(3) Může-li v případě
zániku pachtovní smlouvy podle odstavce 2, písm.
c) býti honitba propachtována jen za nižší
než dosavadní pachtovné, jest dřívější
pachtýř povinen nahraditi rozdíl v pachtovném
až do uplynutí doby s ním smluvené,
jakož i náklady spojené s novým propachtováním.
(1) Přejde-li propachtovaná vlastní
honitba (§ 5, odst. 2) do vlastnictví, po případě
spoluvlastnictví jiné osoby, vstupuje nabyvatel
do pachtovní honební smlouvy na místo dosavadního
propachtovatele, po případě přistoupí
k dosavadnímu propachtovateli jako spolupropachtovatel.
(2) Přejdou-li pozemky společenstevní
nebo sloučené společenstevní honitby
do vlastnictví jiné osoby, vstoupí nabyvatel
do práv a povinností dosavadního vlastníka,
jakožto člena honebního společenstva,
leč by u těchto pozemků, po případě
ve spojení s ostatními pozemky nabyvatelovými,
byly dány podmínky vzniku vlastní honitby
a nabyvatel uplatnil nárok na vlastní honitbu.
(3) Sníží-li se výměra
honitby, pokud neklesne pod předepsanou nejmenší
výměru, má snížení výměry
za následek poměrné snížení
a zvýšení výměry za následek
poměrné zvýšení pachtovného.
(1) Pro následující druhy zvěře
se stanoví doba lovu takto:
jeleni (všeho druhu) | od | 1. | září | do 31. prosince |
daněk | od | 1. | září | do 30. listopadu |
muflon | od | 1. | října | do 31. prosince |
laň, danělka, kolouch a daňče, muflonka a mufloňata | od | 1. | listopadu | do 31. prosince |
srnec | od | 16. | května | do 30. září |
srna a srnče | od | 1. | října | do 31. prosince |
bachyně zvěře černé | od | 1. | října | do konce února |
zajíc | od | 1. | října | do 31. prosince |
jezevec | od | 1. | srpna | do 15. listopadu |
kuny | od | 1. | prosince | do 31. ledna |
drop | od | 1. | dubna | do 30. dubna |
divoký krocan a kohouti tetřeví a tetřívčí | od | 16. | března | do 15. května |
bažanti-kohouti (všeho druhu) | od | 1. | října | do 31. prosince |
bažanti-slepice (všeho druhu) | od | 1. | listopadu | do 31. prosince |
koroptev | od | 16. | srpna | do 31. října |
sluka lesní | od | 1. | září | do 30. dubna |
sluka bahenní a kolihy | od | 1. | srpna | do 31. prosince |
hřivnáči | od | 1. | července | do 31. prosince |
divoké husy | od | 1. | července | do 31. prosince |
divoké kachny | od | 16. | července | do 30. listopadu |
lyska a roháči | od | 16. | července | do 31. ledna |
volavka popelavá | od | 1. | července | do 31. ledna |
kvíčala | od | 1. | října | do 31. března |
káně lesní a rousná | od | 1. | listopadu | do 31. března |
havran | od | 1. | dubna | do 31. května. |
(2) Po celý rok jsou hájeny tyto druhy
zvěře: medvěd, rys, norek, kamzík,
kozorožec, svišť, vydra, tetřeví
a tetřívčí slepice, divoká
krůta, jeřábek, křepelka, holub doupňák,
hrdlička, čejka, slípka vodní, racek,
krkavec, ořešník, sovy, luňáci,
ostříž, dřemlík, poštolka,
vodouši, jespáci, břehouši, kulíci,
bukáči, potáplice, labutě, jeřábi,
chřástalové, orlové, supi, sokol stěhovavý,
raroh a ostatní zde nejmenované druhy zvěře.
(3) Hájeny nejsou tyto druhy zvěře:
zvěř černá kromě bachyně,
která je chráněna od 1. března do
30. září, divoký králík,
divoká kočka, liška, tchoř, veverka,
hranostaj, lasice, jestřáb, krahujec, pochop, pilich,
moták, vrány (černá a šedivka),
straka, sojka, kavka a kormorán. Lov jezevců, kání
lesních a rousných, jakož i sov a ježků
jest výjimečně v udržovaných
bažantnicích volný po celý rok; obvod
takových bažantnic stanoví okresní národní
výbor.
