O obchodních úvěrech sjednaných po osvobození zmínil jsem se ve výkladu o zahraničním obchodu.

V souvislosti s naší účastí na Mezinárodním měnovém fondu a na Mezinárodní bance pro obnovu a rozvoj došlo v roce 1946 k emisi nového typu státních dluhopisů, bezúročných poukázek vydaných na základě § 23, odst. 1, písm. d) finančního zákona na rok 1946. Těmito poukázkami jsme splatili část naší členské kvoty u uvedených mezinárodních institucí.

Přehled výsledků státního hospodaření zakončím zprávou o vývoji a stavu státních záruk.

Dal jsem sestaviti přehlednou tabulku o stavu státních záruk. Veliký vzrůst záruk poskytnutých po revoluci proti zárukám starším ukazuje na velkorysou zárukovou politiku, kterou sleduje vláda jak při úvěrech investičních, tak při snaze přispěti podnikům k udržení provozu, aby se naše hospodářské podnikání mohlo snadněji přenésti přes počáteční obtíže. Je do značné míry zásluhou této politiky, že naše podniky již v r. 1945 mohly rozvinout intensivní činnost. Celkový stav státních záruk činí k dnešnímu dni 29,3 miliard. K podrobnějšímu studiu poukazuji na připojenou tabulku.

Vylíčení hospodářských podkladů rozpočtu, které jsem si dovolil podat v předchozích oddílech spolu s přehledem hospodářského vývoje poslední doby, uzavírám stručným výkladem o našem národním důchodu.

Národní důchod je výslednicí hospodářské činnosti ve všech jejích oborech. Proto lze na něm pozorovat úhrnné výsledky našeho národního hospodaření. Národní důchod není dnes již exklusivním pojmem, jímž se zabývá nemnoho theoretických badatelů, nýbrž je předmětem pozornosti hospodářských a sociálních praktiků. Čím dále více proniká poznání, že státní hospodářství není zvláštním organismem žijícím ze zdrojů hospodářství národního, nýbrž že je nástrojem národohospodářské politiky a důležitým výsekem národního hospodářství.

Musíme míti národní důchod a jeho skladbu stále na zřeteli při rozhodování o hospodářských věcech a musíme pečlivě uvažovat všechny jeho vztahy.

Pokusil jsem se usnadnit si svou úlohu tím, že jsem dal připojit k textu svého výkladu přílohu jednající o národním důchodu a o národních výdajích ČSR v letech 1946 a 1947. V této příloze jsou obsaženy číselné přehledy národního důchodu a vysvětlivky k nim, pořízené v podstatě odbornými úředníky generálního sekretariátu Hospodářské rady, v některých položkách též za spolupráce úředníků mého resortu. Je to u nás po prvé, že předložení státního rozpočtu je provázeno publikací dat o národním důchodu. Doufám, že tento první pokus bude u nás opakován a stane se časem samozřejmou tradicí.

Z výkladu o jednotlivých výrobních odvětvích mohu snad souhrnně vyvoditi, že náš národní produkt celkově vzrůstá.

Na základě předběžných dat byl národní důchod na rok 1947 generálním sekretariátem Hospodářské rady odhadnut na 188 miliard Kčs. Podle toho, zdali letošní výsledky sklizně jsou převážně počítány do národního důchodu letošního či příštího roku, je možno tento odhad zredukovat a předpokládat, že národní důchod dosáhne v roce 1947 pouze asi 178 miliard Kčs. I tak je to značný vzestup asi o15 % proti předchozímu roku, kdy národní důchod činil 155 miliard Kčs. Již v tomto porovnání je vidět výsledky rychlého konsolidačního procesu a vzestupného vývoje československého hospodářství za poslední 2 roky.

Čísla národního důchodu jsou ovšem jen odhady, které musí být dále precisovány. Jejich základní správnost je však potvrzena vývojem jiných statistických řad, na př. skutečností, že index průmyslové výroby v běžném roce dosáhl skoro 100 % předválečné výše a je asi o 20 % vyšší než průměr loňského roku. Tento vzestup více než vyrovnává pokles výroby zemědělské.

