V rozpočtu této kapitoly jest zajištěna úhrada na potřeby ministerstva vnitra včetně pověřenectva, Osidlovacího úřadu a Fondu národní obnovy, na reemigraci československých krajanů, zeměměřický úřad, všeobecnou vnitřní správu, národní bezpečnost, vyživovací příspěvky, likvidaci protiletecké ochrany, odsun Němců a obnovu Lidic a Ležáků.

Z úkolů ministerstva vnitra nutno především zdůrazniti jeho činnost legislativní, kterou v podstatě pokračuje v přebudování základů našeho právního řádu, provádění všeobecné vnitřní správy zemskými a okresními národními výbory, a to jak v oboru vlastní působnosti tak i působností všech ostatních resortů, prováděné v nižších stolicích uvedenými národními výbory. S tím souvisí dozor, péče o řádné fungování a organisace této vnitřní správy. V rámci národní bezpečnosti připadá pak ministerstvu vnitra péče o zajištění bezpečnosti a pořádku.

Z mimořádných nových poválečných úkolů očekává ministerstvo vnitra dokončení odsunu Němců a likvidace protiletecké ochrany, pokračování v osídlení pohraničí, k čemuž přistupuje na Slovensku nový úkol provedení reemigrace československých krajanů v důsledku dohody mezi Československou republikou a Maďarskem o výměně obyvatelstva. Další nový úkol resortu jest pak finanční dotace a dozor na činnost Společnosti pro obnovu Lidic. Do rámce ministerstva vnitra ještě přechodně spadá činnost zeměměřického úřadu.

Po zprávě zpravodajů Janouše a dr. Kočvary, po podrobné debatě a po výkladu ministra vnitra a pověřence vnitra, byl vzhledem k důležitosti jak běžných, tak nových mimořádných poválečných úkolů, návrh rozpočtu této kapitoly rozpočtovým výborem schválen.

Rozpočet kap. 7 obsahuje potřebu na ministerstvo spravedlnosti a pověřenectvo spravedlnosti, na nejvyšší soud, na zemské (hlavní), krajské a okresní soudy, jakož i na úřady veřejné obžaloby a na soudní věznice a trestní a polepšovací ústavy. Pamatováno je též na výdaje na pracovní, pojišťovací a rozhodčí soudy, pokud tyto výdaje zatěžují státní pokladnu, jakož i na výdaje souvisící s činností Národního soudu a mimořádných lidových soudů. Počítáno je také s výdaji na zemědělské objekty, na nichž hospodaří justiční správa.

Výdaje kap. 7 jsou v rozpočtu na rok 1947 proti rozpočtu na rok 1946 vyšší o 42 mil. Kčs, při čemž však stoupají toliko výdaje Slovenska o 55¹/₂ mil. Kčs, kdežto úhrn výdajů ústředních a výdajů zemí českých je o 13¹/₂ mil. Kčs nižší.

Preliminované úvěry kap. 7 byly po referátu zpravodajů dr. Neumana a dr. Vagašského a po exposé ministra spravedlnosti a pověřence spravedlnosti schváleny.

Ministerstvo pro sjednocení zákonů, které není ministerstvem subvenčním a nemá podřízené úřady, pamatuje ve svém rozpočtu pouze na své interní potřeby a sice v § 1 zahrnuje potřeby ministra, v § 2 potřeby ministerstva.

Se zřetelem k úkolům, jichž splnění má býti docíleno - sjednocení zákonů platných v zemích českých a na Slovensku - schválil rozpočtový výbor po referátu zpravodaje Levkaniče kapitolu 8 jednomyslně.

Rozpočet kapitoly 9 Nejvyšší správní soud (Najvyšší správny súd) vykazuje potřebu na nejvyšší správní soud v Praze a na najvyšší správny súd v Bratislavě.

Výdaje kapitoly 9 jsou určeny k hrazení osobních a věcných výdajů, které jsou nezbytně nutné, aby nejvyšší správní soudy byly udrženy v chodu a připraveny ke zdolání zvýšené agendy, kterou nutno očekávat.

Zpravodaj rozpočtového výboru dr. Neuman probral jednotlivé položky rozpočtu a poukázal k tomu, že rozpočet kapitoly 9 je po rozpočtu ministerstva unifikací nejmenším rozpočtem a doporučil, aby navrhovaný rozpočet byl přijat.

Po exposé druhého presidenta nejvyššího správního soudu v Praze dr. Zeise byl rozpočet kapitoly 9 schválen.

O výdajových položkách ministerstva školství a osvěty podala referát zpravodaj Žáčková-Batková, o výdajových položkách povereníctva pre školstvo a osvetu zpravodaj dr. Falťan.

Posl. Žáčková-Batková konstatovala, že výdaje preliminované pro rok 1947 jsou vyšší proti rozpočtu na rok 1946 jak u výdajů osobních, tak věcných. Vyšší výdaje osobní jsou odůvodněny provedením renominace, z níž vyplynulo zvýšení individuálních platů zaměstnanců a zřizováním nových škol, s čímž souvisí zvýšená potřeba personálu. Zvýšení věcných nákladů jest odůvodněno větším počtem škol, zejména vysokých.

V debatě bylo upozorněno zejména na to, že učitelské a profesorské platy neodpovídají platům zaměstnanců v obdobných kategoriích ostatní státní správy. Bylo požadováno, aby učitelské a profesorské platy byly vyrovnány platům jiných veřejných zaměstnanců. Ministr školství a osvěty prohlásil, že této skutečnosti bude věnována zvýšená pozornost.

Zpravodaj dr. Falťan podrobně referoval o jednotlivých výdajových položkách povereníctva pre školstvo a osvetu a tyto podrobně odůvodnil.

Rozpočtový výbor vyslechnuv referáty zpravodajů, schválil beze změny rozpočet ministerstva školství a osvěty (povereníctva pre školstvo a osvetu) spolu s rozpočty výše uvedených státních podniků a navrženou resoluci.

Rozpočet kap. 11 ministerstva informací, projednaný rozpočtovým výborem, zahrnuje jako v roce 1946 nejen potřeby nově zřizovaného úřadu, ale i potřeby pro službu informační vnitřní a zahraniční, potřeby na kulturní styky s cizinou, na službu zpravodajskou a publikační, rozhlasovou, filmového podnikání a potřeby na četné akce a podniky státně politického významu.

Podrobný referát o rozpočtu kap. 11 přednesli zpravodajové Souček a dr. Špánik. Ministr informací podal obsáhlou zprávu, v níž podtrhl nevyhnutelnost výdajů jeho resortu. Naznačil nejdůležitější úkoly svého ministerstva a zdůraznil širokou činnost po stránce politické, propagační, kulturní, informační. Obšírně se zmínil též o popularisaci dvouletého plánu. Podrobně pojednal o hospodářství československého filmu a rozhlasu a vyznačil plán filmové produkce v příštích letech.

Rozpočet kap. 11 spolu s §§ 17, 18 a 26 byl pak schválen beze změny.

V návrhu rozpočtu kap. 12 obrazí se zájem ministerstva zemědělství a povereníctva pôdohospodárstva a pozemkovej reformy o zdolání nesnází, s nimiž se naše zemědělství setkává. Největším problémem zůstává tu nadále nedostatek pracovních sil, který alespoň z části má býti odstraněn zejména mechanisací venkova a zhospodárněním zemědělských prací; k tomu má přispěti i urychlené scelování pozemků, zvýšení odborné úrovně našich zemědělců a postupné odstranění některých důvodů, jež vedou k odchodu venkovského lidu do měst.

Do rozpočtu jsou dále zařaděny příspěvky k podpoření snah o dosažení výsledků vyžadovaných dvouletým plánem, zejména v oboru výroby živočišné a rostlinné. Stejný cíl je sledován zemědělským výzkumnictvím, jehož náklady jsou z rozpočtu hrazeny. Při provádění těchto úkolů počítá ministerstvo zemědělství s přímou účastí a spoluprací výkonných zemědělců, sdružených v Jednotném svazu českých zemědělců a na Slovensku ve Sväzu Slovenských roľníkov a zařazuje do rozpočtu i příspěvek státu k podpoře těchto organisací.

V rozpočtu jsou dále obsaženy i přiměřené částky na provádění lesní politiky a k podpoře lesního hospodářství, bojujícího s obdobnými nesnázemi jako hospodářství polní.

Kromě těchto výdajů určených pro země české a Slovensko jsou zařazeny do rozpočtu kap. 12 výdaje a příjmy ze zemědělského školství na Slovensku, na provádění vodohospodářských staveb na Slovensku a na veterinární správu na Slovensku; v zemích českých jsou tyto výdaje zařazeny do rozpočtů ministerstva školství a osvěty, ministerstva techniky a ministerstva zdravotnictví.

K rozpočtům podniku "Státní lesy a statky" v zemích českých a podniků "Štátne lesy" a "Štátne majetky" na Slovensku lze říci celkem shodně toto: v rozpočtech všech těchto podniků projevuje se již velmi znatelně jejich vzrůst po převzetí lesní a zemědělské půdy ze zkonfiskovaného majetku. Statky a zejména lesy jejich správě svěřené byly vlivem válečného dění značně poškozeny a vyžadují velkých investic, s jejichž provedením se počítá i ve dvouletém plánu a které jsou nutné ke splnění úkolů ve dvouletém plánu podnikům uložených.

V rozpočtech všech těchto podniků počítá se se ziskem.

K provádění pokusů v oboru zemědělského výzkumnictví a k vyzkoušení jejich výsledků ve větším měřítku jest určen podnik "Státní pokusné statky výzkumných ústavů zemědělských", jehož rozpočet jest zařaděn ve skupině II. § 9. Tento podnik, z jehož výsledků má prospěch celé naše zemědělství, vykazuje ve svém rozpočtu rovněž zisk.

Obdobnou úlohu má na Slovensku podnik "Štátne majetky hospodárskych škôl a výskumnych ústavov poľnohospodárskych", jehož rozpočet jest ve skupině II. v § 21. Také tento podnik očekává ve svém rozpočtu zisk.

O návrzích rozpočtů kap. 12 a shora uvedených podniků podrobně referovali zpravodajové dr. Falťan a Žiak. Po obšírné debatě, v níž zástupci všech stran projevili svůj názor na provádění zemědělské politiky, byly návrhy rozpočtů beze změny schváleny spolu se dvěma resolucemi.

Rozpočet ministerstva výživy na rok 1947 zahrnuje v sobě úhradu nutných výdajů spojených s výživou obyvatelstva, řízením výkupu, oběhu, zpracování a spotřeby výrobků původu rostlinného a živočišného, nápojů včetně minerálních vod, koření a náhražek těchto předmětů, pokud slouží lidské výživě, dále výdajů spojených s řízením hospodaření krmivy a plněním ostatních úkolů, uložených ministerstvu výživy dekretem č. 118/1945 Sb. V rámci této činnosti obráží se v rozpočtu ministerstva výživy na rok 1947 zvláštní úkoly, které ministerstvu výživy ukládá dvouletý plán, jako budování moderního potravinářského průmyslu, v zemích českých i na Slovensku výstavba mrazíren, jatek, mlékáren a všech zařízení sloužících v plynulé distribuci provádění opatření směřujících zlepšení distribuce v rámci působnosti ministerstva výživy a j.

Po referátě zpravodajů Lindauera a Levkaniče a po obšírném výkladu ministra výživy byl rozpočet kapitoly 13 beze změny schválen.

Výdaje v rozpočtu kapitoly 14 Ministerstvo průmyslu na rok 1947 činí celkem 394,595.000 Kčs, z kteréžto částky připadá na ministerstvo průmyslu částka 338,150.000 Kčs a na pověřenectvo průmyslu a obchodu částka 56,445.000 Kčs.

Z uvedené celkové částky činí vlastní správní výdaje 187,020.000 Kčs. V této částce jsou zahrnuty osobní a věcné výdaje souvisící s provozem ministerstva průmyslu, pověřenectva průmyslu a obchodu, báňských úřadů v zemích českých a na Slovensku, dále státních geologických ústavů v Praze a v Bratislavě, cejchovních a puncovních úřadů v zemích českých, patentního úřadu v Praze a úřadu na ochranu živnostenského vlastnictví v Bratislavě a technického musea v Košicích.

Ostatní správní výdaje činí celkem 96,239.000 Kčs. Tyto výdaje jsou určeny na obstarávání speciálních resortních úkolů. Jde o právně závazné příspěvky vyplývající z členství Československé republiky v mezinárodních institucích (Mezinárodní uhelná organisace, Mezinárodní úřad pro míry a váhy), dále o potřeby na kontrolu řízené výroby, na zvelebování průmyslu, na technické výzkumnictví, na zvelebování řemesel, na podporu lidové a umělecké výroby, na podporu výrobních družstev (jde hlavně o zápůjčky), na nerostný výzkum půdy a ostatní potřeby v oboru hornictví. Na potřeby souvisící s prováděním dvouletého hospodářského plánu připadá z těchto výdajů celkem částka 52,000.000 Kčs, a to na provádění výzkumných prací celostátního významu v rámci technického výzkumnictví 27,000.000 Kčs a na podporu soustavného vybudování lidové a umělecké výroby v rámci dvouletého hospodářského plánu za současného plnění úkolů vyplývajících z dekretu presidenta republiky č. 110/1945 Sb. o organisaci lidové a umělecké výroby 25,000.000 Kčs.

Investiční potřeby jsou rozpočteny celkovou částkou 111,336.000 Kčs, a to vlastní investice (vnitřní zařízení, motorová vozidla, technické vybavení služeb cejchovní a puncovní a státních geologických ústavů) částkou 6,336.000 Kčs a příspěvky na investice částkou 105,000.000 Kčs. Z příspěvků na investice připadá na podporu soustavné elektrisace venkova v zemích českých částka 80,000.000 Kčs zařazená do návrhu ve výši stanovené osnovou zákona o finanční podpoře elektrisace venkova, která se ústavně projednává. Touto podporou mají býti umožněny stavby elektrovodných zařízení ve venkovských obcích v rámci dvouletého hospodářského plánu. Zbytek 25,000.000 Kčs jest určen na podporu staveb rozvodných sítí pro soustavné zásobování plynem, a to k umožnění staveb vysokotlakých rozvodných sítí pro dálkový přenos plynu z výrobních středisek a jeho rozvod do obcí a dále na stavbu zařízení sloužících k rozvodu a dodávce plynu v obcích podle dvouletého plánu.

Celkové příjmy kap. 14 jsou preliminovány částkou 60,679.000 Kčs, z níž připadá na příjmy ústřední a zemí českých částka 52,816.000 Kčs a na Slovensko částka 7,863.000 Kčs.

Zpravodajem kap. 14, pokud jde o ministerstvo průmyslu, byl poslanec Sajal, pokud jde o pověřenectvo průmyslu a obchodu, poslanec Valo. Tito zpravodajové podali výklad k jednotlivým výdajům této kapitoly podle jejich povahy a účelu, jakož i k rozpočteným příjmům.

Po provedené rozpravě ujal se slova ministr průmyslu, který odpověděl na vznesené dotazy a připomínky, a ujistil, že tyto náměty budou předmětem úředního jednání, při čemž uvedl, že ministerstvo průmyslu při svých rozpočtových požadavcích béře zřetel na finanční únosnost státu a zdůraznil, že bdělá úspornost se musí státi celonárodním příkazem vůbec, aby zůstaly zachovány plody práce našeho lidu. Hlasováním, které provedl rozpočtový výbor, byl rozpočtový návrh kapitoly 14 schválen.

Rozpočet ministerstva vnitřního obchodu obsahuje v tit. 1 režii ministerstva, nájemné z hotelu Astoria-Wilson a členský příspěvek státu v Mezinárodní unii pro ochranu známek v Bernu. Těmto dvěma výdajům odpovídají příslušné položky příjmové.

V dalších třech titulech obsahuje rozpočet kap. 15 podpůrné prostředky na zvelebování obchodu a živností, na turistický a cestovní ruch a konečně potřebu na kontrolu řízeného oběhu zboží. Na dvouletý plán je v kap. 15 zařazeno 13,200.000 Kčs.

Po podrobném referátě zpravodaje Horna byl rozpočet schválen beze změny; zároveň byla přijata resoluce k této kapitole.

V rozpočtu ministerstva zahraničního obchodu, které jest ministerstvem celostátním, jsou preliminovány výdaje nezbytně nutné pro chod resortu a pro plnění nejnaléhavějších úkolů našeho zahraničního obchodu.

Zvýšení rozpočtu proti roku 1946 činí 47,613.500 Kčs, resp. po odečtení povinné úspory ve výši 11,500.000 Kčs částku 36,113.500 Kčs. Toto zvýšení jest způsobeno postupně stoupajícími úkoly resortu, zejména však vysláním obchodních přidělenců k československým zastupitelským úřadům.

Náklady na zvelebování vývozu a cizineckého ruchu jsou odůvodněny zvýšenou potřebou podpořiti náš vývoz a oživiti v patřičné míře cizinecký ruch, což obojí znamená příliv devis, které jsou tak nutné pro naše hospodářství.

Při jednání nastínil úkoly ministerstva zahraničního obchodu a zejména význam zahraničního obchodu pro dvouletý plán zpravodaj kapitoly ministerstva zahraničního obchodu inž. dr. Štěpán Ješ. V rozpočtové debatě byly vzneseny připomínky pokud jde o Československou zásobovací a dopravní společnost, utvoření slovenského oddělení ministerstva zahraničního obchodu, exportní a importní politiku ministerstva zahraničního obchodu a pokud jde o účast slovenských firem na zahraničním obchodu. Na tyto připomínky odpověděl ministr zahraničního obchodu, který při této příležitosti učinil jménem svým a jménem vlády prohlášení o některých zásadách československé obchodní politiky.

Rozpočet ministerstva zahraničního obchodu byl pak schválen.

V této kapitole jsou preliminovány výdaje a příjmy nejvyššího úřadu cenového.

Nejvyšší úřad cenový je složkou státní správy a jeho úkolem je stanoviti hospodářsky oprávněné ceny. Činnost nejvyššího úřadu cenového je úzce spjata s plánováním celého hospodářství.

Návrh rozpočtu nejvyššího úřadu cenového je sestaven podle hledisek přísné úspornosti. Při jeho sestavení dbalo se toho, aby výše výdajů v rozpočtu navrhovaných skutečně odpovídala také potřebám úřadu, při čemž všechny případné výdaje, které nemohly býti posuzovány jako nezbytně nutné, byly vypuštěny.

Po referátu zpravodaje Cíglera a po provedené debatě a zodpovědění dotazů předsedou nejvyššího úřadu cenového, byl návrh kapitoly schválen beze změn.

V rozpočtu této kapitoly - o níž přednesli referáty zpravodajové dr. Novák a Rožnay - jsou zařazeny všechny výdaje potřebné pro činnost ministerstva techniky ve všech jeho složkách. V prvních dvou titulech jsou uvedeny úvěry ústředí a státní technické služby u zemských a okresních národních výborů, stavební správy dostavby dálnice a ředitelství pro stavbu vodních cest. Cejchovní a puncovní služba je uvedena v této kapitole pouze pokud se týče Slovenska. Technické zkušebnictví a výzkumnictví obsahuje úvěry státních ústavů hydrologických, ústavu pro hospodárné využití paliv a státního ústavu meteorologického na Slovensku.

Další tituly obsahují úvěry pro udržování a výstavbu státních silnic a mostů a dálnice, příspěvky na obnovu, rekonstrukci a stavby nestátních silnic a mostů na nestátních silnicích a zabezpečení tělesa dálnice, pro vodohospodářské stavby, pro krajinné plánování, plánování výstavby obcí a stavební obnovu. Dále jest v rozpočtu pamatováno na správu a udržování státních budov, na stavby budov a koupě nemovitostí pro potřebu civilní státní správy a konečně na elektrisaci státu, tuto pokud se týče Slovenska.

Činnost ministerstva techniky v roce 1947 jest z největší části zacílena na provedení dvouletého budovatelského plánu.

Rozpočtový výbor po provedené debatě a po výkladu ministra techniky preliminované úvěry kapitoly 18 schválil; zároveň přijal resoluci k této kapitole.

Rozpočet kap. 19 na rok 1947 sestává z tit. 1. Ministerstvo dopravy, který obsahuje potřebu pro správu železniční a automobilovou, leteckou a plavební, dále z tit. 2. Letectví a z tit. 3. Plavba. Jednotlivé tituly se člení na paragrafy, ve kterých je zajištěna potřeba na výdaje správní, ostatní správní a investiční (odděleně pro země české a Slovensko). Potřeba na výdaje investiční, ve kterých jest počítáno podstatnou částkou na uskutečnění dvouletého budovatelského plánu, jest výrazně vyjádřena v letectví a plavbě. V letectví se týkají investice hlavně staveb na letištích, zabezpečovacího a technického zařízení letišť a nákupu letadel, a to jak pro účely letectví státního, tak i v menší míře letectví sportovního; v meteorologické službě jest určena rozpočtená potřeba pro vybavení meteorologických stanic. V plavebnictví jest určena potřeba na investice hlavně pro výstroj vnitrozemských přístavů. Vlastní příjmy vyplývající z výkonu jednotlivých služeb jsou rozpočteny ve stejně označených titulech a jsou významnější toliko v plavebnictví z provozu vnitrozemských přístavů. Příjmy železniční a automobilové správy zahrnují úhradu, kterou podnik Československé státní dráhy poskytuje ministerstvu dopravy za jeho správní výkony ve smyslu ustanovení § 17 finančního zákona na rok 1947.

Rozpočet podniku Československé státní dráhy na rok 1947 skládá se ze 2 hlavních částí, a to z rozpočtu provozního a z rozpočtu investičního. Každá z těchto částí dělí se na 3 skupiny, vyjadřující jednotlivé obory dopravy. Jsou to: železnice včetně výrobních odvětví, lanové dráhy, silniční motorová doprava včetně výrobních odvětví. V rozpočtu provozním projevují se plnou měrou důsledky dvouletého budovatelského plánu, a to jak v rozpočtených nákladech, tak i v rozpočtených těžbách. V rozpočtených nákladech byla vyjádřena připravovaná restrikce zaměstnanců o 25.000, kteří mají býti uvolněni v rámci dvouletého budovatelského plánu pro jiné pracovní obory, v těžbách je počítáno, že jeho prováděním oživne hospodářský život státu, což nezůstane bez vlivu na vývoj železniční a silniční přepravy. V silniční přepravě počítá se mimo to s dalším přírůstkem její intensity zaváděním nových spojů i do zahraničí. Rozpočtené těžby byly proti roku 1946 podstatně zvýšeny tak, že i když do rozpočtu byly zařazeny nové, příp. zvýšené náklady na provedení různých personálních úprav (vl. nař. č. 146/ 46, jímž se novelisuje vl. nař. č. 15/27 o úpravě platových a některých služebních poměrů zaměstnanců ČSD, vládní usnesení ze dne 7. června 1946 o zvláštních služebních přídavcích zaměstnanců ČSD a pod.), dále na definitivní úpravu cen materiálu, zejména uhlí, v jehož ceně jest započtena nově provedená uhelná dávka a na zvýšenou spotřebu materiálu vůbec se zřením k předvídanému vyššímu provoznímu výkonu a rozsahu pracovního programu, jest rozpočtená ztráta nicméně nižší než pro rok 1946.

Investiční rozpočet podniku ČSD vyjadřuje rozsah potřeby na provedení dvouletého budovatelského plánu, neboť náklady mimo budovatelský plán jsou v poměru k celkovým rozpočteným investičním nákladům nepatrné.

Rozpočet Československé aerolinie zahrnuje v sobě potřebu pro správní a výkonnou službu a potřebu na investice. Předvídá se v něm rozšíření sítě tratí v Evropě a jejich prodloužení přes Bělehrad a Athény do Kahýry, přes Curich a Marseille do Alžíru a přes Bělehrad, Sofii a Cařihrad do Ankary. Uskutečnění tohoto programu předpokládá rozmnožení letadel, s nímž je počítáno v investičním rozpočtu v rámci dvouletého budovatelského plánu.

Po zprávě zpravodajů dr. Bugára a Valo, po podrobné debatě a po výkladu ministra dopravy dr. Pietora byl rozpočet kapitoly 19 i s §§ 5 a 6 ze skupiny II. schválen. Zároveň byla přijata ke kapitole 19 resoluce.

Rozpočtové návrhy ministerstva pošt obsahují jednak návrh rozpočtu ministerstva pošt (Povereníctva pôšt), jednak návrhy rozpočtů státních podniků Československá pošta a Poštovní spořitelna.

Rozpočet ministerstva pošt (Povereníctva pôšt) počítá na rok 1946 s úhrnným výdajem 48,422.000 Kčs, jehož úhrada je zajištěna z prostředků podniku Československá pošta.

Celkové hrubé provozovací těžby podniku Československá pošta jsou rozpočteny částkou 4.150,520.000 Kčs, celkové hrubé provozovací náklady pak částkou 4.324,346.000 Kčs. Počítá se tudíž na rok 1946 se ztrátou 173,826.000 Kčs.

Rozpočet podniku Poštovní spořitelna vykazuje těžby 221,580.000 Kčs a náklady 219,588.000 Kčs, končí tudíž ziskem v částce 1,992.000 Kčs.

Podnik Československá pošta obstarává celostátní službu poštovní, telegrafní, telefonní, jakož i vysílání rozhlasu. Stojí před vážnými úkoly reorganisačními, jimiž se má přispěti k zhospodárnění služby pro širokou veřejnost. Splnění úkolů, jež připadají poště z dvouletého budovatelského plánu vlády, je jedním z předpokladů, jež podmiňují návrat k tradiční rozpočtové rovnováze podniku Československá pošta.

Podnik Poštovní spořitelna plní vedle své normální práce pro naše hospodářství stále ještě mimořádné úkoly, souvisící s prováděním měnové reformy. V přítomné a nejblíže příští době je to zejména placení majetkových dávek, které je u ní soustředěno jak co do platů z vázaných nebo volných prostředků, tak i co do placení cennými papíry.

Po referátech zpravodajů Vičánka a Vyškovského a po provedené debatě a výkladu ministra pošt, byly řečené rozpočty schváleny rozpočtovým výborem beze změny.

Rozpočet ministerstva sociální péče a povereníctva sociálnej starostlivosti byl po podrobném referátě zpravodajů Vítka a Valo projednán ve schůzi rozpočtového výboru dne 3. prosince 1946. Výklad k němu podal též ministr sociální péče a poverenec pre sociálnu starostlivosť.

Bylo konstatováno, že kapitola 21 v rámci celkového státního rozpočtu je jednou z největších výdajových kapitol a že svou výší řadí se bezprostředně za ministerstvo národní obrany. Zvýšení rozpočtu kap. 21 na rok 1947 oproti roku 1946 činí přibližně 1¹/₂násobek celého prelimináře na rok 1946. Bez důkladného přezkoumání rozpočtu mohl by snad vzniknout dojem, že jde o neodůvodněný vzrůst výdajů v oboru sociální péče. Nahlédneme-li však blíže do podrobností rozpočtu kapitoly, zjistíme, že zvýšení tkví v podstatě v plněních, která byla ministerstvu sociální péče uložena souborem sociálních zákonů z prosince roku 1945 a zákonem o zaopatření vojenských a válečných poškozenců a obětí války a fašistické persekuce z roku 1946.

Poměrně značná část výdajů připadá na krytí nákladů vznikajících řízením a ochranou práce a prováděním mzdové politiky. Úkoly tohoto sektoru činnosti ministerstva sociální péče mají dnes při provádění dvouletky mimořádný význam.

Zvláštními úvěry je pamatováno na bytové stavebnictví v souvislosti s plánovanou výstavbou bytů v rámci dvouletého hospodářského plánu, na reemigraci našich zahraničních krajanů z ciziny a všeobecnou sociální péči incl. péče o rekreaci dětí, dorostu a dospělých.

Po referátu zpravodajů a debatě byl rozpočet kap. 21 schválen podle vládního návrhu.