Navrhujeme proto, aby v zájmu našich rolníků byla tato distribuce organisována tak, aby 1) dostalo se jim za konání jejich povinností v této době i v budoucnosti práva na odbyt jejich výrobků, které nabídnou veřejnému zásobování, 2) aby cenová politika byla v celém státě jednotná, aby v celém státě byly jednotné výkupní ceny, aby vývoz a dovoz zemědělských produktů byl úzce koordinován s domácí zemědělskou potřebou, dále pak aby distribuce zemědělských výrobků nebyla již vykonávána starým způsobem, nýbrž jako služba rolníku a konsumentu.

Pro splnění těchto základních požadavků navrhujeme reorganisaci distribuce vytvořením jednoho národního distribučního ústředí za účasti ministerstev zemědělství, výživy, vnitřního a zahraničního obchodu a financí, dále pak aby se na správě účastnili zástupci zemědělců, výrobců a spotřebitelů. Ústředí by mělo funkci řídící, normativní a koordinační a zajištěnou účast na plánování.

Za účelem plnění obchodních úkolů navrhujeme pak zřízení čtyř státních výsadních společností, a to: obilní společnosti, společnosti pro dobytek a maso, společnosti pro mléko a vejce a společnosti pro brambory, zeleninu a ovoce. Na správě těchto společností podíleli by se především zástupci zemědělců a konsumentů.

Odmítáme tvoření nějakých nových akciových společností proto, abychom pánům velkoobchodníkům, vývozcům a dovozcům příliš mnoho neublížili. Tyto společnosti by svoji funkci výkupu zemědělských výrobků přenesly především na zemědělská družstva a maloobchodní složky by podpořily vyřazením velkoobchodu. Současně se zřízením této nové distribuční organisace navrhujeme zrušení trhových svazů, které i přes různé nedostatky splnily svůj úkol - což nelze říci o zahradnicko-vinařském svazu - jistě lépe, než jak si to mnozí páni představuji, jak to také z jejich návrhů vyplývá. Volají po jejich zrušení, aniž by řekli, čím a jak mají býti nahrazeny. Pokud však lze z jejich projevů usouditi, zdá se, že jim jde o návrat starého svobodného způsobu obchodování, t. j. o posílení velkoobchodu a šmeliny.

To nejlépe posoudíme, srovnáme-li zásobovací poměry v českých zemích s poměry na Slovensku nebo v jiných státech. Pokládáme náš návrh za takový, že umožní uvedené požadavky splnit, přinese zjednodušení, ale i pořádek v distribuci, v dovozu i vývozu.

Pokud jde o distribuci a předpokládané úkoly, které náš návrh ukládá hlavně zemědělskému družstevnictví, je zapotřebí, aby zemědělská družstva byla včas na tyto úkoly připravena. Pokládáme proto za nutné, aby v dohledné době byly předloženy zákony o jednotném družstevnictví a nový zákon družstevní. Náš návrh je prvním krokem, který má na mysli demokratisaci družstev a rozšíření členských práv jednotlivých družstev. Musí to být zákon, který by odstranil cizí prvky v družstevnictví, zavlečené tam v minulých dobách lidmi druhu Feierabendova, kteří naše družstva přeorganisovali od služby rolníkům na obchod, aby za výdělky, peníze našich rolníků, kupovali si místa ve správních radách zbrojovek, rafinerií, bank a pod., aby tam spolu s průmyslovými a bankovními magnáty upevňovali svoji hospodářskou a politickou moc. Jsme přesvědčeni, že nový družstevní zákon, který bude mít na mysli potřeby našich rolníků a distribuce, nebude znamenat jenom demokratisaci, ale přispěje našemu družstevnictví v plnění jeho nových úkolů.

Uvedené však nepotvrzuje jenom správnost cenové politiky, ale současně také odůvodňuje náš požadavek, aby byl v distribuci proveden radikální pořádek, aby tak šmelinářům a nezodpovědným velkoobchodníkům, vývozcům i dovozcům, byly v době, kdy lid musí šetřit, znemožněny bezpracné milionové zisky.

