Vláda se právě zabývá řešením vážné situace vyživovací. Nepříznivé počasí, nejprve mrazy a poté dlouho trvající sucha, zavinily slabší sklizeň. Podle dosavadních odhadů se předpokládá, že sklizeň obilnin dosáhne jenom 75 %, brambor 43 %, řepy cukrovky 69 % a olejnin 91 % loňské sklizně.

K 1. červenci 1947 měli jsme u nás ve srovnání s 1. červencem 1946 88 % loňského stavu hovězího dobytka, 175 % vepřového dobytka a 98 % počtu koní.

Jen těžko se dá odhadnout, jaké celkové škody napáchala sucha našemu zemědělství. Ztráty na tržbě se odhadovaly při jednání o příplatcích k cenám zemědělských výrobků kolem 4 miliard Kčs. Tomu také odpovídají 4 miliardy Kčs, které vláda poskytuje rolníkům ve formě příplatků a mimořádné výpomoci. Celkové škody jsou ovšem mnohem vyšší a nedají se zatím vyčíslit, neboť zejména nevíme, jaké stopy letošní neúroda zanechá v zemědělském hospodaření ještě v příštích letech.

Vláda předložila ústavodárnému Národnímu shromáždění osnovu zákona o mimořádné jednorázové dávce a mimořádné dávce z nadměrných zisků, který má - vedle současně předložené osnovy zákona o přepychové dani - opatřiti prostředky na úhradu příplatku k cenám zemědělských výrobků. Tato opatření jsou výrazem nových skutečností našeho lidově demokratického režimu, opírajícího se o svazek pracujících měst a venkova, který nezaviněnou újmu jedné vrstvy pracujících nenechává na jejích bedrech ani ji nepřevaluje na jiné pracující, nýbrž hledá úhradu tam, kde lze nalézti dostatek prostředků.

Letošní neúroda působí vládě a nám všem velké starosti. Stav není tak katastrofální, jak se snad někteří domnívají, že by znamenal pro nás hlad, představuje však vážné ohrožení výživy, kdyby nebyla učiněna velmi rázná dalekosáhlá opatření. Velkou část chlebového obilí a krmiv, kterých se nám nedostává, obdržíme ze SSSR a z Rumunska. Zbytek musíme si opatřit jinde. To bude mít vliv i na náš plán zahraničního obchodu, kde bude nutno zvýšit vývoz některých statků žádaných na světových trzích, jako na př. papíru a sladu, na úkor domácí spotřeby, abychom tak za získané devisy mohli nakoupit nedostávající se potraviny.

A nyní několik slov o tom, jak vypadá dvouletka ve stavebnictví.

V oboru staveb bytových bylo do konce srpna dosaženo v nových bytech 26 % plánu a v rekonstrukci 36,6 % plánu. Plnění plánu je v tomto oboru zatím velmi neuspokojivé a jeví se v něm rozdíly mezi zeměmi; ve výstavbě nových bytů jsou nejslabší výsledky v Čechách; o něco lepší výsledek má Morava a hlavně Slovensko.

Stavební dvouletka zatím neuspokojuje. Její vývoj podle měsíců se však zlepšuje. Neuspokojivé plnění plánu ve stavebnictví má několik vážných příčin. Především nutno si uvědomit, že stavebnictví je jakýmsi vrcholným souhrnem mnoha jiných průmyslů a řemesel a zdržená dodávka třeba jen nepatrné součásti stavby projeví se ihned v celkovém výsledku. Na druhém místě je okolnost, že stavební methody jsou u nás zastaralé a odpovídají úrovni výroby řemeslné a rukodělné. Zatím jen málo se splnilo na plánu mechanisace stavebnictví. Zdržení jarních prací stavebních zavinilo zejména nepružné byrokratické úřadování jak úřadů ústředních, tak i některých místních orgánů lidové správy.

Příčinou neúspěchu ve stavebnictví je i okolnost, že přes 90 % stavebnictví je v rukou soukromého kapitálu, který nemá na mysli především plnění plánu, nýbrž motiv výdělkářský a ziskový. K tomu přistupuje ještě nedostatek pracovních sil a jisté potíže s přísunem materiálu. Tyto poslední překážky se však v celku zvolna překonávají. Vydatným přínosem tu byla mzdová úprava, ke které jsme sáhli. Dále nutno, paní a pánové, litovati, že existuje mnoho staveb černých bez stavebního povolení, které jsou de facto spekulací - ukládáním kapitálu. Zdá se, že právě tyto černé stavby jsou rovněž hlavním střediskem černých mezd. Stavebnictví nemá té organisační výhody znárodněného sektoru, spočívající v koncentraci a ovladatelnosti výroby, neboť stavebnictví je roztříštěno na velký počet malých výrobních jednotek.

Věřím však, paní a pánové, že i ve stavebnictví se tyto věci postupně uspořádají ve prospěch celku a že lepší strojové vybavení a lepší pracovní organisace, která se plně uplatnila v jiných státech a je zkoušena i u nás s dobrými výsledky, nám. umožní v příštím roce dohonit aspoň část toho, co jsme letos zameškali.

Se strany svého resortu bych uvedl, že po stránce finančního umožnění staveb - míním úvěry a záruky za ně - jsme učinili vše, co bylo v našich silách, takže tyto otázky rozhodně nebyly brzdícím elementem, který by stavební dvouletku zdržoval. Větší obtíže se snad vyskytovaly po stránce administrativní, po stránce úředního řízení o stavbách, kde z neznalosti nebo z nepružnosti docházelo leckde ke zdržení.

Přistupme nyní, paní a pánové, k výsledkům dvouletého plánu v dopravě.

Do konce srpna byl tu plán splněn v hrubých tunových kilometrech na 116 %, v čistých tunových kilometrech pak na 150 %, v přístavbě vagonů na 101 %. Doba oběhu vagonů zůstává stále ještě asi o jeden den delší než předválečný průměr a ve světle plánu je asi o 12 % delší. Ve srovnání s průměrným měsíčním dopravním výkonem železnic v r. 1937 dosáhli jsme letos v červenci asi 86,6 % výkonu předválečného.

Železniční doprava, paní a pánové, má u nás mnohaletou tradici státního vlastnictví a její příkladné plnění plánovaných úkolů je nejlepším svědectvím o tom, jak liché jsou všechny pomluvy a negativní kritiky znárodněného hospodaření.

Přejdu nyní ke kapitole našeho hospodářství, která se nejvíce dotýká evropského a světového zapojení našeho státu a kde k hledisku hospodářskému přistupuje i aspekt politický - k zahraničnímu obchodu. A přitom je to hospodářská složka, jejíž výsledky před válkou udávaly tón našemu životnímu standardu a budou jej do značné míry udávat i nyní a v budoucnosti.

Pod zorným úhlem této závažnosti podám ve zkratce přehled, jaké jsme v době právě uplynulé měli v zahraničním obchodě úspěchy i neúspěchy.

V minulém roce byl zahraniční obchod charakterisován prudkým vzestupným vývojem. Vyplynulo to ze vzrůstu výroby, z úspěšného navázání přervaných spojů a ovšem ze všeobecného poválečného hladu po zboží. Nedalo se však vyvozovat, že po postupném dosažení určitých posic na mezinárodním trhu zůstane v zahraničním obchodě trvale ona prudce stoupající tendence. To nebylo dobře možné. Každé další pronikání nutně je stále obtížnější a tedy i pomalejší.

Letošní rok ukazuje ve vývozu zatím dvojí pokles, jeden na začátku roku a druhý v letním období. Dovoz v prvých dvou měsících poklesl, v dalších prudce stoupal až ke květnovému maximu; v letních měsících se mírně snižuje.

Měsíční průměr za leden až srpen je o něco více než o 5 % lepší než loňského roku. Křivka obchodní bilance postupně klesá; v březnu byla po prvé měsíční bilance pasivní, duben skončil menším aktivem a od května zůstává bilance pasivní.

Tyto výsledky vyplývají z obtížnější situace, o které jsem již mluvil, a u dovozu ze vzrůstu potřeb naší výroby, jak je plánována ve dvouletce. Pokud jde o složení vývozu i dovozu, můžeme být spokojeni. Na vývozu participují hotové výrobky 72 % a na dovozu suroviny a polovýrobky 62 %, což nejen odpovídá poměrům předválečným, ale je u dovozu podstatně příznivější než v r. 1937.

Srovnáváme-li váhové množství hlavních druhů zboží v měsíčních průměrech s rokem 1937, zjistíme, že se postupně blížíme poměrům předválečným. V tabulkových a grafických přílohách dávám vám, paní a pánové, k disposici podrobnější data o zahraničním obchodě; prosím, abyste jim laskavě věnovali pozornost. Chci však říci ještě několik slov o směru našeho zahraničního obchodu. Použiji roztřídění států do sedmi devisových oblastí.

Prvou devisovou oblast tvoří celý SSSR. Styk se SSSR byl pro nás loni i letos stále aktivní a po uzavření hospodářských dohod z letošního roku zaznamená vývoz i dovoz jistě významný vzrůst. Rozvoji obchodních styků se SSSR věnujeme velikou péči, vždyť tento velký spojenec může nám poskytnout potřebné suroviny a v tomto roce zvlášť významnou pomoc v potravinách a naproti tomu představuje obsáhlá odbytiště pro naše průmyslové výrobky. A ještě jeden moment bych rád zdůraznil: tento velký partner nám poskytne něco, co s jiné strany zajištěno mít nemůžeme: jsou to dlouhodobě plánované a tedy pro delší dobu stabilní objednávky i dodávky, neovlivňované rušivými vlivy konjunkturních výkyvů nahoru a hlavně dolů. To je věc, jejíž význam nemůžeme zatím dosti docenit; vystoupila by do popředí v plné váze, kdyby ve státech, ve kterých hospodářský život není plánován, došlo ke konjunkturnímu zvratu, který dosud bohužel patřil k obvyklým poválečným zjevům.

Ve druhé oblasti sdružujeme Jugoslavii, Polsko a Bulharsko. Účast těchto států na našem zahraničním obchodě je zatím zhruba stejná jako před válkou. I zde navazujeme hospodářské úmluvy dlouhodobé tendence a doufáme v prohloubení a zintensivnění našich styků.

Třetí oblast - Rumunsko, Rakousko a Maďarsko - je pro nás rovněž aktivní. Také v této oblasti máme prostor k rozšíření svého styku.

Oblast čtvrtá - Německo - bývala pro nás před válkou jednou z nejvýznamnějších. Letošní její podíl činí u vývozu 2 % a u dovozu 1 % a styk s ní je pro nás aktivní.

Pátá oblast zahrnuje celou ostatní kontinentální Evropu a je pro nás zatím rozsahem obchodu nejvýznamnější. Z velkých partnerů v této oblasti bych jmenoval Švýcary a Holandsko, které část našeho vývozu reexportují, dále Švédsko a Belgii.

Šestá oblast, librová, zahrnuje Velkou Britanii s dominiemi a državami. Byla pro nás loni a také letos pasivní. Pasivitu působí hlavně vysoký dovoz surovin textilních.

Oblast dolarová, v pořadí sedmá, obsahuje celou Ameriku. I tato oblast je letos pro nás pasivní, ježto objem vývozu mírně klesá, kdežto naproti tomu dovoz má stálou stoupající tendenci. V dovozu mají velkou převahu suroviny.

Zatěžoval jsem vás, paní a pánové, těmito údaji, abych aspoň v několika číslech ukázal, jak se vyvíjí směr našeho zahraničního obchodu po této válce. Čísla, která jsem uvedl, dokazují, že náš obchodní styk s cizinou není založen nijak jednostranně a vyvíjí se všemi směry. Ovšem, jeho zaměření bude vyžadovat určitých korekcí. Uvedl jsem již, jak vysoce kladné stránky má a bude mít pro nás obchodní styk se SSSR. Znamená pro nás nejen výhodu okamžitou, ale hlavně - a to zdůrazňuji - výhodu dlouhodobou, která velmi prospěje naší plánované výrobě. Tím naprosto nechci říci, že bychom měli nějak oslabit obchodní styk s ostatními oblastmi, ale musíme se snažit uspořádat jej tak, aby byl harmoničtější a bilančně vyrovnanější.

Za svůj resort musím trvat na dodržení tendence, že každý průmyslový sektor bude musit splnit vývozní plán do předepsaných devisových oblastí, a pokud by tyto závazky nesplnil, ztrácí nárok na suroviny ze zahraničí.

Naznačil jsem, paní a pánové, některá přání, která s hlediska našeho hospodářství a s hlediska svého resortu považuji v zahraničním obchodě za důležité. Vstupujeme do obtížného období. Rád bych však přes to tuto stať svého výkladu uzavřel projevem víry, že se nám podaří překonat obtíže, které se nám dnes staví v cestu, a že si naše výrobky svou kvalitou a solidností vybojují patřičné postavení v celém světě, dané aspekty hospodářskými, bez politických a jiných sentimentů.

Pasivita obchodní bilance, o které jsem mluvil, je zjevem vážným. V této situaci nám pomáhaly zahraniční obchodní úvěry kanadský, britský, severoamerický, švédský a od Export-Import Bank.

Sjednaných úvěrů bylo použito k produktivním účelům, jak to měla na mysli vláda při jejich schválení. Většinou se dovážely suroviny a stroje.

Nové úvěry byly sjednány tyto: brazilský, egyptský a australský.

Všechny tyto úvěry byly sjednány buď přímo československou vládou nebo byly jí zaručeny podle zákona č. 111/46 Sb. Těžiště se spíše přesunulo právě do sféry takovýchto úvěrů soukromých, státem zaručených.

Jsem si ovšem vědom, že dosud sjednané úvěry, které jsou krátkodobé, neřeší základní problém dovozu investičních statků, kterému může vyhovovat jediné sjednání úvěru dlouhodobého.

V tomto směru se domnívám, že otázka účasti nebo neúčasti na konferenci o Marshallově plánu byla jednomyslně zodpověděna vývojem, který naši neúčast odůvodňuje. Naše neúčast, jak již to československá vláda zdůraznila, neznamená, že bychom nepotřebovali úvěrů dlouhodobých a že bychom na ně nereflektovali. Zajímáme se o zahraniční úvěry, poněvadž by nám usnadnily obnovu a výstavbu našeho hospodářství, avšak otevřeně odmítáme jakékoliv podmínky, které by znamenaly ujmu pro naši hospodářskou neb politickou suverenitu.

Nyní se zmíním o vývoji peněžnictví, a to nejprve po stránce organisační. Naše peněžnictví je dnes uprostřed úplné přestavby, podmíněné převratnými událostmi doby po osvobození.

Plánované hospodářství a náš systém národního podnikání si přímo vynucují nové pojetí funkce peněžních ústavů, v prvé řadě bank. Banky se dosud plně nestaly tím, čím je musíme mít: nástroji na financování a na kontrolu naší znárodněné a neznárodněné výroby. Nemohu nepoukázat na soubor osnov, které jsem již v dubnu t. r. předložil vládě a z nichž dosud nebyla uskutečněna ani jediná. Je ke škodě celého našeho hospodářství, nemáme-li dosud provedenu organisaci našich bank, jak ji požaduje náš Gottwaldův vládní program; nemáme-li dosud specialisaci bank; nefunguje-li dodnes Peněžní rada; není-li řád v našem peněžnictví lidovém; nefungují-li peněžní centrály; nemáme-li dosud vládní nařízení k dekretu č. 102 o znárodnění bank.

Speciálně otázka reorganisace bank narazila na odpor. Problém vysloveně hospodářský se stal věcí politickou, která zablokovala řešení celého souboru osnov, jak jsem je předložil vládě. Věřím, že pocit odpovědnosti uloží těm, kdož se dosud vzpírali reorganisaci bank, větší pochopení i pro tento úkol. Sám jsem rozhodnut předstoupit s touto věcí a s ní těsně souvisící osnovou zákona o financování a kontrole národních podniků co nevidět znovu před vládu. Zatím se mnohé stalo zralejším. Myslím, že dnes už nikdo odpovědný nebude moci předstoupit s požadavkem zachování soutěže tam, kde potřebujeme přesnou funkci, že se už nebude moci dívat na znárodněnou banku jako na doménu vyhraženou určité zájmové skupině a ne jako na státní majetek, za který konec konců co do jeho hospodářství stát de facto i ručí, byť to nebylo nikde v zákonech a v dekretech vysloveno. Celý náš národ uvítal s radostí znárodnění bank. Viděl v nich právem baštu moci kapitalismu. V souvislosti s reorganisací bank bylo užíváno i hesla monopolu proti mému návrhu sloučit všechny naše banky do dvou. Nuže, aby v tomto směru bylo zcela jasno: Pokládám reorganisaci našich bank - národních podniků za vyvrcholení díla znárodnění a mám za nemožné, aby toto dílo bylo mařeno tím, že by byly pod falešným a reakčním heslem volné soutěže v bankovnictví ponechávány předpoklady pro návrat k dobám vlády skutečného finančně kapitalistického monopolismu. Požadavek dvou bank, jak jsem jej postavil, vyplynul z prosté skutečnosti, že pro službu především provoznímu úvěru našeho plánovaného hospodářství stačí plně dvě banky: jedna pro průmysl podle dekretu 100 a druhá podle dekretu 101. Nevidím jediného seriosního hospodářského a státnického argumentu proti této koncepci, ale stále se mi vrací v úvahách vlastních i znalců otázka, zdali ještě dvě banky není příliš.

Banky jsou jedním z nástrojů plánovaného hospodářství a tento jejich ráz nám může být kriteriem v posuzování, jak je organisovat. Plánování znamená jednotu, přehled, kontrolu jednotnou a soustředěnou při dostatečné pružnosti a optimálním výkonu, a tu vidím, že by nám stačila pro krytí a kontrolu všech našich úvěrů národního podnikání banka jediná, která by samozřejmě zároveň s celým naším lidovým peněžnictvím sloužila i neznárodněnému sektoru. Ostatně věřím, že se i tam dostaneme.

Potřeby našeho peněžního trhu, na kterém v poslední době znamenáme stoupající napětí, jež bude ještě větší, až se nám rozběhne naplno stavební a investiční ruch v druhém roce dvouletky, si vynucují organisaci. Není již snesitelno, abychom se na otázky peněžnictví dívali s hlediska zájmů peněžníků a ne zájmů celkových; tyto zájmy si vynucují, abychom co nejdříve kromě organisace bank pro úvěry provozní měli banku investiční. S tím přímo souvisí jasno o vnitřní struktuře bank a funkcí ÚSB, jak je řeší můj návrh na prováděcí nařízení dekretu č. 102. Přál bych si, abych i tu našel všestranné porozumění, abychom ani zde nebyli zdržováni.