Pamatuji si velmi dobře, jaký byl před první
světovou válkou lázeňský život
v Karlových Varech, v Mariánských a Františkových
Lázních, i v moravských lázních
a konec konců i v Piešťanech, neřku-li
v Tatrách. Bylo tam poměrně málo hostů,
resp. málo nemocných; snad nějaký
ten velkokníže nebo nějaký ministr,
nebo dokonce i panovník či člen nějaké
královské rodiny, ale s ním byl celý
dvůr, celý diplomatický sbor, agenti, strážníci
a všichni ti, kteří s ním přijížděli
na podobné výlety. A tak se ve skutečnosti
z těchto lázní stávala taková
jakási Monte Carla nebo podobná rekreační
střediska pro těchto nejvyšších
deset tisíc z celého světa, která
sice získala slávu, a přiznejme také,
získala veliké bohatství tamnímu obyvatelstvu,
protože ti lidé měli peníze a mohli
je tam utratit a také podle toho tam žili; ale ve
skutečnosti po léčebné stránce,
protože tam nepřijeli proto, aby se tam léčili,
natož aby zachovávali nějaké dietetické
nebo lékařské předpisy, jim to neprospělo
a tím méně ovšem těm ostatním.
Pamatujeme si velmi dobře, že když tenkrát
nějaký skutečně nemocný člověk
a chudák do takových lázní přijel,
pak mezi tou krásou a leskem takového hotelu Pupp,
Imperial, Sanssouci, Richmond, se skutečně cítil
jako utopen, takže každý člověk
si obyčejně netroufal jet do takových velikých
lázní, i když konec konců na to peníze
měl a lázně potřeboval, a uchyloval
se do lázniček malých, které ovšem
neměly takové léčebné prostředky
a takový důraz na léčení, jako
tyto lázně nejdůležitější.
Po převratu se poměry značně zlepšily.
Pamatujete se, jak se právě v Karlových Varech,
Františkových a Mariánských Lázních,
stejně jako v Luhačovicích i jinde lidé
zlobili a nadávali, že teď najednou jim tam přestali
jezdit hosté, kteří jim tam vozili miliony
a statisíce, kteří tam chodili pro parádu,
pro občerstvení a rozptýlení, a že
jim tam najednou nemocenské pojišťovny a fondy
posílaly skutečné nemocné. To se jim
přirozeně nelíbilo, protože tito lidé
si nemohli kupovat za desetitisíce a statisíce v
tamních bazarech upomínkové předměty,
opatřovat toilety, chodit na dostihy a na podobné
velké módní přehlídky, které
tam byly kdysi pořádány. A v tom tkvěl
také odpor německého živlu v těchto
lázních proti tehdejší státní
lázeňské správě i proti Čechům
vůbec, protože oni se dívali na tento přerod
našeho nazírání na zdraví jako
na národní útisk, protože dříve
z toho byli živi pohodlně a dobře v celém
našem západním pohraničí.
My však víme, že ani za první republiky
se skutečně nestalo všechno to, co se po léčebné
stránce mohlo stát. Léčebné
fondy a nemocenské pojišťovny mohly jenom v omezené
míře do lázní posílat lidi,
kteří to skutečně a nevyhnutelně
buď potřebovali, nebo kteří měli
nějaký vliv a protekci, že se do takových
lázní dostali, a ti byli ve svých prostředcích
omezeni a setkávali se proto na každém kroku
s nedůvěrou, nevůlí a nelibostí
tamějšího německého vlivu, který
měl v rukou všechny pensionáty, hotely a ostatní
prostředky a tím veškerá lékařská
péče vlastně přicházela vniveč.
Léčení v lázních, to není
jen pití vody nebo koupání či snad
nějaké fysikální therapie, nýbrž
k tomu patří i skutečná strava a celé
to prostředí, v němž ti lidé
žijí - tedy celá ta změna života.
Někdo z vás si snad může myslet, že
celá ta lázeňská léčba
a všechno to kurativní léčení
je zbytečné a že kdyby byli lidé rozumní,
kdyby dovedli poslouchat a správně se držet,
že by se mohli docela dobře léčit doma.
Máte částečně pravdu; ale už
je to tak, že lidé teprve když přijdou
do lázní, když vidí, že se jim
věnuje určitá péče, začínají
si všímat svého zdravotního stavu a
naučí se novému způsobu života,
který hoví jejich chorobnému stavu. My musíme
všechny ty nemocné v těchto lázních
co se jejich životosprávy týče určitým
způsobem přeladit, a to se může stát
jenom tenkrát, když uděláme celé
lázeňské prostředí hostům
příjemné a milé, aby se jim tam líbilo
při nejmenším tak dobře jako doma, aby
tam našli splněny všechny podmínky, aby
tam měli rádce, kteří jim budou dobře
radit, kteří by na základě vědeckých
poznatků a zkušeností dovedli celou jejich
léčbu zaměřit tak, aby si po skončené
krátké lázeňské léčbě
odnesli zkušenosti domů a mohli potom ve svém
dalším životě úspěšně
pokračovat v ochraňování svého
zdravotního stavu.
To je vlastně účel lázeňství
a v tomto směru jsme ztroskotali za prvé republiky
a, bohužel, jsme ztroskotávali i teď po druhé
světové válce. Víte, že Němci
sice odešli a že jsme na všechny dřívější
německé pensionáty, lázeňské
a léčebné ústavy uvalili národní
správy, ale tito národní správci z
veliké většiny, až na několik úctyhodných
výjimek, pokračovali stejným způsobem,
aby co možná merkantilistickým způsobem
využili choroby svých ošetřovanců
a na nich co možná nejvíce vydělali.
Taky jsme byli svědky, my lékaři, kteří
jsme buď z nemocenského pojištění,
z nemocnic nebo i ze soukromé praxe posílali pacienty
do nemocnic, do lázní, že se nám odtamtud
vracejí pacienti ve stavu daleko horším, než
jsme je tam posílali, zejména co se týče
jejich všeobecného tělesného stavu s
úbytkem na váze, protože jim tam nebyl věnován
patřičný zřetel a dostatečná
péče. A tento stav trvá ve velké řadě
lázní dodnes. Stále ještě si
u nás mnoho lidí nedovede uvědomit, že
dieta, strava, bydlení a hygienické prostředí
jsou stejně důležité jako lékařské
ošetřování, pití vody a koupele,
že to všecko je nerozlučně spojeno v jeden
jediný celek a v důsledku toho se to nemůže
stát předmětem zisku a obchodování.
Když dnes v naší lidově demokratické
republice říkáme, že na zdraví
má každý člověk právo,
a když pak to zdraví v práci nebo nějakým
neštěstím ztratí a my mu je chceme nahradit,
aby se zase stal platným členem lidské společnosti,
musíme mu k tomu dát všechny prostředky,
ať už na to má nebo nemá, musíme
mu je opatřit a o ně se postarat. To je účelem
znárodnění lázeňské
péče.
Věříme, že každý zákon,
který jsme zde přijali, měl jistě
dobrý úmysl a chtěl mít také
kladné výsledky; ale nebude-li prováděn
plně a důsledně, bude to jenom rána
vedle - a tak to bude i se zákonem o znárodnění
lázní a léčivých zdrojů.
My lékaři bychom si přáli, aby se
každé naše lázně staly v první
řadě skutečným lékařským,
vědeckým ústavem, kde by lékaři
a lidé věci rozumějící na základě
zvláštních přirozených podmínek
toho kterého místa dovedli ověřit
zkušenosti a vybudovat určité léčebné
procedury a metody, kde by u každého lázeňského
místa byla laboratoř, balneologický lázeňský
ústav, který by ověřoval a také
kontroloval veškerou lázeňskou léčbu
a ruku v ruce s duchem doby a rozmachem vědy k tomu přičiňoval
stále nové a nové zážitky, zkušenosti
a metody, a potom aby měl i dozor nad celým ostatním
lázeňským hospodářstvím,
t. j. aby všichni ti ostatní, restauratéři,
majitelé pensionů, obchodníci a jiní,
na něž jsou nemocní tam odkázáni,
nepracovali proti tendencím těch, kteří
je tam poslali a kteří se starají o jejich
zdraví.
Vy všichni jistě máte ve svých rodinách
řadu lidí, kteří byli posláni
do lázeňského nebo klimatického léčení
a naříkali si na hlad, na nedostatek obsluhy, na
neochotu a nemilé prostředí. Já se
domnívám, že když už jednou dáváme
tak veliké miliony na zdraví našeho lidu, když
dokonce v novém národním pojištění
z toho děláme fakultativní povinnost, t.
j. že každý pojištěnec má
na lázeňskou léčbu plné právo
- dosud to bylo jenom výjimkou - že se musíme
postarat, aby to bylo právo dobré, aby to všem
těm lidem prospělo, aby se to nestalo výsadou
zase několika šmelinářů s lidským
zdravím, ať už z jakéhokoliv oboru, a
aby se tento zákon o znárodnění našeho
přírodního bohatství lázeňského
skutečně stal při nejmenším tak
důležitým činitelem jako znárodnění
průmyslu, dolů nebo jako pozemková reforma,
protože zdraví lidské má konečně
pro celý život republiky a pro všechny lidi základní
důležitost. (Potlesk.)
Podpredseda Polák: Spoločná rozprava
je skončená.
Dávam slovo k doslovu zpravodajcovi k ods. 2 za výbor
zemedelský, zásobovací a osídlovací,
posl. Vachovi.
Zpravodaj posl. Vach: Vzdávám se slova.
Podpredseda Polák: Dávam slovo k doslovu
zpravodajcovi k ods. 2 za výbor právny, posl. Kubánkovi.
Zpravodaj posl. Kubánek: Vzdávám se
slova.
Podpredseda Polák: Dávam slovo k doslovu
zpravodajcovi k ods. 2. za výbor rozpočtový,
posl. Janoušovi.
Zpravodaj posl. Janouš: Vzdávám se slova.
Podpredseda Polák: Dávam slovo k doslovu
zpravodajcovi k ods. 3 za výbor soc.-zdravotnícky,
posl. Synkovej.
Zpravodajka posl. Synková: Vzdávám
se slova.
Podpredseda Polák: Dávam slovo k doslovu
zpravodajcovi k ods. 3 za výbor právny, posl. dr
Haimovi.
Zpravodajca posl. dr Haim: Vzdávam sa slova.
Podpredseda Polák: Dávam slovo k doslovu
zpravodajcovi k ods. 3 za výbor rozpočtový,
posl. Parezovi.
Zpravodaj posl. Parez: Vzdávám se slova.
Podpredseda Polák: Vykonáme teraz oddelené
hlasovanie o každej zo spoločne prejednávaných
predlôh.
Ústavodarné Národné shromaždenie
je spôsobilé usnášať sa.
Budeme hlasovať o druhom odseku poriadku.
Ad 2. Hlasovanie o osnove zákona o znárodnení
niektorých šľachtiteľských podnikov
(tlač 1225).
Zpravodajcami sú: za výbor zemedelský, zásobovací
a osídlovací posl. Vach, za výbor
právny posl. Kubánek, za výbor rozpočtový
posl. Janouš.
Sú nejaké návrhy opráv alebo zmien
textových?
Zpravodaj posl. Vach: Nejsou.
Zpravodaj posl. Kubánek: Není změn.
Zpravodaj posl. Janouš: Nejsou.
Podpredseda Polák: Pristúpime k hlasovaniu.
Osnova má 8 paragrafov, nadpisy dielov, nadpis zákona
a úvodnú formulu.
Pretože niet pozmeňovacích návrhov,
dám o celej osnove hlasovať naraz podľa zprávy
výborovej.
Sú námietky? (Neboly.)
Kto teda súhlasí s celou osnovou zákona,
to je s jej 8 paragrafmi, nadpismi dielov, nadpisom zákona
a úvodnou formulou, podľa zprávy výborovej,
nech zdvihne ruku! (Deje sa.)
To je väčšina. Tým Ústavodarné
Národné shromaždenie prijalo túto
osnovu zákona podľa zprávy výborovej.
Tým je vybavený 2. odsek poriadku.
Budeme hlasovať o treťom odseku poriadku.
Ad 3. Hlasovanie o osnove zákona o znárodnení
prírodných liečivých zdrojov a kúpeľov
a o začlenení a správe konfiškovaného
kúpeľného majetku (tlač 1222).
Zpravodajcami sú: za výbor soc.-zdravotnícky
posl. Synková, za výbor právny posl.
dr Haim, za výbor rozpočtový posl.
Parez.
Sú nejaké návrhy opráv alebo zmien
textových?
Zpravodajka posl. Synková: Nejsou.
Zpravodajca posl. dr Haim: Nie sú.
Zpravodaj posl. Parez: Nikoli.
Podpredseda Polák: Pristúpime k hlasovaniu.
Osnova má 5 častí, 23 paragrafov, nadpisy
častí, nadpis zákona a úvodnú
formulu.
Pretože niet pozmeňovacích návrhov,
dám o celej osnove hlasovať naraz podľa zprávy
výborovej. (Námietky neboly.)
Námietok niet.
Kto teda súhlasí s celou osnovou zákona,
to je s jej 5 časťmi, 23 paragrafmi, nadpismi častí,
nadpisom zákona a úvodnou formulou podľa zprávy
výborovej, nech zdvihne ruku! (Deje sa.)
To je väčšina. Tým Ústavodarné
Národné shromaždenie prijalo túto
osnovu zákona podľa zprávy výborovej.