Dalším, a to velmi důležitým činitelem s hlediska hospodárnosti je zavádění moderních výrobních a pracovních method do našeho řemeslného podnikání. Setkáváme se tu s pojmy jako organisace, specialisace, racionalisace, mechanisace, normalisace atd., které správně využity uspíší v našem lidově-demokratickém systému obnovu a výstavbu našeho hospodářství a stanou se tak dobrodiním lidu.

Není zde možno vypočítávat nejrůznější možnosti, které se v tomto směru naskytají. Mnohdy malé organisační úpravy mohou znamenat velké úspory. Čistota, pořádek, přehlednost uspořádání dílny i jednoduché administrativy, vhodné rozmístění pracovních sil a strojů, dobrá organisace v opatřování a skladování materiálu a surovin, správné osvětlení atd., to vše samo o sobě jsou na pohled jen maličkosti, v celku našeho národního hospodářství znamenají však veliké úspory. Zdůrazňuje se na př. nutnost co nejúspornějšího hospodaření elektrickou a tepelnou energií. Stále však máme stamilionové roční ztráty následkem nevhodných topenišť a nedostatečného a nesprávného využívání paliva. Myslím, že budu blízko pravdy, řeknu-li, že není ani jednoho závodu, ve kterém by se nedalo pracovat lépe a výkonněji nežli dosud. Otevírá se tu vděčné a široké pole iniciativě našich řemeslníků a živnostensko-zvelebovací činnost našich úřadů.

Hospodářský prospěch a pokrok s hlediska řemesla i národního celku znamená myšlenka kooperace, společného postupu, jak je uplatněna na př. u hospodářského odboru malířů. K provedení zvláště větších prací se tu sdružuje řada samostatných živnostníků, kteří dobrou organisací společné práce dosahují velmi podstatných úspor na čase i materiálu. Tyto snahy si zasluhují podpory naší státní správy, aby nebyly brzděny na př. daní z obratu a pod.

Vhodným nástrojem k hospodářskému povznesení řemeslnického stavu jsou nákupní, prodejní i výrobní družstva našich řemeslníků. Ministerstvo soc. péče připravuje osnovu nového zákona o družstvech, ministerstvo průmyslu zařadilo do rozpočtu na r. 1947 částku 10 mil. Kčs na podporu výrobních družstev. Při zakládání i vedení těchto družstev je třeba postupovat obezřetně a po zralé úvaze, aby nedocházelo ke zbytečným ztrátám a poškozování v jádru zdravé myšlenky živnostenského družstevnictví. Poučením, jak se to dělat nemá, může býti našim řemeslníkům případ Artisanatu, kde odpovědné správní orgány ponechaly vedoucímu úředníku příliš volnou ruku ke škodě družstva a jeho členů.

Bude zapotřebí mnoho trpělivé práce, aby řemeslo jako celek po hospodářské stránce bylo pozvednuto na tu výši, která je žádoucí jak v zájmu řemesla samého, tak i v zájmu celého státu. Bude k tomu zapotřebí cílevědomé práce zájmových složek řemesla i přispění státní správy, zejména ministerstva průmyslu, pod jehož pravomoc řemeslná výroba spadá.

Na opatření k podpoře řemesel a na živnostensko-zvelebovací službu v zemích českých zařadilo toto ministerstvo do rozpočtu na r. 1947 tyto položky: na tiskoviny a knižní pomůcky 50.000, na soutěže a jiné zvelebovací podniky sledující zdokonalení řemeslné výroby, 300.000, na odborné kursy a přednášky pro jednotlivé obory řemeslné výroby 750.000, na výstavky učňovských prací 250.000, na stipendia a cestovní příspěvky 50.000, na podporu živnostensko-organisačních snah odborových 400.000, na podporu vynálezectví a technické tvořivosti v řemeslech 800.000, na živnostenské poradenství 800.000, na příspěvky na odborný tisk a publikace za účelem všestranného povznesení úrovně řemesel 650.000, na příspěvky na odborné výstavy 800.000 a na podporu normalisace v řemesle, na příspěvky řemeslným výrobcům, na účast na veletrzích a výstavách, na podporu snah o vytvoření čs. módy 2¹/₂ mil., celkem tedy 7,350.000 Kčs.

Vzhledem na celkovou výši rozpočtu 76 miliard Kčs je tato částka velmi nízká, neboť jde o vydání vysoce produktivní, která se mnohonásobně vrátí ve větší a zlepšené výrobě našich řemesel. Je na představitelích našeho řemesla, aby uměli přesvědčit o nutnosti vyšších částek pro tyto účely.

Poněkud vyšší částkou se pamatuje na lidovou a uměleckou výrobu, a to skoro 16 mil. Kčs, z čehož 15 mil. Kčs je určeno na provádění dvouletého hospodářského plánu. Plánované hospodářství bude pronikat stále víc a více i do výroby řemeslné, a to i do těch oborů, které nejsou přímo zapojeny do dvouletého plánu. Půjde tu o otázku výrobních programu, opatřování surovin, pracovních sil a strojů atd.

Půjde dále o to, abychom měli závody spočívající na zdravé hospodářské základně, vyrábějící dobré zboží, a abychom jich měli jen takový počet, jakého je třeba. Musíme se bránit neúměrnému růstu nových živností z řad uchazečů, kteří v živnostenském oprávnění vidí často jen příležitost k snadnému výdělku. Co nejostřeji musíme vystupovat proti každému neoprávněnému provozování živnosti, t. zv. fušerství. Všechny posléze jmenované úkoly řeší osnova zákona o úpravě živnostenského a jiného výdělečného podnikání.

Vedle toho je řada úkolů dalších, jež nutno řešit v zájmu našeho řemesla a za účasti jeho zájmové organisace. Vzhledem k tomu je nejvýš žádoucí, aby řemeslnictvo mělo ve své organisaci schopný a silný nástroj, který by s úspěchem mohl hájit všechny oprávněné zájmy a požadavky řemesla. Dnešní stav tomu neodpovídá. Naše hospodářská samospráva vůbec vyžaduje přebudování ve smyslu zjednodušení a demokratisace. V řemesle na místě dnešních asi 70 odborných jednot má býti utvořeno asi 10 odborových svazů podle hlavních odvětví řemesel, jež by se staly odbory v těchto svazech. Reforma obchodních a živnostenských komor na hospodářské komory a zapojení jich na ostatní složky hospodářské samosprávy by zajistila koordinaci zájmů jednotlivých hospodářských odvětví v oblastním měřítku. Proti tomuto návrhu se uplatňují dílčí zájmy, zejména odborných jednot, doufáme však, že nakonec zvítězí a rozhodnou jen důvody věcné.

Převážnou část příslušníků našeho stavu tvoří drobní řemeslníci, kteří si prací svých rukou nebo za pomoci pracujících členů rodiny poctivě vydělávají svůj denní chléb. Jsou však také jedinci jiného druhu, kteří se snaží kořistit z dnešní těžké doby. Tyto korupční, spekulantské živly bezostyšně okrádají své spoluobčany, rozvracejí zásobovací soustavu a pracovní morálku a sabotují výstavbu republiky. Solidní živnostníci se plně připojují k spontánnímu volání pracujícího lidu, aby proti těmto šmelinářským živlům, v mnoha případech zkompromitovaným už z dob okupace, se postupovalo s veškerou přísností a aby se použilo všech nejostřejších prostředků. (Potlesk.) Mimo jiné nechť jsou jednou provždy zbavováni živnostenských oprávnění a nasazeni takovým způsobem, aby k podobným nekalým rejdům neměli už příležitosti.

Snahou poctivého živnostnictva a obchodnictva musí být ve smyslu říjnové vyhlášky nejvyššího úřadu cenového snižovat ceny ihned a všude tam, kde je to jen možné, a tím způsobem zvyšovat reálnou hodnotu mezd a platů a přispívat tak ke zvyšování životní úrovně lidu. Jsou řemeslné obory, na př. holiči, obuvníci i jiní, kterým se dobře nevede. Jsou však naproti tomu řemeslná odvětví, která by se otázkou snížení cen měla vážně zabývat, neboť s hospodářského hlediska jsou pro to všechny důvody.

Zbývá ještě celá řada otázek, jichž vyřešení je v životním zájmu našeho řemesla, jako na př. zjednodušené ukládání a vybírání daní a zjednodušení a zhospodárnění státní správy vůbec. Náš řemeslník umí ocenit hodnotu času, který chce věnovat produktivní práci, a nikoliv jej ubíjet běháním po úřadech, čekáním po chodbách nebo mudrováním nad různými více méně nesrozumitelnými dotazníky a formuláři.

S povděkem béřeme na vědomí slib pana ministra financí, že se vynasnaží, aby ukládací proces u živnostenské daně byl co nejvíce zjednodušen. Naši živnostníci uvítají i to, že dnešní daň z obratu bude přebudována na všeobecnou daň spotřební, která bude vybírána v podstatě u prvovýroby.

Další důležitou otázkou je vybudování národního pojištění, které se bude vztahovat i na osoby samostatně hospodařící, mezi nimi na živnostníky, obchodníky a řemeslníky. Toto pojištění, zejména důchodové, poskytne našemu řemeslníku zajištění pro případ invalidity a stáří a zajistí i jeho rodinu v případě úmrtí živitele. Umožní mu tak investovat do svého podniku ony částky, které si jinak ukládal pro své zajištění. Zlepší i podnikatelskou morálku, neboť odpadne strach před budoucností a tak i důvod pro rychlé nastřádání dostatečného kapitálu pro zajištění v nemoci a stáří. Naši živnostníci naléhají na to, aby toto pojištění bylo uzákoněno co nejdříve, aby náš zestárlý, nemocný aneb z jiného důvodu nezaviněně strádající a při tom nijak nezajištěný řemeslník nebyl odkázán na zcela nedostatečnou podporu v rámci sociální péče. Na tyto podpory, jakož i na sociální pomoc našemu dorostu zařadilo ministerstvo průmyslu pro rok 1947 celkem 2,5 milionů Kčs, částku naprosto nedostatečnou.

Naše živnostnictvo má v příliš živé paměti vývoj a události posledních desítek let. Dovede si připomenouti léta nezaměstnanosti a krisí, kdy krachovaly desetitisíce živností, zavíraly se dílny i krámy, kdy se potvrdila pravdivost slov, že nemá-li dělník, nemá ani živnostník.

Proto naše živnostnictvo, naši řemeslníci ve své veliké většině pochopili, že opravdu pevnou základnu pro trvalé zajištění své existence najdou jedině v pevném spojenectví s pracujícím lidem v nové lidové a demokratické republice Československé, která zajistí šťastnou budoucnost všem poctivě pracujícím vrstvám českého a slovenského národa. (Potlesk.)

Podpredseda dr Ševčík: Dávam slovo pánu posl. Jarošovi.

Posl. Al. Jaroš: Slavná sněmovno, pane předsedo, paní a pánové!

Předložený rozpočet pro rok 1947 je zajímavý nejenom po stránce rozsahu, ale také velmi poučný ve svém obsahu. Rozsah rozpočtové předlohy je také ukázkou širokého členění naší státní správy. Tato okolnost, že některá ministerstva byla rozdělena a tím zodborněna, způsobila tak veliký rozsah rozpočtové předlohy. Tak na příklad bylo rozděleno ministerstvo obchodu a průmyslu na tři ministerstva, a to na ministerstvo vnitřního obchodu, na ministerstvo zahraničního obchodu a na ministerstvo průmyslu. Je samozřejmé, že nejde jenom o ministerské křeslo, nýbrž o celý ministerský úřad po stránce osobní i věcné.

Předloha je poučná zejména tím, že obsahuje některá opatření a finanční prostředky pro ty úseky našeho hospodářského života, které jsou některými politickými činiteli popírány, ba dokonce odmítány.

V rozpočtu ministerstva vnitřního obchodu nalézáme položky: opatření k podpoře živností, hospodářská a sociální péče o živnostnictvo, výchovná a hospodářská péče o živnostenský dorost. Dále vidíme položky na zvelebování obchodu, na státní úřad pro zvelebování živností v Turč. Sv. Martině atd.

Obchodnictvo a živnostnictvo jistě přijme tuto kapitolu rozpočtu velmi sympaticky, poněvadž je to důkaz, že se živnostnictvem a obchodnictvem do budoucna vážně počítá. Živnostnictvo a obchodnictvo si tohoto pochopení jistě právem zasluhuje, vždyť bylo vždy dobrým a spolehlivým nositelem národního uvědomění, a také v přítomné době nemusel nikdo živnostníky a obchodníky nutit nebo přemlouvat k zlepšení a zvýšení pracovního výkonu. Živnostnictvo a obchodnictvo ihned po revoluci dalo se plně do služeb národa a státu, přizpůsobilo své dílny potřebám přítomné doby a pomáhalo ze všech svých sil budovat a konsolidovat nové poměry v naší drahé osvobozené republice.

Jestliže však někde by byly důvody k některým stížnostem, pak je vina u těch, kdož neodpovědně označili soukromé podnikatele, tedy obchodníky a živnostníky, za stav přechodně trpěný. Je v lidské povaze reagovati na tuto existenční pohrůžku gestem pasivity, ale v celku mohu tvrditi, že se živnostnictvo a obchodnictvo postavilo na základ košického vládního programu, podle kterého má býti soukromé podnikáni nejenom uznáno, ale dokonce podporováno. A všecky strany Národní fronty na všech svých schůzích jak ihned po revoluci, tak i před volbami slibovaly sektoru soukromopodnikatelskému veškeru svou politickou podporu. Obchodnictvo a živnostnictvo právem doufá, že to nebyly jen plané sliby. Slova, že živnostnictvo a obchodnictvo je stavem trpěným, jsou bolestná zejména proto, že i tiskoviny strany, k níž autor tohoto výroku patří, mluví k živnostníkům a obchodníkům trochu jiným tónem a jinou formou.

Živnostensko-obchodnický stav představuje vůči státu a obci velmi dobrého poplatníka a srovnáme-li v rozpočtu předpokládaný příjem ze znárodněných podniků, t. j. 2.137,000.000 Kčs, a naproti tomu vydání 2.068,000.000 Kčs, tedy čistý zisk je pouze 69,000.000 Kčs, s příjmem od živnostníků a obchodníků na daních přímých a nepřímých, pak je výrok, že živnostníci a obchodníci jsou stavem trpěným, nevděčný a nevhodný.

V rozpočtu je také položka pro péči o spotřební a obchodní družstva. I tuto položku kvitujeme s porozuměním a přáli bychom si, aby v rámci péče o družstevnictví byla věnována pozornost také výchově ke družstevnímu nazírání, poněvadž až dosud máme některá velkodružstva, která nejsou ničím jiným nežli změněnou formou kapitalismu.

Domníváme se, že družstevnictví najde když ne hned, tedy jistě v době nedaleké správné pochopení a postavení u všech, kdož družstevnictví chápou jako potřebu tam, kde prostředky jednotlivcovy jsou slabé.

Zatím nemohu říci, že by družstevnictví bylo vedeno po správných cestách, a jako příklad uvádím:

Kolik bylo soustředěno útoků na velkoobchodníky masem na pražských jatkách, kolikrát jste slyšeli z těchže míst, odkud padla slova o trpěném stavu, že velkořezníci jsou příčinou drahoty masa, kolikrát se mluvilo o potřebě odstraniti tento distribuční článek; a když se na pražských jatkách obchod s masem združstevnil a bylo tak splněno přání těch, kdož neměli velkořezníky a obchodníky s masem v žádné lásce, táži se, paní a pánové, kde je finanční úspěch konsumenta, kam tedy utekly všechny zisky, když už není velkoobchodníků, kteří podle tvrzení byli příčinou vysokých cen masa? Proč je stále stejně drahé? Nechci zde zkoumati otázku, jakým způsobem byli soukromí podnikatelé na pražských jatkách združstevněni, to je otázka jiná, patřící do oboru práva. Ale v každém případě budeme dávat pozor, aby se nemohlo opakovati že by někdo pod pláštíkem veřejného zájmu sledoval sobecké zájmy stranické a politické.

Další poučná kapitola rozpočtové předlohy je ve věci cestovního ruchu. Celkem 23krát se zmiňuje předloha o cestovním ruchu, a to v různých resortech. Je to zejména v kapitole ministerstva vnitřního obchodu, zahraničního obchodu, zdravotnictví, techniky, školství, ministerstva informací a u státních podniků. Pro účely cestovního ruchu jsou také v různých těchto resortech stanoveny dosti značné částky. Domnívám se, že celá záležitost cestovního ruchu je chápána i na úředních místech nesprávně a že by mělo býti v zájmu národního hospodářství učiněno vhodné opatření, aby péče o cestovní ruch byla soustředěna na jedno místo, a to do jednoho ministerstva, i když součinnost ostatních resortů bude vítaným a cenným přínosem.

Musíme si uvědomiti, že naše země neoplývá žádným bohatstvím, musíme si postaviti před oči skutečnost, že jsme státem poměrně chudým a že kromě uhlí a ne právě nejlepší rudy není toho v naší zemi příliš mnoho. Za to však je naše země velmi bohatá na přírodní krásy a přírodní léčivé prameny. Tohoto bohatství musíme umět využít. Každý svědomitý občan a každý hospodář ví, že bychom bez poctivé práce našich dělníků a konstruktérů těžko uhájili naše hospodářské zájmy. Člověk se musí poklonit fysické práci našich dělníků, bez nichž bychom neměli možnost vývozu a tím bychom ztratili možnost nákupu surovin v zahraničí, bez kterých by zůstal náš vyspělý průmysl stát, poněvadž vlastní suroviny pro toto odvětví průmyslu nemáme. Je tedy naší povinností nejenom jako hospodářů, ale i jako odpovědných činitelů v tomto státě pomoci našemu hospodářství a tím i průmyslu a přes průmysl našim dělníkům tím, že jim opatříme z cestovního ruchu další hodnotné devisy, aby měli dosti surovin a materiálu pro svoji denní práci.

Budeme-li míti možnost nákupu, budeme si moci snadněji a v kratším čase zmechanisovati výrobu. Je správné heslo, že dřina patří strojům, ale musíme věděti, že nám stroje nikdo zadarmo nedá, že si musíme na ně vydělat, a zde je příležitost, příležitost zanedbávaná a přehlížená. Uvádím-li, že již v r. 1937 byl cestovní ruch aktivní částkou více než 600 milionů korun, táži se: Co dal cizinecký ruch jako vývozní ekvivalent? Nic. To jsou čisté peníze, ovšem morální stránka je dalším přírůstkem k zisku na hotových penězích.

Nemohu říci, že bychom si ve všem a všude počínali absolutně správně. Všimněte si ještě jedné zajímavosti v rozpočtové předloze: na umění je pamatováno částkou 150 mil. Kčs, kdežto na podporu Pražských vzorkových veletrhů pouze částkou 600.000 korun. Srovnávám tyto položky jen proto, abych dokázal, jak málo péče je věnováno našim obchodním věcem. Je nutno se zamysliti, jdeme-li v této otázce správnou cestou. Mohlo by se totiž státi, že bychom byli národem vysoce uměnímilovným, ale neměli bychom hospodářských předpokladů ke správnému využití všech krás, které lidstvu umění dává, ať již umění výtvarné, reprodukční nebo jiné. Kultura a umění patří celému národu, všem jeho příslušníkům, ale ovšem bude přístupna jen tehdy, budou-li k tomu hospodářské podmínky. Hospodářské podmínky vytváří práce spolu s obchodem. Proto jsem si dovolil srovnati tyto dvě výdajové položky. A připojuji ještě jednu, která zaslouží zvláštní pozornosti. Ministerstvo informací potřebuje k popularisaci dvouletého plánu v celku se Slovenskem 55 mil. Kčs. Nevím, s jakými pocity přijme naše veřejnost tuto výdajovou položku. Vždyť přece splnění dvouletého plánu je něco tak samozřejmého, že udivuje, má-li se tato samozřejmost popularisovat za tak značnou částku, při čemž nesmíme zapomenouti, že výnos znárodněného průmyslu je odhadnut pouze na 69 mil. Kčs.