Podepsaní navrhují: Ústavodárné Národní shromáždění republiky Československé rač se usnésti:

Ústavodárné Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:

(¹) Hospodářský život v republice určují a usměrňují celostátní hospodářské plány.

(²) K hospodářskému plánování náleží opatření ve věcech výroby, distribuce a spotřeby, a to nejen hmotných statků, ale i služeb (úkonů) včetně věcí dopravy, věcí finančních a vytváření hmotných organisačních předpokladů pro sociální a kulturní činnost.

Hospodářské plánování bude organisovati, říditi a prováděti:

a) Ústřední plánovací komise, jakožto poradní orgán vlády,

b) Československý úřad plánovací, jakožto orgán výkonný.

(¹) K zabezpečení účasti představitelů hospodářského života na celostátním hospodářském plánování zřizuje se Ústřední plánovací komise (v dalším jen ÚPK) jako poradní orgán vlády.

(²) Členy (náhradníky) jmenuje a odvolává vláda, a to z kruhů hospodářských odborníků všech politických stran, zástupců veřejné správy (po jednom zástupci z ústředních úřadů) na návrh příslušných ústředních úřadů, dále ze 2 zástupců Ústřední rady odborů a po jednom zástupci Ústřední rady družstev, Jednotného svazu čs. zemědělců a Národní banky, a to na návrh Československého úřadu plánovacího.

(³) K jednání o věcech státního hospodářství, jmění nebo dluhu budiž přizván s poradním hlasem též předseda Nejvyššího účetního kontrolního úřadu.

(⁴) Vláda jmenuje předsedu a dva náměstky, kteří zastupují předsedu v zaneprázdnění. Předseda Československého úřadu plánovacího je generálním sekretářem ÚPK.

(⁵) Podrobnosti o svolání, jednání a usnášení se, komise stanoví jednací řád, který schvaluje vláda.

ÚPK přísluší:

a) navrhovati základní směrnice pro celostátní plánování, po př. zaujímati stanovisko k příslušným návrhům Československého úřadu plánovacího,

b) zkoumati hospodářské programy a plány připravované Československým úřadem plánovacím,

c) zkoumati zprávy o splňování hospodářských programů a plánů,

d) dávati podněty k hospodářským opatřením zásadního rázu, po př. zaujímati k nim stanoviska,

e) dávati podněty ve věcech organisace výroby, distribuce a spotřeby, po případě zaujímati k nim stanovisko,

f) navrhovati základní směrnice a pracovní program celostátní statistické služby,

g) navrhovati základní směrnice ve věcech cen, práce a mezd,

h) zřizovati pracovní komise, jmenovat a odvolávat jejich členy, vydávat jejich jednací řád.

(¹) Pro výkon pracovní činnosti v jednotlivých hospodářských oborech zřizují se u ÚPK stálé nebo dočasné pracovní komise.

(²) Členy pracovních komisí jmenuje a odvolává Ústřední plánovací komise - sekretáři těchto komisí jsou příslušní odborní zaměstnanci Čs. úřadu plánovacího.

(¹) Výkonným orgánem vlády pro věci hospodářského plánování je Čs. úřad plánovací (dále jen ČÚP).

(²) ČÚP přísluší zejména:

a) sledovati soustavně vývoj hospodářských, sociálních a kulturních poměrů doma i za hranicemi a činiti příslušné rozbory,

b) vypracovávati hospodářsko-politické a jiné základní směrnice pro plánování,

c) sestavovati celostátní hospodářské plány (§ 1),

d) připravovati podklady pro opatření veřejné správy zásadního rázu,

e) sledovati a kontrolovati provádění plánu,

f) organisovati a říditi plánovací službu,

g) připravovati návrhy, směřující k utváření technických předpokladů pro výkon plánovací služby,

h) zpracovávati jednotlivé věci hospodářské, sociální nebo kulturní povahy, zejména věci cen, práce a mezd a podávati v takových věcech dobrozdání,

ch) pečovati o přípravu jednání ÚPK a pracovních komisí, (§§ 3 a 5) a konati příslušné administrativní práce,

i) vésti v evidenci provádění usnesení ÚPK, schválených vládou,

j) plniti všechny úkoly, které mu přikáže vláda, předsednictvo vlády, předseda vlády nebo ÚPK.

(¹) V čele ČÚP je předseda, který je současně generálním sekretářem ÚPK (§ 3, odst. 4). Zastupuje jej náměstek.

(²) Předsedu a jeho náměstka jmenuje a odvolává vláda. Je-li předsedou Čech, budiž jeho náměstkem Slovák a naopak. Je-li náměstkem Slovák, pak vykonává současně funkci předsedy Slovenského úřadu plánovacího (§ 11, odst. 2). Předseda a jeho náměstek podléhají přímo předsedovi vlády a na pozvání předsedy vlády zúčastňují se schůzí vlády s hlasem poradním, pokud jedná o předmětech, které spadají do oboru působnosti ČÚP.

(¹) Předseda organisuje a řídí práce ČÚP a zastupuje jej navenek.

(²) Práce ČÚP vykonává potřebný počet zaměstnanců. Předsedovi ČÚP přísluší propůjčovati služební místa u ČÚP, jejichž propůjčení není vyhrazeno presidentu republiky nebo vládě, jakož i ustanovovati čekatele. Vedle stálých zaměstnanců mohou býti přijímáni vnější pracovníci pro zvláštní úkoly.

(³) Ústřední úřady nebo jiné státní nebo veřejné úřady a orgány přidělí, požádá-li o to předseda ČÚP, k výkonu služby u ČÚP státní nebo jiné veřejné zaměstnance, kteří jsou svým odborným vzděláním, průpravou a jinými vlastnostmi zvláště způsobilí pro plánovací službu. Přidělení se uskuteční na přechodnou dobu, nejvýše roky, může však býti znovu obnoveno. U přidělených zaměstnanců zůstává osobním úřadem jejich poslední úřad z doby před přidělením. Přidělení zaměstnanci nesmějí výkonem služby u ČÚP utrpěti újmy na svých osobních a platových poměrech. Předseda ČÚP je oprávněn navrhnouti osobnímu úřadu, aby přidělení zaměstnanci byli povýšeni, i když takovým povýšením bude překročen systemisovaný stav jejich osobního úřadu. Ústřední úřad, z jehož oboru byli zaměstnanci ČÚP přiděleni, podá v dohodě s ministerstvem vnitra a financí z příčiny přidělení nebo navrženého povýšení tohoto zaměstnance, jsou-li pro to naléhavé služební důvody, návrh na doplnění systemisace a potřebné služební místo. ČÚP nahradí úřadu nebo orgánu, od něhož byli zaměstnanci přiděleni, veškeré služební příjmy, které jim tento úřad nebo orgán bude vypláceti po dobu jejich přidělení.

(⁴) Stálí a přidělení zaměstnanci, jakož i vnější pracovníci, jsou povinni, jak po dobu trvání pracovního poměru, tak po jeho skončení, zachovati mlčenlivost o věcech, o nichž se dozvěděli při své činnosti. Vnější pracovníci požívají při výkonu svých služebních povinností rovněž ochrany veřejných orgánů.

(⁵) Předseda ČÚP může v dohodě s ministerstvem financí přiznati zaměstnancům, kteří konají s úspěchem službu u ČÚP, měsíční odměny do výše poloviny hrubého platu.

(¹) ČÚP bude své úkoly prováděti za účasti plánovacích složek z ústředních úřadů.

(²) Ústřední úřady jsou povinny napomáhati ÚPK a ČÚP při plnění jejich úkolů, jakož i činiti všechna opatření, potřebná k řádnému výkonu plánovací služby v oboru své působnosti.

(¹) Věci cen, mezd a práce musí býti upravovány ve shodě s hospodářským plánem. Ministerstvo sociální péče a Nejvyšší úřad cenový jsou povinny se dohodnouti o zásadách příslušných úprav s ČÚP stejně jako i se státními ústředními úřady.

(²) Státní služba statistická bude uspořádána především s hlediska potřeb plánovací služby. Státní úřad statistický je povinen vyhověti požadavkům ČÚP ve směru zjišťování podkladů pro plánovací službu.

(¹) Orgánem plánovací služby pro Slovensko je slovenský Úřad plánovací (v dalším jen SÚP) se sídlem v Bratislavě. Tento úřad je na roveň postaven pověřenectvům.

(²) V čele SÚP je předseda. Tuto funkci vykonává náměstek ČÚP slovenské národnosti. Předsedu zastupuje jeho náměstek, jehož jmenuje a odvolává předsednictvo Slovenské národní rady, po předcházejícím schválení vládou.

(³) Předseda a jeho náměstek se účastní schůzí Sboru pověřenců s hlasem poradním, pokud jedná o předmětech, které spadají do oboru působnosti Slovenského plánovacího úřadu. Ustanovení § 8 platí obdobně pro SÚP s tím, že na místo ministerstva financí nastupuje pověřenectvo pro finance.

Plánovací služby se účastní národní výbory, hospodářské a kulturní útvary a jiné vrcholné nebo místní organismy, jakož i činitelé výroby, distribuce a spotřeby. Vláda může nařízením pověřiti hospodářské útvary nebo jiné vrcholné neb místní organisace a instituce, aby pro účely oblastního plánování prováděly určité úkoly nebo může pro ten účel zříditi zvláštní orgány. Jestliže některé orgány nebo činitelé neplní úkoly pro plánovací službu, které pro ně vyplývají z ustanovení tohoto zákona nebo předpisů podle něho vydaných, může ČÚP po předcházející výstraze a bez újmy ustanovení § 19 ustanoviti důvěrníka, jenž bude obstarávati tyto úkoly na náklad příslušného orgánu nebo činitele.

Hospodářské plány podléhají schválení vlády.

Pokud povinnost k plnění potřebnému k uskutečnění hospodářského plánu nevyplývá z platných předpisů, anebo ji nelze zajistiti předpisy, vydanými na základě zákona, stanoví se závaznost hospodářských plánů zákonem.

(¹) Veřejné úřady, ústavy, podniky, orgány, svazky územní a zájmové samosprávy, jakož i hospodářské a kulturní organisace i útvary vyhoví dožádání ČÚP o věcech jeho působnosti. ČÚP vyhoví navzájem dožádání ústředních úřadů stran svých prací.

(²) Ústřední úřady budou upravovati věci spadající do hospodářského plánování (§ 1, odst. 2) ve shodě s hospodářským plánem a zpraví ČÚP o věcech, opatřeních zásadního rázu, které se dotýkají předmětů plánování (§ 1) tak včas, aby k nim mohl zaujmout stanovisko.

(³) Úřady a vrcholné hospodářské organisace zasílají ČÚP svůj program zákonodárných prací a všeobecných konkrétních opatření rázu zásadního. Pochybnosti, zda některá věc má býti posuzována podle tohoto ustanovení, rozhoduje předsednictvo vlády.

(¹) Každý je povinen podávati správně, pravdivě a včas všechny údaje, zprávy a návrhy, jež od něho bude požadovati ČÚP pro potřebu své služby buď přímo nebo nepřímo jinými úřady neb orgány.

(²) Kontrolní orgány plánovací služby, které k tomu ustanoví ČÚP, jsou oprávněny vyžadovati při výkonu služby součinnost orgánů veřejné správy, zahrnujíc v to svazky územní a zájmové samosprávy a hospodářské organisace. Kontrolním orgánům musí býti při výkonu služby dovolen přístup do obchodních a provozních místností i sklepů a dány k nahlédnutí záznamy, spisy a jiné pomůcky, potřebné pro šetření a revisi. Kontrolní orgány musí zachovávati ve věcech o nichž se dozvědí při výkonu revisní služby obchodní tajemství.

V místnostech a na pozemcích, určených k provozu drah, pošt, k provozu leteckému a plavebnímu, jsou tyto orgány povinny v zájmu zajištění nerušené dopravy, nerušeného provozu a osobní bezpečnosti dbáti pokynů železničních, poštovních a plavebních orgánů.

(³) Kontrolní orgány plánovací služby požívají při výkonu služby stejné ochrany jako orgány veřejné.

(¹) Působnost Nejvyššího účetního kontrolního úřadu, zřízeného podle zákona ze dne 20. března 1919, č. 175 Sb., zůstává nedotčena.

(²) ČÚP je povinen oznámiti NÚKÚ na jeho požádání výsledky svých šetření a revisí v hospodářských útvarech a organisacích, které jsou podrobeny kontrole NÚKÚ, projedná ČÚP předem s tímto úřadem.

(¹) Generální sekretariát Hospodářské rady a Státní úřad plánovací, zřízený dekretem presidenta republiky ze dne 25. srpna 1945, č. 63 Sb., o Hospodářské radě se slučují v Československý úřad plánovací (§ 6, odst. 1).

(²) Státní plánovací a statistický úřad v Bratislavě, zřízený nařízením Slovenské národní rady ze dne 26. května 1945, č. 48 Sb. n. SNR, se přetvořuje v Slovenský úřad plánovací (§ 11), až do nové zákonné úpravy státní statistické služby.

(¹) Toho, kdo se proviní proti ustanovení tohoto zákona nebo předpisů podle něho vydaných, zejména kdo nezašle vyžadovanou zprávu včas, učiní nesprávné údaje nebo zatají skutečnosti důležité pro plánovací službu, potrestá:

a) v případech menší závažnosti ČÚP nebo SÚP pořádkovou pokutou do Kčs 10.000.-,

b) v jiných případech okresní národní výbor na návrh úřadů uvedených za písmenou a) peněžitým trestem do Kčs 1,000.000.-.

(²) Pořádkovou pokutu musí předcházeti výzva k plnění s uvedením lhůty, v níž povinnost má býti splněna, jakož i pohrůžky, že bude uložena pořádková pokuta v určité výši, když nebude povinnost včas splněna. Ve výměru, kterým se uloží pořádková pokuta buď stručně uvedena skutková podstata provinění. Proti výměru může býti u úřadu, jenž uložil pokutu, podáno do 15 dnů odvolání, o němž rozhoduje jako odvolací Zemský národní výbor s konečnou platností. Odvolání nemá odkládacího účinku. Výměr o pořádkové pokutě je ihned vykonatelný politickou exekucí.

(³) Při opětování provinění nebo za přitěžujících okolností může okresní národní výbor potrestati vedle pokuty také vězením do 6 měsíců. Je-li peněžitý trest nedobytný, přemění se bez újmy ustanovení věty první v náhradní trest na svobodě podle míry zavinění, nejvíce však v trest na svobodě do 6 měsíců.

(¹) Podrobnosti tohoto zákona stanoví vláda nařízením.

(²) Vláda upraví zejména hlavní zásady organisace, způsobu a činnosti dalších orgánů plánovací služby (§ 12), jakož i jejich vztahy k ČÚP.

(³) ČÚP může vyhláškou uveřejněnou v Úředním listě republiky Československé stanoviti, v jakém rozsahu a jakým způsobem mají býti podávány údaje a zprávy podle ustanovení § 16.

(¹) Dnem účinnosti tohoto zákona pozbývají platnosti, pokud tento zákon nestanoví nic jiného nebo se z něho jinak nepodává, všechna v jiných předpisech obsažená ustanovení o předmětech, které jsou upraveny v tomto zákoně.

(²) Zejména se zrušují: dekret presidenta republiky ze dne 25. srpna 1945, č. 144 Sb., o složení, organisaci a činnosti Generálního sekretariátu Hospodářské rady a vládní nařízení ze dne 23. listopadu 1945, č. 145 Sb., o složení, organisaci a působnosti Státního úřadu plánovacího.

Zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení a provedou jej všichni členové vlády.

Československý stát po svém politickém osvobození přistupuje k obnově a výstavbě po stránce hospodářské, sociální a kulturní. Cesta k dosažení těchto cílů je nezbytně určována světovým vývojem. Již dějiny hospodářského a sociálního vývoje minulého půlstoletí podaly nám nezvratný důkaz, že liberalistická soustava nemůže zaručiti hospodářský a sociální vývoj bez náhlých poruch a otřesů, a že nemůže zajistiti harmonickou funkci výroby, distribuce a spotřeby. Důkazem toho jsou hospodářské krise, které se dostavovaly v určitých obdobích a zachvacovaly téměř celý hospodářský život. Z těchto otřesů rodí se nový politický a sociální řád. Tomuto novému řádu sociálnímu a politickému odpovídá v oblasti hospodářské soustava založená na zásadách plánování, která si vytkla za úkol odstraňovati dosavadní liberalistické vady.

Moderní stát, aby mohl úspěšně splniti povinnosti na něj vložené, musí mít bezpodmínečně kontrolu a rozhodující slovo při řešení úkolů, které doposud byly ponechány volně ve sféře soukromého podnikání. Plánovité hospodářství předpokládá samozřejmě celostátní hospodářský plán, který musí nutně obsáhnout celý život ve státě, podchytit všechny jeho složky a podříditi je společné jednotné vůli, t. j. vytváření předpokladů pro hospodářský, sociální a kulturní rozkvět státu a zvýšení životní úrovně všeho pracujícího lidu.

President republiky dr. Edvard Beneš ve svém čtvrtém poselství z Londýna dne 3. února 1944 naznačil cestu k hospodářské soustavě obnoveného státu, když prohlásil: "Náš stát také hospodářsky a sociálně provede řadu změn a přijme pro svou politiku a pro své hospodářství systém plánování." Tak se naše republika zařadila mezi státy, které řídí nebo hodlají řídit své hospodářství plánovitě. V období mezi oběma světovými válkami pouze Sovětský svaz zavedl hospodářství důsledně řízené plánem. Za poslední války byl v některých zemích, zejména v západních, systém řízeného hospodářství tak přetvořen a prohlouben, že se dokonce u těchto států může mluvit o plánovitém hospodářství, přesto, že systém jejich řízeného hospodářství je více méně přizpůsobován zásadě soukromé podnikatelské iniciativy. Ze států slovanských, kromě Sovětského svazu, přešlo Polsko a Jugoslavie od hospodářství řízeného k soustavě hospodářství plánovitému.

V našem státě je plánování budováno na zkušenostech druhých států, především ovšem na zkušenostech země klasické plánovací praxe - Sovětského svazu. Při tom nutno ale konstatovati, že systém našeho plánování není závislý na systému sovětském. Nemůžeme vše napodobovat a přenášet do svého hospodářství, a to proto, že máme svou vlastní dlouholetou tradici hospodářskou a že naše hospodářství se vyvíjelo odlišným způsobem a že celá jeho struktura má své zvláštnosti. Uvědomujeme si, že SSSR je zemí neomezených hospodářských možností s nevyčerpatelným reservoirem surovinovým a lidským a proto mohlo tam být plánováno velkoryse a přímočaře bez hospodářské závislosti na cizích státech. Naše závislost hospodářská na cizině je daleko větší. SSSR šel do plánování s výrobou a distribucí podstatně znárodněnou. Proto byly poměry v převážné části národního hospodářství v podstatě přehledné a ukázněné. U nás znárodnění a demokratisace hospodářství nebyla uskutečněna v tom rozsahu jako v SSSR. Znárodnělý sektor SSSR byl do určité míry způsobilý finančně udržovat provádění plánu, protože majetková podstata byla převzata státem bez břemen. Naproti tomu u nás při znárodnění byla převzata určitá břemena. Určitou výhodu pro naše plánování jest spatřovat v tom, že naše státní území je menší a přehlednější a že není u nás taková různost přírodních podmínek jako je tomu v SSSR.

Stejně jako jdeme po své vlastní cestě v oblasti obecné politiky, tak půjdeme vlastní cestou v politice hospodářské a tudíž i v plánování a vyhledáme také způsoby, které by odpovídaly naší národní povaze a skladbě našeho hospodářství.

Celostátní hospodářské plánování potřebuje k úspěšnému rozvinutí zákonný podklad, t. j. vhodný zákon o plánování a o organisaci plánovací služby. Tento zákon musí uskutečnit plynulý přechod dvou tak odlišných hospodářských, sociálních a kulturních směrů a musí postavit pevné základy, na kterých by se dalo bezpečně budovat. Proto musí být dokonalé organisaci plánovací služby věnována pozornost, přiměřená významu, který přikládáme jejímu dobrému fungování pro hospodářskou, sociální a kulturní výstavbu našeho státu.

Základní věci plánovací služby u nás upravil dekret presidenta republiky ze dne 25. srpna 1945, č. 63 Sb., o Hospodářské radě, jakož i dvě vládní nařízení ze dne 23. listopadu 1945, č. 144 a 145 Sb., o složení, organisaci a způsobu činnosti Generálního sekretariátu Hospodářské rady a o složení, organisaci a působnosti Státního úřadu plánovacího.