Přistoupíme k projednávání sedmého odstavce pořadu, jímž je

7. Závěrečná zpráva výboru pro kontrolu provádění dvouletého plánu o revisi v národním podniku Baťa ve Zlíně.

Zpravodajem je posl. Skaunic. Dávám mu slovo.

Zpravodaj posl. Skaunic: Po řadu měsíců byly v pravicovém tisku uveřejňovány útoky na znárodněný průmysl. Lidé, kteří neměli nikdy kladný poměr ke znárodněnému podnikání, kteří se naopak k našim novým formám kolektivního podnikání stavěli nepřátelsky, sledovali jediný cíl, přivoditi předpoklady k útoku na lidovou demokracii, k jejímu poražení a k navrácení se k formám kapitalistického hospodaření.

Útoky byly záměrně soustředěny především na typické představitele znárodněného podnikání, neboť právě jejich hospodářské výsledky nejlépe prokazovaly oprávněnost nových forem podnikání. A je-li v tomto směru vzorem podnikání právě národní podnik "Baťa", tu je pochopitelné, že hlavní útok naší reakce byl veden proti tomuto podniku. Projev posl. Bartoše, přednesený v 67. plenární schůzi ÚNS, byl jen vyvrcholením mnohaměsíčních útoků, soustředěných na zlínský závod. To, že byl přednesen právě v den 15. výročí úmrtí Tomáše Bati, potvrzuje jen rafinovanost útoku. Mělo býti takto názorně ukázáno, jaký je rozdíl mezi přikrášlenou minulostí a naproti tomu reakcí pomlouvanou a nenáviděnou přítomností.

Nikdo nezaujatý neupírá organisační talent a velkorysost zakladatele firmy, nikdo však nemůže popřít, jaká kapitalistická dravost a expansivnost byla hnací silou tohoto talentu a velkorysosti. Dovolte mi jen malé připomenutí. Byl jsem ve Zlíně zaměstnán a znám všechny formy taktiky režimu, který je tak vzpomínán. Byly to formy neúprosného teroru proti všem, kteří se k poměrům v závodech stavěli kriticky, neúprosného vyssávání pracujících, kteří již po několika letech zaměstnání byli ze zaměstnání vyhazováni proto, že jejich síly byly vyčerpány. Jednou jsem položil delegaci, která byla nadšena a ovlivněna zevními dojmy z prohlídky závodů, tuto otázku: "Nebylo vám něco nápadné? Především to, že v závodech vidíte jen a jen mladé lidi a jen sporadicky některého staršího zaměstnance?" Mluvčí delegace zaražen odpověděl: "Ano - máte pravdu - a kam se svojí otázkou míříte?" Řekl jsem tedy: "To je právě rub tohoto zevního dojmu, který jste si udělali. 90 % zaměstnanců je mladších 35 let. Příčinu hledejte v tom, že do tohoto věku jsou síly pracujícího způsobem práce, neustálého pracovního a nervového napětí, stráveny. Tito pracující jsou nuceni závod opustit - jsou nuceni opustit závodní byty, vystěhovat se z města a odejít do vesnic celého širokého okolí, kde vzpomínají na závod, jenž vyrostl z bídy, která těmto vyčerpaným nastává."

Mohl bych ze svého působení v předválečném baťovském Zlíně psát knihy, neboť jsem mohl sledovat Zlín jinýma očima, očima pracovníka v sociálním pojištění, kde se promítaly právě ty stinné stránky Baťova režimu.

V roce 1945 po skončení okupace jsem navštívil Zlín. Viděl jsem obrovskou změť zprohýbaného železa a betonu, rozbité budovy tovární i obytnou čtvrť a mohu proto posouditi pracovní úsilí a nadšení pracujících, kterých bylo zapotřebí k tomu, aby závod byl znovu vybudován. Nové provozovny svědčí o pochopení vedení závodu dáti pracujícím takové pracovní prostředí, které odpovídá všem moderním požadavkům hygieny a které práci člověka usnadňuje. Ale nejsou to jen tovární objekty, které nás naplňují radostí, jsou to i výsledky úsilí ve výstavbě hygienických a všem moderním požadavkům vyhovujících obydlí pro pracující kolektiv národního podniku.

