Výbor právní projednal osnovu zákona o porotních soudech a zaujal k ní kladné stanovisko, neboť byl veden zásadou, že je žádoucno, aby živel laický byl zapojen do trestního soudnictví. Předložením této osnovy splnila vláda požadavek Prozatímního Národního shromáždění, vyjádřený resolucí, kterou Prozatímní Národní shromáždění přijalo při projednávání zákona č. 24/46 Sb. Resoluce zněla: "Vláda se vyzývá, aby v nejkratší době připravila zákonné předpoklady k tomu, aby po uplynutí provisoria (po 30. červnu 1946) mohla býti obnovena činnost soudů porotních a kmetských na území celé Československé republiky a byl zapojen tak do výkonu spravedlnosti také lid".

Výbor ústavně-právní a jím zvolená subkomise uvažovaly velmi pečlivě o nejvhodnější formě zapojení laického živlu do trestního soudnictví a dospěly k přesvědčení, že porotní soudy, jsouce zakotveny v dosud platné ústavě (§ 95 úst. listiny), tomuto požadavku zatím nejlépe vyhovují. Bylo jen třeba napraviti nedostatky, které byly porotám vytýkány, a upraviti celé řízení, zejména pokud jde o sestavování seznamů porotců a jednak pokud jde o rozhodování o vině a trestu. Se zřetelem na to výbor právní provedl v osnově ještě některé změny a doplňky.

Hlavní těžiště zákona tkví v § 1, který řeší otázku příslušnosti porotních soudů. Osnova zákona nepřijala taxativní výpočet trestných činů, jak tomu bylo v dřívějším právu platném v zemích českých a na Slovensku, nýbrž zvolila docela jinou systematiku. Přikazují se dle toho před poroty zásadně všechny zločiny a přečiny povahy politické. Bylo bedlivě uvažováno, zda dikce volená osnovou je vyhovující, a zda vyčerpávajícím způsobem zachycuje všechny trestné činy, které je možno podle učiněných zkušeností pokládati za politické. Výbor dospěl k názoru, že nelze stanoviti spolehlivě objektivní znaky, které by jasně ukazovaly, že jde o delikt politický a že formulace volená osnovou je vyhovující, neboť přiznati trestnému činu politický charakter bude možno jen po uvážení a zhodnocení pohnutky a účelu tohoto činu. Není tedy možno obejíti se bez hodnocení subjektivní stránky v úvahu přicházejícího trestného činu. Proto výbor setrval při dikci navržené osnovou. Ne ovšem všechny trestné činy, které by se v praxi jevily jako politické, mají spadati před porotní soudy. Zákon to vyjadřuje již v odst. 1 slovy: "pokud zákon nestanoví jinak", čímž má na mysli zejména činy trestné podle zákona na ochranu republiky, pro něž příslušnost jest stanovena zvláštním zákonem.

Proti původnímu znění osnovy snížil výbor právní hranici trestu (delší deseti let), rozhodnou pro příslušnost porotních soudů pro zločiny, na 5 let, přijal však jako výjimku výhradu týkající se majetkových deliktů. Díváme-li se totiž na poroty jako na lidovou instituci, zmírňující tvrdost zákona, není účelným, aby deliktům majetkovým, spáchaným z pohnutek vesměs nečestných, bylo přiznáváno dobrodiní příslušnosti před porotními soudy.

V osnově byly dále provedeny tyto změny a doplňky:

§ 2: Byl škrtnut celý dřívější odst. 2, neboť nemůže v praxi přijíti již v úvahu. Toto původní ustanovení mělo totiž na mysli zejména případy, kdy v sídle některého pohraničního krajského soudu by nebylo dosti vhodných místností pro činnost porotního soudu.

§ 6: Pod č. 3 bylo připojeno: "a obhájci ve věcech trestních.", neboť kdyby měl býti členem poroty obhájce, byl by tím značně porušen lidový charakter poroty.

§ 7: V důsledku doplnění § 6, č. 3 odpadá č. 10 a původní č. 11 stává se č. 10.

§ 11: Výbor právní doplnil znaky, jimiž se má místní národní výbor říditi při označování osob v prvotních seznamech zvlášť vhodných pro úřad porotce, požadavkem státní a národní spolehlivosti, neboť je to zejména v této době požadavek stojící vedle dalších požadavků na 1. místě.

§ 12: Byla volena jen vhodnější formulace bez obsahových změn.

§ 14: V odst. 1 za slova: "které pokládá" bylo vsunuto "z osob označených". Tím má býti jasně vyjádřeno, že komise sestavující roční seznam porotců, může do tohoto seznamu vybírati jen osoby označené místním národním výborem podle § 11.

§ 19: V odst. 2 bylo doplněno, že k sestavování služebního seznamu mají právo vyslati své zástupce mimo advokátní komoru také okresní národní výbor v sídle porotního soudu.

§ 22: Na místo slov "porotní soud" přišlo "soudní sbor".

§ 24: Byl nově a vhodněji formulován odstavec 4.

§ 25: V odst. 1 na místo slov "druhá stolice" přišlo "první stolice". Výbor vycházel z přesvědčení, že president krajského soudu je lépe informován o případech spadajících do příslušnosti porotních soudů a není tudíž důvodu, aby oprávnění určiti počet a dobu řádných porotních období bylo přenášeno na presidenta nadřízeného soudu.

§§ 32 a 36: V obou těchto paragrafech bylo doplněno slůvko "výslovně", aby tímto jasným poukazem byl vyloučen souhlas daný jen mlčky, jako nedostačující.

§ 40: V odst. 1 přidává se věta: "Každý porotce obdrží stejnopis žalobního výroku". Je účelné, aby každý porotce během celého jednání měl před sebou alespoň stejnopis žalobního výroku, aby se mu lépe sledovalo průvodní řízení, poučení předsedy a řeči stran. Bylo upuštěno od předložení porotcům také s důvody obžaloby, aby těmito důvody nebyl jejich názor o věci usměrňován.

Odst. 5 věta druhá nyní zní: "Za tím účelem může každý porotce kdykoliv žádati za přerušení jednání, aby se porota mohla poraditi a usnésti o návrhu, který má býti učiněn, po případě nahlédnouti do spisů. O takových návrzích rozhodne soudní sbor po slyšení obou stran." Touto úpravou jest sledováno, aby porotcové měli možnost zasahovati do průvodního řízení navrhováním provedení důkazů podle jejich názorů důležitých a aby měli také možnost nahlížeti do spisů.

§ 42: V odst. 2 v druhé větě byla provedena změna v tom smyslu, že stejnopis otázek má se odevzdati nejen vrchnímu porotci, nýbrž každému porotci. Důvod proto je stejný jako při doplnění u § 40 odst. 1.

§ 52: K odst. 1 se připojuje věta: "Při tom nesmí však projeviti své mínění o hodnotě provedených důkazů". Nesmí-li předseda podle § 50 ve svém závěrečném výkladu zabývati se hodnocením důkazů, aby neusměrňoval mínění poroty, musí býti tato možnost výslovně vyloučena i pro poradu poroty za přítomnosti předsedy.

§ 59: V odst. 4 slova "dva porotce" se nahrazují slovy "tři porotce" a v odst. 5. slova "dvou porotců" se nahrazují slovy "tří porotců".

K této změně dospěl právní výbor při uvažování, jakým nejvhodnějším způsobem měli by se porotcové zúčastniti rozhodování o trestu. Účast poroty jeví se býti dostatečná, když ve sboru rozhodujícím o trestu bude stejný počet soudců a porotců. Tím laický živel má zajištěno své právo spolurozhodovati o trestu ve stejné míře jako soudní sbor.

§ 68: Byl škrtnut celý odst. 2. K vypuštění druhého odstavce vedla výbor úvaha, že v případě zrušení rozsudku nejvyšším soudem a přikázání soudnímu sboru k vynesení nového rozsudku, byla by vyloučena účast poroty při rozhodování o trestu a tím porušena zásada vyslovená v § 59. Byl proto celý odst. 2 škrtnut a v případě zrušení rozsudku může nyní rozhodnouti o trestu buď nejvyšší soud sám anebo nová porota.

§ 86: Byl celý škrtnut. Původně v tomto paragrafu osnova chtěla vyloučiti činy trestné podle dekretu pres. rep. ze dne 19. června 1945, č. 16 Sb., o potrestání nacistických zločinců, zrádců a jejich pomahačů a o mimořádných lidových soudech, ve znění zákona ze dne 24. ledna 1946, č. 22 Sb., jímž se schvalují, mění a doplňují předpisy o potrestání nacistických zločinců, zrádců a jejich pomahačů a o mimořádných lidových soudech, z příslušnosti porot a ponechati je v příslušnosti řádných soudů. Výbor však po pečlivé úvaze zůstal na stanovisku, že delikty, o nichž v lidových soudech rozhodoval s převahou živel laický, nemají býti odnímány rozhodování lidu. Rozhodovaly by tedy o těchto trestních činech poroty, pokud ovšem nebude tato otázka do té doby, než vejdou poroty v činnost, jinak vyřešena.

§ 86: Původní §§ 87 až 92 se přečíslovaly na §§ 86 až 91. V § 86 se mění datum rozhodné pro zapsání do porotních seznamů z 1. ledna na 1. červenec 1946, a to z důvodů účelnosti.

§ 92: Je nově vložený, ježto je nutno vyřešiti příslušnost pro delikty, které podle platného práva jsou přikázány soudům porotním, a to pro mezidobí od 1. ledna 1947, do kteréžto doby trvá suspense porot, až do 1. března 1947, kdy vstoupí v platnost tento zákon.

§ 93: Pod č. 8 přidán jako zrušený předpis čl. II dekretu presidenta republiky ze dne 8. srpna 1945, č. 62 Sb., o úlevách v trestním řízení soudním. Toto doplnění vyplývá z toho, že majetkové delikty nebudou příslušeti před porotní soudy.

§ 94: Vzhledem k tomu, že do 1. ledna prakticky by nebylo možno uvésti porotní soudy v činnost, pro technickou nemožnost sestaviti do té doby seznamy porotců, byla doba účinnosti posunuta na 1. březen 1947.

S těmito změnami a doplněním doporučuje výbor právní osnovu zákona ku přijetí.

Ústavodárné Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:

(¹) K příslušnosti porotních soudů náležejí, pokud zákon nestanoví jinak:

1. zločiny a přečiny, které podle své povahy a podle okolností, za nichž byly spáchány, svědčí o pachatelově snaze vykonati vliv na uspořádání veřejných věcí,

2. zločiny, stanoví-li na ně zákon trest smrti nebo trest na svobodě delší pěti let.

(²) Souditi o zločinech krádeže, zpronevěry, (zpronevěry v úřadě), podvodu - s výjimkou křivého svědectví -, podvodného úpadku a poškození cizích věřitelů, přísluší sborovému soudu první stolice i v těch případech, kdy na ně zákon stanoví trest na svobodě delší 5 let.

(¹) Porotní soud se sestaví u sborových soudů první stolice s trestní pravomocí.

(¹) Porotní soud se skládá ze soudního sboru a z poroty.

(²) Soudní sbor se skládá z předsedy porotního soudu a z dvou dalších jeho členů. Předsedu a potřebný počet jeho náměstků ustanovuje přednosta sborového soudu druhé stolice ze soudců působících u sborového soudu první stolice, u kterého má porotní soud zasedati. Ostatní členy porotního soudu ustanovuje přednosta sborového soudu první stolice ze soudců působících u tohoto soudu. Ustanovení se stane před počátkem každého kalendářního roku na celý rok.

(³) Porotu tvoří dvanáct porotců vybraných losováním.

(¹) K úřadu porotce může býti povolán, jen kdo je zapsán do stálých voličských seznamů, dokonal pětatřicátý rok svého věku, umí číst a psát a bydlí v obci pobytu alespoň jeden rok.

(²) Pro posouzení těchto podmínek je rozhodný den 1. října toho roku, ve kterém se sestavují seznamy porotců.

K úřadu porotce je nezpůsobilý:

1. kdo pro tělesné nebo duševní vady nemůže dostáti povinnostem porotce,

2. kdo byl zbaven zcela nebo zčásti svéprávnosti,

3. proti komu se vede trestní řízení pro zločin nebo pro takový přečin nebo přestupek, pro který může býti vyslovena ztráta volebního práva,

4. kdo byl pravoplatně odsouzen pro přečin nebo přestupek ke ztrátě práva volebního nebo vůbec pro zločin, dokud nenabyl opět soudní bezúhonnosti,

5. kdo ještě neodpykal trest na svobodě, k němuž byl pravoplatně odsouzen,

6. kdo je držen v donucovací pracovně.

K úřadu porotce nebuďtež povoláváni:

1. president republiky, členové zákonodárných sborů a sborů, jimž přísluší vládní (výkonná) moc a které jsou zákonodárným sborům přímo odpovědny,

2. přednostové (předsedové) a konceptní úředníci ústředních úřadů, úřadů jim přičleněných a úřadů jim na roveň postavených,

3. soudci z povolání, konceptní úředníci úřadů veřejné žaloby a obhájci ve věcech trestních,

4. osoby podrobené vojenské trestní soudní pravomoci,

5. duchovní náboženských společností státem uznaných a řeholníci.

Úřad porotce může u místního národního výboru svého bydliště odmítnouti:

1. kdo dokonal šedesátý rok svého věku, pro vždy,

2. těhotná žena a žena, která pečuje alespoň o jedno dítě mladší patnácti let,

3. člen národního výboru,

4. státní zaměstnanec v činné službě a učitel,

5. profesor vysokých škol,

6. zaměstnanec pošty, veřejného telegrafu a telefonu, veřejné železnice, nebo jiného ústavu, podniku nebo zařízení provozovaného ve veřejném zájmu, nebo zaměstnanec podniku zvláštní hospodářské důležitosti, je-li ve svém zaměstnání nepostradatelný,

7. lékař, porodní asistentka a zvěrolékař v místech, kde jich není více než dva,

8. lékárník, který nemá pomocníka oprávněného k vydávání léků,

9. ošetřovatel ve veřejných léčebných a ošetřovacích ústavech,

10. kdo dostál své povinnosti jako porotce v jednom porotním období, až do konce příštího kalendářního roku.

(¹) Počátkem měsíce října každého roku sestaví místní národní výbory zvláštními komisemi (komise pro seznamy porotců) seznam osob, které bydlí v obci nebo na území přikázaném jednotlivé komisi a mohou býti podle ustanovení tohoto zákona povolány za porotce (prvotní seznam).

(²) Komise pro seznamy porotců se skládá z předsedy místního národního výboru jako předsedy a čtyř členů, které zvolí místní národní výbor z osob způsobilých k úřadu porotce. Ve větších obcích může býti těchto komisí několik; v tomto případě může býti předsedou též jiný člen místního národního výboru jím zvolený. Celé území přikázané jednotlivé komisi musí býti v obvodu téhož sborového soudu první stolice.

(³) Prvotní seznam obsahuje v abecedním pořádku jména a příjmení zapsaných osob, jejich věk, povolání a bydliště. Seznam podepíší členové obecní komise, kteří jej sestavili.

(¹) Prvotní seznam buď vyložen alespoň osm dní v úředním sídle místního národního výboru tak, aby do něho mohl každý nahlédnouti. Doba a místo vyložení seznamu se vyhlásí veřejně způsobem v obci obvyklým a ve vyhlášce se uvede, kdo má právo v této době činiti proti seznamu námitky nebo odmítnouti úřad porotce.

(²) Každý, kdo je zapsán do stálých voličských seznamů, je oprávněn po dobu, po kterou prvotní seznam má býti vyložen k veřejnému nahlédnutí, vznésti písemně nebo do protokolu u předsedy komise pro seznamy porotců námitky proto, že v seznamu byl pominut někdo, kdo do něho měl býti zapsán, nebo proto, že do něho byl zapsán někdo, kdo neměl býti zapsán. Nejpozději v této době se také mohou uplatniti důvody, ze kterých může býti úřad porotce odmítnut.

(¹) O námitkách a o odmítnutí úřadu porotce rozhodne komise pro seznamy porotců.

(²) O rozhodnutí zpraví písemně všechny, jichž se týká, jakož i toho, kdo podal námitky, s poučením, že mají právo stěžovati si na ně do tří dnů od jeho doručení u této komise (§ 13).

(³) Rozhodnutí i podání stížnosti poznamená předseda komise v prvotních seznamech a takto upravené seznamy předloží místnímu národnímu výboru.

Místní národní výbor označí v prvotních seznamech osoby státně a národně spolehlivé, které pokládá pro jejich rozumnost a počestnost, poctivé smýšlení a pevnou povahu za zvlášť způsobilé k úřadu porotce, a předloží do 1. listopadu prvotní seznamy sborovému soudu první stolice s trestní pravomocí, v jehož obvodě je obec nebo příslušná její část (§ 8, odst. 2); zároveň připojí všechny spisy o námitkách a o odmítnutí úřadu porotce. Opis prvotních seznamů takto upravených zašle současně prostřednictvím okresního národního výboru, v jehož obvodu je tato obec, okresnímu národnímu výboru, v jehož obvodu má sborový soud své sídlo.

Nepředloží-li místní národní výbor ve lhůtě stanovené v § 11 prvotní seznam sborovému soudu první stolice, dá jej na žádost předsedy tohoto soudu sestaviti na náklad obce okresní národní výbor, který také označí osoby zvláště způsobilé k úřadu porotce.

(¹) O stížnostech na rozhodnutí komise pro seznamy porotců rozhoduje s konečnou platností komise u sborového soudu první stolice.

(²) Komise se skládá z přednosty sborového soudu první stolice nebo jeho náměstka jako předsedy, státního zástupce, zástupce advokátní komory a čtyř členů, které zvolí okresní národní výbor, v jehož obvodě má sborový soud své sídlo.

(³) Shledá-li komise při vyřizování stížností, že v prvotním seznamu byl pominut někdo, kdo do něho měl býti zapsán, zapíše ho a vyžádá si od místního národního výboru vyjádření o okolnostech uvedených v § 11.

(¹) Roční seznam porotců sestaví nejpozději do konce listopadu komise u sborového soudu první stolice (§ 13, odst. 2) tak, že z opravených a doplněných prvotních seznamů přenese jména osob, které pokládá z osob označených podle § 11 za nejzpůsobilejší k úřadu porotce, do jednoho seznamu (seznam hlavní), z něhož se vybírají porotci pro příští kalendářní rok.

(²) Stejně sestaví komise z osob, které bydlí v sídle porotního soudu nebo v jeho nejbližším okolí, další seznam (doplňovací seznam), z něhož se vybírají porotci náhradní.

Do hlavního i doplňovacího seznamu se zapíše tolik osob, aby jich v každém seznamu bylo alespoň o polovici více než jich bude potřebí podle pravděpodobného počtu řádných i mimořádných porotních období příštího kalendářního roku.

Roční seznam obsahuje jména a příjmení zapsaných osob, jejich povolání a bydliště. Budiž vytištěn a zaslán přednostovi sborového soudu druhé stolice, zemskému (hlavnímu) státnímu zastupitelství, zemskému národnímu výboru, dále státnímu zastupitelství a všem okresním soudům a okresním a místním národním výborům v obvodu sborového soudu první stolice.

(¹) Nabudou-li přednostové soudů nebo úřadů uvedených v § 16 nebo orgány veřejné správy tam uvedené během roku vědomosti o tom, že porotce zapsaný do ročního seznamu je k úřadu porotce nezpůsobilý (§ 5) nebo že jsou tu příčiny, pro které by k tomuto úřadu neměl býti povolán (§ 6), oznámí to ihned přednostovi sborového soudu první stolice, aby zařídil jeho výmaz ze seznamu.

(²) Nastala-li příčina, pro kterou osoby uvedené v § 7 mohou odmítnouti úřad porotce teprve po době uvedené v § 9, mají tyto osoby právo žádati, aby byly z ročního seznamu vymazány.

(³) O výmazu rozhodne s konečnou platností přednosta sborového soudu první stolice a oznámí toto rozhodnutí těm, jichž se týká.

(¹) Místní národní výbory jsou povinny upozorniti přednostu sborového soudu první stolice, byla-li osoba zapsaná do ročního seznamu povolána k vojenské službě po dobu nastávajícího porotního období.

(²) Osoby zaměstnané při zemědělství mohou žádati, aby po čas neodkladných hospodářských prací byly zproštěny úřadu porotce po dobu nastávajícího porotního období. Správnost údajů žádosti potvrdí místní národní výbor. O žádosti rozhodne s konečnou platností přednosta sborového soudu první stolice.

(³) Ke konci každého porotního období se otáže předseda porotního soudu porotců, chtějí-li užíti práva odmítacího podle § 7, č. 10 až do konce příštího kalendářního roku nebo na kratší dobu. Jména porotců, kteří užijí tohoto práva, buďte oznámena přednostovi sborového soudu, aby se odmítnutí poznamenalo v ročních seznamech.

(¹) Čtrnáct dnů před začátkem každého porotního období sestaví přednosta sborového soudu první stolice za přítomnosti dvou soudců a státního zástupce ve veřejném sedění losováním služební seznam. O obsahu tohoto seznamu platí obdobně ustanovení § 16, věty první.

(²) Advokátní komora a okresní národní výbor v sídle soudu mají právo k tomuto sedění vyslati svého zástupce, pročež buďtež o něm včas zpraveny.

Z ročních seznamů se nejprve vyloučí osoby povolané v nastávajícím porotním období k činné vojenské službě a osoby zproštěné podle § 18, odst. 2 a 3 úřadu porotce. Lístky se jmény ostatních osob zapsaných v hlavním seznamu se pak vloží do osudí, z něhož přednosta sborového soudu vylosuje třicetšest porotců hlavních; stejným způsobem vylosuje z osob zapsaných v seznamu doplňovacím devět porotců náhradních. O tom se sepíše protokol.

Zbývá-li v ročním seznamu tak málo jmen, že hlavní seznam jich obsahuje méně než čtyřiapadesát a doplňovací seznam méně než čtrnáct, doplní komise u sborového soudu první stolice uvedená v § 13, odst. 2, dříve než se vylosuje služební seznam, roční seznamy až do tohoto počtu.

(¹) Přijmouti a zastávati úřad porotce je občanskou povinností. Poruší-li porotce bez závažných důvodů tuto povinnost, uloží mu soudní sbor jako pořádkový trest pokutu do 10.000 Kčs nebo vězení do osmi dnů.

(²) Proti tomuto nálezu může postižený podati do osmi dnů stížnost, o které rozhodne sborový soud druhé stolice, nepromine-li soudní sbor trest sám.

(³) Pokuta připadá státní pokladně.

Porotci, kteří vykonali svou povinnost, mají nárok na náhradu hotových výloh, které jsou spojeny s výkonem jejich úřadu, a na náhradu skutečně ušlého výdělku; podrobnosti upraví vláda nařízením.