Hospodářská rada byla zřízena
pro přípravu a koordinaci opatření
a rozhodnutí vlády v hospodářských
věcech a bylo jí vyhraženo dále vypracování
hospodářského plánu ve všech
oborech hospodářského života a navrhování
konkrétních opatření a úkolů
za účelem provedení hospodářského
plánu. Hospodářská rada je poradním
orgánem vlády a vykonává svoji působnost
prostřednictvím Generálního sekretariátu
Hospodářské rady. Technickou složku
plánovacích úkolů Hospodářské
rady obstarává, jako její orgán, Státní
úřad plánovací. Ten má vypracovávat
na podkladě soustavného studia stavu a vývoje
v hospodářství návrh hospodářského
plánu a technické předpoklady pro opatření
veřejné správy zásadního rázu,
která mají ovlivniti hospodářský
život. Jako dalších technických orgánů
používá Hospodářská rada
také Státního statistického a Nejvyššího
úřadu cenového. Zdá se, že vůdčí
myšlenkou stávající plánovací
služby byla myšlenka soustředění
přípravy nejvyšších plánovacích
zásahů ve věcech hospodářských
v jediné plánovací instituci. Bohužel
nebyla tato myšlenka důsledně uplatňována
a tak stávající organisace plánovací
služby má dva hlavní nedostatky: Za prvé
zavádí dvoukolejnost v přípravě
hospodářských plánů a za druhé
rozštěpuje přípravu plánu a kontrolu
jeho provádění do dvou různých
orgánů.
Je nesporné, že vlastní sestavování
plánu patří do působnosti Státního
úřadu plánovacího (§ 2, odst.
1 vl. nař. č. 145/45 Sb.). Současně
bylo ale uloženo Generálnímu sekretariátu
Hospodářské rady konati šetření
související s přípravou hospodářského
plánu (§ 5, odst. 5 dekretu č. 63/1945 Sb.).
I když ustanovení dekretu naznačují
podpůrný ráz tohoto šetření,
je nicméně se domnívati, že dvoukolejnost
při přípravě plánu je dána
přímo ze zákona. Je nutno doznati, že
během příprav dvouletého hospodářského
plánu vytvořila praxe určitý modus
vivendi, neboť oba orgány, jak Generální
sekretariát Hospodářské rady, tak
i Státní úřad plánovací
byly zapojeny do prací společně novým
pojítkem, a to Ústřední plánovací
komisí. O rozdělení konkrétních
úkolů mezi oba orgány rozhodovaly okolnosti
konkrétního případu.
K tomuto prvnímu nedostatku přistoupila dále
ta okolnost, že Hospodářská rada se
ukázala být orgánem nedosti života schopným.
Je známo, že se sešla jenom několikráte
a že tento sbor svým složením není
vlastně ani komitétem hospodářských
ministrů ve vlastním slova smyslu, ani sborem neresortních
odborníků. Postavení Hospodářské
rady jasně ukázala ještě ta okolnost,
že ač podle dekretu přísluší
tomuto sboru nejvyšší úkoly plánovací,
nebyl jemu předložen k projednání návrh
zákona o dvouletém hospodářském
plánu č. 192/1946 Sb. I tyto okolnosti ukazují,
že výtky dnešního nedostatku plánovací
služby jsou opodstatněné.
Vláda ve své schůzi dne 16. července
1946 se usnesla na některých přípravných
opatřeních v provádění budovatelského
programu. Tímto usnesením byla platná organisace
plánovací služby rozmnožena tím,
že v rámci pravomoci Hospodářské
rady byla zřízena třináctičlenná
zvláštní komise odborníků zvaná
Ústřední plánovací komise.
Členy plánovací komise jsou národohospodářští
odborníci všech stran Národní fronty.
I když toto opatření komplikovalo přílišnou
členitost vrcholné organisace plánovací
služby, možno je pokládati do určité
míry za opatření vhodné, poněvadž
se tím uskutečnila myšlenka zapojení
politického elementu do plánování.
Práce na dvouletém hospodářském
plánu ukázaly prakticky důsledky nedostatků
dnešní organisace plánovací služby,
protože pracovně účelná dělba
úkolů mezi Generální sekretariát
Hospodářské rady a SÚP byla v praxi
neproveditelná a stávalo se, že úřady
nebo jiné orgány se obracely buď na ten nebo
na onen orgán podle toho, kde se domnívaly, že
v určité věci snadněji uplatní
svá stanoviska.
Druhým hlavním nedostatkem dosavadní úpravy,
jak shora bylo podotknuto, je, že kontrola provádění
hospodářského plánu byla oddělena
od přípravy plánu. Je jisté, že
jen ten, kdo plán sestavil, může jej nejlépe
kontrolovat a to proto, protože je zasvěcen do vnitřního
ústrojí plánu. Správnost této
zásady nám ukázaly zkušenosti, získané
v jiných zemích. Při tom nelze zamlčeti
skutečnost, že při kontrole plánu se
vyskytují cenné podněty pro sestavování
dalších plánů a že není
na prospěch věci, kdyby zkušenosti získané
kontrolou byly hromaděny u orgánu, který
by je nemohl využít prostě proto, že není
pro sestavení plánu kompetentním.
Dosavadní normativní úpravě plánovací
služby nutno ještě vytknouti, že nepamatovala
ani rámcovým ustanovením na organisaci nižších
orgánů a složek plánovací služby
a že nevyřešila poměry plánovací
služby na Slovensku, kde byl zřízen Státní
plánovací a statistický úřad
v Bratislavě, nařízením Slovenské
národní rady ze dne 26. května 1945, č.
48/1945 Sb. n. SNR. Stejně nepamatovala právní
úprava na stanovení o všeobecné závaznosti
schválených hospodářských plánů.
Při projednávání finančního
zákona na rok 1947 byla přijata v ústavodárném
Národním shromáždění resoluce,
požadující provedení reorganisace vrcholné
plánovací služby.
Osnova zákona o celostátním hospodářském
plánování je vybudována na těchto
zásadách:
1. ústřední plánovací služba
se důsledně soustřeďuje na vlastní
službu plánovací a nezatěžuje se
výkonem žádné funkce administrativní
ani nezasahuje do působnosti jiných orgánů
veřejné správy;
2. ústřední plánovací služba
opírá se o širokou iniciativu všech orgánů
veřejné správy, svazků územní
a zájmové samosprávy, podniků znárodněných
i soukromých a všech vrstev pracujícího
lidu;
3. práce ústřední plánovací
služby, a to jak příprava plánu, tak
i jeho kontrola se soustřeďuje v rukou jednotného
výkonného orgánu plánovací
služby;
4. zřizuje se poradní sbor vlády, Ústřední
plánovací komise, do něhož se přibírají
i neresortní odborníci a vyhrazuje se mu přezkoumávání
výsledků prací plánovací služby
před tím, než jsou projednávány
ve vládě;
5. osnova má platnost celostátní a navazuje
na stávající organisaci plánovací
služby na Slovensku.
Vymezuje se podstata celostátního hospodářského
plánování a také pojem hospodářských
věcí. Při tom se předpokládá,
že základní ustanovení o podstatě
a účelu hospodářského plánování,
širší formou než je tomu v tomto paragrafu,
pro svůj význam pro rozvoj státu a zvýšení
životní úrovně všeho pracujícího
lidu, se zařadí do příští
naší ústavy, podobně jako je tomu v
sovětské ústavě, ovšem s přihlédnutím
k našim zvláštním poměrům.
Zřizuje se vrcholný jednotný plánovací
orgán, Československý úřad
plánovací, zkráceně ČÚP,
jako orgán výkonný. Tento úřad
vzniká sloučením Generálního
sekretariátu Hospodářské rady a Státního
úřadu plánovacího.
Zařízením, které se při pracích
na dvouletém hospodářském plánu
osvědčilo, je Ústřední plánovací
komise. Osnova ponechává tuto komisi jako poradní
orgán vlády, namísto Hospodářské
rady, která se zrušuje.
V Ústřední plánovací komisi
(zkráceně ÚPK) mají býti výsledky
prací výkonné služby plánovací
podrobeny kontrole zástupců veřejné
správy (ústředních úřadů)
a zástupců zájmových organisací.
Do komise se dále přibírají lidé
z hospodářské praxe, a to jako političtí
zástupci všech stran Národní fronty.
Jejich účastí na předběžném
přezkoumávání hospodářských
otázek čelí se jednak zbyrokratisování
plánovací služby, jednak se správně
uskutečňuje zásada úzké spolupráce
elementů úřednického a laického.
Další význam této spolupráce
záleží v tom, že do přípravní
plánovací služby se zapojuje činitel
politický, čímž se dává
výraz tomu, že plánování je činností
výrazně politickou. Jinak se vlastně tím
uzákoňuje nynější stav, který
se osvědčil.
Pokládá se za vhodné, recipovati ustanovení
§ 3, odst. 3, dekretu č. 63/1945 Sb., věta
první a zajistiti tak účast předsedy
Nejvyššího účetního kontrolního
úřadu při jednání o věcech
státního hospodářství jmění
nebo dluhu.
ÚPK bude soustřeďovat vrcholné úkoly
přípravy hospodářských plánů
a navrhovati opatření zásadního rázu
v hospodářských věcech. Současně
je třeba, aby dohlížela na výkonný
orgán plánovací služby ČÚP
a usměrňovala jeho práce. Je účelné,
aby do kompetence této komise náleželo též
jmenování členů pracovních
komisí (§ 5) a proto v tom směru se navazuje
na zásadu a myšlenku § 6, odst. 2 dekretu č.
63/45 Sb.
Pokud jde o pracovní komise uzákoňuje se
dnešní faktický stav, který se v určitých
směrech vcelku osvědčil. I nadále
budou se v těchto komisích soustřeďovati
odborníci ze všech míst, přicházejících
v úvahu pro problémy, pro něž budou
komise příslušné.
Uskutečňuje se myšlenka soustředění
výkonné plánovací služby v jednom
ústředním orgánu pro celé státní
území. Tento výkonný orgán
bude připravovat návrhy hospodářské
výstavby podle základních směrnic
určených vládou a Ústřední
plánovací komisí. Samozřejmě
nepřebírá na sebe úkoly vlastního
provedení plánu, není to ani posláním
plánovací služby. Nebude proto si osvojovat
jinou působnost než tu, jíž je třeba
k přípravě plánů a k sledování
jejich průběhu. Při výpočtu
činnosti ČÚP byla účelně
recipována některá ustanovení §
5, odst. 1 a 2 dekretu č. 63/45 Sb. a § 2, odst. 1
vl. nař. č. 145/1945 Sb.
Nejde o ustanovení nové, nýbrž o vhodnou
recepci ustanovení § 6, odst. 1 dekretu č.
63/1946 Sb. a § 1, odst. 1 a 2 vl. nař. č.
145/45 Sb. Přihlédnuto bylo při tom k té
okolnosti, že dosavadní Státní plánovací
a statistický úřad v Bratislavě se
včleňuje do celostátní plánovací
služby a že bude orgánem ČÚP pro
Slovensko (§ 11).
Ustanovení nejsou novotou, nýbrž recepcí
ustanovení § 1, odst. 2 a § 3 vl. nař.
č. 145/1945 Sb. Ustanovení odstavce 3 mají
zajistiti po dobu zákazu přijímání
nových pracovních sil do veřejné správy
možnost přidělení nebo převedení
odborných zaměstnanců z jiných oborů
veřejné správy. Další předpis
je rozšířením dosud platného
ustanovení § 10 vl. nař. č. 45/1945
Sb. i na plánovací službu, a to v zájmu
udržení stálého kádru schopných
a dobře zapracovaných zaměstnanců
pokud by tyto byly přiděleny z jiných oborů
veřejné správy.
Jedná se o základní ustanovení o součinnosti
ústředních úřadů a náležité
podchycení jejich iniciativy. Řídící
funkce ústřední plánovací služby
spočívá v koordinaci příprav
hospodářských plánů v jednotlivých
článcích hospodářské
organisace a v kritickém rozboru předložených
návrhů s hlediska potřeb celostátního
hospodářského života. Cesty, jimiž
plánovací proces probíhá, navazují
na daný stav organisace veřejné správy.
Řídící funkce nedovoluje zasahovati
do působnosti jiných orgánů veřejné
správy, naopak musí se opírati o nejširší
zdroje iniciativy orgánů veřejné správy
a respektuje proto plně plánovací složky
ústředních úřadů.
Na rozdíl od § 8, odst. 2 dekretu č. 63/45
Sb. nestanoví osnova, že by Státní úřad
statistický a Nejvyšší úřad
cenový byl pomocným orgánem plánovací
služby. Význam cenové, mzdové a pracovní
politiky, jako určitých složek plánovací
služby je vyjádřen tím, že vyslovuje
nutnost souhlasně jejich úpravy a provádění
s hospodářským plánem. Vzhledem k
tomu, že statistická služba sjednává
nezbytné podklady pro službu plánovací,
stanoví se všeobecná zásada, že
služba statistická bude upravena s hlediska plánovací
služby a zajišťuje se spolupráce se Státním
úřadem statistickým.
Dosavadní právní úprava nevyřešila
otázku poměru Státního plánovacího
úřadu ke Státnímu plánovacímu
a statistickému úřadu v Bratislavě.
Osnova vyřešila tuto otázku tím, že
včleňuje Státní plánovací
a statistický úřad v Bratislavě do
celostátní plánovací služby a
přetvořuje jej ve Slovenský úřad
plánovací, který se pak stává
orgánem ČÚP pro Slovensko. Předsedu,
jenž je současně náměstkem předsedy
ČÚP jmenuje a odvolává vláda,
kdežto náměstka předsedy SÚP
jmenuje předsednictvo Slovenské národní
rady. Osnova ponechává Slovenskému úřadu
plánovacímu působnost v oboru statistické
služby, ovšem jen po tu dobu, než dojde k nové
celostátní úpravě státní
služby statistické (§ 18, odst. 2 osnovy).
Osnova navazuje na dnešní stav zájmové,
hospodářské a kulturní organisace
a obsahuje základní ustanovení o součinnosti
jiných orgánů a služeb plánovací
služby. Vyhovuje se tím požadavkům decentralisace
nižších článků plánovacího
procesu. Tím se odstraňuje dosavadní mezera
v organisaci plánovací služby, poněvadž
dosavadní právní úprava dekretu neměla
ani rámcových ustanovení o organisaci nižších
orgánů a složek plánovací služby.
Účelně je též vyřešena
otázka náhradních výkonů pro
případ, že některé nižší
složky plánovací služby neplní
své povinnosti.
Dekret č. 63/1945 Sb. nevyřešil uspokojivě
problém závaznosti schválených hospodářských
plánů. § 9 stanovil toliko, že celkový
program úkolu je po schválení vládou
pro příslušné úřady a
hospodářské organisace závazný.
Toto řešení jest zřejmě neuspokojivé.
Na základě zkušeností získaných
při projednávání zákona o dvouletém
hospodářském plánu pojata byla do
osnovy základní ustanovení o stanovení
závaznosti hospodářských plánů.
Převzata byla základní ustanovení
§ 9 dekretu č. 63/45 Sb. pokud se osvědčila.
Pro správný výkon plánovací
služby a úspěšné provádění
hospodářského plánu se ukázalo
nutným, aby do osnovy byla pojata základní
ustanovení o spolupráci s ústředními
úřady. Těmto uložena současně
povinnost upravovat věci patřící do
jejich kompetence jen v souhlase s hospodářským
plánem. Za tím účelem uložena
také povinnost nejen úřadům, ale vrcholným
hospodářským organisacím, předkládati
programy zákonodárných prací ČÚP
za účelem uvedení v soulad hospodářským
plánem.
Nejde o nová ustanovení, nýbrž o recepci
ustanovení § 10, odst. 1 až 3 dekretu č.
63/1945 Sb.
Ukázalo se účelným recipovati ustanovení
§ 11, odst. 1 a 2 dekretu č. 63/1945 Sb.
Předpokládá se, že až do nové
zákonné úpravy celostátní plánovací
služby bude Slovenský úřad plánovací
vykonávati nadále působnost v oboru statistiky.
Význam, jaký má splňování
povinností touto osnovou uložených jednotlivým
subjektům pro dobrou funkci ústřední
plánovací služby vyžaduje, aby ti, kteří
svým jednáním splnění povinností
maří, byli potrestáni. Proto pojata byla
do osnovy ustanovení o trestních sankcích.
Pro trestní právní řízení
platí předpisy vládního nařízení
ze dne 13. ledna 1938, č. 8 Sb. o řízení
ve věcech správních.
Použito bylo přiměřeně ustanovení
§ 5, dekretu č. 63/1945 Sb.
Provedení tohoto zákona nevyžádá
si zvýšených finančních nákladů.
Po stránce formální budiž návrh
přikázán příslušným
výborům sněmovním.

