Úterý 24. června 1947

Pánové a paní, důvodová zpráva k navrhovanému zákonu také říká: Ústav práce má být institucí výzkumnou i aplikační, která ve své části praktické je dostatečně pružná a pohotová, která však na druhé straně nezanedbává theoretický výzkum získávání theoretických podkladů pro praktickou aplikaci. Pak bude tento ústav význačnou složkou československého výzkumnictví, která nabývá zvláštní důležitosti svým zaměřením k lidskému činiteli, pracujícímu člověku. Velmi naléhavě zdůrazňuji, že je třeba, aby ve smyslu zde vyslovených zásad byla žena-hospodyně, pracující v domácnostech na venkově i ve městech, také uznána za pracujícího člověka. Očekáváme, že Československý ústav práce bude opravdu institucí nejenom výzkumnou a aplikační, ale také dostatečně pružnou a pohotovou, která nebude přihlížet k tomu, že se v zákoně nemluví o tom, kdo práci koná, a bude podrobovat výzkumu každou práci, tedy i práci žen-hospodyň za spolupráce jejich oprávněných zástupkyň.

A teď mně dovolte, slavná sněmovno, abych si všimla také ještě jiného aspektu, ze kterého musí být tento zákon, kterým se zřizuje Československý ústav práce, posuzován. Představuji si to tak, že tento ústav bude nejenom pomocnou složkou, ale také významným úřadem při určování, kdo má být do práce zařazen. Doporučuji, aby nejenom činitelé tohoto ústavu, členové jeho představenstva, ale zejména pan ministr sociální péče si všiml skutečnosti, že v Praze od rána do pozdní noci procházejí městem, Václavským náměstím a postávají před výklady různých časopisů tisíce mladých mužů. Ptám se, proč nejsou tito mladí mužové, proč nejsou tito lidé zařazeni do práce? To jsou lidé, pánové a pani, to jsou lidé, kteří šíří (Potlesk.) šeptanou propagandu proti poctivým pracovitým lidem. To jsou lidé, kteří šíří šeptanou propagandu proti československému parlamentu. Doporučujeme p. ministrovi sociální péče, doporučujeme představenstvu Československého ústavu práce, aby si všimli skutečnosti, že po pražských ulicích se potuluje tisíce lidi. Je nutné zjistit, mají-li legitimace pracovní, je nutné, aby byla provedena občas prohlídka nejenom v noci, ale také ve dne, aby se zjistilo, kde jsou tito lidé zaměstnáni (Potlesk.), že se mohou od rána do večera potulovat po pražských ulicích. Srdce bolí člověka, když vidí, že tam, kde se připravují žně, na našem venkově není dostatek lidí, a zatím měknou dlaně tisícům mladých mužů proto, že pro ně se zaměstnání nechce najít anebo že si šikovným způsobem dovedli zaopatřit pracovní legitimaci. Tož my si přejeme, aby v této věci se stala náprava, aby, když to nemá možnost učinit Úřad ochrany práce, aby to byl Československý ústav práce. aby to bylo ministerstvo sociální péče, které bude všemi podporováno, když lidi, kteří se práce štítí a šíří jenom u nás neklid a nedůvěru k poctivě pracujícím lidem, vřadí do práce, aby tento nemrav, podporování lenošských flákačů, byl z našeho veřejného života odstraněn. Pánové, dojde k tomu. (Potlesk.) Pamatujte si, že zde je třeba postarat se skutečně o to, aby tato prohlídka pracovních legitimací byla provedena. Nemůžeme snášet mlčky ty trpké výčitky našich lidí na venkově, poctivě pracujících sedláků, kteří přijíždějí do Prahy - v Brně to není, nikde to není, jenom v Praze - a říkají: "Co ti lidé proboha na těch pražských ulicích dělají?" Tam musíme především začít, abychom do práce zapojili všechny ty, kteří ku práci mají nejenom schopnost, ale i sílu. Tam musíme začít, ať mají politickou legitimaci jakoukoliv. Když se mezi těmi flákači najde národní socialista, já budu první, která řeknu: Na venkov s ním, do práce, požehnané práce, ze které nám vzejde chléb. Pakliže, přátelé, to bude komunista, pak to budu žádat také a obávám se, že těch lidí, kteří budou přistiženi při tom, že pracují jenom pusou na pražských ulicích, bude možná s jedné strany nalezeno víc. Já to říkám otevřeně, bez obalu, protože jako člověk, který je sám zapřažen od rána do večera, a nejenom od rána do večera, nýbrž od rána do noci, aby ve zpracovávaných zákonech přinesl prospěch lidu, který ho volil, mám zájem na tom, aby Československá republika byla opravdu státem, který umí všechny své lidi do poctivé práce zapřáhnout.

Poněvadž očekáváme od nově zřizovaného Československého ústavu práce, že i po této stránce přinese nápravu, a vzhledem k jeho významu, o kterém jsem tu hovořila, bude strana čs. národních socialistů pro tento zákon hlasovat. (Hlučný potlesk.)

Předseda: Uděluji slovo p. posl. dr Linczényimu.

Posl. dr Linczényi: Panie a páni!

výborové rozpravy, a to predovšetkým vo výbore soc.-politickom okolo návrhu zákona o Čsl. ústave práce mi pripomínaly na rušné momenty bohatý zápas, skončený nerozhodne, pričom tušíme, že k jadru základného problému sa budeme vracať, až kým nenastane úplné vyjasnenie. Rozhodne treba predoslať, že prospelo nielen veci samej, ale i kultúrnemu pomeru československému, keď sme si so všetkou otvorenosťou vymenili názory a povedali si stanoviská obojstranné: až potiaľ a nie ďalej.

Panie a páni, iste budete súhlasiť so mnou, že na Československý ústav práce a na jeho dôležitú činnosť treba sa dívať predovšetkým s vedeckého hľadiska. A práve tu s ľútosťou musím konštatovať, nenašli sme dosť pochopenia a nevedeli sme preraziť spravodlivými argumentami. Nech sa totiž dívame akokoľvek na jednotlivé paragrafy nového zákona, neubránime sa dojmu, že až okato vystrkáva rôžky nepochopiteľný, rozhodne nezdravý centralizmus. Nie je to dobré, panie a páni! Už aj s ohľadom na to, že Slovensko má predsa len svoju osobitnú sociálnu, hospodársku, najmä ale kultúrnu štruktúru, ktorú by nebolo zdravé narušiť tak, aby to škodilo organickému vývinu ďalšiemu. Najsprávnejším riešením by bolo bývalo, keby aj týmto zákonom sme boli stopercentne zaistili rozvinutie slovenského vedeckého života, čomu je na závadu práve centralistická koncepcia zákona o Československom ústave práce. Výsledkom takýchto postulátov je samostatný ústav práce pre Slovensko. Nebolo by sa stalo nič nového, ani nebezpečného. Naopak. Takéto riešenie totiž bolo by podmienené na základe analogie s ústavami v iných výskumných odboroch. Máme predsa, panie a páni, dva ústavy pre geologiu: Štátny geologický ústav v Prahe a štátny geologický ústav v Bratislave. Obdobne dva samostatné ústavy pedagogické. Takéto riešenie organizácie vedeckých ústavov v ČSR sa dosiaľ najlepšie osvedčilo pre koordináciu činnosti ústavov v Prahe a v Bratislave. Nesmieme zabúdať na tú skutočnosť, panie a páni, že návrh zákona o Československom ústave práce likviduje psychotechnický ústav v Bratislave, veľmi dobre prosperujúci ústav, ktorý dokonca už vybudoval paralelný ústav v Košiciach. Je teda pochopiteľné, že vedenie i pracovníci tohto ústavu sa ostro stavajú proti novému zákonu, obdobne ako Matica slovenská a Umelecko-vedecká rada prostredníctvom veľkého zastancu československej ideologie, univ. prof. dr Antona Štefánka. Nuž, pozrime sa na argumenty:

