Pátek 13. prosince 1946

Prý vzbuzujeme neklid na vesnicích. Kdo je neklidný? Zneklidněných je 500 velkostatkářů a 1700 zbytkářů, což je nepatrný zlomek procenta našeho občanstva. (Potlesk.) Naproti tomu však celý venkov stojí za požadavkem provedení jejich revise. Jestliže jejich živý zájem o tuto věc, ty stovky schůzí a tisíce debat někdo považuje za neklid, pak prosím, je to jeho věc. A jaképak ohrožování soukromého vlastnictví? Velkostatkářská a zbytkářská půda dávno už nepatří jim, ale od roku 1919 patří našim zemědělcům. (Potlesk.) A těm nebereme a nebudeme brát, nýbrž těm dáváme, jejich soukromé vlastnictví rozšiřujeme. Z toho, co patří jim. A jestliže je někdo nespokojen s tím, že chceme za tuto půdu těmto dosavadním uživatelům zaplatit jen tolik, kolik oni za ni zaplatili, anebo jim dát přiměřenou cenu, jaká byla určena zákonem z roku 1919, pak je třeba říci, že jsme až příliš štědří, neboť nic nechceme od nich za to, že protizákonně a bezplatně užívali celá desetiletí ohromné výměry půdy, lesů a rybníků, a nemuseli za to dát státu ani haléře. (Potlesk.)

Kritikové mluví též o tom, že revise pozemkové reformy ohrozí osídlení pohraničí, že zemědělci z vnitrozemí do pohraničí nebudou chtít jít, anebo ti, kteří tam již jsou, že budou utíkat nazpět. Jedno i druhé je přitaženo za vlasy. Nepotřebujeme, aby lidé z vnitrozemí ještě šli do pohraničí, ač jít chtějí, neboť půda tam dosud neobsazená je držena jako reserva pro reemigranty, jak již bylo řečeno, a na její obsazení stačí nám sami volyňští Čechové. Jen s námahou uspokojíme ostatní zemědělce-reemigranty v pohraničí; a že by přídělci z pohraničí utíkali, aby dostali příděl ve vnitrozemí, je tvrzení stejně nedoložené, neboť není taková tendence v pohraničí, a i kdyby se vyskytla, můžeme tomu čelit pouhým administrativním opatřením: příděl ve vnitrozemí nedostanou. Tolik disciplíny může stát od svých občanů žádat. Statisíce domkářů a rolníků v našem vnitrozemí v této souvislosti nemá nic společného s pohraničím a zemědělci ve vnitrozemí žádají, aby půda zákonem o pozemkové reformě z roku 1919 jim určená, byla jim konečně dána. (Potlesk.) A ti, kdož jsou proti tomu, ať to jdou říci přímo našim českým a slovenským rolníkům. (Potlesk.)

