Ústavodárné Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:

(¹) Myslivost jako hospodářská a kulturní hodnota jest odvětvím zemědělské a lesní prvovýroby, které záměrnou hospodářskou činností sleduje řádný chov, ochranu a lov zvěře, jakož i hospodářské zhodnocení ulovené zvěře.

(²) Právo myslivosti jest oprávnění zvěř (§ 2) chovati, hájiti, stíhati, chytati, stříleti neb jinak usmrcovati a přivlastňovati si ji živou či mrtvou, vcelku či zčásti (na př. shozené paroží) a sbírati vejce zvěře pernaté. Jest nerozlučně spojeno s vlastnictvím honebního pozemku, může se vykonávati pouze podle ustanovení tohoto zákona a předpisů vydaných podle něho a nemůže býti jako samostatné věcné právo zřízeno.

(¹) Zvěří podle tohoto zákona se rozumí:

a) zvěř užitková:

srstnatá: zvěř jelení (Cervus a jiné rody), daňčí (Dama dama), srnčí (Capreolus capreolus), kamzičí (Rupicapra rupicapra), kozorožčí (Capra ibex), mufloní (Ovia musimon), zvěř černá (Sus sorofa), svišť horský (Marmota marmota), zajíc (Lepus europaeus) a králík divoký (Oryctolagus cuniculus);

pernatá: dropi (Otididao), tetřev hlušec (Tetrao urogallus), tetřívek obecný (Lyrurus tetrix), jeřábek lesní (Tetrastes bonasia), krocan divoký (Meleagris gallopavo), bažanti (Phasianidae), koroptev polní (Perdix perdix), křepelka obecná (Coturnix coturnix), jeřábi (Megalornidae) a všechno ostatní ptactvo vodní a bahenní, kvíčala obecná (Turdus pilaris), cvrčala obecná (Turdus nusicus), brávník obecný (Turdus viscivorus), divocí holubi (Columbidae);

b) zvěř škodlivá (škodná):

srstnatá: medvěd (Ursus arctos), rys (Lynx lynx), kočka divoká (Felis silvestris), vlk (Canis lupus), liška (Vulpes vulpes), kuna lesní (Martes martes), kuna skalní (Martes foina), tchoř (Putorius putorius), norek (Lutreola lutreola), hranostaj (Mustela erminea), lasice čili kolčava (Mustela nivalis), vydra (Lutra lutra), jezevec obecný (Meles meles.) a v bažantnicích i ježek obecný (Erinaceus europaeus);

pernatá: všechny druhy orlů (Aquilidae), sokol stěhovavý (Falco peregrinus), raroch veliký (Falco cherrug), ostříž obecný (Falco subuteo), dřemlík obecný (Falco columbarius), luňáci (Milvinae), jestřáb obecný (Accipiter geontilis), krahujec obecný (Accipiter nisus), pilich šedý (Circus cyaneus), pochop rákosní (Circus aeruginosus), moták jižní (Circus macrourus), moták obecný (Circus pygargus), všechny druhy kání (Cerchneidae) kromě káně včelojeda (Pernis apivorus), supi (Aegypiidae), výr (Bubo bubo), volavka popelavá (Ardea cinerea), roháči (Podicipidae), straka obecná (Pica pica), vrána šedá (Corvus cornix), vrána černá (Corvus corone), havran (Corvus frugilegus), sojka obecná (Garrulus glandarius) a kavka (Coloeus monedula).

(²) Vládním nařízením může býti výpočet zvěře (odstavec 1) rozšířen.

Nehonební pozemky jsou: hřbitovy, pozemky zastavěné, nádvoří, dvory, domovní zahrady řádně ohrazené, parky, náměstí, návsi, tržiště, železnice, nádraží, ulice, silnice a cesty uvnitř zastavěných ploch. Jiné pozemky může za nehonební prohlásiti z důvodů bezpečnostních okresní národní výbor, z důvodů vojenských ministerstvo zemědělství v dohodě s ministerstvem národní obrany.

Právo myslivosti může býti vykonáváno v honitbách společenstevních, sloučených honitbách společenstevních (§ 7) nebo v honitbách vlastních a v oborách, a to podle uznaných mysliveckých zásad.

(¹) Honební pozemky v obvodu jedné obce, pokud nenáležejí k vlastní honitbě nebo k oboře, tvoří společenstevní honitbu, jsou-li souvislé a mají-li nejméně 200 ha honební plochy. V honitbách, v nichž dosud byla a jest chována zvěř jelení, daňčí, mufloní, kamzičí a kozorožčí, může ministerstvo zemědělství, na Slovensku po vyjádření pověřenectva zemědělství a pozemkové reformy, po slyšení Jednotného svazu zemědělců a Československé myslivecké jednoty (§ 61) stanoviti nejmenší výměru honiteb na 500 ha.

(²) Souvislé honební pozemky téhož vlastníka nebo těchže spoluvlastníků o výměře nejméně 200 ha, i když nejsou v obvodu pouze jedné politické obce, tvoří vlastní honitbu. Pozemky lesnických škol a výzkumných ústavů mohou býti uznány ministerstvem zemědělství, na Slovensku po vyjádření pověřenectva zemědělství a pozemkové reformy, za vlastní honitby, i když nedosahují předepsané nejnižší výměry, bez ohledu zda jde o pozemky polní či lesní.

(³) Obory jsou pozemky určené k chovu zvěře, trvale a dokonale oplocené tak, že chovaná zvěř srstnatá nemůže z nich volně vybíhati, vyjímajíc zvláštní náhodné případy. Pokud jde o podmínku trvalého a dokonalého oplocení, může okresní národní výbor, je-li nedostatek oplocení nahrazen jinou přirozenou překážkou, povoliti výjimky.

(⁴) Souvislé jsou pozemky tehdy, lze-li se dostati s jednoho na druhý bez překročení pozemku cizího. Cesty, silnice, železnice, přirozené a umělé vodní toky a nádrže nebo úzké pozemkové pruhy, na nichž výkon práva myslivosti podle zásad řádné myslivosti není možný, bez rozdílu komu vlastnicky náleží, přetínají-li honitbu, nepřerušují souvislost pozemků, pokud leží tak, že by byly souvislé, kdyby honitba nebyla jimi přeťata; ve směru podélném nezakládají souvislost mezi pozemky jimi spojenými. V pochybnostech rozhoduje okresní národní výbor po slyšení Jednotného svazu zemědělců a Československé myslivecké jednoty.

(¹) Honební pozemky, které podle § 5 netvoří společenstevní nebo vlastní honitbu nebo jejich součást, musí býti přičleněny k honitbě, s níž mají nejdelší společnou hranici, pokud zásady řádné péče o myslivost nevyžadují, aby tyto pozemky byly přičleněny k honitbě jiné.

(²) O přičlenění podle odstavce 1 rozhoduje okresní národní výbor na návrh zúčastněných vlastníků, propachtovatelů a pachtýřů honiteb nebo z moci úřední. Nárok na přičlenění nutno uplatnit 3 měsíce před uplynutím doby pachtovní, když by snad pozemky v odstavci 1 uvedené byly k jiné honitbě připachtovány.

(³) O přičlenění podle předchozích odstavců vydá okresní národní výbor písemné rozhodnutí, v němž stanoví také výši pachtovného podle průměru pachtovného nejbližších tří přibližně stejně hodnotných honiteb, nedojde-li mezi stranami k dohodě o výši pachtovného.

(⁴) Přičlení-li se pozemky uvedené v odstavci 1 ke společenstevní honitbě, stávají se jejich vlastníci členy příslušného honebního společenstva, pozbývají tím nároku na pachtovné stanovené podle odstavce 3 a jsou oprávněni státi se členy myslivecké společnosti (§ 21, odst. 3), která je pachtýřem honitby, k níž pozemky byly přičleněny.

(⁵) Přičlení-li se pozemky uvedené v odstavci 1 k vlastní honitbě, jsou jejich vlastníci oprávněni státi se stálými loveckými hosty vlastníka honitby, provozuje-li výkon práva myslivosti na vlastní účet, avšak v tom případě jako stálí lovečtí hosté pozbývají nároku na pachtovné podle odstavce 3, nebo členy myslivecké společnosti, která vlastní honitbu zpachtovala.

(⁶) K honitbám uvedeným v § 5, odst. 2 větě druhé mohou býti přičleněny honební pozemky v míře, jak toho vyžaduje účel uvedených honiteb. O přičlenění rozhodne ministerstvo zemědělství, na Slovensku po vyjádření pověřenectva zemědělství a pozemkové reformy.

(¹) Honební pozemky uvedené v § 6, odst. 1, které jsou v obvodu různých obcí, může okresní národní výbor sloučiti v jednu samostatnou společenstevní honitbu sloučenou, navrhne-li to nadpoloviční většina vlastníků těchto pozemků a dosáhne-li se tímto sloučením 200 ha souvislé honební plochy. Jde-li o obce ležící v obvodech různých okresních národních výborů, rozhodne o sloučení zemský národní výbor, na Slovensku pověřenectvo zemědělství a pozemkové reformy.

(²) Sousedící společenstevní honitby různých obcí může okresní národní výbor sloučiti v jednu sloučenou společenstevní honitbu, navrhnou-li to obě honební společenstva a je-li sloučení v zájmu lepšího výkonu práva myslivosti. Ustanovení odstavce 1, věty druhé platí obdobně.

(¹) Honitby (společenstevní, sloučené společenstevní nebo vlastní), které nově vznikají za platnosti tohoto zákona, vyžadují schválení okresního národního výboru.

(²) Kdo žádá o schválení honitby podle odstavce 1, musí prokázati podmínky stanovené pro vznik honitby.

(³) Aby nově vznikající i dosavadní honitby byly v souladu se zásadami řádného provozu myslivosti v honitbách, mohou býti zaokrouhleny; zaokrouhlení provádí a schvaluje na návrh stran okresní národní výbor.

(⁴) Zaokrouhlení se provede pokud možno výměnou honebních pozemků, při čemž hranice obcí, okresů a po případě zemí nejsou na překážku.

(⁸) Nedojde-li k dobrovolnému zaokrouhlení, rozhodne o něm na návrh vlastníka honitby (honebního společenstva nebo majitele vlastní honitby) okresní národní výbor po slyšení Jednotného svazu zemědělců a Československé myslivecké jednoty. Návrhu budiž vyhověno, zejména jde-li o pozemky zabíhající do cizí honitby nebo mezi cizí honitby, nebo jde-li o získání vhodné hranice honitby. Návrh budiž podán alespoň 3 měsíce před ukončením pachtovní doby.

(⁶) Klesne-li zaokrouhlením výměra honitby pod předepsanou výměru, zachová se honitba přes to jako samostatná honitba, pokud zbývající výměra dosahuje alespoň čtyř pětin předepsané výměry.

(⁷) Při zaokrouhlení platí obdobně ustanovení § 6, odst. 3 a 4.

Vlastníci honebních pozemků jedné společenstevní honitby tvoří honební společenstvo. Honební společenstvo je veřejnoprávní korporací. Na Slovensku platí ustanovení § 62, odst. 5.

(¹) Honební společenstvo se usnáší na valném shromáždění. O svolání valného shromáždění musí býti zpraveni vyhláškou na úřední obecní tabuli členové honebního společenstva 7 dní předem; ve vyhlášce musí býti uveden předmět jednání, místo a doba schůze, kterou jest stanoviti mimo pracovní dobu v místě obvyklou. Členy ze sousedních obcí nutno zpraviti zvláštní vyhláškou v těchto obcích. Valné shromáždění, na němž je třeba zvoliti honebního starostu a honební výbor, svolává a do zvolení honebního starosty jeho jednání řídí dosavadní honební starosta. Při prvém ustavení honebního společenstva svolává a řídí valné shromáždění předseda místního národního výboru nebo jeho zástupce. U společenstevní honitby sloučené svolává a řídí v tom případě valné shromáždění honebního společenstva předseda okresního národního výboru nebo jeho zástupce.

(²) Valné shromáždění jest schopno usnášeti se za přítomnosti nejméně poloviny členů honebního společenstva. Nesejde-li se polovina členů po uplynutí jedné hodiny od stanoveného počátku valného shromáždění, může se toto platně usnášeti za jakéhokoliv počtu přítomných členů.

(³) Valnému shromáždění přísluší:

a) voliti honebního starostu, který je zároveň předsedou honebního výboru, jeho zástupce a pět dalších členů honebního výboru a jejich náhradníků,

b) rozhodovati o způsobu využití společenstevní honitby,

c) stanoviti pachtovní podmínky,

d) určiti osobu pachtýře, bylo-li rozhodnuto o propachtování honitby z volné ruky a určiti osobu, která má býti pověřena výkonem práva myslivosti na vlastní účet honebního společenstva (§ 14, odst. 1),

e) schvalovati návrhy honebního výboru o finančním hospodaření a o použití čistého výtěžku (§ 14, odst. 8).

Valné shromáždění může přenésti provedení úkolů uvedených pod písm. b), c) a d) na honební výbor.

(⁴) Valné shromáždění rozhoduje nadpoloviční většinou hlasů přítomných členů. Při rovnosti hlasů rozhodne předsedající.

(⁵) Hlasovací právo přísluší pouze členům honebního společenstva. Jsou-li členy honebního společenstva osoby nesvéprávné nebo osoby právnické, jsou zastupovány svými zákonnými po případě statutárními zástupci. Každý člen honebního společenstva má jeden hlas. Hlasuje se lístky anebo aklamací, vysloví-li se pro takovouto volbu dvě třetiny přítomných členů honebního společenstva. Svéprávní členové honebního společenstva vykonávají své hlasovací právo osobně. Brání-li jim důležitý důvod, aby se osobně dostavili, mohou se dáti zastoupiti.

(⁶) Výsledek volby se veřejně vyhlásí po dobu 15 dnů na úřední obecní tabuli a oznámí okresnímu národnímu výboru.

(⁷) Okresní národní výbor se může zúčastniti valného shromáždění honebního společenstva svým zástupcem. Každý člen honebního společenstva může podati do 15 dnů ode dne vyhlášení výsledku volby stížnost u okresního národního výboru. Okresní národní výbor rozhodne o stížnosti; nebyla-li volba provedena podle ustanovení tohoto zákona, zruší volbu a nařídí provedení nové volby.

(⁸) Při valném shromáždění musí býti pořízen zápis obsahující průběh jednání. Zápis podepíší honební starosta a zapisovatel honebního výboru (§ 11, odst. 2). Kniha zápisů musí býti vázána a její strany očíslovány.

(⁹) Také jiná usnesení valného shromáždění se vyhlásí způsobem uvedeným v odstavci 6; o stížnostech do nich platí přiměřeně ustanovení odstavce 7.

(¹) Honební výbor se skládá ze starosty, jeho zástupce a dalších 5 členů a jedná ve schůzích. Schůze svolává a jim předsedá honební starosta. Pozvání na schůze s oznámením předmětu jednání musí býti doručeno nejméně 3 dny předem všem členům honebního výboru. V pozvání jest uvésti místo a dobu schůze, kterou jest stanoviti mimo pracovní dobu v místě obvyklou. Při schůzi musí býti sepsán zápis obsahující průběh jednání, který podepíše předseda a zapisovatel. Kniha zápisů musí býti vázána a její strany očíslovány.

(²) Honební výbor zvolí ze svého středu zapisovatele a pokladníka. Honební výbor spravuje všechny věci honebního společenstva, pokud nejsou vyhrazeny valnému shromáždění, provádí jeho usnesení a sdělává a předkládá návrh na použití čistého výtěžku společenstevní honitby s vyúčtováním příjmů a výdajů honebního společenstva valnému shromáždění ke schválení a pořídí a vede seznam členů honebního společenstva.

(³) Honební výbor se usnáší za přítomnosti nejméně čtyř členů honebního výboru většinou hlasů, při rovnosti hlasů rozhoduje předsedající, který hlasuje poslední.

(⁴) O usneseních honebního výboru platí přiměřeně ustanovení § 10, odst. 9.

(⁵) Okresní národní výbor dohlíží na činnost honebního výboru.

(¹) Honební starosta zastupuje honební společenstvo a honební výbor na venek. Honební starosta a ostatní členové honebního výboru mají povinnost hájiti zájmy honebního společenstva a ručí rukou společnou a nerozdílnou za správu finančních věcí honebního společenstva.

(²) Listiny zavazují honební společenstvo jen tehdy, jsou-li podepsány honebním starostou, pokladníkem a zapisovatelem.

(³) Honební starosta svolává valné shromáždění honebního společenstva a schůze honebního výboru v případě potřeby. Valné shromáždění jest povinen svolati na žádost nejméně poloviny členů honebního společenstva a schůzi honebního výboru na žádost nejméně tří členů honebního výboru. V obou případech jest v žádosti uvésti důvody, proč má býti schůze svolána.

Funkce honebního starosty a ostatních členů honebního výboru jsou čestné. Funkční období jest tříleté. Nemůže-li se honební starosta nebo člen honebního výboru zúčastniti jednání, zastupuje honebního starostu jeho zástupce a člena honebního výboru jeho náhradník.

(¹) Honební společenstvo může využíti společenstevní honitby buď propachtováním nebo na vlastní účet. Vysloví-li se honební společenstvo pro využití honitby na vlastní účet, pověří výkonem práva myslivosti osobu, která splňuje podmínky stanovené pro myslivecké hospodáře (§ 21, odst. 1), a oznámí ji jako mysliveckého hospodáře okresnímu národnímu výboru. Společenstevní honitbu lze propachtovati:

a) veřejnou dražbou,

b) po veřejném vyzvání přijetím písemné nabídky,

c) z volné ruky,

d) prodloužením platného pachtovního poměru.

(²) Způsob propachtování vyhlásí honební starosta po dobu 15 dnů na úřední obecní tabuli s udáním nejnižšího podání, místa a doby dražby, po případě konce lhůty k podání písemných nabídek a doby jejich otevření. Po tutéž dobu musí býti pachtovní podmínky, předem schválené okresním národním výborem, vyloženy k veřejnému nahlédnutí.

(³) Ministerstvo zemědělství, na Slovensku po vyjádření pověřenectva zemědělství a pozemkové reformy, vydá po slyšení Jednotného svazu zemědělců a Československé myslivecké jednoty vzor pachtovních podmínek; podle něho třeba stanoviti pachtovní podmínky v jednotlivých případech a předložiti je předem ke schválení okresnímu národnímu výboru.

(⁴) Uchazeč o pacht společenstevní honitby jest povinen prokázati předem, nejpozději při složení jistoty, písemnými doklady (lovecký lístek nebo úřední potvrzení) honebnímu starostovi svoji kvalifikaci mysliveckého hospodáře (§ 21, odst. 1) a složiti k rukám honebního starosty jistotu v hotovosti nebo ve vkladní knížce, a to při propachtování veřejnou dražbou nebo po veřejném vyzvání přijetím písemné nabídky ve výši nejnižšího podání, v případech ostatních ve výši ročního pachtovného. Jistotu je nutno složiti nejpozději před zahájením veřejné dražby, před otevřením písemných nabídek, po případě [odstavec 1. písm. c)] před podpisem pachtovní smlouvy. Jistota nemá povahu závdavku. Vydražitel a podatel nejvhodnější písemné nabídky jest povinen doplniti jistotu na výši ročního pachtovného. Neučiní-li tak vydražitel ihned po příklepu, podatel nejvhodnější písemné nabídky do sedmi dnů po tom, kdy byl o přijetí nabídky zpraven, může býti dražba znovu zahájena, po případě další nejvhodnější nabídka přijata.

(⁵) Jistota zůstane v případě uzavření pachtovního poměru jako záruka za splnění všech smluvních závazků pachtýře vůči propachtovateli a náhrady škod (§ 41) a vrátí se při zániku pachtovního poměru, pokud jí nebude použito k účelu, pro nějž byla složena. Použije-li se jistoty za trvání pachtovního poměru, je pachtýř povinen doplniti ji do 15 dnů po písemném vyzvání na původní výši.

(⁶) Honební starosta je povinen jistotu do tří dnů ode dne uzavření pachtovního poměru uložiti na úrok u peněžního ústavu a podati o tom ihned písemný doklad okresnímu národnímu výboru. Jistoty ostatních uchazečů musí býti neprodleně vráceny.

(⁷) Před zahájením dražby přečte honební starosta pachtovní podmínky a vyzve uchazeče, aby předložili písemné doklady o tom, že vyhovují podmínkám pro pachtýře honitby, a aby složili jistotu, pokud tak ještě neučinili. Dražba končí příklepem, když po dvojím bezvýsledném vyzvání nedojde do 5 minut k vyššímu podání.

(⁸) Čistý výtěžek využití společenstevní honitby rozděluje se na jednotlivé členy honebního společenstva podle výměry jejich honebních pozemků po odečtení nákladů. Návrh na rozdělení sestavuje honební výbor a předkládá jej ke schválení valnému shromáždění honebního společenstva každého roku nejdéle do konce března. Honební společenstvo se může usnésti, aby čistý výtěžek připadl obci pro zvelebení zemědělství a lesnictví, zejména když rozdělení výtěžku by bylo spojeno se zvláštními obtížemi nebo s neúměrným nákladem.

Při propachtování společenstevní honitby po veřejném vyzvání přijetím písemných nabídek otevře honební starosta za přítomnosti ostatních členů honebního výboru veřejně v ustanovenou dobu písemné nabídky a přečte je. Honební výbor vyloučí nabídky uchazečů, kteří neprokázali kvalifikaci mysliveckých hospodářů (§ 21, odst. 1) nebo nesložili jistotu, a nabídky neodpovídající schváleným pachtovním podmínkám. Z nevyloučených nabídek se přijme nabídka nejvhodnější.

O propachtování společenstevní honitby prodloužením dosavadního pachtovního poměru musí býti zažádáno do 30. června posledního pachtovního roku. Prodloužením se rozumí obnovení pachtovního poměru na tutéž dobu a za týchž podmínek.

Při dražebním nebo nabídkovém řízení se pořídí zápis a výsledek řízení se vyhlásí nejpozději do tří dnů ode dne dražby nebo ode dne otevření písemných nabídek po dobu 15 dnů na obecní úřední tabuli s tím, že v této lhůtě mohou členové honebního společenstva a uchazeči o pacht honitby podati námitky u honebního starosty. Po uplynutí této lhůty se pachtovní smlouva podepíše a předloží se všemi v této lhůtě podanými námitkami okresnímu národnímu výboru ke schválení.

Smlouva o propachtování společenstevní nebo vlastní honitby, jakož i každá její změna i smlouva o prodloužení dosavadního platného pachtovního poměru vyžaduje schválení okresního národního výboru, který může schválení odepříti jen tehdy, když pachtovní podmínky, smlouva, její změna nebo její prodloužení odporují ustanovením tohoto zákona. Není-li smlouva schválena, není platná.

(¹) Honební starosta, po případě ostatní členové honebního výboru se nesmí zúčastniti řízení o propachtování společenstevní honitby, ucházejí-li se o pacht honitby sami nebo osoby s nimi zpřízněné do druhého stupně nebo sešvagřené v prvém stupni.

(²) Honební starosta ani ostatní členové honebního výboru nemohou býti ustanoveni při využití honitby na vlastní účet podle § 14, odst. 1 mysliveckým hospodářem (§ 21, odst. 1).

Vlastník ve své honitbě nebo oboře může vykonávati právo myslivosti sám, vyhovuje-li podmínkám stanoveným pro myslivecké hospodáře (§ 21, odst. 1). Jinak musí výkonem práva myslivosti pověřiti osobu vyhovující těmto podmínkám a oznámiti ji jakožto mysliveckého hospodáře okresnímu národnímu výboru nebo výkon práva myslivosti propachtovati, a to některým ze způsobů propachtování, uvedených v § 14, odst. 1; ustanovení o propachtování společenstevních honiteb platí přiměřeně s tou odchylkou, že vlastní honitbu lze propachtovati i jednotlivé osobě.

(¹) Vlastníci honiteb, kteří chtějí vykonávati právo myslivosti sami (§ 20), pachtýři honiteb, jakož i osoby, které byly vlastníky nebo pachtýři honiteb (společenstevních i vlastních) pověřeny výkonem práva myslivosti, v dalším myslivečtí hospodáři, musí míti platný roční lovecký lístek a prokázati, že již nejméně ve třech létech, třebas ne po sobě jdoucích, měli roční lovecké lístky a jsou československými státními občany.

(²) Výjimky z ustanovení odstavce 1 může povoliti ministerstvo zemědělství, na Slovensku po vyjádření pověřenectva zemědělství a pozemkové reformy.

(³) Pachtýřem společenstevní honitby nebo společenstevní honitby sloučené může býti pouze myslivecká společnost, jejíž stanovy, vypracované podle vzoru vydaného ministerstvem zemědělství v dohodě s ministerstvem vnitra, musí býti předem schváleny příslušným zemským národním výborem, na Slovensku pověřenectvem zemědělství a pozemkové reformy. Do rozhodnutí o neschválení stanov lze podati odvolání k ministerstvu zemědělství do 15 dnů ode dne doručení rozhodnutí. Členy myslivecké společnosti mohou býti jen držitelé loveckých lístků a většinu členů společnosti musí tvořiti rolníci, dělníci, zemědělští a lesní zaměstnanci a příslušníci ostatních pracujících vrstev obyvatelstva měst a venkova. Společnost musí jednoho z členů jakožto mysliveckého hospodáře oznámiti okresnímu národnímu výboru, jemuž musí rovněž hlásiti změnu v osobě mysliveckého hospodáře. Osoba, která nemá dosud lovecký lístek, může se sice státi členem lovecké společnosti, jest však povinna do 6 měsíců ode dne, kdy se stala členem, lístek ten si opatřiti. Neučiní-li tak, ztrácí členství. Počet členů musí býti úměrný rozloze a jakosti honitby a rozhodne o něm zemský národní výbor, na Slovensku pověřenectvo zemědělství a pozemkové reformy, při schvalování stanov.

(¹) Honitbu jest propachtovati písemnou smlouvou v celku, a to nejméně na dobu 6 let, v honitbách se zvěří označenou v § 5, odst. 1, větě druhé stanoví se doba pachtovní nejméně na dobu devět let tak, aby pachtovní poměr končil 31. prosince. Podpacht honitby jest zakázán; podpacht části honitby jest však přípustný, je-li podpachtýřem vlastník nebo pachtýř sousední honitby a zlepší-li se podpachtem části honitby podmínky pro řádný provoz myslivosti. Má-li honitba větší rozlohu, může býti rozdělena na dvě či více honiteb, při čemž každá z nich musí míti nejméně 500 ha honební plochy. Rozdělení povoluje okresní národní výbor po slyšení Jednotného svazu zemědělců a Československé myslivecké jednoty. Členové myslivecké společnosti (§ 21, odst. 3) odpovídají propachtovateli z pachtovní smlouvy jako spoludlužníci rukou společnou a nerozdílnou.

(²) Pachtovní honební smlouva zaniká:

a) uplynutím pachtovní doby,

b) smrtí pachtýře, a je-li pachtýřem myslivecká společnost (§ 21, odst. 3), jejím zánikem,

c) pravoplatným odepřením nebo pravoplatným odnětím loveckého lístku mysliveckému hospodáři,

d) zánikem propachtované honitby,

e) dobrovolnou dohodou,

f) výpovědí podle ustanovení pachtovní smlouvy.