Kromě toho budeme skladovat hovězí peklované maso u jednotlivých k tomu zvlášť vhodných a volených masných podniků v t. zv. zálohovém přídělu.

Jako další způsob přichází v úvahu konservování masa v plechu. Tento způsob konservace je poměrně nejdražší a kromě toho naše spotřebitelská veřejnost nemá konservy ve velké oblibě. Se zřetelem ke kritické situaci je však třeba využít i tohoto způsobu a proto ministerstvo výživy již dalo příkaz, aby se pokračovalo ve výrobě hovězích masových konserv, které se vyráběly již v lednu až březnu t. r. Rozsah výroby je ovšem omezen jak výrobní kapacitou válcoven plechu, tak kapacitou továren na plechové obaly a kapacitou příslušných masných podniků.

Nelze ovšem vyloučiti, že nabídka hovězího masa bude tak velká, že nebude možno odčerpat a zvládnout přebytky ani použitím všech uvedených způsobů skladování. Pak by bylo třeba uvažovat o nové úpravě masných dávek, ovšem jen velmi opatrně, protože takovéto řešení znamená, že by se maso v podzimním, resp. zimním období spotřebovalo a na jaře by nám pak chybělo.

Při všech uvedených opatřeních si musíme být ovšem vědomi, že nedostatkem krmiva způsobený nával dobytka může býti daleko větší. Musíme si býti také vědomi toho že v důsledku toho se nám může na jaře příštího roku projevit nedostatek pohotového jatečného dobytka. Proto počítáme s nutností dovozu jatečného dobytka a masa na jaře a v létě r. 1948; výši tohoto dovozu odhadujeme na 40.000 tun masa, z čehož počítáme asi 25.000 tun masa hovězího a 15.000 tun masa vepřového.

Z toho, co jsem uvedl, je patrno, že také pokud jde o chovy dobytka a zásobování masem, je situace vážná a vyžaduje řadu mimořádných opatření.

Stejně vážná je také naše situace v produkci mléka. Uvedu několik čísel, která ukazují, že již od června do srpna, ve srovnání s rokem minulým, zaznamenáváme pokles. Letošního roku v červnu bylo dodáno 87.9 mil. litrů, vloni 91.1 mil. litrů, t. j. méně o 3.5%, letošního roku v červenci 87.2 mil. litrů, v loni 93.9 mil. litrů, t. j. méně o 7.1%, letošního roku v srpnu 80 mil. litrů, vloni 94 mil. litrů, t. j. méně o 15%. Máme statistiku, která ukazuje, že některé mlékárny, zejména v pohraničí, vykazují pokles 30 i více procent.

Situace na Slovensku je ještě horší. Dodávka mléka do mlékáren činila v červnu 1947 3,400.000 litrů a klesla v červenci na 2,300.000 litrů. Pro období od 1. června t. r. do 31. května 1948 je zde nutno očekávat u mléka pokles asi o 50% proti hospodářskému roku předchozímu.

Za této tísnivé situace jsem učinil, případně ještě učiním tato opatření:

1. Navrhl jsem vládě, aby byl přiznán příplatek 1 Kčs k výkupní ceně 1 litru mléka tučnosti 3.6%. Vláda můj návrh přijala s tou změnou, že počátek doby, v níž příplatky budou poskytovány, byl stanoven na 15. září t. r.

2. Protože bylo nutno započít ihned s největším šetřením mlékem a máslem, byl vydán s platností od 1. září t. r. spotřebitelům starším 20 let náhradou za máslo margarin. U tohoto opatření bude nutno setrvati s největší pravděpodobností do jarních měsíců 1948.

3. Protože i po tomto omezení se nebude dostávat asi 10 až 15 vagonů másla měsíčně pro zásobování dětí a mladistvých, dále těhotných žen a ovšem také mléka nebude dostatek, je potřeba počítat se snížením tučnosti konsumního mléka z 2.5% na 2%, aby tak byl získán tuk pro výrobu másla a kvantita tučného másla byla alespoň poněkud zvýšena.

4. Pro nedostatek mléka bylo také nutno omezit výrobu sýrů a zároveň snížit jejich tučnost (maximálně 20% tuku v sušině). Pro srovnání jest vhodné uvést, že v červnu t. r. bylo vyrobeno 110 vagonů sýra, v září však bude možno vyrobit jen asi 75 vagonů. Obdobná situace jest u konsumního tvarohu. Červnová výroba činila 137 vagonů, v září pak bude nutno výrobu omezit asi na 62 vagony konsumního tvarohu.

Tukové dávky byly proti loňskému roku zvýšeny u všech kategorií spotřebitelů o 10 až 60%. Situace ve výrobě je tato:

Ve výrobě másla je situace nejtíživější. Zásoby másla jsou nepatrné, ba téměř žádné, a z toho důvodu jsme musili zastavit výdej másla spotřebitelům starším 20 let.

Situace v sádle se proti stejné době roku loňského zlepšila jednak následkem zvýšené domácí produkce, zejména většího odvodu sádla ze živnostenských porážek a z části i z domácích porážek, jednak dovozem amerického sádla. Dávky sádla budou spotřebitelům nepřetržitě vydávány, a to ve větším množství než loňského roku.

Situace ve výrobě umělých tuků jedlých se ve III. čtvrtletí 1947 zlepšila především větším dovozem surovin, zejména kopry, kterou dovážíme z Filipin a holandské Indonesie. K zlepšení situace přispěla též domácí sklizeň olejnatých semen.

Zásoby surovin k výrobě umělých jedlých tuků přepočteny na margarin představují k dnešnímu dni asi 1200 vagonů.

Mohu prohlásit, že zásobování umělými tuky je zajištěno a že tukové dávky zůstanou v dosavadní výši nedotčeny.

Také na Slovensku zásobování tuky při dosavadních dávkách - 400 g vepřového sádla nebo 500 g margarinu nebo slaniny - není nikterak ohroženo, i když úroda olejnin potřebných k výrobě umělých jedlých tuků je slabá. Právě v těchto dnech došlo na Slovensko 113 vagonů vepřového sádla z Ameriky.

Ke dni 30. srpna 1947 vykazovaly slovenské továrny na margarin zásoby 266.486 kg olejů a 1,824.823 kg olejnatých semen. K uvedenému dni bylo na skladě též 460.180 kg vepřového sádla a 180.000 kg uzené slaniny.

Z plánovaného množství 400 mil. vajec bylo sebráno do konce srpna 1947 377 mil. a očekáváme, že plán bude splněn. Dovezeno bylo celkem 22 milionů vajec. Z tohoto množství bylo uloženo pro zimní zásobování do chladíren a vápenných jam 112 mil. vajec (plán byl 110 mil.). Proto bude možno i se sběrem, který je očekáván, zajistit dosavadní dávky: dětem do 6 let 12 vajec, dětem od 6 do 12 let 8 vajec a ostatním spotřebitelům 4 vejce skořápková až do konce roku 1947.

Zásobovací potíže mohly by nastat v lednu a v únoru 1948, kdy je již nutno počítati s novou snůškou, jejíž výše a doba je závislá na počasí.

Pro rok 1947 nebyla stanovena povinná dodávka jatečných hus a kachen. Očekává se přemístění většího množství hus a kachen ze Slovenska. Z vykoupeného zboží a dovozu je kryta potřeba velkých spotřebitelských míst, neboť venkov zásobuje se drůbeží přímo u výrobce. Dovoz jatečné drůbeže z Jugoslavie, Maďarska a Dánska je závislý na dovozních cenách a možnostech.

Paní a pánové! Taková je v podstatných a hrubých rysech naše dnešní zásobovací situace. Domnívám se, že musíme počítati s tím, že důsledky letošní všeobecné neúrody budou dalekosáhlé a že potrvají dva až tři roky.

Nejtěžší důsledky této všeobecné neúrody se projevují především pochopitelně v zemědělství, kde ztráty výroby rostlinné a živočišné budou dosahovat několika miliard. Je samozřejmé, že tyto ohromné ztráty není možno našemu zemědělství plně nahradit. Vládou povolené příplatky vyrovnají způsobené ztráty jenom z určité části. Není to nějaký zvláštní dar našemu zemědělství, ale je to jenom částečná náhrada utrpěné škody. Při tom škody, které utrpěli zemědělci drobní, nejsou ovšem zatím nahražovány.

Jestliže jsem mohl v úvodu prohlásit, že do letošních žní se naše vyživovací poměry stále zlepšovaly, pak hlavní zásluhu o to mají naši zemědělci (Potlesk.), kteří těžce a pilně pracují a poctivě plní své povinnosti. Jsem přesvědčen, paní a pánové, že i letos českoslovenští zemědělci dodají pro veřejné zásobování všechno, skutečně všechno, co mohou. (Potlesk.) Naši sedláci a chalupníci nenechali hladovět lid v době okupace a nenechají náš lid hladovět ani nyní.

Se zřetelem k celkové zásobovací situaci bude nutno, aby náš vyživovací plán pro tento rok byl pružný, aby mohl v některých měsících podle daného stavu zásob být změněn a aby se dávky potravin mohly přizpůsobovat skutečné zásobě.

Nutno zdůraznit že po celý rok nebudeme moci uvolnit žádný druh z potravin, vydávaných dosud na lístky, nýbrž bude nutno, projeví-li se toho potřeba, vázat i jiné druhy na lístky, pokud jsou dosud volné, aby tak byla dána záruka, že všichni spotřebitelé dostanou svůj spravedlivý díl. Bude též nutno se vrátit zpět k některým předpisům a opatřením, od nichž bylo upuštěno během minulého roku se zřetelem na tehdejší zlepšenou zásobovací situaci.

