Místopředseda dr Chytil: Přistoupíme
k hlasování.
Osnova má 9 hlav, 3 oddíly hlavy prvé, 58
paragrafů, přílohu k § 1, nadpisy hlav,
nadpisy oddílů hlavy prvé, nadpisy paragrafů,
nadpis zákona a úvodní formuli.
Poněvadž byl podán pozměňovací
návrh posl. dr Johna, Komzaly, dr Kokeše, dr
Nováka, dr Buriana, dr Štefánika a druhů,
minim dát hlasovati takto:
Nejprve o §§ 1 až 18 podle zprávy výborové,
o § 19 v úpravě návrhu posl. dr Johna,
Komzaly, dr Kokeše, dr Nováka, dr Buriana, dr Štefánika
a druhů; nebude-li přijata, o § 19 podle zprávy
výborové; o §§ 20 až 58 podle zprávy
výborové; poté o příloze k
§ 1, nadpisech hlav, nadpisech oddílů hlavy
prvé, o nadpisech paragrafů, nadpisu zákona
a úvodní formuli podle zprávy výborové.
Jsou námitky proti přednesenému pořadu
hlasování? (Nebyly.)
Není jich. Budeme tedy hlasovati, jak jsem uvedl.
Kdo souhlasí s §§ 1 až 18 osnovy podle zprávy
výborové, nechť pozvedne ruku! (Děje
se.)
To je většina. Paragrafy 1 až 18 jsou přijaty
ve znění zprávy výborové.
Kdo souhlasí s § 19 v úpravě návrhu
posl. dr Johna, Komzaly, dr Kokeše, dr Nováka,
dr Buriana, dr Štefánika a druhů, kterou doporučil
pan zpravodaj, nechť pozvedne ruku! (Děje se.)
To je většina. § 19 byl přijat
v úpravě návrhu posl. dr Johna, Komzaly,
dr Kokeše, dr Nováka, dr Buriana, dr Štefánika
a druhů.
Kdo souhlasí s §§ 20 až 58 podle zprávy
výborové, nechť zvedne ruku. (Děje
se.)
To je většina. Paragrafy 20 až 58 jsou přijaty
podle zprávy výborové.
Kdo souhlasí s přílohou k § 1, s nadpisy
hlav, nadpisy oddílů hlavy prvé, s nadpisy
paragrafů, s nadpisem zákona a úvodní
formulí podle zprávy výborové, nechť
pozvedne ruku! (Děje se.)
To je většina. Tím Ústavodárné
Národní shromáždění přijalo
tuto osnovu zákona až na § 19 podle zprávy
výborové.
Tím je vyřízen 2. odstavec pořadu.
Přistoupíme k projednávání
třetího odstavce pořadu, jímž
je
3. Zpráva výborů dopravně-technického
a právního k vládnímu návrhu
zákona (tisk 915) o úpravě působnosti
ve věcech veřejného vyměřování
a mapování (zeměměřický
zákon) - (tisk 1162).
Zpravodajem za výbor dopravně-technický je
posl. Juha. Dávám mu slovo.
Zpravodaj posl. Juha: Paní a pánové!
Vládní návrh zákona o úpravě
působnosti ve věcech vyměřování
a mapování - zeměměřický
zákon - který je vám dnes předložen
ke schválení, je jedním z prvních
zákonů, který měni zastaralé
předpisy a vývojem překonané zákony
a nahrazuje je nikoli jen improvisovanou normou, nýbrž
zákonem odpovídajícím dnešním
potřebám.
Umění stanoviti vzájemnou polohu bodů
na povrchu zemském a je zobraziti je tak staré jako
kultura lidstva sama. Vyvíjelo se postupně, až
dospělo takové dokonalosti, že po stránce
vědecké dovede přesně stanoviti tvar
i rozměry zeměkoule - po stránce technicko-hospodářské
dovede opatřiti spolehlivý polohopisný i
výškopisný podklad mapový a plánový
pro jakékoli technické dílo. Jakmile se stala
půda předmětem dávek či daní
pro vrchnost nebo stát, bylo nutno opatřiti mapy,
zobrazující velikost i tvar obhospodařovaných
pozemků. První mapy byly vyhotoveny v Milánsku
odbornými geometry podle císařského
patentu ze dne 7. záři 1718 a sloužily k spravedlivému
rozvržení daně pozemkové. Vojenské
mapy vznikaly rokem 1764 a byly ukončeny r. 1777. Toto
mapové dílo bylo označeno názvem "Josefinské
mapování" a bylo to první rakouské
vojenské mapováni vůbec. Napoleonské
války vyvolaly potřebu nových map, vhodných
pro válečné plánování
a tažení, a proto Napoleon zřídil v
Miláně v roce 1800 první vojenský
zeměpisný ústav na světě.
Technická výstavba si vynutila, aby vedle zobrazení
velikosti i tvaru té či oné části
země měly mapy také výškopisný
podklad, a k tomu došlo na celém území
Rakousko-Uherska v letech 1876-1896. Za základ byla vzata
střední průměrná hladina Adriatického
moře z ročního pozorování na
vodočtu v Molo Sartorio u Terstu. Od ní byla rozvinuta
výšková síť a vybudována
celá řada základních výškových
bodů, z nichž jeden je na území jižních
Čech u Lišova. Od tohoto bodu jsou odvozena všechna
výšková měřeni v celé
Československé republice. Toto nové údobí
veřejného mapování si vyžádalo
geometrů speciálně školených
na vysokých školách technických. A tak
roku 1896 byly na vysokých školách technických
zřízeny dvouleté učebné běhy
pro zeměměřiče, ukončené
odbornou státní zkouškou.
Celý vývoj mapovacích prací byl vždy
ovlivněn 1. potřebami fisku, 2. obranou státu,
3. technickou výstavbou. Tito činitelé nevyhnutelně
způsobili rozpory v celé organisaci této
služby. Zeměměřické práce
byly roztříštěny v mnoha resortech státní
a veřejné správy, po případě
v soukromopodnikatelských rukách. V důsledku
toho se mnohé, naprosto stejné práce konaly
v několika resortech nehospodárně. Bylo to
zbytečné plýtvání veřejnými
i soukromými prostředky, a stejně i odbornými
silami.
Výsledky zeměměřických prací
úředně autorisovaných civilních
geometrů a techniků zapadly bez dalšího
využití ve sbírkách listin, aniž
jich mohlo být i jinak hospodárně využito.
Organisace veřejné vyměřovací
a mapovací služby v Československé republice
byla v roce 1918 převzata z monarchie rakouskouherské,
kde zeměměřické práce prováděl
kdekterý resort.
Odborné kruhy se bránily. Usilovaly již od
roku 1919 o soustředění zeměměřické
služby, která je podkladem všech technických
prací, v jediném resortu. Tyto snahy vyzněly
však naprázdno. Po osvobození v květnu
1945 pochopili zeměměřičtí
inženýři, že jednou ze složek budovatelské
práce jsou také zeměměřické
práce, vykonávané soustavně, plánovitě,
jednotné, s využitím všech nejnovějších
poznatků a pracovních method. A dnes se jejich snažení
mění ve skutek. Zeměměřická
služba se organicky slučuje v jediném resortu,
kde se bude celá práce řídit, zhodnocovat
výsledky a dávat k dalšímu použití
druhým resortům a regulovat potřeba veřejného
vyměřování a mapování.
Výbor dopravně-technický projednal ve svých
schůzích, konaných dne 8. a 14. dubna 1948,
vládní návrh zákona o úpravě
působnosti ve věcech veřejného vyměřování
a mapování a provedl některé změny
a doplňky tak, jak je to vytištěno ve zprávě
výboru dopravně-technického, projevil také
jednomyslně souhlas se změnami, které provedl
výbor právní, a doporučuje slavnému
Ústavodárnému Národnímu shromáždění
takto upravený zákon ke schváleni.
Místopředseda dr Chytil: Zpravodajem za výbor
právní je za posl. dr Hobzu posl. Parez.
Dávám mu slovo.
Zpravodaj posl. Parez: Pane místopředsedo,
slavná sněmovno!
Za onemocnělého zpravodaje právního
výboru posl. dr Hobzu připojuji se k vývodům
zpravodaje za výbor dopravně-technický posl.
Juhy a též jménem právního
výboru doporučuji, aby slavná sněmovna
přijala projednávaný vládni návrh
zákona ve znění usneseném shodně
ve výboru dopravné-technickém i právním.
Místopředseda dr Chytil: Ke slovu není
nikdo přihlášen, rozprava odpadá. Přistoupíme
k hlasování.
Jsou nějaké návrhy oprav nebo změn
textových?
Zpravodaj posl. Juha: Nejsou.
Zpravodaj posl. Parez: Nikoli.
Místopředseda dr Chytil: Osnova má
12 paragrafů, nadpis a úvodní formuli.
Poněvadž není pozměňovacích
návrhů, dám o celé osnově hlasovati
najednou podle zprávy výborové. (Námitky
nebyly.)
Námitek není.
Kdo tedy souhlasí s celou osnovou zákona, to jest
s jejími 12 paragrafy, nadpisem a úvodní
formulí podle zprávy výborové, nechť
zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Tím Ústavodárné
Národní shromáždění přijalo
tuto osnovu zákona podle zprávy výborové.
Tím je vyřízen 3. odstavec pořadu.
Přistoupíme k projednávání
čtvrtého odstavce pořadu, jimž je
4. Zpráva výboru imunitného o žiadosti
Okr. súdu odd. III v Novom Bydžove o súhlas
s trest. pokračovaním proti posl. Dečimu.
(Priestupok urážky na ctí podľa zákona
čís. 108/1933 Sb.) - (tlač 1154).
Zpravodajem je za posl. dr Vagašského posl. Rožnay.
Dávám mu slovo.
Zpravodaj posl. Rožnay: Panie a pánovia!
Okresný súd v Novom Bydžove požiadal podaním
zo dňa 4. marca 1948 o súhlas k trestnému
pokračovaniu proti posl. Bohuslavovi Dečimu
pre urážku na cti podľa zákona čís.
108/1933 Sb.
Imunitný výbor jednal o tejto záležitosti
a usniesol sa doporučiť Ústavodarnému
Národnému shromaždeniu, aby posl. Deči
na trestné pokračovanie vydaný nebol, keďže
verejný záujem na prejednaní tohto prípadu
neprevyšuje záujmy nerušeného výkonu
poslaneckého mandátu posl. B. Dečiho.
Místopředseda dr Chytil: Ke slovu není
nikdo přihlášen, rozprava odpadá.
Přistoupíme k hlasování.
Pan zpravodaj navrhuje jménem výboru imunitního,
aby Ústavodárné Národní shromáždění
nedalo souhlas k trestnímu pokračování
proti posl. Dečimu.
Kdo s tímto návrhem pana zpravodaje souhlasí,
nechť pozvedne ruku! (Děje se.)
To je většina. Tím Ústavodárné
Národní shromážděni usneslo se
nedati souhlas k trestnímu pokračování
proti poslanci B. Dečimu.
Tím je vyřízen 4. odstavec pořadu.
Přistoupíme k projednávání
pátého odstavce pořadu, jímž
je
5. Zpráva výboru imunitního o žádosti
kraj. soudu odd. VII v Táboře za souhlas s trest.
stíháním posl. Hynka. (Přečin
podle § 18, č. 1 a 3 zák. č. 50/1923
Sb.) - (tisk 1155).
Zpravodajem je posl. Mestek, dávám mu slovo.
Zpravodaj posl. Mestek: Krajský soud v Táboře,
odd. VII, požádal podáním ze dne 21.
března 1948, čís. Nt VII 58/48-3, za souhlas
s trest. stíháním posl. Frant. Hynka
pro přečin podle § 18, č. 1 a 3 zákona
číslo 50/1923 Sb. Imunitní výbor pojednal
o této věci a usnesl se doporučit Ústavodárnému
Národnímu shromáždění,
aby posl. Hynek vydán nebyl, poněvadž
veřejný zájem na projednání
tohoto případu nepřevyšuje zájmu
nerušeného výkonu poslaneckého mandátu
posl. Hynka.
Místopředseda dr Chytil: Ke slovu není
nikdo přihlášen, rozprava odpadá.
Přistoupíme k hlasování.
Pan zpravodaj navrhuje jménem výboru imunitního,
aby Ústavodárné Národní shromáždění
nedalo souhlas k trestnímu stíhání
posl. Hynka.
Kdo s tímto návrhem pana zpravodaje souhlasí,
nechť pozvedne ruku! (Děje se.)
To je většina. Tím Ústavodárné
Národní shromáždění usneslo
se nedáti souhlas k trestnímu stíhání
posl. Hynka.
Tím je vyřízen 5. odstavec pořadu.
Přistoupíme k projednávání
šestého odstavce pořadu, jímž je
6. Zpráva výboru imunitního o žádosti
kraj. soudu trestního, odd. XXIX v Praze za souhlas, s
trest. stíháním posl. Zvěřiny.
(Přečin podle § 18, c. 2, 3 zák. č.
50/1923 Sb.) - (tisk 1156).
Zpravodajem. Je posl. Doležel, dávám
mu slovo.
Zpravodaj posl. Doležel: Slavná sněmovno,
paní a pánové!
Krajský soud trestní v Praze, odd. XXIX, požádal
podáním ze dne 25. března 1948, č.
Nt XXIX 66/48, za souhlas s trestním stíháním
poslance Františka Zvěřiny pro přečin
podle § 18, c. 2, 3 zák. č. 50/1923 Sb.
Imunitní výbor projednal tuto věc ve schůzi
dne 13. dubna 1948 a usnesl se, aby Ústavodárnému
Národnímu shromáždění
bylo doporučeno vydati posl. F. Zvěřinu
pro přečin podle § 18, č. 2, 3 zák.
č. 50/1923 Sb., neboť veřejný zájem
na projednání této trestní věci
převyšuje veřejný zájem na vykonávání
mandátu posl. Zvěřiny.
Místopředseda dr Chytil: Ke slovu není
nikdo přihlášen, rozprava odpadá.
Přistoupíme k hlasování.
Pan zpravodaj navrhuje jménem výboru imunitního,
aby Ústavodárné Národní shromáždění
dalo souhlas k trestnímu stíhání posl.
Zvěřiny.
Kdo s tímto návrhem pana zpravodaje souhlasí,
nechť pozvedne ruku! (Děje se.)
To je většina. Tím Ústavodárné
Národní shromáždění usneslo
se dáti souhlas k trestnímu stíhání
posl. Zvěřiny.