Většinu hospodářských čísel měříme hodnotami předválečnými, z r. 1937. Použijeme-li tohoto měřítka, je úhrn veřejných dávek pro příští rok o něco více než 3¹/₂ násobkem výnosu veřejných dávek v roce 1937 a zůstává tedy celkem v hranicích posunu cenové a důchodové hladiny. Podíl na jednoho obyvatele je ovšem relativně o něco vyšší: v r. 1937 připadalo na jednoho obyvatele z veřejných dávek 850 Kčs, kdežto dnes, při zmenšeném počtu obyvatel, činí tento podíl 3.643 Kčs. Ježto však hospodářská kapacita nám zůstala, vzrostl průměrný podíl jednoho obyvatele na národním důchodu, takže nemyslím, že by vzrůst dávkového podílu byl vcelku nějak tíživější.

Jaké je složení našeho dávkového příjmu v příštím rozpočtu? Když jednotlivé dávky rozdělím do skupiny povahy zdanění přímého a do skupiny zdanění nepřímého, připadá podle rozpočtu 48 % na zdanění přímé a 52 % na zdanění nepřímé. Proti r. 1947 je to další pohyb ku zdanění nepřímému. Ještě výraznější je tento pohyb ve srovnání s rokem 1937, kdy byl poměr proti nynějšímu rozpočtovému návrhu právě obrácený: 52 % připadalo na zdanění přímé a 48 % na zdanění nepřímé. Tento zjev nepovažuji v zásadě za nepříznivý, neboť v lidově demokratickém režimu máme dosti prostředků, jak určitou strohost nepřímého zdanění vyrovnat a jak nepřímé zdanění zjemnit, že při velmi jednoduché administrativě můžeme vystihnout i hlediska osobní únosnosti, jako na př. vhodnou kombinací různých nepřímých daní, nebo ještě lépe odstíněním sazeb podle stupně sociálního významu daňově postižených statků a podle jejich zbytnosti.

Zmíním se ještě o kvotě, která se z celkových daňových příjmů vybere na Slovensku. V roce 1947 předpokládal rozpočet slovenskou účast ve výši 20,2 %, skutečný výsledek do konce září t. r. dosahuje zatím 17¹/₂ %. Asi v téže výši, t. j. 17.6 %, proliminuje se slovenský podíl na daních i podle návrhu rozpočtu na r. 1948.

V podílu, který z výnosu veřejných dávek připadá v průměru na jednoho obyvatele, jeví se mezi českými zeměmi a Slovenskem rozdíl. Celostátní průměr je podle rozpočtu na příští rok 3.643 Kčs; v českých zemích činí tento průměrný podíl 4.172 Kčs, na Slovensku 2.286 Kčs. V daňové intensitě, vyjádřené uvedenými čísly, zůstává Slovensko o něco za českými zeměmi. Doufám, že postupující industrialisace Slovenska přinese vyrovnání těchto měrných čísel mezi Slovenskem a českými zeměmi.

Proberu nyní ve stručném přehledu jednotlivé hlavní skupiny veřejných dávek a vysvětlím, v čem se u nich rozpočtový návrh liší od rozpočtu letošního.

Jako první uvedu skupinu přímých daní, která je ze všech těchto složek absolutně i relativně největší. Rozdělil bych ji do dvou oddílů: na daň ze mzdy a na ostatní přímé daně.

Daň ze mzdy byla již pro letošní rok preliminována podle sazeb, které vešly v účinnost až od 1. července t. r. a které znamenají snížení sazeb daně z mezd a služebních platů v průměru o 40-45 %. Toto snížení je tak podstatné, že se projevilo výrazným poklesem indexu životních nákladů. Na dani ze mzdy bylo pro rok 1947 premilinováno 3.300 mil. Pro příští rok počítáme s výnosem 4.900 mil. Kčs. Na prvý pohled se zdá nelogické, že přes snížení sazeb zvyšujeme preliminář na této dani. Výnos odhadujeme takto: letos za půl roku vynesla srážková daň důchodová dle staré úpravy téměř 4 miliardy Kčs. Přepočteme-li tento výnos na celý rok a výsledných 8 miliard snížíme o 40 % - v poměru snížení sazbového - dojdeme k částce 4.800 mil. Preliminář je o 100 mil. Kčs vyšší než tento výpočet, poněvadž se počítá s určitými výkyvy ve výši mezd a platů a s dokonalejší kontrolou ve vybírání této daně.

Ostatní přímé daně mají podle návrhu rozpočtu vynést 11³/₄ miliardy Kčs, tedy proti letošku více o 2¹/₄ miliardy, t. j. asi o čtvrtinu. I zde se zvýšení týká až na nepatrnou částku jen českých zemí. Zvyšuje se hlavně preliminář vyměřované daně důchodové a obou daní výdělkových. Naproti tomu byl snížen rozpočet daně pozemkové a odpadla daň z vyššího služného, která byla zákonem o dani ze mzdy zrušena. U daní výdělkových a také u daně důchodové můžeme vzhledem k dobrým letošním platbám na daň z obratu očekávat, že jejich základy pro příští rok vzrostou. Zejména se také počítá s výnosem výdělkové daně národních podniků, z nichž u některých lze čekat slušné zisky.

Přesnější odhad výnosu této skupiny přímých daní je ztížen dalším uskutečňováním daňové reformy, jejíž nové články, daň zemědělská a daň živnostenská, jsou již v pokročilém stadiu příprav.

Obě tyto daně budou vybudovány na základní myšlence, že malý zemědělec nebo živnostník má býti v zásadě zdaněn obdobně jako poplatník v pracovním poměru, a to jedinou daní místo dosavadních tří. Daň ze mzdy bude tedy jakýmsi "prototypem" i pro daň zemědělskou a živnostenskou.

Obě daně budou kromě toho sledovat ještě hledisko co největšího administrativního zjednodušení. To přinese úlevu nejen poplatníkům, ale také berním správám a berním úřadům, které se pak budou moci věnovat s větší intensitou případům větším, fiskálně daleko významnějším.

Na dani z obratu počítá preliminář na rok 1948 s podstatným zvýšením proti letošnímu roku. Počítám, že potrvá stoupající tendence, která se projevuje letos a souvisí s rozvojem našeho hospodářství - hlavně průmyslu - podle dvouletého plánu. Letos vynáší daň z obratu zatím průměrně 877 mil. měsíčně; narok očekáváme průměrný měsíční výnos 1 miliardu Kčs. Proti roku 1937 je to 4¹/₂ násobek, tedy násobek vyšší, než by odpovídalo jenom posunu cen. Tu se projevuje, jak výnosově nevýhodné byly pro finanční správu dřívější paušály daně z obratu.

V oboru cel počítá návrh rozpočtu s výnosem 900 mil. Kčs. Je proti letošnímu rozpočtu zvýšen o 179 mil., t. j. o ¹/₄. Dosavadní výnos cel byl velmi ovlivněn okolností, že clo z dodávek zboží UNRRA nezůstává ve státních finančních příjmech a odvádí se ve prospěch ostatních výtěžků akce UNRRA. Kromě toho je clo z celé řady druhů zboží suspendováno dočasnými úpravami. Proto dosavadní vývoj výnosu cel neodpovídá plně objemu zahraničního obchodu, přesto však stále stoupá.

Skupina nepřímých daní vykazuje jediná z veřejných dávek v návrhu rozpočtu pokles proti letošnímu roku, a to o 228 mil. Kčs, t. j. zhruba o 3¹/₂ %. Souvisí to hlavně se skutečností, že do rozpočtu na příští rok nejsou již zařazeny daň z uhlí a daň z umělých jedlých tuků, které se nevybírají. Tento pramen příjmů má býti nahrazen novým zdrojem, jejž má poskytnout projednávaná osnova o zdanění motorových vozidel.

Skupina poplatků je v návrhu rozpočtu preliminována celkovou částkou 4.679 mil. Kčs, která je o 868 mil. Kčs, t. j. téměř o 23 % vyšší než v rozpočtu letošním. Toto zvýšení je odůvodněno dosavadními letošními výsledky této skupiny dávek.

Skupina finančních monopolů, zahrnující monopol lihový, solný, umělých sladidel a výbušných látek, je v návrhu rozpočtu preliminována částkou 3.878 mil. Kčs. Proti letošnímu rozpočtu je tato částka vyšší o 1.465 mil., t. j. skoro o 61 %, při čemž zvýšení je mnohem vydatnější v českých zemích - téměř na dvojnásobek - než na Slovensku - o 18 %. Přesto však podíl Slovenska na výnosu finančních monopolů zůstává relativně velmi vysoký. Hlavní podíl na zvýšení výnosu monopolů má lihový monopol, ale i ostatní monopoly vykazují slušný relativní vzrůst, třebaže absolutně málo významný. Mohly by býti pochybnosti, zda vzhledem k malé úrodě brambor bude preliminovaného výnosu v této skupině dosaženo. Předpokládaný výnos lihového monopolu je založen - při úvaze sníženého množství lihovarských brambor a při využití zásob lihu z minulé kampaně - na domácím odbytu 180.000 hl lihu pitného za plnou prodejní cenu a na odbytu asi 170.000 hl lihu k ostatním účelům za sníženou prodejní cenu, mimo líh motorový, se kterým pro příští rok sotva můžeme počítat.

Z přehledu, který jsem vám podal o dosavadních výnosech veřejných dávek v letošním roce a o částkách, které jsme zařadili do rozpočtu na příští rok, vidíte, že preliminář veřejných dávek je sice vysoký, ale je odůvodněn vývojem dosavadním a očekávaným.

Rozdělil jsem si výklad o státních příjmech do tří skupin - na veřejné dávky, saldo podniků a příjmy administrativní. V souvislosti s veřejnými dávkami chtěl bych jen přidat několik slov o tabákové režii, jejíž výsledky jsou sice zčásti rázu podnikového, ale jinak hlavně rázu dávkového, monopolního.

Na odvodech tabákové režie se v návrhu rozpočtu počítá s výtěžkem 7.091,5 mil. Kčs ve složce české a 1.546 mil. Kčs ve složce slovenské, celkem tedy s výtěžkem 8.637,5 mil. Kčs. Tento předpokládaný výtěžek je o 422 mil. Kčs nižší než v letošním rozpočtu, t. j. o 4²/₃ %. Přitom v českých zemích odhadujeme výtěžek o 651 mil. Kčs, t. j. o 10 % výše než v r. 1947, kdežto na Slovensku očekáváme naopak pokles o 41 %. Tento předpoklad je opřen o skutečné výsledky, kterých letos tabáková režie v českých zemích a na Slovensku dosahuje a o kterých jsem se již zmínil.

Jiné příjmy než daňové a ze salda podniků, stručně příjmy administrativní, jsou v návrhu státního rozpočtu preliminovány částkou 3 md 719 mil. Kčs. Tento preliminář je o 172 mil. Kčs, t. j. asi o 4¹/₂ % nižší než obdobné položky rozpočtu na rok 1947.

Výnosově nejvýznamnější složkou v administrativních příjmech podle návrhu rozpočtu je kapitola všeobecně pokladní správy, která se na těchto příjmech podílí částkou téměř 1 md Kčs; tato částka resultuje z příjmů na peněžitých trestech a pokutách ve výši 427 mil. Kčs, dále z příjmu spojených s vyměřováním majetkových dávek per 230 mil. Kčs, z příjmu za vydané mince 90 mil. Kčs, z vrácených státních záruk ve výši 120 mil. Kčs a dalších menších položek.

V přehledu o vývoji našeho státního finančního hospodářství za r. 1947 jsem vám podal výklad také o vývoji státního dluhu, o jeho přírůstcích i úbytcích. Dovolte, abych nyní k tomu přičinil několik poznámek o stavu státního dluhu, jak se nám jeví v rozpočtovém návrhu na r. 1948.

Návrh rozpočtu na rok 1948 počítá se zvýšením obou dluhových skupin, dluhu vnitřního a dluhu zahraničního, a se vznikem skupiny nové. Podle něho činí dluh vnitřní 94,7 miliardy Kčs, čili o 5,9 miliardy Kčs více, dluh zahraniční 20,1 miliardy Kčs, čili o 0,2 miliardy Kčs více, a nově je vykázán dluh, vyplývající z československých účastí na bretton-woodských institucích částkou 6,7 miliardy Kčs, čili je o 12,8 miliardy Kčs vyšší než podle loňského rozpočtu. Celkem tedy činí státní dluh podle návrhu 121,5 miliardy Kčs.

Do rozpočtu byly zařazeny jen dluhy ke dni 30. června 1947. Částka, o kterou říjnová úvěrová operace přesahuje přechodné zadlužení slovenské finanční správy u Poštovní spořitelny v Bratislavě, totiž 2.000 mil. Kčs, není ve vykázaném stavu dluhu obsažena, takže vpředu vykázaná částka dluhu je o tuto částku větší.

Z úhrnu vnitřního státního dluhu v částce 94,7 miliardy Kčs připadá 75,50 % na dluh konsolidovaný a pouze 24,50 % na dluh krátkodobý, což je velmi příznivý moment s hlediska stability a plynulosti našich státních financí.

Z dluhů zahraničních nepočítáme ještě pro rok 1948 se splacením kapitálu u zápůjček sjednaných po osvobození - s jedinou vyjímkou: zařazujeme do návrhu rozpočtu reservu 100 mil. Kčs na případnou splátku na úvěr vlády USA na nákup přebytků amerického válečného materiálu (surplus), kterou bychom musili uhradit, kdyby vláda USA o to požádala. V pozdějších letech bude třeba počítat u zahraničních dluhů, sjednaných po osvobození, i s kapitálovými splátkami, což bude míti vliv na naši platební bilanci.

U vnitřního dluhu preliminujeme pouze úroky, nikoliv úmor. Proto výsledná částka, kterou státní správa přispívá na státní dluh, vystihuje v roce 1948 pouze část normálního ročního nákladu na dluhovou službu. Tento stav se opírá o vládní nařízení č. 229/46 Sb., podle něhož je zatím úmorová služba odložena až do konečné úpravy. Jde tedy jen o odsun úmoru, který při definitivní úpravě na naši státní pokladnu přece jen dopadne.

Pokud jde o další vývoj státního dluhu, předpokládám, že očekávaný rozpočtový schodek v roce 1948 budeme moci uhradit úvěrem na peněžním trhu za podmínek dnes obvyklých.

Je mou snahou, aby při projednávání návrhu státního rozpočtu bylo zároveň jasné, jaké bude v příštím roce hospodaření i ostatních složek veřejné správy, které shrnujeme pod pojem správy národních výborů a samosprávy zájmové. Státní hospodářství a hospodářství těchto složek jsou spolu úzce spjata, při nejmenším výdajovými položkami, které stát těmto složkám ze státních prostředků přiděluje.

Důvodová zpráva k návrhu finančního zákona a státního rozpočtu na rok 1948 obsahuje tentokráte podrobnější přehled rozpočtové potřeby, úhrady a schodků zemí, okresů a obcí aspoň v těch datech, jak se na nich usnesly místní a okresní národní výbory resp. - pokud jde o země - jak byly připraveny pro projednání zemských rozpočtů. Tato data nejsou definitivní a ve schvalovacím řízení budou v nich provedeny změny.

Nechci proto zatím činiti z těchto rozpočtových přehledů nějaké závěry a kvalifikoval bych je jako dobrý informativní průhled do hospodaření národních výborů. Doufám, že příštím rokem se podaří na této cestě dále pokročit a přinést zároveň s návrhem státního rozpočtu přesnější přehled o rozpočtových číslech národních výborů.

Ještě bych chtěl pojednat o struktuře rozpočtu povšechně. Na podstatných rysech rozpočtové struktury se proti roku 1947 nic nemění. Nepovažuji sice strukturu našeho rozpočtu za poslední slovo v jeho formálním vývoji a jsem si vědom různých jeho nedostatků, avšak za daných okolností buď nebylo možno přikročit k podstatnějším zásahům v rozpočtovém schématu, nebo to nebylo žádoucí, aby se neporušily možnosti jeho srovnávání s rozpočtem předešlým.

Především není a před vydáním nové ústavy ani nemůže být dobudován rozpočet s hlediska ústavního uspořádání státu.

Dnes máme státní hospodářství rozděleno formálně na tři bloky, materiálně, t. j. pokladničně, na dva. Styčným bodem mezi nimi je společný státní dluh.

K tomuto rozpočtovému návrhu jsou připojeny podrobnější přehledy a výklad o našich národních podnicích. Není to ještě zdaleka v tak podrobné formě, jak by bylo třeba, zejména pro účely plánovaného hospodářství, avšak je to za daných podmínek nejvyšší možný pokrok. I když je budování národních podniků již zhruba ukončeno, nemohly mnohé ještě sestavit východiskové bilance k 1. lednu 1946. Spokojujeme se zatím tedy jen přehledy zisků a ztrát v odhadnutých hodnotách. Jsem však přesvědčen, že postupně dosáhneme toho, aby v evidenční skupině národních podniků bylo možno zjistit jejich poměry provozní i jejich potřebu investiční.

V rozpočtu vlastní státní správy členíme v r. 1948 podle vzoru roku předešlého výdaje na vlastní správní čili režijní, které tak nazýváme proto, že mají obsáhnout provozní režii státní správy; dále na ostatní výdaje správní čili funkční, které jsou charakterisovány tím, že jimi stát plní své úkoly přímo, finanční cestou, nikoliv poskytováním služeb své administrativy; konečně pak na výdaje investiční, které ovšem zahrnují i obnovy a příspěvky jiným úsekům veřejné správy k investičním účelům. Loňského roku byly vyslovovány z různých stran kritiky tohoto rozčlenění. Zůstali jsme při něm, poněvadž za trvání dvouletého hospodářského plánu nechceme měnit rozpočtovou strukturu a také poněvadž dnešní strukturu považujeme za přehlednější a lépe vystihující funkci státu v dnešní době.

Právě tak, jako není podstatných změn ve struktuře rozpočtu, není jich ani ve finančním zákoně. Přece však několik rysů osnovy finančního zákona zasluhuje bližší pozornosti.

Finanční zákon obsahuje mnoho předpisů, které se každoročně opakují. Finanční zákon se staví na stanovisko formální jednoty státního hospodaření, mlčky přecházeje skutečný pokladní dualismus. Připouští však výslovným ustanovením § 24, aby ministr financí pověřil výkonem své pravomoci v určitých věcech na Slovensku pověřence financí. Toto nové ustanovení čelí pochybnostem o tom, zdali ministr financí může část své působnosti platně přenést správní cestou bez výslovné opory v zákoně. Uzavírání úvěrových operací je však vyhrazeno pro celý stát jen ministru financí. Jemu tedy také náleží uvážit potřebnost úvěrové úhrady, jakož i důvody, které ji přivodily.

Ze zmocňovacích ustanovení osnovy finančního zákona upozorňuji ještě na § 22, písm. c), které nově stanoví zmocnění ministra financí, aby opatřil úvěrem nebo zálohou ze státní pokladny peníz, nutný na pravé investice státních podniků, které mají být hrazeny zápůjčkou. V důsledku tohoto zmocnění nebyly již pro rok 1948 tyto náklady zahrnuty do rozpočtu vlastní státní správy, jak jsem se toho již dříve dotkl.