 2 a 3, převezme ústřední národní pojišťovna jejich zaměstnance a vstoupí do jejich služebních smluv. Není však povinna ponechati převzatým zaměstnancům, i když byli trvale ustanoveni, služební postavení, které měli u dosavadního zaměstnavatele, a poskytovati jim funkční služné a jiné přídavky (výhody, naturální byty a pod.), odvislé od výkonu jejich dřívější funkce nebo služebního postavení.

(2) Pro všechny převzaté zaměstnance platí ustanovení služebního a disciplinárního řádu (§ 39, odst. 1), kterým budou též upraveny pensijní požitky převzatých zaměstnanců, ode dne počátku jeho účinnosti. ústřední národní pojišťovna zařadí převzaté zaměstnance do platových stupňů a služebních kategorií tohoto řádu, které budou odpovídati jejich novému služebnímu postavení, a vyměří jim služební požitky podle tohoto řádu se započtením služební doby pravoplatně započtené a se slušným zřetelem k jejich dosavadnímu zařazení. Případná odchylná ustanovení služebních smluv pozbývají platnosti.

(3) Odepře-li převzatý zaměstnanec konati služby pro Ústřední národní pojišťovnu za podmínek stanovených v odstavci 2, má se za to, že dobrovolně vystupuje ze služeb; v tom případě nemá nároku na odškodné, i kdyby mu to jeho dosavadní služební smlouva zaručovala. To platí i tenkrát odepře-li zaměstnanec konati službu v jiném místě, než ve kterém byl dosud zaměstnán.

(4) Při překládání zaměstnanců prováděném v souvislosti se zahájením činnosti ústřední národní pojišťovny vezme se slušný zřetel k jejich osobním poměrům.

(5) Zaměstnanci podniku, kteří byli přiděleni k výkonu prací pro náhradní ústav pensijního pojištění tohoto podniku nebo pro závodní nemocenskou pojišťovnu tohoto podniku, mohou do 3 měsíců ode dne počátku účinnosti zákona prohlásiti, že vstupují do služeb ústřední národní pojišťovny. V takovém případě platí obdobně ustanovení předchozích odstavců.

(6) Ustanovení předchozích odstavců platí obdobně i pro lékaře, zubní techniky, porodní asistentky a pod., pokud vykonávali služby pro nositele pojištění, svazy, jejich zařízení a fondy uvedené v § 70, odst. 2 a 3.

Právní jednání, písemnosti a knihovní zápisy, jichž je třeba ke zřízení Ústřední národní pojišťovny a jejích složek, ke zrušení a převzetí dosavadních nositelů pojištění, svazů, zařízení a fondů (§ 70, odst. 2 a 3) jsou osvobozeny od poplatků, daní a jiných dávek.

(1) Až do konečné úpravy požívá ústřední národní pojišťovna a její složky všech úlev a osvobození od daní, poplatků a dávek, které náleží sociálně pojišťovacím ústavům a zařízením podle dosavadních předpisů o sociálním pojištění nebo podle platného daňového, poplatkového a dávkového práva neb i podle předpisů jiných.

(2) Ústřední národní pojišťovna a její organisační složky jsou povinny poplatkovým ekvivalentem jako nositelé pojištění uvedení v § 6 zákona ze dne 8. dubna 1938, č. 76 Sb., o poplatkovém ekvivalentu.

(1) Pokud nebudou zvoleny nebo jmenovány podle předpisů hlavy první zastupitelské sbory Ústřední národní pojišťovny a jejích územních organisačních složek, jmenuje na jejich místo ministr ochrany práce a sociální péče na návrh Ústřední rady odborů správní komise. Správní komise ústřední národní pojišťovny vykonává s výhradou odstavce 4 funkci sboru delegátů a představenstva, správní komise územních organisačních složek Ústřední národní pojišťovny vykonávají funkci správních sborů nebo výborů. Počet členů správních komisí a jejich složení, stanoví vláda nařízením.

(2) Po včlenění osob samostatně výdělečně činných do národního pojištění rozšíří se správní komise uvedené v odstavci 1 o zástupce těchto pojištěnců, jmenované ministrem ochrany práce a sociální péče na návrh příslušných zájmových organisací.

(3) Ministr ochrany práce a sociální péče může odvolati jednotlivé funkcionáře po slyšení ústřední rady odborů - pokud jde o členy jmenované podle odstavce 2, po slyšení příslušných zájmových organisací - a na jejich místo nebo na místo odpadlých funkcionářů jmenuje způsobem uvedeným v odstavci 1 po případě 2 osoby jiné.

(4) Pokud předseda a místopředsedové ústřední národní pojišťovny nebudou zvoleni sborem delegátů, jmenuje a odvolává je president republiky. Předpisy § 8, odst. 1, věta druhá a třetí platí obdobně.

(5) Ministr ochrany práce a sociální péče vykonává působnost podle předchozích odstavců, pokud jde o Slovensko, v dohodě s pověřencem pro sociální péči.

První jednací řád Ústřední národní pojišťovny vydá ministr ochrany práce a sociální péče po dohodě s pověřencem pro sociální péči na návrh Ústřední národní pojišťovny do tří měsíců po účinnosti zákona. Ustanovení § 43, odst. 1, věta druhá platí obdobně.

(1) Do té doby než pojišťovací úřady a soudy podle hlavy druhé zahájí činnost, projednávají se opravné prostředky a žaloby proti rozhodnutím dřívějších nositelů pojištění i Ústřední národní pojišťovny a jejích organisačních složek u úřadů a soudů příslušných podle dosud platných předpisů.

(2) Až do vydání zákona podle § 61 platí:

a) o odporování rozhodnutím nositelů pojištění před pojišťovacími soudy a o přípustnosti opravných prostředků proti rozhodnutím pojišťovacích soudů předpisy platné pro jednotlivé druhy pojištění,

b) o řízení před pojišťovacími soudy (vrchními pojišťovacími soudy) předpisy dosud platné pro pojišťovací soudy (vrchní pojišťovací soud) podle zákona č. 221/1924 Sb., vyjímajíc věci úrazového pojištění (zaopatření dělnického), pro něž platí ustanovení vládního nařízení č. 262/1934 Sb.

(3) Věci zahájené v den, kdy započnou činnost pojišťovací soudy podle hlavy druhé přecházejí v tom stavu, v jakém jsou od soudů dosud příslušných na soudy příslušné podle tohoto zákona.

Ministr ochrany práce a sociální péče se zmocňuje, aby vydal vyhláškou - pokud jde o Slovensko, po dohodě s pověřencem pro sociální péči - ve Sbírce zákonů a nařízení další organisační a přechodná opatření potřebná k vybudování národního pojištění. Pokud jde o opatření, týkající se péče zdravotní, učiní je ministr ochrany práce a sociální péče v dohodě s ministrem zdravotnictví, a pokud jde o Slovensko, též s pověřencem pro zdravotnictví.

(1) Ustanovení § 71 a § 78 nabývá účinnosti dnem vyhlášení tohoto zákona. Ostatní ustanovení nabývají účinnosti 30 dnů po vyhlášení.

(2) I během této doby lze konati všechny přípravy a práce nutné k tomu, aby ustanovení tohoto zákona mohla ve stanovený den vstoupiti v účinnost.

(3) Ustanovení tohoto zákona provede ministr ochrany práce a sociální péče v dohodě s ostatními zúčastněnými členy vlády.

Zákon o vybudování národního pojištění je základním z řady zákonů majících tvořiti řád národního pojištění. Vzhledem k mimořádné důležitosti národního pojištění opatřen byl preambulí zachycující stěžejní zásady, na nichž národní pojištění má býti budováno.

Tyto základní a závazné zásady jsou blíže rozvedeny v uvozovacích ustanoveních zákona (čl. I. - X.), jež jsou rámcovými předpisy, jichž podrobné provedení bude obsaženo ve zvláštních zákonných úpravách.

Nároky z pojištění příslušejí v souhlasu s programem vlády národní fronty a všeobecným přesvědčením všem pracujícím vrstvám, tudíž i samostatně výdělečně činným a spolupracujícím členům jejich rodin. Účast na pojištění nemůže ovšem býti ponechána volné úvaze oprávněných, nýbrž v souhlase se všeobecnými zásadami sociálně pojišťovacími nutno ji formulovati jako pojistnou povinnost. Přesné vymezení jednotlivých kategorií osob podléhajících pojistné povinnosti ponechává se zvláštním zákonům.

Pojištění po stránce osobní takto vymezeného budou účastny všechny pracující vrstvy obyvatelstva, tedy jistě více než 90% příslušníků národa. Nazývá se proto právem pojištěním národním.

Do národního pojištění se zahrnují též spolupracující členové rodiny, pokud nahrazují placenou cizí pracovní sílu. Vynecháním této početné kategorie by vznikla nežádoucí disparita a mezera v okruhu pojištěných osob a v jejich nárocích zejména v pojištění dlouhodobém.

Řád národního pojištění soustřeďuje předpisy o pojištění krátkodobém (nemocenském) i dlouhodobém (důchodovém) včetně pojištění úrazového.

Po stránce hospodářské i pojistně-technické bude národní pojištění vybudováno jako jednotný hospodářský celek, což povede k snazšímu vyvažování risik a značným administrativním úsporám. I systém dávkový bude pokud možno postaven na jednotný základ při splnění samozřejmého předpokladu, že bude v celku zlepšen a že bude zejména šetřeno nabytých nároků.

Všechna risika plynoucí z nezaviněné ztráty či zmenšení pracovní způsobilosti pojištěncovy budou kryta předpisy řádu národního pojištění. Pojišťovně se ukládá vedle provádění vlastního pojištění spolupůsobiti i při důležitých úkolech celonárodního významu, diktovaných účelnou populační politikou, jako je zabezpečení rodin s nezaopatřenými dětmi, a při sociálním zabezpečení nezaměstnaných. Forma spolupůsobení a nikoli přímého pojištění zvolena proto, že důvody všeobecně politické a tím i princip zajištění převažují nad momenty pojišťovacími. Třebaže tedy provádění politiky populační a regulace zaměstnanosti a z ní vyplývající péče o nezaměstnané přísluší orgánům jiným a vymyká se z užšího rámce pojištění, jest účelné svěřiti provádění určitých přesně vymezených úkolů (zejména poskytování určitých dávek "po případě vybírání příspěvků), vybudovanému aparátu pojišťovacímu, který tyto úkoly může v rámci vlastní agendy zdolati hladce a bez odkladu.

Oprávněným z národního pojištění zaručují se všechny dosavadní dávky, při čemž současně se ukládá jejich prohloubení a rozšíření.

Pro budoucí zákony řádu národního pojištění se stanoví jako vedoucí zásada, že úhrn dávek všech druhů má poskytnouti nejúplnější ochranu zdraví (péči kurativní a preventivní) a zabezpečiti, dojde-li k pojistnému případu, v podstatě životní úroveň, která je v průměru obvyklá u té vrstvy pracujících, ke které pojištěnec patří.

Přijetím této zásady se národní pojištění záměrně odklání od systémů platných v některých jiných zemích, které poskytují zásadně pouze existenční minimum a ponechávají soukromé péči jednotlivcově vše, co jde nad toto minimum.

Vedle poskytování dávek je zvláštním úkolem národního pojištění i plánovitá zdravotní péče, léčebná (budování nemocnic, sanatorií, ozdravoven atd.) i preventivní (boj proti sociálním chorobám, soustavné prohlídky pojištěnců, zejména mladistvých atd.), jakož i všechna jiná péče preventivní (úrazová zábrana, péče o zdravé bydlení atd.).

Rozsah úkolů a hmotných prostředků svěřených národnímu pojištění bude tak dalekosáhlý, že se bude týkati téměř všech občanů a všech oborů života sociálního i hospodářského. Je přirozené, že ve státě s řízeným a plánovaným hospodářstvím a se záměrně řízenou finanční, hospodářskou a sociální a zdravotní politikou je třeba zladiti činnost národního pojištění s plány, které byly stanoveny v jednotlivých oborech, s nimiž národní pojištění spolupracuje a přichází do styku. Zvláště důležitá je koordinace činnosti národního pojištění v oboru činnosti zdravotnické vzhledem k rozsahu úkolů, jež budou na tomto poli svěřeny národnímu pojištění. Ustanovení věty druhé vyznačuje proto konkretněji, jakým způsobem bude zabezpečena potřebná koordinace činnosti národního pojištění s politikou státní v tomto sektoru.