Odmítáme i zde jakékoli volání po starém pořádku, protože rolníci nejlépe dovedou posoudit, co by pro ně znamenal. Nechceme, aby se opakovaly známé svobodné trhy, na kterých rolník neobdržel za svoji práci to, co potřeboval, nýbrž to, co mu kupující dávali. A výsledek? Zadlužení a exekuce, které jsem uvedl. Snesl jsem některé doklady, abych v souvislosti se situací ukázal, že naše strana nedá a nemůže dát souhlas k tomu, aby se kdokoliv snažil na účet rolníků a lidu ze společného koláče, zmenšeného neúrodou, zachránit nezmenšený podíl někomu jinému, než pracujícímu lidu samému.

Jsme přesvědčeni, že v prosazování nastoupené cesty nás bude pracující lid a naši rolníci dále podporovat tak, jak tomu bylo až dosud, ba že jejich úsilí o udržení této cesty bude ještě zvýšeno a tím také důvěra lidu v lidově demokratický systém, v budování šťastnější budoucnosti stále poroste.

Za naši práci odměnili nás nejen dělníci, nýbrž i rolníci důvěrou. My si této důvěry vážíme a učiníme všechno, aby ještě vzrostla, a proto budeme ve smyslu hradeckého programu dále usilovat o to, aby půda u nás v republice patřila jen těm, kteří na ní pracují.

Jsme hrdi na to, že zákon o revisi první pozemkové reformy je ze značné části naším dílem, i když se někteří naši političtí kolegové pokoušejí jej při projednávání v zemědělském výboru zhoršit.

Je třeba také konstatovat, že i v otázkách mechanisace zemědělské výroby jdeme rychleji ku předu, že dnes rolníci od znárodněného průmyslu dostávají více, než tomu bylo v minulosti. Dosud jsme měli v našem zemědělství 6.000 traktorů s příslušnou strojovou garniturou. To je výsledek bídné zemědělské politiky dřívějších dob. Avšak dvouletým plánem dáváme našemu zemědělství 12.000 traktorů s příslušnou strojovou garniturou a ještě podle stanoveného plánu zvyšujeme celkovou výrobu zemědělských strojů, poněvadž potřeba zemědělství je daleko vyšší a zemědělci jsou v situaci, že si proti dřívějším dobám mohou stroje opravdu koupit.

Zjednodušení daní a snížení daňového břemene, rolníkům často slibované v minulosti, zvláště však před volbami, bude uskutečněno novým zákonem o zemědělské dani. K provedení nutných investic ke scelování, k nákupu půdy, k mechanisaci a pod. bude rolníkům sloužit zákon o levném zemědělském úvěru. Na cestě odstraňování disparity mezi životem našich rolníků a ostatního pracujícího lidu uskutečníme do konce dvouletky národní pojištění pro rolníky; zabezpečíme je tak stejnou měrou jako ostatní pracující lid v nemoci, invaliditě i stáří. Taková je naše cesta nové zemědělské politiky, to je cesta lidově demokratického režimu, ve kterou rolníci věří a budou věřit.

Všichni zemědělci bez rozdílu politického přesvědčení souhlasí nejen se šesti Ďurišovými zákony, nýbrž i s hradeckým programem, který povznáší naše zemědělství a postupně odstraňuje staré rozdíly mezi životem na vsi a ve městě i staré hříchy a staré těžké dědictví dřívější zemědělské politiky. Nedovedeme pochopit stanovisko některých pánů poslanců, kteří na jedné straně odsuzuji šest zemědělských zákonů a staví se proti nim a na druhé straně při poslední debatě o revisi pozemkové reformy nám tady v parlamentě prohlašovali, že zásady hradeckého programu jsou vlastně jejich programem, který mají v programu dokonce již plných 50 let. Myslím, že jádro sporu mezi námi a těmito pány poslanci a jejich stranami spočívá v tom, jak to zde již minule vyjádřil posl. soudr. Nepomucký. Vy jste to měli, pánové, v programu plných 50 let a máte to v programu ještě dnes, ale někteří z vás by to chtěli mít v programu ještě dalších 50 let. Naproti tomu my, komunistická strana, a spolek dělníků s rolníky a pracujícím lidem může staré požadavky rolnictva, dříve neuskutečňované, splniti v nejbližší době, jak to žádá a jak se o to zasazuje náš ministr soudruh Ďuriš.

