Typickou pre náš dvojročný plán je skutočnosť, že na jednej strane zvyšujeme životnú úroveň a na druhej strane rozširujeme produkčnú základňu nášho priemyslu, teda prevádzame investície, ktoré nebudú produktívne behom dvoch rokov. Takéto investície nie je možné prevádzať vo väčšom rozsahu bez dlhodobého plánu. Tento problém rozšírenia produkčnej základne priemyslu týka sa predovšetkým Slovenska. Tým sa umožní napr. podstatné rozšírenie našej základne energetickej a investície do iných sektorov výroby produkčných statkov ako základne nášho ďalšieho vzostupu. To je práve jednou z obrovských výhod nášho plánu, že jeho ciele sú stavané s hľadiska potrieb nášho hospodárstva i nášho ľudu a nie s hľadiska zisku jednotlivcov. Touto zásadou je umožnené i to, že z plánovaného vývinu priemyslu plynú obrovské zdroje rozvoja našej poľnohospodárskej výroby a jej výnosu. Vytýčený plán výroby strojov pre obrábenia a prípravu pôdy, strojov siacích a sádzacích, žatevných, strojov na spracovanie úrody a na prípravu krmív, výroby umelých hnojív vytvára predpoklady vystupňovania našej produkcie poľnohosdárskej. Taký istý vývin umožní priemyselný plán i nášmu dopravníctvu, stavebníctvu i nášmu obchodu a remeslu.

Dvojročný plán sa vzťahuje na priemysel, národný i súkromný a zaisťuje všetkým druhom podnikania rovnoprávnosť pri prevádzaní dvojročného plánu, poskytovaním rovnakých predpokladov a podmienok pre výkon ich hospodárskej činnosti. Otázka súkromného sektoru stala sa v poslednej dobe predmetom debát v tlači a verejnosti a neraz i čisto agitačného stavania tejto otázky vo smysle ochrany súkromného podnikania. Chcel by som, slávna snemovňa, zdôrazni,(že náš súkromný sektor nepociťuje neslobody alebo útlaku, ak ovšem ešte mnohé nedostatky nášho hospodárstva, ktorými trpí práve tak náš znárodnený ako súkromný sektor, nestaviame do takého svetla, ako by ony postihovaly len sektor súkromný. Nielen, že nie je brzdený vo svojom vývine tzv. právnou neistotou a obavou z poštátnenia, ale podáva stá žiadostí o založenie nových súkromných podnikov. Pokiaľ sú tieto snahy o založenie nových podnikov jednosmerne zamerané na sektory krátkodobej konjunktúry a v neskoršej dobe by sa mohly stať príťažou nášho priemyslu, musí sa ich povolenie podriadiť práve tak našim hľadiskám dvojročného plánu, ako je to u sektoru znárodneného.

Tak ako má dvojročný plán veľký význam pre celú republiku s toho hľadiska že privedie do správneho pomeru jednotlivé složky nášho hospodárstva a urýchli ich rozvoj, má pre Slovensko význam tak ďalekosiahly, že si to dnes ešte ani dostatočne neuvedomujeme. Na Slovensku nejde len o to, zvýšiť tú alebo onú existujúcu výrobu, ale ide o štrukturálnu zmenu celého doterajšieho stavu na Slovensku. Ide o to, aby hospodárskej skladbe Slovenska sa dal iný vzhľad než má doteraz. V tomto smysle je dvojročný plán a chvíľa jeho vyhlásenia skutočne historickou - a to v pravom slova smysle - udalosťou pre Slovensko. Poznáte, dámy a pánovia, argumenty, silné a nevyvratiteľné, ktoré nielen s hľadiska slovenského, ale predovšetkým s hľadiska československého viedly nás a našu vládu k tomu, že sme si vzali do programu a sme pevne rozhodnutí previesť urýchlené vyrovnanie úrovne Slovenska na úroveň českých zemí. Podstatná úloha dvojročenky v relácii slovenskej je položiť jednak základy na ktorých by sa dalo potom v ďalších plánovacích obdobiach vystavať nový priemysel. - Hlavným bodom programu pre Slovensko je teda industrializácia Slovenska a tu zasa vybudovanie energetickej základne.

Industrializácia Slovenska je v dvojročnom pláne vyjadrená: a) budovaním energetickej základne; b) budovaním nových priemyselných závodov a rozšírením a rekonštrukciou doterajšieho priemyslu na Slovensku; c) premiestením strojného zariadenia z českých zemí na Slovensko.

Na Slovensku bude v rámci dvojročenky postavený rad nových závodov, z ktorých uvádzam: závod na chemické spracovanie nováckeho uhlia, nová strojáreň, nová slieváreň, závod na výrobu guličkových ložísk, nová lodenica, kovozávod v Brezne, rafineria min. olejov, závod na suchú destiláciu dreva, farmaceutický závod, závod na umelé hmoty, na umelý hodváb, tkáčovňa hodvábu, priadeľna ľanu, drevársky kombinát na vých. Slovensku, továreň na výrobu drevovláknitých dosák, továreň na nábytok, drevársky kombinát vo Zvolene, továreň na ohnivzdorný materiál, tehelňa na východnom Slovensku a iné. Okrem toho budú rekonštruované závody zničené, ako Dubnica, a modernizované závody zastaralé, ako Podbrezová.

Tieto závody vytvoria nové pracovné príležitosti pre tisíce našich ľudí. V baniach pre 3200, v kovopriemysle pre 20.600, v energetike pre 1650, v chémii pre 2090, v keramike pre 700, v papieri pre 1240, v drevopriemysle pre 1600, v textile pre 11.200, v kožiarskom priemysle pre 1520, v potravinárskom priemysle pre 3600 pracovných síl, spolu má vzrásť počet pracovných príležitostí o 47.400. V júli 1946 bolo v priemysle zamestnaných 154.000 ľudí, po uskutočnení dvojročenky bude v ňom zamestnaných 201 tisíc ľudí. Z toho zamestná premiestený priemysel 26.000 pracovných síl, nové závody 21.000 pracovných síl.

Z celkovej sumy 69,88 miliardy Kčs pripadá na investície na Slovensku 22,22 miliardy Kč, t. j. 31,9 % z investícií celoštátnych. Investície na Slovensku predstavujú, ako uvádza dôvodová zpráva, viac ako tretinu národného dchodku Slovenska - zatiaľ čo investície v celej republike činia asi pätinu národného dôchodku Československa. Z toho je zrejmé, že české zeme prispievajú najmä dodávkami investičných statkov veľmi značne na hospodársky rozvoj Slovenska. Tým sa tiež výstižne vyjadruje hospodárska politika vlády, smerujúca k vyrovnaniu hospodárskej a sociálnej úrovne v oboch častiach republiky. Význačnú rolu v investíciách na Slovensku hrajú investície do priemyslu, industrializácia Slovenska. Z celkových investícií do priemyslu 25,38 miliardy Kčs činia investície do slovenského priemyslu 6,8 miliardy Kčs, t. j. 27,40 % celkových priemyslových investícií ČSR. Vzhľadom k tomu, že - ako zase uvádza dôvodová zpráva - kapacita slovenského priemyslu činí 15 % kapacity českého priemyslu, je zrejmé, že investície umožnia behom dvojročného plánu asi dvarazy tak rýchly vzrast priemyslu na Slovensku ako v českých zemiach.

Táto reč čísel, vážené dámy a pánovia, je s hľadiska celoštátneho plánovania potrebným lepším rozložením výrobných síl po území nášho štátu, surovinových zdrojov a pracovných síl, a s hľadiska slovenského ľudu zdrojom nového hmotného i kultúrneho rozvoja Slovenska, i prameňom viery v pevné nerozborné bratstvo Čechov a Slovákov. Ako celý dvojročný plán, i tá časť, ktorá sa týka Slovenska, bola umožnená tým, že hnacou silou hospodárskeho vývinu po našom oslobodení staly se ľudové sily, že nie kapitalistická, ale ľudová demokracia sa stala systémom nášho politického a hospodárskeho života.

Skoro každé mesto a každá dedina na Slovensku domáha sa priemyslu, aby zamestnala prebytok pracovných síl. Už v rámci dvojročenky pomôže sa viacerým oblastiam, doteraz zanedbaným a obídeným moderným spôsobom výroby statkov.

Vyhlásenie dvojročného plánu, dámy a pánovia, musí byť pre nás bez rozdielu politického presvedčenia udalosťou, akých je v živote národa málo.

Dvojročný plán nie je vecou jednej strany, ale všetkých strán, nielen strán, ale vecou oboch našich národov a teda celého štátu.

Dvojročný plán je vecou práv a právomocí, ale predovšetkým zodpovednosti pri prevádzaní základných cieľov, ktoré sú záujmom ľudu, i tých opatrení, ktoré nebudú populárne, zodpovednosti vlády a celoštátnych orgánov, i národných orgánov slovenských.

Doporučujem za priemyselný výbor, aby plénum schválilo osnovu zákona o dvojročnom pláne tak, ako je priemyslovým a ostatnými výbormi navrhnutá. (Potlesk.)

Místopředseda Petr: Zpravodajem za výbor technický je pan posl. inž. Janáček, dávám mu slovo.

Zpravodaj posl. inž. Janáček: Slavná sněmovno!

Dostalo se mi cti, abych za technický výbor ústavodárného Národního shromáždění přednesl ke sněmovnímu projednávání vládní návrhy zákona o dvouletém hospodářském plánu. Návrh tento vybočuje značně z rámce obvyklých zákonných předloh nejenom svou látkou a způsobem jejího zpracování, nýbrž i svou závažností pro celý další vývoj našeho národního hospodářství. Závažnost kroku, který schválením předloženého zákona hodláme učiniti, nespočívá tedy pouze v konkretním obsahu zákona, jehož účinky jsou omezeny na dva hospodářské roky 1947 a 1948, nýbrž zejména v té skutečnosti, že teprve tímto zásadním rozhodnutím se naše národní hospodářství v celém svém rozsahu dostává, myslím, už definitivně z oblasti liberalistického pojímání jeho funkce do oblasti hospodářského plánování. Je třeba, abychom si uvědomili, že je to ve sféře práva i v oblasti hospodářské stejně významný krok, jakým bylo provedeno znárodnění klíčového průmyslu, přírodních a energetických zdrojů, bank a pojišťoven.

Není sporu o tom, že systém hospodářského plánování je právě logickým důsledkem toho, že jsme svými znárodňovacími dekrety postavili 61 % všeho průmyslu a své peněžnictví pod bezprostřední státní vedení. Podstatná část naší průmyslové výroby ztratila totiž převedením do rukou národa, státu, dynamickou vzpruhu výdělečného prospěchu k dobru jednotlivce nebo omezené skupiny lidí, která je poháněla vpřed k dalšímu podnikání a k dalšímu rozvoji. Aby v důsledku znárodnění výroby se nedostavila škodlivá stagnace podnikavosti, musí přijít stát, který činitele liberalistického prospěchu nahrazuje dynamikou plánovitě určených výrobních a investičních úkolů.

Proto je jasné, že když jsme se jednou rozhodli pro znárodnění podstatné části naší výroby, musíme jít logicky dál po této cestě a rozhodnout se také pro systém hospodářského plánování. V tom tkví právě novost a závažnost celého problému, před který nás osnova zákona o dvouletce staví. Při tom je dále jasné, že úkoly plánovaného hospodářství nebudou vyčerpány absolvováním dvou příštích let, nýbrž že po splnění tímto zákonem stanovených úkolů budeme muset našemu hospodářství vytyčovat úkoly další.

Vedoucí myšlenkou našeho dvouletého hospodářského plánu jest hospodářská rekonstrukce, kterou mají býti opodstatněny z větší části škody, způsobené našemu hospodářství válečnými události tak, aby toto bylo obecně uvedeno do stavu z roku 1937. Tento stav má být jen u výroby průmyslové překročen o 10 %. Speciální úkoly regionální si náš plán staví pouze dva, a to především přispěti k vyrovnání hospodářské úrovně Slovenska se zeměmi českými, a povznésti hospodářsky slabé kraje českých zemi.

Z tohoto generálního zaměření dvouletého hospodářského plánu na rekonstrukci válečných škod resultuje také významný podíl stavebně-technických úkolů na celém jeho obsahu. Úkolem technického výboru bylo posouditi právě ona ustanovení vládní předlohy, která se těmito úkoly stavebně-technickými zabývají význam právě této složky našeho podnikání pro celkový úspěch plánu plyne nejlépe z toho, že z celkového programu investic, proponovaných ve dvou letech na 69,88 miliardy korun, připadá na investice stavebně-technické povahy celkem: na stavby bytové 14 miliard Kčs, na stavby pozemní, vodohospodářské, silniční a jiné veřejné stavby 10,20 miliardy Kčs, na stavby pro průmysl 7,53 miliardy Kčs, na stavby pro zemědělství 1,54 miliardy Kčs, na stavby železniční 5,62 miliardy Kčs, na stavby pro dopravu vodní leteckou a poštovní 0,84 miliardy Kčs, celkem tedy 39,73 miliardy Kčs, t. j. asi 57 % všech plánovaných investic.

Posuzováno podle jednotlivých druhů projektovaných staveb připadá: na pozemní stavby 17.670 milionů Kčs, na budovy pro průmysl a podobné účelové potřeby 9.500 mil., na stavby silniční a mostní 3.980 mil. Kčs, na stavby železniční 5.620 mil. Kčs, na stavby vodohospodářské a vodní 2.550 mil. Kčs, k tomu ještě rekonstrukce bratislavského a komárenského přístavu nákladem 90 milionů Kčs a na stavby pro dopravu leteckou 320 mil. Kčs.

Ačkoliv tedy celkový finanční dosah stavebních investic za dva roky představuje číslici jistě úctyhodnou, musíme si uvědomit, že v některých sektorech nebude ani tak zcela dosaženo úplného odstranění a odčinění válečných škod a že po stránce tvorby nových technických děl daleko nebude možno splniti přehnané představy, které si v tomto směru široká veřejnost mnohdy nesprávně činí. Je proto třeba, aby si veřejnost uvědomila, že to je právě podstata hospodářského plánování, že totiž všechno naše úsilí musí býti usměrněno na ony úseky hospodářské činnosti, jichž vybudování nás nejrychleji přiblíží k vlastnímu plánu, t. j. k obnově hospodářské úrovně roku 1937. Každé rozptylování investičních prostředků jiným směrem by nás od vytčeného cíle s hlediska zájmů celostátních neužitečně odvracelo.

Technický výbor, projednávaje obsah vládního návrhu po stránce těchto stavebně-technických investic, byl si jasně vědom toho, že tyto úkoly plánu představují jeden z t. zv. jeho úzkých profilů. Jeho zdárné překonání závisí především na tom, podaří-li se skutečně opatřiti předpokládaných 90.000 pracovních sil do stavebnictví a zejména, podaří-li se nad to zvýšiti průměrný pracovní výkon o 40 % proti dnešnímu stavu. Je jisto, že současně musí jak ministerstvo techniky, tak i interesované odborné kruhy již dnes připravovati všechny předpoklady pro provedení žádoucí a dalekosáhlé mechanisace práce, normalisace a typisace jednotlivých stavebních dílů, aby potřebná pracovní doba byla zkrácena na míru nejmenší. Výkon našeho stavebnictví závisí ovšem i na stupňovaném výkonu řady dalších výrobních odvětví, zejména na výsledcích našeho průmyslu stavebních hmot. To platí především o stupni výrobnosti našich cihelen jenom tehdy, budou-li naši projektanti více než dosud používat a počítat s užitím náhradních stavebních hmot. Značné úkoly tu připadají našemu zkušebnictví a výzkumnictví, které vyžadují náležitého vybudování po věcné i osobní stránce, a to nejenom pro účely theoretického i praktického stavebnictví, nýbrž v zájmu celého našeho průmyslu i zemědělství - máme-li totiž udržeti krok s technickým pokrokem v mezinárodním světě. Ježto na tyto potřeby jest ve vládním návrhu zákona v jeho § 11 pamatováno jenom povšechnými ustanoveními a důvodová zpráva k vládnímu návrhu pak se o tomto důležitém odvětví, které vytváří jeden z předpokladů splnění celého hospodářského plánu celkem nezmiňuje, považoval technický výbor za nutné upozornit na to i v tištěné části své zprávy v § 11.

Technický výbor projednal ve své schůzi dne 22. října t. r. celý vládní návrh zákona o dvouletém hospodářském plánu, při čemž podrobně prozkoumal zejména ta jeho ustanovení, která se týkají vzpomenutých úkolů stavebně-technických. Přitom se výbor usnesl na některých menších změnách, jak je to uvedeno v tištěné zprávě zpravodaje. Nový text § 4 sleduje snahu po větším jeho zhuštění a přehlednosti tím, že řadí k sobě proponované investice téhož druhu bez ohledu na to, k jakému účelu mají sloužit nebo bez ohledu na osobu stavebníka. Aby byl při tom zjednán dokonalý přehled o tom, jak se jednotlivé investice rozdělují na oba plánované roky, na jednotlivé země, kdo je má provádět a jakému účelu mají sloužit, připojil technický výbor ke své zprávě 4 přehledné tabulky pro stavby pozemní, silniční a vodohospodářské, jichž má být provedeno celkem v rozsahu 10,200 miliard Kčs. Z tohoto přehledu je mimo jiné patrno, že těchto investic má provésti stát nákladem 5,659 miliardy Kčs a samosprávné svazky nákladem 4,041 miliardy Kčs a nikoliv pouze ve výši 2 miliard, jak z původního textu vládního návrhu zákona zdálo, a dále že bude provedeno jiných staveb veřejných budov za 500 milionů Kčs. Všechny ostatní podrobnosti jsou patrny z uvedených tabulek, na které slavnou sněmovnu odkazuji.

V § 7 byly provedeny změny v jednotlivých částkách investic, jež mají býti provedeny na Slovensku, a to u písm. c) doprava v důsledku zjištěné početní chyby, stejně jako u písm. e), kde jde o čistě početní důsledek zaokrouhlení druhého desetinného místa v podrobných sestavách jednotlivých proponovaných investic. Faktické zvýšení bylo provedeno pouze u staveb bytových v písm. d) o 600 milionů Kčs na částku 4,80 miliard. O těchto 6 milionů korun se zmenšuje podíl českých zemí na celkovém nákladu určeném pro tyto účely ve výši 14 miliard, takže celková výše investic zůstává tím nedotčena. Tento návrh přijal technický výbor po dohodě s příslušnými úředními místy zejména s ohledem na skutečný stav domovních škod, které byly válkou na Slovensku způsobeny. Jestliže bylo válkou v zemích českých úplně zničeno 20.437 bytů, padlo na Slovensku za oběť válce celkem asi 30.000 bytů a při tom ovšem na Slovensku není za tyto byty možná kompensace v objektech, uvolněných odsunem národních menšin. Podstatnější zvýšení podílu Slovenska v tomto sektoru není proveditelné s ohledem na stejně již napjatou situaci slovenského stavebnictví, zejména pokud se výkonu stavebního průmyslu dotýče.

U § 8 navrhl technický výbor vynechání odst. 3, kterým se celková částka investic 4.950 miliard Kčs, určená pro posílení hospodářsky slabých krajů českých zemí, rozdělovala ve vládním návrhu na jednotlivé sektory výroby a hospodářství. Stanovení těchto investic pouze globální částkou zdá se technickému výboru účelnější a pro zájmy krajů, o které jde, také prospěšnější, ježto navrhované konkretní jejich dělení, když příslušné konkretní úkoly nejsou doposud jasně vytyčeny a ani důvodová zpráva sama neobsahuje v tomto směru žádných přesných údajů, by bylo nesprávné. Kromě toho jeví se tu jistá nerovnováha v tom, že na jedné straně je stanovena přesná a nepřekročitelná částka investic pro kraje, jichž přesné a jednoznačné vymezení dosud provedeno nebylo. (Předsednictví převzal místopředseda dr. Ševčík.)

Technický výbor spoléhá pevně na vyspělost naší technické vědy, vysokou úroveň našich techniků, pracovní vypětí zaměstnanců našeho stavebního průmyslu, jimž náš první hospodářsky plán přisoudil tak významnou a čestnou úlohu, a věří proto, že úkol bude splněn. Žádám proto slavnou sněmovnu jako zpravodaj výboru technického, aby vládní návrh zákona o dvouletém hospodářském plánu schválila ve znění technickým i ostatními výbory ústavodárného Národního shromáždění navrženém. (Potlesk.)

Podpredseda dr. Ševčík (zvoní): Zpravodajcom za výbor dopravný je p. posl. Rožnay. Dávam mu slovo.