Zemědělský výbor projednal shora zmíněný vládní návrh ve třech schůzích, a to dne 26. března, dne 22. dubna a 6. května 1947. Osidlovací výbor projednal zmíněnou osnovu ve dvou schůzích, konaných 28. března a 6. května 1947, výbor právní pak projednal zmíněný návrh ve své schůzi dne 31. března a 6. května 1947.

Při všech těchto schůzích byly postupně provedeny na vládním návrhu změny a doplňky, které se jeví v těchto jednotlivých bodech:

V § 2 na řádce první se škrtá slovo "zemědělským". V témže §u v řádce osmé se doplňuje datum zákona a jeho číslo tak, že řádka osmá zní: "podle zákona ze dne 14. února 1947, č. 31". V řádce deváté téhož §u se slovo "rozdělení" zaměňuje slovem "rozdělování". V řádce desáté slovo "zkonfiskovaného" se mění na slovo "konfiskovaného" a před ně se vkládá čárka.

V § 3 v odstavci prvém v bodě 4 v řádce prvé se za slovo "majetku" vkládají slova "osidlovacím úřadům a ...".

V § 4 v řádce druhé a třetí se škrtají slova "fond ponechati" a nahrazují se slovy "býti ponecháno".

V § 5 v řádce páté a šesté se škrtají slova "konfiskaci stručně" a na konci prvé věty se za slovo "vložce" připojuje znění: ", podle kterého předpisu (§ 1, odst. 1) nastala konfiskace".

Odstavec šestý v § 5 se škrtá.

V § 6 v odstavci jedna v řádce prvé se škrtá znění: "odst. 1 až 5".

V § 10 se škrtá celý odstavec druhý a v důsledku toho se škrtá také číselné označení odstavce jedna.

V § 11 v odstavci jedna nastala změna, takže § 11 odst. 1 zní takto:

"(¹) Vkladnými listinami jsou vedle rozhodnutí o přídělu (přídělových listin), vydaných fondem nebo i, pokud jde o majetek konfiskovaný podle dekretu č. 108/1945 Sb., jiným příslušným úřadem, také jiná rozhodnutí nebo prohlášení fondu anebo jiného příslušného úřadu o přechodu konfiskovaného majetku na jiného nabyvatele."

V § 12 na konci odst. 1 se za slovo "spravedlnosti" vsouvají slova "v dohodě s ministry vnitra, financí a zemědělství, na Slovensku po vyjádření příslušných pověřenců, ..."

V § 14 v odst. 2 v řádce sedmé se za slova "ministrem spravedlnosti" vkládá znění "na Slovensku po vyjádření pověřence spravedlnosti,".

V § 23 v řádce čtvrté se za slůvko "pro" vkládají slova "pozemkové úpravy souvisící s osídlením nebo pro jiné".

Ve druhém odstavci bod jedna § 23 se v řádce třetí škrtají slova "vlastnického práva nabývá" a místo nich se zařazují slova "nabývá-li vlastnického práva".

Bod 2, odst. 2 § 23 bude zníti "jde-li o zřízení výměnku manželem pro druhého manžela anebo dítětem a jeho manželem pro rodiče;".

Bod druhý vládního návrhu se přečíslovává jako bod třetí.

V odst. 3 § 23 v řádce druhé se škrtá slovo "pěti" a nahrazuje se slovem "deseti".

§ 25 byl pozměněn tak, že zní: "V rozhodnutích o přechodu přiděleného majetku na nového nabyvatele (§ 11, odst. 1 a 2) mohou být uloženy nabyvateli další podmínky, kterých je zapotřebí, aby bylo zajištěno, že přiděleného majetku bude užíváno k účelu, ke kterému byl přidělen".

V § 26 bylo přijato toto znění: "Obmezení podle §§ 23 až 25 vloží se do pozemkové knihy zároveň s vkladem vlastnického práva k přidělenému majetku nebo dodatečně podle konečného rozhodnutí o přechodu majetku na nového nabyvatele (§ 11, odst. 1 a 2)."