Z toho všeho, co jsem uvedl - a uvedl jsem věci tak, jak jsou, aniž bych cokoliv zkrášloval nebo zhoršoval - je patrno, že naše zásobovací situace bude v příštím hospodářském roce značně obtížná, ale nikoliv kritická. Můžeme a musíme ji zvládnout a jsem přesvědčen, že ji zvládneme. Vyslovil jsem přesvědčení, že naši zemědělci i letošního roku splní svoji povinnost vůči republice stejně dobře a vzorně, jako ji plnili dosud. Výsledky dosavadního výkupu chlebového obilí a také pšenice jsou toho dobrým a potěšitelným dokladem.

Od prvé chvíle po revoluci pomohl k překonání zásobovacích obtíží také obchod, družstevnictví, potravinářská řemesla i potravinářský průmysl. Věřím, že v této obtížné době vytrvají a že pomohou odstranit každého, kdo by se pokusil z obtížné situace v zásobování těžit a kořistit. Obracím se také na všecky naše spotřebitele a žádám je, aby nepropadali zbytečným obavám, neboť není k tomu důvodu. Uskrovnit se sice musíme, ale to, co jsme sklidili a vyrobili, a to, co dovezeme, nám stačí k zajištění přiměřené výživy.

Náš vyživovací plán nesmí být za žádných okolností rušen nákupem potravin na černém trhu. Proti černému obchodu a šmelině všeho druhu půjdeme všemi prostředky, které nám dává naše zákonodárství. (Potlesk.) Budeme také provádět důslednou a přísnou kontrolu všude, kde toho bude potřeba. Za žádných okolností nesmíme dopustit, aby na úkor celého národa vydělávali spekulanti a kořistníci. Všichni slušní a poctiví lidé v tomto státě musí spojit své úsilí, aby společnou prací a společnými obětmi byly všechny obtíže, s kterými se setkáváme, překonány tak, aby následky letošní neúrody byly co nejmenší a aby mohly být odstraněny co nejdříve.

Slavná sněmovno! Podal jsem zprávu o naší zásobovací a vyživovací situaci, která není nikterak radostná, ale mohu sněmovnu ujistit, že je to zpráva, která je založena na daných skutečnostech, zpráva, ze které musíme vycházet. Náš národní koláč bude letos menší, ale musíme s ním vystačit. To znamená, že nikdo z něho nesmí ujídat větší kus, než mu náleží. A to zároveň znamená, že musíme v celém státě, nejen ve výživě, ale v celém našem hospodářství hospodařit rozumně a šetrně a že musíme pracovat co nejvíce a tak, jak nejlépe dovedeme. (Potlesk.)

Místopředsedkyně Hodinová-Spurná: Přistoupíme k projednávání druhého odstavce pořadu, jímž je

2. Prohlášení ministra zemědělství Júlia Ďuriše podle § 61 jedn. řádu.

Prosím pana ministra, aby se ujal slova.

Minister Ďuriš: Slávna snemovňa! Je dokladom správnosti nášho plánovaného hospodárstva, že riešime a vyriešime ťažkosti spôsobené veľkým suchom. Je veľkým úspechom našej ľudovo-demokratickej republiky a našej vlády, že už tretí rok po vojne môžeme riešiť nielen povojnové ťažkosti, ale že vieme zvládnuť už aj mimoriadne veľké ťažkosti vyvolané suchom. Preto musíme všetci kvitovať veľmi pozitívne aj skutočnosť, ako sa naša vláda, parlament, všetky úrady a verejnosť zúčastňujú na riešení týchto ťažkostí. Súčasne musíme vysoko hodnotiť skutočnosť, že v dvojročnom pláne stanovený úkol v pôdohospodárstve pre rok 1947 naši roľníci zodpovedne splnili.

Osevný plán v rastlinnej výrobe na rok 1947 bol takto splnený:

Obilniny: plánovaná plocha 2,838.000 ha, osiata plocha 2,798.000 ha, teda 98,6 %.

Kukurica: plánovaná plocha 123.000 ha, osiata plocha 121.000 ha,
t. j. 98,7 %.

Zemiaky: 651.000 ha plánovaných, osiata plocha 612.000 ha, t. j. 94%.

Cukrovka: plánovaná plocha 186.000 ha, osiata plocha 182.000 ha, v percentách 97,8.

Olejniny: plánovaná plocha 150.000 ha, osiata plocha 86.000 ha, t. j. 57,6 %.

Ovšem sucho prekazilo, aby sa táto práca roľníkov prejavila aj v predpokladanom výnose.

Škody a starosti, ktoré vzájomnou spoluprácou musíme teraz riešiť, sú veľké. Pri zisťovaní škôd vychádzame zo skutočných škôd spôsobených suchom, to znamená z rozdielu medzi úrodou z minulého roku a medzi úrodou dnešnou. Okrem toho zvlášť zisťujeme škodu na tržbe, to znamená rozdiel medzi minuloročnou tržbou a medzi predpokladanou tohoročnou tržbou roľníkov. Pri zisťovaní skutočnej škody roľníkov, to znamená rozdielu medzi vlaňajšou a tohoročnou úrodou, je potrebné si uvedomiť, že sucho spôsobuje škody nielen roľníkom, ale celému národnému hospodárstvu. A tu vzniká najvážnejší a najťažší problém: do akej miery a akým spôsobom je schopné naše národné hospodárstvo nahradiť tieto škody. Pozrime sa aké sú tieto škody.

1. V rastlinnej produkcii: Obilniny: v roku 1946 úroda obilnín činila v Československu 4 mil. ton, úroda obilnín v r. 1947 sa odhaduje na 3 mil. ton. Celková strata pri zmenšenej úrode o 1 mil. ton činí približne 3 miliardy Kčs.

Keď zisťujeme škody na tržbe, potom dochádzame k týmto číslam: V hospodárskom roku 1946/47 bolo vykúpené 1,276.000 ton obilnín. V hospodárskom roku 1947/48 sa odhaduje výkup na 930.000 ton. Tržba takto zmenšená o 350.000 ton znamená stratu približne jednej miliardy Kčs.

Tým istým spôsobom vypočítané škody v celej rastlinnej výrobe dávajú toto súhrnné číslo: škody u obilnín na úrode 3 miliardy Kčs, z toho na tržbe 1.500,000.000 Kčs. Zemiaky na úrode 2.800,000.000 Kčs, z toho na tržbe asi 475,000.000 Kčs. Strukoviny na úrode 76,000.000 Kčs, na tržbe 7 mil. Kčs. Zelenina na úrode 600 mil. Kčs, na tržbe 35 mil. Kčs. Cukrová repa na úrode 930 mil. Kčs, o úhrade vláda ešte len bude jednať. Olejniny na úrode 10 mil. Kčs, na tržbe 7 mil. Kčs. Kukurica na úrode 120 mil. Kčs, o náhrade škôd na tržbe vláda ešte len bude jednať. Krmivá na úrode 3.466,000.000 Kčs, škody na tržbe je veľmi složité zistiť. Spolu: škody na úrode v rastlinnej výrobe 11 miliárd Kčs, z toho škody na tržbe, resp. sa uhradí 3.080,000.000 Kčs.

2. škody v živočíšnej výrobe: Zistiť škody u hospodárskych zvierat pre tento rok je veľmi složité. Hlavné škody u hospodárskeho zvieratstva sa neprejavujú natoľko v tržbe ako na strate prírastku, ďalej na zhoršení zdravotného stavu, na snížení stavu dobytka a na iných stratách, ktoré sa rozprestierajú na niekoľko rokov. Pritom treba zas na druhej strane odpočítať zmenšené výrobné náklady v dôsledku nižšieho stavu dobytka. Preto k týmto škodám môžeme prihliadnuť len približným odhadom v konečnom súhrne všetkých škôd v pôdohospodárskej výrobe.

U mlieka a masla škoda vo výrobe obnáša 1.900,000.000 Kčs a na tržbe 700 mil. Kčs.

Keď počítame súhrnné škody v rastlinnej a živočíšnej výrobe, obnáša škoda na úrode, poťažne na výrobe pôdohospodárskej asi 15 miliárd Kčs, z toho škoda na tržbe asi 4 miliardy Kčs. Inými slovami: Keď predpokladaný celý národný dôchodok činí 200 miliárd, z čoho pripadá na pôdohospodársku výrobu 60 miliárd, obnáša celková škoda 25 % dôchodku z pôdohospodárskej výroby.

Ako som už vyššie spomenul, tieto škody, spôsobené suchom, majú odraz v celom národnom hospodárstve a objavujú sa aj vo výsledkoch plnenia dvojročného plánu. V živočíšnej výrobe a v lesnom hospodárstve napríklad budeme do určitej miery musieť s tým počítať aj v budúcich rokoch.

Preto pri otázke náhrady škôd sme vychádzali predovšetkým z potreby zaistiť roľníkom plnú tržbu tým, že sa im nahradia škody utrpené poklesom tržby. Všetkým nám je však jasné za prvé, že nie všetci roľníci môžu pri dnešnej nízkej úrode predávať, a za druhé, že náhrada škody za zmenšenú tržbu neznamená plné odškodnenie za zmenšenú úrodu.