(4) Mláďata zvěře jelení,
daňčí, muflončí, srnčí,
kamzičí a kozorožčí se považují
za kolouchy, po případě daňčata,
mufloňata, srnčata, kamzíčata a kozorožčata
do 31. března následujícího roku po
jejich kladení.
(5) Ustanovení zákonů o ochraně
ptáků užitečných pro zemědělství
a jiných obecně užitečných zvířat
neplatí pro ptáky a zvířata prohlášená
podle tohoto zákona za zvěř.
(6) Doby lovu ustanovené v tomto paragrafu neplatí
pro obory a o zvěři, která se v ní
chová a nemůže přebíhati přes
oplocení obory.
(7) Ministerstvo zemědělství,
na Slovensku po vyjádření pověřenectva
zemědělství a pozemkové reformy, může
měniti dobu hájení určitých
druhů zvěře, je-li to odůvodněno
místními klimatickými nebo jinými
poměry, zejména aby byl zachován zdravý
stav zvěře a aby bylo zabráněno jejímu
degenerování, aby nepoměrným rozmnožením
některých druhů zvěře nebylo
ohroženo provozování polního, lesního
a rybničního hospodářství,
dále vyžadují-li toho účely vědecké
nebo péče o myslivost, při čemž
jest však dbáti toho, aby všechny druhy zvěře
zůstaly zachovány; jde-li o druhy zvěře,
které jsou nebo budou chráněny jako přírodní
památka, stane se tak v dohodě s ministerstvem školství
a osvěty, které, pokud jde o Slovensko, si vyžádá
vyjádření pověřenectva školství
a osvěty.
(8) Hrozí-li některému druhu zvěře,
který není podle tohoto zákona hájen,
vyhubení, nebo vyžaduje-li toho ochrana přírody,
může ministerstvo zemědělství
po slyšení ministerstva školství a osvěty,
na Slovensku také po vyjádření příslušných
pověřenectev, stanoviti částečnou
nebo celoroční dobu hájení takového
druhu zvěře. Totéž platí o zvěři
ostatní, jmenovitě v mimořádných
případech, jako při živelních
pohromách, zhoubných nemocích a pod., kterými
byl stav některého druhu zvěře povážlivě
ztenčen, nebo zjistí-li se, že stav některé
zvěře utrpěl nešetřením
ustanovení § 27, odst. 1 nebo špatným
hospodařením a neučinil-li okresní
národní výbor již příslušné
opatření (§ 27, odst. 2 a 3); pro takové
opatření nemá oprávněný
k výkonu práva myslivosti, po případě
honební výbor, nárok na slevu pachtovného
nebo náhradu škody.
(9) Opatření podle předchozích
odstavců lze učiniti zpravidla jen na rok a jen
z důležitých důvodů na více
let nebo do odvolání, a to po slyšení
Jednotného svazu zemědělců a Československé
myslivecké jednoty.
(10) Okresní národní výbor
může mysliveckému hospodáři povoliti
výjimky z ustanovení odstavců 1 až 3,
jde-li o usmrcení poraněné zvěře
nebo o to, aby zvěř byla chycena k účelům
chovu.
(11) Odstřel zvěře spárkaté,
vyjma odstřel zvěře černé mimo
obory, jakož i odstřel dropů, divokých
krocanů, tetřevů a tetřívků
smí se prováděti jen podle plánu odstřelu,
schváleného okresním národním
výborem. Plán odstřelu jest předložiti
ve dvou stejnopisech nejpozději jeden měsíc
před počátkem doby odstřelu ke schválení
okresnímu národnímu výboru; nedojde-li
ke schválení v této lhůtě,
považuje se plán za schválený.
(12) Myslivecký hospodář jest
povinen vésti podle směrnic, které vydá
vyhláškou v Úředním listě
ministerstvo zemědělství po vyjádření
pověřenectva zemědělství a
pozemkové reformy, záznamy o odstřelu veškeré
zvěře a podávati o něm hlášení
pro statistické účely.
Myslivecký hospodář jest povinen používati
při výkonu práva myslivosti lovecky upotřebitelného
psa. Bližší předpisy může
vydati ministerstvo zemědělství, na Slovensku
po vyjádření pověřenectva zemědělství
a pozemkové reformy.
(1) Objeví-li se v honitbě potřeba,
aby počet některého druhu zvěře
byl zmenšen v zájmu polního a lesního
hospodářství, může zemský
národní výbor, na Slovensku pověřenectvo
zemědělství a pozemkové reformy, po
vyšetření věci naříditi
po slyšení Jednotného svazu zemědělců
a Československé myslivecké jednoty mysliveckému
hospodáři, aby dal určitý počet
kusů této zvěře odstřeliti
nebo odchytati ve stanovené lhůtě, a to třeba
i v době hájení, nebo mu na jeho žádost
povoliti, aby odstřelil určitý počet
kusů této zvěře v době hájení.
Pro zmíněné nařízení
nemá pachtýř nárok na slevu pachtovného
ani na náhradu škody.
(2) Nevyhoví-li myslivecký hospodář
nařízení podle odstavce 1, může
zemský národní výbor, na Slovensku
pověřenectvo zemědělství a
pozemkové reformy, po případě z jejich
zmocnění okresní národní výbor,
dáti provésti nařízený odstřel
nebo odchytání zvěře na jeho útraty.
Zvěř se ponechá mysliveckému hospodáři
za náhradu přiměřených výloh
spojených s nuceným odstřelem nebo odchytáním
zvěře, které určí okresní
národní výbor, který dal odstřel
nebo odchytání provésti.
(3) Ustanovení předchozích odstavců
neplatí pro obory (§ 5, odst. 3) o zvěři,
která se tam chová a nemůže přebíhati
přes oplocení obory.
(1) Myslivecký hospodář jest povinen
v době nouze, zejména v zimě, pečovati
o přiměřené krmení zvěře.
(2) Nevyhoví-li myslivecky hospodář
přes výzvu okresního národního
výboru ustanovení předchozího odstavce,
může okresní národní výbor
zaříditi krmení zvěře na jeho
náklad.
(3) Zjistí-li se, že následkem zavinění
mysliveckého hospodáře zvěř
trpí hladem, může okresní národní
výbor omeziti v běžném i příštím
roce odstřel zvěře, nebo jej i úplně
zakázati. Ustanovení § 24, odst. 8 poslední
věty platí obdobně.
(1) Vyskytne-li se v honitbě nakažlivá
nemoc zvěře, nebo je-li podezření
z takové nemoci, nebo vyskytne-li se hromadné hynutí
zvěře, jest myslivecký hospodář,
po případě honební výbor, povinen
hlásiti to neprodleně okresnímu národnímu
výboru. V ohlášení nutno uvésti
druh zvěře a označiti blíže místo,
kde se zvěř nachází. Opatřením,
která učiní okresní národní
výbor z důvodů veterinárně-zdravotních,
musí se myslivecký hospodář, po případě
honební výbor, v postižené honitbě
i v honitbách sousedních podrobiti.
(2) Opatření podle odstavce 1 může
okresní národní výbor učiniti
i bez ohlášení podle odstavce 1.
(3) Taková nutná opatření
musí okresní národní výbor
neprodleně hlásiti zemskému národnímu
výboru, na Slovensku pověřenectvu zemědělství
a pozemkové reformy.
(4) Je-li toho třeba, aby se zjistila nemoc
zvěře nebo aby se zamezilo její rozšíření,
může okresní národní výbor
naříditi povinný odstřel nemocné
nebo z nemoci podezřelé zvěře. Nesplní-li
myslivecký hospodář toto nařízení
ve stanovené lhůtě, může okresní
národní výbor provésti odstřel
na jeho účet, v případě §
14, odst. 1 na účet honebního společenstva.
Zvěřina musí býti bez náhrady
na vyzvání předložena okresnímu
národnímu výboru k vyšetření.
(1) V honitbě obstarává ochranu
myslivosti buď k tomu ustanovený a úředně
potvrzený přísežný myslivecký
personál ochranný, v dalším myslivecký
hajný, nebo myslivecký hospodář, vyhovuje-li
podmínkám stanoveným pro vzetí do
přísahy pro ochrannou službu mysliveckou. Vlastník
honitby, je-li mysliveckým hospodářem, budiž
vzat okresním národním výborem do
přísahy na svou žádost a osoba pověřená
výkonem práva myslivosti na žádost toho,
kdo ji jako mysliveckého hospodáře oznámil
(§ 14, odst. 1, § 20 a § 21, odst. 3). Do přísahy
vzatý myslivecký hospodář budiž
považován za mysliveckého hajného. Kromě
toho přísluší všeobecný
dohled na plnění předpisů tohoto zákona
orgánům bezpečnosti.
(2) Zda a v jakém počtu vzhledem k rozloze
a povaze honitby mají býti myslivečtí
hajní ustanoveni, rozhoduje okresní národní
výbor; při tom platí zásada, že
jeden myslivecký hajný se musí ustanoviti
při výměře od 500 ha honební
plochy. Několik sousedních honiteb může
míti společného mysliveckého hajného,
je-li tím ochranná myslivecká služba
zajištěna.
(3) Není-li společenstevní nebo
sloučená společenstevní honitba propachtována,
jest honební výbor povinen ustanoviti do propachtování
honitby potřebný počet mysliveckých
hajných na náklad honebního společenstva.
(4) Myslivecký hajný, pokud koná
službu, požívá stejné ochrany jako
orgány veřejné. O vzetí do přísahy
mysliveckého hajného a o jeho právech a povinnostech
platí dosavadní předpisy.
(5) Myslivecký hajný musí při
výkonu služby míti předepsaný
stejnokroj nebo alespoň viditelný služební
odznak a míti s sebou písemné osvědčení
o složení přísahy, vydané okresním
národním výborem, a tímto se při
zákroku na požádání prokázati.
Ve službě jest oprávněn nositi lovecké
zbraně, uvedené v osvědčení
o složení přísahy. Osvědčení
opravňuje mysliveckého hajného k výkonu
práva myslivosti v obvodu, pro který byl ustanoven,
a to v rozsahu povolení daného mu tím, kdo
ho ustanovil, při čemž musí býti
pojištěn proti následkům odpovědnosti
z výkonu práva myslivosti. Ode dne počátku
účinnosti tohoto zákona musí nově
ustanovený myslivecký hajný splniti vedle
náležitostí odstavce 1 i podmínky pro
získání loveckého lístku.
(6) Myslivecký hajný smí vykonávati
ochranu myslivosti jen v honitbě, po případě
v honitbách, pro které byl ustanoven.
(1) Ochrana myslivosti zahrnuje ochranu zvěře
před pytláky, škodlivou (škodnou) zvěří
a dravými zvířaty, jakož i péči
o dodržování předpisů vydaných
k ochraně zvěře a myslivosti.
(2) Osoby, jimž přísluší
ochrana myslivosti, jsou oprávněny zejména:
a) zadržeti osoby, které přistihnou se střelnou
zbraní s jinou loveckou výzbrojí v honitbě
mimo veřejné silnice a cesty nebo takové
cesty, kterých se všeobecně užívá
jako spojení mezi obcemi, zemědělskými
usedlostmi, budovami atd., nebo při neoprávněném
výkonu práva myslivosti nebo při činu
tímto zákonem zakázaném, a zjistiti
jejich totožnost. V takových případech
jsou zejména oprávněni odebrati přistiženým
osobám zbraně, lovecké a chytací nástroje,
chycenou nebo ulovenou zvěř a po případě
i loveckého psa a fretku, vykázati je z honitby,
a jsou-li neznámy, odevzdati je bezpečnostním
orgánům. Přistižení jsou povinni
bez váhání uposlechnouti;
b) usmrcovati v honitbě psy hledající nebo
pronásledující zvěř nebo k
ní se plížící mimo vliv svého
pána ve vzdálenosti větší než
200 m od obydleného domu. Toto oprávnění
se nevztahuje na psy ovčácké, nevzdálí-li
se od stáda více než 200 m, a též
na psy lovecké, slepecké, zdravotnické, zpravodajské
psy vojenské a policejní psy, pokud jsou jako takoví
k rozeznání a pokud jich oprávněný
k jejich službě používá, nebo pokud
se při výkonu služby přechodně
vzdálí z vlivu svého pána nebo vodiče;
c) usmrcovati kočky potulující se v honitbě
ve vzdálenosti větší než 200 m
od nejbližšího obydleného domu nebo v
honitbě pytlačící;
d) hubiti v honitbě škodlivou (škodnou) zvěř
a ostatní dravá zvířata, při
čemž se rozumí zvěří škodlivou
(škodnou) všechna zvěř myslivosti škodlivá
a dravými zvířaty všechna nelovná
zvířata myslivosti škodlivá, na př.
pytlačící psi, kočky a v bažantnici
ježci.
(3) Oprávnění podle odstavce 2,
písm. b) až d) přísluší
též mysliveckému hospodáři, který
je může přenésti na loveckého
hosta.
(4) Vlastník psů a koček usmrcených
v honitbách může požadovati náhradu
utrpěné škody jen tehdy, dokáže-li,
že nebylo zákonných podmínek pro přípustnost
usmrcení shora uvedených zvířat.
(5) Odebrané zbraně, lovecké a
chytací nástroje, po případě
i lovecké psy nebo fretky podle odstavce 2, písm.
a) jest neprodleně odevzdati místnímu národnímu
výboru, v jehož obvodě byly odebrány,
a věc oznámiti okresnímu národnímu
výboru nebo nejbližšímu orgánu
bezpečnosti.
(6) Vysazovati divoké králíky
ve volné přírodě a zvěř
černou mimo obory je zakázáno.
(7) Vlastníkům psů je zakázáno
nechati psy volně pobíhati v honitbě.
(8) Neoprávněným osobám
je zakázáno odstraňovati z ok a jiných
chytacích zařízení zhaslou zvěř.
(1) Zvěř postřelená nebo
jinakým způsobem zraněná, která
přeběhne do cizí honitby, nesmí tam
býti stíhána bez svolení mysliveckého
hospodáře; nedá-li však svolení,
jest povinen sám takovou zvěř dále
stíhati.
(2) Přeběhne-li postřelená
zvěř spárkatá do sousední cizí
honitby a zhasne v dohledu, jest ten, kdo ji postřelil,
a při společném výkonu práva
myslivosti více osobami ten, kdo výkon řídí,
povinen zhaslou zvěř na místě vyvrhnouti
a ukrýti, není však oprávněn
při překročení hranice honitby vzíti
s sebou ručnici a zvěř dopraviti do honitby,
v níž byla postřelena, je však povinen
co nejdříve oznámiti případ
mysliveckému hospodáři, v jehož honitbě
postřelená zvěř zhasla. Přešla-li
zvěř uvedená v tomto odstavci do sousední
honitby, aniž v dohledu zhasla, jsou osoby shora uvedené
povinny oznámiti to mysliveckému hospodáři
honitby, do níž zvěř přešla,
označiti nástřel a místo přechodu.
Není-li jiná dohoda, patří trofej
tomu, kdo zvěř složil, zvěřina
pak mysliveckému hospodáři honitby, v níž
zvěř zhasla. Takový kus zvěře
se započítá do plánu odstřelu
toho, komu patří trofej, u zvěře bez
trofeje tomu, komu patří zvěřina.
(3) Na pozemcích nehonebních lze postřelenou
zvěř volně sledovati a dohledati, zpraví-li
se předem o tom vlastník pozemku; zvěř
zhaslá nebo padlá na takových pozemcích
náleží mysliveckému hospodáři,
v jehož honitbě takový pozemek leží.
Ministerstvo zemědělství jest oprávněno
po vyjádření Jednotného svazu zemědělců
a Československé myslivecké jednoty omeziti
právo myslivosti nebo zakázati jeho výkon
z důvodů státních zájmů,
zejména pro účely vědecké,
ochranu přírody, nebo zřízení
reservací pro zvěř, a na návrh ministra
vnitřního obchodu pro podporu a zvýšení
cizineckého ruchu. V tom případě platí
přiměřeně předpisy o pachtovném
a o náhradě škod podle tohoto zákona.
(1) Vykonávati právo myslivosti může
vedle mysliveckých hospodářů (§
21, odst. 1) každý, kdo má platný lovecký
lístek a byla-li mu mysliveckým hospodářem
vystavena povolenka k lovu (lovecký host) podle vzoru,
který vydá ministerstvo zemědělství,
na Slovensku po vyjádření pověřenectva
zemědělství a pozemkové reformy; povolenky
není třeba, je-li lovu přítomen myslivecký
hospodář. Při společných honech
stačí jedna povolenka pro všechny účastníky
honu. Je-li v téže honitbě více oprávněných
k výkonu práva myslivosti (spoluvlastníci
vlastní honitby), musí býti povolenka k lovu
podepsána všemi mysliveckými hospodáři.
Pachtýři jest zakázáno vydávati
tuzemcům povolenku k lovu za úplatu. Pro sbírání
vajec pernaté zvěře a shozů paroží
se nevyžaduje lovecký lístek, postačí
pouze povolenka k lovu.
(2) Kdo vykonává právo myslivosti,
musí s sebou nositi lovecký lístek, po případě
i povolenku k lovu, a jest povinen předložiti tyto
průkazy na požádání veřejným
bezpečnostním orgánům, mysliveckému
hospodáři a mysliveckým hajným.
(3) Lovecké lístky vydává
okresní národní výbor, v jehož
obvodu má žadatel své řádné
bydliště. Osobám, které nemají
řádného bydliště, vydá
lovecké lístky okresní národní
výbor, v jehož obvodě se právě
zdržují. Lovecký lístek nahrazuje zbrojní
pas pro lovecké zbraně v něm vedené
podle druhu zbraně, výrobní firmy nebo značky
a ráže.
(8) Lovecké lístky jsou:
a) roční lovecký lístek pro tuzemce,
b) tříroční lovecký lístek
pro tuzemce,
c) roční lovecký lístek pro cizozemce,
d) měsíční lovecký lístek
pro cizozemce,
e) roční bezplatný lovecký lístek
pro žáky a posluchače lesnických a hájenských
škol a pro lesní praktikanty,
f) tříroční bezplatný lovecký
lístek pro myslivce z povolání.
(5) Žádost o vydání loveckého
lístku se podává na vzoru, který určí
ministerstvo zemědělství, na Slovensku po
vyjádření pověřenectva zemědělství
a pozemkové reformy. K žádosti jest připojiti:
a) potvrzení zachovalosti, že není důvodů
pro odepření vydání loveckého
lístku podle § 35, odst. 1 a 2,
b) průkaz, že žadatel jest členem Československé
myslivecké jednoty,
c) podobenku z poslední doby,
d) průkaz, že žadatel měl již nejméně
jeden roční lovecký lístek, platný
v kterémkoliv roce v Československé republice
nebo složil zkoušku z myslivosti, mysliveckou nebo lesnickou
zkoušku nebo absolvoval některou lesnickou nebo hájenskou
školu nebo jest žákem lesnické nebo hájenské
školy, po případě lesním praktikantem,
e) průkaz, že žadatel uzavřel na dobu
platnosti loveckého lístku pojištění
proti následkům odpovědnosti z výkonu
práva myslivosti (§ 36, odst. 1),
f) písemný souhlas zákonného zástupce,
je-li žadatel osoba nezletilá, po případě
písemný souhlas manžela nebo jiného
zákonného zástupce, je-li žadatelkou
nezletilá manželka.
(6) Průkazy podle odstavce 5, písm. a),
b) a d) není třeba připojovati k žádostem
o udělení loveckých lístků
pro cizince.
(7) Jde-li o vydání tříročního
loveckého lístku, musí žadatel předložiti
průkazy podle odstavce 5, písm. b) a e) platné
pro dobu, na kterou má býti lovecký lístek
vydán.
(8) Roční bezplatný lovecký
lístek [odstavec 4, písm. e)] opravňuje osoby
mladší 18 let k výkonu práva myslivosti
jen za doprovodu myslivce z povolání.
Za vydání loveckého lístku vybírá
okresní národní výbor dávku
za úřední úkony ve věcech správních
podle platných předpisů.
