Dovolte, abych také ocenil snahu naší vlády o pomoc našim zemědělcům. A říkám upřímně a otevřeně, že je to po prvé, kdy se tu vláda rozdělila o risiko velké zemědělské práce. I když opatření vlády jenom částečně, z jedné třetiny nahrazuje všechny úbytky, které tu vznikly zemědělské tržbě, přece je to pomoc taková, jakou nikdy před tím v historii naše zemědělství nedostalo. Svědčí to o nových názorech na naše zemědělství, svědči to o novém duchu naší hospodářské politiky, v níž přímo také naše zemědělství má svůj příznivý přínos. Proto naše strana bude pracovat k rychlému odstranění kritické situace v naší zemědělské výrobě, k němuž chce přispět poctivým úsilím o dlouhodobé řešení zemědělských otázek. Naše zemědělská komise věnovala velikou energii této přípravě a jsme proto proti politice nahodilých improvisací, jsme proto pro uklidnění sporů, jež musí ovšem také předcházet uznání chyb a omylů. Voláme po zodborněni všude a ve všem. Varujeme před politikou moci a dáváme přednost politice smluveného pořádku. Chceme spolupracovat, soutěžit a pomáhat k zvýšení zemědělské výroby. Chceme se kladně stavět ke všem otázkám moderní a pokrokové zemědělské politiky. Chceme jít cestou klidného vývoje a zlepšovat soustavně sociální a hospodářské postavení našeho rolníka. Vývoj nás musí vést k pořádku, k spokojenosti, ke zvýšení životní úrovně. Chaos a spory vedly by nás k tomu, že by také zemědělec nakonec nedostal to, co od našeho národního a státního hospodářství čeká.

Cíle zemědělské politiky čs. sociální demokracie jsou jasné. Nemají postranních úmyslů, jsou pro obrodu selství v levé, socialistické orientaci, při respektováni všech soukromých vztahů k půdě. Je to cesta, kterou jedině můžeme naší vesnici dostat z určitých obtíží. Zemědělská politika, a to bylo z projevů obou pánů ministrů jasné, stala a stává se základní otázkou naší republiky. Dělat špatnou politiku znamená jít cestou bídy, hladu a snižování úrovně. Dělat dobrou politiku znamená jít cestou vzhůru. A proto to není dnes záležitost jenom chalupníků a sedláků, je to záležitost státních zaměstnanců jako našeho dělnictva v továrnách, všech našich vrstev a naší inteligence. A tyto vrstvy často se nás ptají: Děláme naší zemědělskou politiku tak, abychom jim také po této stránce mohli zaručit všechno to, co oni ve skladbě našeho hospodářství potřebují? A právě ten velký otazník, abychom v zemědělské politice všechno dělali také s hlediska druhého břehu, musí nás vést a povede k revisi mnohých názorů a mnohých myšlenek. Jen cesta pokojného a klidného vývoje v zemědělství může být cestou zvyšování výroby, může být cestou, která nám uchrání devisy, která nás uchrání intervencí, která nás uchrání mnohých potíží, které máme teď na mezinárodních trzích, která nás povede k tomu, aby také vyživovací situace našich měst mohla být taková, jak si všichni v duchu přejeme. Proto chci ke konci sdělit odhodlání našeho klubu a celé naší strany, přispět nejširší naší iniciativou a také nejvyšší měrou odpovědnosti k řešení všech těžkých zemědělských otázek naší republiky. (Potlesk.)

Předseda: Uděluji dále slovo panu posl. Firtovi.

Posl. Firt: Slavná sněmovno!

Výklad pánů ministrů Majera a Ďuriše dává nám podnět, abychom podrobili věcné diskusi a spravedlivé kritice vládní politiku v otázkách našeho zemědělství a naší výživy.

Meritorním rozborem exposé pánů ministrů bude se zabývati několik mých klubovních kolegů. Já sám bych rád pověděl, jak se díváme na finanční a hospodářské řešení oněch těžkých problémů a úkolů, které živelná katastrofa v podobě sucha a neúrody nakupila v cestu našeho budovatelského díla. Jsou to samy o sobě veliké úkoly, které naší generaci uložila poválečná doba s celým tím dědictvím nacistické okupace, válečné vichřice a poválečné všeobecné demoralisace. Rozvrácená měna, pobořená města a dědiny, statisíce chorých invalidních občanů a desítky tisíců vdov a sirotků, problém osidlování našeho pohraničí a strukturální změny, způsobené naším revolučním zákonodárstvím, dvouletý plán, na němž jsme se všichni svorně shodli, to vše jsou úkoly, ukládající skorem nadlidské výkony. Úkoly, ukládající současně především obětavost, snášelivost, střízlivost, úspornost a hlavně věcnost. (Potlesk.)

