Má-li býti národní pojištění prováděno tak, aby vyrovnávání co největšího počtu risik z nejrůznějších oborů lidské činnosti a z různých území státu zlevnilo pojištění co nejvíce a aby se hospodárně využilo všech zařízení jsoucích k disposici, musí býti jeho hospodaření vedeno na jednotný společný účet. Zároveň je třeba zaručiti jednotnost správy pojištění a jednotné směrnice a zásady, jakož i jednotnou praxi pro celé státní území. Úspěšné splnění těchto úkolů může zajistiti proto jen jednotný nositel pojištění.

Ústřední národní pojišťovna je jako právnická osoba representována svými zákonnými orgány tvořícími a vyjadřujícími její vůli. Zákon výslovně uvádí, že jde o právnickou osobu veřejného práva, čímž se chce vyjádřiti, že jde o subjekt, jemuž byl svěřen k provádění určitý výsek veřejné správy.

Územní organisační složky Ústřední národní pojišťovny nemají samostatné právní osobnosti a provádějí úkoly jim svěřené jménem Ústřední národní pojišťovny.

Odstavec 1 obsahuje demonstrativní výpočet úkolů ÚNP, které jsou prováděny centrálně. Jde převážně o činnost řídící, již nutno upravovati jednotně na celém území republiky, nebo o úkoly tak podstatného významu, že nemohou býti ponechány nižším organisačním složkám.

Vlastní provádění pojištění vyhrazuje se územním organisačním složkám, poněvadž při něm je účelná a vhodná co největší decentralisace a přiblížení pojištěncům. Tyto úkoly jsou vymezeny v dalších ustanoveních tohoto zákona (§§ 15 a 24). Výsledky činnosti těchto nižších složek jednotně řízené a usměrňované ÚNPou soustředí se opět v ÚNP, která je jednotně zpracuje.

Objeví-li se v praksi, že některé úkoly uvedené v odstavci 1 není účelno prováděti centrálně, může ÚNP jejich provádění svěřiti nižším organisačním složkám podle výslovného ustanovení odstavce 2.

Tato ustanovení obsahují předpisy o ústředních orgánech ÚNP, jejich složení, způsobu jejich ustanovení; jejich kompetenci a způsobu svolávání. Ustanovení o způsobu jednání obsahuje jednací řád.

Sbor delegátů, představenstvo a revisní komise ÚNP jsou orgány zastupitelské; ředitelství ÚNP je orgán úřednický. Kompetence představenstva je určena demonstrativně, kompetence sborů delegátů a revisní komise ÚNP taxativně.

Pokud jde o složení zastupitelských orgánů, byl vzat náležitý zřetel na zastoupení Slovenska tím, že je pro ně vyhrazena jedna třetina členů. Stejný účel sleduje ustanovení, podle něhož je prvním místopředsedou Slovák, je-li předsedou Čech a naopak.

Sbor delegátů je základním orgánem, který je povolán k vytváření ostatních zastupitelských orgánů a je jakýmsi ústředním zastupitelstvem pojištěnců, jež určuje základní směrnice pro činnost Ústřední národní pojišťovny a schvaluje zásady a výsledky jejího hospodaření. To, že se skládá z členů správních sborů národních pojišťoven, poskytuje mu přímou spojitost s územními organisačními složkami a umožňuje vhodnou součinnost národních pojišťoven s ústředními orgány.

Vlastním řídícím a správním orgánem je představenstvo, které jest jako demokraticky zřízený sbor nositelem autonomie národního pojištění. V čele představenstva je předseda volený z řad pojištěnců sborem delegátů, stejně jako dva místopředsedové. Postavení předsedy je výjimečné, třebaže není samostatným orgánem; zastupuje Ústřední národní pojišťovnu na venek a stojí v čele zastupitelských sborů. Jeho práva a povinnosti, pokud nejsou stanoveny přímo v § 8, určuje jednací řád.

