(1) Nebyly-li způsobem uvedeným v § 40 obsazeny veškeré mandáty, přikáží se zbývající mandáty postupně politickým stranám (kandidátním listinám), které při dělení podle § 40 provedené, vykázaly největší zbytek dělení.

(2) Jsou-li zbytky dělení u více politických stran stejné, přidělí se mandát politické straně, která dosáhla většího počtu hlasů; je-li počet hlasů stejný, rozhodne los.

(3) Kandidátní listina, která nedosáhla ani tolik hlasů, kolik činí číslo volební, nemá nároku na mandát. Toto ustanovení neplatí však pro jednotlivé listiny, jež jsou sdruženy. Nebyly-li takto přiděleny všechny mandáty, opakuje se postup pro přikazování mandátů stanovených v předchozích ustanoveních § 40 a odst. 1 až 2 až do úplného přikázání všech mandátů.

(1) Bylo-li by dělením počtu hlasů číslem volebním obsazeno o jeden mandát více než je počet členů místního nebo okresního národního výboru, odečte se mandát té politické straně kandidující, která měla nejmenší zbytek dělení a při stejném zbytku nejmenší počet hlasů. Je-li počet hlasů stejný, rozhodne los.

(2) Také v tomto případě se sdružené listiny považují za listinu jedinou.

Když volební výbor přidělil všechny mandáty kandidujícím politickým stranám, rozvrhne mandáty mezi jednotlivé listiny sdružené. Postupuje podle zásad, uvedených v §§ 40 a 41.

(1) Z jednotlivých kandidujících politických stran jsou zvoleni za členy místního nebo okresního národního výboru kandidáti podle pořadí, jak jsou uvedeni na kandidátních listinách. Ostatní kandidáti jsou v témž pořadí náhradníky.

(2) Má-li hlasovací lístek více jmen než je přípustno, nepřihlíží se k přespočetným jménům.

(1) Po skončeném skrutiniu sepíše volební výbor o výsledku volby a rozdělení mandátů protokolárně zápis, který podepíší všichni členové volebního výboru a zmocněnci politických stran a vyhlásí výsledek předepsanou veřejnou vyhláškou a způsobem v obci obvyklým.

(2) Předseda volebního výboru zašle zároveň s vyhlášením výsledku volby jeden stejnopis zápisu o volbě do národního výboru, rozvrhu mandátů a o jejich přidělení a opisy upravených kandidátních listin příslušnému dohlédacímu orgánu. Ostatní doklady, jako hlasovací lístky, odevzdané legitimace a obálky, buďtež volebním výborem zapečetěny ve zvláštním obalu a bezpečně uloženy s označením na obalu u národního výboru; předloženy buďtež jedině tehdy, jsou-li proti volbě podány námitky.

(1) Úpravu kandidátních listin, které jsou podány pro volbu ústředního národního výboru hlavního města Prahy a ostatních statutárních měst a případně jejich obvodních rad a rozvržení mandátů v těchto sborech, provede volební výbor statutárního města.

(2) Výsledek volby a rozvržení mandátů v ústředním národním výboru hlavního města Prahy a ostatních statutárních měst a jejich obvodních radách vyhlásí volební výbor statutárního města předepsanou veřejnou vyhláškou a kromě toho způsobem v obci obvyklým.

(3) V ostatním platí obdobně obecná ustanovení tohoto zákona.

Konala-li se volba v několika volebních místnostech, provedou komise jednotlivých volebních obvodů úkony, uvedené v § § 38 a 39. Hlavní volební komise (§ 27, odst. 4) provede úkony nutné ke zjištění konečného výsledku volby v obci. Další řízení (§ 40 a následující) přísluší volebnímu výboru (§ 18), kterému jednotlivé komise ihned po spočítání odevzdaných hlasů a zjištění výsledku volby v předepsaných.zápisech odevzdají spolu s ostatními volebními spisy (doklady) zapečetěné.

Dohlédací orgán přezkoumá, nebyly-li zvoleny osoby nevolitelné. Stalo-li se tak, prohlásí do 14 dnů ode dne, kdy protokol o volbě ho došel, s konečnou platností volbu osoby nevolitelné za neplatnou a rozhodne, kdo místo ní je zvolen. Toto rozhodnutí vyhlásí místní nebo okresní národní výbor veřejnou vyhláškou a způsobem v místě obvyklým.

(1) Námitky proti volbě mohou podati toliko voliči v obci nebo okresu oprávnění ve lhůtě 8 dnů, počínajíc dnem po vyhlášení výsledku volby podle § 45 a § 46 pokud se týče § 48 písemně u národního výboru.

(2) Nejdéle do dalších 3 dnů předloží starosta obce nebo okresu (předseda správní komise) námitky s volebními spisy dohlédacímu orgánu. O námitkách rozhodne dohlédací orgán do 2 měsíců.

Dohlédací orgán může dáti provésti osobou, která u volby nebyla zúčastněna, potřebné šetření, k němuž musí pozvati stěžovatele i zmocněnce kandidující politické strany. Osoby tyto mají právo dotazovati se osob vyslýchaných, žádati protokolární zjištění, podávati vyjádření, nahlížeti do spisů a činiti si z nich výpisy.

(1) Zjistí-li dohlédací orgán takové vady volebního řízení, které mohou míti vliv na výsledek volby, zjistí-li zejména, že byla vážně porušena svoboda, čistota nebo tajnost volby, zruší buď celé volební řízení nebo příslušnou jeho část a nařídí případně volbu novou s určením dne, kdy se bude volba konati.

(2) Byl-li zjištěn pouze nesprávný výsledek skrutinia, opraví dohlédací orgán jeho výsledek a dá jej veřejně v obci vyhlásiti.

(3) Rozhodnutí se dodá stěžovatelům, všem politickým stranám, jež byly na volbě zúčastněny, a osobám, jejichž volba byla zrušena.

(4) Rozhodnutí, jež má býti vydáno nejdéle do 2 měsíců ode dne, kdy byly námitky předloženy, má platnost konečnou.

Náhradníci nastupují podle pořadí, ve kterém byli uvedeni na kandidátní listině, jde-li o ustavující schůzi místního nebo okresního národního výboru a zastupují členy místního národního výboru té politické strany, za niž byli kandidováni, když tito nemohou svého úřadu dočasně, byť i jen částečně, vykonávati. Uprázdní-li se místo člena místního nebo okresního národního výboru trvale, nastupuje náhradník politické strany podle svého pořadí na uprázdněné místo jako člen.

(1) Nebylo-li za politickou stranu na kandidátní listině jmenováno dostatek náhradníků anebo klesne-li dodatečně počet náhradníků kandidující strany pod hranici v zákoně uvedenou, doplní se počet náhradníků této politické strany způsobem v odst. 2 až 6 tohoto paragrafu uvedeným.

(2) Politická strana, která podala listinu kandidátů, podá u starosty obce nebo okresu návrh na doplnění počtu svých náhradníků.

(3) V návrhu mohou býti uvedeny jen osoby, které nejsou vyloučeny z práva volebního (§ 3).

(4) Návrh musí odpovídati ustanovením § 17 tohoto zákona.

(5) Starosta předloží návrh v nejbližší schůzi radě národního výboru k přezkoušení, zda navržené osoby vyhovují ustanovení odst. 3 tohoto paragrafu.

(6) Do rozhodnutí rady národního výboru může podati stížnost každá politická strana, zastoupená v národním výboru, jakož i osoba, jíž se toto rozhodnutí týká, do 8 dnů u dotčeného národního výboru, k dohlédacímu orgánu, jehož rozhodnutí jest konečné.

(7) Doplnění počtu náhradníků národního výboru vyhlásí starosta obce způsobem, předepsaným v § 45 tohoto zákona a oznámí je současně též dohlédacímu orgánu.

(8) Osoby, uvedené v pravoplatně přezkoušeném doplňovacím návrhu, mají veškerá práva, příslušející jinak osobám, uvedeným na listině kandidátů.

(1) Nebyly-li proti volbě podány námitky anebo bylo-li o námitkách pravoplatně rozhodnuto, svolá dohlédací orgán nově zvolené členy národního výboru nejdéle do 8 dnů po tom, kdy volba tato stala se pravoplatnou, po případě kdy rozhodnutí o námitkách bylo stranám doručeno, k volbě starosty, náměstků a rady národního výboru.

(2) Dohlédací orgán vyšle ke schůzi té svého zástupce, který vezme členy národního výboru do slibu věrnosti Československé republice.

(3) Výhrady nebo dodatky ke slibu považují se za odepření slibu a za odmítnutí přijmouti volbu (§ 8).

(1) Členové nově zvoleného národního výboru zvolí, složivše slib, ihned v první schůzi za předsednictví nejstaršího člena ze sebe starostu, jeho náměstky a ostatní členy rady národního výboru; zastupuje-li člena náhradník (§ 52, odst. 1, věta 1), nemůže býti zvolen za člena rady. Ostatní politické strany, než ke které náleží předsedající, jmenují po jednom zástupci do komise, která řídí volbu.

(2) Aby byla volba platná, jest potřebí přítomnosti více než polovice členů národního výboru.

(3) Nejdříve se volí starosta, pak první a potom druhý, případně třetí náměstek.

(4) V okresech volí se vždy tři náměstkové. V obcích, kde počet členů místního národního výboru jest nejméně 24, buďtež zvoleni vždy dva náměstkové.

(5) Vysloví-li během funkčního období prostá většina členů národního výboru starostovi nedůvěru, rozhodne o odvolání starosty dohledací orgán k návrhu národního výboru.

(1) Volba starosty, náměstků (§ 55) a ostatních členů rady a komisí národního výboru (§ 59) koná se podle zásady poměrného zastoupení.

(2) Nemůže-li podle § 57 uplatniti nebo neuplatní-li žádná skupina nároků na úřad druhého.nebo prvního náměstka, koná se volba starosty a jeho náměstků nadpoloviční většinou přítomných z celého sboru.

(3) Neobdržel-li žádný z kandidátů takové většiny, koná se volba užší mezi těmi dvěma kandidáty, kteří dosáhli největšího počtu hlasů. Hlasy, které připadly při užší volbě jiným kandidátům, jsou neplatné. Za zvoleného považuje se ten, na koho připadne největší počet hlasů. Při rovnosti hlasů rozhodne los.

(1) Po zahájení volby vyzve předseda komise (§ 55, odst. 1) politické strany, aby prohlásily, činí-li si nárok na úřad druhého nebo prvního náměstka nebo sdružují-li se za tím účelem.

(2) Prohlásí-li před volbou starosty menšina, mající aspoň čtvrtinu všech členů národního výboru (při počtu členů národního výboru čtyřmi nedělitelném, menšina, jejíž počet rovná se aspoň celému číslu při dělení vyšlému), že činí nárok na úřad druhého náměstka, volí ho sama nadpoloviční většinou, ostatní členové národního výboru volí pak starostu obce a prvního náměstka nadpoloviční většinou.

(3) Prohlásí-li strana, mající nejméně třetinu všech členů národního výboru, že činí nárok na úřad prvního náměstka, volí ho rovněž sama nadpoloviční většinou a ostatní členové volí starostu obce a není-li případu v předcházejícím odstavci řečeného i druhého náměstka nadpoloviční většinou.

(4) Činí-li takto nárok na druhého nebo prvního náměstka několik stran, přiřkne se nárok ten straně nejčetnější a mezi skupinami o stejném počtu členů rozhodne los.

(5) K platnosti volby, stranami prováděné, je zapotřebí. aby byla přítomna víc než polovina všech členů strany.

(6) Jednotlivé strany mohou se pro volbu starosty a náměstků sdružiti a platí pak za jednu stranu.

(1) Volbu starosty potvrzuje rada zemského národního výboru. Nebude-li volba starosty potvrzena, pozbývá volba jeho a jeho náměstků platnosti a nově zvolení členové národního výboru jsou povinni provést novou volbu starosty a jeho náměstků ve schůzi, kterou svolá dohlédací orgán. Nastane-li při této nové volbě přesun v zastoupení volebních stran v radě místního národního výboru, provede se i nová volba rady podle § 59.

Ten, jehož volba nebyla potvrzena, nemůže býti v tomto volebním období znovu zvolen starostou obce ani náměstkem.

(2) Neprovedou-li členové národního výboru v případě nepotvrzené první volby starosty volbu starosty ve druhé schůzi dohlédacím orgánem svolané podle odstavce prvního nebo zvolí-li v této schůzi starostou toho, kdo nemůže býti volen podle ustanovení poslední věty odstavce 1, pozbývá platnosti i volba členů národního výboru. Dohlédací orgán učiní pak potřebná opatření pro spravování záležitostí obce nebo okresu do té doby, až bude nový národní výbor ustaven a v příhodné době rozepíše (§ 11) novou volbu národního výboru.

(3) Zvolí-li členové národního výboru ve druhé schůzi starostou, kdo nebude příslušným orgánem pravoplatně potvrzen, nabývá zvolený jen členství v radě a dohlédací orgán určí, který člen rady (náměstek nebo další člen) bude vykonávati prozatím úřad starosty. Funkce jeho trvá až do doby, kdy bude pravoplatně potvrzena volba starosty, jež se provede podle ustanovení § 61. odst. 2, nebude-li v této době národní výbor nebo neurčí-li v mezidobí dohlédací orgán jiného člena rady, aby vykonával úřad starosty. O povinnosti přijmouti uvedenou funkci, o jejím odmítnutím resignací a ztrátě, jakož i o následcích s tím spojených, platí obdobně ustanovení §§ 8, 10 a 63.

(4) Odvolání z rozhodnutí zemského národního výboru o nepotvrzení volby starosty, má účinek odkládací.

(5) Předchozí ustanovení nevztahují se na potvrzení volby primátora hlavního města Prahy a potvrzení (ustanovení) starostů měst s vlastním statutem, pro něž platí ustanovení zvláštní.

(1) Po zvolení starosty a náměstků volí se ostatní členové rady a členové komisí národního výboru.

(2) Volbu řídí komise v § 55 uvedená. Komise tato podle zásad poměrného zastoupení určí počet členů rady a komisí, připadající každé ze stran, při čemž starosta a náměstkové se včítají stranám, k nimž náležejí. Užije při tom obdobně ustanovení §§ 40 až 43 s odchylkou, že strana, která nemá ani tolik členů, kolik činí číslo volební, může obdržeti zastoupení v radě nebo komisích. Byl-li starosta, náměstek nebo člen rady zvolen ze strany, jíž podle poměrného zastoupení nenáleží zastoupení v radě buď vůbec nebo tolika členy, včítá se nadpočetný mandát té straně. jež volbu provedla a volilo-li více stran, té z nich, jíž připadne, rozvrhne-li se mezi ně podle zásady poměrného zastoupení.

(3) Volbu samu provedou členové příslušné strany nadpoloviční většinou hlasů. K platnosti volby jest potřebí, aby bylo přítomno více než polovice členů strany.

(4) Jednotlivé strany mohou se pro volbu sdružiti.

(5) V obcích, kde po volbě starosty a náměstka má býti volen pouze jeden člen rady, zvolí toho člena ta strana v místním národním výboru, která při volbě starosty a náměstka vyšla naprázdno. Není-li takové strany aneb čítá-li strana pouze jediného člena, volí se i třetí člen rady nadpoloviční většinou přítomných.

(6) V obcích nebo okresech, v nichž volba národního výboru odpadla podle § 22, poněvadž byla podána jen jedna platná kandidátní listina, provede se volba členů rady a komisí nadpoloviční většinou přítomných členů národního výboru. Nedosáhl-li potřebný počet kandidátů této většiny, vykoná se volba užší mezi těmi kandidáty, kteří obdrželi největší počet hlasů, při čemž se pojme do užší volby dvakrát tolik kandidátů, kolik členů rady má se ještě voliti. Při stejném počtu hlasů rozhodne los, kdo má býti pojat do užší volby. Při užší volbě považují se za zvolené ti, kdo obdrželi největší počet hlasů. Při rovnosti hlasů rozhodne los. Hlasy, které připadly na kandidáty do užší volby nepojaté, jsou neplatné.

(7) Způsobem v předcházejícím odstavci stanoveným, jest postupovati též, nevykoná-li příslušná strana volbu členů rady, jí podle odst. 2 připadajících, ač byla s upozorněním na následek ten po druhé k volbě svolána.

Náměstkové starosty nastupují v úřad podle pořadí, v němž byli zvoleni. Jsou-li zaneprázdněni nebo podjati starostou obce i všichni náměstkové, nastupují členové rady podle stáří.

(1) Uprázdní-li se za doby úřadování místního národního výboru místo náměstka, člena rady nebo komise, obsadí uprázdněné místo členové politické strany, jíž se včítal uprázdněný mandát. Strana provede volbu podle zásady nadpoloviční většiny.

(2) Uprázdni-li se místo starosty, provede se nová volba jak starosty tak náměstků podle ustanovení § § 56 a 57 a kdyby novou volbou nastal přesun v zastoupení stran v radě, tedy nová volba rady podle ustanovení § 59.

Námitky proti volbě starosty, náměstků, rady a komisí, mohou podati voliči v obci oprávnění písemně do 8 dnů ode dne volby u úřadu místního národního výboru. Rozhodne o ní s konečnou platností dohlédací orgán do jednoho měsíce. Ustanovení § 49 platí obdobně.

(1) Nejde-li o trestný čin přísněji stíhaný, trestá se:

1. jako přečin vězením od jednoho do 6 měsíců:

a) odepře-li starosta (předseda správní komise) nebo zaměstnanec obecní přijmouti kandidátní listinu a vyhověti povinnostem v §§ 17 a 18 uvedeným,

b) dá-li starosta (předseda správní komise) nebo zaměstnanec obecní zúmyslně nebo z hrubé nedbalosti vyhlásiti nebo rozmnožiti nesprávné kandidátní listiny (§ 20),

c) kdo odnímá voliči bez jeho výslovného souhlasu hlasovací lístek nebo prázdný lístek nebo škrtá-li něco v těchto listinách,

d) kdo mění protiprávně stálé seznamy voličské, vyložené podle § 13,

e) kdo vydá místnímu volebnímu výboru nebo volební komisi nestejné hlasovací obálky, nebo neodvede volební komisi nedoručené legitimační lístky,

f) kdo nešetří zákazu o výčepu, prodeji a podávání nápojů obsahujících alkohol.

2. Jako přestupek soudem stíhaný pokutou od 500 do 2.000 Kčs nebo vězením od jednoho týdne do tří měsíců, jednání toho:

a) kdo proti ustanovení § 2 snaží se vykonati práva voličova ve více než v jedné obci,

b) kdo proti ustanovení tohoto zákona odepře vydati oprávněné osobě lístek legitimační nebo hlasovací,

c) kdo nedá svým zaměstnancům nebo podřízeným k výkonu volebního práva volno.

3. Jako přestupek okresním národním výborem stíhaný pokutou od 100 do 1.000 Kčs nebo vězením od 24 hodin do jednoho měsíce jednání toho:

a) kdo agituje v budově, v níž jest místnost volební nebo v budově té zřídí volební kancelář,

b) kdo volby bez omluvného důvodu se nezúčastní,

c) kdo odepře přijmouti bez zákonného důvodu volbu nebo odmítne úřad podržeti, ač byl k tomu dvakráte vyzván (§ 8),

d) kdo neoprávněně podepíše voliče na kandidátní listině, obecnímu úřadu předložené nebo kandidáta na prohlášení k ní připojeném,

e) kdo kandiduje vědomě na několika kandidátních listinách.

(2) Za přestupek nezúčastnění se volby bez omluvného důvodu lze uložiti bez dalšího řízení trestním příkazem pokutu až do 1.000 Kčs, pro případ nedobytnosti podle míry zavinění nejvýše 2 dnů. V trestním příkazu buď uvedeno:

1. jméno, zaměstnání a bydliště voliče, jenž se volby nezúčastnil,

2. označení volby, která, kde a kdy se nezúčastnil,

3. předpis, který byl tím přestoupen a předpis, podle něhož se trest ukládá,

4. částka pokuty, jakož i výše trestu vězení, který má nastoupiti, byla-li pokuta nedobytná,

5. vyzvání, aby pokuta byla zaplacena do 15 dnů,

6. o právu podati odpor proti trestnímu příkazu.

(3) Proti trestnímu příkazu může obviněný podati písemně nebo ústně odpor a zároveň uvésti průvodní prostředky k svému obhájení. Odpor budiž podán u úřadu, který trestní příkaz vydal. Včasným podáním odporu pozbývá trestní příkaz platnosti a zavede se řádné řízení. V zavedeném řízení nelze uložiti trest přísnější, než jaký byl uložen trestním příkazem, leč by vyšly najevo přitěžující okolnosti, k nimž při vydání trestního příkazu nebylo přihlíženo.