Zkušenosti o výsledcích stavebního sektoru národního podniku Baťa jsou uvedeny v podrobné zprávě o kontrole ve stavebnictví za účasti posl. Žáčkové, posl. Ledla, posl. Vojance a posl. Skaunice, provedené ve dnech 16. července, dále ve dnech 8., 9. a 10. října 1947. Z této obsáhlé zprávy, která byla výboru pro kontrolu provádění dvouletého plánu předložena, vyjímám jen dva stručné odstavce:

"Bytová jednotka o 3 pokojích, kuchyni, koupelně si vyžádala nákladu do doby než byly zvýšeny mzdy stavebního dělnictva, 265.000 Kčs, nyní přibližně 320.000 Kčs. Byty tyto jsou vybaveny ústředním topením, kuchyně mají již zamontovány pracovní stoly, skříň na nádobí, dřezy na mytí nádobí, sporák s plynovým vařičem a elektrickým zařízením na pečení. Ústřední topení je napájeno dálkovým vedením. Bytové jednotky jsou umístěny v domech o třech etážích a rozděleny tak, že pro 6 bytů slouží jedno schodiště. Byty jsou od sebe odisolovány koupelnami, provozními místnostmi a záchody. Řešení je velmi vkusné a odpovídá hygienickým předpokladům a všem podmínkám moderního bydlení."

K tomuto výňatku dodávám jen přání, aby v budoucnu všem pracujícím byly poskytnuty takové možnosti zdravého bydlení, jako je to snahou avantgardního vedení stavebního oddělení národního podniku Baťa.

Ve stavebnictví máme dosud nedostatek pracovních sil, především nedostatek dorostu. Stavebnictví je mládeži málo atraktivní. Je to pochopitelné, uvážíme-li pracovní podmínky a prostředí, ve kterém zedničtí učni žijí u převážné většiny stavebních podniků. Poslyšte si, co říká citovaná zpráva o zednických učních ve Zlíně!

"Učňovská jednotka provádí stavbu činžovních domů na Zálešné ve Zlíně, a to bloky číslo 5 a 7. Přitom provádí stavbu třetí etáže osmé budovy. V programu jsou dvě stavby věžových činžovních domů a prádelna, které budou postaveny učni. Učňovská jednotka je rozdělena na 12 skupin vedených instruktory. Každý instruktor provádí se svojí skupinou, která se skládá z učňů všech tří ročníků, veškeré zednické práce od vykopávky základů, šalování a odšalování, cementové potěry, vyrovnávací betony až po omítky se spárováním. Po dobu sezony pracují na stavbě 27 hodin a po dobu 21 hodinu navštěvují školu. Po čas prázdnin jsou na stavbě celodenně, v zimní dobu budou navštěvovati školu.

O polední přestávce jest učňům na stavbu dovážen teplý oběd z obchodního domu, takže se ze stavby nevzdalují. Zednické nářadí mají ve standardním kufříku, který mají spolu s pracovním oblekem ve skříňce v šatnách. Toto nářadí s kufříkem obdrží zdarma, v případě odchodu je však každý povinen předati je dalšímu učni.

Po přijetí do učení navštěvuje učeň první ročník odborné školy stavební, příští rok druhý ročník. V případě velmi dobrého prospěchu jest učeň přijat po provedení zkoušky do prvního ročníku mistrovské školy stavební. V opačném případě pokračuje ve třetím ročníku odborné školy stavební. Nevykoná-li zkoušku po absolvování třetího ročníku odborné školy do školy mistrovské, pracuje na stavbě jako normální celodenní zedník. Po vykonání zkoušky zdatnosti, nenavštěvuje-li mistrovskou školu, jest učeň zařazen z učňovské jednotky do jiného stavebního oddělení. Každý učeň, který absolvoval první a druhý ročník mistrovské školy s výborným prospěchem, má možnost po přijímací zkoušce navštěvovati vyšší průmyslovou školu stavební, ve které je po dvou letech připuštěn k maturitní zkoušce.