Pro ulehčení svých úkolů může si představenstvo utvořit pomocné komise, na př. dávkovou, stavební a pod. Jejich členové mohou býti vzati také z řad odborníků stojících mimo představenstvo a sbor delegátů.

Výkonným orgánem je ředitelství ÚNP. Aby byla zachována odbornost v řízení lékařské a zdravotní služby, je jedním z členů ředitelství ÚNP lékař, jemuž bude svěřeno provádění tohoto sektoru činnosti ÚNP.

Národním pojišťovnám přísluší bezprostřední dozor nad okresními národními pojišťovnami v jejich obvodě; výkonem dozorčího práva je i činnost instrukční, jejímž účelem je jednotné řízení veškeré agendy okresních národních pojišťoven.

V pojištění dlouhodobém je národní pojišťovna pověřena přímo prováděním dávkové agendy tohoto pojištění.

Jednotné řízení zdravotní péče pro celé území republiky náleží podle § 3, odst. 1 Ústřední národní pojišťovně. Ve svém obvodě vede tuto péči národní pojišťovna a spolu s okresními národními pojišťovnami se přímo účastní na provádění léčebné péče, zejména péče ústavní a to podle podrobných předpisů, které obsahuje řád léčebné péče.

Správa nemocnic, léčebných ústavů a jiných podobných zařízení náleží zásadně národním pojišťovnám, pokud nejde o ústavy celostátního významu, jichž správu si vyhradí ústřední orgány.

Ukládání jmění ve svém celku je vyhrazeno ústředním orgánům, poněvadž jde o úkoly, které musí býti jednotně prováděny podle hospodářského a finančního plánu sestaveného pro celé státní území s ohledem na celkovou hospodářskou politiku státní. To však nevylučuje, aby v rámci tohoto plánu nemohlo býti rozdílení jednotlivých druhů úvěrů ponecháno národním pojišťovnám, které mají lepší znalost poměrů a potřeb ve svém obvodu. V hospodářském a finančním plánu budou určeny kvoty pro jednotlivé druhy úvěru pro obvody národních pojišťoven a bude stanoveno také ke kterým účelům a do jaké výše je lze poskytovati.

Tyto hlavní úkoly národních pojišťoven jsou do značné míry obdobné úkolům Ústřední sociální pojišťovny, jak byly stanoveny v zákoně č. 221/1924 Sb., ovšem s tím rozdílem, že národní pojišťovny nemají samostatnou právní osobnost a že se musí v zájmu jednotného provádění pojištění v celém státě říditi ve své činnosti směrnicemi, instrukcemi a pokyny ústředních orgánů.

I národní pojišťovna může - objeví-li se to vhodným a účelným - přenésti některé ze svých úkolů na okresní národní pojišťovny. Úkoly, které byly na národní pojišťovnu přeneseny ústředními orgány, nelze ovšem přenésti dále na okresní národní pojišťovny; stejně nelze přenášeti úkoly, které podle své povahy nepřipouštějí delegace.

V rámci vlastní nebo přenesené kompetence zastupuje národní pojišťovna nositele pojištění vůči osobám třetím, úřadům a soudům.

Tato ustanovení obsahují analogicky dle § 4 - 14 předpisy o orgánech národní pojišťovny, jejich složení, způsobu jejich ustavení, jejich kompetenci a způsobu svolávání. Ustanovení o způsobu jednání obsahuje jednací řád.

Správní sbor a revisní komise jsou orgány zastupitelské, ředitelství je orgán úřednický. Kompetence správního sboru je určena demonstrativně, kompetence revisní komise taxativně.

Vlastním řídícím a správním orgánem je tedy správní sbor, který má obdobné postavení jako představenstvo v ústředních orgánech. V jeho čele je předseda a místopředseda. Práva a povinnosti předsedy určuje jednací řád. Svou působnost vykonává správní sbor buď v plenárních schůzích neb prostřednictvím předsednictva a odborných komisí.

