Jsou tedy dvě cesty: buď budeme pronikavě snižovati ceny, anebo budeme muset zvyšovat mzdy. Domnívám se, pokud jde o vysoké ceny, že ještě nebyly vyčerpány všechny možnosti a že bychom mohli v tomto směru zapůsobiti poněkud důkladněji.

Je pochopitelné, že tento stav nevytváří ovzduší, které by bylo příliš příznivé pro zvýšení pracovní morálky. Lidé neobyčejně kritisují, že naše vláda se nedovede s těmito problémy vyrovnat. Je jim nepochopitelné, že nedovedeme pořádně zatočit s černým obchodem. Vyslovují svůj podiv nad tím, že se s těmito osudnými poměry v pravém slova smyslu mazlíme. Bylo by mnohem víc nadšení, bylo by mnohem víc pracovní obětavosti, kdyby vláda byla tvrdá a neúprosná proti všem těm, kteří rušivě působí při hospodářském budování a při hospodářské výstavbě naší republiky.

V souvislosti s tím nesmí se zavírati oči před některými fakty, které se mohou buď přímo nebo nepřímo dotýkati životní úrovně našeho lidu. Mám tady na zřeteli krajně neutěšený stav naší finanční samosprávy, neboť je všeobecně známo, že naše města, obce a okresy zápasí s nejtěžšími finančními obtížemi, pro které dosud nebylo nalezeno řešení. A musím varovat před tím, aby bylo hledáno tou cestou, která by znamenala další snižování úrovně, t. j. zvyšováním nynějších a zaváděním nových dávek.

Větší obce a okresy utrpěly značnou újmu tím, že některé podniky, na př. elektrárny a plynárny, byly postátněny a přestaly býti přínosem pro jejich hospodářství. Toto opatření bylo v důsledku znárodnění samozřejmé a nutné. Ale tyto samosprávné svazky se ohlížejí po jiných pramenech příjmů, které vidí zejména v některých vhodných konfiskátech průmyslových podniků. Považuji proto za nutné, aby v krátké době bylo definitivně skončeno, a to k přesnému termínu, jak klasifikování těchto konfiskátů, tak i jejich přidělování k národním podnikům, jejichž prioritu plně uznáváme, aby tak o zbývající konfiskáty se mohly zajímati samosprávné svazky a získaly tak možnosti k ozdravení svého finančního hospodářství. Přidělení těchto pak pro samosprávné složky by dávalo i záruku zdravého regionalismu a přirozené decentralisace.

Hovořím-li už pak o regionalismu, nechci nechat nepovšimnuto, že utvořené národní podniky zůstaly naprosto centralisticky v největších městech a že se přecházela přímo vyhláška, kde jim bylo sídlo určeno nikoliv podle dřívějšího sídla generálního ředitelství, ale podle místa, kde podnik skutečně produkuje a má svoji hospodářskou základnu. V tomto směru budou zajisté zárukou podniková představenstva, ustanovená podle znárodňovacího dekretu, která kromě spoluodpovědnosti za vedení podniku přejmou i určitou funkci veřejné kontroly hospodaření podniku, jak odpovídá duchu hospodářské demokracie. Je si jenom přát, aby tato představenstva byla hospodářským representantem dotčeného podniku a nikoliv sborem, kde před hospodářskými zájmy půjde politika. Proto buďtež do podnikových představenstev jmenováni a voleni v prvé řadě lidé hospodářsky a odborně vyspělí. Zejména pak dlužno apelovati, aby tato zásada byla uznána jako stěžejní pro obsazování oněch míst, která v představenstvu jsou vyhrazena zaměstnancům.

Nyní stojíme před problémem získávání pracovních sil pro zemědělství a pro náš průmysl. Všechny politické strany žádají, aby se toto získání pracovních sil provedlo na základě principu dobrovolnosti. Já nemám právě příznivého mínění o takové praxi a zdůrazňuji, že to bude velmi těžká práce, žádat od úředníků, aby šli pracovat jako dělníci, jestliže nezařadíme napřed všechna ona individua práce se štítící a živící se šmelinou anebo jiným pochybným způsobem. Kdyby vláda dokázala, že bez ohledu napravo a nalevo u této první kategorie postupuje energicky, pak nepochybně by byl velmi ulehčen úkol těch, kteří budou teď apelovat na dobrou vůli občanů a budou je žádat, aby své síly dali k disposici pro výstavbu republiky. My bychom tím pak získali asi 80.000 pracovních sil.

Jako druhá etapa měla by přijít na řadu naše státní a veřejná správa. Jenom sektor pana ministra dopravy mohl by dát k dispozici několik desítek tisíc pracovních sil. A je to také správné, že je dále nutno přerevidovat rozsáhlý aparát našeho přídělového hospodářství a začít už pomalu s uvolňováním tam, kde to poměry dovolují. Také zde bychom načerpali další desítky tisíc pracovníků. Také počet zaměstnanců našich velkoobchodů je nadměrný a příslušná úprava zaručovala by i zde určitou reservu. Neobyčejně ideální námět pro našeho pana ministra vnitřního obchodu!

Konečně vládě jsou tyto velmi četné možnosti známy a ví, jak odpomoci tomuto nedostatku v našem zemědělství a v našem průmyslu. Je ovšem už mnohem těžší tyto problémy prakticky řešiti. Je pochopitelné, že se budeme setkávati s velikými politickými obtížemi. Závažnost věci je ovšem taková, že před ní musí ustoupiti do pozadí všechno a že musí býti velmi energicky vyřešena.

Pochopitelně, že je nutné, aby se postupovalo s určitými sociálními ohledy. Proto u podniků nebo složek veřejné správy, které dosáhnou výkonnosti odpovídající vládnímu programu a uvolní své přebytečné síly pro jiné úkoly dvouletky, navrhuji, aby byly prohlášeny za vzorné a aby bylo u nich provedeno toto: Zvýšení mezd a platů na trojnásobek jejich předválečné úrovně formou výkonnostních přídavků v míře, která by odpovídala dosaženému stupni průměrné výkonnosti. Dále, aby bylo dovoleno zavedení pětidenního pracovního týdne za předpokladu, že tímto zkrácením pracovní doby nebude snížen týdenní pracovní výkon pod úroveň žádanou vládním programem.

Také v ostatních pracovních oborech je nutno bráti zřetel při nasazování pracovních sil na sociální ohledy, říditi se jimi a pomáhati si sociálně.

Upozornil jsem už v prozatímním Národním shromáždění v průmyslovém výboru, že je nutno, abychom respektovali zvyšováním platů práci našich slévačů, sklářů, hutníků a pochopitelně na prvém místě horníků. A já bych řekl, že je velmi trapné, vážení, jestliže právě u těchto posledně jmenovaných bylo slíbeno více, než jim bylo ve skutečnosti poskytnuto. Vláda by nikdy neměla slibovat to, co nemůže býti do posledního písmene splněno. Vzniká tím nedůvěra pracujících k jejím představitelům, nedůvěra, které můžeme nejméně potřebovati.

A nakonec bych chtěl připomenout, že je nezbytné, aby v době co možná nejkratší byly provedeny volby do závodních rad. Je to už otázka nejenom politická anebo sociálně-politická, ale to je už dneska především otázka hospodářská. Mají-li býti splněny všechny ony veliké úkoly, které dvouletka klade na zaměstnance našich továren a podniků, pak volby do závodních rad, a to volby co nejrychleji a demokraticky - opakuji: demokraticky - provedené jsou naprostou nezbytností. (Potlesk.) Závodní rady jsou příliš důležitými orgány, než aby mohlo být s volbami ještě dále otáleno. Není žádnou tajností, že poměry některých našich podniků jsou do jisté míry desolátní. Domnívám se, že demokraticky provedené volby budou znamenat leckde hospodářskou konsolidaci. Jejich nejrychlejší provedení je proto nade vši pochybnost nutné.

Já bych řekl, slavná sněmovno, vážené dámy a pánové, nakonec toto: Myslím, že si ani dost neuvědomujeme, v jak velmi vážném údobí našeho národního života se právě ocitáme. Řekl bych, že jenom společná vůle nás všech může zabezpečiti dílo, které jest základem šťastné budoucnosti. My se musíme všichni oprostit od úzkoprsého stranictví a potom teprve bude úspěch zaručen. Mít při tom jedno kredo: Všechny síly pro konsolidaci a upevnění republiky. (Potlesk.)

Místopředsedkyně Hodinová-Spurná: Dalším řečníkem je paní posl. Uhlířová.

Posl. Uhlířová: Paní a pánové!

Ujímám se slova jako jeden z řečníků poslaneckého klubu čs. strany národně socialistické, abych reagovala na řeč ministerského předsedy Gottwalda, přednesenou ve čtvrtek minulý týden, která navazovala na vládní program a týkala se dvouletého hospodářského plánu. Musím hned na počátku prohlásit, že českoslovenští národní socialisté udělají všecko, aby tento dvouletý plán byl splněn.

Já sama ve své řeči chci se dotknout jen jednoho úseku, který je částí tohoto hospodářského plánu a který zahrnuje problém otázky zaměstnanecké, k níž patří především veřejní a státní zaměstnanci, jakož i zaměstnanci soukromí, kteří se až do dnešního dne netěšili valné péči ani vlády, ani tohoto sboru. Je potřebí, abychom si všímali těchto otázek, protože dvouletý hospodářský plán zasáhne nejen pronikavě do veškerého podnikání, ať soukromého nebo státního, ale zasáhne pronikavě také do statisícové armády zaměstnanecké a hluboce se dotkne celé řady otázek, které se týkají právě těchto zaměstnanců. A proto je potřebí, abychom o tom hovořili a abychom si tyto otázky náležitě osvětlili.

Je naprosto nutno, abychom si všimli na příklad postavení soukromých zaměstnanců pojišťovacích ústavů, kteří se domáhali platové úpravy už loňského roku. A toto jsou ty otázky nejožehavější a nikoliv nejmenší. Po částečné úpravě, když byla konsolidována naše měna a zvýšeny ceny životních potřeb, ukázalo se, že de facto tato finanční úprava neměla naprosto žádného významu. A dnes vidíme, jak se to odráží v rodinách těchto zaměstnanců. Každá rodina representuje jednu položku: dluhy, výpůjčky a zálohy. Proto je potřebí, abychom věnovali těmto otázkám náležitou péči.

Připravuje se nový služební a disciplinární řád, jehož součástí pro tyto zaměstnance bude také nová platová stupnice. Jednání trvá již několik měsíců a zaměstnanci trpělivě čekají. Je proto naléhavě nutné, aby ÚRO, ministerstvo financí a ministerstvo sociální péče urychleně vydaly zmíněný služební a disciplinární řád, upravily řádně platy a odstranily křivdy páchané na této skupině pracovníků lidově-demokratického státu. (Potlesk.) Renominace, která byla provedena jen u části zaměstnanectva státního, je nedostačující a je potřebí, aby také tyto nedostatky byly co nejdříve odstraněny.

Daňové zatížení zaměstnanců je neúměrné jejich finanční únosnosti a podstatně snižuje příjem této kategorie. A to, paní a pánové, ještě mám na mysli další věc, neúměrné daňové zatížení těch rodin, kde je žena výdělečně činná. Manžel je trestán za to, že má ženu výdělečně činnou, a věřte, že potom to není na povzbuzení pracovní morálky žen, aby si zaměstnání hledaly. (Potlesk.) I tady je potřebí, abychom upravili tuto otázku, aby opravdu neúměrné daňové zatížení manželských dvojic náležitým způsobem bylo upraveno.

Máme-li pomoci všem kategoriím zaměstnaneckým, je na to jeden velký recept. Kromě toho, co říkám, je to především podstatné snížení cen životních potřeb. (Potlesk.) Nedostatek pracovních sil povede nutně k revisi v těchto oborech, které jsou předimensovány. To se dotkne především zaměstnaneckých kategorií, o nichž hovořím. Tvrdí-li se dnes, že veřejné a státní úřady mají o 180.000 zaměstnanců víc než v letech předválečných, potom nutně vyvstává otázka, které jsou to obory a kdy a proč se tam tento nadbytek zaměstnanců dostal. Českoslovenští národní socialisté už v prvém parlamentě s tohoto místa mnohokrát žádali, aby byla provedena revise státních a veřejných zaměstnanců a aby neodborné síly, které zastávají místa, jež jim stoprocentně neleží, byly z těchto oborů poslány do zaměstnání, která jim vyhovují a která náležitě ovládají. A je proto na místě, jestliže dnes oživujeme tuto otázku, aby opravdu, až přijde k revisi těchto zaměstnanců, vrátili se na svá původní místa ti zaměstnanci, kteří nemají pro tato místa náležité kvalifikace, a aby nastoupili do těch oborů, v nichž pracovali se zdarem před 9. květnem roku 1945. (Potlesk.) Je pro nás samozřejmostí, že revise v oboru zaměstnaneckém, ať se týká veřejných či státních zaměstnanců nebo zaměstnanců soukromých, musí se dít jedině a výhradně podle jejich odborné způsobilosti, podle délky zaměstnání a podle postradatelnosti v jednotlivých oborech. Není třeba zdůrazňovati, že právě lidově-demokratický stát musí vyžadovat odbornosti a šetřit pracovními silami, zejména je-li v takové hospodářské situaci, v jaké jsme my.

Ministerstvo vnitra vypracovalo v dohodě s ministerstvem sociální péče a ministerstvem financí návrh vládního usnesení na přemístění některých veřejných zaměstnanců do produktivní práce v podnicích soukromých. Je proto zcela namístě, že jde především o zaměstnance, kteří jsou rok ve státních službách a kteří jsou zejména z oboru stavebního, kovodělného a textilního. Stejnými ministerstvy za součinnosti některých resortů státní správy byla vypracována osnova t. zv. restrikčního zákona, který má býti projednáván v nejbližší době.

Máme před sebou jako naléhavý úkol stěhování průmyslových závodů na Slovensko, z nichž pracovní síly zůstanou zde. Počítá se také s tím, že bude včleněno do práce na 200.000 žen. Paní a pánové, tady je potřebí říci také jasné slovo. Je samozřejmé, že každý člověk musí pracovat, neboť v socialistickém státě má každý nejen právo na práci, ale má také povinnost k práci. Ale je nutno si položit otázku, počítá-li se při tom se všemi silami, jež jsou k disposici, a jeví-li se přes to potřeba odvádět ženy - matky a hospodyně- z domácnosti a posílat je do tohoto pracovního procesu. A jsem-li u této otázky, nemohu se nezeptat odpovědných činitelů, má-li se spatřovat hodnocení ženské práce v tom, že se ženám hospodyním, které mají být zařaděny do práce, nepřiznal ani podle nejnovějšího rozhodnutí přídavkový lístek P/3. (Potlesk.) V části našeho tisku se objevila zpráva, že prý se tak stalo na zákrok jedné poslankyně. Nechceme věřit a nevěříme, že to odpovídá pravdě, protože v tomto sboru nenašla by se žádná poslankyně, která by se mohla postavit proti zájmům a právům žen kterékoliv kategorie. (Potlesk.)

Pokud se týká veřejnozaměstnaneckých otázek žen, bude nezbytně nutno novelisovat dekret č. 74 a dekret č. 68. A tady jsme u jedné důležité otázky, protože dekret čís. 74 sice mluví o reaktivaci těch zaměstnankyň, které byly propuštěny za Beranovy vlády a za protektorátu, ale současně ponechává na libovůli nadřízených úřadů, chtějí-li zaměstnankyni reaktivovat nebo ne, a tak po 16 měsících svobodného státu máme celou řadu vysoko kvalifikovaných sil ženských, které doposud reaktivovány nebyly. (Slyšte!) Také je potřebí, abychom tyto otázky sledovali ještě dál a aby těm ženám, které po 6 nebo 7 letech distancování od práce práci nastoupily, také tato doba té nucené, řekla bych, zahálky od toho jejich zaměstnání byla náležitě zhodnocena tím, že se jim započítá do postupu a také do pense, i když už to nebudeme hradit finančně a nevyplatíme jim odškodné za ty roky. Ženy jsou tak skromné, že nežádají výplatu těchto peněz, ale žádají, aby nezůstávaly o 6 roků, t. j. o dva platové stupně za těmi, které byly šťastnější a v tom zaměstnání se udržely. Ale to je konec konců otázka, která spadá do novelisace tohoto dekretu, a my ženy se přičiníme, abychom tuto novelisaci také skutečně provedly a uskutečnily. Kromě toho bude nutno zrušit srážky z činovného u svobodných, poněvadž ty podléhají vyššímu zdanění a jsou tudíž postiženy a trestány dvakrát.