Žáci druhého ročníku mistrovské školy, kteří mají odbytu zkoušku zdatnosti, jsou zaměstnáváni jako kresliči nebo asistenti na stavbách. Absolventi mistrovské školy, pokud nesložili zkoušku do vyšší průmyslové školy, pracují jako kresliči, případně mladí rozpočtáři v návrhovém oddělení stavební správy národního podniku Baťa."

Tak se stará znárodněné podnikání o dorost zdatnější, kvalitnější a lepší. Z tohoto dorostu nám vyrůstají lidé, kteří budou charakterisovat ten krásný typ nového člověka, který bude mít radost z poctivé tvořivé práce. Naše socialisující demokracie umožní, aby každý nadaný mladý člověk mohl dosíci těch postavení, jež v minulosti byla vyhrazena jen vrstvám privilegovaným.

Dovolte mi, abych s tohoto místa poděkoval vedení národního podniku Baťa za pochopení a práci pro pracující dorost. Zlínské domovy mladých buďtež příkladem pro celé naše znárodněné podnikání.

Po zmíněném již útoku domácí i zahraniční reakce na národní podnik Baťa, ke kterému se propůjčil posl. Bartoš, byla do Zlína vyslána subkomise, složená z účastníků všech stran bývalé Národní fronty, která po řadu týdnů zkoumala, zda v závodech jsou závady, které by svědčily o tom, že - používám slov Bartošových z řeči, která byla s tohoto místa pronesena - máme v celém našem znárodněném hospodářství i v právním stavu džungli. Zda ve znárodněných průmyslových podnicích a najmě v národním podniku Baťa vládne teror a gestapismus, kořistnictví a krádeže národního majetku, zda závod je desorganisován, zda vedení není na odborné výši, zda všechno dobré bylo odstraněno.

Subkomise se na své prvé schůzi usnesla, že se bude zabývat hlavně organisační a hospodářskou kontrolou, že bude věnovat svoji pozornost zejména těm výtkám, které byly uváděny jako zásadní proti znárodněnému podnikání, a že ze všech případů domnělých osobních příkoří, Bartošem uvedených, prošetří několik typických, a to takovým způsobem, že je možno každému členu subkomise voliti kterýkoliv případ nebo více případů podle své vlastní vůle a svého vlastního rozhodnutí.

Zároveň s naší subkomisí byla s naší delegací hospodářská kontrola, vyslaná ministerstvem průmyslu, NÚKÚ a generálním ředitelstvím znárodněných závodů pro kůži a gumu.

Naše parlamentní komise vyslovila potěšení nad vykonanou prací ve výstavbě závodů a uznání vedení závodu. Většina členů ředitelství a vedoucích jsou dlouholetí zaměstnanci závodu. Jsou příslušníky všech politických stran. O jejich odborných kvalitách svědčí velkolepé hospodářské výsledky závodů a o jejich kvalifikaci není třeba proto hovořit. Na konferenci ředitelství a vedoucích všech odvětví podnikání a zástupců odborné hospodářské komise byly podrobně projednány všechny otázky, týkající se hospodářských, technických i sociálních problémů závodů. Naše subkomise byla překvapena ochotou, spoluprací a otevřeným jednáním, se kterými se při své práci setkala. Komise přišla k jednomyslnému přesvědčení, že v závodech panuje vzorná organisace práce, že vůbec nelze mluviti o kořistnictví a vykrádání národního majetku, že bylo-li co ze závodů odstraněno, byly to methody kapitalistického kořistnictví, a že místo nich bylo zavedeno socialistické budování a řada opatření ku prospěchu pracujícího kolektivu. V závodě nevládne gestapismus, ale spolupráce a spoluodpovědnost všech činitelů ve shodě s představiteli jednotného odborového hnutí.

K jednotlivým případům o stranickém rozhodování trestní komise, uvedeným v plénu sněmovny Bartošem, bych chtěl uvésti slova posl. Bolena, který po prozkoumání řady případů řekl: "Vytýkali jsme některá, podle našeho přesvědčení, příliš tvrdá potrestání provinivších se zaměstnanců závodu, a tu nám předseda této trestní komise prohlásil: "Při posuzování přestupků jsme přihlíželi k tomu, zda ten, kdo se dopustil krádeže, měl doma děti. Takového jsme netrestali tolik, jako vedoucího úředníka nebo člověka s mnohatisícovým platem, provedl-li nějakou malversaci." Posl. Bolen jako příslušník téže strany, jejímž příslušníkem byl i posl. Bartoš, na to konstatoval: "Tyto důvody uznáváme s hlediska spravedlnosti a konstatuji, že jsme nenašli ani jediný případ, v němž bychom mohli zjistit nějaké úmyslné nebo dokonce stranické zaujetí trestní komise."

Ostatně subkomise mohla konstatovati, že v trestní komisi byli členy příslušníci všech politických stran a že tato komise byla vystřídána sedmičlennou disciplinární komisí, která je orgánem jednotné odborové organisace.

Předseda parlamentní subkomise, vyslané do Zlína, posl. Nedoma tlumočil v poslední schůzi výboru pro kontrolu provádění dvouletého plánu toto jednomyslné osvědčení celé subkomise:

"Všechny případy, komentované posl. Bartošem v jeho projevu, byly jednostranně zaměřeny, a trestní komisi, případně vedení závodu nelze viniti z nějakého úmyslného poškozování těch zaměstnanců, kteří se před trestní komisí dostali."

Národní podnik Baťa je jeden z největších národních podniků Československa, je naší chloubou, a všechno osazenstvo si přeje - jak jsme ve Zlíně byli ubezpečeni - aby socialistickým pracovním souručenstvím se tento podnik nejen udržel jako naše chlouba, ale aby byl příkladem, jehož význam přesahuje daleko naše hranice, aby byl majákem, který ukazuje cestu všem pracujícím kapitalistické dosud části světa.

Aby hospodářský rozmach národního podniku Baťa byl dokreslen, dovolte mi, abych přečetl výňatky z obsáhlé revisní zprávy ministerstva průmyslu, která byla výboru předložena. V této zprávě, kterou podal odborový přednosta dr Tomek, praví:

"V září minulého roku požádal podnikový ředitel dr Ivan Holý ministra průmyslu o revisi. Zahájení činnosti vyslané komise spadalo téměř v jedno se zahájením šetření, která prováděla v podniku subkomise pro kontrolu provádění dvouletého plánu. Mohu slavný výbor ujistit, že poznatky, ku kterým revise došla, budou plně využity nejen pro národní podnik Baťa, aIe mnohých zkušeností získaných při této revisi bude s prospěchem použito i pro ostatní národní podniky. Jednou z hlavních zásad, na kterých spočívá hospodářský život národního podniku Baťa, jest systém dílenské samosprávy, který povzbuzuje zájem zaměstnance na výsledky dílny a tím i podniku. Tato samospráva vychovává k samostatné a iniciativní práci. V této souvislosti se zmiňuji i o vysoké úrovni organisace v nižších stupních podnikové správy, umožňující hospodárný provoz a vytvářející spolehlivý základ podnikového plánování. Technika plánování, kalkulace a ostatních složek podnikového početnictví je vzorná a mnohé z ní bylo převzato pro zákonnou úpravu podnikového početnictví.

Výrobky podniku pronikaly před válkou na některých trzích v prvé řadě svou lácí - dnes se však podstatně zlepšila i jejich kvalita a tendence v tomto směru se zdá býti trvalou. Podněty k zlepšení výroby přicházejí z laboratoří a výzkumných zařízení, ale i řadoví zaměstnanci projevují na tomto poli velkou iniciativu a jsou ve své snaze plně podporováni vedením závodu i podnikovou radou.

Spolupráce zastupitelských zaměstnaneckých orgánů s vedením závodů je příkladná. Kázeň a pracovní morálka dobrá a statistiky prokazují v tomto směru neustálou vzestupnou tendenci. Vedení podniku podporuje každou akci, směřující k zlidštění práce, zlepšení pracovního prostředí a zvýšení životní úrovně svých spolupracovníků. Absolutní i relativní hospodářská čísla o výrobě, výkonu a exportu, zvláště u výroby strojírenské ukazují od roku 1945 neustálý vzestup. Stejně mluví i čísla o plnění dvouletého plánu. Podnik splnil své daňové povinnosti a odvedl státu za rok 1946 a 1947 hotově 1 miliardu 11 milionů Kčs. Prodejní obrat národního podniku Baťa stoupl z 1 miliardy 880 milionů Kčs v roce 1945 na 8 miliard Kčs v roce 1947. Vývoz se přiblížil již v minulém roce k předválečné výši, pokud jde o poměrnou část k výrobě. Ceny národního podniku Baťa jsou podstatně nižší než ceny ostatních podniků i výroby soukromé.

Vedení, pracovní morálka a hospodářské výsledky národního podniku Baťa lze ve srovnání s ostatními podniky považovati za velmi úspěšné, při čemž zvláště je nutno hodnotit jejich neustále stoupající tendenci.

Kontrolní komise ministerstva průmyslu věnovala svou pozornost i otázkám přetřásaným svého času i v denním tisku. Přešetřila je, a jak je zřejmo z výsledků zprávy, ukázala se různá obvinění naprosto bezpodstatnými. Výsledky šetření dokumentují naprosto kladný postoj pracujících k znárodněnému podnikání, plný úspěch vedení a jeho spolupracovníků při konsolidaci podniku po jeho znárodnění a položení pevného a zdravého základu pro další rozvoj. Národní podnik Baťa lze dnes pokládat za jeden z našich nejlepších národních podniků, což zasluhuje tím většího uznání, že jde o podnik těžce poškozený za války bombardováním a že jde o podnik obrovského rozsahu i v měřítku světovém, jaký je obtížno úspěšně vésti i v poměrech klidných, natož v poměrech poválečného rozvratu hospodářského. Je jistě mimořádně pádným důkazem úspěchu vedení národního podniku Baťa, jestliže za těchto okolností podnik nejen plně splnil své poslání sociální v zásobování lidu, nýbrž nadto dosáhl i hospodářských výsledků, které budou značným přínosem do Fondu znárodněného hospodářství, o jehož nové funkci se sněmovna nedávno usnesla.

Považuji proto za svou povinnost poděkovat po skončení revise na tomto místě veřejně jménem ministra průmyslu vedení i všem zaměstnancům národního podniku Baťa za jejich mimořádné pracovní vypětí a dosažení výsledků, které jsou tím cennější, že jich bylo dosaženo v době, kdy se národní podnik Baťa teprve organisoval za okolností mimořádně obtížných "

Zpráva ministerstva průmyslu končí slovy: "Tyto výsledky jsou nejlepší odpovědí na všechny pomluvy a pokusy zmenšit zásluhy vedení zaměstnanců na konsolidaci tak velkého podniku, jakým je národní podnik Baťa."

Revisní zpráva ministerstva průmyslu nejlépe dokreslila celkový obraz o tomto krásném průmyslovém gigantu, který si učinili členové sněmovní komise. Je pádnou odpovědí na tvrzení o desolátním stavu, o kořistnictví a neodborném vedení národního podniku Baťa. Činnost osob, které byly únorovými událostmi smeteny a které byly ať vědomými či nevědomými pomahači vnitřní i zahraniční reakce a jejichž mluvčím se stal posl. Bartoš, poškodila národní podnik Baťa o milionové hodnoty. Jeho útoky zavinily nejen neklid a rozrušení pracovní morálky, ale - a to především - poškození dobrého jména podniku nejen v tuzemsku, nýbrž i za hranicemi. Podnik musil velmi často bojovat s novým nepřátelským pojetím u svých zákazníků v cizině, kteří se domnívali, že podnik nemá kredit pro svou vnitřní krisi a proto že je, jak bylo Bartošem v jeho parlamentní řeči tvrzeno, veden od deseti k pěti.