Je samozrejmé, že kultúrny vývoj národa sa musí rešpektovať aj inštitucionálne, predovšetkým v dnešnej medzinárodnej veľkej kultúrnej konkurencii. A postulátom prestiže každého národa je, aby tie ustanovizne. ktoré má, boly samostatné. Už povaha bádania si žiada metodickej i materiálnej diferenciácie, pričom nie je dobre možné používať podriadenosti v organizácii vedeckých ústavov. Ostatne veda už oddávna uskutočňuje spoluprácu medzinárodných výmien poznatkov. Nemôžeme nesúhlasiť, že je v záujme vedeckého pokroku, aby bolo čím viac samostatných vedeckých ústavov toho istého odboru, ktoré by s rôznych stanovísk skúmaly a zachycovaly obsiahlu problematiku dnešnej vedy, že vývin vedeckého bádania si žiada úplnú slobodu skúmania vzájomnej súťaživosti i kritiky - o tom škoda, panie a páni, hovoriť. (Predsedníctvo prevzala podpredsedkyňa Hodinová-Spurná.)

Prečo by teda nemohly pekne vedľa seba v svornej vedeckej spolupráci pracovať dva samostatné ústavy práce: jeden v Bratislave a druhý v Prahe. Túto otázku som si kládol sústavne v rušných rozpravách výborov súhlasne s intenciami popredných našich vedeckých inštitúcií. A výsledok? Predložený zákon, ktorého prvý paragraf hovorí, že sa zriaďuje Československý ústav práce ako samostatná právnická osoba. Jeho sídlom je Praha. Ale aby sme vykázali, panie a páni, aj nejaký slovenský úspech, hovorí sa ďalej: Činnosť na Slovensku vykonáva ústav prostredníctvom Oblastného ústavu pre Slovensko v Bratislave, dokonca so samostatným predstavenstvom.

Panie a páni, vytýka sa nám poslancom Demokratickej strany, že sa vo výboroch bijeme o slovíčka: "po slyšení", "po vyjádření", alebo "po dohodě". Priznávam sa vám, robíme to, a je to dosť, smutné, že tak robiť musíme. Pri tomto zákone bolo sa treba biť o dačo menšieho, iba o to, či Oblastný ústav práce na Slovensku má byť oblastným ústavom s veľkým O, alebo s malým o; nevyjasnená ústavná situácia a nemalá dávka politikumu.

Z týchto istých dôvodov sme sa stavali proti tomu, aby z 33 členov predstavenstva Československého ústavu práce polovicu navrhovalo ÚRO. Totiž pri dnešných pomeroch v tejto veľmi dôležitej organizácii nemáme dostatočných záruk, aby sa pri obsadzovaní prihliadalo ku kvalite a nie k politickej legitimácii. Akej, to si láskave domyslite sami. Je až ľúto človeku konštatovať, že v ľudovo-demokratickej republike môže byť taký nátlak a majorizovanie jednej strany, ako je tomu práve v našich odboroch. Tieto namiesto toho, aby zaviedly demokratický systém volebný, dávajú prednosť priezračným spôsobom rozoštvávania a útlaku, nech je to pri opätovných voľbách do závodných rád, či už pri menovaní náhradných orgánov.

Ale vráťme sa, panie a páni, k zákonu samotnému. Z toho, čo som nakrátko povedal, je zrejmé, že na Slovensku naši vedeckí pracovníci právom nebudú spokojní s riešením, aké dnes odhlasujeme v podobe Československého ústavu práce. Povedal som na začiatku, že k problému sa budeme vracať, aj keď v inej podobe. Zatiaľ nám musí stačiť neveľká hojivá náplasť rezolúcie, ktorú sa mi podarilo dostať do zákona, ale bohužiaľ iba ako prívesok. Hovorí: "Činnosť Oblastného Čs. ústavu práce v Bratislave naväzujúc na doterajšiu prácu "Psychotechnického ústavu, nech prihliada k zvláštnym slovenským pomerom, pri čom jeho vedecká práca bude samostatná, smerujúca k povzneseniu Slovenska v rámci Československej republiky."

Panie a páni, v tej nádeji, že slová tejto rezolúcie prejdú aj v skutočný život nového ústavu práce, menom Demokratickej strany prehlasujem, i keď nás celkom neuspokojil, že budeme hlasovať za predložený návrh zákona. (Potlesk.)

