(1) Bez svolení místního národního
výboru není dovoleno
1. zrušiti byt jeho připojením k jinému
bytu nebo připojením jednotlivých jeho částí
k jiným bytům;
2. užívati bytu nebo jednotlivých jeho částí
k jiným účelům než k bydlení.
(2) Svolení podle odstavce 1, č. 2 není
třeba pro jednotlivé části bytů,
jichž nájemník nebo jiný uživatel
nebo příslušníci jeho rodiny, kteří
bydlí v jeho bytě, nemajíce vlastního
bytu, nezbytně potřebují k výkonu
svého zaměstnání nebo povolání
nebo z důvodů veřejného zájmu.
(3) Bytů, jichž se užívalo
v den uveřejnění vyhlášky podle
§ 1, odst. 1 k jiným účelům než
k bydlení, smí se takto nadále užívati
jen tenkráte, požádají-li jejich nájemníci
nebo jiní uživatelé do 15 dnů po uveřejnění
vyhlášky za svolení podle odstavce 1, č.
2 a místní národní výbor žádosti
vyhoví.
(4) V jiných případech jsou oprávněni
žádati za svolení podle odstavce 1, č.
2 toliko vlastníci domů.
Nebyla-li v případech uvedených v §
15, odst. 3 podána ve stanovené lhůtě
žádost za svolení podle § 15, odst. 1,
č. 2 nebo bylo-li svolení odepřeno, může
místní národní výbor prohlásiti
nájemní nebo jinou smlouvu o užívání
bytu za zrušenou.
(1) Místní národní výbor
může podrobiti řádnému přezkoušení
všechny případy, ve kterých nastala
po dni 20. května 1938 změna v osobě nájemníka
nebo jiného uživatele bytu. Uloží-li mu
to však nadřízený národní
výbor (na Slovensku u měst Bratislavy a Košic
pověřenectvo sociální péče),
je povinen přezkoušeti tyto případy,
a to do lhůty jím stanovené.
(2) Za tím účelem mohou místní
národní výbory požadovati od vlastníků
domů, nájemníků a jiných uživatelů
bytů potřebná vysvětlení a
svými orgány nebo zmocněnci provésti
nezbytné prohlídky bytů. Tyto osoby mohou
z toho důvodu vstupovati do bytů a činiti
zjištění, potřebná ke splnění
stanoveného účelu, šetříce
však ustanovení druhé věty § 8
ústavního zákona ze dne 9. dubna 1920, č.
293 Sb., o ochraně svobody osobní, domovní
a listovního tajemství. O věcech, o kterých
se dověděly při výkonu své
činnosti, jsou uvedené osoby povinny zachovati mlčenlivost.
(1) Závady, týkající se
osob nájemníků nebo jiných uživatelů
bytů, uvedených v § 17, odst. 1, jsou místní
národní výbory povinny neprodleně
odstraniti.
(2) Za tím účelem prohlásí
místní národní výbor nájemní
nebo jiné smlouvy o užívání bytů,
uvedených v § 17, odst. 1, za zrušené,
bylo-li při revisi řádně zjištěno,
1. že nájemník nebo jiný uživatel
získal byt
a) nedbaje předpisů o přikazování
nájemníků nebo proti výslovnému
znění těchto předpisů, nebo
b) na podkladě nepravdivých údajů,
rozhodných pro přikazování nájemníků,
nebo
c) působiv na osoby, pověřené rozhodováním
o přikazování nájemníků
nebo prováděním rozhodnutí a opatření
místního národního výboru,
jednáním, které zakládá trestný
čin;
2. že zařízení bytu, zkonfiskované
podle dekretů presidenta republiky č. 12/1945 Sb.
(nař. č. 104/1945.Sb. n. SNR ve znění
nař. č. 64/1946 Sb. n. SNR) nebo č. 108/1945
Sb., bylo nájemníkem nebo jiným uživatelem
bytu poškozeno nebo zneužíváním
opotřebeno nebo zavlečeno.
(3) Mimo to může místní národní
výbor prohlásiti za zrušené nájemní
nebo jiné smlouvy o užívání bytů,
uvedených v § 17, odst. 1, bylo-li při revisi
řádně zjištěno,
1. že nájemníkem nebo jiným uživatelem
bytu je osoba nevyhovující podmínkám
§ 3, odst. 1, nebo
2. že byt je vzhledem k počtu příslušníků
domácnosti nájemníka nebo jiného uživatele
nadměrný (§ 12).
Na žádost osidlovacího úřadu
může ministerstvo sociální péče
v dohodě s ministerstvem vnitra a příslušným
ministerstvem uložiti místnímu národnímu
výboru, aby pro některé skupiny osob, jejichž
pobyt je v obci ve veřejném zájmu nutný,
vyhradil potřebný počet bytů.
Neuloží-li místní národní
výbor vlastníkům domů nebo nájemníkům
a jiným uživatelům bytů ohlašovací
povinnost podle § 1 nebo § 11, ač je to z důvodů
bytové potřeby nutné, nebo nedbá-li
ustanovení tohoto zákona nebo předpisů
vydaných k jeho provádění, zejména
neplní-li povinností podle §§ 17 a 18
a nezjedná-li po vyzvání ve stanovené
lhůtě nápravu, může nadřízený
národní výbor (na Slovensku u měst
Bratislavy a Košic pověřenectvo sociální
péče) vyhraditi si další provádění
zákona a pověřiti jím zvláštní
komisi (správní bytová komise), která
rozhoduje jeho jménem. Členy komise jmenuje a odvolává
okresní (zemský) národní výbor
(pověřenectvo). Místní národní
výbor je povinen poskytnouti komisi potřebné
kancelářské místnosti, jakož
i potřebné úřední síly
a odevzdati jí všechny potřebné spisy.
Osobní náklad komise hradí obec.
Nájemní nebo jiné smlouvy o užívání
bytů a jiných místností, jakož
i podnájemní (nájemní) nebo jiné
smlouvy o užívání nadpočetných
místností, sjednané proti ustanovením
tohoto zákona, jsou neplatné.
Nedojde-li mezi vlastníkem domu a přikázaným
nájemníkem k dohodě o podmínkách
nájemní smlouvy, určí je okresní
národní výbor, řídě
se platnými cenovými předpisy. Totéž
platí, nedojde-li k dohodě o podmínkách
podnájemní (nájemní) smlouvy mezi
nájemníkem nebo jiným uživatelem nadměrného
bytu a přikázaným podnájemníkem
(nájemníkem).
(1) Prohlásí-li místní
národní výbor podle § 2, odst. 2, §
8, odst. 1, § 9, odst. 1, § 16 nebo § 18, odst.
2 a 3 nájemní nebo jiné smlouvy o užívání
bytů za zrušené, uloží nájemníku
nebo jinému uživateli bytu, aby jej do stanovené
lhůty, nejméně 15 denní, vyklidil.
Vyklizení bytu může místní národní
výbor uložiti nájemníku nebo jinému
uživateli i tehdy, je-li nájemní nebo jiná
smlouva o užívání bytu podle §
21 neplatná nebo jde-li o byt vlastníka domu anebo
zjistí-li se, že bytu užívá osoba,
která se ho zmocnila svémocně, bez právního
důvodu. Ustanovení této věty platí
přiměřeně i tenkráte, jsou-li
podle § 21 neplatné podnájemní (nájemní)
nebo jiné smlouvy o užívání nadpočetných
místností.
(2) V případech uvedených v odstavci
1 je vlastník domu povinen pronajmouti byt osobě,
kterou mu přikáže místní národní
výbor, řídě se předpisy §
2, odst. 1, druhá věta a §§ 3 a 6; lhůta
15 dnů, stanovená v § 2, odst. 3, se počítá
ode dne, kdy rozhodnutí místního národního
výboru (příkaz k vyklizení) nabylo
právní moci. Jde-li v těchto případech
o nadpočetné místnosti, platí o jejich
podnájmu (pronájmu) přiměřeně
ustanovení § 13, odst. 2.
Vykonatelná rozhodnutí místních národních
výborů provádějí tyto výbory
vlastními orgány (obecní exekuce) nebo pomocí
soudu (soudní exekuce).
(1) U odvolání z rozhodnutí podle
tohoto zákona nelze vyloučiti odkladný účinek,
vyjímajíc odvolání z označení
osoby nájemníka (podnájemníka).
(2) Místní národní výbory
jsou povinny předložiti odvolání do
3 dnů nadřízenému národnímu
výboru, který musí o odvolání
rozhodnouti do dalších 15 dnů.
Jednání nebo opominutí, příčící
se ustanovením tohoto zákona nebo vyhlášek
podle něho vydaných (§ 1, odst. 1 a §
11, odst. 1), trestají okresní národní
výbory po vyjádření místních
národních výborů jako přestupek
pokutou do 50.000 Kčs nebo vězením do 6 měsíců
nebo oběma těmito tresty. Pro případ
nedobytnosti pokuty vyměří se zároveň
náhradní trest vězení podle míry
zavinění v mezích sazby trestu na svobodě.
Stejně bude potrestán - nejde-li o čin trestný
soudně - kdo v podání místnímu
národnímu výboru nebo jinému orgánu,
pověřenému prováděním
zákona, úmyslně nesprávně uvede
nebo potvrdí skutečnosti, které mají
býti podkladem rozhodnutí výboru nebo orgánu,
anebo tyto skutečnosti zamlčí.
(1) Pod pojem domů státu podle tohoto
zákona nenáleží nemovitý majetek,
zkonfiskovaný podle dekretů presidenta republiky
č. 12/1945 Sb. (nař. č. 104/1945 Sb. n. SNR
ve znění nař. č. 64/1946 Sb. n. SNR)
nebo č. 108/1945 Sb., pokud jich stát nepoužije
pro svoje účely nebo pro ubytování
zaměstnanců uvedených v § 5.
(2) Kde se v tomto zákoně mluví
o vlastníku domu, rozumí se jím, pokud u
povahy věci nevyplývá něco jiného,
také jeho zákonný zástupce nebo zmocněnec,
jakož i poživatel domu.
(3) Kde se v tomto zákoně mluví
o uživateli bytu, rozumí se jím, nevyplývá-li
z povahy věci něco jiného, též
vlastník nebo poživatel domu, pokud užívají
bytu ve svém domě.
(4) K příslušníkům
rodiny podle tohoto zákona se počítají
manžel (manželka), druh (družka), příbuzní
v přímé řadě a sourozenci.
Za státně spolehlivé podle tohoto zákona
se považují bez dalšího osoby, na něž
se nevztahují ustanovení § 1, odst. 1, č.
2 a 3 dekretu presidenta republiky č. 108/1945 Sb.
Z předcházejících ustanovení
se nevztahují
1. ustanovení §§ 1 až 6 a 10
a) na domy státu, zemí a okresů nebo podniků,
fondů a ústavů, spravovaných těmito
korporacemi, a na domy, které jsou ve vlastnictví
nebo správě železnic nebo železničních
fondů;
b) na byty, kterých užívají nebo jež
najmou korporace, uvedené pod č. 1, pro své
úřední účely;
c) na byty, pro které bude dáno povolení
k obývání po vyhlášení
tohoto zákona;
d) na domy, kterých užívá cizí
stát pro účely své diplomatické
misse nebo svého konsulárního úřadu
nebo pro ubytování zaměstnanců této
misse nebo úřadu, ani na byty osob, které
jsou členy oficielních nebo polooficielních
zahraničních missí;
e) na místnosti ve svobodárnách obecně
prospěšných bytových sdružení
a na místnosti sloužící provozu živnostenského
oprávnění ku přechovávání
cizinců;
f) na byty, pronajímané v obcích, uvedených
ve vyhlášce ministerstva financí ze dne 5.
ledna 1928, č. 10 Sb., kterou se vyhlašuje seznam
léčebných míst lázeňských,
zpravidla léčícím se lázeňským
hostům;
g) na domovnické byty, sloužící svému
účelu;
h) na byty, jež byly vystavěny při podniku
pro jeho zaměstnance buď zaměstnavatelem nebo
fondy a jinými zařízeními, určenými
ve prospěch zaměstnanců podniku, a na byty
v domech, jež byly zaměstnavateli přiděleny
do vlastnictví podle dekretů presidenta republiky
č. 12/1945 Sb. (nař. č. 104/1945 Sb. n. SNR
ve znění nař. č. 64/1946 Sb. n. SNR)
nebo č. 108/1945 Sb. pro ubytování zaměstnanců
podniku, pokud je v obou případech vlastník
domu (zaměstnavatel) pronajímá nebo jinak
dává v užívání státně
spolehlivým (§ 28) zaměstnancům podniku
a byty se nestanou nadměrnými (§ 12);
ch) byty a místnosti, jichž se užívá
k účelům charitativním, léčebným,
výchovným, tělovýchovným a
vzdělávacím nebo pro ubytování
příslušníků církevních
řádů a kongregací státem uznaných
církví;
2. ustanovení §§ 7 až 9 na domy a byty uvedené
pod č. 1, písm. d);
3. ustanovení §§ 11 až 14
a) na domy a byty uvedené pod č. 1, písm.
d);
b) na byty, u kterých by přikázáním
podnájemníků (nájemníků)
mohl býti dotčen důležitý veřejný
zájem, zejména na byty určené v úřadech,
ústavech a podnicích pro ubytování
zaměstnanců;
c) na části bytů, které v obcích,
uvedených ve vyhl. č. 10/1928 Sb., dávají
jejich nájemníci nebo jiní uživatelé
zpravidla do podnájmu (nájmu) léčícím
se lázeňským hostům;
4. ustanovení §§ 15 až 18 na domy, byty
a místnosti uvedené pod č. 1, písm.
a) až e).
Tento zákon platí jen v obcích, které
mají více než 3.000 obyvatelů nebo které
určí okresní národní výbor;
jeho rozhodnutí musí býti vyhlášeno
v obci způsobem v místě obvyklým.
Zrušuje se použivatelnost (platnost)
1. vládního nařízení ze dne
3. srpna 1944, č. 166 Sb., o úřadu pro hospodaření
obytnými místnostmi, jakož i všeobecných
opatření podle něho vydaných;
2. zákona ze dne 26. června 1940, č. 178
Sl. z., o bytové péči;
3. zákona ze dne 22. prosince 1942, č. 254 Sl. z.,
o zajišťování a zabírání
bytů a omezení práva stěhovacího,
ve znění nařízení ze dne 15.
října 1945, č. 127 Sb. n. SNR;
4. §§ 11 až 17 zákona ze dne 25. listopadu
1943, č. 160 Sl. z., o opatřeních po nepřátelských
bojových činech, o náhradě škod
těmito činy způsobených a o doplnění
právních předpisů o civilní
protiletecké ochraně.
Tento zákon nabývá účinnosti
dnem vyhlášení a pozbude jí dnem 31.
prosince 1948; provede jej ministr sociální péče
v dohodě se zúčastněnými ministry.
1. Ministerstvu sociální péče se ukládá,
aby ve směrnicích, jež vydá k zákonu
o mimořádných opatřeních bytové
péče,
a) precisovalo pojem trvale neobydleného bytu tak, že
za takový se považuje byt, který je nejméně
10 měsíců neobydlený;
b) upozornilo místní národní výbory,
že jsou povinny postarati se o uložení svršků
exekvovaného nájemníka, nebude-li mu přikázán
náhradní byt podle ustanovení § 5 zákona
č. 45/1928 Sb.
2. Vláda se žádá, aby s urychlením
připravila a předložila ústavodárnému
Národnímu shromáždění
návrh zákona o regulaci, pronájmu a užívání
místností, určených k jiným
účelům než k bydlení.