Středa 14. dubna 1948

V dělnickém pojištění

průměrný důchod Kčs se zvyšuje na o %

invalidní10.800 18.72072
starobní11.520 19.72871
vdovský6.000 12.600110
sirotčí4.200 6.60057

V penzijním pojištění

průměrný důchod Kčs se zvyšuje na o %

invalidní15.900 22.26040
starobní17.900 25.06040
vdovský8.800 15.09670
sirotčí5.088 7.48847

Osnova se zároveň vyrovnává i s problémy úpravy důchodů již vyplácených podle dosavadních předpisů ke dni účinností zákona a tyto důchody dnem 1. října 1948 upravuje tak, aby v průměru dosáhly asi úrovně důchodů přiznávaných podle tohoto zákona. Děje se tak jednak percentuálním zvýšením důchodů vůbec, jednak poskytnutím dalších pevných vyrovnávacích částek pří současném stanovení maximální hranice tohoto zvýšení.

Plníme i svůj slib, že pomůžeme důchodcům před všeobecným zavedením národního pojištění důchodového. Všichni důchodci dostanou podle navržené osnovy v květnu t. r. místo jednoměsíčního důchodu dva měsíční důchody, důchodci Ústřední sociální pojišťovny a Ústřední bratrské pokladny ještě kromě toho v červenci 1948 jednorázový přídavek k starobnímu a invalidnímu důchodu 600 Kčs, k vdovskému 400 Kčs, k sirotčímu 200 Kčs.

Pokud jde o vzájemný vztah národního pojištění a národního důchodu, neboli o otázku, jak vysoké dávky má národní pojištění poskytovat, je třeba si uvědomit, že tato otázka je ve své podstatě součástí celkového problému redistribuce národního důchodu. Pro řešení této otázky je důležitá jednak všeobecná životní úroveň národa, ale kromě toho je úroveň národního pojištění závislá na podílu, jakého je pracující vrstva ochotna se vzdát ve prospěch důchodců národního pojištění, čili kolik jsou ochotní na národní pojištění věnovat ti, kdož tvoří národní produkt, neboť jen tato položka, která jim je odčerpávána ve formě pojistného nebo daní, tvoří důchod těch, kteří jsou práce neschopni. Podíl, který je v dosavadním sociálním pojištění přesouván s pracujících ve prospěch práce neschopných, činí zhruba 8 % celkového národního důchodu a má v budoucím národním pojištění podle předložené osnovy stoupnout zhruba na 13 % národního důchodu. Pro srovnání poznamenávám, že např. ve Velké Británii dosahovaly v roce 1945 náklady na sociální pojištění 5,5 % národního důchodu a mají podle Neveridgova plánu stoupnout na 8,5 %. Ve Spojených státech severoamerických dosahovaly v roce 1941 náklady na sociální pojištění 3,5 až 7 % národního důchodu, podle toho, zahrnujeme-li do těchto nákladů i sociální péči a vydání na rekreaci.

V souvislosti s podílem nákladů národního pojištění na celkovém národním důchodu jest třeba uvážit, zda zvýšením všech dosavadních důchodů a poskytnutím důchodů příslušníkům ostatních vrstev obyvatelstva nevyvolá národní pojištění určitý inflační tlak. Srovnáme-li dnešní stav se stavem, v němž se octneme po zavedení národního pojištění, vidíme, že má být rozdělováno na důchodech a jiných dávkách ročně asi o 13 miliard více proti dnešnímu stavu, kdežto pojistné zaměstnanců, jejich zaměstnavatelů a osob samostatně výdělečně činných se zvýší asi o 10 miliard Kčs. Bude tedy na spotřební použití rozděleno o 3 miliardy více, než kolik bude odčerpáno ve formě pojistného. Toto zvýšení kupní síly representuje necelá dvě procenta pravděpodobné soukromé spotřeby a toto minimální zvýšení neznamená při stoupající tendenci naší výrobnosti prakticky žádné hospodářské nebezpečí. Je ovšem třeba, aby národní pojištění bylo koordinováno s ostatními hospodářskými opatřeními.

Zákon o národním pojištění je sociální vymožeností dějinného významu, je projevem solidarity všech pracujících vrstev, které byly v minulosti záměrně stavěny proti sobě a udržovány tak v područí úzké privilegované vrstvy vlastníků velkých výrobních prostředků. Národní pojištění však je také příkazem k nejvyšší zodpovědností pro celé naše hospodářství, pro naše výrobce a hospodáře, to jest dělníky, inteligenci, zemědělce a živnostníky. Je to výzva k ještě usilovnější práci, jejíž výsledky nejen zabezpečí významnou instituci národního pojištění, ale umožní v budoucnu jeho další rozvoj a zlepšování ve prospěch všech pracujících. Nedáváme pracujícímu lidu žádné prezenty. Lid dává sám sobě, co si může dát a může přitom prostřednictvím těch, kterým dal důvěru, rozdělit jen tolik hodnot, kolik sám vytvoří vlastní prací.

Jestliže si uvědomujeme, že bez splnění všech hospodářských předpokladů nebylo by národního pojištění, zvláště bez vyvlastnění kapitalistů, bez hospodářského plánu a rozvoje pracovní síly národa, pak je nutno též zdůraznit, že vedle toho bylo třeba vytvořit také předpoklady politické, abychom mohli zahájit a zabezpečit před rušivými reakčními vlivy novou éru péče o pracujícího člověka v socialistickém duchu.

Naše úspěchy se opírají jak v hospodářství, tak i v sociální politice v podstatě o spolupráci dělnické třídy, pracujících zemědělců a ostatních pracujících vrstev. Tento svazek, v němž překonáváme všechny následky války, okupace a starého společenského řádu, byl systematicky podkopáván reakcí, která nasadila vše, aby se z Národní fronty pracujícího lidu měst i venkova stala koalice třídních sil, základna pro kompromisnictví mezi důslednou demokracií a starými metodami vykořisťování a obelhávání pracujícího lidu. Toto rozvratné úsilí vyvrcholilo v únoru, který je poučením dějinného významu nejen pro nás, ale pro pracující třídy celého světa. Ukázalo se, že tam, kde mocenské prostředky státu nejsou v rukou nebo pod kontrolou kapitalistů, tam stačí k vítězství lidové demokracie jednota dělnické třídy a její rozhodnost odrazit každý pokus starých sociálních sil o restauraci. Stačilo, že se sjeli zástupci tří milionů námezdně pracujících, svolaní Revolučním odborovým hnutím, stačilo, když dva dny na to ukázali dělníci svoji jednotu, disciplínu a hlavně svůj skutečný společenský význam manifestační jednohodinovou stávkou, aby se z reakčních představitelů pravicového tábora staly bezvýznamné soukromé osoby. Třída tolik v minulosti pronásledovaná, vykořisťovaná a ponižovaná dokázala, že chápe své historické poslání a nebezpečí, které bylo osnováno pro náš národ a republiku. Svou jednotou a rozhodností upevnila dělnická třída svůj svazek s ostatními pracujícími vrstvami a ještě pevněji obnovila velký pokus našeho pracujícího lidu překonat kapitalistický řád u nás demokratickými prostředky. Odrazila reakční pokus a zvítězila, ne aby žádala privilegia, ale aby vrátila národu jednotu, po prvé v dějinách budovanou na pokrokové základně, abychom se mohli v klidu a sociální harmonií pustit znovu do velkých budovatelských úkolů. Reakce minulosti bohužel s úspěchem strašila často ty, kteří žili stejně poctivě jen ze své práce jako dělník, že dělnická třída je nebezpečí, že vítězství jejích ideálů ohrozí postavení ostatních pracujících vrstev. Únorový sjezd závodních rad odhalil lživost těch, kteří své třídní panství udržovali vždy záměrně vyvolávanými rozbroji a nedůvěrou mezi různými vrstvami pracující třídy, sociální demagogií, a bylo-li nutné, protilidovým terorem. Na vrcholu svého boje na obranu demokracie proklamuje sjezd ústy svého předsedy Ant. Zápotockého řadu závažných požadavků ve prospěch zemědělců, drobných podnikatelů a inteligence a zaručuje svou silou jejich splnění. Bezodkladné uzákonění národního pojištění, všeobecná úprava důchodů, zabezpečení důchodů pro v práci zestárlé dělníky, úředníky, živnostníky i rolníky, prozatímní úprava platů státních a veřejných zaměstnanců od 1. ledna, nový služební a platový řád státních zaměstnanců, uzákonění nové pozemkové reformy, vydání zákona o jednotné zemědělské dani a jiných rolnických zákonů, ochrana malého a středního podnikání, daňové úlevy pro maloživnostníky. Předseda vlády Klement Gottwald prohlásil, že všechny požadavky sjezdu budou splněny, a činnost vlády a ÚNS z poslední doby dokazuje, že lidová vláda dává sliby odpovědně a také je plní.

Tyto některé požadavky sjezdu závodních rad dokazují solidaritu dělnické třídy s ostatními vrstvami. V úspěšné spolupráci při budování republiky na socialistických základech překonávají různé pracující vrstvy ideové dědictví minulosti, upevňují svůj svazek a vzájemnou důvěru. Národní pojištění je výrazem a velkým triumfem této nové, demokratické a národní politiky.

Víme, že od února má k nám kapitalistická reakce za hranicemi ještě méně sympatií než před tím. Je to přirozené. Z naší republiky a jejího pracujícího lidu už nebude možno ždímat bezpracné zisky, jako v dobách ještě "hodné", protože kapitalistické republiky. Svět liberalistických lží, přetvářek a protidělnického teroru pokračuje ve své nenávistné kampani. řízené těmi, kteří mají důvod obávat se vítězství pracujícího lidu. My pokračujeme ve své práci a jejími výsledky dokazujeme, že budujeme novou společnost, která přinese klid pracujícímu člověku a zajišťuje mu, aby se podílel na hodnotách, jež vytváří svou prací podle socialistických zásad. Je to velká dějinná zkouška, v níž naše selhání či vítězství není jen naší národní záležitostí, nýbrž celkovou otázkou vývoje lidstva, které touží po pokroku a míru. Zvláště od února ukazujeme nejenom v hospodářství, ale také v sociální politice zákony převratného významu, že si budujeme nový společenský řád. Každý ten zákon, v neposlední řadě zákon o národním pojištění, je naší odpovědí na nepřátelskou kampaň reakčních sil. Ubohé lži o Československu, tisíckrát opakované podle známého vzoru, že u nás je konec demokracie, nás nepřivedou z míry. Jistě že je to konec demokracie, tak jak ji vytvořila a jak ji potřebovala buržoasie, že je to nadějný začátek demokracie socialistické, demokracie vyššího vývojového stupně, v níž nebude těch, kteří by bohatli z práce druhých, ani těch, kteří by byli chudí a bídní proto, že se živí vlastní prací. Skutečný vývoj v Československu a skutečná práce našeho parlamentu a Gottwaldovy vlády pro pracující lid je naší nejlepší odpovědí na nepřátelskou kampaň, jejíž zběsilost ukazuje, že jsme se vážně dotkli interesů a plánů mocných starého společenského řádu. Přivítali bychom, kdyby vedle novinářů a zpravodajů přijeli k nám ze západu také drobní zemědělci, dělníci z továren, dolů a přístavů, aby se přesvědčili, zda naše lidová demokracie je jejich nepřítelem, zda ohrožujeme svými zákony proti vykořisťování práce v zemědělství i v tovární výrobě, zákonem o národním pojištění a svým plánovitým hospodářstvím právo pracujícího člověka nebo dokonce klid ve světě. Přivítáme je mezi sebe jako své, kteří mají s námi stejné ideály, i když ne stejné úspěchy.

Práce našeho Národního shromáždění a její nový, skutečně lidový duch je odpovědí všem těm, kteří mají strach o parlamentarismus v Československu. Zákony, které připravila po porážce reakce vláda Klementa Gottwalda a které projednává toto Národní shromáždění, učiní jej skutečně slavným a upevní důvěru všech pracujících vrstev k našemu parlamentu. ve světle zákonů, které přijímá a schvaluje, kontrastně se vyjímají zákonná opatření v kapitalistickém světě, o jejíchž demokratické náplni můžeme mít své pochybností.

Odhlasováním zákona o národním pojištění bude uzavřeno jen jedno období obtížných prací a bojů za jeho uskutečnění. Nastává nám však, paní a pánové, tím teprve začátek velmi obtížných úkolů spojených s prováděním tohoto zákona. Osnova zákona předpokládá velký počet dalších norem, kterými musí být zákon podrobněji proveden, a četná opatření, aby byl zajištěn řádný vnitřní chod celé instituce národního pojištění. Aby vlastní provedení zákona, na němž nyní závisí zdárný průběh pojištění, mohlo být zvládnuto rychle a účelně, zřídil jsem při ministerstvu sociální péče sbor odborníků, který je odpovědný za včasné provedení všech přípravných prací nezbytných k uskutečnění tohoto zákona.

Jsem přesvědčen, že naši odborníci, kteří se zúčastnili vypracování tohoto zákona, zvládnou také úkol uvedení zákona o národním pojištění v život.

Považuji, paní a pánové, za svou povinnost, abych jako resortní ministr poděkoval všem, kteří se zúčastnili poctivě prací na tomto velikém díle. Děkuji prvnímu ministru sociální péče panu dr. Šoltészovi, za jehož působení byly zahájeny práce na přípravách národního pojištění, skláním se v úctě před životním dílem ministra prof. dr. Nejedlého, který v souladu s celým svým životním dílem dal svou autoritu a hluboký zájem, aby průběh všech přípravných prací byl úspěšný. Děkuji velkému kolektivu pracovníků Čechů a Slováků, zástupců a odborníků Revolučního odborového hnutí, odborníků sociálně pojišťovacích ústavů a zástupců všech interesovaných složek a úřadů. Výsledkem jejich společné práce je tato osnova, stejně jako přijetí této osnovy bude výsledkem solidarity, jednoty a uvědomění našeho pracujícího lidu, který tak skvěle obstál v únorových zkouškách.

Čest našemu lidu a těm, kteří jej neopustili a vedli až k definitivnímu vítězství v čele s Klementem Gottwaldem! (Potlesk.) Politické události, z nichž vzešla tato vláda Klementa Gottwalda, byly zřejmě posledním třídním konfliktem v dějinách našeho národa. Začínáme novou epochu svého národního života, charakterisovaného hlubokými přeměnami politickými, hospodářskými a v důsledku toho také sociálními a kulturními.

Generace, které přijdou po nás, budou se skláněti před československým lidem z února 1948. Ony však budou také posuzovat dílo Gottwaldovy vlády a lidu, o nějž se opírá jako věc dějinného významu. Čím je v hospodářské politice lidové demokracie znárodnění, tím je v sociální politice národní pojištění. Je to nová etapa dějinného významu. Nejde jen o rozšíření materiálních výhod, jde o nové principy, jejichž další uplatňování v celém národním životě povede ze základny, jež byla vytvořena v květnu 1945 a očištěna v únoru 1948, ke společnosti do všech důsledků demokratické - k socialismu. (Dlouho trvající hlučný potlesk.)

Předseda (zvoní): Generálním zpravodajem za výbor soc. -zdravotnický je pan posl. dr. Bureš. Dávám mu slovo.

Zpravodaj posl. dr. Bureš: Pane předsedo, paní a pánové!

Sociálně-zdravotnický výbor ústavodárného Národního shromáždění na své schůzi dne 8. dubna 1948 dokončil projednání vládního návrhu zákona o národním pojištění, tisk 1100, po provedených některých úpravách a změnách tento návrh schválil a předkládá jej dnes slavnému ústavodárnému Národnímu shromáždění k projednání.

Paní a pánové, návrh, o němž máte dnes rozhodnouti, představuje vyvrcholení sociálně-politického vývoje v našich zemích. Tento stoletý vývoj je určován bojem pracujících tříd o právo na život, na lidsky důstojnou existenci, a rostoucím jejich vlivem na uspořádání společenského zřízení. Posuzujeme-li úroveň, rozsah a vývojový stupeň sociálního pojištění v historickém vývoji jako měřítko síly a mocenského významu pracujících tříd, pak toto národní pojištění charakterisuje jejich úplné vítězství.

Kladu zvláštní důraz, paní a pánové, na tu historickou skutečnost, že o sociálním pojištění, o zabezpečení pracujících se sto let bojovalo, že každá jeho fáze byla výsledkem úporného zápasu a že je výsledkem boje i toto národní pojištění. Že bylo k jeho prvnímu formulování jako součástí košického vládního programu třeba vítězství lidové demokracie československé v rámci společného vítězství světových sil pokroku nad barbarským fašismem v květnu 1945 a k jeho konečnému vypracování na základě zásad, formulovaných věrným zastáncem pracujícího lidu, Revolučním odborovým hnutím, a k jeho uzákonění slavného vítězství pokrokových a demokratických sil národa v bojí se zoufalým spiknutím a vzpourou české a slovenské reakce v únoru 1948. (Předsednictví převzala místopředsedkyně Hodinová-Spurná.)

Pracující tedy nedostali sociální pojištění darem od Bismarcků, od Šrámků, Švehlů, ale vybojovali si je od jedné jeho fáze ke druhé v úporném zápolení s panskými vrstvami, aby je v okamžiku, kdy se stávají skutečnými pány v domě, uskutečnili v jedinečné dokonalosti a úplnosti jako pojištění národní, zahrnující celý pracující národ.

Principiální změny, hluboký přerod politický, hospodářský a sociální, ke kterému dochází v našem státě, vykonávají nesmírný vliv na život každého jednotlivce. A jestliže nové principy našeho hospodářství, hospodářství plánovitého, hospodářství suverénně ovládaného lidem, jsou základem sociální bezpečnosti lidu, protože zabezpečují každému občanu práci, chrání jej před hospodářskými krizemi a zbavují jej tak strachu z nezaměstnanosti, pak národní pojištění jako Magna charta sociální bezpečnosti pro celý pracující národ zbavuje každého občana strachu z bídy v případě nemoci, úrazu, invalidity a stáří, po případě úmrtí živitele.

Péče o člověka v nejširším slova smyslu, úsilí umožniti nejlepší rozvoj jeho schopností, jeho sil, učiniti ho spravedlivou měrou podílníkem na národním bohatství, zabezpečiti ho proti všem rizikům, jež ohrožují jeho existenci, toť jediný a celý smysl sociální politiky lidově demokratického státu, toť smysl a cíl všeho jeho hospodářského a politického usilování vůbec. Je tedy teprve lidová, socializující demokracie tou pravou, skutečnou humanitní demokracií, ve které slovo tělem učiněno jest, ve které vznešené fráze se proměňují v chléb, šat a střechu nad hlavou pro statisíce nemocných, slabých, dětí, starců a mrzáků. A prosím vás, paní a pánové, abyste mi prominuli, že toto připomínám, ale cítím, že je to právě dnes třeba, dnes, kdy udělíte svým hlasováním o této osnově lekci o humanitě celému tomu západnímu světu s jeho licoměrným pokřikem o lidských právech prý pošlapaných v Československu, že právě dnes je třeba připomenout některé zkušenosti z onoho období 20 předmnichovských let, které si páni troufají nazývat obdobím humanitní demokracie.

Ano, paní a pánové, jen vzpomínejte se mnou na ty luxusní pražské třídy, na to Václavské náměstí, Národní třídu a Příkopy let předmnichovských; na ty výkladní skříně plné lahůdek z celého světa, banány, ananasy, jablka z Austrálie - nač si jen srdce vzpomnělo - na ty výkladní skříně a automaty s horami masa, horami jídel. To byl blahobyt, to byla hojnost! Jenomže ten blahobyt měl, paní a pánové, své malé, docela nepatrné čertovo kopýtko: že totiž před tím sklem výkladních skříní a automatů jako za neproniknutelnou hradbou se plížili naši bratři a soudruzi hladoví.

Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP