(3) Je-li podle odstavce 1 třeba plochy, která je ve vlastnictví státu, může býti postoupena jinému odvětví státní správy jen se souhlasem ústředního úřadu - na Slovensku pověřenectva - příslušného pro odvětví státní správy, které dosud tuto plochu spravuje nebo jí užívá; v ostatních případech je třeba ještě souhlasu ministerstva financí. Je-li plocha jen ve správě nebo užívání státu, může býti postoupena jen se souhlasem příslušného ústředního úřadu - na Slovensku příslušného pověřenectva. Obdobně jest postupovati, má-li býti omezeno nebo zrušeno právo, které přísluší státu k postupované ploše.

(4) Je-li podle odstavce 1 třeba pozemku, který jest majetkem zkonfiskovaným podle dekretu presidenta republiky ze dne 21. června 1945, č. 12 Sb., o konfiskaci a urychleném rozdělení zemědělského majetku Němců, Maďarů, jakož i zrádců a nepřátel českého a slovenského národa (na Slovensku podle nařízení ze dne 23. srpna 1945, č. 104 Sb. n. SNR., o konfiskaci a urychleném rozdělení zemědělského majetku Němců, Maďarů, jakož i zrádců a nepřátel slovenského národa, ve znění nařízení ze dne 14. května 1946, č. 64 Sb. n. SNR.), nebo podle dekretu presidenta republiky ze dne 25. října 1945, č, 108 Sb., o konfiskaci nepřátelského majetku a Fondech národní obnovy, udělí příslušný Fond na žádost stavebníka souhlas k okamžité úpravě a zastavění pozemku. Osidlovací úřad a Fond národní obnovy, případně Národní pozemkový fond, stanoví vyhláškou náležitosti takových žádostí a podmínky, které žadatel nutně musí splňovati. Přidělení pozemku stavebníkovi se provede a přiměřená náhrada se určí podle příslušných předpisů o rozdělování konfiskovaného majetku.

(1) Nedojde-li k dohodě o získání ploch, je možno je opatřit - nejde-li o plochy ve vlastnictví, správě nebo užívání státu - na žádost vyvlastněním.

(2) Pro stavbu budov na pozemcích náležejících obci nebo ústavu, podniku nebo fondu jí spravovanému anebo k účelovému jmění nelze vyvlastniti potřebnou plochu převodem vlastnického práva, nýbrž jen zřízením práva stavby na dobu nejméně 30 a nejvýše 80 let; toto omezení neplatí pro stavbu budov, jejichž stavebníkem je veřejnoprávní korporace.

(1) O vyvlastnění rozhoduje okresní národní výbor; v druhé stolici rozhoduje na Slovensku pověřenectvo vnitra.

(2) V žádosti o vyvlastnění třeba uvésti jména a pokud možno přesné adresy osob, proti nimž směřuje vyvlastnění, po případě jejich zákonných zástupců, a zda a kterým výměrem byl pozemek rozdělen nebo přeměněn na staveniště; dále nutno připojiti:

a) výpis z pozemkové knihy o příslušné nemovitosti,

b) trojmo přesný plánek potřebné plochy, zhotovený úřadem, orgánem nebo osobou k tomu oprávněnými (§ 51 katastrálního zákona), a

c) doklad o tom, že vlastník nebo jiný věcně oprávněný byl požádán, aby postoupil plochu nebo se vzdal věcného práva a pod., že mu byla nabídnuta náhrada a že do 15 dnů nedošlo k dohodě.

(3) Vyvlastňovací řízení je zahájeno podáním řádně doložené žádosti u příslušného okresního národního výboru. Na žádost okresního národního výboru se poznamená zahájení tohoto řízení ve veřejných knihách. Tato poznámka je účinná proti každému, kdo později dobude k dotčené nemovitosti knihovního zápisu.

(4) O žádosti se provede ústní jednání na místě. Řízení se zpravidla spojí s řízením o rozdělení nebo přeměně pozemku na staveniště nebo, bylo-li toto řízení provedeno již dříve, s řízením o stavebním povolení; řízení podle stavebních předpisů lze zahájiti bez souhlasu vlastníka pozemku. Jde-li o vyvlastnění pro pozemní stavbu a nebyl-li pozemek dosud rozdělen nebo přeměněn ve staveniště, může úřad žadatele ihned vybídnouti, aby podal příslušnou žádost, a upozornit jej, že vyvlastnění bude projednáno až zároveň s ústním jednáním o této žádosti.

(5) Hodlá-li vlastník pozemku žádati, aby mu náhrada byla dána v pozemku žadatele o vyvlastnění, musí tento požadavek uplatniti nejpozději při ústním jednání.

(6) Ve výměru o vyvlastnění se určí

a) předmět, způsob a rozsah vyvlastnění,

b) osoba, v jejíž prospěch se vyvlastňuje,

c) účel, pro který se vyvlastňuje,

d) při nuceném zřízení práva stavby doba, na kterou se právo stavby zřizuje, a

e) jistota, nedojde-li k dohodě o náhradě (§ 10).

(7) Za právo odňaté nebo omezené vyvlastněním přísluší přiměřená náhrada (§ 11). Dojde-li nejpozději při ústním jednání mezi žadatelem, vlastníkem a po případě osobami, jimž náleží věcné právo k nemovitosti, k dohodě o náhradě a není-li proti ní námitek z veřejných důvodů, schválí ji úřad vyvlastňovacím výměrem; žádal-li vlastník pozemku, aby mu náhrada byla dána v pozemku žadatele o vyvlastnění, rozhodne úřad, uváživ poměry a potřeby žadatele o vyvlastnění, též o tom, zda a ve kterém pozemku bude náhrada dána. Rozhodne-li úřad, že taková náhrada bude dána, poznamená se to ve veřejných knihách a platí tu obdobné ustanovení odstavce 3, věty druhé a třetí. Jinak rozhoduje o náhradě soud v nesporném řízení.

(8) Nedojde-li při nuceném právu stavby mezi vlastníkem pozemku a žadatelem o vyvlastnění k dohodě o ostatních podmínkách práva stavby, určí je vyvlastňovací úřad dodatečně.

(1) Nedojde-li k dohodě o náhradě v penězích, stanoví vyvlastňovací úřad s konečnou platností přiměřenou jistotu. Jistota musí býti složena u příslušného knihovního soudu do 3 měsíců od jejího stanovení, a to v hotových penězích nebo ve vkladních knížkách na volné vklady u tuzemských peněžních ústavů.

(2) Jistoty se použije k úhradě náhrady. Soud může však vyvlastněnému ještě dříve uvolniti na jeho žádost jistotu až do její poloviny, prokáže-li vyvlastněný způsobem uvedeným v § 11, odst. 5, že osoby, kterým příslušejí práva z knihovních zápisů, s tím souhlasí.

(1) Přiměřenou náhradou podle § 7, odst. 1 a § 9, odst. 7 se rozumí obecná hodnota podle platných cenových předpisů s přihlédnutím ke škodě, kterou utrpí uživatelé, poživatelé, nájemci a pachtýři, není-li náhrada za předmět vyvlastnění již sama určena též k uspokojení jejich nároků. Nepřihlíží se k zvláštní oblibě ani k hodnotě, které snad nabude nemovitost po provedení stavby nebo uskutečnění upravovacího plánu (náčrtu), ani k poměrům, jež byly způsobeny v úmyslu, aby se jich použilo jako důvodu ke zvýšení náhrady.

(2) Rozhodl-li vyvlastňovací úřad, že náhrada bude dána v pozemku žadatele o vyvlastnění, určí soud částku, kterou se vyrovná rozdíl obecné ceny pozemku vyvlastněného a pozemku náhradního, není-li u obou stejná. Při určení obecné ceny pozemku náhradního se postupuje podle odstavce 1.

(3) Spočívá-li vyvlastnění jen v omezení vlastnického práva, stanoví se náhrada zpravidla opakujícími se platy.

(4) Náhradu třeba poskytnouti do jednoho měsíce od jejího pravoplatného stanovení, při opakujících se platech ve stanovených lhůtách.

(5) Neprokáže-li vlastník pozemku, že osoby, kterým příslušejí práva z knihovních zápisů, souhlasí, aby náhrada byla vyplacena přímo jemu, složí ji vyvlastnitel u knihovního soudu, který ji rozvrhne v nesporném řízení podle zásad exekučního řádu (zákona). Průkaz podle předchozí věty podá vlastník listinou, na níž je podpis oprávněného ověřen soudem nebo veřejným notářem, anebo veřejnou listinou.

(1) Jakmile vyvlastňovací výměr nabyl právní moci a náhrada byla poskytnuta anebo náhrada nebo jistota byla složena u knihovního soudu, odevzdá úřad vyvlastněný pozemek vyvlastniteli do držby výměrem s konečnou platností.

(2) Po odevzdání pozemku vloží soud na žádost vyvlastnitelovu do veřejné knihy vlastnické právo k vyvlastněné nemovitosti nebo věcné právo anebo přechod, omezení nebo zrušení takového práva. Zároveň poznamená z úřední moci omezení vlastnického práva účelem vyvlastnění.

(1) Nezačal-li vyvlastňovatel nebo jeho právní nástupce se stavbou, pro níž bylo vyvlastnění povoleno, do 31. srpna 1948 nebo nepoužil-li v ostatních případech pozemku k účelu, pro nějž bylo vyvlastnění povoleno, do 31. prosince 1948, zruší okresní národní výbor vyvlastňovací výměr zcela nebo zčásti na žádost osoby, proti níž výměr směřoval, nebo jejího právního nástupce. Žádost třeba podati do tří měsíců po uplynutí uvedených lhůt.

(2) Byl-li vyvlastňovací výměr zrušen, má osoba, proti níž výměr směřoval (její právní nástupce), nárok na náhradu škody, která jí vznikla provedením vyvlastňovacího řízení (nákladů řízení a vlastní škody způsobené vyvlastněním), a vyvlastňovatel má nárok na vrácení poskytnuté náhrady i s jejími užitky. Nedojde-li k dohodě o těchto nárocích, lze je uplatniti pořadem práva.

(3) Započetím stavby se rozumí úplné vykopání základů v celé půdorysné ploše a započetí s jejich zděním nebo, není-li třeba vykopávati základy, započetí s vlastními stavebními pracemi (na př. se zděním) v celém půdorysu.

Jestliže byly pozemkové knihy zničeny nebo zavlečeny, stanoví ministerstvo spravedlnosti - na Slovensku pověřenectvo spravedlnosti, jak se nahradí výpis z pozemkové knihy anebo jak se zahájení vyvlastňovacího řízení nebo provedení vyvlastňovacího výměru o příslušných nemovitostech uvede ve známost s účinky proti třetím osobám.

(1) Aby se dosáhlo úspory stavebnin a nákladů na stavby, může ministr techniky vyhláškou v Úředním listě - pokud jde o Slovensko, po vyjádření pověřence techniky vyhláškou v Úředním věstníku (Úradnom vestníku):

a) vydávati pokyny a směrnice pro navrhování a provádění pozemních staveb a

b) prohlásiti za závazné normy pro pozemní stavby vydané Československou normalisační společností a Elektrotechnickým svazem československým.

(2) Pokyny a směrnice [odst. 1, písm. a) ] se mohou, pokud jde o stavbu obytných budov, odchýlit od předpisů dosavadních stavebních řádů nebo statutů, musí však dbáti náležité bezpečnosti nosných konstrukcí, tepelné a zvukové nepropustnosti, jakkož i odolnosti proti ohni užitých staviv, a zejména základních podmínek zdravého bydlení. Byty musí býti budovány dokonale suché, vzdušné, náležitě prosvětlené a musí býti vybaveny přiměřeným, technickému pokroku odpovídajícím, náležitě větratelným, příslušenstvím.

(1) Zákon ze dne 7. května 1946, č. 107 Sb., o úpravě stavební činnosti a přídělu stavebních hmot, a předpisy podle něho vydané platí pro stavební činnost k splnění úkolů stanovených dvouletým plánem s těmito odchylkami:

a) neplatí ustanovení jeho § 1;

b) na místo potvrzení nutnosti stavby [§ 3, odst. 1, písm. a)] se uvedou údaje o zařazení stavby do dvouletého plánu;

c) vázané stavebniny pro stavbu obytných budov přiděluje bez zřetele na stavební náklad stavební úřad;

d) u jiných staveb než obytných budov se částka 200.000 Kčs v § 3, odst. 2 a 3 zvyšuje na 1,000.000 Kčs;

e) vláda - na Slovensku po vyjádření příslušných pověřenců - může nařízením jako hranici pro příslušnost podle § 3, odst. 2 a 3 místo celkového stavebního nákladu stanoviti množství potřebných vázaných stavebnin podle jednotlivých druhů.

(2) Pro ostatní stavební činnost platí dosavadní předpisy o přídělu stavebních hmot v plném rozsahu.

(1) Je-li již předem zřejmé, že žádosti o opatření stavenišť nebo žádosti podle stavebních předpisů při stavbách náležejících k úkolům dvouletého plánu nelze vyhověti, nebo vykazuje-li žádost podstatné nedostatky, nutno ji vrátiti s odůvodněným rozhodnutím do 15 dnů. Formální vady méně závažné nutno odstraniti nejrychlejším a nejjednodušším způsobem a pokračovati při tom v řízení.

(2) Ústní jednání, jež je třeba provésti o žádostech uvedených v odstavci 1, musí býti s výjimkou podle § 9, odst. 4 vykonána nejpozději do 15 dnů ode dne, kdy žádost došla k příslušnému úřadu, po případě kdy byly odstraněny nedostatky, jež brání tomuto jednání. Tato lhůta může býti překročena nejvýše o 8 dní, byla-li zatím podána další žádost, týkající se obdobné věci v téže obci, a bude-li možno obě jednání časově spojiti; tato odchylka neplatí pro obec, v níž je sídlo příslušného úřadu.

(3) Úřad musí vypravit rozhodnutí o žádosti do 8 dnů od skončení ústního jednání. Není-li třeba provésti ústní jednání, musí býti vyřízení vypraveno do 15 dnů ode dne, kdy žádost došla, po případě kdy byly odstraněny nedostatky, jež brání vyřízení.

(4) Do 3 dnů po doručení stavebního povolení je stavební úřad povinen vytýčiti stavební čáru a výškovou úroveň nebo vydati stavebníku k tomu potřebné pomůcky. Jinak může stavební čáru a výškovou úroveň dát vytýčit stavebník osobou k tomu oprávněnou (§ 51 katastrálního zákona).

(1) Zemský národní výbor - na Slovensku pověřenectvo techniky - může pro přechodnou výpomoc stavebním úřadům určiti osoby s potřebným technickým vzděláním a smlouvou je zavázati, že podle pokynů stavebního úřadu provedou jednotlivé úřední úkony, pokud tyto úřady nebudou moci při využití všech možností obstarati tyto úkony vlastními zaměstnanci nebo zaměstnanci z jiných oborů veřejné správy. Je-li stavebním úřadem obec, stane se tak jen na její žádost.

(2) Při výkonu této funkce, která však nezakládá služební poměr veřejného zaměstnance, požívá takto ustanovený odborník stejné ochrany jako orgán veřejný (§ 68 tr. z., § 5 zák. čl. XL/1914). Než se ujme výkonu své funkce, složí do rukou předsedy příslušného národního výboru - na Slovensku s výjimkou města Bratislavy do rukou přednosty státního stavebního úřadu - nebo jeho zástupce slib, že bude řádně, svědomitě a nestranně plniti své povinnosti.

(3) Náklady spojené s činností odborníkovou hradí obec, je-li stavebním úřadem, jinak stát, při čemž zůstává nedotčeno ustanovení o náhradě nákladů řízení podle § 127 vládního nařízení ze dne 13. ledna 1928, č. 8 Sb., o řízení ve věcech náležejících do působnosti politických úřadů (správním řízení).

(4) Směrnice pro postup podle předchozích odstavců stanoví ministr techniky vyhláškou v Úředním listě, na Slovensku po vyjádření pověřence techniky vyhláškou v Úředním věstníku (Úradnom vestníku); pokud jde o odměny odborníkům a náhradu jejich výloh, je třeba k této úpravě souhlasu ministerstva financí.

(1) Pro opatření upravovacích plánů (náčrtů) i pro účely, pro něž lze vyvlastňovati podle tohoto zákona, mohou osoby, které se vykáží potvrzením příslušného úřadu (§§ 5 nebo 9) vstupovati na nemovitosti úřadem určené, prováděti na nich potřebná měření a umisťovati měřické značky; při tom jsou povinny dbáti toho, aby škoda, pokud se jí při této činnosti nelze vystříhati, byla co nejmenší.

(2) Škodu, která byla způsobena pracemi pro opatření upravovacího plánu (náčrtu), hradí obec, v ostatních případech ten, kdo požádal o vyvlastnění.

(3) Nedojde-li k dohodě o náhradě škody, rozhodne okresní národní výbor výměrem; není-li některá strana spokojena s tímto výrokem, rozhodne na její žádost, podanou do 30 dnů ode dne doručení uvedeného výměru, v nesporném řízení soud, v jehož obvodu je nemovitost.

(4) Pokud jde o náhradu škody, jež byla způsobena úmyslně nebo hrubou nedbalostí, platí obecné předpisy o náhradě škody.

(5) Podle výsledku ústního jednání při vyvlastňovacím řízení může okresní národní výbor na místě povolit, aby žadatel na vyvlastňovaném pozemku skládal potřebné stavebniny, stroje a nářadí a prováděl výkopy pro stavbu. Toto rozhodnutí třeba pojmouti do zápisu; není-li přítomna osoba, proti níž směřuje vyvlastnění, nebo její zástupce, jest ji o tom neprodleně zpraviti do vlastních rukou. Do tohoto rozhodnutí lze podat do 8 dnů rozklad - u okresního národního výboru, který o něm rozhodne s konečnou platností.

Rozhoduje-li nebo činí-li opatření podle tohoto zákona ústřední národní výbor hlavního města Prahy,

a) je povinen při pořizování upravovacího náčrtu opatřiti si předem posudek zemského národního výboru;

b) ministerstvu techniky přísluší rozhodovati a činiti opatření podle § 5, odst. 4;

c) o odvolání, pokud je přípustné, rozhoduje zemský národní výbor.

Právní jednání, listiny a úřední úkony, jichž je třeba při opatřování ploch, které jsou vlastníci povinni postoupiti podle § 7, jsou osvobozeny od poplatků a dávek.

Jednání nebo opomenutí, příčící se ustanovením §§ 1, 2 a 3 tohoto zákona nebo předpisům podle něho vydaným, trestají - pokud nejde o čin soudně trestný - okresní národní výbory pokutou do 100.000 Kčs nebo vězením (uzamčením) do 6 měsíců nebo oběma těmito tresty. Zároveň s pokutou se vyměří pro případ nedobytnosti náhradní trest vězení (uzamčení) podle míry zavinění do 6 měsíců.

(1) Za účinnosti tohoto zákona nelze použíti dosavadních předpisů, pokud jsou s ním v rozporu; rovněž nelze použíti nařízení předsedy nejvyššího úřadu pro zásobování ze dne 14. července 1942, č. 127 Sl. z., o omezení provádění staveb, pro stavební práce, jež jsou součástí úkolů stanovených dvouletým plánem.

(2) Ustanovení odstavce 1 se nevztahují na předpisy zákona ze dne 13. května 1936, č. 131 Sb., o obraně státu a zákona č 86/1946 Sb.

Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení a pozbude jí dnem 31. prosince 1948 s výjimkou ustanovení § 10, odst. 2, §§ 11, 13, 19, odst. 3 a § 22; provede jej ministr (techniky v dohodě se zúčastněnými ministry.

Technický výbor usnesl se vyzvati ministerstvo průmyslu, aby v rámci plánované výroby cihel a pálené krytiny pamatovalo na možnost přidělování těchto stavebnin pro provádění nezbytných udržovacích prací podle § 2, odst. 4, projednávaného zákona, zejména pro účely staveb na venkově.

Ministerstvu techniky se dále ukládá, aby směrnice podle §§ 2, 4, 15 a 18 tohoto zákona vypracovalo s největším urychlením a to nejpozději do 1. dubna 1947.

Ježto od vydání zákona ze dne 7. května 1946, č. 107 Sb., o úpravě stavební činnosti a přídělu stavebních hmot došlo ke značným změnám v obhospodařování vázaných stavebnin a k odchylkám od předpisů pro jejich příděl a to podle zákona o stavební obnově a tohoto zákona o některých opatřeních ve stavebnictví, jakož i ke změnám v příslušnosti jednotlivých úřadů, pověřených technicko-stavební agendou, jeví se dle soudu technického výboru naléhavá potřeba provésti přiměřenou novelosaci zákona č. 107/1946 Sb.

Proto se vláda žádá, aby co nejdříve ústavodárnému Národnímu shromáždění předložila návrh na změnu tohoto zákona, při čemž jest pamatovati na to, aby v zájmu sjednocení veřejné správy byla kompetence úřadů ve věci správy stavebních kontingentů a přidělování stavebních hmot upravena na Slovensku stejně jako v zemích českých.