Výbor sociálně politický projednal
ve své schůzi dne 16. a 17. července 1946
a ústavně právní výbor ve své
schůzi dne 16. července 1946 vládní
návrh zákona o mimořádných
opatřeních bytové péče a oba
výbory schválily tento návrh se změnami,
jež jsou zařazeny přímo do textace zákona.
Z těchto změn jsou nejpodstatnější
tyto:
V § 3 zajišťuje se přednostní právo
na pronájem bytu osobám, kterým byl zabrán
za okupace byt okupačními úřady (orgány),
protože byly účastníky zahraničního
nebo domácího odboje, nebo byly postiženy politickou
persekucí. Totéž právo přísluší
i jejich pozůstalým rodinným příslušníkům.
Rovněž osobám s větším počtem
dětí je přiznáno přednostní
pořadí při přikazování
bytu.
V § 10 byla vypuštěna ustanovení, jimiž
při směně bytů měla býti
omezena jednak volnost rozhodování místních
národních výborů, jednak ještě
více snížena volná disposice vlastníků
domů s byty.
Ustanovení §§ 15 až 17 byla upravena tak,
aby umožňovala ve všech obcích nově
přezkoušeti, zda jsou zde ještě důvody,
aby se bytů užívalo k jiným účelům
než k bydlení.
Ustanovení § 18 o revisi bytů bylo rozšířeno
i na byty, u nichž došlo k výměně
nájemníkovy osoby v době po 20. květnu
1938.
§ 20 byl v celém znění vypuštěn,
ježto výbory nenabyly přesvědčení,
že je nezbytně třeba tak mocného zásahu
do dosavadní kompetence místních národních
výborů ve věcech regulace bytového
trhu. Bylo provedeno nové zařazení §
24 přiznávajícího místním
národním výborům provésti svá
vykonatelná rozhodnutí obecní nebo soudní
exekucí.
V § 27. odst. 4 rozšiřuje se výpočet
rodinných příslušníků
také o druha a družku.
V § 29 byly z ohlašovací povinnosti a přikazovacího
práva vyňaty též byty a místnosti,
jichž se užívá k účelům
sociálním, výchovným a náboženským.
Zvláštní ustanovení pro pohraniční
území §§ 30 až 35 byla z návrhu
vypuštěna, poněvadž výbory nepovažují
za nutné činiti rozdílu v rámci tohoto
zákona mezi vnitrozemím a pohraničím
a zbavovati v pohraničí místní národní
výbory dosavadní pravomoci při provádění
regulace bytového trhu, ježto místní
národní výbory zdolaly již úspěšně
veliký kus práce a zamýšlené
bytové komise, které by musily být v jednotlivých
obcích zřízeny, by byly neseny stejnými
osobami, které tvoří místní
národní výbory. Mimo to centralisace této
agendy mohla by ohroziti její rychlost a pružnost.
Výbory nepovažovaly rovněž za nutné
omeziti působnost § 36 toliko na pohraničí
a zařadily jej proto jako úvodní paragraf
do části "Společná ustanovení".
Kromě těchto podstatných změn usnesly
se výbory na řadě úprav k jednotlivým
paragrafům, souvisejících se základními
výše uvedenými změnami, takže provedly
nové očíslování všech
paragrafů zákona a úpravu jejich citace.
Jinak drží se schválený text původního
vládního návrhu.
Výbory sociálně-politický a ústavně-právní
přijetí dvou resolucí.
Výbory sociálně-politický a ústavně-právní
navrhují, aby plenum návrh s uvedenými změnami
přijalo.
Ústavodárné Národní shromáždění
republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:
(1) Místní národní výbor
může uložiti vlastníkům domů
vyhláškou, uveřejněnou způsobem
v místě obvyklým, aby mu hlásili byty,
1. které nejsou pronajaty, ani jinak dány v užívání
nebo v nichž nájemník nebo jiný uživatel
trvale nebydlí;
2. u nichž nájemní poměr nebo jiné
právo na jejich užívání zanikne
nebo které se jinak uvolní;
3. jejichž nájemník zemřel, vyjímajíc
ty, u nichž po nájemníkově smrti vstoupili
v nájemní smlouvu příslušníci
jeho rodiny, kteří bydleli v jeho bytě v
době jeho smrti aspoň již 3 měsíce,
nemajíce vlastního bytu, a neodmítli pokračovati
v nájemním poměru.
(2) Byty musí vlastníci domů ohlásiti
do 15 dnů po uveřejnění vyhlášky
podle odstavce 1, neučinili-li tak již dříve.
Nastanou-li však skutečnosti, zakládající
ohlašovací povinnost, teprve po uveřejnění
vyhlášky, nutno byty ohlásiti, jde-li o byty
uvedené
1. v odstavci 1, č. 1, do 15 dnů po té, kdy
vlastník domu se dověděl o těchto
skutečnostech;
2. v odstavci 1, č. 2, do 15 dnů po té, kdy
bude jisto, že nájemní poměr nebo jiné
právo na užívání bytu zanikne,
nebo kdy byt se jinak uvolnil;
3. v odstavci 1, č. 3, do 15 dnů po té, kdy
vlastník domu se dověděl o nájemníkově
smrti nebo kdy příslušníci nájemníkovy
rodiny odmítli pokračovati v nájemním
poměru.
(3) Uložil-li místní národní
výbor vlastníkům domů ohlašovací
povinnost podle odstavců 1 a 2, stávají se
tím v obci účinnými též
ustanovení §§ 2 až 8, 10, 15 a 16. Vlastníci
domů, jakož i nájemníci a jiní
uživatelé bytů musí býti proto
ve vyhlášce podle odstavce 1 upozorněni též
na povinnosti, jež jim vyplývají z těchto
ustanovení.
(1) Vlastníci domů jsou povinni pronajmouti
byty, podléhající ohlašovací
povinnosti, osobám, které jim přikáže
místní národní výbor. Jde-li
o byty v domech, které jsou v užším obvodu
pražského hradu, je Ústřední
národní výbor povinen přihlížeti
k přáním kanceláře presidenta
republiky.
(2) Je-li byt, podléhající ohlašovací
povinnosti podle § 1, odst. 1, č. 1, pronajat nebo
jinak dán v užívání, může
místní národní výbor prohlásiti
nájemní nebo jinou smlouvu o jeho užívání
za zrušenou. Stejné právo přísluší
místnímu národnímu výboru též
stran bytu, podléhajícího ohlašovací
povinnosti podle § 1, odst. 1, č. 3, nebyl-li vyklizen
do 1 měsíce ode dne nájemníkovy smrti.
(3) Nebude-li do 15 dnů od ohlášení
bytu doručen vlastníku domu příkaz
k pronájmu, může vlastník domu byt sám
pronajmouti nebo jinak dáti v užívání
nebo ho sám užívati, je však povinen ohlásiti
to do dalších 15 dnů místnímu
národnímu výboru.
(1) Jako nájemníky možno přikázati
toliko
1. státně spolehlivé (§ 28) osoby, které
nemají v obci bytu nebo bydlí v bytě zdravotně
závadném nebo nedostatečném, vykonávají
v obci své zaměstnání nebo povolání,
tvořící hlavní zdroj jejich výživy,
a jsou s to plniti závazky z nájemného poměru;
2. osoby, které jsou členy oficielních nebo
polooficielních zahraničních missí;
3. osoby, které bydlely v obci a byly za okupace připraveny
o byt okupačními úřady (orgány).
(2) Osoby, vyhovující podmínkám
odstavce 1, č. 1, buďtež přikazovány
za nájemníky v pořadí vyplývajícím
z naléhavosti jejich bytové potřeby a významu
jejich zaměstnání nebo povolání
s hlediska veřejného zájmu. Mimo toto pořadí
musí býti přikazovány osoby uvedené
v odstavci 1, č. 3. Při stejných podmínkách
v uchazečově osobě budiž při
přikazování bytu dána přednost
1. účastníkům zahraničního
nebo domácího odboje a jejich pozůstalým
rodinným příslušníkům;
2. osobám poškozeným národní,
rasovou nebo politickou persekucí;
3. osobám vracejícím se do pohraničí,
které byly nuceny opustiti, nebo do vlasti z ciziny;
4. osobám poškozeným válkou, zejména
těm, jejichž dosavadní byt byl válečnými
událostmi zničen;
5. osobám s větším počtem dětí.
(3) Není-li uchazečů, vyhovujících
podmínkám odstavce 1, lze za nájemníky
přikázati i jiné osoby.
(1) U bytů v domech obecně prospěšných
bytových družstev přikáže místní
národní výbor za nájemníka
osobu, kterou mu navrhne družstvo, prokážíc
zároveň, že navržený nájemník
se stal jeho členem a plně splatil upsané
závodní podíly před vyhlášením
tohoto zákona, že vyhovuje podmínkám
§ 3, odst. 1, č. 1 nebo 3 a že byt není
vzhledem k počtu příslušníků
jeho domácnosti nadměrný (§ 12).
(2) Ustanovení odstavce 1 platí přiměřeně
i tehdy, chce-li bytu užívati vlastník domu,
jehož vlastnictví nabyl přede dnem 21. května
1938 nebo od osoby, která byla v tento den jeho vlastníkem,
dědictvím nebo právním jednáním
mezi manžely, mezi rodiči a dětmi, po případě
jedním z nich a manželem druhého, nebo mezi
sourozenci po 20. květnu 1938. Toto ustanovení se
vztahuje též na vlastníky, jimž byly přiděleny
domy do vlastnictví podle dekretu presidenta republiky
ze dne 21. června 1945, č. 12 Sb., o konfiskaci
a urychleném rozdělení zemědělského
majetku Němců, Maďarů, jakož i
zrádců a nepřátel českého
a slovenského národa, (na Slovensku podle nařízení
ze dne 23. srpna 1945, č. 104 Sb. n. SNR, o konfiskaci
a urychleném rozdělení polnohospodářského
majetku Němců, Maďarů, jakož i
zrádců a nepřátel slovenského
národa, ve znění nařízení
ze dne 14. května 1946, č. 64 Sb. n. SNR), nebo
podle dekretu presidenta republiky ze dne 25. října
1945, č. 108 Sb., o konfiskaci nepřátelského
majetku a Fondech národní obnovy, a to i když
nejsou u nich splněny podmínky stanovené
v odstavci 1.
(3) Nárok podle odstavců 1 nebo 2 zaniká,
nebudou-li skutečnosti jej zakládající
prokázány zároveň s hlášením
bytu.
(1) Uvolní-li se byt, v němž bydlel
v den uveřejnění vyhlášky podle
§ 1, odst. 1 státní zaměstnanec, tím,
že nájemník nebo jiný uživatel
byl přeložen do jiné obce, přikáže
místní národní výbor za nájemníka
jiného státního zaměstnance, jehož
mu označí do 8 dnů od ohlášení
bytu osobní úřad zaměstnance přeloženého
a zároveň prokáže, že byt není
vzhledem k počtu příslušníků
domácnosti označeného zaměstnance
nadměrný (§ 12).
(2) Ke státním zaměstnancům
podle odstavce 1 se počítají též
vojenští gážisté, příslušníci
sboru národní bezpečnosti, zaměstnanci.
železnic, sloužících veřejné
dopravě, vyjímajíc zaměstnance pouličních
drah, jakož i učitelé veřejných
škol.
(3) V případech podle odstavce 1 nelze
použíti ustanovení § 4.
(1) Při přikazování nájemníků
jsou místní národní výbory
povinny přihlížeti k tomu, aby se byt nestal
nadměrným (§ 12). Výjimky jsou přípustny
toliko z důvodů veřejného zájmu;
to platí i v případech uvedených v
§§ 4 a 5.
(2) Přikazuje za nájemníka osobu,
která neměla dosud v obci své bydliště,
vyrozumí místní národní výbor
o tom zároveň též místní
národní výbor jejího posledního
bydliště.
(1) Nájemníci a jiní uživatelé,
kteří mají dva nebo více bytů
v obcích, v nichž alespoň v jedné místní
národní výbor uložil vlastníkům
domů ohlašovací povinnost podle § 1, jsou
povinni ohlásiti to místním národním
výborům obcí, v nichž jsou tyto byty.
Ohlašovací povinnost vzniká i tenkráte,
má-li druhý, po případě další
byt osoba, která je podle zákona povinna sdíleti
obydlí s osobou povinnou hlášením.
(2) Byty musí nájemníci a jiní
uživatelé ohlásiti do 15 dnů po uveřejnění
vyhlášky podle § 1, odst. 1, neučinili-li
tak již dříve. Nastanou-li však skutečnosti,
zakládající ohlašovací povinnost,
teprve po uveřejnění vyhlášky,
nutno byty ohlásiti do 15 dnů po vzniku těchto
skutečností.
(1) Nájemní a jiné smlouvy o užívání
bytů, podléhajících ohlašovací
povinnosti podle § 7, může místní
národní výbor prohlásiti za zrušené.
(2) U domů státu a zemí vykonává
právo, příslušející podle
odstavce 1 místním národním výborům,
zemský národní výbor (na Slovensku
věcně příslušné pověřenectvo)
a u domů okresů okresní národní
výbor; jde-li v těchto domech o úřední
nebo naturální byty, vykonává toto
právo příslušný osobní
úřad. V těchto případech neplatí
ani přikazovací právo místních
národních výborů (§ 23, odst.
2). Ustanovení tohoto odstavce se vztahuje přiměřeně
též na domy podniků, fondů a ústavů,
spravovaných státem, zeměmi nebo okresy,
jakož i na domy, které jsou ve vlastnictví
nebo ve správě železnic nebo železničních
fondů.
(3) Práva podle odstavce 1 nelze použíti,
1. prokáže-li nájemník nebo jiný
uživatel,
a) že dvou nebo více bytů nezbytně potřebuje
k výkonu svého zaměstnání nebo
povolání a že byty, posuzovány jako
celek, nemají povahu nadměrného bytu (§
12);
b) má-li druhý, po případě
další byt osoba, která je podle zákona
povinna sdíleti s ním obydlí, že podle
potvrzení okresního národního výboru
jsou tu závažné důvody pro oddělené
bydlení;
2. stran bytu, o němž nájemník nebo
jiný uživatel prohlásí, že si jej
ponechá.
(1) Místní národní výbor
může prohlásiti za zrušené nájemní
nebo jiné smlouvy o užívání bytů,
v nichž bydlí osoby státně nespolehlivé
(§ 28).
(2) Ustanovení § 8, odst. 2 vztahuje se
přiměřeně i na tyto případy.
Směniti byty je dovoleno toliko se souhlasem místního
národního výboru.
(1) Vyžaduje-li toho naléhavá bytová
potřeba v obci, může místní národní
výbor uložiti nájemníkům a jiným
uživatelům bytů vyhláškou, uveřejněnou
způsobem v místě obvyklým, aby mu
hlásili nadměrné byty.
(2) Byty musí nájemníci a jiní
uživatelé ohlásiti do 15 dnů po uveřejnění
vyhlášky podle odstavce 1, neučinili-li tak
již dříve. Nastanou-li však skutečnosti,
zakládající ohlašovací povinnost,
teprve po uveřejnění vyhlášky,
nutno byty ohlásiti do 15 dnů po vzniku těchto
skutečností.
(1) Byt se považuje za nadměrný,
přesahuje-li počet obytných místností
počet příslušníků domácnosti
nájemníka nebo jiného uživatele bytu.
(2) Při zjišťování počtu
příslušníků domácnosti
počítají se vždy 2 děti pod 10
let a při lichém počtu zbývající
dítě za jednu osobu. Počet příslušníků
domácnosti se nesnižuje, dlí-li nájemník
nebo jiný uživatel bytu nebo příslušník
jeho rodiny z vážných důvodů
přechodně mimo své bydliště.
(3) Při počítání
obytných místností se nepřihlíží
1. ke kuchyním;
2. k místnostem, jichž nájemník nebo
jiný uživatel bytu nebo příslušníci
jeho rodiny, kteří bydlí v jeho bytě,
nemajíce vlastního bytu, nezbytně potřebují
k výkonu svého zaměstnání nebo
povolání nebo z důvodů veřejného
zájmu;
3. k místnostem, které byly před uveřejněním
vyhlášky podle § 11, odst. 1 dány do podnájmu
(nájmu) nebo jinak v užívání
státně spolehlivým (§ 28) osobám
a jež podnájemník (nájemník)
nebo jiný uživatel skutečně trvale obývá.
(1) Nájemníci a jiní uživatelé
nadměrných bytů jsou povinni nadpočetné
místnosti dáti do podnájmu (nájmu)
nebo jinak v užívání státně
spolehlivým (§ 28) osobám, které vykonávají
v obci své zaměstnání nebo povolání,
a to vždy každou nadpočetnou místnost
nejméně jedné osobě. V obcích,
ve kterých je vysoká škola, budiž dána
přednost řádným posluchačům
této školy, pokud na ní řádně
studují a vykáží se o tom potvrzením
vysoké školy nebo orgánu určeného
ministerstvem školství a osvěty.
(2) Nesplní-li nájemníci nebo
jiní uživatelé nadměrných bytů
tuto povinnost do 15 dnů po uveřejnění
vyhlášky podle § 11, odst. 1 nebo, stal-li se
byt nadměrným teprve po jejím uveřejnění,
do 15 dnů po vzniku této skutečnosti, může
místní národní výbor jim uložiti,
aby dali nadpočetné místnosti do podnájmu
(nájmu) osobám, které jim přikáže.
Jako podnájemníky (nájemníky) možno
přikázati pouze osoby žijící
osaměle, které vyhovují podmínkám
odstavce 1 a jsou s to plniti závazky z podnájemního
(nájemního) poměru.
(1) Zvětší-li se dodatečně
počet příslušníků domácnosti
nájemníka nebo jiného uživatele bytu,
takže byt pozbude povahy nadměrného bytu, může
nájemník nebo jiný uživatel bytu vypověděti
podnájemní (nájemní) nebo zrušiti
jinou smlouvu o užívání nadpočetných
místností, sjednanou podle tohoto zákona.
(2) V případech uvedených v odstavci
1 nemůže se podnájemník (nájemník)
nadpočetných místností dovolávati
předpisů o ochraně nájemníků,
i když pro něho platí. Odklad exekuce nuceným
vyklizením místností podle platných
předpisů lze povoliti nejvýše na dobu
1 měsíce.