Dalším dalekosáhlým činem v našem zemědělství je rozhodnutí o jeho mechanisaci. Bez mechanisace není možné povznést ani zemědělskou produkci, ani životní úroveň našich rolníků. I dvouletý budovatelský plán v zemědělství je v mnohých úsecích podmíněn mechanisací. Státní rozpočet pro rok 1947 pamatuje na mechanisaci zemědělství, na její organisaci i na přímou podporu opatřování strojů částkou celkem 311 mil. Kčs. Víme, že naše zemědělství by potřebovalo více. Stát však může dát jen tolik, na kolik stačí jeho prostředky. Leč i tak již v roce 1947 začne se měnit tvář našeho zemědělství. Na naše pole vyjede 5100 nových traktorů z našeho znárodněného průmyslu a přijde našim rolníkům za 1 miliardu 716 mil. Kčs jiných hospodářských strojů. I na tomto úseku ministerstvo zemědělství stalo se předmětem zavilých útoků a výtek, že nezajistilo větší počet, větší dodávky traktorů. Kritikům nic nevadí, že v roce 1938, kdy naše republika byla bohatší o 500 miliard Kčs než je dnes, pamatoval státní rozpočet na mechanisaci necelými 2 mil. Kčs. Právě tak jako v roce 1937 a 1936, kdy na tyto účely bylo dáno pouhých 500.000 K. Dnes dává stát 311 milionů Kčs. V roce 1947 přijde na naše pole 5100 traktorů a v roce 1936 jich přišlo 600. Ale komu? Jen statkářům. Jak nesmyslné je tvrzení a jak je prolhaná agitace prováděná mezi rolníky, že naši rolníci jsou opuštění a že jejich zájmy nejsou obhajovány, že se o ně nikdo nestará! Vláda Národní fronty, vláda naší lidové a demokratické republiky za jeden rok na tomto úseku dala našim zemědělcům více než daly všechny vlády, které jsme měli za dvacet let prvé republiky dohromady. (Potlesk.) A až splníme naši dvouletku, dá republika svým zemědělcům ještě více. (Hlasy: Z cizího se dobře rozdává!) Jsou lidé, kteří útočí proti tomu, že část traktorů a jiných těžkých strojů je dávána do strojních stanic, a žádají, aby tyto stroje byly prodávány výhradně jednotlivcům. Dokonce se tvrdí, že strojní stanice jsou přípravou na kolchozy. Kdy vy, páni kritikové, přestanete s tímto goebbelsovským strašákem? (Potlesk.) Podívejme se na tuto věc konkretně. Přidělíme-li 5000 traktorů pěti tisícům rolníků, čímpak budou pracovat ti druzí? Ty desetisíce a statisíce rolníků? Není národohospodářsky důležitější a důležité, aby, pokud je strojů nedostatek, pracoval jeden stroj pro 10, 20, 30 nebo více rolníků, než aby pracoval pro jednoho? Může jeden rolník plně využíti kapacity stroje? Odpověď se dává sama. I dříve byly traktory, ale pro statkáře, dnes je dostanou rolníci. (Potlesk.) Podle kritiků je to špatné; podle vás je to špatné. Pro nás je však důležité, co říkají rolníci a co potřebují rolníci. (Potlesk.) A proto budeme pokračovat v nastoupené cestě. Stroje budou pro všecky rolníky. (Potlesk.)

A ta nesmyslná propaganda, že je to příprava na kolchozy, skončí stejným fiaskem, jako skončila propaganda v mnoha jiných věcech. (Hlas: A jako kolchozy vůbec!) My máme velký pokrok v mechanisaci zemědělství. Rolníci vítají s radostí stroje, a my opravdu naše zemědělství zmechanisujeme a tím sejmeme velikou část té ohromné dřiny s beder našich rolníků. Za rok 1946, už po volbách, jsme vybudovali 238 strojních stanic a 2050 místních strojních družstev. (Potlesk.) Půjde nám všem nejenom o to, aby byly stroje, ale i o to, aby byly levnější. (Potlesk.) Aby provoz, a my na to myslíme, byl lacinější, pohonné látky aby byly levné, a můžeme říci a vzkázat všem našim českým a slovenským rolníkům, že už v průběhu dvouletky ceny strojů i benzinu a ostatních věcí půjdou dolů a že po skončení, po splnění naší dvouletky, ceny budou podstatně jiné, že budou nižší.

Důležitým předpokladem pro využití strojů a zracionalisování zemědělské práce je scelování půdy. To není věc nová. Již před 60 lety pokrokoví rolníci na Hané věděli, jak je nesmyslné, aby jeden rolník měl své pozemky v 10, 20, 30, ba i více dílech. Scelování však pokračovalo tempem tak nedostatečným, že za 60 let bylo provedeno scelení pozemků každého zemědělce jen ve 400 obcích. Takovýmto tempem by trvala komasace v našich zemích ještě několik set let. Proto trváme na tom, aby bylo umožněno scelování rychle, tak rychle, jak je to jen možné, na což také pamatuje vládní program. A proti tomuto nesporně demokratickému a pokrokovému a hospodářsky nutnému opatření je organisován odpor. Je to již tak, že mnozí lidé chtějí dělat oposici stůj co stůj, ať se děje cokoli. Zdá se, jakoby, někteří lidé považovali za svůj hlavní úkol znemožňovati splnění vládního programu stůj co stůj. (Potlesk.)

