Celkový úhrn přenesených, resp. použitelných preliminářů, jež zvyšují vlastně rozpočet na r. 1947, činí 4.235,5 mil. Kčs.

Úhrn rozpočtových výdajových preliminářů vlastní státní správy v r. 1947 je tedy zjištěn konečnou částkou 77.540,6 mil. Kčs.

V rámci této částky rozvíjí se tedy v tomto roce státní hospodářství. Ačkoliv z administrativních důvodů dělíme roční úvěry na stejné měsíční díly (dvanáctiny) a srovnáváme je v průběhu roku se skutečnými výsledky jednotlivých měsíců, je skutečná potřeba různá; jejich těžiště leží ve druhém pololetí rozpočtového roku a soustřeďuje se hlavně k jeho konci. Proto nemůžeme z výdajové náležitosti prvního pololetí nebo z výsledků sedmi či osmi měsíců usuzovat na hospodářský výsledek celého roku. To názorně dokumentuje vývoj r. 1946, kdy se v průběhu roku zdálo, že dosáhneme vysokých úspor; podle nyní známých, ovšem stále ještě neúplných a Nejvyšším účetním kontrolním úřadem nepřezkoušených celoročních dat vidíme však, že rozpočtové prostředky zmíněného roku byly vyčerpány téměř úplně. Obdobný vývoj je nutno očekávat i v r. 1947, kdy v prvém pololetí vydání se pohybovala pod rozpočtovými dvanáctinami. K závěru roku můžeme očekávat úplné vyčerpání preliminářů.

Pro toho, kdo hospodaří státními prostředky, je velmi důležitá likvidita státní pokladny. Chceme-li sledovat vývoj situace pokladní, musíme brát zřetel na oddělené pokladní hospodaření českých zemí a Slovenska. V obou těchto pokladních celcích jsou zahrnuty účiny ústředního státního hospodaření, ač ovšem nestejnou měrou. Otázku, zda ten či onen ústřední výdaj hradí státní pokladna pražská nebo bratislavská, rozhodl totiž spíše faktický vývoj než právní předpisy, což je důsledkem dosud nevyjasněných ústavních poměrů. Za daného stavu věcí zatěžují Ústřední státní pokladnu v Praze z ústředních výdajů náklady na národní obranu, na nejvyšší orgány státu a na téměř celý státní dluh a je úvěrovým místem ústředních státních podniků, pokud jsou v českých zemích. Naproti tomu náklady na dluh býv. Slovenského státu a zálohy pasivním ústředním státním podnikům, které jsou rozloženy na Slovensku, nese slovenská státní pokladna. Obdobně jsou rozděleny ústřední státní příjmy.

Na vývoji ryzích pokladních výdajů i příjmů můžeme pozorovat v r. 1947 vzestup. Z prvých osmi měsíců po třikráte již překročily rozpočtové příjmy měsíční výdaje. S tímto příznivým poměrem pokladních příjmů a výdajů nemůžeme ovšem na trvalo počítat, protože jen zákony, usnesené za poslední rok, zatížily státní hospodaření r. 1947 novými břemeny v částce mnoha miliard Kčs, které nejsou novými úhradami kryty.

I na Slovensku trval v r. 1947 stálý vzestup výdajů. Příjmy stoupaly pozvolněji a neudržely s výdaji stejný krok, takže tu dochází k chronickým měsíčním schodkům. Tento vývoj se zlepšil teprve v červenci a v srpnu. Důsledkem jeho byl vzestup přechodného zadlužení slovenské státní pokladny u Poštovní spořitelny v Bratislavě. Toto zadlužení činilo koncem roku 1946 částku 3.390 mil. Kčs, v roce 1947 se dále zvyšovalo a k 15. říjnu 1947 dostoupilo úhrnné částky 7.274 mil. Kčs. Ústřední státní pokladna v Praze se sice zatím - zčásti též dík dosud neproplaceným účtům na opatření z akce UNRRA - obešla bez úvěrové pomoci, avšak do konce roku můžeme i u ní očekávat schodek. Se zřetelem ke stavům obou pokladen přikročili jsme před několika dny k úvěrové operaci, o které pojednám blíže v části o státním dluhu.

Ve státních výdajích, a to v kapitole všeobecné pokladní správy, jsou, jak víte, zahrnuty i příděly národním výborům, a to jak zemským, tak okresním a místním, jakož i některým složkám samosprávy zájmové.

Za tři čtvrti roku, t. j. do konce září 1947, bylo národním výborům a zájmové samosprávě vyplaceno na všech těchto přídělech v českých zemích 2.721 mil. Kčs a na Slovensku 553 mil. Kčs, celkem tedy 3.274 mil. Kčs.