Místopředsedkyně Hodinová-Spurná: Dalším řečníkem je pan posl. dr Šoltész. Prosím, aby se ujal slova.

Posl. dr Šoltész: Panie poslankyne, páni poslanci!

Je pred nami osnova zákona o Československom ústave práce. Predloženou osnovou dáva si parlament jeden z významných nástrojov našej hospodárskej a sociálnej politiky. Keď hospodársku politiku chápeme ako úsilie čo najviac statkov vyrobiť, vyrobiť ich čo najlacnejšie a najekonomickejšie, nemôžeme zostať pritom, aby sme neprihliadli i na druhú stránku veci, totiž na stránku, ako vyrobené hodnoty národa, ako vyrobené hodnoty pracovníkov sú medzi jednotlivcov, medzi príslušníkov národa rozdelené.

Československý ústav práce bude vo svojej činnosti zahrnovať veľký a najdôležitejší úsek sociálnej politiky, totiž činnosť smerujúcu k tomu, aby svojimi návrhmi, vypracovanými na základe vedeckých metód, prispieval k úspešnému, spravodlivému vykonávaniu mzdovej politiky. Lebo je dôležité nielen čo najviac, čo najkvalitnejšie a najhospodárnejšie vyrábať, ale treba, aby sme vyrobené hodnoty spravodlivo, podľa výkonu, podľa zásluhy každého jednotlivca rozdelili. Preto treba vítať ako nový nástroj, ako ďalší nástroj našej sociálnej a hospodárskej politiky Československý ústav práce, ktorý vo svojej vedeckej a vo svojej aplikačnej činnosti stáva sa novým inštrumentom, novým nástrojom vykonávania sociálnej politiky.

A dovoľte mi, panie a pánovia, aby som sa i tých niektorých otázok, ktoré sa najmä týkajú Slovenska, slovenského pomeru, ako o nich hovoril môj predrečník pán posl. dr Linczényi, dotkol. Pri zdĺhavých diskusiách, ktoré v sociálne-politickom výbore odznely, bola reč o tom, či sa má Československý ústav práce organizovať ako jednotný ústav pre celý štát, alebo či má byť založený na princípe dvoch vedľa seba existujúcich samostatných ústavov. Vychádzali sme z toho, že nejde v danom prípade o vedecký ústav v čistom, pravom slova smysle, ale že ide o ústav, ktorý výsledky abstraktnej vedy má aplikovať na praktické potreby a má ich vo forme návrhov našim vrchnostenským inštitúciám predkladať. V tom sa líši Československý ústav práce od ústavov pracujúcich na podklade čistej vedy, od ústavov pracujúcich v odbore abstraktných vied. Ak hovoríme o tom, že je treba, aby sme sjednocovali životnú úroveň v oboch častiach republiky, ak hovoríme o tom, že životná úroveň na Slovensku je nižšia a že je žiadúce v záujme jednotného vývoja republiky, v záujme utuženia československej štátnej jednoty zdvíhať životnú úroveň na Slovensku, potom sme dospeli k záveru, že i tento nástroj, ktorý je jedným z hlavných nástrojov pre vykonávanie sociálnej politiky, pre zdvíhanie životnej úrovne, má byť vedený jednotnými zásadami, má byť organizovaný na princípe jednotnosti a má tiež výsledky svojej práce na území v rámci celého štátu jednotne podávať. Pán posl. dr Linczényi síce hovoril o tom, že na ústav práce je treba sa dívať s hľadiska vedeckého, ale tým by som spomenul, že jeho koncepcia je centralistická. Myslím, že nešlo tuná o to, že by bol rozobral, či prejednávaný návrh zákona má nejaké vady s hľadiska vedeckého, keď hovoril, že jeho koncepcia je centralistická. Domnievam sa, že nie je nijako na závadu slobodného vedeckého bádania slovenských vedeckých pracovníkov, ak budú pracovať vo spolupráci, ruka v ruke s vedeckými činiteľmi českými, lebo spolupráca v jednotnom ústave neznamená, že je ktosi obmedzovaný, ale naopak znamená to, že sa výsledky bádania na jednej aj na druhej strane spoja a že takto dospejeme k účelnejším a dokonalejším výsledkom. Preto nemožno hovoriť o tom že by sa likvidoval Psychotechnický ústav v Bratislave, naopak, dáva sa mu nová a väčšia možnosť, než ktorú mal doteraz. Treba si uvedomiť, že Psychotechnický ústav v Bratislave je len oddelením Krajinského úradu ochrany práce, že je oddelením správneho, administratívneho úradu, ktorý podlieha administratívnym činiteľom bez vedeckej kvalifikácie. V Psychotechnickom úrade v Bratislave doteraz pracuje niekoľko veľmi schopných a veľmi kvalifikovaných vedeckých pracovníkov, ktorí podliehajú prednostovi Krajinského úradu ochrany práce v Bratislave so stredoškolskou kvalifikáciou. Nie, žeby som sa chcel dotknúť kvalifikácie alebo osoby dotyčného prednostu, ale chcem pripomenúť, že ak pod týmto vedúcim Psychotechnický ústav mohol úspešne pracovať, nesporne v jednote s českými kvalifikovanými vedeckými pracovníkmi bude môcť tak isto úspešne, ak nie ešte úspešnejšie pracovať. Nejde o to, či je v rezolúcii povedané, že Oblastnému ústavu na Slovensku sa má zaručiť sloboda bádania a sloboda vedeckých prác, ide o to, aby pracovníci, ktorí v Oblastnom ústave Československého ústavu práce v Bratislave budú pracovať, mali vhodné podmienky práce, ktorú im práve táto organizácia, organizácia verejnoprávnej korporácie so štátnou dotáciou, poskytuje a poskytovať bude ešte vo vyššej miere, pretože to bude orgán pružnejší, orgán akosi na predpisoch štátnych úradov, ktoré sú často veľmi komplikované a zdĺhavé, nezávislejší, takže bude môcť pracovať úspešnejšie, ide len o to, aby bolo dostatok dobrej vôle, aby tu bol dostatok ochoty. S toho hľadiska shodou okolností ako správca rezortu sociálnej politiky na Slovensku prehlasujem, že na pracovnej možnosti slovenských vedeckých pracovníkov v odbore psychotechniky, ale nielen psychotechniky, ale vôbec v odbore vedeckého skúmania pracovných podmienok, budú im dané po každej stránke podmienky, aby pracovali nielen tak úspešne ako doteraz, ale i úspešnejšie v záujme práce, ktorú pre slovenský pracujúci ľud a pre blaho republiky vykonávali. Z toho dôvodu pri prehlásení, že tomu tak na Slovensku bude, prehlasujem, že strana, za ktorú mám česť hovoriť, bude za túto osnovu bez výhrady a radostne hlasovať. (Potlesk.)

Místopředsedkyně Hodinová-Spurná (zvoní): Ke slovu není již nikdo přihlášen, rozprava jest skončena.

Dávám slovo k doslovu zpravodaji za výbor soc.-politický, p. posl. Nedomovi.

Zpravodaj posl. Nedoma: Vzdávám se slova.

Místopředsedkyně Hodinová-Spurná: Dávám slovo k doslovu zpravodaji za výbor rozpočtový, p. posl. Janoušovi.

Zpravodaj posl. Janouš: Vzdávám se slova.

Místopředsedkyně Hodinová-Spurná (zvoní): Přistoupíme k hlasování.

Osnova má 9 paragrafů, nadpis a úvodní formuli.

Poněvadž není pozměňovacích návrhů, dám o celé osnově hlasovati najednou podle zprávy výborové. (Námitky nebyly.)

Námitek není.

Kdo tedy souhlasí s celou osnovou zákona, to jest s jejími 9 paragrafy, nadpisem a úvodní formulí, podle zprávy výborové, nechť pozvedne ruku! (Děje se.)

To je většina. Tím ústavodárné Národní shromáždění přijalo tuto osnovu zákona podle zprávy výborové ve čtení prvém.

Z usnesení předsednictva podle § 54, odst. 1 jedn. řádu vykonáme ihned druhé čtení.

Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP