Středa 18. září 1946

Pro pracovníky dojíždějící do zaměstnání je stanovena horní mez pro poskytování slev na železnicích i na pouličních drahách, která je vyjádřena hranicí příjmovou. Toto nesociální opatření musí býti v zájmu pracovníků zrušeno.

Základním předpokladem úspěchu dvouletky je ovšem zvýšení výkonnosti, kterého zase nemůžeme dosáhnout bez zvýšení pracovní morálky. Je nutno provést vyvážení mezi výkonem a mzdou a spolu s černým trhem zlikvidovat také černé mzdy. (Potlesk.) Mimo jiné je také potřebí, aby osoby odpovědné za vedení podniku se mohly na toto vedení skutečně soustřediti bez obav, že za splnění svých povinností, hlavně za dozor na pracovní údobí, budou vystaveny nějakým šikanám.

Na zdárném výsledku opatření cílících k povznesení pracovní morálky závisí v neposlední řadě dílo stavební obnovy, na jehož výsledku závisí odpověď na otázku, zda budeme bydlet či nikoliv. Stavební náklady, které nám resultují z pečlivě provedených rozpočtů, ukazují, že nebudou-li uvedeny v soulad výkon a mzda jak v průmyslu stavebních hmot, tak při stavbě samé, nebude možno vůbec stavět soukromě, poněvadž náklady na výstavbu bytů by nikdy nemohly býti zaplaceny bez několikanásobného zvýšení činží. Bude-li stavby podnikat stát, bude to pro podnikání vysoce ztrátové. (Předsednictví převzal místopředseda Petr.) Pozorujeme-li pak pod tímto zorným úhlem celý stavební ruch, zjistíme, že z prostředků uvolněných v rámci dvouletého plánu nebude pravděpodobně možno uhradit ani obnovu zničených bytových jednotek. Celá tato akce je podvázána také nedostatkem úvěru a tím, že peněžní ústavy nechtějí půjčovat na předepsaná 3 %, poněvadž jejich náklady se pohybují kolem 31/2 %. Kromě toho obce, které by v mnoha případech měly být stavebníky, nemají finančních základen, poněvadž zdroje pravidelných příjmů, elektrárny a plynárny, byly jim znárodněním odňaty.

Myslím, že nemusím zvláště zdůrazňovat naprosto kladný poměr československé strany lidové k budovatelskému dílu našeho národa. Proto také eventuelní kritiky, pronášené činovníky strany, musejí býti brány jako čistě konstruktivní, neboť jejich cílem není rozvrat, nýbrž naopak synthesa všech činorodých sil. Všichni odborníci, pokud jsou v naší straně organisováni, dali nezištně své síly do služeb budování státu a také oni působí jako živel kladný. Jsem přesvědčen, že podaří-li se do celého díla budování státu vnésti co nejvíce ideí křesťanských, bude zajisté státi náš stát na základech nejtrvalejších a nejsolidnějších. (Potlesk.)

Místopředseda Petr: Dalším řečníkem je p. posl. Aug. Kliment. Uděluji mu slovo.

Posl. Aug. Kliment: Slavné Národní shromáždění!

Třetí vláda Národní fronty, vláda Klementa Gottwalda, zahájila velmi šťastně svoji činnost. Vládní budovatelský program, přednesený panem předsedou vlády před dvěma měsíci, našel v širokých vrstvách našeho pracujícího lidu takovou odezvu, jako Košický vládní program. Právě tak jako lid český a slovensky uvítal Košický vládní program, uvítal a staví se spontánně i za budovatelský dvouletý plán Gottwaldovy vlády. Vzaly jej za svůj i naše všenárodní organisace, zejména Revoluční odborové hnutí. Jeho vedoucí orgán, Ústřední rada odborů, jako představitelka všeho pracujícího lidu postavila se za jeho důsledné provádění a provedení. Je to nesporně značný úspěch vlády Národní fronty, vlády Klementa Gottwalda, a je to také úspěch a značný náskok k provedení dvouletého plánu. Jednomyslnost, s jakou byl přijat, potvrzuje, že je opodstatněné naše přesvědčení, že dvouletý vládní program bude splněn, poněvadž se pracující lid ještě s větším nadšením a pracovním úsilím přičiní o provedení všech úkolů, které žádá splnění dvouletky.