Prosím, paní a pánové, abyste nyní laskavě obrátili svou pozornost k příjmové stránce našeho státního hospodaření v tomto roce. Dovolím si vás nejprve informovat o příjmech na veřejných dávkách, o kterých mám k disposici data za uplynulé tři čtvrtiny roku.

Příjmy na veřejných dávkách v tomto roce byly zatím dobré, lepší, než jsme očekávali. Do konce září činil celkový výnos veřejných dávek, po odpočtu částek, které byly vybrány na cle a jiných dávkách při dovozu zboží UNRRA a které převádíme ve prospěch ostatních výtěžků z akce UNRRA, 34.799 mil. Kčs.

Veřejné dávky se nám scházely v průběhu roku poměrně pravidelně, s výraznými vrcholy v prvých měsících každého čtvrtletí, do kterých spadá splatnost daňových splátek.

Podle rozpočtu mohli jsme předpokládat za období do konce září příjem 24.658 mil. Kčs. Skutečný výsledek byl tedy vyšší o 10.140 mil. Kčs. Z toho bylo uhrazeno ve vázaných platidlech 1.258,5 mil. Kčs, jichž není možno volně použít na běžná rozpočtová vydání.

Proberu nyní příjmy na veřejných dávkách podle hlavních skupin.

Skupinu přímých daní rozděluji k tomuto účelu na daň ze mzdy a na ostatní přímé daně, placené převážně podle vyměření.

Na dani ze mzdy jeví se proti rozpočtu přebytek v českých zemích i na Slovensku.

Příčinou přebytku je částečně posun zaměstnanců do vyšších mzdových a platových stupňů, hlavně však okolnost, že při sestavování rozpočtu bylo počítáno, že nová úprava této daně nabude účinnosti 1. lednem t. r. K nové úpravě došlo až od 1. července t. r., takže výnosy v prvém pololetí nutně musely značně přesahovat rozpočtové částky.

Ostatní přímé daně participují na celkovém přebytku proti rozpočtu podílem zhruba 14 %. Vyšší výnos než preliminovaný se tu vyskytuje jenom v českých zemích, kdežto Slovensko vykazuje proti rozpočtu schodek asi 20 %.

Daň z obratu vykazuje přebytek v českých zemích i na Slovensku. Tato daň se vyvíjí velmi dobře a v jejím výnosu se odráží vzestup hospodářského života u nás. Její letošní výsledky jsou slibným ukazatelem výsledků přímých daní pro příští rok.

Cla zaznamenávají proti loňsku zlepšení. Rozpočtové kvoty však zatím ještě nedosahují a proti rozpočtu jeví se u nich schodek 5 %.

Nepřímé daně rovněž v celku nedosáhly rozpočtové kvoty; schodek proti rozpočtu činí i u této skupiny asi 5 %. V rozpočtu bylo počítáno s daní z uhlí a s daní z umělých jedlých tuků, které se nevybírají.

Potěšující výsledky vykazuje skupina poplatků. Jejich výnos je citlivým ukazatelem intensity hospodářského života a proto jejich vzrůst je zjevem velmi příznivým. Proti loňsku vzrostl výnos poplatků více než o polovinu.

Finanční monopoly mají výsledek velmi příznivý v českých zemích i na Slovensku. Největší podíl na tomto výsledku má ovšem monopol lihový. Tento výsledek souvisí nejenom s poměrně velkým odbytem lihu, ale především s pronikavým zvýšením monopolní dávky z lihu.

Mám-li shrnout tento stručný přehled dosavadních výnosových výsledků veřejných dávek, konstatuji, že se v nich projevují příčiny dvojího druhu:

1. je tu rozvoj našeho hospodářského života, který se zejména projevuje ve výnosových číslech daně z obratu, v poplatcích, ve výsledcích nepřímých daní;

2. musíme si uvědomit, že tento příznivý vývoj byl ovlivněn i příčinami technickými, jako byla pozdější účinnost nové úpravy daně ze mzdy, pozdější termín doručení platebních rozkazů na přímé daně a úprava cen pitného lihu.

Rád bych vás ještě, paní a pánové, informoval o územním rozložení daňových příjmů, abyste měli představu, jakým platebním přínosem se v daňových výsledcích projevují jednotlivé kraje naší republiky. Podařilo se mi sestaviti data z českých zemí o platbách na přímé daně a na daň z obratu. Slovensko nemohlo zatím býti do těchto sestav, bohužel, pojato, protože má jiný způsob účtování daně ze mzdy.

Výsledky jsou zachyceny na barevné mapce, kterou vám dávám mezi přílohami svého dnešního výkladu k disposici. Na mapce jsou zakresleny obvody jednotlivých berních správ a barevné odstíny i číselné údaje vysvětlují, jaký byl v nich roční daňový výnos. Tento kartogram ukazuje mnoho.

