Zpravodaj posl. Vítek: Slavná sněmovno!
Rozpočtový výbor projednal tento návrh
zákona a zabýval se zejména otázkou
nákladu a otázkou úhrady. Náklad na
dosavadních 23 národních umělců
žijících a 10 případů
zaopatřovacích platů bude činiti 4,400.000
Kčs. Kromě toho přísluší
ještě státu péče o rozšiřování
děl národních umělců. To mohou
býti v podstatě subvence k rozšíření
edic některých děl. Úhrada bude opatřena
z rozpočtových úspor ministerstva školství
a národní osvěty a ministerstva informací,
po případě podle § 12 finančního
zákona.
Jménem rozpočtového výboru doporučuji
slavnému Ústavodárnému Národnímu
shromáždění tuto osnovu k přijetí.
(Potlesk.)
Podpredseda Polák: Ku slovu nie je nikto prihlásený,
rozprava odpadá.
Sú nejaké návrhy opráv alebo zmien
textových?
Zpravodaj posl. dr Vašek: Nejsou.
Zpravodaj posl. dr Němec: Není jich.
Zpravodaj posl. Vítek: Nejsou.
Podpredseda Polák: Pristúpime k hlasovaniu.
Osnova má 7 paragrafov, nadpis a úvodnú formulu.
Pretože niet pozmeňovacích návrhov,
dám o celej osnove hlasovať naraz podľa zprávy
výborovej. (Námietky neboly.)
Námietok niet.
Kto tedy súhlasí s celou osnovou zákona,
to je s jej 7 paragrafmi, nadpisom a úvodnou formulou,
podľa zprávy výborovej, nech zdvihne ruku.
(Deje sa.)
To je väčšina. Tým Ústavodarné
Národné shromaždenie prijalo túto
osnovu zákona podľa zprávy výborovej.
Tým je vybavený 1. odsek poriadku.
Pristúpime k prerokovávaniu druhého odseku
poriadku, ktorým je
2. Spoločná zpráva výborov zemedelského,
zásobovacieho a osídlovacieho, právneho a
rozpočtového k vládnemu návrhu zákona
(tlač 1209) o znárodnení niektorých
šľachtiteľských podnikov (tlač 1225).
Podľa usnesenia predsedníctva navrhujem, aby rokovanie
o tejto predlohe slúčilo sa s rokovaním o
predlohe, ktorá je ako odsek 3 poriadku, to je
3. Spoločná zpráva výborov soc.-zdravotníckeho,
právneho a rozpočtového k vládnemu
návrhu zákona (tlač 1212) o znárodnení
prírodných liečivých zdrojov a kúpeľov
a o začlenení a správe konfiškovaného
kúpeľného majetku (tlač 1222).
Dôvodom pre navrhované slúčenie je,
že ide o osnovy jednajúce o znárodnení.
Sú nejaké námietky proti návrhu na
slúčenie týchto odsekov? (Námietky
neboly.)
Niet ich. Rokovanie bude teda podľa návrhu slúčené.
Zpravodajcami sú:
k ods. 2: za výbor zemedelský, zásobovací
a osídlovací posl. Vach, za výbor
právny posl. Kubánek, za výbor rozpočtový
posl. Janouš;
k ods. 3: za výbor soc.-zdravotnícky posl. Synková,
za výbor právny posl. dr Haim, za výbor
rozpočtový posl. Parez,
Dávam slovo zpravodajcovi k ods. 2 za výbor zemedelský,
zásobovací a osídlovací, posl. Vachovi.
Zpravodaj posl. Vach: Paní a pánové!
Naše vláda předložila nám návrh
zákona o znárodnění některých
šlechtitelských podniků. tisk 1209. Obsahově
má jenom 8 paragrafů, ale jejich závažností
se vyrovná jakémukoliv jinému znárodňovacímu
zákonu.
Naše šlechtitelství bylo dosud rozdrobeno v 11
různých institucích a výrobních
společnostech a náš zemědělec
neměl dosud záruky, že budou odstraněny
cenové disparity. Zemědělský výbor,
který vidí v tomto počinu vlády velmi
dobré dílo, projednal podrobně tuto osnovu
zákona a já jako zpravodaj doporučuji slavné
sněmovně přijetí této osnovy
podle zprávy výborové. (Potlesk.)
Podpredseda Polák: Dávam slovo zpravodajcovi
k ods. 2 za výbor právny, posl. Kubánkovi.
Zpravodaj posl. Kubánek: Pane předsedo, slavná
sněmovno, paní a pánové!
Československé zemědělství
má v prvé řadě za úkol zajistit
výživu národa z vlastních zdrojů;
to znamená, že musíme udělat všechna
opatření, abychom zintensivnili zemědělskou
výrobu. Rostlinná produkce může toho
dosáhnout jedině tenkrát, budou-li se u nás
sít, sázet a pěstovat nejkvalitnější
odrůdy zemědělských plodin. Aby toho
bylo dosaženo, předkládá se dnes Ústavodárnému
Národnímu shromáždění
zákon o znárodnění některých
šlechtitelských podniků.
V dřívější době a až
do dnešních dnů bylo prováděno
šlechtění osiva a sadby na území
Československého státu jen na obchodní
basi. To bylo příčinou, že šlechtitelské
podniky sledovaly dva cíle: jednak skutečné
šlechtění a za druhé dosažení
pokud možno nejvyššího zisku ze šlechtění;
to mělo ovšem následek, že tím
trpěla zemědělská výroba a
i celkové hospodářství státu.
Proto tímto zákonem přikročujeme k
reformě, kterou přizpůsobujeme československé
zemědělství zemědělské
výrobě jiných států, na př.
Sovětského svazu, Spojených států
severoamerických, Anglie i severských států,
v nichž je šlechtění osiva a sadby věcí
státní a nikoliv obchodní.
U nás doposud šlechtí polnohospodářské
odrůdy osiva a sadby jednak státní podniky,
t. j. státní lesy a statky, jednak podniky soukromé.
Tímto zákonem sloučíme šlechtění
a budou se jím zabývat jedině státní
lesy a statky. Tím dosáhneme vypěstování
dostatečného množství osiva a sadby
nejlepších odrůd, kterých rostlinná
výroba v různých krajích státu
potřebuje, a za druhé dosáhneme jednotnosti,
pokud jde o pěstování stejných druhů
obilovin a okopanin, což přinese značné
výhody jak pro zpeněžování výrobků,
tak i pro jejich průmyslové zpracování.
To je také důvodem, proč tato osnova znárodňuje
i šlechtitelské podniky země České
a Moravskoslezské. Soukromé šlechtění
nebude tím vyloučeno, avšak soukromí
šlechtitelé nebudou moci výsledek své
práce zhodnotit v obchodě přímo, nýbrž
jen prostřednictvím podniku státních
lesů a statků za sjednaných podmínek.
Jednotlivá ustanovení osnovy jsou obdobou ustanovení,
pojatých do jiných předpisů o znárodnění
některých podniků. Dotčené
zaměstnance převezme Československý
stát, t. j. správa státních lesů
a statků, do služeb svých podniků. Aby
nemohlo být vyvoláno zdání, že
tímto zákonem začínáme znárodňovat
půdu, která byla vyňata z ustanovení
jak zákona č. 142/47, tak i zákona č.
46/48, je vyjmenováno všech 11 podniků, kterých
se tento zákon týká, a kromě těchto
podniků nelze znárodňovat jinou zemědělskou
půdu. Proto tento zákon nenarušuje zákon
o zemědělské úpravě pozemkové
držby, zákon o nové pozemkové reformě
č. 46/48, ani ústavní článek
XII, kde v § 158 ústavy je vyjádřeno,
že půda patří těm, kdož
na ní pracují, a vlastnictví půdy
že je zajištěno do výměry 50 ha.
Ve jmenovaných 11 podnicích je jeden podnik soukromý,
a to inž. Řeháka v Dětenicích
u Jičína, který sám dobrovolně
dal státu k disposici svoji šlechtitelskou stanici
a stává se zaměstnancem šlechtitelských
podniků, a dále se dotýká dvou závodů
územní správy země České
- bývalé schwarzenberské vrchní hospodářské
správy Postoloprty - a země Moravskoslezské
- zemský ústav pro zušlechťování
rostlin v Přerově a zemský výzkumný
ústav travinářský, Rožnov p.
Radh. Ve všech těchto třech případech
bude zaplacena náhrada 100 % odhadní ceny, a u ostatních
podniků o 20 % méně než průměrná
cena za posledních 10 let.
Právní výbor jednal o tomto vládním
návrhu zákona v pondělí 3. května,
přijal jej ve znění vládní
osnovy a doporučuje jej slavnému Ústavodárnému
Národnímu shromáždění
ke schválení. (Potlesk.)
Podpredseda Polák: Dávam slovo zpravodajcovi
k ods. 2 za výbor rozpočtový, posl. Janoušovi.
Zpravodaj posl. Janouš: Slavná sněmovno,
paní a pánové!
Vládní návrh zákona tisk 1209 o znárodnění
některých šlechtitelských podniků
znamená s hlediska národohospodářského
pro naši zemědělskou výrobu velký
krok kupředu. Neklade žádné zvláštní
nároky na státní pokladnu, nenarušuje
ani státní rozpočet na rok 1948 a proto doporučuje
rozpočtový výbor tuto osnovu zákona
k přijetí podle zprávy výborové.
(Potlesk.)
Podpredseda Polák: Dávam slovo zpravodajcovi
k ods. 3 za výbor soc.-zdravotnícky, posl. Synkovej.
Zpravodajka posl. Synková: Slavná sněmovno!
Podle osnovy předloženého zákona budou
zestátněny přírodní léčivé
lázně v plném rozsahu. Zákonem o národním
pojištění a zákonem o znárodnění
léčivých zdrojů a lázní
a o začlenění a správě konfiskovaného
lázeňského majetku umožňujeme,
aby lázně sloužily především
těm, kteří toho pro své zdraví
potřebují, a ne těm, kteří
na to mají. Co to bude v budoucnu znamenat pro náš
nejcennější majetek, t. j. pro zdraví
národa, nemusím zdůrazňovat. Národohospodářsky
se nedá vyčíslit, kolik miliard ušetříme
tím, že budeme pracující rychleji vracet
do výrobního procesu a že snížíme
počet invalidů. Je to opět jeden ze zákonů,
které navždy vymycují spekulaci na tomto úseku.
Naše bohaté přírodní zdroje již
nebudou bezednou studnicí nezřízených
soukromých zisků, ale budou sloužit celému
národu.
Proto doporučuji, aby návrh tohoto zákona
byl sněmovnou přijat v tom znění,
jak jej projednal výbor soc.-zdravotnický. (Potlesk.)
Podpredseda Polák: Dávam slovo zpravodajcovi
k ods. 3 za výbor právny, posl. dr Haimovi.
Zpravodajca posl. dr Haim: Slávna snemovňa,
panie a páni!
Právny výbor vo svojom zasadaní dňa
3. mája prejednal osnovu zákona o znárodnení
prírodných liečivých zdrojov a kúpeľov
a o začlenení a správe konfiškovaného
kúpeľného majetku, prijal vládny návrh
s nepatrnými zmenami, ktoré sú obsiahnuté
v texte, a doporučuje plénu Ústavodarného
Národného shromaždenia, aby vládnu osnovu
v predloženom znení prijalo.
Podpredseda Polák: Dávam slovo zpravodajcovi
k ods. 3 za výbor rozpočtový, posl. Parezovi.
Zpravodaj posl. Parez: Pane místopředsedo,
paní a pánové!
Zákonem o znárodnění přírodních
léčivých zdrojů a lázní
přikročuje vláda k dalšímu zajištění
práva státu nakládat s přírodními
léčivými zdroji bez ohledu na vlastnictví
pozemku, na němž se vyskytují léčivé
prameny nebo léčivé hmoty. Osnova navazuje
na zákon, kterým se znárodňují
hotelové podniky, jež mají v budoucnu sloužit
léčícím se hostům. Tímto
činem se uskuteční sen všech pracujících
tříd, že lázně budou cestou zákona
zpřístupněny nejširším vrstvám
lidovým.
Resoluce sjezdu závodních rad z měsíce
února dala podnět k přepracování
původní osnovy, předložené ministerstvem
zdravotnictví, v plném rozsahu. Znárodněný
i konfiskovaný lázeňský majetek se
svěřuje do správy podniku Československé
státní lázně a zřídla
se sídlem v Praze. Názvu lázně v tomto
smyslu smějí používat pouze státní
podniky. Nové lázně přírodní
a léčivé může zakládat
pouze stát.
Rozpočtový výbor projednal předloženou
osnovu zákona dne 3. května, probral ji velmi podrobně
a schválil změny a doplňky, o kterých
jednal výbor sociálně-zdravotnický
a právní. Jménem rozpočtového
výboru jako jeho zpravodaj doporučuji slavné
sněmovně tuto osnovu zákona ke schválení.
Podpredseda Polák: Teraz pristúpime ku spoločnej
rozprave.