Nelze ovšem dnes přesně odhadnout výši národního důchodu pro příští rozpočtový rok. Přihlížíme-li však k dosavadnímu vzrůstu národního důchodu a k úkolům stanoveným výrobou ve dvouletce, lze snad očekávati, že národní důchod dosáhne asi 200 miliard Kčs, při čemž minimálně by národní důchod mohl činiti částku 188 miliard Kčs podle zmíněného odhadu generálního sekretariátu Hospodářské rady. Tuto cifru chceme proto vzít za základ našich dalších úvah. Bylo jí také použito v grafické příloze mého výkladu, která porovnává rozpočet s národním důchodem.

Přihlédneme nyní, paní a pánové, k složení národního důchodu. Úhrn mezd a platů v částce 124 miliardy Kčs je v r. 1947 vyšší proti roku 1946 o 20 % a proti r. 1937 o 258 %. Mzdy prošly křivkou strmější než platy. Naproti mzdám (platům) vykazuje křivka důchodu kapitálu strmý pokles. Ze 3,51 miliard Kčs v r. 1937 klesla na 0,6 miliard Kčs v r. 1946, příp. 0,9 miliard v r. 1947. Srovnáním vývojových křivek mezd a platů na jedné straně s křivkou poklesu důchodu z kapitálu na druhé straně ostře vyniká změna politiky, nastalá po národní revoluci, i když musíme připustit, že kapitálový výnos se v letech 1946 a 1947 plně neprojevil - na př. snížení z důvodů nižší úrokové míry nižšího hypotekárního zadlužení a protože nejsou dosud vypláceny úroky z dluhopisů, kterých se má dostati býv. akcionářům znárodněných podniků.

Velmi významná je položka tvorby národního jmění. Na jejím vývoji poznáváme účinky dvouletého hospodářského plánu jako nástroje obnovy a výstavby. Zatím co jsme v r. 1946 ještě žili z podstaty - odhad totiž počítá s tím, že hodnota spotřebování podstaty převýšila hodnotu provedených investic o 1 miliardu Kčs - lze již pro rok 1947 počítati podle odhadu generálního sekretariátu Hospodářské rady s čistou hodnotou investic v částce asi 11 miliard Kčs.

Rozbor národních důchodů však neslouží pouze k posouzení dosavadního vývoje. Tento rozbor má význam zejména do budoucnosti. V plánovaném hospodářství nelze již činiti rozhodnutí o výši rozpočtu, případně o výši rozpočtového schodku, aniž bychom postavili problematiku rozpočtovou do širšího rámce celého hospodářství. Nelze totiž posouditi únosnost rozpočtu, čili rozsah výdajů na veřejnou správu, nepřihlížíme-li k podílu, který zaujímají tyto výdaje v celkovém národním důchodu. Stejně nelze posoudit únosnost případného rozpočtového schodku, nepřihlížíme-li k velikosti národních úspor, t. j. k rozdílu mezi národním důchodem a národní spotřebou, z něhož se musí krýt rozpočtový schodek a úhrn investic, které nejsou již kryty ze státního rozpočtu. To je důvod, proč vycházíme při sestavení rozpočtu z odhadu národního důchodu.

Chci se nyní zabývat, paní a pánové, otázkou, jakou část tohoto národního důchodu odčerpávají výdaje veřejné správy, jinými slovy kolik zbude pro národní spotřebu po uhražení běžných výdajů veřejné správy a po krytí investiční činnosti. Celkové výdaje veřejné správy - státní a lidové správy po vyloučení průběžných položek - se dají odhadnout obnosem 78,2 miliard Kčs. V této částce jsou obsaženy investiční výdaje státní správy a státních podniků ve výši skoro 14,3 miliard Kčs. Investiční výdaje lidové správy lze odhadnout podobně jako loni částkou asi 4 miliardy. Běžné výdaje státní a lidové správy - bez investic - dosáhnou tedy částky 59,9 miliard Kčs.

Nutno vycházet z toho, že národní důchod nebo národní produkt možno použít pro tři účely: na soukromou spotřebu, na investiční činnost a na běžné výdaje státní a lidové správy. Bylo by však chybou domnívat se, že právě vypočtený obnos 59,9 miliard nutno odečíst v plném rozsahu od národního produktu, abychom zjistili podíl zbývající pro soukromou spotřebu nebo investiční činnost. Značnou část běžných veřejných vydání tvoří totiž vydání transferová, jež nesnižují soukromou spotřebu, nýbrž ji pouze přesouvají z jedné skupiny na druhou. Příkladem takových výdajů jsou platby obětem války a fašismu, jimiž stát odčerpává cestou daní a dávek z důchodů jedné skupiny a zvyšuje důchod jiné skupiny, aniž by při tom byla dotčena celková výše národního důchodu nebo výše národní spotřeby. Tyto transferové výdaje lze odhadnout pro rok 1948 částkou 12,2 miliard Kčs. V roce 1947 činily 10 miliard Kčs. Dostáváme se tak k výsledku, že běžné výdaje veřejné správy na statky a služby - po odečtení transferových výdajů - budou činit 47,7 miliard Kčs. Je to obnos o něco vyšší než odhad vám předložený na rok 1947, který činí 42,7 miliardy Kčs. To však neznamená, že naše situace v roce 1948 bude snadnější než v roce 1947, i když národní důchod bude větší a běžné výdaje veřejné správy na statky a služby o něco nižší. Nutno počítat s tím, že rychle rostou výdaje investiční. Ačkoliv dvouletý plán počítal na rok 1947 s čistou tvorbou kapitálovou - t. j. celková investiční činnost po odečtení investic udržovacích a náhradních - ve výši asi 25-30 miliard, ve skutečnosti činí tato jenom asi 11 miliard. I tato investiční činnost představuje, jak jsem již řekl, značný pokrok vůči roku 1946, kdy čistá tvorba kapitálová vůbec nebyla, kdy naopak investiční činnost ani úplně nestačila k náhradě kapitálu v roce 1946 běžně spotřebovaného. Rychlý vzrůst investiční činnosti mezi rokem 1946 a 1947, který je podložen daty o rozvoji činnosti stavební a výroby investičních průmyslů, zejména kovoprůmyslu v posledních měsících dává naději, že investiční činnost v druhém roce dvouletky se již značně přiblíží plánované výši. Očekávaný vzestup národního produktu postačí tedy ke krytí jak zvýšené činnosti investiční, tak dalšího vzestupu životní úrovně. To by však nebylo zajištěno, kdyby se nepodařilo udržet běžné výdaje veřejné správy na statky a služby v uvedených hranicích.

Přecházím nyní, paní a pánové, k další otázce, do jaké míry je únosný předpokládaný rozpočtový schodek. Tento schodek je stanoven obnosem asi 10 miliard Kčs. Investiční výdaje hrazené z rozpočtu však obnášejí 14,3 miliard Kčs, takže stát z běžných výdajů hradí investice ve výši 4,3 miliard Kčs. Na druhé straně lze odhadnout, že celkový rozsah čisté kapitálové tvorby bude obnášet kolem 30 miliard Kčs. Dvouletý plán počítá s veškerými investicemi - včetně náhradních - ve výši asi 35 miliard Kčs. Zbývá tedy z těchto 30 miliard Kčs k financování cestou úspor kolem 25,7 miliard Kčs, zbytek je kryt z rozpočtu. To předpokládá, že úsporná činnost bude muset obnášet skoro 13 % národního důchodu. Podle odhadu vám předloženého činily osobní úspory v roce 1947 7,9 % osobních důchodů. Lze očekávat, že v roce 1948 toto procento při značně vyšších důchodech o něco stoupne. Připočítáme-li pak k úsporám takto dosaženým ještě úspory představované nerozdělenými zisky podniků, dostaneme se k cifře, která zhruba odpovídá celkovým požadavkům plánované investiční činnosti, pokud již není kryta z běžných veřejných příjmů.

Konečný výsledek tohoto rozboru je podobný dřívějšímu výsledku. Předpokládaný schodek rozpočtu je na základě těchto propočtů únosný stejně jako celková výše rozpočtu. Situace je však stále ještě napjatá a větší schodek rozpočtu by snadno mohl vést k inflačnímu tlaku, poněvadž součet rozpočtového schodku a investic nekrytých z rozpočtu by byl větší než úhrn úspor, s nimiž lze za daných poměrů počítat.

Rozbor národního důchodu, který jsem vám předložil v jeho souvislosti s problematikou rozpočtovou, paní a pánové, je novum v naší rozpočtové politice. Hlediska, dle nichž jsem se řídil, se kryjí se zásadami rozpočtové politiky, jak byly vypracovány v posledních letech anglickými národohospodáři. Jsou však v podstatě staršího původu. Sovětští plánovatelé skoro před dvaceti lety se již dostali k závěru, že soustavu hmotných rozpočtů, jež tvoří základ každého hospodářského plánu, nutno doplniti a shrnouti bilancí všeobecnou, národohospodářskou. Touto bilancí generelní je bilance národního důchodu na jedné straně a investic a spotřeby ať soukromé či veřejné na straně druhé, to je bilance, kterou jsem rozebral ve svých vývodech. Přes tuto bilanci zajišťujeme souvislost a shodu mezi hospodářským plánem a rozpočtem. Teprve touto bilancí stavíme rozpočet do širšího rámce plánovaného hospodářství. S použitím této nové methody plánování rozpočtu letos začínáme. V dalších letech tuto plánovací methodu zdokonalíme.

Vývoj a stav národního a státního hospodářství, které jsem si vám dovolil vyložit ve svém dosavadním výkladu, přivedly vládu k sestavení rozpočtového návrhu, jak vám byl předložen. Poukáži nyní aspoň na hlavní jeho rysy.

Dovolte mně, abych nejprve přičinil na okraj malou poznámku. Letos, na rozdíl od jiných let, byl rozpočtový návrh již dlouho před dnešním dnem předmětem mimořádné pozornosti našeho tisku. Vítám snahu rozšířit zájem o naše státní hospodářství do nejširších kruhů našeho lidu. Prosím však za prominutí, že nemohu považovat za správné, jsou-li data, která ani ještě nebyla oznámena Národnímu shromáždění, ani často nebyla ještě definitivní, podrobně traktována ve veřejnosti, zejména, když neúplností informace mohou sváděti k různým nesprávným dohadům o finanční situaci státu. Apeluji proto na náš tisk, plně uznávaje záslužnost jeho pohotovosti, aby příště osvědčil více zdrženlivosti a aby s uveřejněním číslic státního rozpočtu, které se jim snad indiskrecí dostaly do rukou, vyčkal až do předložení rozpočtového návrhu Národnímu shromáždění, neboť ono má právo být o rozpočtu první informováno. Kvituji současně s povděkem reservovanost větší části našeho tisku v této věci.

Návrh, který vám byl, paní a pánové, předložen, vyčísluje úhrny rozpočtové takto: úhrn výdajů vlastní státní správy 67.056,3 mil. Kčs, úhrn příjmů vlastní státní správy 56.895,5 mil. Kčs, tudíž schodek 10.160,8 mil. Kčs.

Je otázka, zdali nový rozpočet je vyšší nebo nižší než letošní. Abychom mohli rozpočet srovnávat, jest zapotřebí uvésti jej na společnou srovnávací základnu.

V dřívějším výkladu jsem dovodil, že úhrn rozpočtových prostředků, které je veřejná správa zmocněna vydat v roce 1947, činí vskutku 77.540,6 mil. Kčs. Abychom dosáhli stejné srovnávací základny, musíme v návrhu rozpočtu na rok 1948 zvýšit rozpočtový úhrn výdajů v částce 67.056,3 mil. Kčs o částku 6.396,5 mil. Kčs, totiž o úhrn pravých investic státních podniků, pokud budou hrazeny zápůjčkou. Tato částka byla v r. 1947 zahrnuta do rozpočtu vlastní státní správy a zvyšovala tak jeho objem. Po připočtení této částky obdržíme úhrn 73.452,8 mil. Kčs.

V letošním roce jsou t. zv. ztráty státních podniků povahy provozovací spojené s nápravou škod způsobených válkou zařazeny do věcně příslušných položek provozovacích rozpočtů jednotlivých státních podniků. Jde o částku asi 1.270 mil. Kčs. Tímto zařazením zmenšují zmíněné ztráty saldo podniků a tudíž i úhrnné státní příjmy. V roce 1947 byly však zařazeny do státních výdajů; účinek těchto položek na výši státního schodku je v obou případech stejný.

Kromě toho byly v rozpočtu na r. 1947 preliminovány prostředky z akce UNRRA a to stejnou částkou 3.665,8 mil. Kčs v příjmech i ve výdajích, protože je pro ně v podstatě zavedeno fondovní hospodářství. Ohledně prostředků z čistých výtěžků akce UNRRA rozhodla vláda v dohodě s misí UNRRA ve schůzi dne 3. června 1947, že z nich bude provedena programová obnova s největším urychlením tak, aby jejich celkový výnos bez ohledu na částku do rozpočtu zařazenou mohl být do konce roku 1947 použit. Proto z návrhu na r. 1948 byla kapitola UNRRA vyškrtnuta. Za těchto okolností je tedy nejlépe pro srovnání s rokem 1948 vyloučit kapitolu UNRRA ze srovnávací základny na rok 1947.

Srovnání tímto způsobem upravených základen se pak jeví takto: rozpočtové úvěry v roce 1947 zvýšené o přenesené prostředky z r. 1946 činí 77.540,6 mil. Kčs, od toho kap. 28 UNRRA činí 3.665,8 mil. Kčs, zbývá 73.874,8 mil. Kčs.

Rozpočtový návrh na r. 1948 upravený podle § 26 finančního zákona 67.056,3 mil. Kčs, k tomu a) pravé investice státních podniků odkázané na úvěr 6.396,5 mil. Kčs, b) provozovací ztráty státních podniků způsobené válkou 1.270 mil. Kčs, celkem 74.722,8 mil. Kčs. Je tedy návrh rozpočtu na r. 1948 po této úpravě proti srovnávací základně z r. 1947 vyšší o 848 mil. Kčs.

Přes tento výsledek je rozpočtový návrh na r. 1948 úspornější, neboť svou náplní způsobuje, že jeho specifická váha je hutnější. Vždyť jen zákonnými normami bylo za poslední rok uloženo státní pokladně mnoho miliard nových břemen, při čemž úhrada z nových zdrojů je nedostatečná. Prosím proto, abyste tento výsledek vládního úsilí uznali.

Především i po uvedených srovnávacích úpravách je patrno, že prudký vzestup rozpočtových výdajů, který jsme pozorovali v uplynulých letech, je v tomto rozpočtu zastaven, neboť částka 850 mil. Kčs, o kterou rektifikovaný návrh převyšuje rozpočet na r. 1947, není proti úhrnu rozpočtu závažná. Zatím co rozpočtové výdaje za dobu od osvobození do konce r. 1945 dosáhnou částky asi 29 miliard Kčs a výdaje roku 1946 částky asi 63 miliard a rozpočtový předpoklad na r. 1947 ve výši 73 miliard Kčs bude pravděpodobně téměř vyčerpán, znamená rozpočet na r. 1948 podstatnou změnu vývojové křivky ukazující stabilisaci státních výdajů.

Další nesporný klad proti loňskému roku je snížení rozpočtového schodku, neboť vedle schodku 10,2 miliard Kčs rozpočtem vykázaného je na úvěr odkázána jedině úhrada pravých investic podniků v částce 6.396,5 mil. Kčs, t. j. vždy ještě značně méně než schodková částka, se kterou počítal loňský rozpočet - 24,9 miliard Kčs. Zvláště pak bych podtrhl okolnost, že celý tento schodek je nižší než investiční výdaje, čili, že správní výdaje jsou plně kryty příjmy a dokonce vykazují určitý přebytek; pouze investiční výdaje jsou tedy, a to ještě ne zcela, odkázány na úhradu úvěrem. V těchto směrech je rozpočet na r. 1948 příznivější než předešlý a je tedy důkazem pokračující konsolidace.