Podepsaní navrhují: Ústavodárné Národní shromáždění rač se usnésti:

Ústavodárné Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:

Zákon ze dne 13. prosince 1945, č. 154 Sb., o rodinných přídavcích některých osob pojištěných pro případ nemoci, se mění a doplňuje takto:

1. Za § 1 se vkládá § 1 a) tohoto znění:

(¹) Za zaměstnance oprávněného k přiznání rodinného přídavku podle tohoto zákona se považuje, kdo v kalendářním čtvrtletí, za které se přídavek poskytuje, byl alespoň po dobu 45 dní povinně pojištěn pro případ nemoci podle předpisů uvedených v § 1, nebo v tomto a v předcházejícím kalendářním čtvrtletí dohromady byl takto povinně pojištěn aspoň 90 dní. Do této doby nelze však zásadně započítati dobu povinného nemocenského pojištění, po kterou zaměstnanec neměl nároku na mzdu.

(²) Době povinného pojištění podle odst. 1 se klade na roveň

a) doba presenční nebo jí rovnocenné vojenské služby (cvičení ve zbrani),

b) doba studia na řádném učilišti, pokud zaměstnanec byl v posledních 12 měsících před nástupem vojenské služby nebo před vstupem na řádné učiliště, aspoň 182 dny povinně pojištěn podle předpisů uvedených v § 1,

c) doba, po kterou zaměstnanec měl nárok na nemocenské nebo na podporu v šestinedělí podle předpisů o nemocenském pojištění uvedených v § 1.

2. § 2 zní:

(¹) Za nezaopatřené se považují manželské, nemanželské, nevlastní a osvojené děti do 16 let.

(²) Za nezaopatřené se považují i děti (odstavec 1) starší 16 let,

a) pokud dítě se připravuje vědecky nebo odborně pro své budoucí povolání (studující na řádném učilišti, učeň, praktikant), v tomto případě nejdéle do 24. roku věku,

b) pokud dítě pro duševní nebo tělesnou vadu je nezpůsobilé k výdělku, a vlastní příjem dítěte nepřevyšuje částku 1800 Kčs v kalendářním čtvrtletí.

(³) Za nezaopatřené děti lze v případech hodných zřetele považovati děti starší 16 let, u nichž nejsou splněny podmínky odstavce 2, jakož i vnuky, sourozence a schovance. Bližší určí směrnice, které vydá představenstvo Fondu (§ 12). Směrnice schvaluje ministr sociální péče.

(⁴) Jsou-li u více osob splněny podmínky pro přiznání přídavku na totéž dítě, přísluší přídavek jen jednou, a to té z nich, která má dítě v přímém zaopatření.

(⁵) Pokud dítě nežije se zaměstnancem trvale ve společné domácnosti a pokud zaměstnanec přispívá na jeho výživu částkou menší než 1800 Kčs v kalendářním čtvrtletí, vyplácí se rodinný přídavek přímo osobě, která má dítě v přímém zaopatření.

3. § 3 zní:

(¹) Rodinné přídavky činí:

Tato částka se zvyšuje na každé další nezaopatřené dítě o 500 Kčs měsíčně.

(²) Rodinný přídavek přísluší za každý kalendářní měsíc, ve kterém zaměstnanec [§ 1a)] pečuje o nezaopatřené dítě (§ 2).

4. § 4 zní:

(¹) Rodinný přídavek lze přiznati na nezaopatřené dítě zaměstnance [§ 1a)] i tehdy, nepečuje-li o dítě; v tomto případě vyplatí se přídavek osobě, která se o dítě stará. Bližší určí směrnice, které vydá představenstvo Fondu. Směrnice vyžadují schválení ministra sociální péče.

(²) Rodinný přídavek nepřísluší na dítě,

a) na které se poskytuje výchovné podle předpisů platných pro státní zaměstnance,

b) na které se poskytuje výchovné podle předpisů o důchodovém sociálním pojištění (zaopatření) v částce rovné alespoň rodinnému přídavku podle tohoto zákona.

(³) Osobám, kterým přísluší rodinný přídavek podle tohoto zákona nelze poskytnouti zvláštní přídavek podle vládního nařízení ze dne 21. listopadu 1941, č. 441 Sb., o zvláštních přídavcích početným rodinám.

5. § 5 zní:

(¹) Rodinný přídavek je splatný čtvrtletně pozadu.

(²) Ministr sociální péče se zmocňuje, aby po slyšení Ústřední rady odborů vyhláškou v Úředním listě stanovil termíny výplaty. Může při tom stanoviti, že rodinné přídavky se vyplácejí v jiných obdobích.