V § 29, odst. 5 se v první řádce opravuje tisková chyba v slově "nakládání" (á).

V § 32, odst. 2 se v řádce třetí za slovem "fond" vkládá text ", nelze-li konfiskovaný spoluvlastnický podíl přiděliti vlastníkům podílů nekonfiskovaných,".

§ 37 vládního návrhu se doplňuje další větou: "Pro Slovensko budou tyto podrobné předpisy vydány po vyjádření pověřence spravedlnosti".

Při tom se zdůrazňuje, že při projednávání § 1, odst. 3 vládního návrhu bylo dosaženo shody o tom, že "nemovitým majetkem, který dosavadní vlastník poskytl pro účely vnitřního osídlení", sluší rozuměti především nemovitý majetek, na který se vztahuje § 5, odst. 2 zák. č. 31/1947 Sb.

U příležitosti § 23, odst. 2, bod 2 nového znění bylo docíleno dohody v tom, že výměnkem třeba rozuměti, ve shodě jak s obvyklým významem tohoto slova, tak s terminologií některých zákonů, netoliko naturální nebo peněžité dávky, nýbrž také služebnost bytu.

Výbor zemědělský, osidlovací i právní doporučuje, aby ústavodárné Národní shromáždění přijalo shora zmíněný vládní návrh se změnami, jak jsou výše uvedeny.

Zároveň přijaly všechny tři jmenované výbory připojenou resoluci, kterou rovněž doporučují ku přijetí.

Odůvodnění resoluce: Ministr zdravotnictví má podle § 18, odst. 2 dekretu č. 108/1945 Sb. určiti, kterého majetku se týká ustanovení odst. 1 téhož paragrafu. Ačkoliv od vyhlášení dekretu uplynula již doba 18 měsíců, ministr zdravotnictví nevyhlásil dosud takové směrnice. Poněvadž se jedná o majetek lázeňský, léčebné a ošetřovací ústavy, převážně v pohraničním území, vnáší se tím chaos do osidlovací akce.

Urychlené provedení knihovního pořádku o konfiskovaném majetku vyžaduje vyhlášení takových směrnic.

Ústavodárné Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:

(¹) Tento zákon se vztahuje na provedení knihovního pořádku stran majetku konfiskovaného podle

1. dekretu presidenta republiky ze dne 21. června 1945, č. 12 Sb., o konfiskaci a urychleném rozdělení zemědělského majetku Němců, Maďarů, jakož i zrádců a nepřátel českého a slovenského národa,

2. nařízení Slovenské národní rady ze dne 23. srpna 1945, č. 104 Sb. n. SNR, o konfiskování a urychleném rozdělení zemědělského majetku Němců, Maďarů, jakož i zrádců a nepřátel slovenského národa, ve znění nařízení Slovenské národní rady ze dne 14. května 1946, č. 64 Sb. n. SNR, a

3. dekretu presidenta republiky ze dne 25. října 1945, č. 108 Sb., o konfiskaci nepřátelského majetku a Fondech národní obnovy.

(²) Majetkem konfiskovaným se rozumí v tomto zákoně i majetek, na který se vztahuje nařízení č. 104/1945 Sb. n. SNR podle svého § 25.

(³) Pokud není ustanoveno něco jiného, platí ustanovení tohoto zákona o konfiskovaném majetku také o zemědělském majetku, který drobný zemědělec odevzdal podle § 2, odst. 1, písm. b) dekretu presidenta republiky ze dne 20. července 1945, č. 28 Sb., o osídlení zemědělské půdy Němců, Maďarů a jiných nepřátel státu českými, slovenskými nebo jinými slovanskými zemědělci, na Slovensku podle § 7, odst. 2 nařízení č. 104/1945 Sb. n. SNR, jakož i o jiném nemovitém majetku, který dosavadní vlastník poskytl pro účely vnitřního osídlení nebo pozemkových úprav souvisících s osídlením.

