Hospodářská rada byla zřízena pro přípravu a koordinaci opatření a rozhodnutí vlády v hospodářských věcech a bylo jí vyhraženo dále vypracování hospodářského plánu ve všech oborech hospodářského života a navrhování konkrétních opatření a úkolů za účelem provedení hospodářského plánu. Hospodářská rada je poradním orgánem vlády a vykonává svoji působnost prostřednictvím Generálního sekretariátu Hospodářské rady. Technickou složku plánovacích úkolů Hospodářské rady obstarává, jako její orgán, Státní úřad plánovací. Ten má vypracovávat na podkladě soustavného studia stavu a vývoje v hospodářství návrh hospodářského plánu a technické předpoklady pro opatření veřejné správy zásadního rázu, která mají ovlivniti hospodářský život. Jako dalších technických orgánů používá Hospodářská rada také Státního statistického a Nejvyššího úřadu cenového. Zdá se, že vůdčí myšlenkou stávající plánovací služby byla myšlenka soustředění přípravy nejvyšších plánovacích zásahů ve věcech hospodářských v jediné plánovací instituci. Bohužel nebyla tato myšlenka důsledně uplatňována a tak stávající organisace plánovací služby má dva hlavní nedostatky: Za prvé zavádí dvoukolejnost v přípravě hospodářských plánů a za druhé rozštěpuje přípravu plánu a kontrolu jeho provádění do dvou různých orgánů.

Je nesporné, že vlastní sestavování plánu patří do působnosti Státního úřadu plánovacího (§ 2, odst. 1 vl. nař. č. 145/45 Sb.). Současně bylo ale uloženo Generálnímu sekretariátu Hospodářské rady konati šetření související s přípravou hospodářského plánu (§ 5, odst. 5 dekretu č. 63/1945 Sb.). I když ustanovení dekretu naznačují podpůrný ráz tohoto šetření, je nicméně se domnívati, že dvoukolejnost při přípravě plánu je dána přímo ze zákona. Je nutno doznati, že během příprav dvouletého hospodářského plánu vytvořila praxe určitý modus vivendi, neboť oba orgány, jak Generální sekretariát Hospodářské rady, tak i Státní úřad plánovací byly zapojeny do prací společně novým pojítkem, a to Ústřední plánovací komisí. O rozdělení konkrétních úkolů mezi oba orgány rozhodovaly okolnosti konkrétního případu.

K tomuto prvnímu nedostatku přistoupila dále ta okolnost, že Hospodářská rada se ukázala být orgánem nedosti života schopným. Je známo, že se sešla jenom několikráte a že tento sbor svým složením není vlastně ani komitétem hospodářských ministrů ve vlastním slova smyslu, ani sborem neresortních odborníků. Postavení Hospodářské rady jasně ukázala ještě ta okolnost, že ač podle dekretu přísluší tomuto sboru nejvyšší úkoly plánovací, nebyl jemu předložen k projednání návrh zákona o dvouletém hospodářském plánu č. 192/1946 Sb. I tyto okolnosti ukazují, že výtky dnešního nedostatku plánovací služby jsou opodstatněné.

Vláda ve své schůzi dne 16. července 1946 se usnesla na některých přípravných opatřeních v provádění budovatelského programu. Tímto usnesením byla platná organisace plánovací služby rozmnožena tím, že v rámci pravomoci Hospodářské rady byla zřízena třináctičlenná zvláštní komise odborníků zvaná Ústřední plánovací komise. Členy plánovací komise jsou národohospodářští odborníci všech stran Národní fronty. I když toto opatření komplikovalo přílišnou členitost vrcholné organisace plánovací služby, možno je pokládati do určité míry za opatření vhodné, poněvadž se tím uskutečnila myšlenka zapojení politického elementu do plánování.

Práce na dvouletém hospodářském plánu ukázaly prakticky důsledky nedostatků dnešní organisace plánovací služby, protože pracovně účelná dělba úkolů mezi Generální sekretariát Hospodářské rady a SÚP byla v praxi neproveditelná a stávalo se, že úřady nebo jiné orgány se obracely buď na ten nebo na onen orgán podle toho, kde se domnívaly, že v určité věci snadněji uplatní svá stanoviska.

Druhým hlavním nedostatkem dosavadní úpravy, jak shora bylo podotknuto, je, že kontrola provádění hospodářského plánu byla oddělena od přípravy plánu. Je jisté, že jen ten, kdo plán sestavil, může jej nejlépe kontrolovat a to proto, protože je zasvěcen do vnitřního ústrojí plánu. Správnost této zásady nám ukázaly zkušenosti, získané v jiných zemích. Při tom nelze zamlčeti skutečnost, že při kontrole plánu se vyskytují cenné podněty pro sestavování dalších plánů a že není na prospěch věci, kdyby zkušenosti získané kontrolou byly hromaděny u orgánu, který by je nemohl využít prostě proto, že není pro sestavení plánu kompetentním.

Dosavadní normativní úpravě plánovací služby nutno ještě vytknouti, že nepamatovala ani rámcovým ustanovením na organisaci nižších orgánů a složek plánovací služby a že nevyřešila poměry plánovací služby na Slovensku, kde byl zřízen Státní plánovací a statistický úřad v Bratislavě, nařízením Slovenské národní rady ze dne 26. května 1945, č. 48/1945 Sb. n. SNR. Stejně nepamatovala právní úprava na stanovení o všeobecné závaznosti schválených hospodářských plánů.

Při projednávání finančního zákona na rok 1947 byla přijata v ústavodárném Národním shromáždění resoluce, požadující provedení reorganisace vrcholné plánovací služby.

Osnova zákona o celostátním hospodářském plánování je vybudována na těchto zásadách:

1. ústřední plánovací služba se důsledně soustřeďuje na vlastní službu plánovací a nezatěžuje se výkonem žádné funkce administrativní ani nezasahuje do působnosti jiných orgánů veřejné správy;

2. ústřední plánovací služba opírá se o širokou iniciativu všech orgánů veřejné správy, svazků územní a zájmové samosprávy, podniků znárodněných i soukromých a všech vrstev pracujícího lidu;

3. práce ústřední plánovací služby, a to jak příprava plánu, tak i jeho kontrola se soustřeďuje v rukou jednotného výkonného orgánu plánovací služby;

4. zřizuje se poradní sbor vlády, Ústřední plánovací komise, do něhož se přibírají i neresortní odborníci a vyhrazuje se mu přezkoumávání výsledků prací plánovací služby před tím, než jsou projednávány ve vládě;

5. osnova má platnost celostátní a navazuje na stávající organisaci plánovací služby na Slovensku.

B. Část zvláštní.

K § 1, odst. 1 a 2:

Vymezuje se podstata celostátního hospodářského plánování a také pojem hospodářských věcí. Při tom se předpokládá, že základní ustanovení o podstatě a účelu hospodářského plánování, širší formou než je tomu v tomto paragrafu, pro svůj význam pro rozvoj státu a zvýšení životní úrovně všeho pracujícího lidu, se zařadí do příští naší ústavy, podobně jako je tomu v sovětské ústavě, ovšem s přihlédnutím k našim zvláštním poměrům.

K § 2:

Zřizuje se vrcholný jednotný plánovací orgán, Československý úřad plánovací, zkráceně ČÚP, jako orgán výkonný. Tento úřad vzniká sloučením Generálního sekretariátu Hospodářské rady a Státního úřadu plánovacího.

Zařízením, které se při pracích na dvouletém hospodářském plánu osvědčilo, je Ústřední plánovací komise. Osnova ponechává tuto komisi jako poradní orgán vlády, namísto Hospodářské rady, která se zrušuje.

K § 3, odst. 1 až 5:

V Ústřední plánovací komisi (zkráceně ÚPK) mají býti výsledky prací výkonné služby plánovací podrobeny kontrole zástupců veřejné správy (ústředních úřadů) a zástupců zájmových organisací. Do komise se dále přibírají lidé z hospodářské praxe, a to jako političtí zástupci všech stran Národní fronty. Jejich účastí na předběžném přezkoumávání hospodářských otázek čelí se jednak zbyrokratisování plánovací služby, jednak se správně uskutečňuje zásada úzké spolupráce elementů úřednického a laického. Další význam této spolupráce záleží v tom, že do přípravní plánovací služby se zapojuje činitel politický, čímž se dává výraz tomu, že plánování je činností výrazně politickou. Jinak se vlastně tím uzákoňuje nynější stav, který se osvědčil.

Pokládá se za vhodné, recipovati ustanovení § 3, odst. 3, dekretu č. 63/1945 Sb., věta první a zajistiti tak účast předsedy Nejvyššího účetního kontrolního úřadu při jednání o věcech státního hospodářství jmění nebo dluhu.

K § 4:

ÚPK bude soustřeďovat vrcholné úkoly přípravy hospodářských plánů a navrhovati opatření zásadního rázu v hospodářských věcech. Současně je třeba, aby dohlížela na výkonný orgán plánovací služby ČÚP a usměrňovala jeho práce. Je účelné, aby do kompetence této komise náleželo též jmenování členů pracovních komisí (§ 5) a proto v tom směru se navazuje na zásadu a myšlenku § 6, odst. 2 dekretu č. 63/45 Sb.

K § 5:

Pokud jde o pracovní komise uzákoňuje se dnešní faktický stav, který se v určitých směrech vcelku osvědčil. I nadále budou se v těchto komisích soustřeďovati odborníci ze všech míst, přicházejících v úvahu pro problémy, pro něž budou komise příslušné.

K § 6, odst. 1 a 2:

Uskutečňuje se myšlenka soustředění výkonné plánovací služby v jednom ústředním orgánu pro celé státní území. Tento výkonný orgán bude připravovat návrhy hospodářské výstavby podle základních směrnic určených vládou a Ústřední plánovací komisí. Samozřejmě nepřebírá na sebe úkoly vlastního provedení plánu, není to ani posláním plánovací služby. Nebude proto si osvojovat jinou působnost než tu, jíž je třeba k přípravě plánů a k sledování jejich průběhu. Při výpočtu činnosti ČÚP byla účelně recipována některá ustanovení § 5, odst. 1 a 2 dekretu č. 63/45 Sb. a § 2, odst. 1 vl. nař. č. 145/1945 Sb.

K § 7, odst. 1 a 2:

Nejde o ustanovení nové, nýbrž o vhodnou recepci ustanovení § 6, odst. 1 dekretu č. 63/1946 Sb. a § 1, odst. 1 a 2 vl. nař. č. 145/45 Sb. Přihlédnuto bylo při tom k té okolnosti, že dosavadní Státní plánovací a statistický úřad v Bratislavě se včleňuje do celostátní plánovací služby a že bude orgánem ČÚP pro Slovensko (§ 11).

K § 8, odst. 1 až 5:

Ustanovení nejsou novotou, nýbrž recepcí ustanovení § 1, odst. 2 a § 3 vl. nař. č. 145/1945 Sb. Ustanovení odstavce 3 mají zajistiti po dobu zákazu přijímání nových pracovních sil do veřejné správy možnost přidělení nebo převedení odborných zaměstnanců z jiných oborů veřejné správy. Další předpis je rozšířením dosud platného ustanovení § 10 vl. nař. č. 45/1945 Sb. i na plánovací službu, a to v zájmu udržení stálého kádru schopných a dobře zapracovaných zaměstnanců pokud by tyto byly přiděleny z jiných oborů veřejné správy.

K § 9, odst. 1 až 5:

Jedná se o základní ustanovení o součinnosti ústředních úřadů a náležité podchycení jejich iniciativy. Řídící funkce ústřední plánovací služby spočívá v koordinaci příprav hospodářských plánů v jednotlivých článcích hospodářské organisace a v kritickém rozboru předložených návrhů s hlediska potřeb celostátního hospodářského života. Cesty, jimiž plánovací proces probíhá, navazují na daný stav organisace veřejné správy. Řídící funkce nedovoluje zasahovati do působnosti jiných orgánů veřejné správy, naopak musí se opírati o nejširší zdroje iniciativy orgánů veřejné správy a respektuje proto plně plánovací složky ústředních úřadů.

K § 10, odst. 1 a 2:

Na rozdíl od § 8, odst. 2 dekretu č. 63/45 Sb. nestanoví osnova, že by Státní úřad statistický a Nejvyšší úřad cenový byl pomocným orgánem plánovací služby. Význam cenové, mzdové a pracovní politiky, jako určitých složek plánovací služby je vyjádřen tím, že vyslovuje nutnost souhlasně jejich úpravy a provádění s hospodářským plánem. Vzhledem k tomu, že statistická služba sjednává nezbytné podklady pro službu plánovací, stanoví se všeobecná zásada, že služba statistická bude upravena s hlediska plánovací služby a zajišťuje se spolupráce se Státním úřadem statistickým.

K § 11, odst. 1 až 3:

Dosavadní právní úprava nevyřešila otázku poměru Státního plánovacího úřadu ke Státnímu plánovacímu a statistickému úřadu v Bratislavě. Osnova vyřešila tuto otázku tím, že včleňuje Státní plánovací a statistický úřad v Bratislavě do celostátní plánovací služby a přetvořuje jej ve Slovenský úřad plánovací, který se pak stává orgánem ČÚP pro Slovensko. Předsedu, jenž je současně náměstkem předsedy ČÚP jmenuje a odvolává vláda, kdežto náměstka předsedy SÚP jmenuje předsednictvo Slovenské národní rady. Osnova ponechává Slovenskému úřadu plánovacímu působnost v oboru statistické služby, ovšem jen po tu dobu, než dojde k nové celostátní úpravě státní služby statistické (§ 18, odst. 2 osnovy).

K § 12:

Osnova navazuje na dnešní stav zájmové, hospodářské a kulturní organisace a obsahuje základní ustanovení o součinnosti jiných orgánů a služeb plánovací služby. Vyhovuje se tím požadavkům decentralisace nižších článků plánovacího procesu. Tím se odstraňuje dosavadní mezera v organisaci plánovací služby, poněvadž dosavadní právní úprava dekretu neměla ani rámcových ustanovení o organisaci nižších orgánů a složek plánovací služby.

Účelně je též vyřešena otázka náhradních výkonů pro případ, že některé nižší složky plánovací služby neplní své povinnosti.

K §§ 13 a 14:

Dekret č. 63/1945 Sb. nevyřešil uspokojivě problém závaznosti schválených hospodářských plánů. § 9 stanovil toliko, že celkový program úkolu je po schválení vládou pro příslušné úřady a hospodářské organisace závazný. Toto řešení jest zřejmě neuspokojivé. Na základě zkušeností získaných při projednávání zákona o dvouletém hospodářském plánu pojata byla do osnovy základní ustanovení o stanovení závaznosti hospodářských plánů.

K § 15, odst. 1 až 3:

Převzata byla základní ustanovení § 9 dekretu č. 63/45 Sb. pokud se osvědčila. Pro správný výkon plánovací služby a úspěšné provádění hospodářského plánu se ukázalo nutným, aby do osnovy byla pojata základní ustanovení o spolupráci s ústředními úřady. Těmto uložena současně povinnost upravovat věci patřící do jejich kompetence jen v souhlase s hospodářským plánem. Za tím účelem uložena také povinnost nejen úřadům, ale vrcholným hospodářským organisacím, předkládati programy zákonodárných prací ČÚP za účelem uvedení v soulad hospodářským plánem.

K § 16, odst. 1 až 3:

Nejde o nová ustanovení, nýbrž o recepci ustanovení § 10, odst. 1 až 3 dekretu č. 63/1945 Sb.

K § 17, odst. 1 až 2:

Ukázalo se účelným recipovati ustanovení § 11, odst. 1 a 2 dekretu č. 63/1945 Sb.

K § 18, odst. 2:

Předpokládá se, že až do nové zákonné úpravy celostátní plánovací služby bude Slovenský úřad plánovací vykonávati nadále působnost v oboru statistiky.

K § 19, odst. 1 až 3:

Význam, jaký má splňování povinností touto osnovou uložených jednotlivým subjektům pro dobrou funkci ústřední plánovací služby vyžaduje, aby ti, kteří svým jednáním splnění povinností maří, byli potrestáni. Proto pojata byla do osnovy ustanovení o trestních sankcích. Pro trestní právní řízení platí předpisy vládního nařízení ze dne 13. ledna 1938, č. 8 Sb. o řízení ve věcech správních.

K § 20, odst. 3:

Použito bylo přiměřeně ustanovení § 5, dekretu č. 63/1945 Sb.

Provedení tohoto zákona nevyžádá si zvýšených finančních nákladů.

Po stránce formální budiž návrh přikázán příslušným výborům sněmovním.

V Praze dne 27. března 1947.

Dr. Vojtěch Erban,

dr. Bělehrádek, dr. Bláha, Smejkal, dr. Bernard, inž. Jankovcová, dr. Jelínek, E. Erban, Hatina, Holub, Frlička, J. Novotný, Sluka, Skaunic, Sedlák, Pavlán, Kubát, Jungwirthová, Kaplan, Görner, dr. John, dr. Veverka, Hladký, Beneš, Kovář, Vilím, A. Gottwald, Bezděk, Doležel, Skokánek.




Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP