Ministr zemědělství prohlásil mezi jiným: "Nařízením ministra zemědělství jsme rozpustili Němci nadiktovaný totalitní Svaz zemědělství a lesnictví a zřídili likvidační komisi pro likvidování této fašistické organisace, která byla utvořena pro znásilnění českého zemědělského lidu a pro vykrádání české dědiny. My jsme nejen rozpustili Němci utvořený Svaz zemědělství a lesnictví, ale po prvé v životě českého zemědělského lidu se utvořil úplně jednotný, demokratický a samosprávný Jednotný svaz českých zemědělců za účasti zástupců všech čtyř politických stran. Založení tohoto Svazu znamená, že čeští zemědělci převezmou správu svých věcí do vlastních rukou. Čeští zemědělci budou mít teď zákonem zajištěné právo sami rozhodovati o všem, co se týče jejich zájmů. Svaz bude veřejnoprávní institucí zájmovou, která bude mít rozhodující slovo v řešení všech hospodářských, kulturních i sociálních potřeb českých rolníků." Tolik pan ministr zemědělství. Místní a okresní sdružení Svazu byla prozatímně ustavována tak, že výbory místních skupin byly voleny na schůzích přihlášených členů, výbory okresních sdružení byly jmenovány stranami.

Podobně bylo postupováno na Slovensku. Zároveň bylo jednáno o uzákonění této nové organisace zemědělství. Nejprve měl to být dekret presidenta republiky, později vládní nařízení podle § 138 zákona o obraně státu - září - říjen 1945. Je pochopitelné, že se měnilo a pilovalo. V listopadu 1945 je opuštěna myšlenka vydat o Svazu vládní nařízení podle zákona na obranu státu a objevuje se již návrh zákona o Jednotném svazu českých zemědělců pro země české, návrh zákona o Ústřední radě zemědělců republiky Československé a na Slovensku návrh nařízení pro SNR o Jednotnom sväze slovenských roľníkov. Počátkem r. 1946 byly návrhy o svazech sjednoceny v jeden návrh zákona o organisaci zemědělců republiky Československé, jímž měly býti zároveň zřízeny oba svazy zemědělců v českých zemích a na Slovensku, jejichž působnost a organisace měla býti stejná. Ve své schůzi konané dne 5. února 1946 přijala vláda tento návrh a předložila jej jako vládní návrh pod čís. 188 s datem 9. února 1946 Prozatímnímu Národnímu shromáždění. Pod číslem 189 předložila vláda návrh zákona o Ústřední radě zemědělců.

Vládní návrh č. 188 byl proti dřívějším návrhům zajisté pokrokem, nicméně duch okupantského Svazu zemědělství a lesnictví se v něm stále ještě ozýval. Zmíněný vládní návrh projednal zemědělský výbor Prozatímního Národního shromáždění a s malými změnami jej přijal. Do voleb, konaných 26. května 1946 nebyla osnova projednána v dalších výborech Prozatímního Národního shromáždění, jimž byla přidělena - v rozpočtovém a ústavním - a tak zůstala neprojednána a nepřijata. Po volbách, z nichž nastoupila nová sněmovna, ústavodárné Národní shromáždění a po nezdařeném pokusu ministra zemědělství, aby tato sněmovna, výbory rozpočtový a ústavně-právní, pokračovala v projednávání dřívější osnovy, předložené Prozatímnímu Národnímu shromáždění, bylo třeba předložiti novou osnovu. Byly pro to také věcné důvody. V posledním svém zasedání přijalo totiž Prozatímní Národní shromáždění zákon o jednotné odborové organisaci, zákon ze dne 16. května 1946, č. 144 Sb. Již dříve volali zemědělci po tom, aby jejich organisace měla postavení, vliv a působnost podobnou, jako má ÚRO. Po vydání zákona o jednotné odborové organisaci bylo zřejmé, že nepatrná oprávnění Svazu, posud navrhovaná, musí býti poněkud rozšířena a podřízenost ministerstvu zemědělství zmírněna tak, aby se organisace zemědělců přibližovala organisaci samosprávné a samostatné. Z iniciativy přípravných výborů Svazů, předsednictva i členů zemědělského výboru ústavodárného Národního shromáždění byla řada porad o obsahu nové osnovy. Výsledkem byl návrh osnovy, kterou ministerstvo zemědělství předložilo vládě. Vláda dne 18. října 1946 osnovu schválila a předložila ÚNS, tisk 184. Tuto poslední vládní osnovu zákona o organisaci zemědělců republiky Československé, 18. října 1946 předloženou ústavodárnému Národnímu shromáždění, tisk 184, možno označiti za opravdové přiblížení se tomu, oč se dlouhá léta usilovalo a co se r. 1945 považovalo za samozřejmé. Tento vládní návrh zákona o organisaci zemědělců začal projednávat zemědělský výbor ústavodárného Národního shromáždění v říjnu 1946 a zemědělci očekávali, že tentokrát se opravdu již dočkají uzákonění své organisace. Zemědělský výbor projednal však jen § 1 a dva odstavce § 2. Provedl tu některé změny, znamenající zlepšení. Od 13. listopadu 1946 nemohl zemědělský výbor s ohledem na rozhodnutí Národní fronty osnovu dále projednávati. Znamenalo to ztrátu skoro ³/₄ roku, listopad 1946 až červenec 1947, v kteréžto době mohl býti zákon dávno usnesen a provedeny i volby do organisace zemědělců, po nichž zemědělci právem volají. Konečně byla nyní osnova vrácena zemědělskému výboru, který se věnoval neprodleně jejímu projednání.

Zemědělský výbor projednal vládní návrh zákona tisk 184 ve schůzích dne 13. listopadu 1946, dne 4. a 9. července 1947, právní výbor dne 8. a 9. července 1947 a rozpočtový výbor dne 9. července 1947. Ve vládním návrhu zákona provedl zemědělský výbor četné změny a doplňky. Rovněž právní výbor provedl změny. Změny provedené právním výborem byly dodatečně projednávány výborem zemědělským. Usnesení jeho bylo pak vzato právním výborem se souhlasem na vědomí, takže bylo dosaženo mezi oběma výbory souhlasného usnesení. Souhlasné usnesení obou výborů bylo beze změny schváleno i výborem rozpočtovým. Všechny tři jmenované výbory ve společné zprávě doporučují ústavodárnému Národnímu shromáždění upravený návrh zákona k schválení tak, jak je zřejmý z připojeného celkového znění, které je nerozlučnou součástí této zprávy.

Slavná sněmovno! Dnešní den je pro československé zemědělství dnem historicky významným. Ústavodárné Národní shromáždění dává našemu zemědělství zákon, který svým významem patří mezi nejvýznačnější zákony, jež byly v osvobozeném státě vydány. Tím splňuje československý parlament svoji povinnost k zemědělcům a zemědělské výrobě. Je pro mne velikou ctí a radostí zároveň, že mohu s tohoto místa jako zpravodaj jménem zemědělského výboru doporučiti slavné sněmovně přijetí této významné osnovy. (Potlesk.)

Místopředseda Petr: Zpravodajem za výbor právní je pan posl. dr Vagašský. Dávám mu slovo.

Zpravodajca posl. dr Vagašský: Pán predseda, slávne Národné shromaždenie!

Právny výbor ústavodarného Národného shromaždenia zaoberal sa vládnym návrhom zákona tlač č. 184 o organizácii roľníkov republiky Československej vo svojich schôdzach dňa 8. a 9. júla 1947 a prijal návrh zákona so zmenami, ktoré v ňom učinil výbor zemedelský. Okrem týchto zmien pripojil právny výbor ešte nasledovné zmeny:

V § 1, odst. 1, písm. b) za slovom "zemědělců" vsunul v zátvorke slová "Jednotný sväz slovenských roľníkov".

V § 5, odst. 1, č. 3, písm. b) v treťom riadku škrtol slová "výrobních odvětví a odborů žen" a v piatom riadku vetu začínajúcu slovom "Generální" a končiacu slovom "funkce".

V § 13, odst. 2 pred poslednú vetu vsunul slová, ako sú zrejmé z pripojenej prílohy zprávy výborov.

Rovnako v § 16, odst. 2 na konci škrtol slová "republiky Československé" a vsunul slová "a v Úředním věstníku".

Konečne § 24 doplnil právny výbor novým odsekom 3, tohoto znenia:

"Zaměstnanci Svazu zemědělství a lesnictví pro Čechy a Moravu a zaměstnanci Rolnické komory stávají se počátečním dnem účinnosti tohoto zákona zaměstnanci příslušných Svazů. Úprava jejich služebního poměru bude provedena služebním a platovým řádem (§ 9, odstavec 3)."

S týmito zmenami doporučuje právny výbor osnovu zákona ústavodarnému Národnému shromaždeniu na schválenie. (Potlesk.)

Místopředseda Petr: Dávám slovo zpravodaji za výbor rozpočtový, kterým je pan posl. dr Falťan.

Zpravodajca posl. dr Falťan: Slávne ústavodarné Národné shromaždenie!

Prejednávaná osnova zákona o organizácii roľníkov republiky Československej dostáva sa skoro po jeden a pol ročnom prejednávaní v dočasnom Národnom shromaždení a ústavodarnom Národnom shromaždení konečne do štádia, keď za niekoľko hodín má sa stať platným zákonom. Týmto zákonom dostáva roľnícky ľud konečne správu svojich odborových záujmových vecí do vlastných rúk. Znamená ďalšie rozšírenie a prehĺbenie demokracie v našej republike. Je to historická udalosť v dejinách nášho roľníckeho ľudu. Od statkárskych hospodárskych spolkov bývalého Rakúsko-Uhorska cez byrokratickú a úradnícku organizáciu Zemedelskej rady a cez tisovským režimom zriadenú Roľnícku komoru s prvkami fašistickými a vodcovskými dostávame sa konečne do čias skutočných demokratických slobôd i pre náš roľnícky ľud. Nijaký režim v minulosti nevedel roľníckemu pracujúcemu ľudu dať toľko práv a toľko moci, najmä pokiaľ ide o roľnícku odborovú samosprávu, ako dnešný ľudovo-demokratický režim. Zákonom týmto umožní sa najmä drobným a stredným roľníkom, aby uplatnili svoj hlas a svoje práva pri správe roľníckych vecí, čo sa im v minulosti tak často odopieralo. A v tom je historický význam tohto zákona a ja v dôvere, že hlas malých a stredných roľníkov bude vo všetkých orgánoch Sväzu plne uplatnený, vítam tento zákon.

Rozpočtový výbor ústavodarného Národného shromaždenia prejednal tento zákon na svojom zasadnutí dňa 9. júla t. r. a prijal návrh zákona o organizácii roľníkov republiky Československej s tými zmenami, ktoré previedol výbor zemedelský a výbor právny. Ako zpravodajca rozpočtového výboru doporučujem slávnemu ústavodarnému Národnému shromaždeniu, aby tento zákon prijalo. (Potlesk.)

Místopředseda Petr: K této věci jsou přihlášeni řečníci. Zahajuji proto rozpravu. Řečníky jsou pp. posl.: Smejkal, Deči, inž. Sochorec. Dávám slovo panu posl. Smejkalovi.

Posl. Smejkal: Vážený pane místopředsedo, vážená sněmovno!

Vítám především jménem klubu sociálně-demokratických poslanců, že na pořad schůze ústavodárného Národního shromáždění dostává se konečně osnova zákona o Jednotném svazu českých zemědělců, na kterou tak toužebně čekají nejenom zemědělci dole, ale kterou nutně potřebujeme k provádění všech velikých úkolů, ke kterým v zemědělské politice nastupujeme. Po řadu let, i v době před válkou byly vedeny diskuse a předkládány také konkretní návrhy, jaká má býti zájmová organisace zemědělců. Byly to návrhy, které v rozporu s dnešním vládním návrhem zákona organisovaly zemědělskou samosprávu s hlediska zemědělských závodů, to je majetku rolníka, místo aby organisovaly zemědělce jako člověka. Návrh zákona tak, jak je předložen, se především v tomto základním nazírání liší od návrhů, které se v minulosti vyskytly. Uzákoněním Svazu zemědělců dokončuje se více než 50letá snaha organisovat naše rolníky na podkladě odborně zemědělském. Roku 1770 byla založena první organisace, Společnost pro orbu a svobodná umění království Českého, opírající se o tehdejší velkostatkáře. Roku 1873 byla zřízena Zemědělská rada pro království České, jejíž činnost byla ukončena zřízením Svazu pro zemědělství a lesnictví v době protektorátu. Zákon, pro který budeme právě hlasovati, ukončuje tento vývoj a v duchu změněných poměrů dává našim rolníkům organisaci českého ražení a nového pojetí názoru na naše zemědělství. Uzákoněním Jednotného svazu bude končiti provisorium, které vzniklo mezi likvidací Svazu zemědělství a budováním nové naší organisace. (Předsednictví převzal místopředseda Komzala.)

Systematická péče o zemědělství vyžaduje takovéto organisace, která by podporovala rozvoj zemědělství v dobách normálních, ale byla by mu také záštitou v dobách obtížných. Zemědělská zájmová organisace, kterou Svaz bude, musí tvořit živý organismus, v němž by proudil celý život našeho zemědělství, organismus, schopný vystihnouti všechny záchvěvy života zemědělského do všech podstatných detailů. Toho můžeme dosíci jedině, zaměříme-li celou organisaci zemědělství přímo a umožníme-li účast všech zemědělců na životě organisace.

Organisace Jednotného svazu zemědělců kromě toho, že je vrcholnou organisací odborovou, musí sledovat zvýšení kulturní a sociální úrovně svých příslušníků, musí být v úzkém pracovním spojení se zemědělským školstvím, poradnictvím a zemědělským výzkumnictvím. Od zemědělské organisace slibujeme si programovost, určité usměrnění a využití všech prostředků a sil k zemědělskému pokroku, zjakostnění a lepší organisaci zemědělské výroby.

Zemědělství se dnes vyprošťuje ze starého liberalistického období. Po národní revoluci dostalo dosti půdy a možnosti likvidovati svůj malozemědělský problém. Zemědělským plánováním bude umožněno udržeti a stupňovati jakost zemědělských výrobků. Veliké úkoly plánování vyžadují disciplinovanosti členů, patřičné autority odborných kruhů a pohotových orgánů k provádění přijatých směrnic a uskutečňování organisačních a výrobních zásad. Zde právě bude míti Jednotný svaz zemědělců nesmírně závažný úkol. JSZ vedle snahy o zlepšení výroby bude se také starat o organisaci jednotlivých výrobních odvětví, zpracování a odbytu výrobků, ale především také o ochranu zemědělské práce, o zlepšení života zemědělského obyvatelstva a o zabezpečení výchovy a zemědělského pokroku. Proto hlavním a stěžejním úkolem zůstává tu zemědělský člověk. Musíme hlavně aktivisovat v této organisaci odborné zemědělské poradnictví.