Zrovna tak velmi nadějně pro uskutečnění dvouletého plánu mluví rychlá přípravná opatření vlády, která byla již 16. července, tedy 8 dní po prohlášení vlády, usnesena a vyhlášena. Připojíme-li k tomu ještě závažnou skutečnost, že práce, které byly uloženy k vypracování, jsou až na malé výjimky k uloženým termínům skutečně vypracovány a předávány příslušným orgánům, můžeme posuzovat celkový postup prací na dvouletém plánu velmi příznivě.

Nepouštíme při tom ani v nejmenším se zřetele, že uskutečnění dvouletého plánu nám bude ukládat těžké úkoly a bude od nás žádat vypětí všech sil. Nemůžeme si ani zakrývat, že jsme svědky zjevů, které v zájmu dvouletého plánu nesmíme přehlížet. Již své doby v rozpravě o vládním prohlášení bylo zdůrazněno, že nejvýznamnějším činitelem pro provedení dvouletého plánu je Národní fronta Čechů a Slováků a naše jednotné národní organisace, zejména jednotné Revoluční odborové hnutí.

Všichni vedoucí činitelé stran Národní fronty se vyslovili pro dvouletý plán a jeho splnění. Toto kladné stanovisko bylo vyjádřeno i tiskem a stále v různých formách opětováno. To by mělo býti zárukou, že v Národní frontě je vše v pořádku a v takové ideové harmonii, pokud jde o dvouletý plán, že by všechny síly mohly být soustředěny k jeho provádění. Ale bohužel tomu tak není. Jsme stále svědky, že některé strany Národní fronty umožňují oposiční protivládní vystupování svých členů způsobem, který je v rozporu s politikou vládní strany. Dělá to dojem, že tato dvojaká politika, politika dvou židlí, se provádí vědomě a plánovitě. Jak jinak možno si vysvětlit na příklad poslední sněmovní debatu. K zákonům, které zde byly projednávány, zejména k zákonu o zabezpečení pracovních sil pro zemědělství, byly zde pronášeny oposiční řeči plné nedoložených, překroucených útoků na ministerstvo zemědělství. Mluví se z oken, což má odezvu mezi lidem a oslabuje soudržnost Národní fronty.

Nezůstává však jen při tom. Cílevědomě se organisují zlomyslné útoky proti jednotnému Revolučnímu odborovému hnutí. Kdyby šlo jen o Revoluční odborové hnutí jako takové, nemusela by nás z toho hlava bolet. Jenomže útoky, které jsou vedeny v poslední době, jsou hlubšího dosahu. Jsou to útoky, sledující temné cíle, jejichž smysl je znepokojovat Revoluční odborové hnutí natolik, aby nebylo schopné jednotně provádět opatření, nutná pro splnění plánu. Jsou to záměrné útoky, mířící na dvouletý plán, sledující jeho ztížení a po případě i znemožnění. Je to práce pro nepřátele znárodnění. Je to práce pro reakci. Varujeme důrazně před pokračováním na této cestě. Komu opravdově záleží na provedení dvouletky, musí mít zájem, aby nebyly znepokojovány orgány rozhodující o jejím provádění, jako je Národní fronta a Revoluční odborové hnutí. (Potlesk.) Důsledné provádění dvouletky, zejména nutná přípravná opatření, z nichž na prvém místě je účelné rozložení pracovních sil, které musí byt provedeno, žádá, aby celá Národní fronta tento odpovědný úkol též odpovědně vzala na sebe. Je proto zrovna tak demagogií odsouzení hodnou domáhati se odsunu Němců a nemít při tom pochopení pro nutnost nahradit opuštěná pracovní místa těmi, jichž nemůže být dnes na různých pracovních místech plně využito. Je nesporné, že našemu průmyslu, stavebnictví, zemědělství chybí asi půl milionu pracovních sil, jako je nesporné, že máme zjevné i skryté reservy, které značně tento počet převyšují. Je zde proto možnost, abychom přemístěním a účelným rozložením pracovních sil tento nedostatek nahradili. Musíme-li tato nutná, třeba nepopulární opatření provádět, musí za ně celá Národní fronta brát plnou odpovědnost. Nelze mluvit o překrveném státním a veřejném aparátu, kritisovat nemožný stav soukromých úředníků a zaměstnanců v závodech i obchodech, a když má dojít k jejich přemístění, stavěti se proti těmto nutným přesunům a dokazovat, že přebytečných sil není. Tyto přesuny jsou nutné zejména proto, aby nevyužité pracovní síly byly postaveny na místa, kde je jich zapotřebí, aby tím bylo zajištěno uskutečnění dvouletého plánu, a dále aby zmenšením státního a veřejnozaměstnaneckého aparátu bylo umožněno upravit platy zbylým zaměstnancům. V době kapitalismu se zachraňovali mnozí z nezaměstnanosti také tím, že vstupovali do státní služby. Toužebná definitiva, která byla výsadou státní služby, bude dnes zajištěna každému poctivému pracovníku, a to tím, že každý pracující bude mít zabezpečeno právo na práci. Zatím stojíme před úkolem zbavit se zatížení z předešlých dob. Máme nabubřelý státní aparát, zastaralou administrativu a dnešní době nevyhovující předpisy. V zemědělství a průmyslu nám chybí síly, zatím co jsou značné přebytky ve státních a veřejných úřadech.

Státních, veřejných zaměstnanců a učitelů bylo v r. 1930 asi 320.000, roku 1938 380.000 a v roce 1946 580.000. Máme tedy přebytek 200.000 zaměstnanců proti předválečné době. V letech 1937 a 1938 připadal 1 veřejný zaměstnanec na 38.7 obyvatel a v lednu letošního roku připadá 1 veřejný zaměstnanec na 201/2 obyvatel. Každý dvacátý občan u nás je veřejným nebo státním zaměstnancem. Osobní výdaje činily v letech 1937 a 1938 6.172,000.000 Kčs. V rozpočtu na rok 1946 se počítá s vydáním 21.500,000.000 Kčs, a výdaje v chystaném rozpočtu na rok 1947 počítají s vydáním vyšším než 25 miliard. Osobní výdaje na rok 1947 budou činiti více jak čtyřnásobek proti letům 1937 a 1938, ačkoliv podle zvýšení číslic měl by to být pouze trojnásobek.

Tyto číslice jsou jasným ukazovatelem cesty nejenom pro nás, nýbrž i pro státní a veřejné zaměstnance samotné. Teprve tehdy, až přesuneme přebytečné síly tam, kde je jich nedostatek, až provedeme reorganisaci státní a veřejné správy a změnu zastaralého systému státní administrativy, sjednáme předpoklady k tomu, aby se veřejným zaměstnancům mohla zajistit zvýšená životní úroveň.

Je třeba, aby převáděným státním zaměstnancům byla zajištěna nabytá, získaná práva. Nejprve dlužno přesunouti ty zaměstnance, kteří ve státní službě nevykonávají řemeslo, jemuž se vyučili. Při převodu se nesmí zapomenouti ani na kolaboranty a různé asociály, kteří za okupace poškozovali národ. (Potlesk.) Místo posílání těchto živlů do pense s několikatisícovými platy je třeba je poslat přímo do pracovních brigád. (Potlesk.) A je-li v době mobilisace pracovních sil a v době dvouletého plánu třeba každé pracovní síly a každé pracovní hodiny, nelze také trpěti, aby v ministerstvech a centrálních úřadech zůstala kratší než osmihodinová pracovní doba. Zavedením osmihodinové pracovní doby v centrálních úřadech - jenom na dobu dvouletého plánu - budou se moci další pracovní síly přesunouti na potřebná místa. Kolem renomisace, t. j. zpětného povýšení, točí se stále zájem veřejných zaměstnanců. Jako jsme nebyli spokojeni s dekretem o renominaci, tak nemůžeme souhlasit ani s jejím provedením. Renominace měla odčinit křivdy z doby okupace, způsobené veřejným zaměstnancům. A není spravedlivým odčiněním těchto křivd, když by na jedné straně zřízenci, podúředníci a drobní úředníci měli dostati doplatky v nepatrné výši, zatím co vysocí úředníci, sociálně dobře zajištění, počítají s výplatou desítitisícových částek. V době, kdy je třeba nutné oběti rovnoměrně rozložiti, kdy dělníci a soukromí zaměstnanci nemohou dostati žádné odměny ani náhrady, je jak v zájmu státní pokladny, tak i celkové morálky, aby výplaty nadměrných částek nebyly připuštěny.

Renominace ukázala, jak bylo chybné a nesprávné, že se u veřejných zaměstnanců započalo s flikováním a záplatováním. Nesrovnalosti a křivdy, které během času u těchto kategorií narostly, nelze odstraňovati změnami prováděnými starým duchem a starými zásadami. Poměry veřejných zaměstnanců mohou být ozdravěny jedině novými služebními a pracovními předpisy, novým platovým zákonem, sestaveným na podkladě lidově-demokratických zásad. (Potlesk.) K tomu je zapotřebí, aby se státní a veřejní zaměstnanci spolu se všemi ostatními vrstvami národa zapojili do provádění budovatelského plánu a svou iniciativou a všemi silami byli nápomocni při jeho uskutečňování.

Tyto důvody potvrzují, že každá demagogická snaha rušit přemisťování a rozložení zaměstnanců musí býti znemožněna. Kdyby se přes to někdo pokoušel být kamenem úrazu, musí počítat se všemi důsledky svého počínání. Zájem a prospěch celku nemůže se řídit jen zájmy jednotlivce. Zde právě se musí prokázat pochopení pro potřeby národa a republiky a skutečné vlastenectví. Doba, kdy snad jako důkaz vlastenectví stačil odznak na kabátě a velká huba, je nenávratně pryč. (Potlesk.) Bylo by již na čase, jak říkával Havlíček, aby toto vlastenčení ráčilo konečně z úst vjeti do rukou a do těla, aby se totiž z lásky k národu více pracovalo a méně mluvilo. (Potlesk.) V lidové demokracii se vlastenectví prokazuje prací, zase prací a činy.

Jak je nutno pracovat, uvedl ve svém prohlášení pan předseda vlády Gottwald, když sdělil, co jeho vláda v krátkém čase udělala a co dále zařídí, jaká opatření byla učiněna pro podrobné propracování plánu k soustředění všech plánovacích prací. Z jeho prohlášení vyzařovala jistota, že zákon o dvouletce bude předložen tak, aby jej ústavodárné Národní shromáždění mohlo schválit do 28. října t. r. Aby se tak mohlo stát, bude vláda pracovat ještě usilovněji než dosud.

Tato slova, jakož i celé prohlášení pana předsedy vlády měla by býti vzorem i pro nás, i pro činnost ústavodárného Národního shromáždění. Také ústavodárné Národní shromáždění stojí před velikými úkoly. Je to dvouletka, rozpočet, nová ústava a mnohé jiné práce a úkoly, které nás očekávají. Mělo by se proto méně mluvit z okna, pronášet méně líbivých oposičních řečí a zato jeden každý z nás by si měl uvědomit, že i pro nás platí to, co prohlásil předseda vlády: "Nechť každý na svém místě plní svou povinnost vůči národu a státu ještě lépe a důkladněji." (Potlesk.) Plnit povinnost vůči národu a státu, oprostit se od osobních nebo jiných zájmů a sloužit lidu a celku. Pochopit, že není a nemůže býti vyššího osobního štěstí, než je právě práce a činnost ve prospěch národa a vlasti. Tento duch měl by naplnit ústavodárné Národní shromáždění, zejména když jsme očitými svědky veliké nadšené práce dělnictva a značné části pracující inteligence. Zejména horníci svými výkony odpověděli ihned po vyhlášení dvouletého plánu, že se vláda může na ně plně spolehnouti a že se rozhodli učiniti vše pro splnění plánu. Zejména jsou pozoruhodné výkony ostravsko-karvinského revíru, kde těžba od června do konce srpna, tedy za dva měsíce po vyhlášení plánu, stoupla o 200 tisíc tun v měsíci; a zároveň, což je pozoruhodnější, zvýšil se výkon na hlavu a směnu o 1.10 q uhlí.

Za horníky jdou i jiné odbory. Stoupá i výroba železa a oceli. Jestliže výroba železa v červnu činila 78.910 t, stoupla v červenci na 80.460 t, v srpnu na 82.717 t. Báňská a hutní společnost vyrobila za srpen 50.700 t oceli proti 41.000 t v červenci. Srovnáme-li výrobu železa a oceli s úkoly, které nám ukládá dvouletý plán, stojíme ve výrobě železa a oceli ještě před velikými úkoly. Bude nutno ve dvou letech zvýšit výrobu železa o 40 % a výrobu oceli téměř o 50 %.