Je velmi uspokojující, jak poměrně vysoko se objemem daňových plateb umístily berní správy na severních okrajích českých zemí. Je to dokladem, že tato území byla nejen osídlena, nýbrž i přivedena ke slušnému stupni hospodářské intensity. Z mapky lze také vyčíst, jakou daňovou vydatnost mají průmyslová střediska a jak dominantní postavení přísluší v daňových platbách Praze. Jen sama berní správa Praha II vybrala ve zmíněném období 12 měsíců na daních 2.852 mil. Kčs, což představuje 12 % celkového výnosu přímých daní a daně z obratu v českých zemích. Brno nemá po této stránce na Moravě význam tak převládající.

Z přehledu o dosažených daňových výnosech plyne, že platební morálka vcelku není špatná a exekučních zákroků, které by musely jíti až do všech důsledků, je poměrně málo.

Proti daňovým neplatičům, kteří se začínají vyskytovat, a proti daňovým defraudantům nebude se finanční správa rozpakovat zakročit tvrdě. Tito lidé negativním postojem k zákonné daňové nebo platební povinnosti chtějí si získat osobní výhodu, která jim nepřísluší a jde na úkor celku. Jest jen spravedlivé použít proti nim všech prostředků, které zákon předpisuje.

Jsou-li v roce 1947 daňové výnosy celkem příznivé, je to výsledek nejen všeobecného rozmachu hospodářského života u nás, nýbrž i důsledek celkem slušné platební morálky poplatníků a dobré práce finanční správy, hlavně finančních úřadů I. stolice a finančních úřadů výkonných. Finanční správa nejenom že zdolává mimořádné úkoly spojené s vyměřováním majetkových dávek, ale současně musí i plnit svůj normální úkol, t. j. vyměřovat a vymáhat běžné daně. Činí tak při početních stavech, které se proti předválečným nezvýšily.

Považuji za svou povinnost všem těm pilným a nenáročným zaměstnancům finanční správy vyjádřiti svůj dík.

V souvislosti s přehledem výnosu veřejných dávek chci vás také aspoň stručně informovat o předběžných příjmových výsledcích tabákové režie.

V období od ledna do konce září t. r. odvedla složka tabákové režie v českých zemích 5.230 mil. a na Slovensku 954,5 mil. Kčs; celkem bylo tedy odvedeno 6.184,5 mil. Kčs. Kdybychom i zde chtěli dosavadní odvody porovnat s rozpočtovou kvotou za těchto 9 měsíců, vyplývá z tohoto srovnání v českých zemích rozpočtový přebytek 399 mil. Kčs, kdežto na Slovensku naopak značný rozpočtový schodek 1.010 mil. Kčs.

V souvislosti s výkladem o státních finančních příjmech chci vás také informovat o příjmech z majetkových dávek.

Majetkové dávky tvoří součást měnové reformy a jejich výnos je určen výlučně měnovým účelům. Platby na dávky jsou tedy odděleně účtovány.

Poplatníci majetkových dávek byli povinni, jak víte, sami si vypočítat svou platební povinnost a zaplatit bez vyměření částky, které si takto vypočítali. Toto zařízení se dobře osvědčilo, ovšem více v tom, že poplatníci celkem včas odvedli, co si jako povinnost vypočetli, než v tom, že by si byli svou povinnost vypočítali skutečně podle pravdy.

Do 20. října t. r. bylo na majetkové dávky odvedeno celkem 20.121 mil. Kčs, z toho v českých zemích 18.444 mil. Kčs (91,7 %) a na Slovensku 1.677 mil. Kčs (8,3 %).

To je nynější výsledek majetkových dávek. Další platby zatím neočekáváme v nějaké podstatnější výši, dokud nebudou přihlášky poplatníků berními správami přezkoumány a dávková povinnost poplatníkům vyměřena. Přípravné práce se chýlí ke konci a prvé pololetí příštího roku chceme věnovat pracím na vyměření dávek.

O ostatních státních příjmech, o příjmech jiné povahy než dávkové jsou k disposici data toliko za prvé pololetí tohoto roku.

Rozpočtová kvota administrativních státních příjmů za půl roku činila 1.945 mil. Kčs. Do konce června t. r. bylo přijato celkem 2.590 mil. Kčs, takže se jeví výsledný rozpočtový přebytek 645 mil. Kčs.

Vývoj státních výdajů a příjmů, který jsem vám právě vylíčil, vyžádal si rozmnožení vnitřního státního dluhu.

