Výroba, prodej a oprava radioelektrických zařízení, provozované po živnostensku, prohlašují se za živnosti koncesované, Toto ustanovení v souvislosti s ustanovením § 20 osnovy podřazuje živnostenské podnikání v oboru radioelektrických zařízení předpisům živnostenského řádu, pokud osnova sama neobsahuje speciální ustanovení odlišná. Tím jest ujasněna řada otázek, jichž řešení činilo dosud v praxi obtíže, ježto živnostenský řád pro tento obor podnikání neplatil a zákon č. 9/1924 tyto otázky vůbec neřešil; jest to na příklad zřizování vedlejších závodů, úprava pracovního poměru, kontrola závodových zařízení s hlediska živnostenské policie a ochrany za městnaného dělnictva, rozhodování o rozsahu živnostenského oprávnění, získání objednávek, vdovské právo a právo sirotků, možnost zřizovati společenstva a pod.

Oprávnění k výrobě radioelektrických zařízení podle tohoto zákona zahrnuje v sobě též oprávnění k prodeji a k opravám těchto zařízení.

Podstatnou změnou úřední příslušnosti jest, že ministerstvu průmyslu po slyšení ministerstva pošt zůstává vyhrazeno právo udělovati koncesi k výrobě radioelektrických zařízení. Koncesi k prodeji a opravám radioelektrických zařízení uděluje zemský národní výbor. Praxe, podle které udělovaly prodejní radiové koncese okresní národní výbory se neosvědčila a benevolentní postup při udělování prodejních radiových koncesí měl za následek jednak přesycení oboru, jednak propůjčování koncesí osobám nekvalifikovaným.

Průkaz způsobilosti pro koncesi k výrobě radioelektrických zařízení jest změněn v tom směru, že jednotlivé druhy odborných škol, jichž absolvování se vyžaduje, jsou blíže specifikovány a délka praktického zaměstnání jest odstupňována se zřetelem na to, zda jde o absolventa školy vysoké nebo střední nebo nižší. Místo dosavadního zaměstnání "v oboru elektrotechnickém" jest předepsáno výlučně odborné zaměstnání v podnicích pro výrobu radioelektrických zařízení. Pro posluchače učebního kursu pro radiotechniku při českém vysokém učení technickém v Praze s absolutoriem tohoto kursu zkracuje se požadovaná doba praktického zaměstnání o 6 měsíců. Tento učební kurs jest řádným vysokoškolským zařízením pro výchovu vědeckého a odborného dorostu pro radiotechniku, jakož i pro vědecká badání a odborné řešení otázek souvisejících s radiotechnikou. Absolutorium se vydává jen řádným posluchačům kursu, kteří předloží vysvědčení o II. odborné státní zkoušce odboru elektrotechnického inženýrství, nebo vysvědčení o závěrečné státní zkoušce, kterým se prokazuje odborná způsobilost vyučovati fysice na středních školách, nebo diplom doktora přírodních věd, jakož i vysvědčení o výkonu všech prospěchových zkoušek předepsaných studijní osnovou učebního kursu. V kurse se konají konstruktivní, laboratorní a dílenská cvičení. Kurs trvá jeden semestr.

Odstavec 3 má ustanovení, že u žadatelů o koncesi k výrobě radioelektrických zařízení jest ve výjimečných případech možno uznati i jiný než předepsaný průkaz způsobilosti, a to jen tehdy, když prokáží aspoň rovnocennou odbornou způsobilost. Jde o sporadické případy specialistů se zvláštní kvalifikací odbornou (vědecké pracovníky, dlouhodobé asistenty vysokých škol a pod.).

Zde se stanoví průkaz způsobilosti pro obchod radioelektrickými zařízeními, neboť povaha radioobchodu vyžaduje, aby osoby jím se zabývající měly náležité odborné znalosti. Vyžaduje se absolvování nejméně nižší střední školy, nebo jednoročního učebního běhu spojeného s měšťanskou školou. Vyžaduje se také tříletá učební doba v podniku pro prodej radioelektrických zařízení a konečně pětileté nepřetržité zaměstnání v takovémto podniku.

Prodej radioelektrických zařízení klade též, se zřetelem na budoucí televisi, na radioobchodníka mimořádné požadavky a je proto bezpodmínečně třeba, aby radioobchodník měl náležitou průpravu, jednak ve školském předvzdělání, jednak aby nabyl řádné prodejní praxe v oboru.

Ustanovením o koncesi k opravám, jakož i oprávnění ke stavbám anten byla vyplněna mezera dosavadního zákona, jež způsobila v praxi značné obtíže. Dosavadním zákonem nebyla otázka provádění oprav vůbec řešena. Podle osnovy jest k provádění oprav zapotřebí koncese, která se uděluje osobám, majícím průkaz způsobilosti.

Stavěti po živnostensku anteny a prováděti instalace radioelektrických stanic přijímacích se přiznává osobám, jež mají koncesi k výrobě nebo opravám radioelektrických zařízení a též elektromechanikům a koncesovaným elektrotechnikům. Kromě toho může býti i obchodníkům s radioelektrickými zařízeními udělena licence k provádění instalací a stavbě anten, jestliže složí odbornou zkoušku.

Podle ustanovení § 6 zákona č. 9/1924 vyžadovalo se státního občanství nejen pro koncesi k výrobě, nýbrž také pro koncesi k prodeji a pro povolení k přechovávání a dovozu; toto ustanovení činilo v praxi značné potíže, zejména též při sjednávání obchodních smluv. Nyní se omezuje požadavek státní příslušnosti pouze na živnostenskou výrobu radioelektrických zařízení. Možnost uděliti koncesi k prodeji nebo opravám radioelektrických zařízení se omezuje však požadavkem vzájemnosti ve smyslu § 8 ž. ř.

Dispense od průkazu způsobilosti kromě v případech uvedených v § 4, odst. 3 a § 5, odst. 2 se nepřipouští, tudíž ani dispense podle § 14 c) a § 23 a) ž. ř.

Obchodní společnosti a výdělková a hospodářská společenstva musí míti sídlo v tuzemsku a všichni členové správních orgánů, kteří podléhají povinnosti zápisu do obchodního rejstříku, musí vyhovovati všeobecným podmínkám platným podle ustanovení živnostenského řádu pro dosažení koncesované živnosti (§§ 2 až 10, 23 ž, ř.). Společníci veřejných obchodních společností, komanditních společností a komanditních společností na akcie musí míti bydliště v republice Československé, býti spolehliví a dále musí býti zdejšími státními příslušníky, když jde o koncesi k výrobě radioelektrických zařízení. Při koncesi k prodeji nebo k opravám radioelektrických zařízení nemusí společníci býti zdejšími státními občany za podmínek stanovených § 8 ž. ř. Pokud jde o komanditní společnosti na akcie, musí akcie, které již podle obchodního zákona musí zníti na jméno, býti z většiny 60% v rukou domácích. U akciových společností, společností s r. o. a výdělkových a hospodářských společenstev musí ²/₃ představenstva býti státními příslušníky, všichni členové představenstva musí býti osobami spolehlivými a společenské podíly musí býti z většiny 60% v rukou domácích. Aspoň 60% akcií musí pak zníti na jméno.

Koncese nemůže býti udělena jiným společnostem a právnickým osobám kromě státu. Zejména tedy nemůže býti koncese udělena společnostem práva občanského, veřejnoprávním korporacím a spolkům podle zákona č. 134/1867 ř. z.

Při udělení koncese k výrobě jest třeba bráti zřetel též ke všeobecnému stavu průmyslu touto výrobou se zabývajícího, jakož i k všeobecným hospodářským poměrům a potřebám obecenstva. Tímto ustanovením se má docíliti toho, aby výroba byla pokud možno rozdělena na větší část státního území a nehromadila se pouze v určitých místech, jakož i aby dalších výrobních koncesí nebylo udělováno, jestliže potřeba obyvatelstva bude již saturována.

V 2. odstavci zdůrazňuje se nutnost zkoumati, je-li pro udělení nové koncese dána místní potřeba. Je toho tím více třeba, poněvadž právě v poslední době vzrostl počet prodejních radiových koncesí takovou měrou, že ohrožuje velmi vážně hospodářskou situaci nositelů prodejních radiových koncesí. Proto také se žádá ověřování místní potřeby odbornými hospodářskými organisacemi. Způsob provádění bude určen směrnicemi.

Ustanovení odstavce 1 obsahuje podstatné zmírnění oproti předpisu § 7 dosavadního zákona, jenž je příliš krutý a sociálně nespravedlivý, neboť trestá po celý život za poklesek spáchaný třeba před mnoha lety z mladistvé nerozvážnosti. Nové znění odpovídá předpisům § 5 ž. ř. v tom směru, že pro trestné činy v odstavci 1 uvedené nenastává vyloučení ex lege, nýbrž podle uvážení úřadu, jestliže vzhledem k osobě žadatele a ke spáchanému trestnému činu, jakož i ke zvláštní povaze živnosti byla by obava ze zneužití živnosti.

Vzhledem ke zvláštní povaze živnosti bylo nutno, aby bylo zachováno ustanovení § 9 zákona č. 9/1924.

V tomto paragrafu jsou shrnuty oproti dosavadnímu stavu značně zjednodušené předpisy o náležitostech žádosti o koncesi k prodeji obsažené dosud v § 16 platného zákona. Předpis ten platí i pro novou koncesi k opravám. Pokud jde o žádost o koncesi k výrobě radioelektrických zařízení, nebylo třeba v osnově speciálně stanoviti, že kromě obecných náležitostí musí býti k žádosti připojen průkaz náležitostí uvedených v § 4, po případě v §§ 7 a 8 této osnovy.

Náležitosti žádosti o schválení živnostenské provozovny obsažené dosud v § 11 platného zákona byly zařaděny do zvláštního paragrafu (§ 12).

Jak právě uvedeno, byla ustanovení o náležitostech žádosti o schválení výrobní provozovny oddělena od ustanovení o náležitostech žádosti za udělení koncese k výrobě a byla nově upravena v tomto zvláštním paragrafu, zároveň s předpisy o příslušném řízení schvalovacím. Ježto schválení provozovny souvisí úzce s udělováním koncese k výrobě radioelektrických zařízení, k němuž jest podle § 3 příslušno ministerstvo průmyslu, ponechává se témuž ministerstvu i schvalování provozoven výrobních živností. Provedení příslušného komisionelního řízení může ministerstvo průmyslu podle okolnosti případu ověřiti podřízenému úřadu.

Kompetence živnostenských inspektorů při schvalování provozoven zůstává nedotčena.

Ježto podle § 40 ž. ř. nepodléhají skladiště, jež slouží jedině k uskladňování zboží, nikoli však též k účelům prodejním, schvalovací povinnosti, jako pobočné závody nebo prodejní sklady výrobní, bylo nutno vzhledem k zvláštní povaze živnosti mezeru tu vyplniti. Zároveň byla uložena stejná povinnost vystavovatelům radioelektrického zařízení.

Ustanovení § 22 zákona č. 9/1924 Sb. z. a n. jsou v osnově rozdělena do dvou paragrafů. V § 13 jsou uvedeny případy zániku koncese, v § 14 případy, kdy koncese může býti úřadem odňata.

V § 22, písm. e) citovaného zákona uvedená možnost výpovědi povolení převzata nebyla, ježto vypověděti možno pouze smluvní poměr, nikoliv úřední povolení. V § 14, písm. a) a b) se zavádí jako důvod k odnětí koncese ustanovení analogické předpisu § 57 ž. ř.

Zde nutno poukázati na to, že účelem tohoto ustanovení je, aby majitel koncese podle tohoto nařízení nebo povolení podle § 1 zákona č. 9/1924 mohl vyráběti, prodávati nebo opravovati nejen úplné vysílací a přijímací stanice radioelektrické a součástky uvedené podle § 1, odst. 1 taxativně v prováděcím nařízení a sloužící zpravidla jen účelům radiokomunikací, nýbrž též takové součástky, které sice nejsou vypočteny v prováděcím naří-ení k § 1, ale tvoří podstatnou součást radioelektrických stanic nebo jejich příslušenství, a aby si majitel koncese podle tohoto zákona nebo povolení podle § 1 zákona č. 9/1924 nemusel opatřovati dalších zvláštních zivnostenských oprávnění pro výrobu nebo prodej těchto součástek (jako živnostenský list na živnost mechanickou, elektromechanickou a pod.).

Trestní předpisy dosavadního zákona se ukázaly v praxi příliš tíživými. Bylo proto v § 16 osnovy trestání přestupků přeneseno na úřady správní. Je to značné zmírnění oproti stavu dosavadnímu, neboť podstata i následky deliktů trestaných správními úřady jsou daleko mírnější než u deliktů soudních.

K odstavci 2 nutno uvésti, že zřizováním ("kdo zřídí") přijímacích stanic nelze rozuměti výrobu, nýbrž jen instalaci.

Ustanovení tohoto paragrafu odpovídá předpisům § 24, odst. 5, č. 9/1924 s tou změnou, ze propadnutí ve prospěch státu nenastává ex lege, nýbrž teprve rozhodnutím správního úřadu.

Paragraf ten obsahuje přechodná ustanovení o úlevách pro získání koncese k výrobě radioelektrických zařízení, jakož i k opravám radioelektrických zařízení přijímacích.

Úlevu obsahuje odst. 1, podle něhož mohou koncesovaní elektrotechnikové jakož i elektromechanikové, kteří svoji živnost provozují v době nabytí účinnosti tohoto zákona již 10 let, nabýti koncese k výrobě radioelektrických zařízení, jestliže složí úspěšně odbornou zkoušku nebo předloží-li průkaz osvědčením o tříletém praktickém zaměstnání v podniku radiové-výroby. Úleva složením zkoušky platí však jen tenkráte, byla-li žádost o složení zkoušky podána nejpozději do jednoho roku po nabytí účinnosti tohoto zákona.

Pokud jde o opravy obsahuje odstavec 2 určité úlevy pro ty obchodníky s radioelektrickými zařízeními, kteří v době nabytí účinnosti tohoto zákona provozují živnost již 10 let a prováděli opravy též před 15. březnem 1939 a jsou pro provádění oprav náležitě dílensky vybaveni. Totéž platí o koncesovaných elektrotechnicích a elektromechanicích.

Činnost civilních inženýrů pro elektrotechniku jest podle článku V, písm, f) uvozovacího patentu k živnostenskému řádu vyňata z platnosti živnostenského řádů a není důvodu, aby právě jen v oboru radiotechniky byla omezována vzhledem k tomu, že jde o inženýry vysokoškolsky vzdělané s pětiletou praxí v oboru elektrotechniky, s autorisační zkouškou a vázané přísahou. Pokud nejde o živnostenské oprávnění samotné, podléhají civilní inženýři ostatním předpisům tohoto zákona. Chtějí-li však se zabývati výrobou radioelektrických zařízení, musí ještě prokázati nejméně jednoroční odbornou praxi.

Podrobením živnosti podle § 2 osnovy živnostenskému řádu jest, jak bylo podrobněji uvedeno u § 2, vyjasněna řada otázek, jichž řešení dosud, kdy živnostenský řád pro tento obor podnikání vůbec neplatil, činilo v praxi velké obtíže.

Tímto paragrafem se ruší zákonná ustanovení odporující předpisům osnovy. Nabytá práva zůstávají však nedotčena, jen jejich výkon podléhá ustanovením tohoto zákona.

Obsahuje prováděcí doložku a ustanovení o nabytí účinnosti. Ježto provádění tohoto zákona nevyžádá si zvláštních výdajů, není potřeba přikládati plán úhrady. Po stránce formální navrhují podepsaní, aby návrh byl výborem iniciativním přidělen ku projednání výborům průmyslovému, živnostensko-obchodnickému, technickému a ústavně-právnímu.