(1) Lovecký lístek musí býti
odepřen osobám:
a) kterým není ještě 18 let, kromě
osob uvedených v § 33, odst. 4, písm. e),
b) zbaveným zcela nebo částečně
svéprávnosti,
c) které pro tělesné nebo duševní
vady nejsou způsobilé bezpečně ovládati
ručnici,
d) které nepředloží průkaz stanovený
v § 33, odst. 5, písm. d) a neprokáží
členství v Československé myslivecké
jednotě a pojištění proti následkům
odpovědnosti z výkonu práva myslivosti, s
výjimkou osob uvedených v § 33, odst. 6,
e) kterým byl odňat lovecký lístek
okresním národním výborem, po dobu
odnětí, nebyla-li doba odnětí stanovena,
po dobu, po kterou důvod k odnětí trvá,
f) které byly pravoplatně nepodmíněně
odsouzeny pro zločin vůbec, nebo pro přečin
nebo pro přestupek ke ztrátě volebního
práva, pokud nenabyly soudní bezúhonnosti,
jde-li však o pytláctví, pokud neuplynulo alespoň
10 let ode dne, kdy trest byl vykonán, pravoplatně
prominut nebo kdy byl výkon trestu promlčen,
g) odsouzeným pro přečin nebo přestupek
proti bezpečnosti života spáchaný neopatrným
zacházením se střelnou zbraní, a to
po dobu 3 let od odpykání trestu, nebo, zněl-li
rozsudek na pokutu, po dobu 3 let ode dne, kdy byla zaplacena,
h) které zneužily loveckého lístku buď
tím, že použily cizího loveckého
lístku, nebo že svůj vlastní lovecký
lístek ponechaly jiné osobě, dále
těm osobám, které byly potrestány
pro přestupek předpisů o šetření
zvěře nebo předpisů o loveckých
lístcích, a to na dobu 5 let ode dne potrestání.
(2) Lovecký lístek může býti
odepřen zejména osobám:
a) které byly v posledních 5 letech odsouzeny pro
trestný čin spáchaný z nedbalosti
střelnou zbraní nebo pro jednání z
nedbalosti proti předpisům o zbrani, střelivu
a třaskavinách,
b) které zneužily povolenky k lovu,
c) které byly v posledních 3 letech pravoplatně
odsouzeny soudem nebo správním úřadem
pro lesní nebo polní krádež nebo pych,
pro jednání proti předpisům na ochranu
myslivosti nebo pro týrání zvířat,
d) které nemají řádné bydliště
na území Československé republiky,
e) které nejsou československými státními
občany,
f) proti kterým podala Československá myslivecká
jednota nebo příslušný Jednotný
svaz zemědělců námitky rázu
mysliveckého,
g) proti kterým jest zahájeno soudní trestní
řízení pro čin, při němž
odsouzení má za následek, že vydání
loveckého lístku musí býti odepřeno.
(3) Okresní národní výbor
(§ 33, odst. 3) odebere lovecký lístek, aniž
vrátí vybranou dávku, zjistí-li se
dodatečně nebo vznikne-li po jeho vydání
taková okolnost, pro kterou by lovecký lístek
nemohl býti vydán podle odstavce 1. Mysliveckému
hospodáři budiž odebrán lovecký
lístek na dobu 6 let, obchází-li zákaz
podpachtu nebo porušuje-li opětovně nebo hrubě
ustanovení tohoto zákona.
(1) Dostatečné pojištění
proti následkům odpovědnosti z výkonu
práva myslivosti [§ 33, odst. 5, písm. e)]
je, když krycí částka činí
pro každý případ škody:
a) je-li zraněna nebo usmrcena jedna osoba, nejméně | 100.000 Kčs, |
b) je-li raněno nebo usmrceno několik osob, nejméně | 400.000 Kčs, |
c) při věcných škodách nejméně | 20.000 Kčs. |
Pojišťovací podmínky pro pojištění
proti následkům odpovědnosti z výkonu
práva myslivosti nesmí obsahovati výhradu
v tom směru, že pojistná ochrana odpadá
v případě neopatrného chování
pojištěncova.
(2) Ministerstvo zemědělství může,
na Slovensku po vyjádření pověřenectva
zemědělství a pozemkové reformy, stanoviti
a vyhlásiti nejmenší pojistné částky
jinak než v odstavci 1 uvedeno, rozšířiti
rozsah pojištění u mysliveckých hospodářů
(§ 21, odst. 1) a naříditi pojištění
loveckých psů.
Ustanovení §§ 33 až 36 se netýkají
členů diplomatického sboru ani jiných
osob, které požívají v Československé
republice výsad členů diplomatických
missí, ani cizích konsulů v Československé
republice z povolání, pokud vzájemnost jest
zaručena. Legitimace vydávané těmto
osobám ministerstvem zahraničních věcí
vždy na jeden kalendářní rok a opatřené
podobenkou nahrazují u těchto osob lovecký
lístek.