Výkonným orgánem je ředitelství. Aby opět byla zachována odbornost v řízení lékařské a zdravotní služby, bude jedním z členů ředitelství lékař, jemuž je svěřeno provádění tohoto sektoru činnosti národních pojišťoven.

Jednotným typem nejnižší organisační složky jsou okresní národní pojišťovny, jejichž obvody a sídla se zásadně kryjí s obvody a sídly správních okresů. Výjimky jsou přípustné tam, kde je to zvláštními poměry odůvodněno.

Jednou z vůdčích zásad národního pojištění je; aby jeho provádění bylo decentralisováno a přiblíženo tak pojištěnci i správám podniku. Proto se úkoly, které nevyžadují soustředěného provádění pro větší obvody nebo pro celé území státní, vyhrazují okresním národním pojišťovnám, Zejména jsou okresní národní pojišťovny pověřeny, aby samy prováděly pojištění krátkodobé a agendu příspěvkovou, z pojištění dlouhodobého přísluší jim zvláště přímý styk s pojištěnci a důchodci a agenda přípravná. Vedle toho mohou býti řádem národního pojištění nebo z rozhodnutí vyšších složek pověřeny i úkony jinými.

Okresní národní pojišťovny jsou bezprostředně podřízeny národní pojišťovně, do jejíhož obvodu patří.

Ustanovení tato obsahují předpisy o orgánech okresních národních pojišťoven, jejich složení, způsobu jejich ustavení, jich kompetenci a způsobu svolávání. Ustanovení o způsobu jejich jednání obsahuje jednací řád.

Správní výbor a revisní komise jsou orgány zastupitelské, ředitelství (ředitel) je orgán úřednický. Kompetence správního výboru je určena demonstrativně, revisní komise taxativně.

Vlastním řídícím a správním orgánem je tedy správní výbor. Svou působnost vykonává správní výbor buď ve schůzích plenárních, nebo v předsednictvu. Vedle správy pojištění přísluší tomuto výboru též důležitá funkce organisační; přísluší mu totiž voliti z řad pojištěnců členy správního sboru příslušné národní pojišťovny. V čele správního výboru je předseda a místopředseda. Práva a povinnosti předsedy určuje jednací řád.

Výkonným orgánem okresní národní pojišťovny jest ředitel, po případě ředitelství. Tříčlenné ředitelství, skládající se z vedoucího ředitele a dvou ředitelů, může býti zřízeno rozhodnutím představenstva ústřední národní pojišťovny u okresních národních pojišťoven s průměrným počtem pojištěnců přes 100.000; v ostatních okresních národních pojišťovnách je výkonným orgánem ředitel. Aby i zde. byla zachována odbornost v řízení lékařské a zdravotní služby, bude v okresní národní pojišťovně, u které bude zřízeno ředitelství, jedním z ředitelů lékař, jemuž je svěřeno provádění tohoto sektoru činnosti okresní národní pojišťovny. V ostatních okresních národních pojišťovnách podle výslovného ustanovení § 1, odst. 2 řídí lékařskou a zdravotní službu vedoucí lékař.

Těžisko autonomní správy nositele pojištění tkví v zastupitelských sborech, které ve shodě s demokratickými zásadami vycházejí ve svém základě z přímé a tajné volby pojištěnců.

Pojištěnci volí totiž přímo členy správních výborů okresních národních pojišťoven, t. j. územních složek, s nimiž přicházejí do bezprostředního styku a na jejichž vnitřní organisaci a účelné správě mají vrcholný zájem.

Takto kreovaní členové správních výborů - jimž volbou pojištěnců byla projevena důvěra - volí opět členy správních sborů národních pojišťoven, kteří se stávají automaticky členy sboru delegátů ústřední národní pojišťovny, tomuto sboru pak přísluší volba představenstva ÚNP, jeho předsedy a místopředsedy.