A rolnictvo právě na příkladě současné veliké pomoci v době sucha a neúrody se přesvědčuje, že jeho tužby, jeho stará přání mohou být uskutečněna jenom v plánovitém hospodářství lidové demokracie a v jeho pevném a bratrském spolku s dělníky a ostatním pracujícím lidem.

Ano, máme úspěchy ve výstavbě republiky a ve společném budování a tyto úspěchy maří všechny nekalé plány reakčních sil v našem státě. Naši rolníci v dobách pro náš národ osudných šli správnou cestou a proto i dnes odmítají pokusy o změnu naší zahraniční politiky, a to proto, že mají republiku rádi a přesvědčili se, že zahraniční politika, orientovaná především na spolupráci slovanských národů a demokratických sil světa, je jim zárukou klidného budování a zabezpečuje mír, který si rolníci vysoko cení. Současně odmítáme jakékoli pokusy o zvrat ve výstavbě naší republiky a nedovolíme návrat starých dob ani v tom případě, jsou-li u nás lidé, kterým se po nich stýská. Rolníci nepostrádají nic dobrého z předmnichovské republiky a po špatném netouží. Věříme, že společnou prací zdoláme všechny problémy ve výstavbě našeho zemědělství, že plánovanou výrobu doplníme plánovanou distribucí a že úkolem plánovaného hospodářství bude investovat především tam, kde je toho nejvíce zapotřebí, na co staří hospodáři zapomínali, totiž do zemědělské výroby. Zárukou, že tomu tak bude, je budovatelská jednota našeho lidu, naše Národní fronta, která umožňuje řešit daleko rychleji problémy naší vesnice. Přesvědčili jsme se, že není lepší cesty než té, kterou jsme 5. května nastoupili. Je to cesta, která nepomáhá jen nám, ale i rolnickým ženám zvýšiti životní úroveň, ulehčiti jim dřinu, žiti spokojenějším a šťastnějším životem. Zůstaneme proto my komunističtí rolníci věrni této dělníky nastoupené cestě, zůstaneme věrni slavné tradici našich předků v přesvědčeni, že s námi za splněním vytčených úkolů půjdou všechny demokratické a pokrokové síly v našem národě. Zkušenosti nám dokázaly, že je to jediná cesta, která vede k dosud nevídanému rozkvětu naší republiky a nám i našim dětem zajišťuje šťastnější budoucnost. (Potlesk.)

Podpredseda dr Ševčík: Ďalším rečníkom je p. posl. Plesl. Dávám mu slovo.

Posl. Plesl: Pane předsedo, paní a pánové!

Výkladem pánů ministrů výživy a zemědělství se budu zabývat hlavně s hlediska zemědělců jižní a jihovýchodní Moravy. Dovolte, abych stručně úvodem načrtl obraz hospodářských poměrů, jaké v důsledku katastrofálního sucha zavládly v celé této oblasti. Tragika tohoto výjimečně zlého roku pro zemědělce je v tomto kraji do neúnosnosti vyhrocena okolností, že je postihuje vývojem poměrů předcházejících dvou let oslabené až k naprosté neodolnosti. Válečné události na jaře r. 1945 způsobily v tomto kraji nejen velké škody na budovách, nýbrž i na úrodě. Sucho roku minulého projevilo se v důsledku půdního složení této oblasti mnohem škodlivěji než v kterémkoli kraji jiném. Následky katastrofálního sucha roku letošního, které v této části historických zemí byly nejtěžší, zastihují zemědělce dvojí předcházející neúrodou finančně vyčerpané a bez jakýchkoli železných zásob. Sklizeň pícnin i výmlaty obilí jsou skončeny a zemědělci, z nichž značné procento sklidilo sotva vyseté osivo, mají prázdné sýpky, seníky i stodoly. Jejich hospodářská situace je beze všeho přehánění zoufalá.

Mám obavu, že odpovědné orgány, které prováděly rozvrh povinných dodávek, si tuto skutečnost vůbec neuvědomily. Jinak by se nemohlo stát, aby ku př. na okres uherskobrodský, který je jedním z nejvíce postižených okresů, kde nikdy nebylo zvláště velkých obilních přebytků, poněvadž je to okres výlučně drobných zemědělců s chudou půdou, mohl být poslán předpis na dodávku 84 vagonů pšenice a 63 vagonů žita. Zemědělský referent i úřední agronom odhadují možnost splnění tohoto předpisu v nejlepším případě u pšenice na 10 % a u žita na 50 %. Avšak mimo to je v hospodářském družstvu v Uherském Brodě již podáno přihlášek o osivo v celkově výši asi 70 vagonů, z toho značné procento bez protidodávky. Jestliže přes to budou zemědělcům předpisovány dodávky tak pohádkově nesplnitelné, budou to považovati za přímý výsměch svým starostem a nikdo se pak nebude moci divit jejich rozhořčení.

Poněvadž letos tak mnoho záleží na podchycení každého centu obilí z domácí sklizně, bylo by bývalo rozumné zjistiti si pravý stav úrody těsně přede žněmi přímo na místě v těch krajích, kde vlivem sucha se jevila jako více nebo méně špatná. Nestačil však letmý pohled cestou z auta a zkušenosti takto získané uplatnit při odhadu sklizně a předpisu dodávek. Metoda, že budu-li požadovat výkon nemožný, dosáhnu alespoň splnění možného, je špatná a dociluje se jí obyčejně pravého opaku. Na ostatních osmi politických okresech jižní a jihovýchodní Moravy byla sklizeň chlebového obilí vcelku asi táž jako na Uherskobrodsku a obávám se, že i dodávkové možnosti tam budou minimální. Mám však naději, že v ostatních krajích odpovídají předpisy dodávkovým možnostem; jinak by celá kalkulace zásobování obyvatelstva byla značně pochybená, a toho si není co přát.

Sklizeň obilí jest určitě důležitým činitelem v zemědělském podnikání na jižní a jihovýchodní Moravě, avšak úroda nebo neúroda pícnin je zde otázkou přímo existenční. Je to kraj drobných zemědělců a pozemková držba je rozdrobena více než kdekoli jinde. Je známý fakt, že hlavní příjem drobného zemědělce představuje živočišná výroba, ať již je to tržba za mléko anebo za dobytek. Nedostatkem píce je tento jediný příjem více nebo méně podvázán. Proto již začátkem května t. r. měli zemědělci hlavní starost o to, kde si zaopatřiti chybějící píci, poněvadž o její neúrodě nemohlo býti pochyb.

Podle výkladu pana ministra zemědělství soudě, i on si tuto skutečnost v pravý čas uvědomil, když již v květnu dal příkaz, aby všechny plochy pícninami oseté, které v pohraničí nebude možno sklidit pro nedostatek pracovních sil, byly zajištěny pro kraje suchem postižené. Rád bych tedy věděl, kdo nese vinu na tom, že tyto plochy byly přiděleny ke sklizni jednotlivým okresům z jižní a jihovýchodní Moravy až v polovině července, kdy žně v tomto kraji byly již v plném proudu a kdy se nikdo nemohl vzdálit na tři týdny za sklizní sena. Než skončily žně, vznikl v oblasti jižní Šumavy, kde bylo možno v katastrech obcí neosídlených získati určité kvantum sena, zmatek přímo nezvládnutelný. Stovky zemědělců ze všech suchem postižených krajů se sem sjížděly se stroji, potahy, povozy nebo jen prostě s kosami a každý postupoval na vlastní pěst. Zajel jsem si osobně do okresu Kaplice a zastihl jsem tam dva úředníky Jednotného svazu českých zemědělců, kteří s panujícím tam zmatkem sváděli sice zoufalý, ale úplně beznadějný boj. Tam jsem se však též přesvědčil, jaké škody byly našemu hospodářství způsobeny tím, že tato pomocná akce byla tak špatně organisována. Již počátkem června měly být postiženým okresům přiděleny neosídlené plochy a do žní mohla být sena sklizena. Dnes se tam mohly za trvajícího krásného počasí sklízet otavy. Zatím si zemědělci odtud vozí seno úplně znehodnocené, poněvadž sklízejí o dva měsíce později.

