Paní a pánové, dovolíte mně, abych tu jako Škodovák řekl několik slov o našich Škodových závodech, jichž se tak často dotýká kritika srovnávání průmyslu znárodněného se soukromým. Až do kabinetu pana ministra se někdy dostanou zprávy, které jsou mylné.

Pro správné posouzení práce vykonané ve Škodových závodech dlužno uvážiti, že tento podnik utrpěl největší válečné škody z celého našeho průmyslu a že hlavní závody Plzeň, Adamov, Dubnica a Brno byly na sklonku války v troskách. Pouze závody v Hradci Králové a na Smíchově, zaměstnávající jenom 13 % všeho osazenstva podniku, zůstaly nepoškozeny válečnými událostmi. Během poměrně krátké doby jednoho roku byla provedena obnova poškozených závodů do té míry, že mírová výroba mohla počátkem letošního roku znovu dosáhnouti stupně, kterého je zapotřebí, aby podnik byl v hospodářské rovnováze.

O tom, že se ve Škodových závodech dobře pracuje, svědčí na př. skutečnost, že hodnota polotovarů, hotových výrobků a zásob se zvýšila od. května 1945 do dneška o 1.690 mil. Kčs, naproti tomu bylo vyčerpáno z povoleného provozního úvěru jen 530 mil. Kčs. Je přirozené, že tak velký pracovní kolektiv, jako jsou Škodovy závody, nemůže pracovat bez chyb; nebylo tomu tak ani před okupací a ani v budoucnosti nebude lidský kolektiv nikdy tak dokonalý, aby nebylo třeba snažiti se o neustálé zlepšování výkonu, organisace výroby, o technický pokrok a pod. Nebylo by však správné a spravedlivé, kdyby některé chyby, které se vyskytují v jiných podnicích možná v míře ještě větší, byly zevšeobecňovány a dobrá pověst podniku tím měla trpět. To neznamená zakrývat chyby a nesnažiti se o nápravu, ale je třeba objektivního hodnocení a zvážení kladných i záporných výsledků práce podnikem vykonané, a to i v zájmu celku, neboť neobjektivním hodnocením vykonané práce může být poškozeno dobré jméno našeho průmyslu, což nám jakožto státu s význačnými exportními zájmy nemůže být lhostejno.

Výrobnost podniku nelze prozatím spolehlivě měřit fakturovaným obratem z těchto důvodů:

1. Výroba během uplynulých dvou let postupně narůstala tak, jak pokračovala obnova závodů a jak se rozbíhala mírová výroba, na kterou podnik přešel po revoluci.

2. Převážnou část výrobního programu tvoří velké objekty těžkého strojírenství s dlouhým výrobním cyklem, po kterém následuje zpravidla montáž na místě stavby, takže fakturace se mnohdy provádí po dvou až třech letech.

3. Poměrně značná část výroby musela být věnována obnově vlastních závodů, které byly těžce poškozeny válečnými událostmi - stroje a zařízení pro vlastní dílny.

4. Dokompletování výrobků, zejména velkých celků, brzdí potíže externího rázu, zejména nedodržování dodacích lhůt subdodavateli - válený materiál, šrouby, řetězy, kuličková ložiska, porcelán, sklo, měřicí přístroje, armatury, guma a j. - Následkem toho narůstá objem rozpracovaných zakázek v dílnách a vázne při tom expedice a fakturace.

Značné potíže vznikají Škodovce také odtržením dřívějších vlastních železáren v Hrádku, zařízených zejména pro válcování abnormálních profilů. Po včlenění závodu v Hrádku do sektoru Čs. hutí jsou podniku kladeny při objednávkách abnormálních profilů nesplnitelné požadavky co do kvanta. Tak na př. při objednávce profilů, jichž roční potřeba činí v podniku 10 až 20 tun, kladou hutě podmínku minimálního odběru 500 tun. Při tom dodací lhůty jsou mnohem delší, než jak tomu bylo, dokud závod v Hrádku patřil ke Škodovým závodům.

Při posuzování výrobnosti podniku je tedy zapotřebí k vyfakturovanému obratu připočítati též zvýšení hodnoty rozpracovaných zakázek, jakož i hodnotu vyrobených strojů a zařízení pro vlastní investice. Takto zjištěná hodnota výroby podniku činila v I. pololetí t. r. průměrně měsíčně 14.800 Kčs na jednoho pracujícího dělníka, a to včetně režijních dělníků a učňů. Je to více než dosud uveřejněné průměrné měsíční obraty jak ve znárodněném, tak i v soukromém sektoru kovoprůmyslu.