(¹) Přiděleným majetkem se v tomto zákoně rozumí zemědělský majetek přidělený podle dekretu č. 12/1945 Sb. nebo podle dekretu č. 28/1945 Sb. anebo podle nařízení č. 104/1945 Sb. n. SNR, ve znění nařízení č. 64/1946 Sb. n. SNR, dále nemovitý majetek přidělený podle dekretu č. 108/1945 Sb. nebo podle zákona ze dne 14. února 1947, č. 31 Sb., o některých zásadách při rozdělování nepřátelského majetku, konfiskovaného podle dekretu presidenta republiky ze dne 25. října 1945, č. 108 Sb., o konfiskaci nepřátelského majetku a Fondech národní obnovy.

(²) Pokud není ustanoveno něco jiného, platí ustanovení tohoto zákona o přiděleném majetku také o nemovitém majetku konfiskovaném, který si ponechá nebo převezme stát, anebo který jinak než přídělem (odstavec 1) přejde na nového nabyvatele.

(¹) Navrhovati provedení knihovního pořádku přísluší:

1. u zemědělského majetku konfiskovaného podle dekretu č. 12/1945 Sb. Národnímu pozemkovému fondu při ministerstvu zemědělství v Praze;

2. u zemědělského majetku konfiskovaného podle nařízení č. 104/1945 Sb. n. SNR, ve znění nařízení č. 64/1946 Sb. n. SNR, pověřenectvu zemědělství a pozemkové reformy;

3. u majetku uvedeného v § 18 dekretu č. 108/1945 Sb. ministerstvu zdravotnictví;

4. u ostatního konfiskovaného majetku osidlovacím úřadům a Fondům národní obnovy v Praze a v Bratislavě, každému v jeho obvodu.

(²) Pokud se dále ustanovuje o fondu, rozumějí se tím, není-li stanoveno něco jiného, orgány příslušné podle odstavce 1.

(¹) V jednoduchých případech, zejména nemění-li se držebnostní hranice, může býti ponecháno nabyvateli přiděleného majetku, aby si o provedení knihovního pořádku zažádal sám.

(²) Podobně přenechá se obstarání knihovního pořádku

1. ředitelstvím státních drah, jde-li o majetek, který má býti zapsán do vložky železniční knihy;

2. národním podnikům, jde-li o majetek, který jim připadne. Národní podniky mohou pak užíti ustanovení § 17 dekretu presidenta republiky ze dne 24. října 1945, č. 100 Sb., o znárodnění dolů a některých průmyslových podniků, nebo § 14 dekretu presidenta republiky ze dne 24. října 1945, č. 101 Sb., o znárodnění některých podniků průmyslu potravinářského.

(¹) Propadlo-li konfiskaci podle ustanovení uvedených v § 1, odst. 1 a 2 celé knihovní těleso (všechna knihovní tělesa zapsaná v téže vložce) nebo spoluvlastnický podíl na knihovním tělese (§ 32), vyznačí soud na návrh fondu v příslušné vložce, podle kterého předpisu (§ 1, odst. 1) nastala konfiskace. Navrhovatel ani jiní účastníci se o tom nezpravují.

(²) Parcely zapsané ve vložce, v které byla podle odstavce 1 vyznačena konfiskace knihovního tělesa, mohou býti zapsány do jiné vložky, aniž se odpíší z vložky dosavadní.

(³) Jakmile budou parcely ve vložce dosud zapsané všechny zapsány do vložek jiných, vložka se zruší, jsou-li na listu břemen všechny závady už vymazány; jinak se uzavře jen list statkové podstaty a list vlastnictví.

(⁴) Fond může kdykoliv navrhnouti, aby vyznačení podle odstavce 1 bylo zase odstraněno.

(⁵) Nesprávné vyznačení konfiskace není na újmu osobám oprávněným podle knihovních zápisů.

(¹) Ustanovení § 5 platí přiměřeně o vložkách týkajících se nemovitostí, které byly všechny odevzdány pro účely uvedené v § 1, odst. 3.

(²) Knihovní stav před vyznačením podle odstavce 1 je rozhodný pro vypořádání závazků váznoucích na nemovitostech zapsaných v příslušné vložce podle § 30.

(¹) Parcely majetku konfiskovaného podle ustanovení uvedených v § 1, odst. 1 a 2 zapisují se do jiných vložek bez závad, které na nich dosud váznou, ačli fond nenavrhne jinak.

(²) Parcely majetku odevzdaného pro účely uvedené v § 1, odst. 3 mohou býti zapsány do jiných vložek bez závad, bylo-li zahájeno řízení k vypořádání závazků váznoucích na tomto majetku podle § 30, anebo za podmínek dotčených v § 31.

(¹) Nejsou-li proti tomu zvláštní důvody, utvoří se z majetku přiděleného v katastrálním území téže osobě jediné knihovní těleso a zřídí se pro ně nová vložka.

(²) Železniční pozemky se zapíší vždy do dosavadní vložky železniční knihy

Zapisuje-li se vlastnické právo k přidělenému majetku v dosavadní vložce, v které váznou závady, jež přídělce nepřejímá, vyznačí se, že tyto závady nepostihují přidělený majetek.

O provedení knihovního pořádku ve vložkách téhož katastrálního území lze žádati jedinou žádostí, i když nejsou podmínky pro hromadění knihovních žádostí.

(¹) Vkladnými listinami jsou vedle rozhodnutí o přídělu (přídělových listin), vydaných fondem nebo i, pokud jde o majetek konfiskovaný podle dekretu č. 108/1945 Sb., jiným příslušným úřadem, také jiná rozhodnutí nebo prohlášení fondu anebo jiného příslušného úřadu o přechodu konfiskovaného majetku na jiného nabyvatele.

(²) Co se týká majetku uvedeného v § 1, odst. 3, je vkladnou listinou také protokol sepsaný u fondu a podepsaný vlastníkem nebo jeho řádně zmocněným zástupcem.

(³) Ustanovení § 16 dekretu č. 108/1945 Sb. zůstává tímto zákonem nedotčeno.

(¹) Při provádění knihovního pořádku u konfiskovaného majetku zemědělského mohou býti parcely prozatímně děleny a jejich hranice měněny (opraveny) na podkladě polohopisných nástinů, vyhotovených podle grafických přídělových plánů a schválených ministerstvem zemědělství, na Slovensku skrze pověřenectvo zemědělství a pozemkové reformy. Použivatelnost této výhody končí dnem, který určí všeobecně nebo pro jednotlivé soudní okresy ministr spravedlnosti v dohodě s ministry vnitra, financí a zemědělství, na Slovensku po vyjádření příslušných pověřenců, vyhláškou uveřejněnou ve Sbírce zákonů a nařízení.

(²) Polohopisné nástiny se vyhotoví zpravidla pro celá katastrální území na otiscích nebo snímcích katastrální mapy nebo její zmenšeniny v měřítku 1 : 5.000, pokud lze v nich změny zřetelně vyznačiti. V katastrálních územích, v nichž je předmětů měření málo a na různých místech spolu nesouvisících, mohou býti polohopisné nástiny vyhotoveny jen pro tyto změny.

(³) Prozatímní očíslování změněných nebo nově vzniklých parcel nebo nové očíslování parcel, navržené tím, kdo polohopisný nástin vyhotovil, přezkouší katastrální měřický úřad a opatří nástin stvrzovací doložkou (§ 80 katastrálního zákona).

(⁴) K žádosti za provedení knihovního pořádku předloží fond dvojmo srovnávací sestavení, v němž se uvedou potřebné údaje o konfiskovaném a přiděleném majetku podle dosavadního a nového stavu, a jde-li při tom o rozdělení parcel nebo změnu (opravu) dosavadních hranic, též polohopisný nástin dvojmo, a to pro soud a pro katastrální měřický úřad.

(⁵) Na Slovensku v katastrálních územích, které dosud nemají nové pozemkové knihy, mají polohopisné nástiny a srovnávací sestavení vykazovat kromě stavu pozemkového katastru i stav podle staré pozemkové knihy.

(⁶) Podrobnosti pro vyhotovení srovnávacího sestavení a polohopisného nástinu stanoví ministerstvo spravedlnosti výnosem, vydaným v dohodě s ministerstvy financí a zemědělství.

(¹) Polohopisné nástiny a srovnávací sestavení (§ 12, odst. 4 a 5) se projednávají jako geometrické (polohopisné) plány s tím rozdílem, že znázornění hranic a výměra změněných nebo nově vzniklých parcel ve veřejných knihách a v pozemkovém katastru jsou prozatímní.

(²) V katastrální mapě a v mapě veřejných knih se změny vyznačí tužkou, v příruční katastrální mapě pak předepsaným způsobem.

(³) V nových knihovních vložkách se při zápisu změny na listu statkové podstaty (v zemích České a Moravskoslezské v prvním oddělení tohoto listu) vyznačí tato prozatímnost tím, že se příslušné parcelní číslo uvede v závorkách. Tato poznámka se vymaže na návrh katastrálního měřického úřadu po zápisu změny v operátech pozemkového katastru (§ 14).

(⁴) V písemném operátu pozemkového katastru se tyto změny pro značný jejich rozsah zaznamenávají místo "Záznamem změn" (§ 87 katastrálního zákona) způsobem obdobným jako zápis změn, s tím rozdílem, že se u parcel dělených nebo ve svých hranicích změněných (opravených) vyznačí tato prozatímnost v příslušných pozemnostních arších a v parcelním protokole u každé takové parcely v poznámkovém sloupci značkou "proz." (razítkem červené barvy). Tato poznámka se vymaže po zápisu změny v operátech pozemkového katastru (§ 14).

(¹) V katastrálních územích, v nichž byly přidělené majetky utvořeny zpravidla slučováním pozemků v rámci původních nezměněných držebnostních hranic, vyšetří řádně změny, po případě zaměří dělené nebo v svých hranicích změněné (opravené) parcely (§ 13, odst. 4) místně příslušný katastrální měřický úřad v rámci rozvrhů polních prací pro vedení pozemkového katastru a zařídí provedení změn v pozemkovém katastru zápisem; nato oznámí knihovnímu soudu změny a označení změněných nebo nově vzniklých parcel definitivními čísly (na Slovensku i výměry parcel). Měřické výdaje za zaměření změn držebnostních hranic vzniklých přídělem hradí fond.

(²) Pro řádné zaknihování změn v katastrálních územích, v nichž při tvoření přidělených majetků bylo slučování pozemků spojováno s úpravou držebnostních hranic a dělením pozemků v rámci dosavadních držebnostních hranic, předloží fond v době stanovené ministrem spravedlnosti, na Slovensku po vyjádření pověřence spravedlnosti, knihovnímu soudu řádné geometrické (polohopisné) plány vyhotovené v mezích vlastního oprávnění nebo na jeho náklad úředně oprávněnými civilními geometry a vyhovující ustanovením katastrálního zákona a předpisům podle něho vydaným. Soud dohlíží z úřední povinnosti, aby stanovená doba byla dodržena. Nedodrží-li fond stanovenou lhůtu, může katastrální měřický úřad na dožádání soudu provésti zaměření nastalých změn za úhradu hotových výdajů spojených s prováděním polních měřických prací včetně výpočtů souřadnic bodů, potřebných pro zobrazovací práce.

(³) V obvodech, v nichž při tvoření přidělených majetků byla provedena úprava pozemků podle zásad scelovacích, provede po ukončení těchto prací katastrální měřický úřad, do jehož obvodu působnosti příslušné katastrální území náleží, obnovení (na Slovensku také založení a reambulaci) pozemkového katastru; k úhradě peněžního nákladu přispěje fond přiměřenou částkou. Knihovní pořádek v těchto katastrálních územích se provede po vyhotovení katastrálního operátu a vyhlášení jeho platnosti (§ 29, odst. 3 katastrálního zákona).

(⁴) Na Slovensku vykoná šetření, po případě zaměření změn podle odstavce 2 místně příslušný katastrální měřický úřad vlastními zaměstnanci nebo zadá provedení měřických prací civilním inženýrům zeměměřickým. Pořadí prací určí knihovní soud po dohodě s katastrálním měřickým úřadem. Pro úhradu výdajů finanční správě fondem platí ustanoveni odstavců 1 až 3 obdobně.

(⁵) Podrobnosti stanoví ministerstvo financí výnosem, vydaným v dohodě s ministerstvy spravedlnosti a zemědělství.

Ustanovení §§ 12 až 14 platí přiměřeně, jde-li o provedení knihovního pořádku na konfiskovaném majetku nezemědělském.

(¹) Má-li knihovní žádost vady, pro které jí nelze vyhověti, vrátí ji soud - mimo případy § 4 - k opravě nebo k doplnění. Usnesení o tom se v knize nepoznamená.

(²) Usnesení, kterým se návrhu vyhovuje, lze sepsati a vyhotoviti v zkrácené formě.

(³) O vyřízení žádosti, která se nedotýká majetku uvedeného v § 1, odst. 3, zpraví se jen navrhovatel, nový vlastník, katastrální měřický úřad a berní úřad, v případech § 4 také fond. Zpravení ostatních účastníků může být nahrazeno vyvěšením usnesení na soudní desce po dobu třiceti dnů; dnem doručení těmto účastníkům je po zákonu poslední den této doby.

Týká-li se knihovní žádost nemovitostí dosud zapsaných v zemských deskách, lze jí vyhověti, jen potvrdí-li příslušný krajský soud, že s hlediska zemských desk nejsou proti tomu námitky. Není-li žádost takovým potvrzením opatřena, zašle ji soud knihovní, nemá-li jiné vady (§ 16, odst. 1), soudu desk zemských a ten, má-li námitky, vrátí ji navrhovateli a vyrozumí soud knihovní.

Převádějí-li se do nových vložek zápisy provedené v dosavadních vložkách v jiném než českém nebo slovenském jazyku, přepíší se jen česky nebo slovensky.

(¹) Musí-li se při provádění knihovního pořádku založit nové vložky pro převážnou část nemovitostí katastrálního území, mohou býti vložky, které zůstanou nedotčeny, přepsány do nových svazků pozemkové knihy. Ustanovení § 18 platí i tu.

(²) Je-li toho třeba pro přehlednost a snazší použitelnost pozemkové knihy, mohou býti dosavadní vložky, které zůstanou prováděním knihovního pořádku nedotčeny, jakož i nové vložky přečíslovány.

Má-li se při provádění knihovního pořádku pozemková kniha doplnit zápisem nemovitosti, která jako veřejný statek dosud nebyla zapsána v žádné pozemkové knize, platí pro řízení tyto úlevy:

1. Šetření o držebnostních a jinakých poměrech se nekoná.

2. Návrh nové knihovní vložky nebo jinakých knihovních zápisů vyloží se u soudu s výzvou, aby námitky proti správnosti a úplnosti připravených zápisů byly ohlášeny v stanovené lhůtě u soudu; lhůta tato nesmí být kratší než čtrnáct dní. Výzva se vyhlásí také v obci, v které leží nemovitost, a podle uvážení soudu také v obcích sousedních.

3. Byly-li podány námitky zřejmě bezdůvodné, odmítne je soud. Proti tomu není opravný prostředek, ale právo, o které se námitky opíraly, lze uplatnit žalobou do tří měsíců od účinnosti knihovních zápisů (č. 4). K projednání jiných námitek se určí rok, a nepodaří-li se odklidit námitky dohodou, rozhodne soud, která ze stran má nastoupit pořad práva a v jaké lhůtě.

4. Zemský soud může den, od kterého mají mít připravené zápisy účinky zápisů knihovních, určiti také tehdy, když ještě nebyly všechny námitky pravomocně vyřízeny.

5. Upravovací řízení se nekoná. S námitkami pravomocně nevyřízenými se však nakládá jako s odpory v tomto řízení opověděnými (§§ 15 a násl. zákona ze dne 25. července 1871, č. 96 ř. z., o řízení, které se má zahájiti pro upravení pozemkových anebo horních knih, jestliže se zakládají, doplňují, obnovují nebo mění).