Zvolený systém kombinované volby přímé a nepřímé je účelný, neboť přímé volby do všech orgánů by byly příliš těžkopádné a nákladné; tento systém umožňuje snadné a rychlé doplňování orgánů, čímž plynulost správy je zajištěna.

S provedením voleb se počítá v době co nejbližší po vstupu zákona o vybudování národního pojištění v působnost. V přechodné počáteční době budou prozatím fungovati orgány jmenované podle § 75.

Zákon sám obsahuje jen rámcové předpisy o volbách, podrobné rozvedení zásad zde obsažených se ponechává volebnímu řádu, který vydá vláda nařízením.

Funkční období zastupitelských sborů bylo stanoveno na 6 let, aby byla zajištěna dostatečná stabilita správy. Všechny funkce v zastupitelských sborech mají povahu funkcí čestných.

Otázku obecného soudu ústřední národní pojišťovny není třeba v osnově zvláště řešiti, ježto jest zodpověděna již obecnými zásadami o soudní příslušnosti u osob právnických (srv. § 75 jurisdikční normy ve spojení s ustanovením § 1 osnovy o sídle ústřední národní pojišťovny).

Aby však bylo usnadněno vedení sporů proti Ústřední národní pojišťovně ve věcech občanskoprávních, bylo do osnovy pojato subsidiární ustanovení uvedené v tomto paragrafu, které umožňuje, aby ve věcech týkajících se toliko některé územní organisační složky byla ústřední národní pojišťovna žalována u příslušného soudu, v jehož obvodu jest sídlo této složky, jež bude také ústřední národní pojišťovnu v takových sporech zastupovat.

Ježto národní pojištění provádí jako jediný nositel pojištění Ústřední národní pojišťovna, jež jediná je nadána podle zákona samostatnou právní osobností, jsou i všichni zaměstnanci, ať již jsou zaměstnáni u některé územní organisační složky nebo v některém léčebném či jiném ústavu nebo podniku národního pojištění, zaměstnanci Ústřední národní pojišťovny a tvoří tak jednotný celek, pro který se provádí společná personální politika, a který se stává samostatnou skupinou zaměstnanců, jejichž postavení je upraveno v §§ 39 až 42.

Přesto, že zákon o soukromých zaměstnancích č. 154/1934 Sb. výslovně prohlásil zaměstnance nositelů sociálního pojištění za zaměstnance soukromé, bylo toto jejich postavení často (hlavně v době nesvobody) uváděno v pochybnost normami, které na ně vztahovaly předpisy určené pro zaměstnance veřejné. Aby se čelilo těmto pochybnostem byla do § 39, odst. 1 pojata podle vzorů zestátňovacích dekretů klausule, kterou se potvrzuje, že služební a platové poměry zaměstnanců Ústřední národní pojišťovny se řídí zásadně podle předpisů platných pro zaměstnance soukromé. Při výkonu jejich úřadu poskytuje se jim ovšem ochrana jako zaměstnancům veřejným a ukládají se jim stejné povinnosti, zjišťuje se však, že jinak pro ni předpisy o veřejných zaměstnancích neplatí.

Členové ředitelství a vedoucí lékaři jsou též zaměstnanci, jejich postavení je však odlišné, poněvadž jsou současně i členy úřednických správních orgánů. Úprava jejich jmenování a propouštění v § 41 je shodná s příslušnými předpisy o úřednických orgánech ÚNP a jejich územních organisačních složek.

Podrobnosti služebního poměru a služebního postavení zaměstnanců národního pojištění a jejich služební a disciplinární odpovědnost upraví služební a disciplinární řád v rámci předpisů tohoto zákona a zákona č. 154/1934 Sb. Ustanovení služebního a disciplinárního řádu stanou se vždy automaticky součástí služební smlouvy každého zaměstnance.

Pro jednotlivé skupiny zaměstnanců (administrativní zaměstnance, lékaře, zaměstnance léčebné péče a pod.) bude řád podle povahy jejich služby obsahovati předpisy odchylné. Schválení služebního a disciplinárního řádu vyhrazuje se, poněvadž jde o závaznou druhotnou normu, státní správě representované ministerstvy ochrany práce a sociální péče a ministerstvem financí, a pokud jsou dotčeny zájmy jeho resortu, též ministerstva zdravotnictví. Zájmy slovenské jsou chráněny tím, že schválení se provede v dohodě s příslušnými pověřenectvy.

Nezbytným důsledkem toho, že provádění pojištění jest svěřeno jedinému nositeli, je i to, že celá personální politika tohoto nositele musí být jednotná. Proto přísluší ústřední řízení této politiky ústředním orgánům ÚNP, její provádění - pokud jde o územní organisační složky - ponechává se však národním pojišťovnám, poněvadž ty mají lepší znalost poměrů a potřeb ve svém obvodu, poněvadž úplná centralisace by mohla býti nepružná a těžkopádná. Ústřední národní pojišťovně musí býti ovšem ponecháno, aby vybírala zaměstnance pro svou ústřednu a aby podle potřeby v celku národního pojištění prováděla přesuny zaměstnanců, které budou nezbytné. Zvláštní postavení Slovenska je při tom respektováno. Jinak přísluší přidělování zaměstnanců na služební místa a jejich překládání národním pojišťovnám.

Přijímání na propouštění zaměstnanců je vyhrazeno zastupitelským sborům, v jejichž rukou je vlastní správa, (t. j. představenstvu, správnímu sboru, správnímu výboru). Tyto sbory mohou podle příslušných předpisů, které upravují jejich činnost, svěřiti tuto pravomoc i svým předsednictvům, nebo ji podle § 41, odst. 7, delegovati na své výkonné orgány.

Jednací řád bude jednotný pro Ústřední národní pojišťovnu a pro všechny územní organisační složky. Bude obsahovati úplné a podrobné předpisy o vnitřní organisaci a o formální stránce činnosti nositele pojištění, o správních orgánech, úpravě služební podřízenosti a odpovědnosti atd. Výpočet obsažený v § 43, odst. 2 je demonstrativní. Rovněž schválení jednacího řádu podobně jako řádu služebního a disciplinárního vyhrazuje se ministerstvu ochrany práce a sociální péče, v partiích, týkajících se orgánů služby lékařské a zdravotní, opět v součinnosti s ministerstvem zdravotnictví. Pro dobu, než představenstvo vypracuje definitivní jednací řád, vydá ministr ochrany práce a sociální péče podle § 76 jednací řád prozatímní, a to na základě návrhu ÚRO.

Vzhledem k tomu, že národní pojištění přesahuje okruh zájmů pojištěnců a zasahuje do zájmů celostátních (sociální zabezpečení, podpora populace atd.), jakož i se zřetelem k tomu, že stát přispívá na úhradu výdajů pojištění, vyhrazuje se státu dozor nad prováděním pojištění. Tento státní dozor se soustřeďuje u ministerstva ochrany práce a sociální péče. Pokud na něm mohou míti zájem i jiné složky státní správy, mohou jej uplatniti - s výjimkou vyplývající z § 44, odst. 1, věta druhá - pouze prostřednictvím tohoto ministerstva. Spoluúčast na dozoru, pokud se týká Slovenska, je patřičným způsobem zajištěna i pověřenectvu pro sociální péči.

Ustanovením 44 odst. 3, kterým se hospodaření nositele národního pojištění podrobuje kontrole nejvyššího účetního kontrolního úřadu, přihlíží se ke stavu, který byl na Slovensku zaveden všeobecně zákonem ze dne 16. června 1942, č. 110 Sl. z., o nejvyšším kontrolním dvoru, a v zemích českých pak, pokud jde o Ústřední bratrskou pokladnu, vládním nařízením č. 70/1943 Sb.