Jednotnou organisací národního pojištění se odstraní nevýhody plynoucí z dosavadní roztříštěnosti předpisů o veřejnoprávním pojištění po stránce organisační, materielní i administrativní. Jednotné řízení nevylučuje však účelnou decentralisaci úkolů svěřených jednotlivým složkám jediného nositele pojištění, jímž jest Ústřední národní pojišťovna. O tomto rozdělení úkolů pojednává první hlava zákona.

Správa pojištění jest autonomní. Zásada autonomie se zachovává a důsledně provádí, poněvadž se osvědčila a je v souladu se zásadami lidové demokracie. Poněvadž pojištění slouží pojištěncům, vykonávají jeho správu v orgánech k tomu povolaných pojištěnci. Poněvadž k pojištěncům náležejí i osoby samostatně výdělečně činné, bude i jim zaručena účast na správě. Na všeobecnou kontrolu činnosti autonomních orgánů je pamatováno předpisy o státním dozoru. Zásady tohoto článku se podrobně rozvádějí v hlavě první.

Ústřední národní pojišťovna bude v mezích své kompetence vydávati různé akty schopné právní moci, jimiž bude zasahovati do právní sféry pojištěnce nebo podnikatele. Je třeba zaručiti, aby v těchto případech byla straně dána možnost objektivního instančního přezkoumání výměrů Ústřední národní pojišťovny kontrolními orgány na nositeli pojištění nezávislými. Při organisaci těchto orgánů třeba přihlédnouti k dosavadním zkušenostem získaným v tom směru v sociálním pojištění, zejména je třeba zajistiti především odbornost těchto orgánů, dále pak jednotnost judikatury.

Podrobné předpisy o organisaci kontrolních orgánů obsahuje hlava druhá.

Procesní předpisy upravující řízení u nositele pojištění a u orgánů kontrolních je třeba přizpůsobiti zvláštním potřebám pojištění. Proto odstavec 2 tohoto článku stanoví, že řízení bude upraveno zvláštním zákonem.

Pojistné - ať bylo placeno zaměstnavateli celé nebo hrazeno zaměstnavateli a zaměstnanci určitým podílem - tvoří národohospodářsky součást výrobních nákladů. Opouští se proto dosavadní fikce, že pojistné hradí z části zaměstnavatelé a z části zaměstnanci, a text výslovně vyjadřuje skutečný stav. Tato úprava je také účelná z důvodů administrativních a znamená úsporu jak pro podniky, tak pro nositele pojištění.

Činnost národního pojištění není jen v zájmu pojištěnců, nýbrž jeho výsledky se projeví ku prospěchu celého národa (sociální zabezpečení, zvýšení zdraví, podpora populace, rovnoměrné rozdělení národního důchodu a pod.). Je proto odůvodněné, aby i stát přispíval na pojištění.

Přechod od dosavadního stavu k zásadě vyslovené v tomto článku musí se ovšem státi v souladu s celkovou státní hospodářskou politikou, zejména v souladu s politikou mzdovou a cenovou. Provedení této zásady se proto vyhrazuje zvláštním zákonům a umožňuje se tak zejména též její etapové uskutečnění.

Předpokládá se, že v konečném stadiu všichni dosavadní nositelé sociálního pojištění a všechna zaopatřovací zařízení a fondy vplynou do organisačního systému národního po jištění.

Ve většině případů stane se tak podle ustanovení hlavy třetí ihned, u některých zařízení dojde k začlenění teprve postupně zvláštními zákony, až pro to budou dány předpoklady v úpravě materielně právních předpisů.

Řádem národního pojištění rozumí se soubor všech norem, upravujících národní pojištění ve směru organisačním, materielním i formálním. Jakmile zákon o vybudování národního pojištění nabude působnosti, stanou se všechny dosavadní předpisy o sociálním pojištění - pokud zůstanou v platnosti - součástí řádu národního pojištění.

Jednota organisační bude postupně doplněna jednotou materielně i formálně právní, a to vydáním zákonů provádějících zásady uvedené v článcích I. až IX., čímž teprve se řád národního pojištění stane uceleným a jednotným právním systémem.

Předpisy o pensijním zaopatření veřejných zaměstnanců, které při dosavadní koncepci služebního poměru veřejných zaměstnanců jsou součástí předpisů o služebním poměru těchto zaměstnanců, nezahrnují se do řádu národního pojištění a zůstávají podle výslovného ustanovení odstavce 3 nedotčeny.