Jestliže ještě nepřízeň přírody rozšířila tyto problémy o další starosti, jak nasytit náš lid, jak zemědělci nahradit alespoň z části odměnu za práci, kterou konal ve prospěch celého národa, odměnu, o kterou ho nepřízeň přírody připravila, pak by měla býti naše národní solidarita v těchto kritických chvílích ještě více upevňována. Ještě více bychom se měli v hodině neštěstí, jak bývá mezi slušnými lidmi v prostém životě občanském zvykem, k sobě přimknouti, vzájemně se podporovati, společně věci promýšlet a vymýšleti nejlepší cestu k překonáni této krise, kterou jsme nečekali a na jejíž možnosti jsme se bohužel nepřipravili. (Potlesk.)

Budiž mi hned na tomto místě dovoleno připomenouti, že jsem již při projednávání rozpočtu zvedl varovný hlas, abychom nespoléhali jen na odhad našeho národního důchodu, byť i správně vypočítaného, nebo odhad zůstává odhadem a i při nejlepší vůli může být nepříjemně korigován osudovými událostmi,jejichž zvládnutí není v lidských silách. Odhad našeho národního důchodu, který byl vyčíslen v důvodové zprávě k rozpočtu na rok 1947 částkou 160 miliard, byl nám nyní nepřízní úrody snížen o značné částky. Mám zde na mysli, a říkám to proto, aby nebylo omylu, že nejde o číselné vyjádření národního důchodu, nýbrž o statky, které se neurodily a nebudou vyrobeny. Katastrofální sucho nezpůsobilo totiž jen přímý produkční úbytek v zemědělství samém, nýbrž snížilo ještě na příklad výrobu elektrického proudu se všemi dalšími důsledky. Pro nedostatek vody není možno plnit dopravní úkoly na splavných řekách a tak podobně. Tím vypadne z očekávaného národního důchodu jistě značná část, kterou si v této chvíli netroufám odhadnout, ale kterou lze počítati jistě nikoliv v milionech, nýbrž v miliardách. Náš reálný národní důchod, lépe řečeno náš národní produkt, bude tudíž i za předpokladu stoprocentního výrobního plánu v ostatních výrobních oborech podstatně nižší, než jsme předpokládali. A z této skutečnosti je zapotřebí vyvoditi veškeré důsledky v další hospodářské a finanční politice státu. To mělo být a musí býti, slavná sněmovno, základem naší debaty, má-li býti tato debata věcná, nesobecká a státotvorná. Kdo tuto debatu stáčí na jiné pole, na pole politické licitace a agitace, ať nemluví o vlastenectví. (Potlesk.)

Z národního neštěstí - a tak nám správně pan ministr Majer označil katastrofální neúrodu - nelze vytvářeti ovzduší politické licitace, agitace, pranýřování a zrádcování, které musí nezbytné vésti šílence nebo desperáty k atentátu na odpovědné muže ve státě. (Potlesk.) Jest velice litovati, že počáteční neshody ve vládě, kdy se návrh ministra financí na řešení úhrady příplatků zemědělcům setkal s nesouhlasem všech ostatních politických stran kromě strany komunistické, bylo zneužito k veřejnému pranýřování oněch ministrů, kteří pro tento první, a po našem soudu nepromyšlený návrh nehlasovali. Do občanstva, do této doby málo informovaného, bylo hozeno na první pohled velmi líbivé, ale ve své nepravdivosti velmi krátkonohé heslo o milionářích, heslo, které mělo lidu namluviti, že nějakou novou dávkou z majetku, kterou by byli postiženi milionáři, by mohla býti zahojena rána, zasazená našemu národnímu hospodářství přírodou. Toto heslo zdanění milionářů je ještě dnes doporučováno jako nějaká zázračná mast. Ale tak, jako fušerství v lékařství je sice líbivé, ale zrádné a pacientovi neprospívá, nýbrž jeho zdraví dále ohrožuje a tahá mu zbytečné peníze z kapes, tak také fušerství v národním hospodářství jen ohlupuje, olupuje, ale neuzdravuje. (Hlučný potlesk.)

Není pravda, že se čs. národní socialisté postavili proti původnímu návrhu ministerstva financí, protože chtěli chránit 35.000 milionářů. Pravda je, že nechtějí chránit milionáře skutečné, ale chtějí chránit náš stát a národ před novými národohospodářskými škodami. Chtějí chránit všechny naše občany před zbytečnými břemeny, chtějí, aby největším podílem na reparaci škod se podíleli především ti, pro něž je to únosné, kteří mají tak vysoké příjmy, že nové jejich zatížení je ani na životě, ani na zdraví, ale ani také na výrobnosti neohrožuje. Tyto vrstvy bez ohledu na to, jsou-li na základě přihlášek k dávce z majetku zařazeny mezi milionáře nebo ne, mají býti v první řadě postiženy, a to jednak přímo, přirážkou k dani důchodové, jednak nepřímo zvýšením všech daní na luxusní předměty, případně zavedením nových daní a dávek na luxusní předměty, které dosud zdaněny nejsou. (Předsednictví převzal místopředseda dr Ševčík.)

Po našem soudu není milionářem jen ten, kdo má milion korun ve vázaných vkladech, ale také, a hlavně ten, kterému náš lidově demokratický režim umožňuje důchody z jakéhokoliv pramene prýštící, které odpovídají a umožňují životní úroveň milionáře. Čili, jak to velmi populárně vyjádřil ministr Jan Masaryk: "kterým dnešní režim sype." (Potlesk.)

Jsme přesvědčeni, že číslice 35.000 milionářů vznikla spíše v dílně propagandisty než ve statistikách. (Potlesk.) Pochybujeme dodnes, že by mohlo zdanění tak zvaných milionářů vynésti oněch 6 miliard, o nichž noviny jedné politické strany tak hlučně mluví. Celá dávka z majetku vynesla přece necelé 4 miliardy - dávka z majetku, nikoli z přírůstku - ačkoliv ji platili všichni poplatníci počínaje majetky od 150.000 Kčs nahoru - svobodní 150.000, ženatí 300.000. Přihlášek bylo podáno celkem 117.000, sazba dávky z majetku byla progresivní a šla až na 30 %. Jestliže jsme tedy získali při vysokých sazbách 3.8 miliardy, je přece vyloučeno získat zdaněním milionářů, i kdyby jich bylo 35.000, dvakrát tolik. Dosud nám nikdo úřední čísla nepředložil. Podle soukromých odhadů může býti celkový počet osob s přiznaným majetkem nad jeden milion korun přibližně 7.000-8.000 a v tom jsou zahrnuty jak majetky domovní, tak zemědělské, průmyslové i obchodní podniky.

Naproti tomu pan ministr financí a jeho tisk tvrdí, že je u nás 35.000 milionářů. Budeme všichni a s námi celá veřejnost velmi zvědavi, až nám pan ministr financí a jeho tisk vysvětlí, jakým počtem k těmto závěrům dospěli. I když se to pak v tisku popíralo, lze jasně dokázati, že původní návrh ministerstva financí, lze-li ovšem v tomto případě o návrhu mluvit, počítal s uvalením dávky již na ty, jichž majetek činí 400.000 Kčs u svobodných. To jsou tedy podle ministerstva financí také milionáři. Dovede si zajisté každý z vás vypočíst, že bychom museli v tomto případě postihnouti velký počet menších a středních zemědělců, kterým by se to na jedné straně dávalo a v daleko větším měřítku bralo, majitelů rodinných domků, živností a podniků. Slyším už námitku, že od doby, kdy se podávaly přihlášky k dávce z majetku, se tento majetek zhodnotil tím, že byla zvýšena cenová hladina o trojnásobek. Zvyšováním cenové hladiny, vážené shromáždění, lze ovšem zavésti umělou líheň na milionáře. (Potlesk.) Inflačním procesem je možno udělati milionáře i z těch nejchudších a nejubožejších občanů. Jsem však přesvědčen, že si naše finanční správa nechce vzíti příklad z Maďarska a Rumunska, a proto varujeme co nejdůrazněji a nejnaléhavěji před nedomyšlenými finančními operacemi, které by naše hospodářství mohly uvrhnouti do zmatku a bídy, jejichž důsledků se nechci ani domýšleti.

Pan ministr financí a jeho tisk prohlašují, že uvalení nové dávky by nezpůsobilo žádných zvláštních administrativních obtíží, poněvadž by-bylo možno snadno a jednoduše použíti výsledků přihlašovacího řízení k dávce z majetku při nápravě naší měny. Ptám se však, jak chce potom pan ministr financí postihnouti všechny ty konjunkturální spekulanty a šmelináře, kteří si na úkor naší hospodářské výstavby, na úkor nejširších vrstev našeho lidu nahromadili v nové měně opravdové miliony? Chce snad pan ministr financí opět postihnouti jen ty dobré hospodáře a střádaly, kteří si celoživotní prací vytvořili hodnoty, mající je zabezpečovati ve stáří, v nemoci a v jiných nepřízních života, ve prospěch nových kořistníků a zbohatlíků? Jestliže ano, pak říkám otevřeně, aby nebylo žádných pochybností, že nemůžeme souhlasiti s takovým řešením úhrady zemědělských příplatků. Nemůžeme s tím souhlasiti proto, že by to ohrožovalo základy existence našeho drobného a středního člověka. Nemůžeme s tím souhlasiti proto, že by to podlamovalo důvěru v možnost opravdového hospodaření. Nemůžeme s tím souhlasiti proto, že by to bylo nespravedlivé a protisociální.

Pan ministr financí mluvil také, pokud vím, o možnosti stanoviti nové přihláškové termíny, na př. k 1. říjnu 1947. Nebudu ze široka unavovat kritikou této druhé eventuality. Dovolte mi jen několik poznámek. Pokud vím, počítalo se, že vyměřovací náklady naší měnové dávky budou činit částky, jdoucí do stamilionů. Tvrdím, že vyměřovací náklady druhé dávky by nebyly o nic menší. Avšak kromě toho by to znamenalo takové zatížení vyměřovacích úřadů, že by stát v daňovém úniku utrpěl na normálních daňových příjmech ztráty mnohonásobné. A k tomu chci říci ještě něco, co, pokud vím, vysloveno nebylo. Měl-li pan ministr financí upřímně v úmyslu postihnouti ty nové zbohatlíky, neměl on a neměla jeho strana a neměl její tisk s tím chodit napřed na propagační a agitační buben. Tak, jak to udělali, se opravdu o všechny ty konjunkturální zbohatlíky a šmelináře velmi zasloužili. (Potlesk.) A nepochybuji o tom, že jim budou vděčni za to, že je napřed svou agitací na nebezpečí, které jim hrozí, upozornili. Neboť zatím co se v naší politické aréně rozpoutala vřava osočování, skandalisování a pranýřování, všichni ti konjunkturální zbohatlíci třetí republiky pěkně v klidu ulejvají své peníze do předmětů těžko postižitelných, jako jsou koberce, obrazy, šperky, což ovšem poctiví podnikatelé, kteří své peníze potřebují do provozu podniku, učiniti nemohou. (Potlesk.)

V zájmu spravedlnosti a v zájmu poctivého hospodaření je třeba vysloviti opravdové politování, že pan ministr financi příslušný návrh, který měl zachytnout konjunkturální přírůstky, v tichosti ve svém ministerstvu nepřipravil a nepostaral se, aby se naše finanční úřady vybavily dostatečným počtem úředníků. Vždyť jsme mohli zmobilisovati dobrovolné brigády z jiných úřadů, bank a jiných finančních podniků, tak aby vybírání běžných daní - a o ty také jde, tam je také ještě miliarda k nalezení - jakož i podchycení skutečných nepřiměřených důchodů, mohlo být provedeno rázně, ovšem bez politické propagandy.

Shrnuji: Nová dávka z majetku by stála státní správu nepřiměřená nová vydání, byla by nesociální, poněvadž by postihla spravedlivé a dala uniknouti nespravedlivým. Byla by ranou do těžce budované morálky střádalů a její finanční efekt by nepřinesl žádoucího výsledku. Jednou části spravedlivého řešení celého problému je, jak už jsem řekl, zvýšení luxusních daní a jejich případné nové zavedení, dále mimořádná přirážka k dani z nejvyšších důchodů, při čemž by zvýšenou přirážkou mohly býti postiženy důchody, které jsou podloženy větším majetkem. Tady můžeme postihnout milionáře.

Čs. strana národně socialistická připravila svůj podrobný návrh; čeká jen, až přestanou mluvit agitační houfnice a až se začne opět hovořiti rozumně, hospodářsky, zkrátka: až zvítězí rozumně a hospodářsky podložená úvaha nad celou tou vřavou dnešních dnů. Ostatně ze společného provolání stran komunistické a sociálně demokratické jsme se dověděli, že se tyto strany dohodly na společném návrhu. Nepředpokládám, že representanti strany sociálně demokratické přistoupili na původní návrh ministra financí, který jejich předseda označil za dětinství a legraci. Neznám to, na čem se obě tyto strany shodly, předpokládám, že nový návrh bude věcný, oproštěný od agitační demagogie, že bude logicky odůvodněn a že bude spravedlivý, jak se sluší na republiku, která chce i nadále demokratickými metodami spět k socialismu. Náš demokratický socialismus musí znamenati pokojný vývoj k blahobytu, a ne k rozeštvávání, z něhož nemůže vyrůsti nic jiného než atentáty, rozvrat a bída.

Blížíme se konci prvního roku našeho dvouletého budovatelského plánu. Chceme-li opravdu splniti velké úkoly obnovy a výstavby, které jsme si uložili, musíme stále a na každém kroku opravdově hospodařiti. Bylo by chybou, kdybychom si zde nepřiznali, že neúroda, která nás postihla, je něco, co nás musí nutit, abychom pracovali a hospodařili ještě lépe. Musíme si všichni uvědomit, že úbytek zemědělské produkce, způsobený suchem, nenahradíme žádným řečněním, žádnou agitací a také žádnou finanční operací, byť i byla sebedůmyslněji vymyšlena. I kdyby se nám podařilo dovézti z ciziny vše, čeho je nám zapotřebí ke krytí slušných zásobovacích dávek, nevyhneme se v žádném případě jistému snížení životní úrovně. Dnes již bohužel neexistuje UNRRA, která by nám utrpěné škody bez placení nahradila. Dnes je pro nás každý dovoz potravin, krmiv atp. obchodem, za který musíme platit výsledky své práce, výsledky práce našeho průmyslu, jimiž bychom mohli jinak zásobiti vlastní domácí trh.

Postižením nejvyšších důchodů podvážeme také možnosti černého trhu, který bují tam, kde zboží ubývá a nepřiměřené důchody trvají. Je proto nezbytně třeba, abychom všechny přítomné i budoucí hospodářské úkoly řešili s pocitem největší odpovědnosti a kázně. Čím více odpovědnosti a kázně projevíme, tím rychleji a snadněji překonáme nynější tíseň.

Jak jsem již řekl, úbytek zemědělské produkce znamená pro nás nižší reálný národní důchod, než byl předpokládán. Jestliže jsme se rozhodli do jisté míry uhraditi ztrátu na výnosech a důchodech zemědělského obyvatelstva, nejednali bychom správně, kdybychom ponechali nedotčeny nejvyšší důchody ostatních vrstev obyvatelstva, říkám, nejvyšší důchody, které zůstaly při živelní pohromě, jež nás stihla, nezkráceny. I to je pro nás vážný důvod, abychom hledali část řešení postižením nejvyšších důchodů, a nikoliv abychom v době, kdy chceme budovati, žili z podstaty.

Dovolte mi, slavná sněmovno, ještě jednu připomínku. Když jsme sestavovali rozpočet na letošní rok, uvažovali jsme také, jaké zatížení znamenají veřejné výdaje pro předpokládaný národní důchod. Pamatujte, prosím, na to, že i tyto úvahy musíme revidovat, musíme zpřísnit. Národní důchod neočekávaně snížený nepřízní přírody, kterou bohužel nelze podrobiti plánovanému hospodářství, snese zatížení jen nižší kvótou veřejných výdajů, než kdybychom měli národní důchod nezmenšený. Proto musíme ještě naléhavěji než dříve šetřit, a to ihned, ještě v rozpočtu na r. 1947. Zde opět nemají míti slovo agitky, ale rozpočtoví referenti jednotlivých resortů, ministerstvo financí, nejvyšší účetní kontrolní úřad a úsporná parlamentní komise.