Ustanovení písm. g) téhož paragrafu zmocňuje ministra financí k opatření úhrady na úpravu platů státních a jiných veřejných zaměstnanců. Je výrazem přání, aby očekávané výdaje na platovou úpravu byly zabezpečeny.

Obdobou § 27 finančního zákona na r. 1947 je ustanovení § 26 osnovy, které bylo do ní vloženo v závěrečné fázi rozpočtových jednání a které nařizuje lineární škrt ve věcných výdajích vlastní státní správy ve výši 10 % s výjimkou kapitoly všeobecné pokladní správy, národní obrany a úvěrů pro dvouletý hospodářský plán; dále je podle tohoto ustanovení snížiti rozpočet národní obrany o částku 474,2 mil. Kčs a konečně provozovací náklady státních podniků mají býti sníženy o paušální kvotu 5 % k dobru jejich odvodu do státní pokladny.

Dovolte, paní a pánové, abych nyní přešel k závěru svých vývodů, kterými doprovázím návrh státního rozpočtu a finančního zákona pro rok 1948.

Dovolte, abych na tomto místě poděkoval všem členům vlády, členům parlamentní kontrolní a úsporné komise a Nejvyššímu účetnímu kontrolnímu úřadu za veškerou pomoc při sdělávání rozpočtu a za pochopení, jímž při tom vyšli vstříc těžkým úkolům finanční správy. Neméně upřímně děkuji úředníkům ministerstva financí a rozpočtovým referentům ostatních resortů za jejich obětavou spolupráci. Díky tomuto společnému úsilí jsem s to, abych vyhověl oprávněnému přání ústavodárného Národního shromáždění i jeho rozpočtového výboru a předložil letos rozpočet o více než 3 neděle dříve, nežli jsem tak mohl učiniti roku loňského.

Shrneme-li v závěru výsledky našeho hospodaření za 2¹/₂ roku po osvobození a na sklonku prvního roku dvouletky, dospějeme k těmto nesporně positivním zjevům, jež jasně svědčí o celkovém konsolidačním vývoji našeho hospodářství:

průmyslová výroba vcelku se blíží stavu předválečnému, jak co do objemu, tak co do zaměstnanosti, i co do výkonu;

úkoly dvouletého plánu v průmyslu plníme v průměru na 100 %; industrialisace Slovenska je na zdárném postupu; mechanisace zemědělství pokračuje;

doprava přestala být jedním z nejslabších míst našeho hospodářství, v celku plní plán, někde je značně předstihuje, v železniční osobní dopravě dosahuje předválečné úrovně;

v zahraničním obchodě jsme se přiblížili v měsíčních průměrech váhového množství poměrům předválečným; národní důchod je od r. 1946 na trvalém vzestupu, úměrně k tomu zvětšuje se i národní jmění;

vývoj velkoobchodních cen byl až dosud klidný a vyrovnaný;

mzdové sazby se vyvíjejí klidně a mzdy při rostoucí převaze mezd úkolových vykazují mírný vzestup, úměrný výkonu i zvyšovanému množství nově vyrobených statků;

index životních nákladů poklesl;

ve spotřebě bylo dosaženo v polovině roku v řadě spotřebních statků předválečné úrovně, někde byla i překročena;

stav oběživa se v tomto roce stabilisoval;

měna je pevná, posice koruny v zahraničí dobrá;

vkladů i drobných vkladatelů přibývá;

zdar osidlovacího díla včleňuje české pohraničí do celostátního hospodářství.

Tato fakta, paní a pánové, svědčí nesporně o vzestupném vývoji našeho hospodářství. To ovšem neznamená, že by nikde nebylo, jak v provádění plánu, tak v celém našem hospodářství, nedostatků, vad a slabých míst a že bychom směli, spokojivši se dosavadními výsledky, bezstarostně přehlížeti vážné úkoly přítomných i nejblíže budoucích dnů.

Hlavními slabinami našeho hospodářství jsou dnes vyživovací situace a bilance zahraničního obchodu. Do dosavadního vývoje našeho hospodářství zasáhla rušivě sucha a s tím spojená slabá úroda, která má za následek nejen miliardové ztráty na národním důchodu, ale zvětší zároveň nesnáze v bilanci našeho zahraničního obchodu a zapůsobí také svými reflexy ve výrobě průmyslové.

Hospodářská situace, jak ji zde v hrubých rysech shrnuji, staví před nás tyto hlavní úkoly:

1. Zabezpečit zásobování a výživu národa, to znamená zajistit pro výživu především vše, co se z našich vlastních zdrojů zajistit dá. Jsem přesvědčen, že rolníci, kterým vláda aspoň částečně nahrazuje škody, neúrodou způsobené, příplatky k cenám zemědělských výrobků a mimořádnou výpomocí, projeví ještě větší měrou než dosud národní solidaritu, že nepodlehnou svodům černého trhu a zdánlivého prospěchu z vyšších cen a že učiní věcí své národní cti, aby v nejkratší době nejen splnili povinné kontingenty, ale dobrovolně odvedli i nad ně ve prospěch nerušeného zásobování národa vše, co mohou postrádat. Ale i všechny ostatní vrstvy národa musí přispět svým dílem k plynulému zásobování především tím, že nepropadnou škodlivému křečkování a že nebudou rozvracet výživu národa a pomáhat šmelinářům a černému trhu nesmyslným skupováním zboží a hromaděním zásob v domácnosti. Uskrovní-li se jen poněkud každý z nás a budeme-li svědomitě plnit všechna úsporná opatření, zavedená vládou a úřady, nepocítí národ jako celek tíživě újmu, již nám způsobila neúroda, a pak také náhrada, kterou opatří vláda nákupem v cizině, prospěje celé naší zásobovací situaci tak, jak vláda od ní očekává. Tedy co největší využití našich vlastních zdrojů, účelná úsporná opatření a nákupy v cizině, reorganisace a zjednodušení distribuce a k tomu soustavné, nemilosrdné, přísné a tvrdé stihání lichvářů a obchodníků na černém trhu - toť cesta, jak zajistíme zásobování lidu.

2. Druhým základním úkolem je splnit i v druhém roce dvouletky na 100 % náš dvouletý plán, zvýšit výrobu i výkon, zlepšit kvalitu výrobků a všeobecně zhospodárnit výrobu. Včasnou přípravou jarních stavebních prací dohnat tempo ve stavebnictví.

3. Zlepšit naši bilanci zahraničního obchodu tím, že při dalším rozšiřování základní orientace na země s plánovaným hospodářstvím se současně vynasnažíme zvýšeným vývozem zlepšit i naši bilanci se zeměmi dolarového a šterlinkového bloku. K tomu cíli třeba zvýšit výrobu tam hledaného zboží, uskrovnit se ve vlastní spotřebě některých statků a likvidovat ladem ležící zásoby, jichž nebylo a nebude v dohledné době použito k účelům dvouletky.

S hlediska resortu ministerstva financí zdůrazňuji z úkolů, o nichž jsem již mluvil, především neústupné odhodlání udržeti stůj co stůj pevnou měnu, dále úkol sledovat i nadále takovou politiku, která by zabezpečila splnění dvouletého plánu po stránce finanční tak, aby investiční práce netrpěly nedostatkem finančních prostředků. To vyžaduje provedení reorganisace bank a peněžnictví, rozřešení otázky t. zv. financování a finanční kontroly průmyslu a uzákonění všech ostatních předloh, jak jsem se o nich už podrobně zmínil; v neposlední řadě pak postupné uskutečňování daňové reformy zavedením nové daně zemědělské a živnostenské, jež by znamenaly další krok k zjednodušení složité daňové soustavy a snížily daňové břemeno těmto pracujícím vrstvám, a zavedení nové generelní daně spotřební, jež by nahradila dosavadní daň z obratu.

I když jsme si vědomi veliké závažnosti těchto úkolů a když nikterak nepodceňujeme slabiny našeho hospodářství, základní skutečností nade vše jasnou zůstává:

vývoj československého hospodářství za necelé 2¹/₂ roku po osvobození ukazuje, že konsolidační proces, obnova a výstavba našeho hospodářství probíhají

1. podstatně rychleji, nežli tomu bylo po prvé světové válce, a také rychleji nežli v řadě jiných zemí, zejména západní Evropy;

2. že se tak děje na rozdíl od období po první válce světové a na rozdíl od jiných zemí bez sociálních otřesů;

3. že celkové zlepšování našeho hospodářství je spojeno sice s pozvolným, ale vědomě a plánovitě sledovaným zlepšováním životní úrovně pracujících.

Příčiny tohoto nesporně příznivého vývoje tkví

1. ve znárodnění průmyslu a peněžnictví, jež vede spolu s konfiskací majetku Němců, Maďarů a zrádců nejen k novému rozložení národního jmění a důchodů, ale tvoří zejména základní předpoklad plánovaného hospodářství;

2. v politickém režimu lidové demokracie, představovaném Národní frontou jako svazkem pracujících měst a venkova, který je politickým garantem dosažených vymožeností a mobilisuje tvůrčí síly národa k dílu obnovy a výstavby.

Naše bolesti a těžkosti jsou v podstatě dosud nepřekonaná residua starého systému, nebo jsou působeny okolnostmi na naši vůli nezávislými, jako je nepřízeň přírody nebo nepříznivé a rušivé vlivy vnějšího kapitalistického světa. To je, čím se naše těžkosti liší od těžkostí světa západního, kde vyplývají ze starého kapitalistického systému, zmítaného neřešitelnou hospodářskou krisí.

I když jsou naše potíže leckdy způsobovány okolnostmi na naší vůli nezávislými, je na ní, na našem snažení a na uvědomění lidu závislé překonávání těchto potíží, a já věřím, že je překonáme. Předpokladem toho jsou: náš pokrokový, lidově demokratický režim, dosavadní úspěšný vývoj naší obnovy a výstavby a zdravé síly našich národů.

Obnova a výstavba našeho hospodářství rozmnožuje nejen naše suroviny, stroje a továrny, nýbrž vytváří podmínky k lepšímu a šťastnějšímu životu našeho lidu, což je jejím nejvlastnějším cílem. Přetváření našich hospodářských a sociálních řádů v řády lepší a dokonalejší vtiskuje zároveň nové charakterové rysy našemu národu. Mění se poměr člověka k člověku, člověka k práci, člověka ke společnosti a ke státu. Starou sobeckou třídní konkurenci zatlačuje duch národní solidarity a vzájemné pomoci. Pracovní brigády, národní soutěž, nedělní směny a národní směna mládeže - to jsou nové formy, jimiž se projevují rostoucí tvůrčí síly a iniciativa lidu a stmeluje jednota národa. Spojovat všechny pokrokové a demokratické živly, podporovat vše, co je v našem hospodářství i v celém národním životě progresivní, co znamená nový řád a plán, a zneškodňovat nepřátele nového režimu, záškodníky obnovy a výstavby a ničit vše, co představuje nepořádek, svévoli a rozvrat - to znamená upevňovat jednotu národa jako základní předpoklad zdaru našeho národního díla obnovy a výstavby.

V tomto duchu prosím slavné ústavodárné Národní shromáždění, aby schválilo rozpočet a finanční zákon pro rok 1948 tak, jak jej jménem vlády předkládám. (Hlučný potlesk.)

Místopředseda Petr: Byl podán návrh poslanců Štětky, Zeminové, Vičánka, dr Kočvary, Hladkého, dr Šoltésze a druhů, aby o prohlášení pana ministra financí dra Dolanského provedena byla rozprava a aby rozprava tato sloučena byla s projednáváním rozpočtu a finančního zákona na rok 1948 v plenu Národního shromáždění.

Dám o tomto návrhu hlasovati.

Národní shromáždění jest způsobilé se usnášeti.