Poměr výrobních a režijních mezd v podniku se postupně zlepšuje a je příznivější, než byl plánován v rozpočtu. Stoupající výkon a zlepšený podíl výrobních mezd způsobily, že skutečná režie podniku je v letošním roce již v rovnováze s režii zúčtovanou, mezitím co loni při teprve rozbíhající se výrobě nemohla být režie ještě plně kryta. Relativní zlepšení režie za první pololetí 1947 proti roku 1946 činí 22 % z výrobních mezd.

Výkon dílen v tunách výrobků od měsíce k měsíci stále stoupá a v řadě dílen již převyšuje výkon předválečný. Platí to nejen o závodu v Plzni, nýbrž i o jiných závodech podniku, na př. o strojírně v Hradci Králové. Srovnáním výrobních nákladů některých typických výrobků vyráběných více národními podniky lze zjistiti, že Škodovy závody vyrábějí racionálně a úsporně.

Paní a pánové, pan ministr ve svém výkladu řekl také, že by někteří lidé chtěli u nás vidět všechno černé a druzí zase všechno bílé, ale že existuje ještě třetí barva, šedivá. Snad je ta šedivá proto, že na tu bílou padá stín nepochopení významu tak velikého díla, jako je naše znárodnění. Je to často stín nepochopení nutné spolupráce mezi jednotlivými sektory znárodnění. Všichni vedoucí lidé našich podniků si musí uvědomit, že znárodnění průmyslu přineslo dosud neplně využité možnosti spojení sil a uplatnění výhod Svatoplukovy rady jeho třem synům. Ostrá liberalistická soutěž minulosti způsobila, že výrobní programy byly vyvíjeny paralelně v mnoha podnicích, tvůrčí a vývojové síly byly tříštěny zbytečně opakovanou prací a přísné výrobní tajemství bylo samozřejmou ctností.

Uvnitř našeho nového státu toto vše musí padnout. Výrobní programy musí být účelně rozvrhovány, vývojové práce spojovány, slučovány a získané zkušenosti vyměňovány. Tato cesta byla nastoupena, ale zdaleka nejsme ještě na jejím konci. Všichni příslušní činitelé si toho musí být jasně vědomi a z jejich myslí musí být vypuzeny zbytky toho, co nastoupené cestě brání. Má-li být hospodárně využito dnešních stavů zaměstnanců, musí být pevně uplatněna již vyslovená zásada, že žádná stejná práce nesmí být opakována. V nejtěsnější spolupráci všech sektorů znárodněného průmyslu vynikne potom ten veliký význam našeho znárodnění pro budování lepších životních podmínek celého našeho národa. (Potlesk.)

Podpredseda Komzala: Ďalej je k slovu prihlásený p. posl. Cvinček. Udeľujem mu slovo.

Posl. Cvinček: Slávna snemovňa!

Keď mám prehovoriť za Demokratickú stranu k prejavu pána ministra priemyslu, chcem dnes v úvode poznamenať, že sme pánu ministrovi vďační za otvorenú reč. Ak chceme dosiahnuť to, čo sme si predsavzali, nesmieme sa nikdy báť statočne a poctive si priznať chyby a omyly, lebo len to je cesta k skutočnej náprave. U nás sa veľmi často sebamenšie kritické slovo, a najmä keď ide o znárodnené podniky, pokladá za nepriateľský čin. Vyzerá to tak, ako keby sme chceli vychvaľovať všetko a za každú cenu. A to nie je správne.

Práve preto, keď vítam tento spôsob reči pána ministra priemyslu, chcem sa mu za otvorenosť odplatiť otvorenosťou, a v tom je i povinnosť Národného shromaždenia oproti vláde.

Slávna snemovňa, som poslancom jedného z najchudobnejších krajov Slovenska. Na Kysuciach bola bieda do r. 1918 a odtiaľ bola jedna z najväčších emigrácií do Ameriky. Za prvej republiky stovky a tisíce našich ľudí hľadali prácu v susedných moravských priemyslových strediskách. Toto nebol zdravý zjav. Preto sme uvítali vládny program, ktorý hovoril o spriemyselnení Slovenska, lebo sme očakávali, že teraz sa dostane i kysuckému kraju to, čo mu podľa prírody patrí, totiž, že prídu továrne tam, kde sú ľudia a že ľudia nebudú sa musieť za fabrikami sťahovať. Ale chcem práve preto s tohto miesta konštatovať, že kysucký ľud nie je spokojný s tým, čo dostal doteraz, a že očakáva, že naša obnovená republika splní oproti nemu svoje povinnosti. Kysucký ľud môže so svojej strany dať len to, čo má. A to je práca, poctivá práca, ktorú tento ľud vždycky vykonával. U nás niet poklesu pracovnej morálky, ľud na Kysuciach je zvyknutý ako vôbec ľud obývajúci horské kraje na tvrdú prácu, neštíti sa jej a čaká na ňu. V tomto smere prosím teda pána ministra priemyslu i všetkých zodpovedných činiteľov, aby Kysuce dostali to, čo im patrí.

My vieme, že nejde to všetko ľahko, že sa pri premiesťovaní podnikov uplatňujú často jednostranné záujmy, ba že sa do premiesťovanej politiky zanáša veľmi často, slávna snemovňa, aj strannícka politika. Toto musí prestať. Preto si žiadame, aby Povereníctvo priemyslu a obchodu bolo na výške situácie, tak ako treba, aby sa i miestni činitelia prispôsobili celoslovenským záujmom. A kysucký kraj nie je za. premiestenie len preto, aby niečo mal, ale preto, lebo to nezbytne potrebuje. Konečne nezabúdajme, čo znamená to, že 25.000 ľudí je odlúčené od svojich rodín. Vieme, že to zvyšuje nielen hmotnú biedu, ale aj vyvoláva mravný rozklad v rodinách. A to je povážlivé.

Panie a pánovia! Navštívte Kysuce, príďte poznať kraj a ľudí a presvedčíte sa sami o tom, čo hovorím.

Slávne Národné shromaždenie, keď hovoríme o premiesťovaní priemyslu, nemáme na mysli len priemysel znárodnený, ale myslíme na priemyslové podnikanie vôbec. A pri tomto sa chcem na chvíľu zastaviť. Pán minister sa vo svojom prejave zaoberal možnosťami, ktoré má národné a súkromné podnikanie. Chcel by som pripomenúť, že zakiaľ znárodnené podnikanie je všestranne podporované, nemá tie isté možnosti podnikanie súkromné. A to nie je správne. Každý, kto poctive a statočne podniká a kto vyvoláva pracovné možnosti, každý, kto organizuje výrobu a tým sa pričiňuje o rozmnoženie prepotrebných výrobkov a statkov, musí mať rovnaké výhody. Vieme, že na znárodnené podnikanie hľadí svet so zvedavosťou, niekedy škodoradostne, niekedy možno i so závisťou, a že preto znárodnenie podnikania zaslúži si podpory. Ale to nesmie znamenať, aby sa súkromnému sektoru nedávali tie isté finančné a daňové výhody, lebo však nakoniec všetci sú poplatníci. A ak sa v súkromnom podnikaní vyskytujú čierne ovce, nikto sa iste neodváži tvrdiť, že by bol každý súkromný podnikateľ šmelinárom. Nebolo by ani spravodlivé a nikto by s tým nemohol súhlasiť, ba každý spravodlivý človek by musel odsúdiť také výroky a takú politiku, ktorá by súkromné podnikanie, či už obchod, živnostníkov alebo i našich remeselníkov chcela zaradiť do tejto kategórie. (Potlesk.) Nesmie sa ani stať, aby takéto falošné predpoklady mohly vôbec ovplyvňovať postup proti súkromnému podnikaniu, ako napr. pri distribúcii surovín. Bol by som veľmi povďačný pánu ministrovi priemyslu, keby nám povedal, či sa pri prideľovaní surovín zachováva rovnaká miera a keby som aj z jeho úst mohol počuť ubezpečenie, že sa takto bude diať a že sa nikomu nebude robiť krivda.

Preto by sme boli uvítali, keby pán minister bol zvlášť zdôraznil potrebnosť spravodlivosti, ale i právnej istoty. Často vidíme, že znárodnené podniky sú dravé. Túto dravosť treba regulovať presným dodržovaním zákonov. V praxi často vidíme, a zvlášť v praxi Povereníctva priemyslu, že sa na spravodlivosť a na zákony nekladie náležitá váha. Vieme o prípade, kde napr. pán povereník priemyslu trpí, aby jeho úradníci dostali do podniku, ktorý patrí znárodnenej banke, národnú správu, hoci v správnych orgánoch tohto podniku sú zástupcovia Povereníctva dopravy. Hoci vládnym komisárom tohto podniku je zástupca Povereníctva dopravy, robí sa to tak jednostranne a beztoho, že by Povereníctvo dopravy o tom vedelo. Ide konkrétne o tatranskú vicinálnu železnicu. A keď si úradníci pána povereníka priemyslu dovolia takýto kúsok a pán povereník priemyslu hoci uznáva nesprávnosť, nevie zjednať nápravu, vieme si predstaviť, ako sa postupuje v iných prípadoch, kde ide o národnú správu lebo o podobné opatrenia proti ináč bezvadným súkromným podnikateľom. Boli by sme radi, keby pán povereník priemyslu mal tú istú odvahu zasiahnuť do takýchto neporiadkov, akú odvahu ukázal pán minister priemyslu. Bol by som veľmi rád, keby sa napr. pri poskytovaní úverov so štátnou zárukou postupovalo spravodlive, ale aj rýchlejšie. Ide o úvery so štátnou zárukou z titulu vojnových škôd. O týchto rozhoduje zvláštna komisia pri Povereníctve priemyslu a obchodu. Kým ale do 1. januára návrhy schvaľovalo Povereníctvo financií, od začiatku minulého roku preniesla sa táto schvaľovacia agenda do Prahy. Nie je to správny postup, lebo kto iný vie lepšie posúdiť podmienky úverovania ako miestne národné orgány, a nie je to správne ani preto, lebo sa máme snažiť o decentralizáciu takejto agendy. Ak sa preto pripomínalo, že tento úverový rámec bol využitý len do 50 %, treba to pripísať i tejto okolnosti. Ale bolo by treba pozmeniť podmienky týchto úverov a rozšíriť ich na živnostníkov, ktorí si zakladajú nové podniky. l v tomto smere treba dať živnostiam a remeslám rovnaké nástupové podmienky, ako ich má znárodnený priemysel.

Slávna snemovňa, pán minister sa vo svojom prejave hlásil nielen za ministra priemyslu, ale i za ministra remesiel. Budeme podporovať Ministerstvo priemyslu v tejto snahe a preto nech mi dovolí teraz už pán minister remesiel niekoľko otázok:

Koľko strojov z pohraničia sa pridelilo remeselníkom na Slovensko, koľko sa pridelilo z konfiškátov a koľko sa vôbec pridelilo remeselníkom strojov? Lebo stav je ten, že náš remeselník málokedy zakupuje nové stroje, veľmi pomaly nahradzuje ručnú prácu prácou strojovou. Takto ale nesnižuje svoje výrobné náklady a tým sa snižuje i jeho konkurenčná možnosť, výnosnosť jeho je malá, nezosilňuje sa ako poplatník a ide to na ťarchu jeho životnej úrovne. Tento stav je toľko povážlivejší, že veľké továrne vždy viac a viac dávajú na trh také výrobky, ktoré predtým boly vyhradené remeselníkom. Spomeňme si napr. len na priemysel obuvnícky. My vieme, že i remeslá sa musia v tomto smere orientovať, ale treba im dať k tomu všetky možnosti a podtrhujem - možnosti rovnaké.

V tomto smere bude treba venovať zvýšenú pozornosť remeselníckemu dorastu. Sú azda ľudia, ktorí, keď sa hovorí o remeslách, pokrčia ramenom, alebo mávnu rukou. To nie je správny názor. My vieme, že v krajinách skutočne priemyslove vyvinutých, akými sú napr. Spojené štáty severoamerické, má priemysel svoje hranice, a hranice prirodzené, a remeslá zas svoje prirodzené miesto, z ktorého ich nemôže ani moderný priemysel vytlačiť. Toto pripomínam na adresu tých, ktorí by pod titulom plánovania v hospodárstve chceli remeslá vytlačiť.

Ale v tomto smere chcel by som poukázať ešte na jeden omyl. Remeslá a živnosti mnohí pokladajú za neviem aký ľahký zdroj príjmov. A myslia si, že každý remeselník a živnostník má len zisky a že ich zisky sú bez práce, pritom ale pri každej príležitosti chceli by títo istí ľudia živnosti rozdávať. Tu treba zjednať jasno. Je správne, aby sa pri revízii živnostenských oprávnení myslelo na zaslúžilých účastníkov odboja. Ale práve tak je treba, aby sa pritom nezabudlo na dorast, aby tento dorast neprišiel k zatvoreným dverám. Očakávame, že v tomto smere bude sa postupovať múdro, rozumne a predvídavo.

Ale, slávna snemovňa, i s druhej strany hrozí tu nebezpečie. Znárodnený priemysel myslí príliš často len na seba. Vidíme to napr. pri zriaďovaní predajní národných podnikov. Vidíme to práve v textile. Stretávame sa s najnemožnejšími argumentmi a veľmi často napr. i s tým, že sa súkromný obchod venuje čiernemu obchodu. Musím sa ohradiť proti takémuto generalizovaniu. Sme za to, aby sa nepoctiví a nesvedomití ľudia stíhali a vieme dobre, a to práve z expozé pána ministra priemyslu, že ich nájdeme všade, v živnostiach a v remeslách, tak ako i v národných podnikov. Šmelinári sú všade a nie je rozdiel medzi šmelinárom zo znárodneného podniku a medzi šmelinárom iného druhu.

Ale toto nesmie byť príčinou, aby znárodnený priemysel a ako práve počúvame - textilný priemysel - použil toto za zámienku ničiť to, čo je poctivé a zdravé. (Potlesk.) My ostatne vieme dobre, kto meno živnostníkov poškodzuje a nebáli by sme sa na všetkých týchto položiť otázku, čo je pre nich dôležitejšie: či príslušnosť k slovenskému národu alebo bezuzdná snaha po zisku.

Teda, slávna snemovňa, nie pomýlené snahy likvidovať súkromné podnikanie, ale naopak jeho všestranná podpora je to, čo očakávame a s čím iste i pán minister priemyslu a remesiel súhlasí. Každá iná politika musí pred týmto ustúpiť do pozadia, lebo by bola zbytočným luxusom a hriechom. My sme ešte neprešli cez všetky prekážky. A práve v tejto dobe, keď sa na náš štát kladú zo dňa na deň stále nové a nové nároky, je treba, aby sme nepodrezávali jeden z konárov, na ktorom spočíva finančná správa a prosperita republiky a štátu. Nemôžem povedať, že by sme za 2¹/₂ roka boli robili samé také veci, ktoré by neboly znamenaly pre naše hospodárstvo a financie škody. Zatratili by sme preto každú politiku, ktorá by k týmto škodám privolávala nové. Našou povinnosťou je roztočiť kolesá v každom smere.

Našou povinnosťou je produkovať viac výrobkov ako doteraz. Lebo len vtedy bude dobre u nás, keď bude všetkého dosť. Keď budeme mať málo vecí a málo výrobkov, budeme na tom zle v exporte, v domácej spotrebe, bude málo daní, jedným slovom budeme v začarovanom kruhu.

Ale tu som, slávna snemovňa, pri otázke verejnej morálky, pracovnej morálky a morálky v hospodárstve. Všetko toto jedno s druhým úzko súvisí. Neraz vidíme, že odpor jedného voči druhému vzniká z nedostatku hmotného, a potom chybuje už len partajná politika, aby takýto vývoj dovŕšila. To, čo my potrebujeme, je viac vyrobených statkov a menej partajnej politiky. Keď pôjdeme touto cestou, bude viac spokojnosti. Keď bude viac spokojnosti, bude viac dobrej vôle medzi ľuďmi, a keď bude viac dobrej vôle medzi ľuďmi, bude sa i na súkromné podnikanie hľadieť inak. Potom prídeme na to, že Slovensko a republika potrebuje prácu každého svojho syna a že rozkvet našej vlasti záleží na tom, kto ako svoju prácu poctive vykoná. Toto je nie vecou hlučnej propagandy, veľkých rečí a nabubrelých fráz. Áno, my remeselníci a živnostníci touto cestou ani nechceme ísť, ale ani nepôjdeme.