Nie je to nepriateľský postoj, je to láska k štátu, aby sa všade tak hospodárilo, ako to riadny hospodár žiada, ako to žiadajú od nás naši občania. (Potlesk.) V rozpočtovej debate, dámy a pánovia, jeden z našich rečníkov tvrdil, že predsa nie sú vinníkmi len tí dvaja-traja, ktorí zašantročili 270.000 m textílie, ale rozhodne musí tu byť vada organizačná v kontrole toho podniku, že súčasne to mohlo tak odísť, že tej kontrole sa mohlo vyhnúť a že konečne nikto nezbadal, že za také veľké kvantá surovín neprichádza tuná protihodnota hotového tovaru, a keď konečne k takému veľkému množstvu tovarov sa tu vyplácajú mzdy, ktoré nedávajú ekvivalent opätovne v hotovom produkte.

Naša úsporná a kontrolná komisia, náš výbor, bude mať ale už pri svojom zrodení veno, ktoré sme mu dali pri prejednávaní rozpočtu. V tých 13 rôznych rezolúciách, schvaľujúc síce formálne rozpočet jednotlivého ministerstva, žiadali sme ale vládu alebo jednotlivého p. ministra, aby s určitými položkami, i keď sme ich odhlasovali, nenarábal tak, aby každý odhlasovaný halier každopádne musel byť na ten cieľ strovený a v absolútne úplnej výške.

Vážené dámy a pánovia, mám ten dojem, že tak, ako sme prosili našu vládu, aby si pri odhlasovaní nášho štátneho rozpočtu všimla týchto rezolúcií, že tak, ako sme o to žiadali jednotlivých p. ministrov, tak ako sme o to žiadali i naše kontrolné dvory, tak teraz o to v prvom rade musíme žiadať teraz sa rodiaci úsporný kontrolný výbor, aby si všimol toho, či vedľa prevádzania štátneho rozpočtu sa berú do úvahy aj tieto rezolúcie parlamentné, či tieto rezolúcie boly nielen vynesené, ale aj vypočuté, a potom, či bolo aj dľa nich hospodárené. Lebo keby s rezolúciami bolo tak hospodárené, ako pravideľne doteraz, že rezolúcie sa len vynášaly, tak naozaj sme viac urobili v rozpočtovom výbore a pri odhlasovaní rozpočtu, než ako bolo našim cieľom.

Ale je ešte niečo radostné; radostné bolo pri odhlasovaní rozpočtu, že na laviciach našich už bol vládny návrh zákona o parlamentnej úspornej a kontrolnej komisie. A dnes, dámy a pánovia, dovoľte, aby som vyzdvihol, že súčasne ste dostali jednu-druhú etapu tej unifikácie právneho poriadku a riadenia v tomto štáte, o ktorom som mal česť hovoriť pri rozpočtovej debate.

Máte tu návrh pána posl. dr Kočvaru na unifikáciu kontroly štátnej, novým by som povedal pedantným spôsobom, ako je parlamentná úsporná a kontrolná komisia, a to je zriadenie jednotného, celoštátneho najvyššieho kontrolného úradu. (Potlesk.)

Dámy a pánovia, Klub demokratických poslancov a jednotliví rečníci v rozpočtovej debate zdôrazňovali, že sme za unifikáciu, ale unifikáciu, ktorú nemôže vykonávať to malé ministerčiesko tak, ako sme ho videli s tými 0.03 rozpočtu, že tú unifikáciu musíme my a vy, dámy a pánovia, bez ohľadu na to, v ktorých laviciach sedíme, spoločnými silami prevádzať v prospech štátu, ktorému sme povinní urobiť jednotnejšiu, lepšiu a rýchlejšiu štátnu správu, než ako ju dnes máme. (Potlesk.)

Dámy a pánovia! Preto treba vítať, že spoločne s úspornou a kontrolnou komisiou, ktorú teraz uzákoňujeme, máme tu tento návrh o jednotnom najvyššom kontrolnom úrade, a ja vás všetkých prosím, a hlavne vážené predsedníctvo nášho parlamentu aby parlament tento návrh ako prvý návrh unifikačný, a to unifikačný na najvyššom stupni, na jednotnej štátnej kontrole, s takou rýchlosťou a láskou prejednával, s akou láskou sa tento návrh u nás tvoril a s akou láskou sme prejednávali i tento návrh vlády o úspornej a kontrolnej komisii.

Vážení páni, od slov prešli sme ku skutkom a ja dúfam, že to nie je prvý skutok, že tie skutky budú nasledovať, až všetci budú vidieť, a to od Chebu až povedal by som po Bratislavu, alebo Moravu, že Demokratická strana je na Slovensku stľpnym pilierom republiky Československej. (Potlesk.)

Místopředsedkyně Hodinová-Spurná: Dalším řečníkem je pí posl. dr Horáková. (Hlasy: Není přítomna.)

Jelikož není přítomna, uděluji slovo p. posl. Tornovi.

Posl. Torn: Paní předsedkyně, slavná sněmovno!

Strana mi dovolila, abych jejím jménem v plenu sněmovny vyjádřil její uspokojení nad tím, že lidově-demokratický parlament se dnes usnáší na zákoně, podle kterého bude zvolena komise, jejíž zásadou, programem bude šetřit a kontrolovat, nabádat k šetrnosti ve všech oborech státní správy, veřejného podnikání, kontrolovat výdaje na veškerá zařízení, kontrolovat přísně a odpovědně, aby každý haléř, který veřejná správa odnímá dělníkům, úředníkům, podnikateli i výrobě, byl účelně využit a vrácen s užitkem zpět.

Strana, jejímž jsem mluvčím, usilovala již v Prozatímním Národním shromáždění, tedy v době rozpočtového provisoria, o ustavení parlamentní úsporné a kontrolní komise. Od počátku byla si vědoma nutnosti, že musíme šetřit. Zchudli jsme, válka nám vzala zlato, suroviny, zásoby, rozvrátila průmysl, unavila zemědělství, přerušila mezistátní obchod dlouhou isolací, náš vývoz i dovoz vzhledem k proměnám světovým i poválečným musí si hledat novou orientaci. Naše práce, zboží na výměnu hledá si jiná místa. Začínáme znovu a zařizujeme se. Protože jsme chudší, je nutno, abychom se zařizovali prostě, jednoduše, skromně, bez luxusu a pompésnosti, nežili nad poměry v soukromí ani státně, doma ani ve světě, stejně v politice státní jako v politice výrobní, v politice sociální i kulturní. Buďme si vědomi, že máme jen jedno bohatství, šetrný a pracovitý lid. Podle toho zařizujeme své státní plnění společenských a ekonomických úkolů. Ty nesmějí býti přemrštěné, veliké a pro budoucnost neúnosné.

Generální zpravodaj o našem rozpočtu v závěru své řeči v rozpočtovém výboru této sněmovny řekl významná slova: "Nemohli bychom s klidným svědomím hlasovati o rozpočtu státu, který ukládá našemu lidu tak velké břímě a tolik odříkání, kdyby zde nebylo záruky, že současně se schválením rozpočtu nastoupí činitel, který by s péčí odpovědného hospodáře dozíral na veškerá vydání státní správy, podniků, státních, národních, svazků územní samosprávy, organisací samosprávy zájmové a nositelů veřejnoprávního pojištění a podniků, ústavů, fondů a jiných zařízení, jež tyto subjekty dotují a spravují." Ano: kdyby zde nebylo činitele, který by bezohledně, přísně a tvrdě dbal, aby hospodaření se statky hospodářskými a mravními bylo bezúhonné, činitel, který by stále sledoval tep srdce národa, jeho potřeby a možnosti a díval se do zrcadla jeho hospodářských a mravních sil, činitel, který by chránil jeho pracovitost, šetrnost, měřil bohatství jeho země, její kulturu, plodnost a viděl příznivé i nepříznivé přírodní podmínky, znal schopnost i míru vzdělanosti a odhodlání lidu využíti vlastního bohatství ve prospěch zvýšení své životní úrovně, činitel, který by byl strážcem pořádku a řádu.