Víme dobře, že statkáři scelování nepotřebují, oni totiž sceleno již mají, oni vlastní nejlepší plochy půdy v každém katastru. Pro nás však je důležitější ne stanovisko a sobecký zájem statkářů, kteří činí celkem 4 % všech rolníků, pokud chceme statkáře za rolníky považovat, ale pro nás je důležitý zájem 96 % všech rolníků ostatních, jestliže žádáme, aby při komasaci byla dána možnost drobným a středním rolníkům, vykoupiti od majitelů půdy s výměrou přes 40, přes 30 nebo 20 ha, nepatrnou část této výměry za předpokladu, že 75 % rolníků v obci se pro to vysloví. Pak v tom nevidíme žádný přečin proti soukromému vlastnictví, jak je nám vytýkáno. Při budování života národa je potřeba vždy stavět zájem celku nad zájem jednotlivce. (Potlesk.) Pro příklad bychom mohli jíti i do takové země, jako je Anglie. Komasace je a bude dalším velkým činem, činem pokrokovým a prospěšným našemu zemědělství. I v této věci oposice mluví o tom, že scelování je příprava na kolchozy. Z toho by se muselo vyvodit, že moravští rolníci na Hané před 60 roky byli vlastně průkopníky kolchozů (Veselost.) a že jimi jsou i všichni statkáři, kteří mají své lány sceleny již dávno. (Potlesk.) To samo ukazuje na nesmyslnost a reakčnost řečí těch, kdož chtějí brzdit každou dobrou, pokrokovou a hospodářsky nutnou věc a za argumenty berou vyloženou lež, že chceme dělat kolchozy.

Kdybychom, páni, chtěli jíti k socialismu sovětskou cestou, pak bychom byli nastoupili tu cestu už loni 9. května. (Potlesk. - Projevy nesouhlasu.)

Místopředseda Petr (zvoní): Prosím o klid.

Posl. Smrkovský (pokračuje): Loni dne 9. května, kdy mnohý dnešní kritik, rozeštvávač venkova, čekal, že lid ho bude soudit za jeho hříchy, kterými v době minulé se prohřešil na republice a národu. (Potlesk.) A našim slovům možno věřit. (Potlesk.) My to dokážeme. (Potlesk.) Ale nemohou to dokázat mnozí, jejichž snahou je bořit a zdržovat práci osvobozeného národa stůj co stůj. (Výkřiky.) Víme, že pokřik kolem zemědělské politiky není vyvolán starostí o zemědělství, ale politickými spekulacemi. (Hluk. - Hlas: S vaší strany!) My pro zájmy zemědělství a tím i státu pracujeme, neboť chceme být i dobrými dělníky i dobrými hospodáři svého státu a pokud myslíme na zájem své strany, pak víme, že ne pokřikem (Hluk. - Výkřiky.), ale poctivou prací pro zemědělce upevníme jejich pouto k nám. (Hlučný potlesk. - Výkřiky.) Rádi bychom pracovali i na zemědělském úseku společně se všemi ostatními. Jestliže však mnozí naši partneři místo positivní práce stojí a kritisují všechno, co se dělá, budou překvapení, až zase lid bude volbami soudit. (Hlučný potlesk. Výkřiky.)

Místopředseda Petr (zvoní): Prosím o klid!