Státní pokladna v Bratislavě končila 31. prosince 1946 přechodným zadlužením u Poštovní spořitelny v Bratislavě v okrouhlé částce 3,4 miliardy Kčs; toto zadlužení vzrůstalo v roce 1947 asi po 300 milionech průměrně za měsíc, dosáhlo koncem pololetí částky 5,5 miliard Kčs a k 15. říjnu t. r. částky 7.274 mil. Kčs. Za tohoto stavu věcí bylo nutno přikročit ke konsolidaci dluhu. Došlo k ní tím, že jsme 16. října 1947 vydali 3 % ve 30 letech počínajících r. 1957 umořitelnou státní půjčku 1947-1986 v celkové výši 7 ¹/₂ miliardy Kčs. Emisní kurs byl stanoven na 100. Úroky jsou celoročně splatny vždy 16. října, po prvé 16. října 1948. Z emise bylo umístěno v českých zemích 6 miliard Kčs a na Slovensku 1,5 miliard Kčs prostřednictvím konsorcia pro státní úvěrové operace. Převzaly ji jednak peněžní ústavy, jednak veřejné ústavy pojišťovací, jednak pojišťovny - národní podniky.

Z výnosu této úvěrové operace je vyhrazena 1 miliarda pro krytí potřeb Ústřední státní pokladny v Praze. Dosavadní příznivý vývoj příjmů i výdajů sice dovolil, že nebylo nutno hledat úhrady k úvěru. Avšak závěr roku zvyšuje tlak na tuto pokladnu takovou měrou, že této částky bude patrně již vbrzku potřebí.

Tato úvěrová operace byla sjednána po sestavení návrhu státního rozpočtu na rok 1948 a není v něm proto výslovně zahrnuta. Místo ní je v návrhu uvedeno přechodné zadlužení u Poštovní spořitelny v Bratislavě v částce 5,5 miliard Kčs.

Z 1¹/₂ %ních pokladničních poukázek splatných 20. dubna 1947, které byly v rozpočtu na rok 1947 vykázány částkou 5 miliard Kčs, zaplatili jsme ke dni 20. prosince 1946 předčasně 1,1 miliardy Kčs. Zbývající pokladniční poukázky v částce 3,9 miliard Kčs byly prolongovány vydáním nových 1¹/₂ % pokladničních poukázek, které jsou splatny jednak 20. dubna 1948, jednak 2. května 1948.

Do rozpočtu na rok 1948 se nově zařazují dluhopisy býv. Zvláštního fondu pro zmírnění ztrát z poválečných poměrů v částce 1¹/₂ miliardy Kčs, které při zrušení jmenovaného fondu zákonem ze dne 11. června 1947, č. 112 Sb., byly převzaty státem.

Nelze ovšem již prohlásit, že by těmito změnami byl vývoj státního dluhu v letošním roce ukončen. Kromě obvyklého vzestupu nároků kladených na státní pokladnu ke konci roku jsme totiž letos postaveni před mimořádné problémy úhrady pro pomoc zemědělcům a veřejným zaměstnancům. Ačkoliv počítáme s tím, že pro tato nová veliká břemena bude z velké části opatřena úhrada novými zdroji, jsme nuceni zajistit ihned likvidní prostředky na ně. Již tento důvod a vedle něho snad i případný nedostatek úhrady na ostatní ultimové výdaje letošního roku nás mohou přiměti k tomu, abychom se ještě před koncem roku obrátili znovu na úvěrový trh.

Nyní několik slov o dluhu zahraničním. Proti dobám předmnichovským je tato dluhová skupina dnes značně členitější a zároveň její význam vzrostl v důsledku hospodářských nesnází vyvolaných válkou a okupací.

Z úvěrů sjednaných za doby nesvobody je ve stadiu jednání úprava podmínek britské půjčky z roku 1938, resp. podle dohody z 27. ledna 1939, a britského úvěru administrativního, sjednaného naší vládou v Londýně dne 10. prosince 1940. Na podkladě předběžných jednání vedených s britskými činiteli vypracovalo již ministerstvo financí formální návrh úpravy a odeslalo jej britskému kancléři pokladu. Doufáme, že náš návrh bude příznivě přijat.

Poslední skupinou jsou úvěry obchodní, příp. devisové. Prvním členem této skupiny je t. zv. devisový úvěr z roku 1936. Korunová protihodnota tohoto úvěru se zlatou klausulí ve výši 150 mil. Kč byla v roce 1936 investována do 3³/₄ % státních pokladničních poukázek splatných v r. 1941. Pro okupaci byla dluhová služba poukázek v r. 1939 zastavena a v r. 1941 také nedošlo ke splacení. Po delším jednání s věřitelem, t. j. se švýcarskou společností Aktiengesellschaft für Montanwerke došlo v dubnu 1947 k dohodě. Podle ní byly vydány dolarové směnky na 4 miliony splatné v 5 letech počínajíc rokem 1948; zbytek dluhu byl zaplacen v hotovosti.