Rozpočtový výbor ústavodárného Národního shromáždění předkládá zprávu o vládním návrhu finančního zákona republiky Československé, kterým se stanoví státní rozpočet na rok 1947 a navrhuje:

Ústavodárné Národní shromáždění račiž schváliti:

1. Finanční zákon republiky Československé, kterým se stanoví státní rozpočet na rok 1947 podle návrhu rozpočtového výboru (strana XXI této zprávy).

2. Státní rozpočet republiky Československé na rok 1947 ve znění vládou předloženém.

3. Připojených 13 resolucí.

Rozpočtový výbor, projednav finanční zákon a státní rozpočet na rok 1947, předkládá o své práci ústavodárnému Národnímu shromáždění tuto zprávu:

Zpráva obsahuje jednak přehled o postupu jednání v rozpočtovém výboru, a to počínajíc volbou hlavního zpravodaje a zpravodajů dílčích rozpočtů, a jednak stručný výtah z debaty všeobecné i zvláštní, z něhož je patrno, o čem bylo jednáno a k jakému výsledku rozpočtový výbor dospěl.

Návrh státního rozpočtu na rok 1947 vykazuje, pokud jde o konstrukci, proti rozpočtu na rok 1946 některé změny. Hlavní z nich je ta, že na rok 1947 nebyl sestaven vedle řádného rozpočtu rozpočet mimořádný jako tomu bylo na rok 1946, nýbrž jen rozpočet jeden, v němž jsou zařazeny veškeré výdaje a příjmy v roce 1947 očekávané bez ohledu na to, jsou-li povahy řádné nebo mimořádné. Nespornou výhodou tohoto pojetí jest větší přehlednost o preliminovaných úvěrech, resp. o očekávaných příjmech než když jsou rozpočty dva, řádný a mimořádný.

Jinou změnou, motivovanou týmž důvodem, jest důsledné řadění všech preliminovaných úvěrů, t. j. úvěrů určených pro ústřední orgány, pro země české i pro Slovensko souběžně vedle sebe, kdežto v rozpočtu na rok 1946 byly úvěry určené pro Slovensko sestaveny zvlášť. Výhodou nové sestavy jest lepší možnost porovnávati úměrnost výdajů a příjmů zemí českých a Slovenska.

Další strukturální změnou státního rozpočtu na rok 1947 jest nové seskupení výdajů skupiny I. Vlastní státní správa. Kdežto v rozpočtu na rok 1946 byly výdaje této skupiny jako v letech předchozích děleny na výdaje řádné a mimořádné, vykazuje návrh státního rozpočtu na rok 1947 rozčlenění preliminovaných výdajů do třech oddílů. Oddíly tyto jsou: vlastní správní výdaje (výdaje související s provozem úřadů), ostatní správní výdaje (výdaje související s plněním určité funkce státu, ale nesouvisející přímo s provozem úřadů) a investiční výdaje.

Mimo tyto změny vykazuje návrh státního rozpočtu na rok 1947 odděleně výdaje, resp. náklady určené na provádění dvouletého hospodářského plánu.

Pokud jde o dělení státního rozpočtu na rok 1947 na skupiny, nedoznává návrh rozpočtu proti rozpočtu na rok 1946 změny, neboť obsahuje opět tyto tři skupiny: skupina I. Vlastní státní správa, skupina II. Správa státních podniků a skupina III. Správa státního dluhu, při čemž rozpočet skupiny I. jest rozpočtem hlavním, ježto obsahuje (v kap. 25. Všeobecná pokladní správa) výsledek skupiny II. a III. (saldo státních podniků a potřebu na službu státního dluhu).

Výbor rozpočtový schválil vládní návrh finančního zákona republiky Československé, kterým se stanoví státní rozpočet na rok 1947, ve znění vládou předloženém.

Jednání rozpočtového výboru bylo se zřetelem na požadavek, aby finanční zákon nabyl platnosti počátkem roku 1947, aniž by bylo třeba rozpočtového provisoria, omezeno na velmi krátkou dobu. Příčinou toho bylo proti normálním dobám opožděné předložení návrhu státního rozpočtu, dřívější předložení jeho nebylo však možné, jelikož bylo nutno počítati v něm s výdaji určenými na provádění dvouletého hospodářského plánu, který byl projednán teprve k 28. říjnu t. r.

Projednávání finančního zákona a státního rozpočtu byli účastni kromě ministra a státního tajemníka zahraničních věcí, dlících v cizině, předseda vlády Klement Gottwald, všichni ministři a někteří pověřenci, jakož i zástupci všech ústředních úřadů včetně nejvyššího účetního kontrolního úřadu a nejvyššího kontrolního dvora.

Připojené tabulky podávají přehled o počtu schůzí a řečníků a konečně jsou otištěny resoluce, přijaté výborem rozpočtovým.

Předkládaje v zastoupení rozpočtového výboru tuto zprávu, žádám, aby ústavodárné Národní shromáždění ji přijalo za podklad svého jednání.

Rozpočtový výbor zvolil ve své schůzi dne 21. listopadu 1947 generálním zpravodajem o vládním návrhu finančního zákona republiky československé, kterým se stanoví státní rozpočet na r. 1947,

a zpravodaji o jednotlivých kapitolách tyto poslance:

Generální zpravodaj posl. Firt projevil v úvodu svého referátu přání, aby příští rozpočty, mají-li býti vážně a odpovědně prozkoumány, byly předkládány parlamentu včas, nejpozději do 1. listopadu. Pokud jde o formální uspořádání rozpočtových skupin, zdůraznil, že rozpočet na rok 1947, který ve své základní skladbě navazuje na osvědčenou již skladbu z r. 1927, vypouští skupinu údělů samosprávných a zařazuje ji ve výši 6 a ¹/₃ miliardy Kčs do výdajů státní správy. Rozpočet nerozlišuje již jen dvě skupiny výdajů, t. j. řádných a mimořádných, nýbrž obsahuje tři skupiny výdajů, a to I. Vlastní správní výdaje, II. Ostatní správní výdaje, III. Investiční výdaje, ačkoliv logičtější by bylo nadepsati skupinu 1. "Provoz státní správy", na druhé místo zařaditi "Investice státní správy" a na třetím místě uvésti ostatní výdaje státní správy. Vytvoření skupiny investic ve státní správě předpokládá ovšem obdobné bilancování majetku státní správy jako u podniků, neboť teprve z takovéto bilance a příslušných odpisů se dá zjistit, která stavba jest opravdu majetkovým přírůstkem, t. j. investicí pravou. Podniku lze ospravedlniti úvěrové krytí jen pro investice pravé, protože investice nepravé, udržující jen technickou rovnováhu, musejí býti kryty z odpisových fondů a reserv. Není-li jich, znamená to, že byla strávena podstata. Podnik se odhodlá k investici jen tehdy, slibuje-li rentabilitu, která umožňuje úrok a úmor podnikové investice, ale této soukromohospodářské rentability nemohou míti investice státní a proto úrokování a umořování takovéhoto investičního úvěru rozmnožuje obecní státní dluh bez přímého přínosu z provedených investic. Může tedy investice správní mít v úvěru jen tenkráte možnost úhrady, má-li aspoň rentabilitu veřejnou, t. j. přispívá-li ke zvýšení produktivity národní práce, jejíž výsledek se projeví v příznivějším přílivu státních příjmů. Novinkou v dějinách československého rozpočtu je způsob rozpočtování ministerstva národní obrany, jehož rozpočet není již specialisován, nýbrž obsahuje jen globální cifru, což znemožňuje parlamentární zkoumání i pozdější účinnou kontrolu hospodaření. Skladba rozpočtu nese pečeť naší ústavní nehotovosti v poměru ke Slovákům a Slovensku. Rozpočtování pro Slovensko se tentokráte ještě více včleňuje do celkového rozpočtu. S finanční solidaritou zemí českých se Slovenskem spojuje se politická autonomie Slovenska.

Finanční správa srovnává 76 miliard rozpočtu na rok 1947 s celkovým rozpočtem na rok 1946 ve výši 64 miliard a zjišťuje zvýšení asi o ¹/₅. Toto zvýšení jest způsobeno dalším rozpínáním státních úkolů a mimořádných poměrů. Toto rozpínání musí však míti své meze a své vyvrcholení, chceme-li dospěti ke stabilitě. Únosnost rozpočtu ilustruje finanční správa srovnáním s národním důchodem, který podle výpočtů dr. Stádníka má činiti v příštím roce 160 miliard, takže rozpočtené státní výdaje by činily 46% národního důchodu. Jest ovšem pochybné, bude-li možno i za předpokladu, že by se splnil optimistický odhad dr. Stádníka, odčerpati národu z jeho důchodu a výnosu jeho práce jen pro účely veřejné správy 46%. Uváží-li se, že se samosprávou činí státní výdaje celkem 79 miliard, tudíž ke 160 miliardám národního důchodu skoro polovinu, seznáme, že každý občan by musel dobrovolně nebo nuceně se vzdáti polovice výnosu své práce, aby státní rozpočet mohl býti uskutečněn. Tento rozsah státních výdajů proti národnímu důchodu je zneklidňující, zvláště, když se uváží, že stojíme před děsivým a neodvratným problémem úpravy platů státních zaměstnanců. Proto nemá-li býti ohroženo uskutečnění rozpočtu a dvouletého plánu, nezbude, než počítati vedle úvěru z ciziny též s "úvěrovou expansí", abychom získali v příštím roce 40 miliard Kčs ke krytí rozpočtového schodku a k úhradě investičních nákladů, jichž bude třeba k provádění dvouletého hospodářského plánu. Naproti tomu nelze však klidně přihlížeti k tomu, jak nám narůstají státní dluhy. Po osvobození republiky vypůjčili jsme si 15,9 miliard doma, a 3,8 miliard v cizině, tedy skoro 20 miliard za 1 a ¹/₂ roku, k čemuž nutno připočísti ještě 25 miliard, které si má vypůjčiti ministr financí v příštím roce, celkem tedy 40 miliard, což je číselně ne více nežli nám zbylo z první republiky včetně toho, co jsme převzali po Rakousko-Uhersku. Tyto dluhy měly ovšem původně hodnotu daleko vyšší.

Předpokládejme, že by stát nedostal úvěr a byl nucen snížit výdaje. Které škrtne? Budou to výdaje nejméně důležité, a to jsou ty, na které si stát vypůjčil. A tu se tážeme nikoliv na to, kolik má rozpočet v sobě investic, nýbrž na to, kolik má v sobě výdajů nejméně nutných a postradatelných, neboť i vysoký rozpočet může býti úsporný, odsune-li se v době mimořádných úkolů každý jiný úkol méně důležitý a hlavně potlačí-li se každý luxus osobní i státní. Zjistit, co vše je veřejný luxus v naší státní a samosprávní administrativě, by mělo býti úkolem parlamentní úsporné komise, po které členové rozpočtového výboru již tak dlouho volají. Bude také třeba více odpovědnosti v resortech, neboť požadovati 140 miliard státních výdajů znamená nemíti vážnost k nejvážnějšímu problému. Či snad si všichni myslí, že "úvěrová expanse" všechno zmůže? I když vývoj našeho národního i soukromého hospodářství je slibný, i když pocit odpovědnosti jak v sektoru znárodněném, tak v družstevním i soukromém vykazuje k naší radosti a chloubě linii vzestupnou, je vývoj našeho veřejného hospodářství povážlivý. Musíme si uvědomiti, že veřejná nehospodárnost a překročování výdajů za hranici racionality, je největším protisociálním činem, za nějž jsme odpovědni všichni, a to podle míry své moci. Nedopusťme, aby historie jednou řekla, že lidová demokracie potlačila sice svou národní revolucí luxus soukromý, ale nedbala stejné zásady v domácnosti veřejné. Stojíme na prahu velikého díla - dvouletého plánu, který bude vyžadovati velkého vypětí sil a značných obětí od našich spoluobčanů. Proto musí býti naší svatou povinností bdíti nad tím, aby tyto výkony a oběti přispívaly jen a jen k zvyšování blahobytu všeho lidu českého a slovenského, jehož pracovní výsledky a úsilí nesmějí býti nikde zbytečně promarněny. Musíme ve veřejné správě vymýtit vše, co je neúměrně drahé a zbytečné. Proto naše úsilí musí směřovati k tomu, aby nikomu nebylo umožněno zneužívati veřejné pokladny k účelům hospodářsky, sociálně a kulturně řádně neodůvodněným. A protože na tento úkol nestačí finanční správa ani nejvyšší účetní kontrolní úřad, ani rozpočtový výbor pro lhůtu k projednání rozpočtu tak krátce mu vyměřenou, budiž neprodleně předložen návrh zákona na zřízení parlamentní úsporné komise tak, aby mohl býti schválen současně s finančním zákonem na rok 1947. Není vhodná doba pro vymýšlení nových výdajů, nýbrž přišla chvíle, kdy všichni musíme hledati úspory. Zůstaneme tak věrni tradici československé, která se po staletí vyvíjela pod devisou: Pracovat a šetřit. Budeme-li se všichni svorně říditi tímto heslem, splní se dvouletý plán a česká a slovenská práce zvítězí a s ní i naše lidově demokratická republika.

První řečník v generální debatě posl. dr. Chytil uvedl, že všichni posuzovatelé rozpočtu se shodují v tom, že je co do výše ohromný. Osud našeho národa na světovém trhu ukáže, zda jsme se s úspěchem zhostili všech úkolů, před které nás postavila doba především v oblasti hospodářské politiky. Předložený rozpočet neobsahuje v sobě položky na úmor dluhů, ani položek státního přídělu likvidačnímu měnovému fondu. V příštích letech bude proto rozpočten co do rozsahu větším, nepřistoupí-li se k radikálnímu řešení. Náš stát nesnese, aby se těžisko daňového příjmu natrvalo přenášelo do obchodových daní, které tvoří součástku konečné ceny produktu. Pro snížení rozpočtu je třeba hledati schůdné cesty. Snaha ministerstva financí musí býti doplňována a podporována rozpočtovým výborem sněmovny a úspornou parlamentní komisí, kterou třeba uvésti co nejrychleji v život. Úkolem rozpočtového výboru je, nepřipustit nové nadouvání rozpočtu, úkolem parlamentní komise je starost o snížení daných položek. Drahotu nelze léčiti zvyšováním důchodů, které by znamenalo nové kupení přebytečné kupní síly a zvedání cen. Řešení nepoměru mezi výší důchodů a cen je možné jenom zvyšováním produkce. Její vzrůst bude ulehčovat rozpočtovou situaci.

Posl. Skaunic uvedl, že státní dluh vnitřní i zahraniční činí 108 miliard, před válkou 35 miliard, relativně se tedy nezvýšil. Jeho úhrada bude snazší, protože úrokové břemeno se sníží na 3%. Pro splnění dvouletky bude třeba provésti národní mobilisaci pracovních sil a dbáti, aby jich bylo ekonomicky využito. Do zaměstnání třeba začlenit též osoby se sníženou pracovní schopností. V zájmu pracujících vrstev třeba odstraniti všechny zdražovací články na cestě od producenta ke spotřebiteli. Znárodněný průmysl platí dobře daně, takže v budoucnosti bude znamenat velký daňový přinos. Reservy pracovních sil jsou na Slovensku a v našich lidech za hranicemi. Reemigraci třeba odbyrokratisovat. V renominaci se zašlo příliš daleko, bude nutno stanoviti hranici, kterou nebude možno překročit. Plnou pozornost a péči třeba věnovat otázkám zdravotnickým. Důležitým úkolem, který musíme řešit, je národní pojištění. Zločinnost budiž tvrdě trestána. Strach na přechodnou dobu musí nahradit ušlechtilejší snahy. Investice nutno provádět především v trvalých a dokonalých stavbách. V souvislosti s otázkami zahraničně-politickými se zabýval řečník případem vyslance dr. Veverky a jiných, kteří v r. 1939 odevzdali nepřátelům vyslanectví, aniž byli čím ohroženi. Z toho je třeba vyvodit důsledky. Předpisy o generálním sekretariátu Hospodářské rady, který často se snaží na sebe strhnout větší moc, než je státu zdrávo, třeba novelisovat tak, aby byly sjednoceny ústřední orgány plánovací služby. Přes řadu dobrých činů sekretariátu je třeba čelit tomu, aby tato instituce strhla na sebe vedení veškeré hospodářské a sociální politiky.

Posl. Aug. Kliment poukázal na veliký význam státního rozpočtu pro splnění dvouletky a káral pesimismus určité části tisku pokud jde o rozpočtová čísla. Loňský optimismus komunistické strany výsledky hospodaření za rok 1946 úplně opravedlnily. Jsme-li na tom už dnes lépe než jiné státy, z nichž některé ani nevedly válku, ani nebyly okupovány, děkujeme za to znárodněnému průmyslu a peněžnictví a zlomení moci velkého finančního a agrárního kapitálu. Lid, který je dnes hospodářem v republice, musí se osvědčit dobrým hospodářem i ve veřejných financích. To znamená úspornost, nežít nad poměry, uvědomit si naléhavost a pořadí jednotlivých uplatňovaných požadavků, provést účelnou organisaci výroby, zvýšiti výkony jednotlivců, snížit režii a dbát, aby režie na cestě od výrobce ke spotřebiteli byla přiměřená. Upuštění od mimořádného rozpočtu jest dokladem urovnaných hospodářských poměrů. Zvednutím počtu osob zaměstnaných produktivně o 200.000 by se uhradila největší část schodku 14 miliard, které nám chybí do 97 miliard úhrnné potřeby rozpočtu a dvouletky na r. 1947. Více než desateronásobné zvýšení rozpočtu sociální péče proti r. 1938 je svědectvím silného sociálního akcentu nového režimu. Soustava daňová bude zjednodušena, aby si poplatník mohl daně sám vypočítat, daň spotřební zahrne dosavadní daň z obratu a nepřímé daně a bude postihovat statky a služby odstupňovaně a přihlížet k regulaci trhu a spotřeby. Dosavadní výsledky národních podniků dokazují jejich rychlou konsolidaci. Řečník plaidoval pro reorganisaci práce v úřadech a zmodernisování veřejné správy, zdůraznil nutnost spolupráce všech pracujících, dělnictva a inteligence, ve výrobě a vyzvedl nezbytnost zdárného provedení dvouletého plánu za všech okolností.

Posl. Valo upozornil na nebezpečné podrývání cenové a mzdové politiky černým obchodem, zejména v textilních výrobcích, vyvážených ve velkém množství na černo z republiky. Ale i na pracovním trhu se ještě stále udržují černé mzdy, jež zčásti platí i znárodněné podniky, ba i některé státní úřady. I tento problém nutno vyřešit, má-li být rozpočet postaven na pevný základ. Ministerstvo financí musí vyřešit nesrovnalost, vyplývající z okolnosti, že se z investičních půjček, jichž poskytování je spojeno s risikem, a ze státních papírů, u nichž při nákupu risika není stanoví úrok ve stejné výši, t. j. 3%. S položkou na armádu nutno naprosto souhlasit, byť i byla vysoká. Nedostatkem rozpočtu, pokud běží o Slovensko, je, že se nepamatuje na další budování některých zničených anebo započatých železničních staveb.

Posl. Šulík upozornil z úžasného tance miliard, který představují odborně zpracované tabulky k rozpočtu, na celkový schodek nákladu na vnější representaci státu, nákladů vojenských a politických, a prohlásil, že je naprosto nemožno, aby budoucně tato kolona, představující společnou střechu republiky, pod kterou mají Češi a Slováci pracovat každý na svém, kolona, která má velký význam vojenský a politický také vzhledem k zahraničí, především k našemu velkému spojenci, vykazovala nadále jakýkoliv schodek. O této věci se musejí dohodnout zástupci Čechů a Slováků stůj co stůj. Je to také základní otázka nové ústavy. Výdaje rozpočtu přesahují únosnost státu, ve výdajích vlastní státní správy se mělo dojít dolů ne o 3, nýbrž o 18 miliard, jinak se nedostaneme na životní úroveň r. 1937. Z výkazu nepatrného zisku národních podniků (280 mil.) není patrno, jde-li o zisk skutečný anebo jen o rozdíl mezi hrubými výdaji a příjmy. Překvapuje pasivita cukerní industrie a malý zisk bank. Je to slabá bilance, ze které státní pokladna nedostane ani haléře. Nutno také řešit otázku uhelné daně a daně z umělých tuků a snížit vůbec výdaje státní na nejmenší míru.

Posl. dr. Kočvara reklamoval předkládání pravidelných zpráv o státním hospodaření parlamentu a zřízení parlamentní úsporné a kontrolní komise a žádal postavení kontroly státního hospodářství v celém státě na společný základ. Slovensko je spokojeno s návrhem rozpočtu pokud jde o hospodářskou část a o percentuální participaci. Žádal by jen, aby se umožnilo pokračování v některých rozestavěných a rekonstruovaných železnicích na Slovensku. Řečník oznámil pak, že připravil pozměňovací návrhy, pokud jde o text finančního zákona, ježto jeho strana má za to, že se tento text odchyluje od košické dohody. Své pozměňovací návrhy předloží na konci debaty podrobné, až bude projednáván text finančního zákona.

Generální zpravodaj o rozpočtu posl. Firt uzavřel povšechnou rozpravu zdůrazněním nutnosti najít cestu k sestupné linii rozpočtových čísel, která bude zároveň znamenat vzestupnou linii hospodářství. Vyslovil radost nad úmyslem zákonodárců upírat při projednávání příštích návrhů zákonů více zrak na to, zdali se výdaje na veřejnou správu nezvyšují neúnosně.

V rozpočtu této kapitoly jsou preliminovány náklady na vlastní úřad presidentův, rozdělený na oddělení civilní a vojenské, dále náklady na hospodářskou a stavební správu pražského hradu, na udržování zámku Lány a na státní statek v Lánech.

Po zprávě zpravodaje dr. Chytila schválil rozpočtový výbor návrh rozpočtu kapitoly 1 President republiky a kancelář presidenta republiky na rok 1947.

Rozpočet této kapitoly obsahuje potřeby na poslance, na poslanecké kluby a na kancelář Národního shromáždění.

Po referátu zpravodaje dr Neumana, který zdůraznil, že rozpočet této kapitoly jest úsporný a přiměřený, byl návrh rozpočtu kap. 2, ústavodárné Národní shromáždění, po debatě schválen beze změny.

V rozpočte tejto kapitoly sú zahrnuté nielen potreby na platy členov Slovenskej národnej rady, jej predsedníctva a úradu Predsedníctva Slovenskej národnej rady, ale tiež potreby národného súdu a ľudových súdov, potreby Štátneho plánovacieho a štatistického úradu, ktoré sú prevažnou čiastkou výdajmi tejto kapitoly, ďalej sú tu zahrnuté tiež investičné výdaje v zámku Smolenec a potreby pre umeleckú a vedeckú radu.

So zreteľom na úlohy, ktorých splnenie má byť týmito úradmi docielené, bola po referáte zpravodajcu dr. Šabo kapitola 2a po prevedenej podrobnej debate schválená.

K rozpočtu kapitoly 3 promluvil předseda vlády, který rozvedl důvody, pro které bylo lze snížiti rozpočet titulu 1, avšak bylo nutno zvýšiti rozpočet pro nové instituce obsažené v titulu 2.

Podrobný rozbor celého rozpočtu kapitoly, obsahujícího v titulu 1 mimo předsednictvo vlády, jeho sekretariáty, úřad předsednictva vlády, fond pro nepředvídatelné výlohy vlády a Komisi pro zhospodárnění veřejné správy, v titulu 2 Hospodářskou radu, generální sekretariát Hospodářské rady, Státní úřad plánovací a v titulu 3 Ústavní soud, podal zpravodaj štětka. Po podrobné debatě byl rozpočet této kapitoly schválen beze změny; současně byly k této kapitole schváleny 2 resoluce.

Rozpočet tejto kapitoly pamätá nielen na potreby predsedu Sboru povereníkov, jeho podpredsedu a potrebných sekretariátov a úradu Predsedníctva Sboru povereníkov, ale tiež na potreby v roku 1946 zriadeného národohospodárskeho odboru úradu Predsedníctva Sboru povereníkov. V tejto kapitole sú tiež pojaté náklady na redakciu, administráciu, tlač a expedíciu Sbierky nariadenia Slovenskej národnej rady a Ústredného vestníka.

Po referáte zpravodajcu posl. Valu boly navrhnuté čiastky tejto kapitoly, ako aj zo skupiny II. § 25. Štátne tlačiarne, schválené.

V rozpočtu této kapitoly jsou obsaženy potřeby ministerstva zahraničních věcí, státního tajemníka, ministerstva, zahraniční služby, dále výdaje spojené s účastenstvím na mezinárodních institucích a jednáních a výdaje spojené se službou zpravodajskou.

Se zřetelem k důležitosti úkolů, jichž splnění má býti docíleno, zejména v oboru činnosti zahraniční služby a vzhledem k očekávané zvýšené činnosti mezinárodní (jako organisace Spojených národů, reparační, mezispojenecká jednání o mírových smlouvách a jiných), byly po referátu zpravodaje dr. ing. Ješe preliminované výdaje rozpočtu této kapitoly po provedené debatě rozpočtovým výborem jednomyslně schváleny.

Zvýšení rozpočtu této kapitoly je odůvodněno především konkretnějšími rozpočtovými předpoklady, které v r. 1946 nemohly býti při počátečním budování armády vyjádřeny. Dlužno uvážit, že armáda plní celou řadu úkolů poválečného rázu jmenovitě při plnění likvidačních závazků válečných, jako jsou likvidace administrativních závazků dodávkových, stavebních a jiných smluv bývalé slovenské armády, exhumace ostatků padlých příslušníků čs. armády a spojeneckých armád a jejich uložení na nově zřizovaných válečných hřbitovech, a starost o válečné zajatce. K tomu přistupuje péče o invalidy z národního odboje a příslušníky zahraničních armád druhého odboje, jejich rodiny a pozůstalé. Dále byly do rozpočtu zařaděny náklady na nezbytné investice související s obnovou vojenských objektů válkou zpustošených.

Vzhledem k těmto skutečnostem byly navržené částky v podrobné debatě projednány a po referátu zpravodaje dr. Erbana kapitola 5 schválena.