Při projednávání zákona o Jednotném svazu zemědělců vznikly některé zásadní spory o to, jaká má být tato organisace. Čs. sociální demokracie řekla své stanovisko k zákonu, který je předmětem jednání, již v prvních okamžicích, kdy mezi zemědělskými pracovníky začala býti o něm vedena diskuse. Řekli jsme hned na začátku, že má-li Svaz zemědělců býti organisací skutečně jednotnou a má-li pečovati o zájmy zemědělců a naši zemědělskou výrobu, nesmí se státi prostředkem k politickému zápasu o zemědělce. Z těchto důvodů jsme se vyslovili při projednávání zákona pro nepolitické volby do Svazu. Ne nepolitické v tom smyslu, že bychom tam chtěli nechávati volné pole těm, kteří nejsou politicky organisováni, nebo proto, že jim žádná z nynějších 4 politických stran nevyhovuje. Ne také nepolitickou v tom smyslu, že bychom ji chtěli složiti do rukou tak zv. nepolitických lidí. Chtěli jsme a poctivě jsme se snažili, aby volební řád do odborové zemědělské organisace zaručoval výběr nejschopnějších zemědělců na odpovědné funkce bez ohledu na jejich politickou příslušnost. Dali jsme zde přednost poctivé zemědělské politice před zneužíváním Svazu politicky. Na půdě Svazu zemědělců nelze řešit otázku politického zařazení zemědělců. Čs. sociální demokracii zde nejde v její politické práci mezi rolníky o nahodilé politické zařazení pod tlakem okolností, ale o skutečné ideové a programové splynutí rolníků se stranou, do níž se bez nátlaku přihlásí. Sledujeme likvidační proces býv. stavovských stran a vidíme, že nezadržitelně pokračuje. Žádali-li jsme tak zv. odborové volby, měli jsme pro to své hluboké důvody. Musím bohužel s politováním konstatovat, že jsme byli od samého počátku s tímto svým stanoviskem osamoceni. Mnoho porad Národní fronty nechtělo akcepovat naše stanovisko a proto v zájmu dobré vůle v Národní frontě jsme se rozhodli respektovat přání většiny stran Národní fronty. Při tom se však nevzdáváme svého názoru, že volby prostřednictvím politických stran do odborové organisace zemědělců jsou nesprávné, a věříme, že nám budoucnost dá za pravdu. Jenom prudkost politických bojů o vesnici, ale také o zásady zemědělské politiky vnutila do zákona o volbách ustanovení, které bude nutno po čase znovu revidovati.

Volby do Svazu podle kandidátních listin politických stran jenom částečně, bohužel, zaručí volbu těch zemědělských pracovníků, kteří mohou zemědělskou organisaci po stránce odborné udržeti na opravdové výši. Přejeme naší odborové zemědělské organisaci, aby majíc zákon plně rozvinula svoji práci a aby se na stůl zemědělských poslanců v každé zásadní otázce zemědělské dostalo také stanovisko našich svazů. Dosud jsme je při projednávání velmi závažných otázek postrádali. Byla také velká diskuse o tom, zda členství v této organisaci má býti dobrovolné či povinné. Přes hlasy naší strany bylo stanoveno povinné členství. Víme, že to značně ulehčí administrativu svazů, ale přece jenom neměla býti myšlenka dobrovolného členství s takovou lehkostí opuštěna. Nám záleží na tom, aby vztah členů ke Svazu byl živý, aby byl živým, skutečným zájmem pracovním a toho lze dosáhnout jen tehdy, když vztah členů k organisaci je dobrovolný.

Proč o organisaci zemědělců byl tak veliký zájem a jednání tak obtížná? Všichni si uvědomují sílu této organisace a nechtějí, aby jí bylo zneužito. Všichni se domnívají, že by také tato organisace měla míti onu politickou váhu, kterou v našem politickém životě má Ústřední rada odborů. Vyslovuji přání, aby zákon, který dnes do rukou odborové organisace zemědělské dáváme, znamenal novou krev pro činnost této organisace. My chceme, aby se naše odborná zemědělská organisace plně rozvinula ve svém úsilí pro dobro našich zemědělců. Však také tento parlament při všech svých zákonech, které se dotýkají zemědělství, umožňuje této organisaci štědře podstatný vliv na naši zemědělskou politiku. Je to v praktické politice vliv nemalý, nechť je ho proto pro zájmy našich rolníků náležitě využito.

Velké řadě zaměstnanců Svazu dáváme zákonem pocit jistoty a klidu pro namáhavou jejich práci. Také oni mají v organisaci úkol nesmírný. Vedle řady činovníků leží na nich velká tíha odborné zemědělské práce. Bez zdaného a dobrého úředního aparátu by bylo těžko splnit veliké úkoly Svazu a proto také vítáme, že zákonem se upevňuje jejich postavení a zajišťuje také jejich existence. Čs. sociální demokracie proto vítá, že byly překlenuty rozpory, k jejichž překlenutí přinesla také svůj podstatný podíl. Přeje Jednotným svazům, aby majíce zákon mohly plně rozvinout svou činnost. Proto budeme hlasovat pro zákon s pocitem, že vracíme našim zemědělcům část dluhu, který tento parlament a vláda vůči československému zemědělci má. (Potlesk.)