Věříme, že provedeným dílem očisty naší republiky od jejích vnitřních nepřátel, jehož bude na věky vzpomínáno v budoucí historii našeho národa, jsou dány - spolu s politickou, hospodářskou a sociální přeměnou našeho vnitřního života, jak jsme ji provedli a provádíme v těchto budovatelských letech - nejlepší předpoklady pro další šťastný vývoj našeho národního státu a sociálně spravedlivý život jeho lidu. A tak i v těchto dříve nám cizích koutech naší krásné vlasti bude moci napříště zaznívati z úst jejích obyvatelů šťastné a pravdivé přiznání podle slov naší hymny: "Země Česká, domov můj". (Hlučný, dlouho trvající potlesk.)

Místopředseda Tymeš (zvoní): Budeme pokračovati v projednávání pořadu schůze.

Uděluji slovo dalšímu zpravodaji, a to zpravodaji za výbor rozpočtový, panu posl. inž. dr. Ješovi.

Zpravodaj posl. inž. dr. Ješ: Paní a pánové!

Zákon o dvouletém hospodářském plánu není normou finanční, nýbrž technickou. Klade konkretní úkoly, vyjádřené ve hmotných množstvích a v pracovních výkonech, váže je navzájem v organisovaný celek, zaměřený k účelům, které byly vytyčeny ve vládním programu schváleném tímto ústavodárným Národním shromážděním. Je to prostě jízdní řád pro naše hospodářství, který se stará o to, aby na všech jeho tratích byl zajištěn klidný, bezpečný, úsporný a rychlý provoz. Kdybychom chtěli pokračovat v tomto podobenství, našli bychom také výklad onoho pojmu, který se v úvahách plánovacích vyskytuje a který je vyznačován názvem "úzké místo" nebo "úzký profil". To jsou právě ony soutěsky, zákruty a nebezpečné křižovatky, kde hladký průběh provozu je nejvíce stísněn a kterým je tedy především třeba věnovat pozornost, protože tam by nám mohly nastat kalamity a zauzlení, které by ochromily i úseky značně vzdálené.

Musíme si uvědomit, že takovými kritickými místy v provádění plánovaného hospodářství mohly by se stát i otázky finanční a rozpočtové, zejména při své souvislosti s problémy administrativy a výkonnosti veřejné správy. Varovným příkladem je nám tu osud mimořádného rozpočtu na rok 1946, který svou výší 25 miliard určoval velmi obsáhlý program investiční, ale ve skutečnosti bude splněn jenom v malé části. Ne pro nedostatek rozpočtových prostředků, nýbrž zejména pro nedokonalost organisace a administrativy, což se týká také otázek finančních.

Navržený zákon o dvouletém plánu, byť nebyl přímo zákonem finančním, do značné míry předurčuje obsah státních i jiných veřejných rozpočtů na léta 1947 a 1948. Toho si byl vědom již rozpočtový výbor Prozatímního Národního shromáždění, když doporučil při projednávání státního rozpočtu na r. 1946 v březnu t. r. námět, který byl pak jako resoluce čís. 11 přijat v Prozatímním Národním shromáždění a připojen k finančnímu zákonu. Tato resoluce ukládá vládě, aby při příštím sestavování rozpočtu bylo dbáno toho, že dlouhodobé investice, zejména stavební, nelze racionálně plánovat pro období jednoho kalendářního roku. Konstrukci rozpočtu je po této stránce třeba vytvořit tak, aby výdaje na dlouhodobé investice mohly být preliminovány v rámci několikaletého plánu a vyčerpávány podle technických a hospodářských možností, aniž by jejich využití bylo nepříznivě ovlivňováno nezbytností výročních uzávěrek státního hospodářství.

Tedy již tehdy nám bylo patrno, že je zde úzká souvislost mezi hospodářským plánem a konstrukcí veřejných rozpočtů. Nyní, když navrženým zákonem o dvouletém plánu určujeme předem průběh našeho hospodářství, zejména po stránce investiční, jsme si vědomi, že tím také do jisté míry určujeme obsah veřejných rozpočtů. Bude třeba do nich zařadit onu část dvouletého plánu, která náleží do kompetence příslušného veřejného svazku, resp. orgánu veřejné správy. Aby pak byla možná vzájemná kontrola mezi dvouletým plánem a rozpočtem, bude třeba do značné míry přebudovat rozpočtovou konstrukci, což je spojeno s vyřešením velmi obtížných problémů theoretických i praktických. Domnívám se, že těsnou součinností finanční správy s plánovacími orgány bude možno velkou část těchto obtíží překonat již při vypracování státního rozpočtu na r. 1947.

Přesto ovšem zůstane v těchto veřejných rozpočtech široké pole přímo nedotčené úkoly dvouletého plánu. Jsou to zejména osobní výdaje, dále věcné výdaje veřejné správy, plnění úkolů sociálních, podpůrných a j. a také ona část investic, o níž mluví odst. 3 § 6 navrženého zákona, pro které může být použito pracovních sil a surovin z místních zdrojů. Ovšem i tyto položky veřejných výdajů budou nepřímo ovlivňovány prováděním úkolů dvouletého plánu, na příklad nezbytnými přesuny pracovních sil z oborů administrativních do výroby. A tu chtěl bych velmi důrazně upozornit, že taková opatření nebylo by možno s úspěchem provádět bez radikální reformy veřejné správy, naprosté změny method úřadování a nového ducha ve vyřizování věcí úředních. Nejde tu jen o racionalisaci vlastní úřední agendy, ale zejména také o odstranění oněch těžkých administrativních břemen, která jsou dosavadním systémem ve stále větší míře uvalována na výrobní podniky i na jednotlivé občany, kteří se pro samé vyplňování úředních formulářů, shánění dokladů a pochůzky po úřadech nemohou dostat k vlastní produktivní práci. Hlavním úkolem finanční politiky státu ovšem bude, aby účelnou organisaci peněžního trhu bylo překlenováno časové rozpětí mezi náklady investičními a výtěžkem, který se z nich teprve po určité době národnímu hospodářství vrátí ve zvýšené výrobnosti a tím i ve zvětšení národního důchodu. To je veliký problém politiky úvěrové a bez jeho uspokojivého vyřešení nebylo by možné splnit technické úkoly plánu.

V této souvislosti bych připomenul, že při úvahách o provedení dvouletky a opatření potřebných surovin nebyly činěny žádné zvláštní předpoklady o zahraničních úvěrech. Dvouletý plán je navržen tak, aby bylo možné ho splnit bez závislosti na těchto úvěrech. Ovšem bude-li je možno získat, znamená to značné usnadnění a úlevu, ale v podstatě tu spoléháme na vlastní práci, na vlastní úsilí, na dobrou vůli a obětavost všeho československého lidu, která je největší zárukou úspěchu.

Rozpočtový výbor schválil úkoly, vytčené v jednotlivých paragrafech zákona jak co do programů výrobních, tak co do činnosti investiční v tom přesvědčení, že všechny tyto jednotlivosti tvoří celek pečlivě vyvážený, který musí být také v celku a s jednotného hlediska posuzován. Je samozřejmé, že v návrhu zákona mohly být vytčeny jenom nejdůležitější úkoly, kterými není zdaleka vyčerpán celý obsah hospodářské činnosti v příštích dvou letech.

Chtěl bych také čelit možnému nedorozumění, které by mohlo vyplynout z toho, že v návrhu zákona jsou věnovány - v souhlasu s vládním prohlášením z 8. července t. r. - zvláštní stati hospodářskému rozvoji Slovenska a mimořádné pomoci hospodářsky slabým krajům českých zemí, ale to neznamená, že by byly opomíjeny potřeby krajů ostatních, zejména těch, které byly válkou těžce postiženy, jako na příklad Slezsko, zvláště na Opavsku, Hlučínsko a jiné části Čech a Moravy. Jejich investiční potřeby, zejména stavební obnova a průmyslová výstavba, jsou také zahrnuty ve všeobecných úkolech dvouletého plánu, i když nejsou ve zvláštních paragrafech zvláště shrnuty.

K § 9, který se zabývá mobilisací pracovních sil, připomíná rozpočtový výbor, že při nezbytné potřebě přesunů pracovních sil musí být dbáno toho, aby nenastávalo další vylidňování krajů dosud nedostatečně vybavených pracovními příležitostmi. Naopak bude nutno činit opatření, aby také tyto kraje po dobu, než se jim podaří vybudovat nové možnosti výrobní, podílely se na zvýšených důchodech oživené hospodářské aktivity, což je zejména v zájmu samosprávných financí v těchto krajích.

V § 13, odst. 2 nepovažuje rozpočtový výbor za nutné, aby jeho znění bylo zvláště vykládáno v důvodové zprávě.

Vzhledem k tomu, že při projednávání návrhu zákona v jednotlivých výborech ústavodárného Národního shromáždění byly v textu provedeny některé změny a předneseny podněty a vysvětlivky, které nejsou plně vyjádřeny v důvodové zprávě, usnesl se rozpočtový výbor vyzvati vládu, aby při eventuální publikaci této důvodové zprávy byly zároveň publikovány také zprávy výborů ústavodárného Národního shromáždění. (Předsednictví převzal místopředseda Petr.)

Paní a pánové, nežli skončím svoji zprávu, považuji za svou povinnost zmínit se také o práci přípravné, která byla věnována tomuto návrhu. Měl jsem čest jako jeden z členů ústřední plánovací komise se na těchto pracích účastnit a chtěl bych vám uvést na pamět, že to nebylo jenom několik lidí, nýbrž celá armáda zdatných odborníků, kteří věnovali dlouhé dny a noci vypracování tohoto velkého díla. Bylo při tom mnoho nesnází, poněvadž se v dané naší situaci nemůžeme opírat o pevné podklady, ale bylo tu mnoho dobré vůle, pracovitosti a oddanosti, schopnosti vyrovnávat navzájem různé názory, a tyto okolnosti jsou jednou z podstatných příčin toho, že mohlo toto dílo být uskutečněno v době poměrně tak krátké. Považuji za svou povinnost - a myslím, že mluvím jménem celého Národního shromáždění - poděkovat srdečně všem těm, kteří se jakýmkoli způsobem odborné přípravy plánu zúčastnili. (Potlesk.)

Ale chtěl bych také k nim a ke všem pracovníkům, kteří ve výrobě a v jakékoliv jiné hospodářské činnosti jsou pověřeni organisováním práce, vznést výzvu podobnou, jak to učinil pan kol. Zápotocký k pracovníkům manuálním: aby neustávali ve svém úsilí, aby hledali všechny cesty a prostředky k tomu, abychom lépe organisovali svou práci, abychom využili každého prostředku a každé minuty času způsobem co nejúčelnějším; bude to velká zásluha našich techniků, našich inženýrů, našich odborných pracovníků komerčních a jiných, dílovedoucích, mistrů a všech těch, kteří mají přímý styk s rukodílnou prací, když právě této práci vytvoří nejlepší podmínky, aby mohla platně spolupůsobit při plnění dvouletého plánu.

Musíme si také být vědomi, že právě z těch okolností, o kterých jsem se prve zmínil, vyplývá, že tento plán nebude bez nedostatků a nebude také jistě bez kritik více nebo méně oprávněných. Jistě také v debatě o tomto návrhu budou předneseny řečníky jednotlivých stran připomínky a poznámky kritické. Nechtěl bych jakožto zpravodaj uplatňovat jakékoli jednostranné hledisko stranické. Ale domnívám se, že všichni budeme si vědomi, před jak vážným úkolem stojíme, jaký je tady vysoký cíl, ke kterému směřujeme, a že před ním musí ustoupit do stínu všechna drobná a jednotlivá přání, která by každý z nás mohl vyjádřit a jimž všem vyhovět není v lidských silách. Právě, když si uvědomíme dosah toho, co nám dnes přednesl pan ministr vnitra, když si uvědomíme, jak velký politický čin byl za naší generace vykonán přeměnou Československé republiky na národní stát Čechů a Slováků, musíme si být vědomi, že se každý takovýto velký zisk musí platit zvýšenou prací a zvýšenou výkonností. (Potlesk.) To bude práce našich pilných rukou, našich jasně myslících hlav, ale zejména také našich srdcí, z nichž musíme odstranit všechny zbytky sobectví stranického, stavovského nebo osobního a naplnit je důvěrou ve vlastní síly, nadějí v lepší budoucnost a láskou ke svému národu a ke svému státu. (Potlesk.)

Místopředseda Petr: Zpravodajem za výbor průmyslový je pan posl. dr. Púll. Dávám mu slovo.

Zpravodajca posl. dr. Púll: Slávna snemovňa!

Je tomu práve rok, presne na deň, čo sme prežívali historické okamžiky. Práve pred rokom, ako vám je v živej pamäti, podpísal prezident republiky dekrét o poštátnení bánk, poisťovní a niektorých priemyselných podnikov. Vtedy sme všetci cítili, že robíme historický zásah do hospodárskeho vývoja nášho štátu. No nie menej význačné chvíle prežívame dnes, keď ideme vydať zákon, ktorý je vnútorne sopnuty s tým, čo sa stalo pred rokom. Zákon o dvojročenke je jednou z noriem, ktoré znamenajú koniec jednej a začiatok ďalšej, novej, lepšej etapy hospodárskeho vývoja. Túto skutočnosť, dámy a pánovia, význam tohoto okamihu by sme si mali náležite uvedomiť v túto chvíľu.

Pred rokom sme prevzali do rúk národa obrovské hospodárske podstaty. Dnes označujeme cestu, po ktorej sa má toto hospodárstvo uberať, a ciele, ktorých má dosiahnuť. Pri tejto príležitosti práve my, zástupcovia ľudu v Národnom shromaždení, mali by sme si byť vedomí toho, že zatiaľ čo naši predchodcovia v prvej republike nemali na beh hospodárskych vecí vo štáte a teda na rozhodujúci sektor národného života vplyvu, zatiaľ my dnes v novej forme demokracie tento rozhodujúci sektor budeme od tohoto okamihu riadiť a budeme mu predpisovať cestu. Toto dáva našej zákonodarnej práci nový, plnší a hlbší obsah.

Zákon o dvojročenke znamená teda novú etapu nášho hospodárskeho vývinu a to, ako sme presvedčení, úspešnú, najúspešnejšiu v našich hospodárskych dejinách. Prečo? Prečo očakávame od dvojročného plánu, že zdvihne úroveň nášho hospodárstva na vyšší stupeň, zvýši náš hospodársky potenciál a ruka v ruke s ním i blahobyt nášho pracujúceho človeka, oboch našich národov a všetkého občianstva?

U nás sa predsa doteraz pracovalo vždy, i v priemysle i v poľnohospodárstve, doprave a na ostatných úsekoch nášho hospodárskeho života. Tieto jednotlivé časti jedného hospodárskeho organizmu, ako priemysel, poľnohospodárstvo, doprava, stavebníctvo, obchod atď., ktoré sú na sebe tisíckrát závislé a posväzované tisícerými putami, a ktoré len spolu dávajú obraz hospodárskeho blahobytu alebo poklesu, ktoré len spolu môžu podať bilanciu prosperity a napredovania hospodárskeho, doteraz sa nikdy nevyvíjaly na pozadí jednotného plánu, podľa jednej generálnej línie, ale roztrieštene. Vyvíjaly sa roztrieštene, vo vzájomných zápasoch, ostrých hlavne medzi hlavnými odvetviami výroby, priemyslom a poľnohospodárstvom. Za vlády kapitalistických bánk a priemyselných koncernov na jednej a za vedúcej úlohy statkára v poľnohospodárskej politike neboly tu predpoklady koordinovaného vývinu týchto výrobných síl, ale pole ťažkých zápasov a odcudzenia, roztrieštenosť a z toho rezultujúce ťažké poruchy hospodárske a oslabovanie životaschopnosti nášho hospodárskeho života jeho odolnosti voči nárazom a retardácia celkového vývinu a prosperity.

A dvojročný plán znamená práve sjednotenie týchto hlavných odvetví výroby a ich koordinovaný vývin. Plánovanie sa nezavádza nezávisle do priemyslu, nezávisle do poľnohospodárstva, dopravy, stavebníctva, ale jeden jednotný a nedeliteľný plán sa zavádza a bude sa prevádzať vo všetkých týchto úsekoch.

Pritom nejde o podriadenie jedného sektoru druhému. Ide o najdenie správnych vzájomných vzťahov medzi rôznymi druhmi výroby o najdenie kľúča k harmonickému vývinu celého hospodárstva k spoločným cieľom.

Vytýčením dvojročného plánu sa takzvaná voľná hra hospodárskych síl, ich vzájomný zápas a konkurenčný boj hospodárskych jednotiek končí. Už od nášho oslobodenia neplatia u nás, no, neboly tieto zákony liberalistického hospodárskeho vývinu nahradené novými, presnými zákonmi a cieľmi, a stáva sa tak práve dvojročným hospodárskym plánom. Musel tu byť vytvorený predpoklad plánovania, menovite znárodnenie priemyslu, aby bolo možné prikročiť k skutočnému plánovaniu.

Už som sa zmienil o tom, že v pláne nejde a nemôže ísť o podriadenie jednej složky nášho hospodárstva druhej. Sme si plne vedomí, že jednotlivé složky obrovského hospodárskeho stroja štátu sú organicky sopnuté a úzko do seba zapadajú. Plán je však preto plánom, aby určil poradie dôležitosti problémov a úloh, ktoré treba riešiť. A práve preto, že priemysel je tou složkou hospodárstva, od ktorej do vysokej miery závisí zdarný vývoj ostatných sektorov, venuje sa mimoriadna pozornosť priemyslovej výrobe aj v našej dvojročenke.

Počuli sme už rôzne hlasy v súvislosti s rozdelením investíc, že sa neoprávnene podporuje ten alebo zanedbáva onen sektor v našej dvojročenke. Nuž stačí poukázať na to, že pri rozdeľovaní investícií boly zastúpené všetky složky nášho hospodárstva, a rozdelenie, ako ho navrhuje dvojročný plán, nie je výsledkom priebojnosti a lepšej argumentácie alebo väčšej dravosti priemyslu, ale výsledkom zdravého a logického poznania, že kľúč k obnove ostatných sektorov, ktoré len v spoločnej výslednici znamenajú zvýšenie životnej úrovne nášho ľudu, leží práve v obnove priemyslu. Priemyslu pripadá teda v dvojročnom pláne význačné miesto i úloha, tak ako mu pripadá v modernej spoločnosti vôbec: rozvinúť výrobnú činnosť na vyšší stupeň, využiť bohatstvá zeme i energie ľudí, a viesť ich k zvýšenému blahobytu nášho občianstva. Dvojročný hospodársky plán v priemysle je pevne sviazaný s dosiahnutím dokonalejšieho využitia moderného technického pokroku.

Isteže od oslobodenia dosiahli sme v našom priemysle pozoruhodných výsledkov. Hoci zvlášť v poslednej dobe počujeme časté hlasy kritiky, namierené predovšetkým proti nášmu znárodnenému sektoru, nikto nemôže vyvrátiť skutočnosť, že za krátkeho poldruha roka od oslobodenia sa nám rozhodným spôsobom podarilo zaraziť vývoj smerom dolu, ako to bolo po dobu šesť rokov po prvej svetovej vojne, a už rok vývojová krivka, nech ide o ktorýkoľvek aspekt priemyslovej výroby, ide trvale a jednoznačne smerom nahor. Musíme si uvedomiť, že napriek tomu, že tu nebolo jasného a premysleného plánu, jednoducho z toho dôvodu, že náš priemysel bol v organizačnom prerode takého druhu, aký nepoznajú hospodárske dejiny, sme jedným z najkonsolidovanejších celkov europských. Dvojročný plán v sektore priemyslu má urýchliť tento vývin, znamená ešte energickejšie pokračovanie po tejto línii a prekročuje už doterajšiu našu snahu o dosiahnutie predvojnovej výroby.

Dosiahnutie 110 % predvojnovej výroby znamená racionalizáciu a modernizáciu strojného vybavenia našich závodov. Ide tu o prekonanie dedičstva našej okupácie a hospodárskej izolácie a vyrovnanie sa s modernými technickými vymoženosťami. V plánovanom priemyselnom vývine sú celkom nové možnosti technického vzostupu. Naše priemyselné investície neobmedzia sa na konjunkturálne investície podľa zákonov súkromnokapitalistických, zákonov zisku.