(1) Nemovitosti veřejného statku, hraničící
jen na majetek konfiskovaný, lze připsati do vložky
pozemkové nebo železniční knihy bez
předchozího řízení k doplnění
pozemkové knihy, potvrdí-li dosavadní vlastník
veřejného statku se schválením nadřízeného
úřadu nebo orgánu, a nelze-li zjistit, v
čím vlastnictví veřejný statek
byl, místní národní výbor se
schválením okresního národního
výboru, že proti zápisu veřejného
statku do pozemkové knihy nejsou námitky. Toto potvrzení
(schválení) může býti vyznačeno
přímo na polohopisném nástinu (§
12).
(2) Osobám, které by v řízení
k doplnění pozemkové knihy byly bývaly
mohly s úspěchem proti navrhovaným zápisům
podati námitky, zůstává nárok
na přiměřenou náhradu škody vůči
subjektu, jehož orgán vydal potvrzení podle
odstavce 1. Nárok je uplatniti nejpozději do roka
po provedení knihovního pořádku. O
náhradě rozhodne okresní soud, příslušný
podle polohy nemovitosti, v nesporném řízení.
(1) Je-li v katastrálním území
převážná část nemovitostí
přidělena většímu počtu
přídělců, pro které se musí
zřizovat nové vložky, a je-li obava, že
měřické práce (§ 12) potřebné
pro provedení knihovního pořádku nebudou
provedeny v dohledné době, může fond
na základě přídělové
listiny, vytýkající stručně
předmět přídělu, žádati,
aby bylo vloženo vlastnické právo k přidělenému
majetku ve vložce, která se za tím účelem
předběžně zřídí.
(2) Jinak se v předběžné
vložce zapíše na list statkové podstaty
jen označení přídělu v nadpisu
listu A (v zemích České a Moravskoslezské
v nadpisu jeho prvního oddělení), a to zpravidla
popisným číslem přidělené
usedlosti, obytného stavení nebo podobně,
na listu břemen (C) jen obmezení vlastnického
práva, plynoucí ze zákona (§§ 23,
24).
(3) Ostatní zápisy se provedou, až
když fond navrhne, aby vložka byla na listu A a po případě
i C vyplněna podle konečného rozhodnutí
o přiděleném majetku. Provedením zápisů
na listu A je zřízení vložky dovršeno
a vložka pozbývá své předběžné
povahy.
(1) Přidělený majetek, pokud není
ve vlastnictví státu, zemí, okresů,
obcí nebo národních podniků, nebo
pokud nebyl poskytnut za majetek přenechaný pro
pozemkové úpravy souvisící s osídlením
nebo pro jiné veřejné účely,
lze zciziti mezi živými, reálně děliti,
zatížiti, propachtovati nebo pronajmouti jen se souhlasem
fondu; právní jednání, ke kterým
nebyl dán potřebný souhlas, jsou neplatná.
Toto obmezení postihuje i právní nástupce
nabyvatele přiděleného majetku.
(2) Obmezení podle odstavce 1 neplatí:
1. jde-li o převod vlastnického práva mezi
manžely, anebo s rodičů na děti a jejich
manžely a nabývá-li vlastnického práva
jedna osoba anebo nerozvedení manželé;
2. jde-li o zřízení výměnku
manželem pro druhého manžela anebo dítětem
a jeho manželem pro rodiče;
3. jde-li o pronájem, ledaže se pronajímá
celá přidělená budova.
(3) Zcizí-li se přidělený
majetek podle odstavce 1 do deseti let ode dne, kdy bylo do veřejné
knihy pro nabyvatele vloženo vlastnické právo,
je zcizitel povinen odvésti fondu pro účely,
kterým má sloužit výtěžek
konfiskace, rozdíl mezi cenou zcizovací a nabývací,
snížený o částku, na kterou fond
ocení dosud trvající zlepšení
majetku.
(4) Vláda může nařízením
stanoviti další výjimky z obmezení podle
odstavce 1 a může i mimo případy upravené
přídělovými nařízeními
podle § 6, odst. 2 dekretu č. 108/1945 Sb. určiti
dobu, po které obmezení vlastnického práva
k přidělenému majetku pomíjejí.
