Věcná příslušnost scelovacích úřadů byla poněkud zúžena, ježto - zachována v dosavadním rozsahu - znamenala by značné zásahy do kompetence jiných úřadů a tím zatížení a zpomalení vlastní agendy.

Ježto osnova buduje scelovací úřady, jako samostatné úřady správní, jest účelné, aby i před nimi platily předpisy vládního nařízení č. 8/1928 Sb. Pro rozhodování úřadů jako sborů musí býti ovšem vytvořeny nové předpisy.

Velkým přínosem pro demokratisaci scelovacího řízení jsou ustanovení, jimiž se účastníku řízení podle tohoto zákona dává možnost žádati, aby o jeho návrhu nebo žádosti rozhodoval sbor i v těchto případech, kdy jinak by rozhodoval úředník jeden. Osnova jde však ještě dál a správně konstituuje nutnost sborového rozhodování v každém případě, má-li býti o žádosti strany vydáno zamítavé rozhodnutí.

Trestní pravomoc byla rozšířena na trestání nejtypičtějších provinění zdržujících scelovací práce, jichž trestání až dosud bylo obtížné.

Pro provádění scelovacích prací nutno omeziti škody na kulturách na nejmenší míru; pokud se jich nelze vyvarovati, nutno způsobenou škodu nahraditi.

Jde vesměs o ustanovení zcela nová. Jsou vyvolána nutností plánovitého postupu i při scelování. Při plánovitém postupu se docílí značné úspory odborných pracovních sil, lepšího vyřešení úprav a provádění prací podle jich objektivní naléhavosti.

I při úpravách pozemkové držby nutno dbát na zachování dosavadního rázu kraje a zabrániti rušivým technickým zásahům.

Všeobecná část vychází převážně z dosavadních ustanovení.

odst. 3: Tato ustanovení znamenají značné zmírnění dosavadních ustanovení § 3 vl. nař. č. 208/1943 Sb., která skrývají mnohá nebezpečí.

odst. 3: Vyloučení ze scelování pozemků, u nichž by scelování nebylo účelné nebo jež by scelování značně ztížilo, je významným doplňkem, jenž byl dosud velmi postrádán, zejména v obcích v nichž byla provedena pozemková reforma.

odst. 4: Scelovací území může být též rozšířeno z důvodu účelné úpravy katastrálních neb obecních hranic, jež jsou zpravidla velmi křivolaté.

Jde o kodifikaci skutečného stavu. Bylo nutno vytvořit samostatný pojem zařízení obecně prospěšných, jichž dosavadní zahrnování pod pojem společných zařízení bylo nepřirozené a násilné.

Posuzujeme-li scelované území jako celek, není možno upravit pouze jednu jeho část (polní tratě) a vlastní zastavěnou část obce ponechat v dosavadním neuspořádaném stavu, ač zde se často vyskytují závady největší (záhumenky a pod.). Tato ustanovení prospějí zejména Slovensku. Pořizováním regulačních plánů je však na Slovensku upraveno odlišně a to nařízením sboru pověřenců ze dne 22. října 1945, č. 128 Sb. n. SNR, o výstavbě měst a obcí na Slovensku.

Se zřetelem na důsledky, které bude mít scelování na Slovensku bylo nutno změnit dosavadní ustanovení. Ustanovení o zrušení nájemních a pachtovních poměrů nezabraňují obnovení jich novými smlouvami.

Vedle dosavadních způsobů scelování zavádí se fakultativně scelování družstevní. Děje se tak z důvodů demokratisace řízení.

Dosavadní neorganické a rozptýlené předpisy se soustřeďují, utříďují a podle zkušeností nabytých mnohaletou praxí doplňují.

Za účelem zjednodušení a ulehčení řízení se katastrální výtěžek nahrazuje plošnou výměrou, při čemž pro scelování lesů platí stejné předpisy. Obdobně jako u vodních družstev zavádí se při hlasování fikce, při čemž je zaručeno řádné poučení účastníků.

Zavedením ustanovení o sdružení účastníků a o scelovacím výboru a konstituováním právnické osoby odstraňuje se značná mezera dosavadních předpisů, jež působila značné hospodářské škody, průtahy řízení a zatěžování úřadů. Zejména scházel stavebník pro společná zařízení a subjekt pro převzetí závazků, jež bylo nutno při scelování převzíti. Při ustanovení scelovacího výboru bylo odstraněno nedemokratické právo jmenovací.

Jde opět o legalisování faktického stavu, který se vyvinul praeter legem, který však byl nezbytným předpokladem plánovitého postupu.

Zavádí se nová terminologie lépe vystihující vyjadřované pojmy.

Lhůta k podání námitek se za účelem urychlení řízení zkracuje na 15 dnů, což se v praxi ukázalo za plně dostačující.

Významnou novinkou je vzájemné porovnání vyšetřených nároků a náhrad dříve než budou pozemky odevzdány do prozatímního užívání. Proti dosavadnímu stavu znamená to mimořádně zvýšenou právní ochranu zájmů jednotlivých účastníků, neboť se tu zaručuje odborné právní posouzení technických a hospodářských výsledků s hlediska zachování zákona. V praxi to bude znamenati omezení námitkového řízení na nejmenší míru.

Prozatímní odevzdání náhradních pozemků zavádí se obligatorně, ježto se v praxi trvale a ve všech případech osvědčilo. Toto prozatímní odevzdání má zejména příznivé psychologické účastníky, neboť zabraňuje ukvapeným opravným prostředkům.

Zde platí stejné vysvětlivky jako o plánu odhadním.

Nově se zavádí ustanovení odst. 1, písm. b) a c) vzhledem k výhodám skupinového scelování a k úspoře výdajů státní správy, neboť na základy spojené s obnovením starého stavu je možno scelení týchž pozemků, při čemž se katastr a pozemková kniha stejně obnoví. Odst. 3 znamená značné zmírnění donucovacích ustanovení, jimž se lze jinak jen těžko vyhnouti.

Jde o novou a přesnější úpravu předpisů zavedených vládním nařízením č. 171/1940 Sb.

Rozdělením plošného příspěvku na více obcí ulehčuje se postiženým obcím břímě na míru únosnější.

Úplnou novinku a důsledné provedení zásady demokratisace přináší osnova v ustanoveních o scelování družstevním. Tento způsob scelování byl pojat do osnovy proto, aby zemědělcům byla dána možnost provésti přípravné práce scelovací a vypracovati scelovací plán bez účasti scelovacích úřadů pouze za jich odborného dohledu. Co bylo v § 92 a násl. dosavadního scelovacího zákona jen nastíněno, nabývá touto osnovou konkrétních forem. - Scelování družstevní nezavádí se u nás obligatorně vzhledem k nedostatku zkušeností s družstevní formou v tomto oboru a vzhledem k odlišnému dosavadnímu vývoji u nás na rozdíl od jiných států.

Scelovací družstva jsou do jisté míry obdobou družstev vodních. Pro jich utvoření byly stanoveny obdobné předpisy.

Autonomie družstva je zdůrazněna ustanovením, že pro scelování platí obdobně předpisy o scelování úředním, při čemž na místo scelovacích úřadů nastupují orgány družstva.

Dosavadní předpisy o nákladech scelovacích a o jejich hrazení vykazují značný nesoulad s praxí. Poměrně nejjednodušší způsob hrazení těchto nákladů mají komasační předpisy slovenské. Tyto rozlišují jen administrativní a právní náklady vyplývající z agendy vykonávané soudy, místní náklady a odměnu zeměměřiče. Veškeré výlohy hradí zálohově stát. Základy rozvrhují se pak na jednotlivé komasace, aby pak jako přirážky k dani pozemkové byly státu refundovány. Podle nařízení č. 30 z r. 1909/JM však stát poskytuje na komasace příspěvek ve výši 20% smluvné odměny zeměměřiče, byla-li do komasace pojata celá obec, jinak jen 10%. Tento příspěvek je vlastně náhradou státu za katastrální mapy dodané státu po provedení komasací.

Při splácení státem poskytnuté zálohy dává stát účastníkům úlevy a to ve výši 18%, byly-li náklady zaplaceny najednou do 3 měsíců po schválení rozvrhu nákladů. Splatí-li v téže době jen polovici, jest sleva 17%.

V historických zemích (Morava, Slezsko) platila v nákladech scelovacích trojí kolej. Státní pokladna hradila náklady scelovací, pokud záležely v požitcích místního komisaře, v cestovném a jeho kancelářských výlohách. Náklady technických úředníků zeměměřičských hradil zemský výbor proti refundaci od zemské komise pro agrární operace. Ostatní technický perosnál platil místní komisař ze zemské zálohy, kterou mu na scelování dávala země a již byli účastníci povinni splácet. Ostatní technický personál platil místní komisař ze zemské zálohy, kterou mu na scelování dávala země a již byli účastníci povinni spláceti. Ostatní náklady nesli účastníci přímými příspěvky.

Účetní stránka tohoto způsobu hrazení výloh scelovacích byla tak komplikovaná, že jak země, tak i zemská komise měla zájem, aby náklady placené ze zemské zálohy byly spláceny účastníky paušální částkou, která naposled byla stanovena částkou 200 Kčs z jednoho hektaru, při čemž výše úředních nákladů pohybovala se maličko nad částkou 250 Kčs. Mezitím však zemská komise stala se osobním úřadem a měla své zaměstnance placené státní pokladnou a tak k účetním potížím přibyla potíž další, neboť u úřadů pro agrární operace vedle státních úředníků existovala kategorie úředníků placených ze zemské zálohy. V zemi České byla zřízena zemská komise pro agrární operace teprve v r. 1940 po vydání vl. nař. č. 171/1940 Sb. a všechen úřední personál rekrutován byl z řad státních zaměstnanců; tak v rozporu se zákonem nese všechny úřední náklady stát.

Změna způsobu v hrazení scelovacích nákladů odráží se ve změně názorů na scelování a v zintenzivnění zájmu státu na scelování.

Zájem státu na scelování nemá však jen immateriální podklad. Vždyť stát dostane bex nového měření nové kat. mapy, hotovou polygonisaci a triangulaci, odhad je spolehlivým základem pro katastr daně pozemkové a zvýšený výnos zemědělských pozemků má příznivý vliv na celé národní hospodářství. Naproti tomu zájmy účastníků scelování spočívající ve zvýšení produktivity půdy za současného snížení počtu pracovních sil a v bezpečnosti hranic pozemků, nejsou v takové převaze, jak se domníval moravský zemský zákonodárce.

A poměr těchto zájmů musí být vodítkem pro vyřešení otázky, které náklady scelování snese účastník a jakou částkou přispěje stát, aby scelování usnadnil.

Úvahy výše uvedené vedly proto především k zjednodušení druhů nákladů a též k zjednodušení, soustředění a jasnému vymezení jich nositelů.

K § 97:

Těmito úvahami je také plně zdůvodněna státní výpomoc při úhradě místních nákladů.

Dosavadní státní podpora spočívá v příspěvku na přípravné práce (zaveden v r. 1946) na výstavbu společenských zařízení (zpravidla 25§ stavebních nákladů) a na kultivace a rekultivace (zpravidla 50§ nákladů) kromě státního a zemského příspěvku na meliorace (pokud se současně provádějí) a podpory podle vl. nař. č. 141/1940 Sb. o úpravě luk a pastvin. Dosavadní scelovací zákon pouze zná podpory ze zemských prostředků na společná zařízení a na přemístění budov (§ 117). Vzhledem k státním podporám stalo se toto ustanovení absolutní. Navrženou osnovou se státní podpora poněkud zužuje, avšak staví se aspoň na řádný zákonný podklad. Při tomto se přihlíží k hospodářské potřebě a síle jednotlivých krajů. - V úvahách výše uvedených je zdůvodněna státní podpora na odborné úkony při družstevním scelování, neboť jde o náklady, které by jinak musel nésti stát.

Ani taxo ustanovení nejsou v podstatě nová a neznamenají nové zatížení veřejných financí, neboť nastupují na místo dosavadních ustanovení o zemské záloze

Vzhledem k obtížím spojeným se získáváním úvěru v přítomné době zavádí se nové ustanovení o státní záruce za úvěr poskytnutý na scelovací práce. Nejedná se zde však o žádné státní výdaje.

Nově se stanoví odstupňování scelovacích nákladů podle míry prospěchu scelováním vzešlého, aby i zde byla plně uplatněna zásada naprosté spravedlnosti.

Tímto ustanovením se konečně staví na pevný základ dosavadní vratká a rozdílná praxe způsobená nedostatečnými předpisy.

Instituce zde v našem právním řádě nově zavedená není však úplnou novinkou. Její kodifikaci si vynutily současné poměry v československém zemědělství, vyznačující se především katastrofálním nedostatkem pracovních sil. - I když se scelování bude provádět co nejrychleji a co nejvíce uspořádaně podle objektivní naléhavosti, přece jen není nadějí, že by se na všechna území potřebující naléhavě scelování dostalo v brzké době. Toho jsou si zemědělci plně vědomi a sahají proto sami k svépomoci tím, že si navzájem za účelem soustředění držby vyměňují pozemky, aniž by tyto výměny prováděli v pozemkové knize a v katastrálním operátě. Proto je úkolem těchto přechodných ustanovení tyto výměny zemědělcům usnadniti a dát jim řádný podklad a úpravu.

Předpisy o dělení společenských pozemků, jakož i o úpravě jich užívání a správě, vycházejí z předpisů platících v zemích českých a přihlédnutím ke zvláštním poměrům na Slovensku. Tyto předpisy byly značně zjednodušeny, pokud to složitá a obtížná materie vůbec připouští, při čemž jsou řízeny snahou, aby instituce tkvící převážně ve feudálním zřízení byly odstraněny a nahrazeny právními poměry novými. K zjednodušení spletitých právních poměrů často nepatrné hodnoty zavádí se zejména možnost jich zrušení výkupem ve prospěch celku.

Jde v podstatě o dosavadní úpravu této instituce. Novinkou je zejména umožnění lesních úprav majících význam pro lesní hospodářství i k žádosti jen jedné ze dvou stran.

Navrženou úpravou se zakládá při arondačních směnných smlouvách příslušnost pro scelovací úřady při vydání osvědčení o slučování za účelem dosažení poplatkových úlev. Tím se dostává tento průkaz z laických rukou do rukou odborných. Také poplatkové osvobození se částečně pozměňuje, aby byly usnadněny i takové změny, při nichž nejde o pozemky stejné hodnoty.

Rozdílná přechodná ustanovení pro země české a pro Slovensko vyplývají z rozdílné dosavadní úpravy. Navržená úprava umožní hladký přechod řízení započatých podle dosavadních předpisů do poměrů upravených touto osnovou.

Vzhledem k obsáhlosti upravované látky bylo nutno omeziti se v této osnově jen na hlavní zásady a ustanovení. Jich podrobné rozvinutí nutno ponechati - stejně jako tomu je dosud - prováděcímu nařízení. K tomuto nařízení budou zejména vydány podrobné předpisy o organisaci technické služby u scelovacích úřadů.

Tento návrh zákona kromě požadované státní záruky za úvěr ve výši 500,000.000.- Kčs, která však neznamená přímý výdaj, nevyžaduje zvláštní úhradu. Výdaje s tímto zákonem spojené jsou dosud kryty státním rozpočtem v kapitole 12, titul 2, § 3, jakož i příslušných rozpočtech jednotlivých zemí. Převedením výdajů zemí do rozpočtu státního nezvýší se výdaje státu, poněvadž se o stejnou částku sníží státní dotace zemí.

V budoucnosti lze pak očekávati, že novou organisací scelovací služby podle tohoto návrhu a správnou dislokací úřadu se značně sníží osobní výdaje zaměstnanců scelovacích úřadů (zvláště na odlučném, náhradách služebních výloh a pod.), čímž se pravděpodobně ušetří částka asi 5,000.000 Kčs ročně.

Po stránce formální navrhujeme, aby tento návrh byl přikázán výboru zemědělskému, technickému, rozpočtovému a právnímu.