Vrchol státního dozoru spočívá v právu vlády, aby na návrh ministra ochrany práce a sociální péče rozpustila za určitých předpokladů představenstvo ÚNP a přenesla její správu a zastupování na správní komisi, kterou jmenuje opět na návrh ministra ochrany práce a sociální péče a která tuto funkci vykonává až do ustavení představenstva nově zvoleného. Předpisy o představenstvu platí o této komisi obdobně a tím i předpisy o jejím složení a o zastoupení Slovenska.

K provedení zásady čl. VII, odst. 1 uvozovacích ustanovení zřizují se kontrolní správní orgány, a to v souladu s dosavadním historickým vývojem o dvojí koleji. Jednak jako úřady pojišťovací, jednak jako zvláštní soudy pojišťovací.

Ustanovení hlavy druhé (§§ 48-6 3) vytyčují pak zásady, podle nichž se tyto kontrolní orgány zřizují, a stanoví jejich složení a kompetenci.

Kontrola rozhodnutí nositele pojištění, pokud se provádí na koleji správních úřadů, odpoutává se od organisace všeobecné politické správy v souladu s novodobými vývojovými tendencemi, usilujícími o specialisaci také v nižších instancích veřejné správy, a svěřuje se zvláštním pojišťovacím úřadům o dvou instancích, které se organisačně přičleňují k existující již organisaci úřadů ochrany práce.

Rozhraničení kompetence mezi pojišťovacími úřady a pojišťovacími soudy jest provedeno ve shodě s dosavadním stavem tak, že úřady pojišťovací rozhodují ve všech případech, kde není toto rozhodnutí podle výslovného ustanovení vyhrazeno pojišťovacím soudům (tak zejména spory dávkové). Pojem výměrů, vydávaných nositeli pojištění, o nichž se zmiňuje § 51, odst. 1, jest znám z dosavadních sociálně-pojišťovacích zákonů; v rámci řádu národního pojištění patří definice výměru systematicky mezi ustanovení zákona o pojišťovacím řízení (čl. VII, odst. 2), a nikoliv mezi ustanovení hlavy druhé, tvořící jakousi jurisdikční normu pro pojišťovací řízení. Z toho důvodu nebyla sem také definice výměru pojímána.

Při řešení otázky místní příslušnosti uplatňuje se zásada přiblížení kontrolních orgánů pojištěnci, jejímž výrazem je ustanovení § 52, odst. 1.

Tato ustanovení, týkající se organisace pojišťovacího soudnictví, navazují na dosavadní stav. Po stránce organisační přinášejí tato ustanovení významné zjednodušení, ježto namísto dosavadní spleti rozmanitých rozhodčích soudů podle jednotlivých odvětví sociálního pojištění nastupuje přehledná a jednotná výstavba pojišťovacích soudů, vybudovaných ve třech instancích.

Organisace soudů pojišťovacích I. a II. stolice navazuje formálně na organisaci soudů řádných, avšak zmocnění, dané vládě v § odst. 2, má umožniti, aby také organisace pojišťovacího soudnictví byla navázána pružným způsobem na organisaci úřadů ochrany práce. Tento úmysl zákonodárcův naznačuje také ustanovení § 69, odst. 2 o obstarávání místností, pomocného personálu a kancelářské agendy pro tyto soudy úřadu ochrany práce.

Ve složení pojišťovacích soudů se provádí důsledně v I. i II. stolici zásada účasti živlu laického vedle živlu soudců z povolání. V první instanci živel laický převažuje, v instanci druhé udržuje pak rovnováhu s živlem soudců z povolání. Laičtí přísedící jsou vybíráni z pojištěnců k návrhu jednotné odborové organisace a zájmových organisací zastupujících ostatní pojištěnce. Při tom jest dbáti toho, aby byly zastoupeny všechny skupiny pojištěnců. Funkční období laických přísedících u pojišťovacích soudů jest stejné jako funkční období zastupitelských sborů, t. j. šestileté, čímž je vytvořen i zde předpoklad stability rozhodování. Stejně jako veškeré funkce v zastupitelských sborech jest i funkce laických přísedících funkcí čestnou.