Kdo souhlasí s návrhem poslanců Štětky, Zeminové, Vičánka, dr Kočvary, Hladkého, dr Šoltésze a druhů, aby o prohlášení pana ministra financí provedena byla rozprava a aby rozprava tato sloučena byla s projednáváním rozpočtu a finančního zákona na r. 1947 v plenu Národního shromáždění, nechť pozvedne ruku! (Děje se.)

To je většina. Návrh jest přijat.

Tím byl vyřízen 1. odstavec pořadu.

Přistoupíme k projednávání druhého odstavce pořadu, jímž je

2. Pokračování v rozpravě o prohlášení pana ministra průmyslu Laušmana, učiněném v 78. schůzi dne 23. října 1947 podle § 62 jedn. řádu.

Přihlášeni jsou tito řečníci: pp. poslanci Frlička, Sládek, Děd, Vojanec, Kovář, dr Holý, Urbánek, Trojanová-Genyková, Žáčková-Batková, Šnobl, Sajal.

Uděluji slovo prvému přihlášenému řečníku, p. posl. Frličkovi.

Posl. Frlička: Slávne Národné shromaždenie!

Prehlásenie pána ministra priemyslu Laušmana, v ktorom sa s takou odhodlanosťou a otvorenosťou vyporiadava s nedostatkami a problémami vo výrobe priemyselnej i remeselníckej, prijímame s uspokojením. Uvítali sme najmä i jeho vyhlásenie, že čoskoro budú vydané vhodné smernice pre sostavenie štabilizačných bilancií, ktoré umožnia porovnávanie výsledkov výroby podnikov znárodnených s výsledkami výroby v podnikoch súkromných. Som presvedčený, že toto vzájomné porovnanie, ktoré prisľúbil pán minister predniesť v priemyselnom výbore, uvíta celá verejnosť. O hospodárení národných podnikov sú šírené do verejnosti tie najhoršie, často zlomyseľné zprávy. Je nesporné, že ich šíria nepriatelia hospodárskej demokracie a pokroku vôbec, ktorí pritom najviac nariekajú nad pokleslú pracovnú morálkou, hoci ju svojím počínaním sami najviac zapríčiňujú, keďže úmyselne vyvolávajú medzi pracujúcim ľudom nedôveru hlavne k znárodnenému priemyslu.

Znárodnenie priemyslu bolo vykonané na podklade košického vládneho programu, ktorý prijaly všetky politické strany, lebo znárodnenie je jedným zo základných kameňov k budovaniu nového, spravodlivejšieho spoločenského zriadenia. Má preto byť povinnosťou každého občana usilovať sa o odstraňovanie chýb, nedostatkov a prekážok, ktoré tu hatia zdravý vývoj, ale nie naopak všetko haniť a tak znechucovať i ľudí dobrej vôle v tvorivej práci.

Nám na Slovensku v prvom rade záleží na tom, aby v tomto smere bolo dosiahnuté čim skôr potrebného vyjasnenia. Budujeme predsa priemysel a pomocou neho chceme docieliť odstránenie rozdielov medzi stupňom životnej úrovne na Slovensku a v zemiach českých, ako si to vyžaduje bratské spolunažívanie Slovákov a Čechov v jednotnom a nedeliteľnom československom štáte. Keby len menšia časť z toho, čo sa rozširuje o hospodárení v národných podnikoch, bola pravdou, musela by slovenská verejnosť stratiť všetky nádeje v lepšiu budúcnosť. Preto musí nám ísť o to, aby nepriatelia pokroku nemohli už dlho beztrestne mútiť vodu. Za dnešného stavu totižto ťažko môže obyčajný smrteľník posúdiť, či ide o vecnú kritiku národných podnikov a výroby vôbec, ktorú treba v záujme zdravého vývoja vždy vítať, alebo či je to zámerné buntošenie za každú cenu.

Nech mi je dovolené pripomenúť len niektoré skutočnosti, ktoré, domnievam sa, maly by byť náležite skúmané, aby mohly byť nedostatky odstraňované a došlo sa k žiadúcej náprave. Je to v prvom rade výroba textílií, ktoré sú v značnej miere jedným z našich výrobkov vývozných. Stav je taký, že na domácom trhu je absolútny nedostatok textilu a ľud má body, ale nemôže si za ne kúpiť potrebné látky hoci len pre najnutnejšie ošatenie. Pritom sa v tlači hovorí o stratených textíliách na milióny metrov. Poslúžilo by preto veľmi pre uspokojenie pracujúcich vrstiev, keby tu Ministerstvo priemyslu v dohode s Ministerstvom vnútorného obchodu s urýchlením urobilo potrebné opatrenia, aby sa tieto textílie nestrácaly, ale aby boly prideľované riadnym obchodníkom, ktorí by ich mohli rozpredávať tým najpotrebnejším. Tak by sa súčasne obmedzovalo aj obchodovanie na čierno a chudobný pracujúci ľud bol by uchránený pred ďalším koristníctvom. Domnievam sa, že týmto by bolo pôsobivejšie zakročenie proti čiernemu obchodu ako doterajšie stíhanie tejto neresti trestným súdom.

Bolo by tiež žiadúce usporiadať organizáciu výroby stavebných hmôt. Dnešný stav v tomto smere je taký, že to veľmi zdržuje stavebný ruch a nakoľko aj tu sa vyskytuje čierny obchod, zdražuje to stavby. V súvislosti s tým žiada sa ale poukázať najmä na zjavy, ktoré sa vyskytujú pri tzv. obnove v obciach, kde si súkromníci stavajú domky a hospodárske budovy oveľa lacnejšie, ako keď im ich stavia ten - ktorý podnikateľ, poverený štátnym stavebným úradom. Ide tu o veľké rozdiely a bolo by účelné komisionálne zistiť, kto sa tu na účet vojnou ťažko poškodených našich spoluobčanov obohacuje.

Čo sa týka zvýšenia výroby poľnohospodárskych strojov, ktoré pán minister prisľúbil, uvítajú to aj slovenskí roľníci, ale potrebným sa javí starostlivo sledovať akosť výrobkov a usilovať sa o to, aby ceny boly prístupné. Musí nám pri celkovom budovaní republiky veľmi záležať na tom, aby sa aj slovenské poľnohospodárstvo rýchlejším tempom mechanizovalo, lebo to má byť jedným z hlavných predpokladov pre zvýšenie výnosnosti pôdy.

S ohľadom na pripravovanie dlhodobého hospodárskeho plánu dovoľujem si znova upozorniť na niektoré opustené slovenské bane, aby bolo pamätané na obnovu ťažby v nich, ak sú výhľady, že by ich prevádzka mohla byť rentabilnou. To považujem za dôležité nielen s hľadiska záujmov občianstva, ktoré je z existenčných dôvodov zainteresované, ale hlavne s ohľadom na ťažkosti pri získavaní surovín zo zahraničia.

Kvitujem s povďakom vyhlásenie pána ministra v otázkach remesla. Prosíme však, aby jeho rezort venoval zvýšenú pozornosť remeselníkom na Slovensku. Sme si dobre vedomí toho, že remeslá trpia nedostatočným prideľovaním surovín, ale aj nedostatkom výhodného úveru a nedostatočnou organizáciou odbytu a že to nie je len škoda pre nich, ale aj pre obyvateľstvo. Keď remeselníci musia kupovať suroviny často za čierne ceny, aby mohli obslúžiť svojich zákazníkov, vystavujú sa tým nielen nebezpečenstvu stíhania, ale tiež poškodeniu dobrého mena svojich firiem. Bolo by preto potrebné usporiadať tieto veci, hlavne napomáhať remeselníkom pri vybudovaní obchodných organizácií a družstiev, pomocou ktorých by sa naše remeslá zveľadily a staly sa súťaže schopnými s remeslami v zemiach českých, čím sa prispeje značnou mierou k utuženiu jednoty československej. (Potlesk.)