Pozoruhodné jsou výsledky ve výrobě vagonů, zejména ve výrobě vagonů nákladních. Když zde řečník přede mnou kritisoval, že vyrábíme jenom nákladní vagóny a že nevyrábíme osobní, že nevyrábíme trolejbusy, k tomu mohu říci jen toto: kdo by byl raději nežli my a nežli dělníci, abychom se i do této výroby mohli dáti! Ale doprava zboží a naší výroby je přednější nežli doprava osobní. (Potlesk.) A proto jdou napřed nákladní vagony. (Potlesk.) Naše vagonky mají uloženo vyrábět 15.000 vagonů ročně; odpočítáme-li měsíc dovolené, znamená to asi 1360 vagonů měsíčně. V srpnu, jak zde posledně prohlásil pan předseda vlády, bylo vyrobeno 1143 vagonů. My budeme koncem roku tam, kde to žádá dvouletý plán. Jistě budeme uvažovati i o tom, bude-li výroba nákladních vagonů kryta, nemohlo-li by se přistoupit ke stavbě osobních vagonů a trolejbusů. Ale k tomu je třeba, znovu podotýkám, jednotné, společné práce a absolutní pevné jednoty Národní fronty, kterou ovšem mnozí nezodpovědně rozrušují. (Potlesk.)

Pozoruhodné jsou i výsledky ve výrobě lokomotiv a obráběcích i zemědělských strojů. Uvedu jeden konkrétní případ. Jde o závod Knotek, národní podnik v Jičíně. Výroba zemědělských strojů dostoupila již letošního roku 138 % předválečné výroby - podtrhuji - na směnu a hlavu. Vedení závodu spolu s odborovou skupinou Revolučního odborového hnutí, závodní radou a s celým osazenstvem chce již v příštím roce splniti úkol uložený dvouletým plánem. A také ho splní. Přitom stroje tohoto závodu jsou vysoké jakosti a prodávají se za snížené ceny. Továrna prodala všechny stroje, nemá ani jeden na skladě, a při tom mzdy a platy jsou takové, že celé osazenstvo je s nimi spokojeno. V závodě není nespokojenosti. Je v něm krásná, příkladná jednota. Závodní radu, skupinu ROH a vedení závodu ovládá jeden duch a jeden zájem: sloužit závodu, lidu a dvouletému plánu. (Potlesk.) To je svědectví, že i naše výroba strojů se zvyšuje. V celém znárodněném kovoprůmyslu je postupné zlepšování. Výroba zboží za měsíc květen činila 6000 Kčs na jednoho zaměstnance. Pozoruhodného, opravdu příkladného výsledku dosáhl národní podnik - závod Koburk v Trnavě na Slovensku, kde výroba na jednoho zaměstnance stoupla na 12.500 Kčs za měsíc.

Ovšem, to neznamená, že bychom byli s dnešním stavem spokojeni. Ani zdaleka ne. Nelze však přehlížeti těžkosti, které musely naše národní podniky překonávat při jejich zřizování, ať již šlo třeba o seskupení závodů do jednotlivých národních podniků, anebo zejména o obsazování míst vedoucích ředitelů. Ačkoli se všeobecně zdůrazňovalo, že vedle státní a národní spolehlivosti rozhodujícím měřítkem má býti odborná zdatnost a kvalifikace, uplatňovaly se i jiné vlivy. V celku však můžeme posuzovati ustavení národních podniků za skončené. Je ještě nedokončena otázka představenstev národních podniků a podnikových rad, ale je žádoucí, aby byla tato dostavba urychleně skončena. Tím budou dány podmínky, aby se nové národní podniky mohly plně věnovati svým záležitostem a tolik nutnému rozvoji výroby. Je to nutné nejen v zájmu příprav provádění dvouletého plánu, ale také aby byl změněn nežádoucí vývoj té části výroby, která je v soukromém vlastnictví. Tato výroba pracuje s vysokými zisky. Využívá trvajícího hladu po zboží a značné potřeby služeb, různých oprav a pod. Jakmile se znárodněný průmysl a výroba naplno rozjede, bude konec s vysokými cenami, s nimiž nyní soukromá výroba pracuje. Národní podniky dají na trh zboží za přiměřené, výrobním nákladům odpovídající ceny, a soukromá výroba bude nucena se podle toho zařídit. Zejména při investičních a rekonstrukčních pracích projeví se to v dohledné době snížením nákladů a značnými úsporami. Významná a dvouletému plánu prospěšná je skutečnost, že práce komise odborníků při hospodářské radě, o jejíž činnosti pochvalně mluvil pan předseda vlády, je doprovázena součinností pracujícího lidu. Ukazuje se, že dvouletý plán není jen věcí odborníků, ale především drtivé většiny pracujícího lidu Čechů a Slováků. To je také hlavní záruka úspěšného provedení dvouletého plánu.

Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP