Pátek 22. listopadu 1946

Je naší snahou, aby v celkovém oběhu převládala platidla vydaná na podkladě bankovních obchodů, platidla zdravá a pružná, zachovávající princip návratnosti k emisnímu ústavu. To je ovšem možné jen za předpokladu, že měnový fond bude míti dostatek prostředků, aby uhrazoval postupně Národní bance částky, jimiž zálohovala uvolňování vkladů, a za dalšího předpokladu, že uvolňování se po zřízení fondu měnového bude prováděti již z peněz obíhajících, nikoliv nově tvořených. Dostatečně rozsáhlý blok pružného oběživa umožní pak cedulovému ústavu ovládání oběhu a jeho přizpůsobování hospodářské potřebě řízením bankovního úvěru.

3.

Ukončení měnové reformy.

Sjednocení měny a blokáž hrozivé záplavy starého oběživa byly však jen prvé kroky k nápravě měny. Stabilisace měnové jednotky vyžaduje nezbytně zdárného zakončení měnové reformy, jak bylo také pojato vládou do dvouletého budovatelského plánu. Naše pozornost musí se tu soustřediti na likvidaci vázaných vkladů, v nichž je spoutána značná přebytečná kupní síla. Vážnost tohoto problému nám nejlépe objasní tyto číslice: koncem roku 1945 činil úhrn vázaných vkladů asi 250 miliard Kčs, z této sumy však jen něco přes 48 miliard bylo kryto hodnotnými aktivy, zatím co zbytek představuje nedobytné pohledávky vůči říši. Jestliže jsme nechtěli přivodit inflační důsledky, měli jsme za dané situace jen dvě východiska: buď připustiti úpadek celého našeho peněžnictví i s cedulovou bankou a vyrovnati se s vkladateli asi na 20 %, anebo konsolidovat vázané vklady. Volili jsme druhou cestu, která je sice obtížná a zdlouhavá, dovede nás však k postupnému ozdravění.

Sanace vázaných vkladů se provede jednak přímo tím, že na místo insolventních dlužníků nastoupí nový dobrý dlužník, Likvidační měnový fond, jednak nepřímo tím, že se sníží množství vázaných vkladů a tím automaticky se zlepší krytí vkladů zbývajících. Dávky z majetkového přírůstku a z majetku přispívají na sanaci jednak nepřímo tím, že sníží úhrn vázaných vkladů a zmenší sanační břemeno, budou-li placeny vázanými vklady; jednak přímo, budou-li zaplaceny v nových platidlech anebo v hodnotných cenných papírech.

Podle odhadů sníží se vázané vklady propadnutím nepřihlášených vkladů a vkladů německých asi o 50 až 60 miliard Kčs. Další snížení ve výši asi 30 miliard Kčs se očekává od výnosu majetkových dávek, takže úhrn vázaných vkladů klesne asi na 160 až 170 miliard Kčs, z čehož by bylo asi 112 až 122 miliard Kčs odkázaných na sanaci. Je jasné, že tak značnou sumu není možno uhradit v krátké době, zvláště uvědomíme-li si, že musíme počítat ještě s další sumou ve výši asi 50 až 75 miliard Kčs z důvodu náhrady škod, způsobených válkou a persekucí. Úplné uvolnění veškerých vázaných vkladů, které zbudou po zaplacení majetkových dávek, není proto možné bez nebezpečí velkých poruch měnových a hospodářských. Každé uvolnění musí se proto nutně pohybovati jen v rámci dobrého krytí vázaných vkladů, ježto jinak bychom prohlašovali za hodnotu i hodnoty jen ilusorní.

Vláda ve svém programu počítá s tím, že se uvolní část vázaných vkladů a zbytek bude formou konsolidován. Celková suma, kterou bude lze z vázaných vkladů uvolniti bez nebezpečí inflace, nebude rozdělena mezi všechny vkladatele rovnoměrně, nýbrž podle jejich sociálního rozvrstvení, tak aby vkladatel, který je na svůj vklad existenčně odkázán, obdržel více než ten, který svoje potřeby může krýti i z jiných zdrojů.

Uvolnění vázaných vkladů má se provésti podle plánu, který předloží vládě předsednictvo Likvidačního fondu měnového. Tento fond bude zřízen, jak je v projednávaném již návrhu zákona stanoveno, aby provedl likvidaci vázaných vkladů uvolněním jejich části uvolnitelné a konsolidací části neuvolnitelné ve formě fondových dluhopisů. Likvidační fond měnový má kromě toho nahraditi Národní bance Československé částky, jimiž zálohovala uvolnění vázaných vkladů. Po uvolnění uvolnitelné částky vázaných vkladů bude míti Likvidační fond měnový na starosti hlavně zúročení a umoření konsolidačních dluhopisů. K tomuto účelu bude fondu přidělen celý výtěžek realisace konfiskovaného nepřátelského majetku, hodnota znárodněných podniků, za které se neposkytuje náhrada, a každoroční příspěvek ze státního rozpočtu. V rozpočtu na rok 1947 počítáme k tomuto účelu s částkou 400 mil. Kčs.

Rozsáhlý a složitý instrument majetkových dávek, který je právě uprostřed aktuálního zájmu naší veřejnosti, vyžaduje bližšího výkladu.

4.

Majetkové dávky.

Vlastnímu zákonu o majetkových dávkách předcházela řada přípravných opatření z podzimu minulého roku a z počátku roku letošního. Nejrozsáhlejším a nejvýznamnějším z nich bylo zjištění vlastnických poměrů k finančnímu kapitálu anonymnímu i neanonymnímu, které bylo provedeno přihláškami podle dekretu presidenta republiky č. 95/1945 Sb. Přihlášky podle tohoto dekretu zachytily ke dni 15. listopadu 1945 stav vlastnických poměrů ke vkladům a pohledávkám z účtu u peněžních ústavů, k nárokům ze životního pojištění a k většině cenných papírů. Ty z těchto majetkových hodnot, ke kterým přihlášky nedošly, propadly ve prospěch Československého státu k měnovým účelům; zatím je tento propadlý blok zjištěn u vkladů a účtů u peněžních ústavů a dosahuje zhruba částky 22 miliard Kčs. Ta se ovšem sníží po projednání žádostí o dodatečné přihlášení resp. o náhradu, které došly zejména z ciziny. Rozsah přihlašovací akce možno přibližně posoudit podle toho, že v českých zemích prošlo peněžními ústavy asi 14 milionů přihlášek vkladů a účtů, na milion přihlášek životního pojištění a asi 400.000 přihlášek cenných papírů. Kvituji zde s uznáním, že peněžní ústavy a pojišťovny velkou práci poměrně hladce zdolaly. Přihláškami jsou zajištěny dvě věci:

1. přihlášené hodnoty musí býti u majetkových dávek zahrnuty do majetku téže osoby, která byla v přihlášce podle dekretu čís. 95/1945 označena jako vlastník,

2. každá přihlášená majetková hodnota musí projíti aspoň evidenčně dávkovým režimem berní správy, která na jednom pare přihlášky podle dekretu čís. 95/1945 Sb. potvrdí, že hodnota je s hlediska majetkových dávek projednána, a zašle je peněžnímu ústavu nebo pojišťovně; hodnoty, ke kterým peněžní ústav nebo pojišťovna neobdrží do určité lhůty od berní správy toto potvrzené pare přihlášky podle dekretu čís. 95/1945 Sb., nemohou býti uvolněny z vázanosti a propadnou ve prospěch měnových účelů. Přihlašovací akce podle dekretu č. 95/1945 Sb. zatěžovala sice veřejnost, peněžní ústavy a pojišťovny i finanční správu, ale je velmi účinná pro svou automatičnost a administrativně je poměrně jednoduchá, nesporně mnohem jednodušší, než byla soupisová metoda při dávce z majetku po prvé světové válce.

Na podobných zásadách byly vybudovány i další přípravné přihlašovací akce, ovšem již menšího rozsahu a významu; přihlášení některých majetkových hodnot - hlavně pohledávek a zásob zboží a surovin -podle vyhlášky čís. 153/1945 Sb., pak přihlášení t. zv. připojištění podle vyhlášky čís. 25/1946 Sb. a přihlášení závodních podílů a zápůjček členů družstev podle vyhlášky čís. 26/1946 Sb.

Kromě toho si finanční správa vybudovala u berních správ evidenci všech fysických osob k 1. listopadu 1945 na podkladě t. zv. evidenčních listů.

Tyto předběžné práce byly již skončeny nebo probíhaly ve své závěrečné fázi v době, kdy byl vydán zákon o majetkových dávkách č. 134/ 1946 Sb. Nebudu se zde zabývati problematikou majetkových dávek, která byla již dostatečně prodiskutována jinde, hlavně při sněmovním projednávání osnovy tohoto zákona. Myslím, že naše veřejnost chápe nutnost tohoto opatření a odůvodněnost oběti, kterou zákon o majetkových dávkách od jednotlivců vyžaduje. Chci jen opětovně zdůraznit, že nejde o nové břemeno -, nýbrž jenom o nové, spravedlivější rozvržení části břemene, které nám zanechala válka a okupace. Vyskytly se hlasy o tíživosti určitých ustanovení zákona pro některé jednotlivce. Je pravda, že povinnosti podle zákona o majetkových dávkách jsou v některých případech těžké. Jinak tomu ani nemůže být, poněvadž vyjadřuje spravedlnost jenom v průměru, ve většině případů a nemůže přihlížet ke všem individuálním okolnostem, z nichž někde snad vyplyne určitá příkrost. Sleduji tyto námitky a tam, kde by se týkaly větší skupiny osob a byly by odůvodněny hledisky sociálními a mravními, zamýšlím přezkoumat jejich závažnost a uvážím možnost příznivější úpravy při provádění zákona.

Období mezi přijetím zákona v Prozatímním Národním shromáždění v květnu t. r. a mezi počátkem účinnosti zákona, t. j. dnem 30. září 1946, použila finanční správa k přípravě a vydání všech potřebných tiskopisů a vyhlášek o ocenění, na jejichž vydání byla právě účinnost zákona vázána. Kromě toho byla vydána řada vyhlášek a prováděcích výnosů, jako o přihlášení majetku sloužícího k účelům obecně užitečným a dobročinným, o placení dávek, o ocenění cenných papírů, o připojení některých dokladů k přihláškám majetku atd. a intensivně se pracuje na dalších prováděcích pokynech a směrnicích tak, jak toho problematika majetkových dávek postupně vyžaduje.

Příprava dávkových tiskopisů nebyla úkolem malým ani po technické stránce. Vždyť šlo o práci, která si vyžádala v českých zemích přibližně 50 vagonů a na Slovensku 10 vagonů papíru. Finanční správa mohla tu posouditi, jak se naše poměry v oboru papírenském a tiskárenském zkonsolidovaly proti situaci z podzimu minulého roku, kdy se s velkými obtížemi připravovaly tiskopisy pro akce podle dekretu čís. 95/1945 Sb. Tentokráte probíhalo opatření papíru i tisk úplně hladce, ačkoliv šlo o velká kvanta a o lhůty velmi krátké. Rád konstatuji, že se tato konsolidace projevila i na Slovensku, které si tentokráte mohlo obstarati tisk formulářů úplně samo.

Finanční správa se na podávání přihlášek k majetkovým dávkám připravila zřízením t. zv. přejímacích komisí, které jdou takřka za občanem a umožňují rozsáhlou decentralisaci míst, kde lze přihlášky podat. Podle docházejících zpráv našla tato věc u veřejnosti pochopení a v některých okresech bylo již v prvé polovici přihlašovací lhůty podáno poměrně vysoké procento očekávaného počtu přihlášek. Přejímacích komisí je dostatečný počet - v českých zemích ke 3.000 - a doufám, že se podaří zdolat i zvýšený počet přihlášek, který můžeme očekávat ke konci lhůty. Přihlašovací lhůta byla stanovena na plné 2 měsíce a nemůže být prodloužena, poněvadž by se tak odsunula další terminovaná opatření, která navazují na přihlášky k majetkovým dávkám - zejména konečné uspořádání otázky vázaných vkladů. Přihlášky k majetkovým dávkám mají totiž podati přehled o sociálním rozvrstvení majitelů vázaných hodnot. Tento přehled má býti podle budovatelského vládního programu zpracován do konce března 1947. Má-li býti tato lhůta dodržena a takto včas opatřeny podklady pro konečné uspořádání vázaných vkladů, t. j. pro jejich uvolnění, resp. konsolidaci, není možné prodlužovati lhůtu pro přihlášky k majetkovým dávkám.

Finanční správě konečně jde také o to, aby mimořádný úkol, který pro ni majetkové dávky znamenají, mohla zdolati v určitých pevných lhůtách, které mají umožnit, aby do konce června 1948 bylo vyměření majetkových dávek u berních správ prakticky skončeno a aby se finanční úřady takto co nejdříve plně uvolnily pro své vlastní práce.

Jak jsem již řekl, postupuje podávání přihlášek k majetkovým dávkám zatím uspokojivě. Již se také začínají objevovat v dosti velkém počtu platby na majetkové dávky podle vlastního výpočtu poplatníků, třebaže platební lhůta pro odvod těchto částek končí až 15. ledna 1947. Platby na majetkové dávky činily podle stavu 18. listopadu t. r. v českých zemích z vázaných vkladů 732,150.000 Kčs, v nové měně 1,466.000 Kčs, na Slovensku pak z vázaných vkladů 12,455.000 Kčs a v nové měně 325.000 Kčs.

Celkem bylo tedy zatím na majetkové dávky zaplaceno 746,396.000 Kčs, z toho 1/4 % v nové měně. V cenných papírech nebylo prozatím nic placeno.

Ještě se chci zmínit o placení majetkových dávek úvěrem.

Podnikatelé a jiní poplatníci, kteří výtěžky let 1939 až 1945 investovali do svých podniků nebo do jiných majetkových hodnot, nebo jichž majetek je zcela nebo převážně uložen v nelikvidních hodnotách, a kteří tedy nemají ani vázaných vkladů, ani cenných papírů požívajících sirotčí jistoty nebo akcií znárodněných podniků, ani hotovostí nebo nároků na náhradu válečných škod, nebudou zaplacením majetkových dávek hospodářsky ohroženi. Každý peněžní ústav je totiž povinen poskytnouti takovému poplatníkovi dlouhodobý úvěr zvláštního druhu tím, že jeho majetkové dávky zaplatí ze svých vázaných vkladů. Tento úvěr splatí pak dlužník peněžnímu ústavu v nových penězích ve lhůtě až 20tileté ve splátkách, které si s peněžním ústavem vyjedná. Úroková sazba tohoto úvěru včetně všech vedlejších plnění nesmí přesahovati 2 %. Listiny o poskytnutí úvěru jsou kolku prosté. Dlužník musí ovšem úvěr zajistit. Vedle jistot, které poskytne peněžnímu ústavu poplatník, ručí za zaplacení úvěru stát, resp. Likvidační měnový fond, který bude zřízen. Zaplacení majetkových dávek nebude tudíž na překážku žádoucímu zvyšování výroby a nemůže hospodářsky ohroziti podniky, které nemají vlastních hodnot k placení dávek způsobilých.

Podotýkám, že tyto dávky jsou dávkami ryze účelovými, a poněvadž neplynou ve prospěch státní pokladny, neprocházejí také státním rozpočtem.

5.

Stabilita kursu naší peněžní jednotky.

Brzké mezinárodní zapojení naší měny a zajištění její vnější stability bylo pro nás neméně důležitým postulátem, jako její ozdravění vnitřní, neboť jsme státem, jehož příznivý rozvoj a pokrok závisí na rozvinutí zahraničního obchodu. Proto zároveň s obnovením československé měny byla stanovena na podkladě propočtů a úvah domácích i jednáními se Spojenci nová parita československé koruny, a to 1 americký dolar = 50 Kčs. Ve vnitřním sektoru hospodářském byla kupní síla koruny ustálena asi na 1/3 kupní síly předválečné. V nové paritě koruny je však vyjádřeno také válečné snížení kupní síly zahraničních měn; proto nový kurs nedosahuje ani dvojnásobku kursů předválečných. To nás však nesmí sváděti k doměnce, že nová parita je překážkou našeho vývozu. Vzestupná tendence našeho vývozu zboží ukazuje přesvědčivě, že všeobecně naší soutěživosti na zahraničních trzích není tento kurs překážkou. Poměry v cizích státech jsou různé a stále se vyvíjejí tím neb oním směrem. Chceme-li dáti našim zahraničně-obchodním stykům bezpečný podklad, musíme udržovati svou měnu ve vztazích k cizím měnám jako stabilní a spolehlivou hodnotu. Zvýšení soutěživosti na oněch trzích, na kterých se dnes zdají některé naše výrobky drahé, musíme dosáhnouti zlevněním výroby a stupňováním výkonnosti.

Podle mého názoru nelze ani dost docenit skutečnost, že jsme hned od počátku našeho budování dosáhli pevného směnného mezinárodního kursu naší měny. Vzpomeňme si jen, jak po minulé válce jsme léta zápasili o pevnou relaci naší peněžní jednotky vůči cizině, jaká námaha byla vynaložena, abychom svoji měnu odpoutali od závislosti na rakouské koruně a marce, a jaké obtíže nám z toho vznikaly v zahraničním obchodě. Jsem přesvědčen, že budoucnost teprve plně ocení význam pevného kursu naší měny.

Naším zájmem na stabilitě koruny a na hladkém platebním styku se zahraničím byla dána naše účast na Mezinárodním fondu měnovém, který nám i našim hospodářským partnerům umožní vyrovnati případné přechodné schodky v platebních bilancích.

6.

Nová platidla.

V závěru výkladu o naší měně chtěl bych se ještě několika slovy zmíniti o našich platidlech. Těžké škody, které utrpěla státní mincovna v Kremnici válečnými událostmi, byly průběhem minulého roku zhruba napraveny, takže se mohlo přikročiti k ražbě jednokorunových mincí. Jejich vydání umožnilo nám stažení papírových jednokorunových poukázek, které pro nedostatek mincí musely zůstati přechodně v oběhu. Nová soustava kovových platidel byla již připravena; nové mince budou menšího rozměru a částečně, zvláště při nižších hodnotách, jiného složení kovu než mince předválečné. Novotou soustavy je mince dvoukorunová, jejíž ražby si vyžádalo zvýšení hospodářských čísel a usnadnění drobného platebního styku. Dvoukorunové mince, jejichž ohlášení bylo veřejností sympaticky přijato, budou dány do oběhu již počátkem příštího roku.

Pokud jde o papírová platidla, užívá se platidel anglické výroby až do vyčerpání zásob; vedle nich obíhají již platidla domácí výroby - stokoruny, tisícikoruny a pětitisícikoruny. Dosavadní provisorní platidla domácí výroby budou nahrazena postupně definitivními typy všech denominací, odpovídajícími svým vybavením požadavkům měnově-technickým i uměleckým.

Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP