(1) Pokud se dále neustanovuje jinak, přidělí
se drobné živnostenské podniky, konfiskované
podle konfiskačního dekretu v pohraničním
území nebo v jiných územních
oblastech, stanovených příslušným
přídělovým nařízením
(§ 9) - vyjma ty, které označí příslušný
rámcový plán - za úhradu jejich dosavadnímu
národnímu správci, rodinné domky za
týchž předpokladů jejich dosavadnímu
uživateli, požádají-li o to ve lhůtě
stanovené osidlovacím úřadem vyhláškou
ve věstníku osidlovacího úřadu
a Fondu národní obnovy a prokáží-li,
že vedle ostatních podmínek, stanovených
v příslušném přídělovém
nařízení, splňují tyto podmínky:
1. že jsou československými státními
občany nebo že jsou za ně považováni
podle § 1 nebo § 2 ústavního zákona
č. 74/1946 Sb.,
2. že jsou české, slovenské nebo jiné
slovanské národnosti, soudně bezúhonní,
národně i státně spolehliví
a že i jejich rodinní příslušníci,
žijící s nimi ve společné domácnosti,
jsou soudně bezúhonní a státně
spolehliví a nejsou národnosti německé
nebo maďarské; výjimky, pokud jde o rodinné
příslušníky, může povoliti
ministerstvo vnitra po dohodě s ministerstvem národní
obrany, nejde-li o otázku státní spolehlivosti.
Až do rozhodnutí o takové výjimce zůstává
dosavadní národní správa beze změny,
jestliže k jejímu odvolání nejsou jiné
závažné důvody. Ustanovení o
národnosti neplatí u osob, jmenovaných v
§§ 1 a 6 zákona ze dne 19. prosince 1946, č.
255 Sb., o příslušnících československé
armády v zahraničí a o některých
jiných účastnících národního
boje za osvobození. Pokud jde o osoby uvedené v
§ 84, odst. 1 zákona ze dne 18. července 1946,
č. 164 Sb., o péči o vojenské a válečné
poškozence a oběti války a fašistické
persekuce, neplatí ustanovení o národnosti,
ačli nejde o příslušníky národnosti
německé nebo maďarské,
3. jde-li o drobný živnostenský podnik,
a) že jej osobně a řádně spravují
a splňují podmínky předepsané
pro jeho provozování; předpisy o úlevách
k získání zvláštního úředního
oprávnění nebo povolení zůstávají
nedotčeny,
b) že jej spravují nejpozději ode dne 1. května
1946; tato podmínka neplatí za předpokladu,
že uchazeč je v den podání žádosti
alespoň tři měsíce národním
správcem drobného živnostenského podniku,
o jehož příděl žádá,
aa) pro osoby jmenované v §§ 1 a 6 zákona
č. 255/1946 Sb. a v § 84, odst. 1 zákona č.
164/ 1946 Sb.,
bb) pro Čechy a Slováky a příslušníky
jiných slovanských národů, kteří
se přistěhovali (navrátili) na území
Československé republiky po osvobození tohoto
území od nepřátelské okupace
nebo se na ně přistěhují, buď
na základě československé úřední
přesidlovací akce nebo bez souvislosti s ní,
když ministerstvo sociální péče
vysloví ze závažných důvodů,
že mají býti postaveni na roveň osobám,
které se přistěhovaly (navrátily),
anebo se přistěhují (navrátí)
na podkladě úřední přesidlovací
akce,
c) že nejpozději ode dne počátku účinnosti
tohoto zákona mají bydliště v místě,
kde je jimi spravovaný drobný živnostenský
podnik, anebo v jeho nejbližším okolí,
a nemají jinde vlastního bytu nebo se ho vzdají
pro případ přidělení drobného
živnostenského podniku; podmínku bydliště
v místě lze prominouti tomu, kdo ji nemohl bez vlastní
viny splniti,
4. jde-li o uživatele rodinných domků, že
a) nejsou svobodni
b) nejpozději ode dne počátku účinnosti
tohoto zákona mají společně se svou
rodinou bydliště v rodinném domku
c) nemají jinde vlastního bytu nebo se ho vzdají
pro případ přidělení rodinného
domku,
d) mají v místě, kde je rodinný domek,
nebo v okolí, stálé řádné
zaměstnání,
e) si při správě (užívání)
rodinného domku vedou s péčí řádného
hospodáře.
(2) Provozuje-li národní správce drobného
živnostenského podniku ještě jiný
výdělečný podnik, je povinen vzdáti
se jeho provozování pro případ, že
mu spravovaný drobný živnostenský podnik
bude přidělen; je-li výdělečný
podnik podnikem živnostenským, je zároveň
povinen bezpodmínečně se vzdáti svého
dosavadního živnostenského oprávnění.
Vlastní-li uživatel rodinného domku obytný
dům (stavební parcelu), jest povinen nabídnouti
jej osidlovacímu úřadu a Fondu národní
obnovy pro případ, že mu rodinný domek
bude přidělen, ačli jej ve lhůtě
stanovené přídělovým nařízením
nepřevede do vlastnictví svého zletilého
dítěte. Výjimky s ohledem na sociální
důvody v případě rodin s více
dětmi, byť nezletilými, stanoví přídělové
nařízení. Osidlovací úřad
a fond může nabídnutou nemovitost převzíti
na úhradu přejímací ceny. Ocenění
převzaté nemovitosti se řídí
týmiž zásadami jako ocenění majetku
přidělovaného. S takto převzatým
nemovitým majetkem se naloží podle ustanovení
části II. a III. konfiskačního dekretu
a podle tohoto zákona.
(3) Rodinný domek může býti přidělen
též do spoluvlastnictví několika uchazečů
vyhovujících podmínkám odstavce 1
nebo do spoluvlastnictví takových uchazečů
a jejich rodinných příslušníků,
žijících s nimi ve společné domácnosti,
požádají-li o to v žádosti o příděl
a nejsou-li národnosti německé nebo maďarské.
(1) Osoby uvedené v §§ 1 a 6 zák. č.
255/ 1946 Sb., které nejsou umístěny, nebo
osoby uvedené v § 84, odst. 1 zák. č.
164/1946 Sb., které nejsou existenčně zabezpečeny
(dále jen přednostní uchazeči), podávají
žádosti o příděl drobných
živnostenských podniků do vlastnictví
na úředním tiskopise u osidlovacího
úřadu ve lhůtě stanovené vyhláškou
tohoto úřadu, jež bude vydána v dohodě
s ministerstvem národní obrany a ministerstvem sociální
péče a uveřejněna v Úředním
listě.
Osidlovací úřad však přidělí
drobný živnostenský podnik přednostnímu
uchazeči do vlastnictví jen podle ustanovení
§ 7, odstavec 7.
(2) Ustanovení odstavce 1 se nevztahují na přednostní
uchazeče, kteří jsou v den podání
žádosti alespoň tři měsíce
národními správci drobného živnostenského
podniku, o jehož příděl do vlastnictví
žádají [§ 5, odst. 1, č. 3, písm.
b), bod aa)].
(1) Národní výbory jsou povinny hlásiti
bezodkladně osidlovacímu úřadu národní
správy drobných živnostenských podniků
uvolněné podle § 13. Ohlašovací
povinnost podle § 11 zák. č. 255/1946 Sb. zůstává
nedotčena.
(2) Národními správci drobných živnostenských
podniků, uvolněných podle § 13, mohou
býti ustanoveni toliko přednostní uchazeči,
kteří podali žádost podle § 6,
odst. 1, věty první a vyhovují také
podmínkám § 5, odst. 1, č. 1 a 2, a
to jen se souhlasem osidlovacího úřadu. Jinaké
ustanovení národních správců
jest neúčinné.
(3) Nebudou-li způsobem zmíněným v
odstavci 2, větě první uspokojeni všichni
žadatelé z řad přednostních uchazečů,
vydá osidlovací úřad pokyny, podle
kterých příslušný národní
výbor odvolá dosavadní národní
správce drobných živnostenských podniků
ustanovené po 1. květnu 1946 a ustanoví na
jejich místo neuspokojené žadatele.
(4) Přednostní uchazeče, kteří
nebudou umístěni při řízení
podle odstavce 2 nebo 3, ustanoví příslušný
národní výbor podle pokynů osidlovacího
úřadu - vydaného v dohodě s ministerstvem
národní obrany, pokud se týče s ministerstvem
sociální péče, a po slyšení
zemského národního výboru - národními
správci drobných živnostenských podniků
(po případě i mimo pohraniční
území), a to podle možnosti toho druhu, o který
přednostní uchazeč žádal.
(5) Není-li neuspokojených žadatelů
z řad přednostních uchazečů,
mohou býti na místo národních správců
odvolaných podle § 13 ustanoveni se souhlasem osidlovacího
úřadu národními správci drobných
živnostenských podniků žadatelé
z řad ostatních uchazečů, vyhovujících
i podmínkám § 5, odst. 1, č. 1 a 2,
a to především z osob jmenovaných v
§ 1 zákona ze dne 12. dubna 1946, č. 75 Sb.,
o přiznávání hospodářských
a právních úlev krajanům vracejícím
se do vlasti, zejména z Maďarska (dále jen
navrátilci), a teprve po těchto z řad jiných
uchazečů s přihlédnutím k ustanovení
§ 7, odst. 3 konfiskačního dekretu.
(6) Nepřevezme-li přednostní uchazeč
nebo navrátilec bez závažných důvodů
národní správu drobného živnostenského
podniku, na níž byl podle odstavců 2 až
5 ustanoven, pozbývá nároku na ustanovení
národním správcem takového podniku
v pohraničním území. Výrok
o tom vydá ministerstvo národní obrany -
u navrátilců ministerstvo sociální
péče - v dohodě s osidlovacím úřadem.
(7) Národnímu správci ustanovenému
podle odstavců 2 až 5 přidělí
za podmínek § 5, odst. 1, č. 1 až 3 osidlovací
úřad drobný živnostenský podnik
do vlastnictví na přihlášku, kterou
lze podati po uplynutí tří měsíců
od ustanovení národním správcem. O
drobných živnostenských podnicích, které
nelze takto přiděliti do vlastnictví, platí
ustanovení § 13.
(1) Požádá-li o příděl
rodinného domku ve lhůtě stanovené
podle § 5, odst. 1 vedle dosavadního uživatele
také přednostní uchazeč, který
není uživatelem tohoto domku, předloží
příslušný národní výbor
podané žádosti osidlovacímu úřadu
s návrhem na příděl rodinného
domku a s návrhem na náhradní příděl
(odstavec 3).
(2) Osidlovací úřad přidělí
rodinný domek
a) přednostnímu uchazeči, který splňuje
podmínky § 5, odst. 1, č. 1, 2 a 4, písm.
a), c), d) a jehož zaměstnání je s hlediska
hospodářské výstavby státu
a v zájmu osidlovací politiky důležitější
než u dosavadního uživatele,
b) jinak dosavadnímu uživateli.
(3) Přednostnímu uchazeči nebo dosavadnímu
uživateli, jemuž nebude přidělen rodinný
domek podle odstavce 2, přidělí osidlovací
úřad po jeho slyšení náhradní
příděl, a to podle možnosti jiný
rodinný domek, než o který žádal,
jiný obytný nemovitý majetek nebo jeho ideální
část nebo podíl na společnosti s ručením
obmezeným, které bude takový majetek přidělen,
nebo stavební pozemek, vhodný pro stavbu rodinného
domku.
(4) Ustanovení § 7, odst. 6 platí tu přiměřeně.
Přídělové nařízení
stanoví, které územní oblasti jsou
pohraničním územím ve smyslů
tohoto zákona. Může také stanoviti,
že ustanovení oddílu III. se vztahují
i na jiné územní oblasti.
(1) Podle tohoto zákona lze drobné živnostenské
podniky a rodinné domky přidělovati též
právnickým osobám.
(2) Přídělové nařízení
stanoví podmínky, za nichž může
býti v případech, kde národním
správcem drobného živnostenského podniku
(uživatelem rodinného domku) byla ustanovena osoba
fysická z pověření osoby právnické,
dána ze závažných důvodů
přednost této právnické osobě
před uchazeči uvedenými v § 5 nebo v
§ 8, odst. 2, písm. a).
(1) Témuž uchazeči lze přiděliti
toliko jeden drobný živnostenský podnik nebo
jeden rodinný domek; výjimky mohou býti stanoveny
příslušným přídělovým
nařízením.
(2) Uchází-li se o příděl drobného
živnostenského podniku (rodinného domku) více
jeho národních správců (uživatelů),
kteří vyhovují stanoveným podmínkám,
a nejde-li o případ uvedený v § 5, odst.
3, jest při přídělu přihlížeti
především k osobám uvedeným v
§ 7, odst. 3 konfiskačního dekretu. Mezi stejně
oprávněnými uchazeči se rozhodne podle
volné úvahy, při čemž se přihlédne
zejména k sociálním a rodinným poměrům
a k lepší odborné kvalifikaci.
Byl-li přidělen podnik, k jehož provozování
je podle platných (použivatelných) předpisů
třeba živnostenského oprávnění
nebo povolení, je příslušný úřad
(orgán) povinen současně uděliti přídělci
příslušné oprávnění
(živnostenský list, koncesní dekret, licenci
a pod.), nebo povolení.
(1) Národní výbory jsou povinny odvolati
podle pokynů osidlovacího úřadu a
Fondu národní obnovy bezodkladně národní
správce konfiskovaných drobných živnostenských
podniků, po případě konfiskovaných
rodinných domků, kteří nesplňují
podmínky uvedené v § 5, odst. 1, č.
1, 2 a 3, písm. a) a c) po případě
v § 5, odst. 1, č. 1, 2 a 4. Nevyhoví-li tomuto
pokynu příslušný národní
výbor ani nadřízený národní
výbor ve lhůtě stanovené osidlovacím
úřadem a Fondem národní obnovy, odvolá
národního správce osidlovací úřad
a Fond národní obnovy.
(2). Výjimky z ustanovení odstavce 1, pokud jde
o rod1nné domky, nutné v zájmu opatření
v oboru bytové péče a v zájmu opatření
kulturních, zdravotních, sociálních
nebo z důvodů obrany státu, může
povoliti osidlovací úřad podle přídělového
nařízení.
(3) Národní výbory jsou povinny oznámiti
osidlovacímu úřadu a Fondu národní
obnovy bezodkladně všechny případy,
kdy byl národní správce konfiskovaného
drobného živnostenského podniku ustanoven po
1. květnu 1946.
(1) Živnostenská oprávnění nebo
povolení získaná po 5. květnu 1945
ku provozování výdělečného
podniku, zruší příslušné
ministerstvo nebo jím pověřený úřad
na návrh nebo po slyšení osidlovacího
úřadu a příslušného živnostenského
úřadu, jestliže byla získána
obejitím přídělového řízení
anebo živnost (podnik) jest provozován pomocí
konfiskované majetkové podstaty.
(2) Příslušné ministerstvo nebo jím
pověřený úřad přezkoumá
udělení živnostenských oprávnění
nebo povolení získaných po 5. květnu
1945 ku provozování výdělečného
podniku v pohraničním území (§
9) a může tato oprávnění (povolení)
po slyšení příslušného živnostenského
úřadu, hospodářských organisací
a osidlovacího úřadu zrušiti, byla-li
získána beze zřetele na hospodářskou
potřebu nebo v rozporu se zásadami a potřebami
osidlovací politiky.
(3) Ustanovení odstavce 2 se nevztahuje na živnostenská
oprávnění nebo povolení ku provozování
výdělečných podniků, získaná
přednostními uchazeči a těmi osobami,
které pozbyly svých dřívějších
živnostenských oprávnění nebo
povolení v důsledku politické, národní
nebo rasové persekuce.
(1) Pokud z tohoto zákona nebo z předpisů
vydaných k jeho provedení neplyne jinak, zůstávají
ustanovení konfiskačního dekretu nedotčena
a užije se jich při provádění
tohoto zákona.
(2) Ustanovení tohoto zákona se nevztahují
na majetek uvedený v § 18 konfiskačního
dekretu.
Tento zákon provedou všichni členové
vlády.
Vláda se vyzývá, aby:
1. s urychlením projednala osnovu zákona o některých
majetkových opatřeních v oboru veřejnoprávního
sociálního pojištění, jíž
se vymezuje rozsah vlastnictví československých
nositelů sociálního pojištění
k majetku, který byl v době faktického skončení
okupace v držbě říšskoněmeckých
a maďarských nositelů pojištění
neb kterým bylo těmito nositeli disponováno
na osoby třetí,
2. do té doby, než bude uzákoněna osnova
uvedená v odstavci 1, nebylo použito ustanovení
§ 1 zákona o některých zásadách
při rozdělování nepřátelského
majetku, zkonfiskovaného podle dekretu pres. č.
108/45, na majetek, o němž bude rozhodnuto na podkladě
návrhu uvedeného v odst. 1,
3. zajistila Ústředí nositelů pojištění
účast na všech přípravných
pracích, které se dotýkají práv
a pohledávek nositelů pojištění
za konfiskáty, zejména aby zajistila účast
Ústředí nositelů pojištění
na připomínkovém řízení
o.návrzích zákonů konfiskačních,
depuračních o osnově zákona o konvokací
věřitelů, o návrhu přídělových
nařízení a o směrnicích pro
národní správce konfiskovaných majetkových
podstat,
4. zajistila nositelům sociálního pojištění
potřebnou součinnost na pracech osidlovacího
úřadu a Fondu národní obnovy tím,
že zástupce Ústředí nositelů
pojištění bude povolán ke spolupráci
v poradním sboru OÚ,
5. zajistila v depuračním zákoně přednostní
úhradu pro pohledávky pojistného alespoň
v míře, jaká je zajištěna pohledávkám
ze sociálního pojištění v konkursním
řízení,
6. v příslušných předpisech stanovila,
že podmínkou přídělu podniku
národnímu správci jest řádné
plnění pojistného sociálního
pojištění a že splněním
této podmínky jest povinen národní
správce podniku, který se uchází o
příděl podniku, jím spravovaného,
prokázati potvrzením o tom, že zaplatil příspěvky
k sociálnímu pojištění za dobu
od zavedení národní správy,
7. učinila vhodná opatření za tím
účelem, aby osidlovací úřad
a Fond národní obnovy postaral se s největší
možnou rigorosností o to, aby bylo národními
správci včas zaplaceno dlužné pojistné,
pokud možno dříve než dojde k přídělovému
řízení, a učinily opatření
k tomu cíli, aby národní správci,
kteří plní závazky z pojistného
nepořádně, byli zproštěni své
funkce a nahraženi jinými vhodnými osobami,
8. dohlédla, aby osidlovací úřad při
rozdělování nebo slučování
majetkové podstaty slyšel příslušný
hospodářský svaz, případně
jeho odbornou oblastní složku,
9. učinila opatření, aby v budoucnu nedocházelo
k vydávání rámcových plánů,
jimiž by byly převáděny bez přídělového
řízení významnější
majetkové podstaty (živnosti, podniky, nemovitosti
atd.) do vlastnictví jiných subjektů než
státu. Toto se nevztahuje na postupné provádění
předcházejících opatření,
10. dbala, aby při provádění tohoto
zákona byl příděl drobných
živnostenských podniků, důležitých
pro výrobu zemědělskou (kováři,
koláři atd.) doplněn podle potřeby
také přídělem zemědělské
půdy až do výměry 3 ha, pokud přidělená
živnost nezaručuje přídělci plnou
existenci a jedná se o podnik na venkově,
11. nepřipustila, aby jako výjimky podle §
5, odstavec 1, bod 2 byla vzata v úvahu manželství
uzavřená s osobami německé nebo maďarské
národnosti po 21. květnu 1938, t. j. v době
zvýšeného ohrožení republiky,
12. dohlédla, aby při určování
okolností rozhodných pro posouzení důležitosti
zaměstnání pro hospodářskou
výstavbu státu v duchu § 8, odst. 2 a) postupoval
osidlovací úřad podle směrnic, jež
vydá Rada (§ 3 konf. dekretu),
13. při posuzování, co je rodinným
domkem a co je střední majetkovou podstatou, řídila
se přibližně dole uvedenými příklady
a v duchu těchto znaků řešila případy
zde neuvedené:
(1) Rodinným domkem podle tohoto nařízení
rozumí se dům konfiskovaný podle dekretu
presidenta republiky ze dne 25. října 1945, čís.
108 Sb., o konfiskaci nepřátelského majetku
a Fondech národní obnovy.
1. obsahuje-li jeden nebo dva malé byty s příslušenstvím
pod vlastním uzavřením a výjimečně
i třetí malý byt, byl-li takový byt
zřízen využitím svažitého
terénu, a
2. nepřesahuje-li roční úplata (nájemné,
nájemní hodnota) za užívání
bytu nebo bytů v domě - nečítajíc
úplatu za užívání bytu zřízeného
využitím svažitého terénu - částku
uvedenou v odst. 2.
(2) Roční úplata (nájemné,
nájemní hodnota) za užívání
bytu nebo bytů v domě podle odstavce 1, č.
2 nesmí přesahovati.
1. v pohraničním území, pokud není
ustanoveno jinak pod č. 2 u rodinného domku s jedním
bytem částku 6.000 Kčs a s dvěma byty
částku 8.000 Kčs,
2. v lázeňských a klimatických místech,
které určí a ve věstníku osidlovacího
úřadu vyhlásí osidlovací úřad,
u rodinného domku s jedním bytem částku
6.000 Kčs a s dvěma byty částku 11.000
Kčs,
3. ve vnitrozemí u rodinného domku s jedním
bytem částku 8.000 Kčs a s dvěma byty
částku 11.000 Kčs.
(3) U domů v pohraničním území
jest rozhodná úplata za užívání
bytu (nájemné, nájemní hodnota), jak
byla určena podle vyhlášky osidlovacího
úřadu ze dne 19. ledna 1946, Úřední
list I. částka 14, běž. č. 224
a u domů ve vnitrozemí (nájemné, nájemní
hodnota), jež tvoří nebo by tvořila
základ pro vyměření daně činžovní,
propočtená na celý poslední rok.
(4) Za malé byty považují se stavebně
v sobě uzavřené byty, jejichž obytná
podlahová plocha nepřesahuje 80 m2 (vládní
nařízení ze dne 20. prosince 1927, č.
175 Sb. k § 136, odst. 2 zákona ze dne 15. června
1927, č. 76 Sb. o přímých daních).
(5) Příslušenství rodinného domku,
zejména domovní zahrádka a jiné pozemky
patřící k domu, nemají přesahovati
míru v místě obvyklou.
(1) Rodinný domek smí obsahovati také malou
provozovnu. Za malou provozovnu se pokládá místnost
nebo místnosti stavebně v sobě uzavřené,
kterých užívá drobný živnostník
k provozu své živnosti v domě, v němž
obývá malý byt. Malá provozovna a
malý byt téhož živnostníka nemusí
býti od sebe stavebně odděleny.
(2) Úplata za užívání malé
provozovny, pokud netvoří s bytem celek, se nepočítá
do částek uvedených v § 1, odst. 2.
(1) Osidlovací úřad může po slyšení
národního výboru svoliti, zejména
je-li to v zájmu osídlení pohraničního
území, aby za rodinné domky byly považovány
i takové domy, které nevyhovují plně
ustanovení §§ 1 a 2 nebo které jsou pobořeny
nebo jinak poškozeny.
(2) Rodinný domek jest malou majetkovou podstatou podle
§ 6, odst. 2 konfiskačního dekretu.
Za rodinný domek nelze považovati.
1. dům mající povahu přepychového
majetků (§ 136, odst. 6 zákona č. 76/1927
Sb.),
2. dům s bytem nebo byty, které se nedají
po celý rok obývati, leč by již před
počátkem účinnosti tohoto nařízení
byl po dobu více než jednoho roku trvale užíván,
a je o něj uchazeč,
3. stavbu stojící na nekonfiskovaném pozemku,
leč by šlo o rodinný domek zřízený
podle zákona ze dne 26. dubna 1912, č. 86 ř.
z. o právu stavby.
1. Majetkovou podstatu tvoří provozní inventář
(stroje, strojní zařízení, suroviny,
polotovary, hotové výrobky, zboží, kancelářské
a obchodní zařízení, dopravní
prostředky atd.) se všemi právy (vzorky, známky,
patenty, licence a pohledávky) a závazky k ní
patřící, jakož i ideální
hodnota podniku ku dni poslední bilance pro účely
daňové, a to i když nějaká část
inventáře mohla by býti považována
za příslušenství nemovitosti. Je-li
bilance ku dni 1. ledna 1947 vyšší než bilance
ku dni převzetí národní správy,
bude vzata za základ bilance ku dni převzetí
národní správy s výjimkou případů,
kdy národní správce hospodaří
se ztrátou bez své viny.
2. Slouží-li k provozu podniku předměty,
které byly konfiskovány jiné osobě,
než původnímu majiteli podniku, jest možno
přiděliti i tyto věci s podnikem, jsou-li
k jeho provozu nezbytně nutny.
3. Majetková podstata uvedená v předchozích
odstavcích je předmětem přídělu
s výjimkou vázaných vkladů a všech
likvidních prostředků (hotovostí,
cenných papírů, pohledávek, pohledávek
na běžných účtech, směnek),
pokud jich přídělce nepotřebuje nezbytně
k provozu podniku.
1. Za živnostenské podniky považují se
živnostenské podniky v provozu, zkonfiskované
podle konfiskačního dekretu, které organisačně
spadají do Ústředních svazů
řemesla, obchodu. dopravy a pro cizinecký ruch,
případně do obdobných organisací
bývalého pohraničí, pokud rámcovými
plány jsou určeny k přídělu.
2. Za živnostenské podniky se považují
rovněž podniky, jež byly od 15. března
1939 zařazeny do Ústředního svazu
průmyslu a jeho skupin, ač tam svými živnostenskými
oprávněními anebo svým rozsahem nepatří.
V pochybných případech rozhodne příslušné
ministerstvo v dohodě s interesovanými svazy průmyslu
a řemesla a osidlovacím úřadem a Fondem
národní obnovy.
Tyto živnostenské podniky jsou malé a střední
majetkové podstaty a nazývají se pro účely
přídělového nařízení
drobnými živnostenskými podniky.
Výjimky, které nebudou spadati pod hořejší
ustanovení, vyhlásí vláda přídělovým
nařízením na návrh, který vypracuje
rada O.Ú. a F.N.O. po slyšení interesovaných
odborných hospodářských svazů.