Ne pouze rozpočtová čísla, ale součet vlastností a duchovních statků tvoří národní život. Práce, šetrnost, morálka a víra, vůle i odhodlání, bohatství země uvnitř i na povrchu s květenou i zvířenou, zemědělstvím i průmyslem, obchodem i řemeslem, vzdělanost i schopnost národa je hospodářskou základnou, práce a šetrnost pak základem blahobytu národa. Hospodařit s tímto kapitálem národa, především dobře hospodařit, je závazek, který na sebe poslanec vzal svojí přísahou, svým slibem, že bude vykonávat mandát svůj podle svého nejlepšího vědomí a svědomí, že bude dbát zájmů státu a národa jako zákonů nejvyšších. Ano, musí dbát zájmů státu a národa, neboť podle bdělosti naší budeme posuzováni nebo, chcete-li, souzeni podle toho a za to, jak budeme rozvážně nebo nerozvážně, moudře nebo nemoudře rozhodovat o tom, co můžeme a nemůžeme nebo dokonce nesmíme. Nikdy nesmíme svým způsobem hospodaření buditi u občana dojem, že mravní výplň života, práce a šetrnost, jest znemožňována státní nehospodárností. Potom práce stala by se břemenem, obtíží, a nikoliv radostí a štěstím života, a šetrnost plodem a dílem zaostalých.

Kdybychom měli šetrnost a odříkání trestati nemírným zdaňováním a předpisem dávek, pak by ztratil občan důvěru ve spravedlivý řád a hospodářský život národa by ztratil mízu a krev. Kdybychom práci, především vícepráci trestali zvýšeným předpisem daní a dávek vybíraných na nehospodárné a vyššími zájmy neodůvodněné vydání, omezil by občan svoji tvorbu a pracoval by jen tolik, kolik by mu postačovalo k obživě. Dnes žijeme v době, kdy obě vlastnosti lidské, práce a šetrnost, zaslouží si uznání a podpory. Byly také doby, kdy to bylo opačně. Toto pravidlo mění doba krisí a konjunktury. Lid zemědělský se vyznačuje prostotou, šetrností a prací.

Hospodaření naše posuzuje však také cizina, když jde o úvěr a o důvěru. My potřebujeme obé. My potřebujeme úvěr, aby naše továrny měly surovinu, kterou nedává naše země, abychom zásobili domácí trh a abychom měli také vývoz. Z vývozu naší práce, ze světové výměny statků poroste blahobyt. Jen hospodářský primitivismus buduje na autarkii, civilisační vzestup však na světové dělbě práce. My potřebujeme důvěru v boji o světový trh, kde musí zvítěziti jakost zboží a levné zboží; a obé musí býti znakem české a slovenské práce.

Zemědělství naše musí se dělit o tuto povinnost na vývozu svojí prací, svým chmelem, dřevem, sladem, pivem, cukrem, ječmenem a především zušlechtěným osivem, zušlechtěným skotem, bravem a drůbeží. I zde vzdělanost a dovednost našeho zemědělce, proměněná ve zboží, musí být vývozním artiklem. Jen tak se udržíme v záplavě budoucí konkurence světové, jen tak budeme zdvihat krovy nového domova. A proto hospodaření státu i výrobní politika jeho musí být oproštěna od experimentů a založena na střízlivosti a nezbytnosti. Všechno, co výrobu znesnadňuje, zatěžuje, zdražuje a náš krok za hranice státu a přístup na světový trh znemožňuje, žádá revisi a kontrolu.

Je tolik položek v našem rozpočtu, které volají po revisi. Především ve výdajích státní správy a samosprávy. Je zde neodůvodněně rozmnožený aparát státních a veřejných zaměstnanců. Pan ministr financí uvedl, že republika měla v roce 1938 460.000 veřejných a státních zaměstnanců, dnes jich má 570.000, ač jsme menší co do rozsahu i do počtu obyvatel. Tenkráte připadalo na jednoho veřejného zaměstnance 26 obyvatel, dnes po odsunu Němců 15 obyvatel. To neunese náš hospodářský život. Důsledek tohoto nemírného rozmnožení je nivelisace platů, je asociální postoj státu k zaměstnancům. Musíme se pro jedno rozhodnout: pro menší počet a vyšší platy. Zde čeká vládu i komisi kousek perné práce.

My musíme také našemu přepychu, naší pompésnosti věnovat pozornost a náležitě ji zrevidovat a usměrnit. Náš stát se vyznačuje nebezpečně velkým počtem ministerstev. Kolik je jich neúčelných a kolik je jich zbytečných! Hledal jsem marně ve světě, kde který z velmocenských států se v tomto směru s námi může rovnat. Nikde jsem nenalezl rovné nám země. Když jsem poslouchal p. předsedu Maura v zemědělském výboru, jak nám zemědělcům radil, abychom dali svá hospodářství dohromady, poukazoval na obec se 40 usedlostmi a uváděl, že v této obci musí býti 40 čeledínů, 40 dojiček a že se tím zdražuje výrobní proces a že kdybychom to dali dohromady, že by to bylo levnější, tu jsem si vzpomněl na naše ministerstva, jichž je asi podobný počet, že kdybychom je dali dohromady, že bychom neměli tolik kompetenčních sporů, nepotřebovali tolik budov, úřadoven, domů a vil pro účele těchto ministerstev. Nejde jen o ministry, jde o celé úřady, které rozmnožují svým počtem kabinetů a celých ministerských aparátů počet státních zaměstnanců. Kolik je to aut, osobních a úředních, která zde jezdí, kolik jich každé ze 26 či 43 ministerstev má přiděleno, kolik jich má ministerstvo obrany, kolik divise, brigády, kolik jich má ministerstvo vnitra pro zvláštní bezpečnostní a také zpravodajskou službu, kolik ministerstvo informací pro popularisaci a film. Zde by bylo záslužno podati sněmovně zprávu o tomto luxusu, o tomto přepychu. (Potlesk.) Obyvatelstvo našeho státu nezapomnělo na tiskovou kampaň předválečnou pod heslem "Státní auta na čundru".

Dnešní poměry nesnesou v tomto směru srovnání s poměry po prvé světové válce. Pohleďme, jak se v pohraničí ničí a rozkrádá v pravém slova smyslu náš národní majetek. Kolik osvobozených aut, bez označení původu nabytí, jezdí po české a slovenské zemi! Kolik tisíc vraků, opakuji, dnes vraků, ale před rokem ještě dobrých vozidel osobních i nákladních, vroubí naše silnice! Nejsou to vozidla kořistná, ale je z nich vykořištěno všechno, co se vykořistit dalo, pneumatiky, motory a jen plechy byly ponechány jako důkaz, že tudy ustupovala poražená armáda. Zde se ztratily miliony hodnot Fondu národní obnovy a našemu státu. Kolik milionů se ztratilo za nábytek, koberce, kožichy, obrazy, stroje a dobytek v pohraničí, kolik jich uniká neodborným prodejem řemeslným kupcům, místo veřejnou dražbou či veřejnou aukcí. Kolik milionů se ztratilo v zámku prunéřovském na kožiších, kobercích, prádle, porcelánu a obrazech, ale také na penězích z pokladny v markových platidlech, to nezůstane utajeno. To všechno se děje jen proto, že zde nebylo pevné ruky a přísných trestních sankcí proti provinilcům, že tam, kde má býti pořádek a řád, je nejistota a že se čert vyhání belzebubem.

Bylo by na čase v zájmu dobrého národního jména, aby nastala výměna všech orgánů pečujících o pořádek v našem pohraničí. Zde by měli v tomto směru zpravodajové bezpečnostní a kriminální služby otevřené pole působnosti, místo přezkoumávání a sledování činnosti politiků všech stran kromě jedné. Dostalo se mi právě zpráv z Rakovnicka, že tam v uniformě stráže bezpečnosti jakýsi p. Josef Forejt přezkoumává a sleduje činnost veřejně činných pracovníků všech politických stran, kromě strany jedné. Domnívám se, že tato činnost není potřebná, ale že je u nás svoboda občanská i politická.

Dále je nezdravým úkazem doby, že v rozpočtu v kapitolách všech ministerstev jsou preliminovány značné částky na výplatu odlučného. I státní zaměstnanec chce bydleti se svou rodinou a proto určeme zákonem přednostní nárok státního zaměstnance při přidělování bytů.

V zájmu zdravého hospodářství bylo by zapotřebí věnovat pozornost hospodářským výsledkům našich státních lesů a statků. Z této tribuny jsem slyšel cosi a schodku 600 Kčs na jednom hektaru půdy státních statků. To je důkaz, jak vypadají poměry v zemědělství. Kdyby se slavná sněmovna snad domnívala, že jsou lepší, tedy nechť na státních statcích umožní provedení pozemkové reformy a rozdělí půdu lidem, aby se stát zbavil deficitu ve svém vlastním podniku. Pozemková reforma na státních statcích je vůbec nezbytným požadavkem doby, neboť prokázala-li se škodlivost latifundie soukromé, je tím prokázána i škodlivost latifundie státní. Stát je největším latifundistou v republice. Je také nutno lépe využíti konfiskátů, než jak se to až dosud děje. Dostalo se mi zprávy, že školní děti v Mníšku jsou vyučovány v bývalé stáji selského statku, přizpůsobené na učebnu. Naproti tomu je u obce na pokraji lesa konfiskát, který by byl vhodný pro hájenku nebo lesovnu. Státní statky a lesy v obci Mníšku používají pro své účely za úřadovnu bývalé školy, kterou okupanti v době okupace zrušili. Děti chodí do školy či do učebny zřízené ze stáje a státní statky nechtějí opustit školu a obec nemá prostředků na výstavbu nové školy.

Národní fond pozemkový přidělil osídlencům již asi za 8-10 miliard zemědělského majetku. Nyní mají přídělci zaplatit 10% přídělové ceny, což činí 800 milionů až jednu miliardu. Podle výkazu Národního pozemkového fondu bylo doposud zaplaceno 92 milionů. Dochází nás zpráva, že se agituje v pohraničí tím, že se příděly budou přidělovat za polovinu nebo zadarmo a aby se zálohy nesplácely. Z tohoto národního fondu použil pan ministr zemědělství částky 50 mil. Kčs a konto budoucího zúčtování. Pro rok příští žádá dalších 100 milionů. Není známo, jak použil pan ministr této částky, a je věcí kontrolní komise, aby to přezkoušela. Ale podle sdělení pana presidenta Národního pozemkového fondu Smrkovského má býti těchto 100 milionů použito na různé účely pro zemědělství, mezi jiným pro pojízdné konvoje, pro autobiografy, pro rolnické domovy, pro přestárlé zemědělce, pro něž bude vyhrazen jeden zámek v Čechách a jeden na Moravě, pro knihovny v pohraničí, pro nadace, podporu studia rolnických dívek Alfonse Šťastného a tím by se tak vyčerpalo 98 milionů a 2 miliony zůstávají jako reserva. Dočetl jsem se v těchto dnech v novinách, že dne 18. ledna má býti uspořádán jakýsi sjezd zemědělské mládeže a že k tomu účelu prý věnuje pan ministr zemědělství na diety a cestné ony 2 miliony.

Když jsem v ministerstvu zemědělství spatřil nadpis "Vesnické divadlo", šel jsem a pátral, co je to za vesnické divadlo, a nalezl jsem, že ve IV. poschodí je místnost, ve které je ředitelem ředitel magistrátní služby a má 20 až 30 ochotníků, kteří jezdí po venkově, aby propagovali zemědělské divadlo nebo divadlo pro zemědělský venkovský lid. (Hlas: To je zavrženo?) Zavrženo to není, ale je to také otázka kompetence; když veškerá divadla jsou v kompetenci ministerstva školství, proč je "Vesnické divadlo" v kompetenci ministerstva zemědělství neodborně řízeno?

Perné práce úsporné a kontrolní komise je třeba především i tam, kde přijala tato sněmovna rozpočtové kapitoly, v nichž jsou uvedeny částky, s kterými může ministr podle volné úvahy disponovat. Tyto částky činí 1^1/2 miliardy Kčs a k nim se druží rozdíl z trojích cen obilí, který plyne do zvláštního fondu, a rozdíl z cen živočišné produkce, mléka, brambor, masa, v částce další jedné miliardy. Tedy více jak dvě a půl miliardy jsou bez určení, jen podle volné úvahy příslušného ministerstva.

V rozpočtu ministerstva informací paraduje částka 55 milionů na popularisaci dvouletého plánu. Plánu, pro který pracuje vláda, parlament, strany, tisk a my všichni, poněvadž je to úsilí za lepším zítřkem národa a celého našeho snažení. Ale v pražských kavárnách se utvářejí kroužky, které konají porady o tom, jak dosíci něco z preliminovaného rozpočtu 55 milionů ve svůj prospěch. Chtějí být rádci těm, kteří pracují. Bohužel, u nás je příliš mnoho lidí, kteří se rádi zabývají tím, aby něco poradili, něco podrželi a u něčeho počkali. Je méně těch, kteří by se zapojili do poctivé práce. Pro tuto kategorii lidí není třeba tak vysokého honoráře.

Mám doklady, jak v jednom našem pastvinářském družstvu se provedly nákladné investice, jichž úmor a úrok úplně zabíjí rentabilitu podnikání. Tyto náklady rozpočtené na kus a rok při dnešní úrokové míře činí při ustájení jedné krávy 3000, slovy tři tisíce korun. Nezapomínejme, že zemědělské stavby jsou nutným zlem. Toto označuji za přepych. To vše bude starostí úsporné komise, aby tyto otázky účelně přezkoumala.