6. § 6 zní:

Právo na přiznání rodinného přídavku za jednotlivé měsíce (§ 3, odst. 2) se promlčuje, nebyl-li návrh na přiznání podán do 12 měsíců od posledního dne v měsíci.

7. § 7 zní:

(¹) Manželka oprávněného zaměstnance, opatrovník jeho dětí, nositel hromadného poručenství nebo obec bydliště zaměstnancova, může navrhnouti okresnímu soudu zaměstnancova bydliště, aby určil osobu, korporaci nebo úřad, kterým mají býti přídavky vypláceny na místo zaměstnanci, je-li zřejmo, že vyplácením přídavku zaměstnanci by se nedosáhlo účelu, kterému tento slouží, nebo že by byly poškozeny zájmy nezaopatřených dětí. Soud rozhodne usnesením po provedeném nesporném řízení podle předpisů o ustanovení opatrovníka. Vyhoví-li soud návrhu, jest ten, komu je přídavek vyplácen, povinen vynaložiti jej toliko ve prospěch nezaopatřených dětí. Přídavky jemu vyplacené jsou majetkem zaměstnance jemu svěřeným.

(²) Postoupení, zastavení nebo zabavení nároků podle tohoto zákona je jen potud přípustné a právně účinné, stane-li se ve prospěch nezaopatřených dětí zaměstnance.

(³) Pokud zaměstnavatel poskytuje zaměstnanci přídavek na dítě (výchovné, vychovávací přídavek a pod.), jest oprávněn až do výše uvedené v § 3. odst. 1 započítati si na toto plnění rodinný přídavek podle tohoto zákona.

8. § 8 se mění takto:

a) Dosavadní ustanovení se stává odstavcem 1.

b) V první větě se slova "uvedených v předchozích ustanoveních" nahražují slovy "uložených tímto zákonem (§ 9, odst. 3)".

c) Připojuje se odstavec 2 tohoto znění:

(²) Přeplatky podle odstavce 1 mohou býti sraženy při příští výplatě rodinných přídavků témuž příjemci.

9. § 9 zní:

(¹) Návrh na přiznání rodinného přídavku jest podati u příslušného nositele nemocenského pojištění. Podrobnosti o podávání návrhu určí ministr sociální péče vyhláškou v Úředním listě.

(²) Oprávněná osoba je povinna nárok na rodinný přídavek prokázati.

(³) Oprávněný je povinen oznámiti nositeli pojištění, který mu přídavek vyplácí, do 15 dnů změnu bydliště, jakož i změny v poměrech směrodatných pro přiznání přídavku nebo pro jeho vyplácení.

10. Dosavadní § 9 se stává § 9 a). V odstavci 1 tohoto paragrafu se připojuje druhá věta tohoto znění:

"Toho není třeba, jestliže rodinný přídavek přiznává."

11. § 12 zní:

(¹) Nositelem práv a závazků podle tohoto zákona je Fond rodinných přídavků, který se zřizuje při ministerstvu sociální péče.

(²) Orgánem Fondu je představenstvo, jehož členy jmenuje a odvolává ministr sociální péče, pokud jde o členy ze Slovenska, v dohodě s pověřencem sociální péče.

(³) Představenstvo se skládá z předsedy, 2 místopředsedů a dalších 9 členů. Předsedou je zástupce ministerstva sociální péče, prvním místopředsedou je zástupce pověřenectva sociální péče a druhým zástupce zaměstnanců, jmenovaný na návrh jednotné odborové organisace. Z dalších 9 členů představenstva je jeden zástupce ministerstva financí, jeden odborník, dva zástupci nositelů sociálního pojištění - z posledních 3 jeden je zástupcem Slovenska - a 5 zástupců zaměstnanců. Zástupci nositelů pojištění a zástupci zaměstnanců jsou jmenováni na návrh jednotné odborové organisace. Za každého z těchto členů se jmenuje náhradník.

(⁴) Podrobnosti o správě, hospodaření a účtování Fondu určí stanovy, které vydá představenstvo. Stanovy schvaluje ministr sociální péče.

(⁵) Nositelé nemocenského pojištění vyplácejí rodinné přídavky na účet Fondu.

(⁶) Nositelé nemocenského pojištění odvádějí způsobem, který blíže určí představenstvo Fondu, přebytky příspěvků Fondu.

12. § 13 zní:

(¹) Úřady, soudy a veřejnoprávní korporace jsou povinny spolupůsobiti při provádění tohoto zákona.

(²) Majetek, právní jednání a listiny Fondu jsou osvobozeny od daní, dávek a poplatků.

(³) Podání a listiny týkající se rodinných přídavků jsou osvobozeny od dávek a poplatků.

13. § 14 zní:

Za náklady, které vzniknou nositelům pojištění při provádění tohoto zákona, poskytne Fond přiměřenou náhradu. Její výši stanoví ministr sociální péče po slyšení představenstva Fondu a nositelů pojištění.

14. V § 15 se ruší odstavec 2.

(¹) Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1947 s výjimkou ustanovení § 13, odst. 2, které nabývá účinnosti dnem 1. prosince 1945.

(²) Ustanovení tohoto zákona se nevztahují na výplatu rodinných přídavků za dobu do 31. prosince 1946.

(³) Tento zákon provede ministr sociální péče v dohodě s ministrem financí.

Předkládaná osnova novely zákona č. 154/1945 Sb., o rodinných přídavcích některých osob pojištěných pro případ nemoci, vychází z předpokladu, že nezbytným důsledkem politiky cenové a mzdové, projevující se v poměrně vysokých nákladech na výživu rodiny, je potřeba zvýšiti rodinné přídavky takovým způsobem, aby usnadňovaly sociální postavení rodin, zejména pak rodin vícečlenných. Tato naléhavá potřeba novelisace zákona dává pak možnost provésti v dosavadních zákonných ustanoveních některé další změny, jejichž nutnost vyplynula z dosavadních více jak jednoročních zkušeností při provádění zákona. Jde tu jednak o to, aby zjednodušením dosavadních předpisů o podmínkách přiznání rodinných přídavků a o způsobu jejich vyměřování bylo provádění zákona usnadněno, urychleno a zlevněno, jednak o to, aby v zákoně samém byly obsaženy dostatečné záruky pro to, že rodinné přídavky budou skutečně vynaloženy pro účel, k němuž jsou určeny.

Podle ustanovení § 3, odst. 1 zákona č. 154/1945 Sb., vyměřují se rodinné přídavky takto: Byl-li zaměstnanec povinně pojištěn pro případ nemoci aspoň 25 dnů v kalendářním měsíci, činí rodinný přídavek na každé nezaopatřené dítě 150 Kčs měsíčně. Byl-li zaměstnanec v kalendářním měsíci povinně pojištěn méně než 25 dní, vyměřuje se rodinný přídavek poměrnou částí, která činí 6 Kčs měsíčně za každý den povinného nemocenského pojištění. Nebyl-li zaměstnanec v kalendářním měsíci povinně pojištěn aspoň 6 dnů, přídavek se neposkytne.

Vyměřování rodinných přídavků poměrnou částí při méně než 25 dnech pojištění v kalendářním měsíci, vyžaduje obsáhlého a podrobného zjišťování přesného průběhu pojištění v jednotlivých měsících a individuálního připočítávání výše přídavků. To vede ke značnému administrativnímu zatížení jak zaměstnavatelů a závodních rad, tak nositelů pojištění a má za následek zdržení výplaty a neúčelné zvyšování správních nákladů. Osnova proto ruší dosavadní vyměřování rodinných přídavků poměrnou částí a zavádí jejich výměru pevnými částkami nezávislými na délce nemocenského pojištění. Při tom stanoví osnova jako podmínku nároku na rodinný přídavek, aby v kalendářním čtvrtletí, za které se přídavek poskytuje, byl zaměstnanec aspoň po dobu 45 dní povinně nemocensky pojištěn, nebo aby v tomto a v předcházejícím kalendářním čtvrtletí byl takto povinně pojištěn dohromady aspoň 90 dní. Osnova zaručuje nárok na rodinné přídavky též za dobu presenční nebo jí rovnocenné vojenské služby a za dobu studia na řádném učilišti. Pro přiznání tohoto nároku stanoví však podmínku, že zaměstnanec byl v posledních 12 měsících před nástupem vojenské služby nebo před vstupem na řádné učiliště. povinně pojištěn alespoň 182 dny. Rodinné přídavky přísluší také za dobu, po kterou zaměstnanec má nárok na nemocenské nebo na podporu v šestinedělí.

Okruh dětí, na které budou rodinné přídavky poskytovány, rozděluje osnova do tří skupin:

1. Manželské, nemanželské, nevlastní a osvojené děti do 16 let věku, na něž nárok na rodinné přídavky přísluší bezpodmínečně. Zejména se u těchto dětí úplně odstraňuje příjmová hranice dítěte.

2. Tytéž děti ve věku nad 16 let, na něž přísluší nárok na rodinné přídavky, připravují-li se vědecky nebo odborně na své příští povolání (do 24. roku věku) nebo jsou-li pro duševní nebo tělesnou vadu neschopné k výdělku (bez věkového omezení), v obou případech pokud jejich vlastní příjem nepřevyšuje částku 1800 Kčs čtvrtletně.

3. Vnuci, sourozenci a schovanci, na něž budou rodinné přídavky přiznávány fakultativně podle směrnic vydaných představenstvem Fondu a schválených ministrem sociální péče. Zkušenosti získané při provádění zákona č. 154/45 Sb., ukázaly, že poměry jsou zde tak rozmanité, že stručným zákonným předpisem nelze dobře upraviti vhodně všechny případy, které se mohou vyskytnouti a že bude proto účelnější poskytovati přídavky v těchto případech fakultativně na podkladě podrobnějších a také pružnějších směrnic.

Měsíční výše přídavku činila dosud při 25 dnech pojištění v kalendářním měsíci 150 Kčs na každé dítě. Z důvodů sociálně i populačně politických zavádí osnova výši přídavků progresivně stoupající s počtem dětí. Srovnání celkové výše přídavků podle osnovy a podle dosavadního stavu při počtu dětí od jednoho do desíti je uvedeno v tabulce:

Podkladem pro odhad nákladů na výplatu rodinných přídavků za prvý rok účinnosti osnovy byla data o relativním rozdělení rodin zaměstnanců s nezaopatřenými dětmi podle počtu nezaopatřených dětí v rodině. Pro zemi Českou a Moravskoslezskou byla tato data získána z materiálu o výplatě rodinných přídavků podle zákona č. 154/45 Sb., u nemocenských pojišťoven podle zákona č. 221/1924 Sb. a úřadoven sociálního pojištění v pohraničí, pro Slovensko pak ze statistického šetření o dávkové agendě býv. Fondu rodinných přídavků podle zákona č. 217/1941 Sl. z. za rok 1942.

Tato čísla jsou uvedena v tabulce č. 2.

Průměrný počet dětí připadající na rodinu s dětmi činí v zemi České a Moravskoslezské 1,71, na Slovensku 2,22.

Dalším podkladem pro odhad nákladů je absolutní počet oprávněných percipientů přídavků (počet rodin). Tento počet byl odhadnut podle dosud známých výsledků provádění zákona č. 154/1945 Sb., s přiměřenou korekturou se zřetelem na novou definici oprávněného zaměstnance, jak je uvedena v § 1 a) osnovy a na zrušení dosavadního § 4, odst. 1 tohoto zákona. Výsledky odhadu jsou uvedeny v tabulce č. 3.

Odhad příjmů na příspěvcích v prvním roce účinnosti osnovy byl proveden na podkladě očekávaného úhrnu pojištěných mezd a kontrolován odhadem vycházejícím z dosavadního předpisu příspěvků. Podle statistických šetření nositelů pojištění za listopad 1946 lze v zemi České a Moravskoslezské počítati u dělnictva ve vnitrozemí s počtem 1,060.000 pojištěnců, jejichž průměrný výdělek je asi 90,93 Kčs denně. Předpokládá-li se zaměstnanost 50 týdnů v roce a počítá-li se s tím, že mzda náleží pouze za 6 dnů v týdnu, pak úhrnná mzda dělníků ve vnitrozemí činí asi 28,916 miliard Kčs ročně. Pro pohraničí lze počítati se 440.000 dělníky s průměrnou pojištěnou mzdou 78,96 Kčs denně, což při stejných předpokladech o zaměstnanosti dává roční úhrnnou mzdu dělníků v pohraničí asi 10,423 miliard Kčs. Úhrn započitatelných dělnických mezd v zemi České a Moravskoslezské činí tedy okrouhle 39,3 miliardy Kčs ročně. Pro soukromé zaměstnance možno počítati ve vnitrozemí se 360.000 pojištěnci, jejichž průměrný měsíční pojištěný výdělek činí 3.321 Kčs. Roční úhrn jejich mezd činí tedy 14,347 miliard Kčs. Pro pohraničí lze počítati se 119.000 soukromých zaměstnanců s průměrným pojištěným výdělkem 2.978 Kčs měsíčně, což odpovídá úhrnnému ročnímu výdělku 4,253 miliardy Kčs. Celkový úhrn mezd soukromých zaměstnanců v zemi České a Moravskoslezské je tedy odhadnut částkou 18,6 miliard Kčs ročně. U horníků činil úhrn pojištěných výdělků v listopadu 1946, 449 milionů Kčs měsíčně. Roční úhrn jejich pojištěných výdělků lze tedy odhadnouti asi na 5,388 miliard Kčs.

Pro odhad pojištěného výdělku v r. 1947 a v dalších letech lze předpokládati, že úhrnný pojištěný výdělek soukromých zaměstnanců ve vyšších službách nedozná podstatné změny. Je však nutno počítati se zvýšením pojištěných výdělků dělníků a horníků. Vzhledem k tomu, že u dělníků byl učiněn předpoklad o maximální zaměstnanosti 50 týdnů do roka, i když je známo, že průměrná doba trvání nemoci u dělníků činí asi 24 dny a že do pojištění jsou zahrnuti a nárok na rodinné přídavky budou míti i zaměstnanci sezonní, u nichž nelze počítati s plnou zaměstnaností, odhaduje se zvýšení úhrnu mezd pro rok 1947 u dělníka o 20%. Stejně se počítá s 20% zvýšením úhrnu mezd u horníků.

Podle těchto předpokladů možno pak roční úhrn pojištěných výdělků v zemi České a Moravskoslezské v roce 1947 odhadnouti takto:

Roční úhrn pojištěných mezd na Slovensku činil podle statistik za červenec 1946 asi 10,5 miliard Kčs. Vzhledem k industrialisaci Slovenska možno předpokládati zde vzrůst daleko větší, a to asi na 15 miliard Kčs.

Výsledný odhad úhrnu započitatelných mezd v částce 87 miliard Kčs pro celé území státu, stanovený za uvedených optimálních předpokladů o zaměstnanosti, blíží se velmi odhadům úhrnu mezd, na nichž jest založen odhad národního důchodu. Na základě popsaného odhadu pojištěných mezd možno pro r. 1947 počítati s výnosem 4% příspěvku na úhradu rodinných přídavků v okrouhlé výši 3.480 milionů Kčs.

K přibližně stejné částce docházíme také přepočtením čísel získaných z provádění zákona o rodinných přídavcích. Skutečný předpis příspěvků v zemi České a Moravskoslezské za dobu od 1. prosince 1945 do 30. června 1946 činil 1,562.707.199 Kčs. Tato částka přepočítána na celý rok odpovídá ročnímu předpisu 2.679 milionů Kčs. Na Slovensku činil předpis těchto příspěvků průměrně 45 milionů měsíčně. Tomu odpovídá roční předpis 540 milionů Kčs. Celkový předpis za r. 1946 činí tedy 3.219 milionů Kčs. V této částce jsou sice obsaženy i příspěvky předepsané za osoby pozbyvší československého státního občanství, které v pozdější době byly nebo ještě budou odsunuty. Dosud známé údaje o předpisu příspěvků v zemi České a Moravskoslezské za třetí čtvrtletí 1946, kdy byl odsun těchto osob prováděn již velmi intensivně, však prokazují, že předpis příspěvků za toto čtvrtletí dokonce převyšuje čtvrtletní průměr předpisu příspěvků za dobu od 1. prosince 1945 do 30. června 1946.

Můžeme-li odhadnouti, že příliv nových osob do zaměstnání zakládajícího pojistnou povinnost nemocenského pojištění podle předpisů uvedených v § 1 zákona, jakož i zvýšení výdělků, industrialisace Slovenska, zavádění mezd podle výkonu atd. může přinésti 10%ní zvýšení předpisu příspěvků, t. j. 321 milionů Kčs, docházíme k celkové částce ročního předpisu příspěvků ve výši 3.540 milionů Kčs.

Celkový odhad příjmů a vydání Fondu rodinných přídavků v milionech Kčs pro první rok účinnosti osnovy je pak uveden v tabulce č. 4.

Výsledkem odhadu je poměrně nepatrný schodek v celkové částce 73 milionů Kčs. I v tom případě, že by se některé z předpokladů, na nichž je založen odhad příjmů, zcela nesplnily, bude možno schodek pro nejbližší leta uhraditi ze jmění Fondu rodinných přídavků ke konci roku 1946, které dosáhne k tomuto dni téměř jedné miliardy Kčs. Doplňující úhrady státu podle první věty § 11 zákona čís. 154/1945 Sb. nebude tedy při nejmenším v prvních letech účinnosti osnovy třeba.