Posl. Smrkovský (pokračuje): Hecovat, jak se tomu říká, je možno nějakou zlatou mládež, ale ne rolníky. (Výborně! - Potlesk.) Na zemědělce to však neplatí. My již delší dobu pozorujeme soustředěný nápor mnohých činitelů proti politice ministerstva zemědělství. Ať dělá cokoli, s ničím ti lidé nesouhlasí. Bouřili po venkově a volali, že se ministr Ďuriš neptá rolníků, co oni soudí o svých problémech. Když teď ministr Ďuriš poslal rolníkům k posouzení svůj návrh na 6 nových zemědělských zákonů se žádostí (Výkřiky), aby se k nim vyjádřili, je nový pokřik a Ďuriš je kárán, že si dovolil mluvit o zákonech dříve s rolníky než s poslanci. (Hluk.) Je to neslýchané (Hluk. Výkřiky.) pozvat lid ke spolupráci na tvoření zákonů viďte, vy demokrati? (Hluk. - Výkřiky. - Místopředseda Petr zvoní.) A vy, páni poslanci ze zemědělského výboru, vy jste moc pěkně hájili zájmy rolníků (Výborně! - Hlučný potlesk. - Výkřiky.), když jste před dvěma dny odhlasovali resoluci proti vydání Ďurišových 6 návrhů zákonů. (Potlesk.) Mnozí z vás, kteří jste v zemědělském výboru, jste byli poslanci anebo funkcionáři agrární strany před válkou. (Hluk. - Odpor.) To by nebylo nic zlého. Zlé je však to, že se vám stýská po starých časech. (Potlesk. - Výkřiky. - Hluk.) Pochopitelně, že se vám nelíbí nové způsoby života, kdy rolník a domkář má hlavní slovo na venkově. (Výkřiky.) Je vaší věcí, zda to vezmete na vědomí nebo ne. Vězte však, že méně moci lid už nikdy míti nebude, ale bude jí míti stále více a více... (Hlučný potlesk komunistických poslanců. - Výkřiky.) a zemědělská politika nebude dělána z velkostatků, nýbrž z usedlostí a chalup našich rolníků. (Hlučný potlesk.) A je to také vaší věcí, prohrajete-li na venkově všechno. (Hluk.) Nynější svou činností, svou politikou to jenom urychlíte. My však nechceme boj, my chceme spolupráci. (Výborně!) Lid nemá na růžích ustláno a těžce zápasí se svými starostmi. Pochybuji o tom, že dobře hájí jeho zájmy ten, kdo namísto budování a plnění vládního programu organisuje boj. My se ho však nebojíme, protože bojujeme za věci a práva rolníků. A ti, kteří organisují boj, organisují ho za zájmy a věci statkářů. Jak ten boj dopadne, to si může každý předem spočítat. (Hlučný potlesk.)

Vládní program ukládá našemu zemědělství, aby již v r. 1947 vyrovnalo rostlinnou produkci zhruba na úroveň let předválečných. Podmínkou zdaru tohoto úsilí je plné využití veškerého strojního zařízení a pracovních sil, které jsou k disposici. Ani píď půdy nesmí zůstati ladem. Čekáme na reemigranty z ciziny do jara; nebudou-li zde do jara, pak těch 100.000 ha půdy v pohraničí, které jsou volné, dáme našim místním, domácím zemědělcům a bude to vyřízeno. (Potlesk.) A vy ztratíte argument, jak bojovat proti nám. (Výkřiky.)

Ve zvýšené míře bude upotřebeno strojených hnojiv, kterých dostanou naši zemědělci v r. 1947 252.000 tun. Nutno zlepšovat i kvality pěstovaných plodin i metody naší rostlinné produkce.

Proto ministerstvo zemědělství usiluje o zvelebení a podporu naší rostlinné produkce, o rozvoj výzkumnictví a šlechtitelství; na rozvoj pícninářství poskytuje ve svém rozpočtu na r. 1947 částku 195 mil. Kčs. A když chcete říci, že to dřív bylo také, já vám to hned řeknu, jak to bylo dřív. Jaký je to rozdíl v porovnání s péčí, jaká byla naší rostlinné produkci věnována na př. v r. 1938, kdy na tyto účely byl dán 1,840.000 korun. A my v nové republice, naše vláda, naše ministerstvo zemědělství dává 195 mil. Kčs. (Hluk. - Různé výkřiky.) Tyto cifry samy o sobě ukazují na nesmyslnost všech tvrzení, že naše zemědělství je popelkou v nové republice a že se mu nepomáhá. (Hlas: Ptáte se na to rolníků?) My to víme, my s nimi mluvíme víc než vy. Částky, které stát věnuje na zvelebení rostlinné produkce, dokazují, že nikdy nebyla věnována našemu zemědělství taková péče, jako nyní v naší nové republice. (Hlučný potlesk.)

V produkci živočišné orientujeme naše zemědělství k tomu, aby více než dříve se zabývalo živočišnou produkcí, a to jak z důvodů světového plánování zemědělské výroby, tak i z důvodů specificky československých, kde stará orientace k obilaření na úkor produkce živočišné byla národohospodářsky falešná, kdy na obilaření se doplácelo ze státních zdrojů a nedostatek živočišných produktů byl sanován dovozem z ciziny, kam byly ročně vyváženy stamilionové, ba až miliardové částky devis. (Výkřiky.) Jen se podívejte nebo podívej do statistiky, tam to najdeš! Zájem na obilaření měli především majitelé velkých půdních ploch, využívající výhod strojového obhospodařování na úkor zemědělců s výměrou střední a malou, u kterých živočišná produkce je hlavní nebo převažující položkou jejich příjmů. Nastává obrat v této orientaci směrem k produkci živočišné a v zemědělské kapitole státního rozpočtu je na zvelebení naší živočišné produkce včetně rybníkářství pamatováno částkou 168 mil. Kčs, zatím co v roce 1938 byly na tyto účely vydány 4,200.000 Kčs. Jaké jsou to rozdíly, jak macešsky, ba provokativně bylo zanedbáváno naše zemědělství, když uvážíme, jak na straně druhé byly z mozolů našich rolníků ždímány stamilionové zisky, které mizely v pokladnách bursovních spekulantů a statkářů! (Výkřiky.)

V roce 1938, v době nesrovnatelně většího bohatství našeho státu v porovnání s dobou dnešní, bylo dáno na zvelebení zemědělské produkce živočišné a rostlinné necelých 18 mil. korun, zatím co zisky jen cukerního kartelu za jeden rok činily 700 mil. korun. Tak se hospodařilo tenkrát a po tom se stýská mnohým pánům, kteří sedí i zde v Národním shromáždění. (Výkřiky. - Potlesk. - Hluk.)

Víme, že naše republika, naše vláda, dává na tyto účely na rok 1947 na 363 mil. Kčs. Víme dobře, že by bylo třeba dáti více, což se stane, až národ svou prací rozmnoží naše národní bohatství.

Za dřívějších režimů byl zemědělec objektem pro lichváře a bursovní spekulanty, a i družstva byla ovládána politickými machry tehdejší největší strany, nebyla svépomocnou institucí našich rolníků. Zmizel režim, mizejí spekulanti a lichváři a musí nastati - a jistě nastane - i obroda v našem zemědělském družstevnictví. To musí být plně vráceno tomu poslání, pro které byla družstva tvořena zemědělskými průkopníky našeho družstevnictví, a musí být dána do rukou demokratických zemědělců samých. Jde jen o to, aby to bylo brzy. Již příliš dlouho se jedná o vydání nového družstevního zákona a zákona o Ústřední radě družstev. A výsledek? Ten, že zákony nejsou. Myslím, že navrhnu panu ministru sociální péče, aby spolu s ministrem zemědělství předložili (Různé výkřiky.) svůj návrh také rolníkům a veřejnosti, aby nám pomohla najít řešení. Najde je rozhodně dříve než ti vyjednavači, neboť lid bude usuzovat s hlediska zájmů svých a zájmů státu. Lid totiž to myslí s budováním státu doopravdy. (Potlesk.) Nejdříve však je nutno skoncovat rázně se zloději a velkošmelináři. (Výborně! - Potlesk. - Výkřiky.) Ti kradou udřenému lidu plody jeho práce a smějí se pokutovým trestům. (Hlas: Zač pak kupují a zač prodávají?) To byste možná věděl vy. Za dva až tři dny vydělá mnohý šmelinářský darebák více než pokutu, kterou zaplatí. Když místo několika tisíc pokuty dostane šmelinář a jiný zloděj několik roků žaláře a nucené práce, pak ho smích přejde. (Potlesk. - Hlasy: Pověsit!) Jsem přesvědčen, že na tomto zákonu, s kterým, paní a pánové, přijdeme, se s vámi dohodneme, že nebudete proti tomu, aby takový zákon byl vydán.

Zvláštní pozornost bychom měli věnovat šmelinářským lumpům na Slovensku. (Výkřiky slovenských poslanců.), kteří se postarali o to, že Slováci nevystačí do jara s obilím, ač se ho urodilo dost, a my tam musíme poslat několik tisíc vagonů obilí z českých zemí, které jsme tak těžko sklidili s našich polí. Příslušní slovenští činitelé zanedbali povinnou péči o zajištění výživy slovenského lidu. (Výkřiky poslanců demokratické strany. Hlas: Takých 100.000 robotníkov by ste nechceli?) Není divu, neboť vůle po rychlém zvládnutí potíží je na Slovensku rozptylována starostmi o záchranu zrádce Tisy a ještě jinými věcmi. (Hlas: To je naša vec a nievaša. - Potlesk.) Domnívám se, paní a pánové, že nikdo z českých poslanců nebude slovenským činitelům gratulovat k zásobovací situaci Slovenska, za kterou nesou plnou odpovědnost. (Potlesk komunistických poslanců.) Domnívám se, že jim nebudou gratulovat tak, jako včera gratulovali a tleskali panu posl. dr Kočvarovi. (Hlas: Budeme, nebojte sa!) Ono totiž není, paní a pánové, důvodu ke gratulacím (Hlasy: Máme dôvody!), když slovenští činitelé klidně přihlížejí k demonstracím na Slovensku, na kterých se volá: Propusťte Tisu, zavřete Beneše. (Výkřiky poslanců demokratické strany. - Hluk.)

Místopředseda Petr (zvoní): Prosím o klid.

Posl. Smrkovský (pokračuje): To nejsou dobré věci. (Posl. inž. Filo: Pýtam sa, pán kolega, kto vás takto nesprávne informoval? Bol ste na tej demonštrácii?) Kdybych tam byl, tak bych, pánové, udělal něco, z čeho by vám dobře nebylo. Kdyby tato fakta věděl náš lid a viděl, jak se k tomu chovají někteří lidé z ústavodárného Národního shromáždění, věřte, že by padl smutek na jeho duši. Tak si to náš národ český a slovenský, ten, který bojoval, byl mučen a umíral za novou, lepší republiku, nepředstavoval. Nezahrávejte si s osudem státu, byl vykoupen příliš draho; a nedomnívejme se, že by se národ díval dlouho na jeho rozleptávání.

Mnoho úkolů čeká na nás na venkově na úseku vodohospodářských staveb, melioraci, zřizování vodovodů, zavlažování atd. Litujeme, že chudoba našeho státu nám nedovolí, abychom již nyní mohli přikročit k rozsáhlým pracím na zlepšení vodní situace v našich zemích, podporovat a budovat více než dosud zavlažování, zřizování rybníků a pod., jak to budeme muset provádět v nejbližší budoucnosti, abychom zabránili hrozící kalamitě vyschnutí celých našich krajů a proměnění jich ve stepi. (Výkřiky. - Hluk.) Nezapomínáme na ten úkol a zvládneme ho, k ozdobě naší krásné vlasti.

Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP