(1) Dohlédacím orgánem ve smyslu ustanovení tohoto zákona se rozumí pro hlavní město Prahu orgán, určený jeho statutem, v ostatních statutárních městech a okresech zemský národní výbor, v Bratislavě, Košicích a okrese povereníctvo vnitra a v ostatních obcích okresní národní výbor, v jehož obvodu je sídlo dotčeného volebního výboru nebo podřízeného národního výboru.

(2) Dohlédací orgán bdí nad řádným a včasným prováděním všech úředních úkonů, tímto zákonem uložených podřízeným národním výborům nebo příslušným volebním výborům. Shledá-li nedbalost nebo nesprávnost, může, zachovávaje pravomoc volebních výborů, úkon zcela nebo z části dáti provésti vlastními orgány na náklad obce. Obec má pak právo postihu na svých příslušných orgánech. Obdobné dohlédací právo náleží ministru vnitra.

(3) Nejmenuje-li nebo nenavrhne-li politická strana včas členy volebních výborů nebo jejich náhradníky, přechází toto právo na dohlédací orgán nebo na zástupce jím určeného.

(4) Nesejde-li se místní nebo okresní volební výbor včas k počtu usnášení schopném, nebo stane-li se nezpůsobilým k usnášení, smí úřední jednání provésti jeho předseda nebo nedošlo-li k ustavení volebního výboru starosta obce nebo okresu (předseda správní komise) nebo jím určený zástupce. V takovém případě buďtež přibráni k jednání důvěrníci podle možností za každou politickou stranu, jež je nebo má býti v dotčeném výboru zastoupena.

(5) Dohlédací orgán může vyslati k volbě svého zástupce, aby dohlédl na správné provádění volby. Totéž oprávnění přísluší též ministru vnitra a na Slovensku též pověřenci vnitra.

Kde v tomto zákoně mluví se o počtu obyvatelstva je rozhodný stav podle posledního všeobecného úředního sčítání lidu. Pro první volby je rozhodný stav, který stanoví dohlédací orgán podle skutečného početního stavu obyvatelstva v den vypsání voleb.

Všechny pomocné prostředky (zejména volební místnosti a všechny potřeby pro ně, úřední obálky a pracovní síly) se opatří pro okresní volební výbory na náklad okresu, pro místní volební výbory a volební komise na náklad obce. Neučiní-li potřebná opatření příslušný místní národní výbor, jest předseda dohlédacího orgánu oprávněn učiniti vhodná opatření na náklad obce.

Tiskopisy seznamů voličských, vyhlášek, protokolárních reklamací, vyjádření protireklamací, protokolů místního nebo okresního volebního výboru a volebních komisí a seznamů hlasovacích, dodá státní správa sama.

Veškeré věci volební vyřizovány buďtež všemi orgány s největším urychlením.

Veškerá podání, protokoly, námitky, stížnosti ve věci obecních voleb a přílohy k nim, jsou prosty kolků.

(1) Ustanovení tohoto zákona platí pro volby do místních nebo okresních a ústředních národních výborů všech obcí.

(2) První volba národního výboru podle tohoto zákona se provede zásadně ve všech obcích a okresech republiky Československé bez zřetele k tomu, zda před tím došlo k volbě národního výboru podle zákona č. 75/1919 Sb., nebo k obnovení národního výboru podle vládního nařízení čís. 120/1946 Sb., nebo zda obec nebo okres je spravována správní komisí.

(1) Dosavadní označení předseda národního výboru, užívané podle některých právních předpisů, vydaných po 5. květnu 1945, se ruší a nahrazuje se označením starosta obce nebo okresu.

(2) Tím není dotčen název primátor pro předsedu ústředního národního výboru hlavního města Prahy.

Zákon ze dne 31. ledna 1919, č. 75 Sb., kterým se vydává řád volení v obcích republiky Československé a zákon ze dne 14. dubna 1920, č. 330 Sb., ve znění zákona ze dne 14. června 1927, č. 126 Sb. a všechny předpisy je měnící. nebo doplňující se zrušují.

Zákon tento nabývá účinnosti dnem vyhlášení; provede jej ministr vnitra se zúčastněnými členy vlády.

Ustanovení dekretu presidenta republiky ze dne 4. prosince 1944, č. 18 Úř. věst. čsl., o národních výborech a Prozatímním Národním shromáždění stanovila v článku 3, že se vláda zmocňuje, aby vládními nařízeními s platností zákona stanovila, jak budou národní výbory voleny a jak budou svou pravomoc vykonávati. Na základě tohoto zmocnění bylo pak vydáno vládní nařízení z 5. května 1945, č. 4 Sb., o volbě a pravomoci národních výborů, které v § 1 mimo jiné stanovilo, že na osvobozeném území Československé republiky mají býti pokud možno v nejkratší době po vytvoření národních výborů tyto obnoveny volbami podle zásad československých volebních řádů a že způsob odvolání a nahrazení zástupců bude určen volebním řádem. Třebaže v odst. 1 §u 1 cit. vládního nařízení bylo slavnostně proklamováno, že obnovení národních výborů volbami podle zásad československých volebních řádů se má státi "pokud možno v nejkratší době", nedošlo ani po delší dvouleté existenci nové instituce národních výborů ani k volbám, ba dokonce ani ne k vydání volebního řádu. Obnovení národních výborů na podkladě výsledků volby do ústavodárného Národního shromáždění podle vládního nařízení č. 120/46 Sb. není ještě uskutečněním oné slavnostní proklamace.

Za tohoto stavu není třeba zvláště odůvodňovati, že úprava volby do národních výborů, zejména místních a okresních, je zvláště naléhavá, neboť se tak jistě mělo státi již dávno.

Předložená osnova uskutečňuje po více než dvou letech existence národních výborů slib daný v §u 1, odst. 1 vládního nařízení č. 4/1945.

Ustanovení §u 1 vychází z právní úpravy založené zákonem č. 28/1946 Sb. a stanoví zásadu a podmínky zápisu do seznamů voličských pro výkon volebního práva, která je nesporně i zásadou dřívějších československých volebních řádů. Vycházejíce ze zásady všeobecnosti volebního práva, bylo nutno přizpůsobiti ustanovením odst. 2 a 3 volební právo osob povolaných k výkonu vojenské služby.

Ustanovení vychází ze zásady rovného práva volebního a ze zásady stanovené § 6 zákona o stálých voličských seznamech. Druhý odstavec byl převzat z § 2 zák. č. 75/1919 Sb. s odchylkou, že dříve stanovená doba jednoho roku se krátí na dobu tří měsíců. Je odůvodněn tím, aby změnou bydliště bylo znemožněno hromaditi volební právo ve více obcích, čímž by se porušila zásada rovnosti volebního práva a byl by akceptován prakticky systém plurální, který je cizí zásadám československých volebních řádů.

Okolnosti vylučující aktivního práva volebního jsou podobné jako okolnosti, které vylučují ze zápisu do stálých seznamů voličských podle zákona č. 28/1946 Sb. V podstatě se přejímá tedy ustanovení platného zákona o stálých seznamech voličských a ustanovení § 3 řádu volení v obcích.

Pasivní volební právo snižuje se oproti řádu volení v obcích na 21 roků, obdobně jak bylo stanoveno pasivní volební právo při volbách do ústavodárného Národního shromáždění. Podmínka trvalého bydliště 3 měsíců v obci je odůvodněna požadavkem místních znalostí, neboť ten, který má zastupovati občanstvo v národních výborech, musí aspoň tuto minimální dobu bydliti v obci, aby získal nejzákladnější předpoklady místní znalosti, nutné pro řádný výkon mandátu.

Okolnosti vylučující z volitelnosti jsou obdobné okolnostem, které byly již dříve volebním řádem do obcí stanoveny. Není proto je třeba zvláště odůvodňovati. Rozdíl od dříve platného právního stavu tkví v tom, že se zásadně nevylučují z volitelnosti zaměstnanci obecní, neboť se ukázalo prospěšným ponechati volitelnost těmto zaměstnancům, kteří svými nabytými zkušenostmi mohou přispěti k řádné správě obcí.

Tato ustanovení jsou analogická dříve platným předpisům a byla jen přizpůsobena dnešním právním poměrům.

Jde v podstatě o recepci řádu volení v obcích s odchylkou v odst. 6, kde v druhé větě místo lhůty dvou měsíců zkracuje se lhůta na jeden měsíc v zájmu urychlení celého procesu.

Počet členů místních národních výborů zůstává týž, jak byl stanoven vládním nařízením čís. 4/1945 Sb. a pokud jde o okresní národní výbory vládním nařízením č. 49/1945 Sb. Místo dřívějšího volebního období 6letého navrhuje se v §u 10 období 4leté, které se může lépe přizpůsobiti celkovému politickému rozvrstvení občanstva. Novým důvodem pro zbavení členství v národních výborech je, že člen nezachovává při výkonu své funkce platné zákony a předpisy nebo z jiných závažných důvodů, čímž se chce dokumentovati zodpovědnost všech členů, a vyvoditi důsledky ze slibů, které skládali při svém zvolení. Lhůta jednoho měsíce v odstavci 6 je oproti dřívějšímu stavu zkrácena v zájmu urychleného řízení. Nově vkládá se druhou větou z týchž důvodů fikce positivní.

Jde o analogické použití předpisu § 12 zákona č. 67/1946 Sb.

Recepce dosavadního řádu volení do obcí.

Recepce § 13 zákona č. 67/1946 Sb.

Recipuje se stav právní podle řádu volení do obcí.

Předpisy pojaté do osnovy jsou analogické jednak předpisům zákona č. 67/46 Sb., případně dosavadnímu řádu volení do obcí. Není důvodu na těchto předpisech něco měniti proto, poněvadž se v praxi osvědčily. Toliko bylo přihlíženo ke zmíněným právním poměrům.

Již vládní nařízení č. 4/45 Sb. počítalo s tím, že volby do národních výborů budou prováděny podle zásad československých volebních řádů. Bylo to nesporně proto, že tyto zásady se nejen vžily, ale i osvědčily a jsou skutečně demokratické, takže není třeba v podstatě na jednotlivých předpisech, týkajících se volby, něco podstatného měniti. Je všeobecně známo, že tyto předpisy posloužily k čistotě volby, a že volby, provedené podle zásad československých volebních řádů, jsou volbami skutečně demokratickými. Bylo ovšem nutno přihlédnouti ke změnám vyplývajícím z nové struktury veřejné správy. Hlavní zásady československého volebního práva nebyly však dotčeny.

Ustanovením § 17, odst. 3, bylo stanoveno, že strana může kandidovati počet osob převyšující nejvýše o polovinu počet všech členů národního výboru. Stalo se tak proto, aby mohl býti k disposici dostatečný počet náhradníků, po případě, uprázdní-li se místo člena místního nebo okresního národního výboru. Praxe ukázala, že nutno počítati i na takové případy, kdy buďto strana nepodala dostatečný počet kandidátů, anebo kdy resignací, úmrtím nebo jiným důvodem byla celá řada míst v národních výborech uprázdněna, takže bylo nutno povolávati náhradníky. Proto § 53 počítá s tímto stavem a podává speciální ustanovení v tom případě, kdy nebude dostatek náhradníků. Tím zajišťuje se plynulost a vyplňuje se mezera, která by jinak vznikla.

Ustanovení o volbě starosty, náměstků, rady a komisí místního národního výboru jsou v podstatě shodná s dosavadním právním stavem. Vycházejí již z osvědčených zásad československého volebního práva a přizpůsobují se jen nové struktuře organisace veřejné správy.

Osvědčená ustanovení trestní se recipují.

Ustanovení této části jsou jasná a vyplývají z dosud platného právního stavu, takže není třeba je zvláště odůvodňovati.

Ustanovením § 70 sleduje se snaha, aby první volby do národních výborů byly provedeny najednou tak, aby agitací volební nebyl zbytečně porušován žádoucí klid, najmě po dobu dvouletky. nebo různých časových intervalech.

Ustanovením § 71 obnovuje se pro předsedy místních národních výborů krásné čestné označení starosta, které se rozšiřuje i na předsedy okresních národních výborů, aby byl dokumentován rozdíl mezi stavem organisace dnes a před rokem 1938. Výjimka stanovená pro Prahu, t. j. označení primátor, zůstává i nadále zachována a je odůvodněna zvláštním postavením hlavního města republiky.

Provedení toho zákona nevyžádá si zvláštních mimořádných výdajů. Normální a obvyklé výdaje budou hrazeny z položek ministerstva vnitra.