Kompetence soudů pojišťovacích po stránce věcné jest upravena ve shodě s dosavadním stavem. Pokud jde o místní příslušnost, uplatňuje se - podobně jako v oboru řízení před pojišťovacími úřady - i v řízení před soudy pojišťovacími zásada přiblížení kontrolních orgánů pojištěnci. Toliko ve sporech, v nichž nevystupuje jako strana pojištěnec, určuje se místní příslušnost výlučně podle sídla strany žalované.

Nežli bude vydán zákon o řízení před pojišťovacími a vrchními pojišťovacími soudy podle § 61, platí přechodný předpis § 17, odst. 2.

Jako vrcholný kontrolní orgán zřizuje se v rámci organisace pojišťovacího soudnictví nejvyšší pojišťovací soud společný pro celé území Československé republiky. Nejvyšší pojišťovací soud je třetí instancí v řízení před soudy pojišťovacími, které se lze dovolávati, jen pokud se napadá zákonitost rozsudku vrchních pojišťovacích soudů. Zároveň jest nejvyšší pojišťovací soud též instancí kasační v řízení před pojišťovacími úřady. Sbíhá se tedy u nejvyššího pojišťovacího soudu obojí kolej kontroly rozhodnutí nositele pojištění a dosahuje se tímto způsobem zejména jednotnosti judikatury na obojí této koleji, jež nebyla plně zabezpečena za dosavadního stavu.

Nejvyšší pojišťovací soud jest organisován obdobně jako nejvyšší soud. Bližší předpisy o jeho organisaci se vyhrazují zvláštnímu záhonu. Rovněž konečná úprava řízení se vyhrazuje zvláštnímu zákonu.

Ustanovení zde obsažená o služebním dozoru nad pojišťovacími soudy a o disciplinární odpovědnosti soudců z povolání činných v oboru pojišťovacího soudnictví, jsou pouze logickým důsledkem celkové koncepce hlavy druhé, podle níž jest pojišťovací soudnictví součástí organisace řádných soudů.

Ježto jak úřady pojišťovací, tak i pojišťovací soudy jsou součástí veřejné státní správy, jdou i veškeré náklady osobní i věcné na vrub pokladny státní.

Tato ustanovení, tvořící hlavu třetí a čtvrtou zákona, obsahují předpisy, které upravují vstup organisace národního pojištění v život, dále otázky souvisící s převzetím dosavadních nositelů sociálního pojištění a některých zaopatřovacích zařízení novým jednotným nositelem národního pojištění, a posléze obsahují i předpisy o vnitřní organisaci Ústřední národní pojišťovny po dobu přechodnou, nežli budou konstituovány orgány podle hlavy první.

Organisace národního pojištění vytvořená ustanoveními hlavy první, která jest předpokladem pro další postupné budování národního pojištění, zejména také po stránce materiálně právní, vstupuje v život ihned dnem účinnosti zákona a představuje tak první etapu při budování národního pojištění. Dosavadní nositelé sociálního pojištění a jejich svazy, kteří vytvořením organisace národního pojištění pozbývají svého existenčního oprávnění, se zrušují. Dnem, který bude určen vládním nařízením, se zrušují i ta vnitřní zařízení vyňatých zaměstnavatelů, která svou povahou a funkcí stojí nejblíže zrušeným nositelům pojištění. Výpočet zrušených institucí obsažený v § 70, odst. 2 a 3 jest taxativní; zaopatřovací zařízení zde nejmenovaná včlení se do národního pojištění později podle zvláštních zákonů vydaných podle čl. IX uvozovacích ustanovení. Ústřední národní pojišťovna se stává ze zákona právním nástupcem zrušených institucí. Zákon však zabezpečuje plynulý přechod z dosavadních poměrů do poměrů nových tím způsobem, že po přechodnou dobu - dokud nedojde též k vydání předpisů sjednocujících dosavadní sociální pojištění také po stránce věcné - bude Ústřední národní pojišťovna postupovati podle předpisů dosavadních a do té doby bude vedeno odděleně také hospodaření a účtování zrušených institucí.

Zvláštní pozornosti a zejména též individuálního posuzování vyžaduje otázka převzetí u náhradních ústavů pensijního pojištění, u nositelů pensijního pojištění zaměstnanců soukromých drah a u náhradních zařízení vyňatých zaměstnavatelů, a to zejména se zřetelem k existenci závazků třetích osob - zaměstnavatelů - vůči těmto institucím. Proto dává ustanovení § 70, odst. 4 zmocnění ministru ochrany práce a sociální péče, pokud se týká náhradních zařízení, pak vládě, aby stanovili podrobnosti převzetí v těchto případech. Stejné ustanovení platí také pro převzetí zvláštního oddělení Ústřední sociální pojišťovny v Bratislavě, provádějícího pojištění podle nařízení č. 17/1946 Sb. n. SNR, ježto toto pojištění má zcela podobnou povahu jako pojištění u náhradních ústavů v zemích českých.

Po stránce personální bude Ústřední národní pojišťovna vybavena kádrem zkušených zaměstnanců dosavadních nositelů sociálního pojištění, jejich svazů, zrušených podle § 70, odst. 2 a 3, které zásadně přejímá. Ustanovení zákonná sledují na jedné straně myšlenku sociální ochrany těchto zaměstnanců - proto se stanoví, že Ústřední národní pojišťovna vstupuje po zákonu s jistými omezeními do služebních smluv převzatých zaměstnanců a že jest třeba bráti slušný zřetel k osobním poměrům, resp. k dosavadnímu služebnímu postavení zaměstnancovu při určitých disposicích s převzatými zaměstnanci - na druhé straně se však zabezpečuje pružné a účelné začlenění převzatých zaměstnanců do organisace národního pojištění. Vstup do služeb Ústřední národní pojišťovny se vyhražuje i těm zaměstnancům podniků, kteří obstarávali agendu podnikových náhradních ústavů nebo závodních nemocenských pojišťoven.

Pokud nebudou konstituovány zastupitelské orgány podle hlavy první zákona, povedou správa Ústřední národní pojišťovny a jejích územních organisačních složek správní komise jmenované ministrem ochrany práce a sociální péče k návrhu ÚRO. Prvního předsedu a první místopředsedy Ústřední národní pojišťovny jmenuje president republiky. Součinnost ÚRO, representující soubor dosavadních pojištěnců sociálního pojištění při vytvoření prozatímních vrcholných orgánů nositele pojištění supluje vůli pojištěnců, nežli tato vůle dojde přímého výrazu při prvých volbách do zastupitelských sborů provedených podle § 32 zákona.

Ustanovení § 75, odst. 2 zabezpečuje zastoupení ve správních komisích též samostatně výdělečně činným pro případ, že by došlo k rozšíření pojištění na jednotlivé kategorie těchto osob ještě před konstituováním orgánů volených.

Ministr ochrany práce a sociální péče rovněž vydá - v dohodě s pověřencem pro sociální péči - první jednací řád pro Ústřední národní pojišťovnu.

Ustanovení § 77 upravuje zásady pojišťovacího řízení pro přechodnou dobu, nežli dojde ke zřízení pojišťovacích úřadů a soudů podle hlavy druhé a nežli bude vydán zvláštní zákon o řízení podle § 61.

Ustanovením § 78 se dostává ministru ochrany práce a sociální péče potřebného zmocnění k vydání dalších organisačních a přechodných opatření nutných k vybudování národního pojištění.