(5) Ustanovení předchozích odstavců
nastupují na místo ustanovení § 8 dekretu
č. 12/1945 Sb., § 5, odst. 2, věty 3 a 4 dekretu
č. 28/1945 Sb., § 22 nařízení
č. 104/1945 Sb. n. SNR a § 13 dekretu č. 108/1945
Sb.
(1) Nabyvatel přiděleného majetku
je povinen podle rozhodnutí fondu přenechati majetek
státu, zemi, okresu nebo obci pro veřejné
účely, pro které by mohl být majetek
vyvlastněn, a to za náhradu stanovenou na základě
přídělové (přejímací)
ceny se zřetelem na stav majetku v době přenechání;
stejně se určí náhrada za přidělený
majetek, dojde-li jinak k jeho vyvlastnění.
(2) Ustanovení předchozího odstavce
nelze užít, uplynula-li ode dne, kdy bylo pro nabyvatele
vloženo do veřejné knihy vlastnické
právo, doba delší než pět let.
V rozhodnutích o přechodu přiděleného
majetku na nového nabyvatele (§ 11, odst. 1 a 2) mohou
být uloženy nabyvateli další podmínky,
kterých je zapotřebí, aby bylo zajištěno,
že přiděleného majetku bude užíváno
k účelu, ke kterému byl přidělen.
Obmezení podle §§ 23 až 25 vloží
se do pozemkové knihy zároveň s vkladem vlastnického
práva k přidělenému majetku nebo dodatečně
podle konečného rozhodnutí o přechodu
majetku na nového nabyvatele (§ 11, odst. 1 a 2).
Vkládají-li se s vlastnickým právem
pro nabyvatele zároveň zástavní práva
pro několik pohledávek, k jichž zřízení
fond dal souhlas a jejichž pořad zároveň
určil, řídí se pořad zápisů
tímto určením a výměna pořadu
se zapíše podle rozhodnutí fondu a návrhu
o tom učiněného; přivolení
ustupujícího věřitele a vlastníka
nemovitosti se v tom případě nevyžaduje
pro knihovní zápis.
(1) Nedoplatky úhrady (přídělové
nebo přejímací ceny) zatěžují
i bez knihovního zápisu nemovitosti přiděleného
majetku zákonným zástavním právem
v pořadu za zákonným zástavním
právem příslušejícím nedoplatkům
na dani výdělkové (všeobecné
nebo zvláštní), pozemkové nebo domovní,
ale přede všemi jinými zákonnými
zástavními právy, která mají
jinak stejný pořad jako nedoplatky těchto
daní. Stejné přednostní právo
přísluší až do 20% celkové
úhrady (přídělové nebo přejímací
ceny) vedlejším příslušnostem,
zejména úrokům a úrokům z prodlení,
i když jsou starší než tři roky,
útratám spojeným s vymáháním,
jakož i platům učiněným za nabyvatele
přiděleného majetku.
(2) Fond může uložiti platebními
příkazy povinným osobám zaplacení
úhrady (přídělové nebo přejímací
ceny) a ostatních platů uvedených v odstavci
1, jakož i platů podle § 23, odst. 3, a to do
30 dnů ode dne doručení platebního
příkazu. Byl-li v této lhůtě
fondu podán písemný rozklad do platebního
příkazu, nemohou býti předepsané
částky vymáhány. Nebyl-li podán
ve stanovené lhůtě rozklad anebo byl-li zamítnut,
jsou platební příkazy, opatřené
doložkou vykonatelnosti, exekučními tituly
pro soudní nebo správní exekuci.
(1) Dokud nepominulo obmezení vlastnického
práva zákazem zcizení a zatížení
(§ 23), může dražební řízení
o přiděleném majetku býti zahájeno
jen se souhlasem fondu; souhlas se vykáže v návrhu
na zahájení dražebního řízení.
Veškerá usnesení, vydaná za řízení,
je doručiti fondu, i když není sám vymáhajícím
věřitelem.
(2) Nebylo-li při dražbě učiněno
někým jiným ani nejmenší podání,
může fond při dražebním roku anebo,
nezúčastní-li se ho svým zástupcem,
do 14 dnů po tom, kdy byl zpraven o výsledku dražby,
písemným prohlášením u exekučního
soudu převzíti nemovitost danou do dražby za
nejmenší podání. V takovém případě
udělí soud příklep státu, jinak
zruší dražební řízení.
(3) Bylo-li učiněno při dražbě
nemovitosti ztížené ještě zákazem
zcizení a zatížení nejvyšší
podání někým jiným, může
fond prohlášením učiněným
při roku anebo, nezúčastní-li se roku,
písemným prohlášením učiněným
u exekučního soudu do 14 dnů po tom, kdy
byl zpraven o výsledku dražby, převzíti
nemovitost za totéž nejvyšší podání.
Nezúčastní-li se fond dražebního
roku, odročí soud rozhodnutí o příklepu,
až uplyne určená čtrnáctidenní
lhůta. Učiní-li fond při roku anebo,
nezúčastní-li se ho, ve lhůtě
prohlášení, že přejímá
nemovitost za nejvyšší podání některým
dražitelem učiněné, udělí
soud příklep státu, jinak nejvyššímu
podateli.
(4) V dražební vyhlášce je
upozorniti na právo fondu převzíti draženou
nemovitost za nejmenší podání, nebylo-li
jiným učiněno, nebo za nejvyšší
podání učiněné jiným
dražitelem.
(5) O nakládání s nemovitostí
převzatou za nejmenší nebo nejvyšší
podání platí přiměřeně
ustanovení o přidělování majetku.
(1) Převezme-li fond pro účely
uvedené v § 1, odst. 3 celé knihovní
těleso (všecka knihovní tělesa v téže
vložce zapsaná), stanoví okresní soud,
v jehož obvodu je tento majetek nebo převážná
jeho část, na návrh fondu obecnou cenu tohoto
majetku v rámci platných cenových předpisů
podle odhadního řádu, vydaného vládním
nařízením ze dne 23. července 1933,
č. 100 Sb., a rozvrhne její sumu v nesporném
řízení podle zásad exekučního
řádu (zákona).
(2) Částky připadající
podle rozvrhového usnesení jednotlivým oprávněným
osobám vyplatí jim fond, nedojde-li k jiné
dohodě, v hotovosti do 3 měsíců ode
dne doručení rozvrhového usnesení.
(1) Převezme-li fond pro účely
uvedené v § 1. odst. 3 jen některé nemovitosti
nebo jejich části, není k odepsání
těchto nemovitostí (částí)
z dosavadní vložky bez závad potřebí
souhlasu osob, pro které jsou ve vložce zapsána
knihovní práva, navrhne-li fond, aby závady
váznoucí v dosavadní vložce byly jako
společné převedeny do vložky, do které
bude zapsán přidělený majetek, a potvrdí-li,
že přidělený majetek má alespoň
stejnou hodnotu jako nemovitosti (části) odepsané.
(2) Jinak platí o odepsání bez
závad v těchto případech obecné
předpisy.
(3) Ustanovení odstavce 1 lze užít
přiměřeně k odklizení závad,
váznoucích na knihovním tělese, které
bylo celé převzato pro účely uvedené
v § 1, odst. 3, neužije-li fond způsobu upraveného
v § 30; závady váznoucí v dosavadní
vložce se v tomto případě převedou
do vložky, do které bude zapsán majetek přidělený.
(1) Týká-li se konfiskace jen spoluvlastnického
podílu a nedojde-li k dohodě o rozdělení
nemovitosti, rozdělí ji na návrh fondu nebo
kteréhokoliv ze spoluvlastníků v nesporném
řízení okresní soud, v jehož
obvodu je nemovitost nebo její převážná
část.
(2) Není-li možno nemovitost rozdělit
vůbec nebo je-li to možno jen se značným
znehodnocením, může fond, nelze-li konfiskovaný
spoluvlastnický podíl přiděliti vlastníkům
podílů nekonfiskovaných, navrhnouti, aby
mu soud za náhradu rovnající se obecné
ceně ostatních spoluvlastnických podílů
přiřkl nemovitost celou. Nedají-li se z nemovitosti
utvořiti dílce přesně odpovídající
podílům spoluvlastníků, může
soud utvořiti dílce odpovídající
podílům spoluvlastníků toliko přibližně
a rozdíly v hodnotě vyrovnati penězi, ale
to jen tehdy, když peníz, který jednotlivý
spoluvlastník má dostat, nepřevýší
deset ze sta hodnoty jeho dílce.
(3) Převezme-li fond celé knihovní
těleso, platí o vypořádání
závazků na něm váznoucích přiměřeně
ustanovení § 30.
(4) Při reálném dělení
sníží soud závazky váznoucí
dosud na celé nemovitosti se zřetelem na poměr
hodnoty dílce připadajícího fondu
k hodnotě celé nemovitosti a převede je,
nedojde-li k jiné dohodě, na dílce utvořené
pro ostatní spoluvlastníky jako společné
závady. Při této úpravě může
nároky, které by se nedaly dobře dělit
(výměnky atp.), přeměnit na pohledávky
peněžité.
(5) Fond může v těchto případech
navrhnouti provedení knihovního pořádku
i stran dílců připadajících
ostatním spoluvlastníkům.
(6) Proti rozhodnutí soudu druhé stolice
není opravný prostředek.
(1) Obsahuje-li polohopisný nástin (§
12) též návrh na změnu hranic obcí
nebo na změnu hranic katastrálních území,
provede se taková změna v pozemkové knize
zároveň s ostatními změnami z úřední
povinnosti. Řízení katastrálního
měřického úřadu a předepsané
náležitosti nahrazuje osidlovací řízení
podle dekretu č. 28/1945 Sb., na Slovensku podle nařízení
č. 104/1945 Sb. n. SNR, ve znění nařízení
č. 64/1946 Sb. n. SNR. Okresní národní
výbor (po slyšení dotčených místních
národních výborů), katastrální
měřický úřad a knihovní
soud potvrdí na tomto nástinu nebo na příloze
k němu souhlas s navrženou změnou hranic obcí
a katastrálních území.
(2) Zemský národní výbor
povolí s konečnou platností změny
hranic obcí, maje na zřeteli zabezpečení
způsobilosti obcí k řádnému
plnění jejich zákonných úkolů,
po poradě se zmocněnými zástupci finančního
úřadu II. stolice a sborového soudu II. stolice.
(3) Finanční úřad II. stolice
povolí s konečnou platností změny
hranic katastrálních území po poradě
se zmocněnými zástupci sborového soudu
II. stolice.
(4) Úřad, který povolil změnu
hranic (odstavec 2 a 3), vyznačí to na polohopisném
nástinu nebo na příloze k němu dovětkem:
"Změna hranic obcí a katastrálních
území se povoluje".
(5) Na Slovensku povoluje změny hranic (odstavec
2 a 3) pověřenectvo vnitra po poradě se zástupci
pověřenectev financí a spravedlnosti.
Katastrálních operátů doplněných
nebo obnovených podle polohopisných nástinů
a srovnávacího sestavení (§ 12) lze
užíti jako podkladu pro předpis pozemkové
daně anebo jiné daně, která pozemkovou
daň nahradí.
Právní jednání, písemnosti
a knihovní zápisy, jichž je třeba k
provedení dekretů č. 12 a 28/1945 Sb. a nařízení
č. 104/1945 Sb. n. SNR, ve znění nařízení
č. 64/1946 Sb. n. SNR, jakož i k provedení
tohoto zákona, pokud se týkají zemědělského
majetku, jsou osvobozeny od poplatků, případně
daně z obohacení a dávky z přírůstku
hodnoty nemovitostí.
Nedotčeno zůstává nařízení
Slovenské národní rady ze dne 5. září
1946, č. 104 Sb. n. SNR, o vydávání
výměrů o vlastnictví půdy přidělené
podle nařízení č. 104/1945 Sb. n.
SNR, ve znění nařízení č.
64/1946 Sb. n. SNR.
Ministr spravedlnosti může se ve výnosu, kterým
vydá podrobné předpisy k provádění
knihovního pořádku podle tohoto zákona
a zejména upraví vzorce, tiskopisy a vzory knihovních
usnesení a zápisů, odchýlit od ustanovení
návodu k provedení obecného knihovního
zákona a jednacích řádů pro
soudy. Pro Slovensko budou tyto podrobné předpisy
vydány po vyjádření pověřence
spravedlnosti.
Tento zákon nabývá účinnosti
dnem vyhlášení; provedou jej všichni členové
vlády.
Ministerstvu zdravotnictví se ukládá, aby
nejdéle do jednoho měsíce vyhlásilo
směrnice, jimiž se určuje, kterého majetku
se týká ustanovení § 18, odst. 1 dekretu
č. 108/1945 Sb.