O vlivu toho, že v tom kraji jsou velké plochy neobdělané zemědělské půdy, na naší vyživovací situaci se šířit nebudu. Té se jistě dotknou jiní páni kolegové. Nemohu se však nezmínit o tom, že takřka v každé neosídlené vesnici jsem viděl plné stodoly nevymláceného žita z loňské sklizně. Odváží se teprve nyní, od myší víc než z poloviny zničené. Zemědělci našeho kraje a snad i krajů jiných byli by velice rádi již po jarních seťových pracích toto obilí odvezli, uhradili finanční náklad převozu a pouze za slámu byli by zachránili jistě dosti značné množství zrna pro výživu národa. Byly zde způsobeny velké škody a nechci rozhodovat o tom, kdo nese vinu, zda Národní pozemkový fond, který zde hospodaří, nebo ministerstvo zemědělství, které by mělo míti dozor. (Potlesk.)

Paní a pánové, všichni zemědělci jistě s velikým povděkem vzali na vědomí, že vláda republiky se rozhodla podati jim v jejich těžké situaci ruku způsobem tak velkorysým. Mrzí je však, že politická hra, která se rozvinula při hledání úhrady pro tuto pomoc, zcela jistě nezachovala patřičnou úroveň. (Potlesk.) Bylo by však třeba nezemědělské veřejnosti jasně říci, že částky, věnované vládou na cenové intervence v odhadované výši asi 6 miliard Kčs, nebude použito pouze na intervence na trhu vnitřním, tedy ve prospěch našich zemědělců, nýbrž že velká její část je určena na intervence u obilí k nám ze zahraničí dováženého, jehož ceny jsou značně vyšší než u obilí tuzemského, tedy že i konsumentské vrstvy se budou na této částce značnou měrou podílet.

Řekl jsem na začátku, že se výkladem pánů ministrů budu zabývat hlavně s hlediska zemědělců jižní a jihovýchodní Moravy; dovolte mi tedy, abych konstatoval, že tito nejvíce poškození zemědělci nebudou mít takřka žádného prospěchu ze zvýšených cen, prostě z toho důvodu, že sklidili tak málo, že jim na prodej nezbude nic nebo téměř nic. Naopak, veliké procento z nich proto, že nesklidili ani množství potřebné pro podzimní osev a budou nuceni osivo kupovat, na toto zvýšení ještě doplatí. Bylo proto velmi prozíravým činem, že částka 500 mil. Kčs byla určena právě pro tento uvedený případ. Dovoluji si upozornit, ze zemědělci z mého kraje jsou jistě jedni z nejpotřebnějších, a prosím jejich jménem, aby při disponování tou částkou bylo na ně spravedlivě pamatováno, aby jim alespoň část hlášené a uznané škody mohla býti v hotovosti hrazena. Přimlouvám se, aby živelnímu fondu, který je jakousi stálou institucí pro pomoc zemědělcům, byl pravidelný roční příspěvek zvýšen aspoň na trojnásobek a aby disposiční právo bylo přeneseno na Jednotný svaz českých zemědělců, který svými úřadovnami je s nimi ve stálém a přímém styku. Jsem přesvědčen, že kdyby expositura Jednotného svazu českých zemědělců v Brně, jejíž usilovnou snahu o zdar akce přesunu sena do postižených oblastí jsem měl příležitost sledovat, byla měla k disposici dostatek peněz, byla by mohla akci organisovati daleko lépe a hlavně poskytnutím finanční pomoci byla by umožnila účast na ní i těm, kteří pro naprostý nedostatek peněz se jí pro vysoké dopravní tarify hotově splatné zúčastniti nemohli.

Kromě částečné úhrady škody v hotovosti považuji však za nutné tyto kroky pro kraje nejvíce postižené:

Aby z ušlechtilého osiva, které je k disposici, bylo celé potřebné množství dirigováno do těchto krajů a hrazením rozdílu mezi cenou za běžné zboží a cenou tohoto osiva byl umožněn nákup všem potřebným zemědělcům, aby částka, kterou vydali na dovoz sena a slámy z pohraničí, byla jim alespoň z 50 % uhrazena. Aby při distribuci umělých hnojiv bylo na tyto kraje v prvé řadě pamatováno. Následkem zkrmení veškeré slámy nebude takřka žádné hodnotné chlévské mrvy a bude třeba ji nahraditi hnojivy umělými, nemá-li být úroda v příštím roce i při příznivých povětrnostních poměrech znovu ohrožena.