Ústavodárné Národní shromáždění republiky Československé rač se usnésti na tomto zákoně:

Ústavodárné Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:

Ustanovení § 1 dekretu presidenta republiky ze dne 11. srpna 1945 č. 50 Sb., o opatřeních v oblasti filmu (dále jen dekret) se nevztahuje také na:

1. podniky sloužící veřejnému promítání filmů, které dne 28. srpna 1945 náležely českým nebo slovenským korporacím tělovýchovným, charitativním nebo národním anebo byly těmito korporacemi provozovány nebo stran kterých přísluší takovým korporacím nárok podle zákona č. 128/46 Sb., o neplatnosti některých majetkově-právních jednání z doby nesvobody a o nárocích z této neplatnosti a z jiných zásahů do majetku vzcházejících;

2. podniky, které vláda ve zvlášť odůvodněných případech na návrh ministra informací, učiněný podle návrhu Československé filmové rady, na Slovensku též po vyjádření pověřence informací, vyjme z dosahu dekretu;

3. filmovou činnost v rámci ministerstva školství a osvěty.

(1) Odchylkou od § 1 dekretu může býti uděleno:

1. tělovýchovným organisacím povolení k výrobě filmů, sloužících výhradně tělesné výchově, a k půjčování těchto filmů členským organisacím za účelem školení příslušníků;

2. korporacím uvedeným v § 1, č. 1 a z důvodů zvláštního zřetele hodných povolení provozovati ve vlastní režii podniky sloužící veřejnému promítání filmů.

(2) Povolení uděluje ministr informací na návrh Československé filmové rady, na Slovensku též po vyjádření pověřence informací. Vládním nařízením mohou býti stanoveny podrobnosti o podmínkách, za kterých lze povolení uděliti.

(1) Ustanovení § 2, odst. 1 dekretu platí také o veškerém majetku na Slovensku.

(2) Nesplnil-li provozovatel podniku, na který se vztahuje § 1 dekretu, dosud povinnost uloženou mu v § 2, odst. 1 dekretu, uloží mu tuto povinnost ministerstvo informací; jeho rozhodnutí je vykonatelné soudní nebo správní exekucí.

(1) Národní podnik (§§ 8 a násl.), do kterého vplyne majetková podstata filmového podniku převzatého podle § 2, odst. 1 dekretu nebo podle § 3 tohoto zákona (dále jen "převzatý filmový podnik"), vstupuje v závazky náležející k takovému podniku v den převzetí, byl-li však filmový podnik už dříve fakticky státem převzat do provozu, v den tohoto faktického převzetí do provozu. Vplyne-li majetková podstata do několika národních podniků, rozhodne ministr informací podle návrhu Československé filmové rady, na Slovensku též po vyjádření pověřence informací, zároveň s opatřením podle § 8, do kterých závazků vstoupí jednotlivý národní podnik.

(2) Je-li převzatý filmový podnik zřejmě předlužen, může se národní podnik zprostiti ručení za závazky, s výjimkou závazků vyplývajících z práv, která by nebyla dotčena prohlášením konkursu, tím, že hodnotu, rovnající se obecné ceně aktiv převzatého filmového podniku v den rozhodný podle odstavce 1, zmenšenou o hodnotu závazků, které zůstanou nedotčeny, složí k soudu jako samostatnou majetkovou podstatu a navrhne, aby byl zřízen opatrovník, který by vypořádal závazky, a je-li třeba, navrhl prohlášení konkursu na podstatu náhrady.

(3) Národní podnik může odporovati právním jednáním, která vykonal vlastník převzatého filmového podniku po 29. srpnu 1944 v úmyslu poškoditi nebo ztížiti opatření v oblasti filmu anebo zavléci ve svůj nebo cizí prospěch majetkové hodnoty podniku. Odporovati lze do roka po převzetí podniku do provozu, a stalo-li se tak přede dnem, kdy tento zákon nabude účinnosti, do roka od tohoto dne; jinak platí přiměřeně ustanovení odpůrčího řádu, vydaného zákonem ze dne 27. března 1931, č. 64 Sb.

(4) Dokud nebudou zřízeny národní podniky podle §§ 8 a násl., vztahují se ustanovení předchozích odstavců o jejich právech a závazcích přiměřeně na stát. Po zřízení národních podniků ručí stát nadále jen za závazky, které vznikly v době mezi dnem rozhodným podle odstavce 1 a dnem zřízení národního podniku, a to i když dojde k vypořádání podle odstavce 2. Zajištění závazků zůstává nedotčeno.

(1) Za převzaté filmové podniky, které ke dni faktického skončení okupace nebo ještě dne 28. srpna 1945 vlastnicky náležely osobám dále uvedeným, se neposkytuje náhrada:

a) Německé říši, Království maďarskému, osobám veřejného práva podle německého nebo maďarského práva, německé straně nacistické a politickým stranám maďarským a jiným útvarům, organisacím, podnikům, zařízením, osobním sdružením, fondům a účelovým jměním těchto režimů nebo s nimi souvisícím, jakož i jiným německým nebo maďarským právnickým osobám,

b) osobám fysickým národnosti německé nebo maďarské, s výjimkou osob, které prokáží, že zůstaly věrny Československé republice, nikdy se neprovinily proti národům českému a slovenskému a buď se činně zúčastnily boje za její osvobození, nebo trpěly pod nacistickým nebo fašistickým terorem,

c) osobám fysickým, které vyvíjely činnost směřující proti státní svrchovanosti, samostatnosti, celistvosti, demokraticko-republikánské státní formě, bezpečnosti a obraně Československé republiky, které k takové činnosti podněcovaly nebo jiné osoby svésti hleděly, záměrně podporovaly jakýmkoli způsobem německé nebo maďarské okupanty, nebo které v době zvýšeného ohrožení republiky (§ 18 dekretu presidenta republiky ze dne 19. června 1945, č. 16 Sb., o potrestání nacistických zločinců, zrádců a jejich pomahačů a o mimořádných lidových soudech), nadržovaly germanisaci nebo maďarisaci na území Československé republiky nebo se chovaly nepřátelsky k Československé republice nebo k českému nebo slovenskému národu, jakož i osobám, které strpěly takovou činnost u osob spravujících jejich majetek nebo podnik.

(2) Ustanovení odstavce 1, písm. c) platí i pro osoby právnické, pokud lze fysickým osobám, které jsou jejich členy nebo podílníky na majetku nebo podniku (kapitálovým účastníkům), přičítati vinu na postupu orgánu zastupujícího právnickou osobu nebo pokud tyto osoby zanedbaly přiměřenou opatrnost při jeho volbě nebo dozoru naň.

(3) Nedostane-li se za majetek náhrady osobě právnické, přísluší poměrná část náhrady osobám na ní kapitálově zúčastněným, pokud nespadají pod ustanovení odstavců 1 nebo 2; při tom se hledí na účasti, které jsou pod národní správou, jako by náležely osobám státně spolehlivým.

(4) Náhrada se neposkytuje za převzatý filmový podnik ani za účasti na něm, které náležely v době po 29. září 1939 osobám spadajícím pod ustanovení odstavců 1 nebo 2 a již jim nenáležejí, leč by neposkytnutí náhrady neodpovídalo zásadám slušnosti.

(5) Vláda může nařízením stanoviti, že se určitému okruhu osob, spadajícímu pod ustanovení odstavců 1 až 4, poskytuje zčásti nebo zcela náhrada.

(6) O tom, zda fysická nebo právnická osoba spadá pod ustanovení odstavce 1 nebo 2, rozhoduje ministr informací v dohodě s ministrem vnitra, na Slovensku po vyjádření pověřenců informací a vnitra.

(1) Pokud není ustanoveno jinak v § 5, ani nejde o případ § 4, odst. 2, přísluší za převzatý filmový podnik náhrada.

(2) Náhrada se určuje podle stavu převzatého filmového podniku v den rozhodný podle § 4, odst. 1 a závazků k němu v tento den náležejících. Náhrada se rovná obecné ceně majetku vypočtené podle úředních cen ke dni 28. srpna 1945, a není-li těchto cen, zjištěné úředním odhadem, po odečtení pasiv.

(3) Při určení náhrady se nepřihlíží k hodnotě majetku určeného pro sociální a podobné účely.

(1) O náhradě rozhodne ministr informací v dohodě s ministrem financí, na Slovensku po vyjádření pověřenců informací a financí do jednoho roku ode dne účinnosti tohoto zákona.

(2) Nedojde-li k jiné dohodě o způsobu a plnění náhrady, je náhrada splatná v hotovosti do šesti měsíců od doručení výměru o náhradě.

(3) Pro řízení o náhradě platí ustanovení vládního nařízení ze dne 13. ledna 1928, č. 8 Sb., o řízení ve věcech náležejících do působnosti politických úřadů (správní řízení).

(1) Z majetkové podstaty převzatých filmových podniků zřídí ministr informací po vyjádření pověřence informací tyto národní podniky:

1. Československé filmové ateliery a laboratoře, národní podnik,

2. Československá výroba filmů, národní podnik,

3. Československý obchod s filmy, národní podnik, a

4. Československé kinematografické podniky, národní podnik.

(2) V Úředním listě a v Úředním věstníku (Úradnom vestníku) se vyhlásí, kterým dnem se filmové národní podniky uvedené v předchozím odstavci (dále jen "národní podniky") zřizují a které majetkové podstaty přejímají.

(1) Národní podniky jsou majetkem státu ve smyslu dalších ustanovení. Mají postavení samostatných právnických osob. Platí pro ně ustanovení o obchodnících plného práva, s hlediska daňového předpisy o podnicích veřejně účtujících, podléhají poplatkové povinnosti podle poplatkového zákona s jeho změnami a doplňky a platí od svého zřízení oplatkový ekvivalent podle § 1, odst. 2, písm. a) zákona ze dne 8. dubna 1938, č. 76 Sb., o poplatkovém ekvivalentu.

(2) Čistá hodnota majetkové podstaty, kterou národní podnik přejímá, tvoří jeho kmenové jmění.

Podniky, na které se vztahuje § 1 dekretu, které se však nehodí k začlenění do některého národního podniku, může vláda na návrh ministra informací, na Slovensku učiněný po vyjádření pověřence informací, přenechati korporacím uvedeným v § 1, č. 1 za náhradu připadající na takový majetek podle § 6.

(1) Národní podnik se zapisuje jako firma jednotlivce do rejstříku u krajského soudu obchodního. Má-li podnik odštěpný (vedlejší) závod, oznámí jej také k zápisu do rejstříku u krajského soudu vykonávajícího pravomoc ve věcech obchodních, v jehož obvodu je tento závod; jednotlivé závody sloužící veřejnému promítání filmů se však do rejstříku nezapisují.

(2) V ohlášce k zápisu do rejstříku sdělí národní podnik soudu:

a) data opatření, jímž byl podnik zřízen,

b) firmu a sídlo podniku,

c) předmět podnikání,

d) způsob zastupování podniku a znamenání jeho firmy.

(3) K předložené ohlášce jest připojiti vyhotovení nebo ověřený opis vyhlášky vydané podle § 8, odst. 2.

(1) Na návrh národního podniku zapíše knihovní soud přechod vlastnických a jiných práv převzatých filmových podniků na navrhovatele s odvoláním na tento zákon.

(2) Ustanovení předchozího odstavce platí obdobně o vyznačení přechodu práv převzatých filmových podniků na národní podnik v jiných úředních rejstřících a seznamech (rejstřík patentní, živnostenský a pod.).

(1) Národní podniky buďtež bez újmy kulturního poslání filmu vedeny zásadami obchodního podnikání. S výhradou toho, co je ustanoveno v § 4, odst. 4, věta druhá, neručí stát za jejich závazky.

(2) Národní podniky budou odváděti přebytky svých výtěžků státu, který jich použije především ve prospěch filmového podnikání, zejména ku podpoře výroby českého a slovenského filmu.

(1) Správa národního podniku přísluší představenstvu v čele s ředitelem, který mu předsedá.

(2) Ředitel vede záležitosti běžného obchodního provozu národního podniku. Není-li představenstva, není-li schopno se usnášeti, nebo je-li nebezpečí v prodlení, přísluší řediteli, aby učinil potřebná opatření; o nich je povinen podati zprávu představenstvu v nejbližší jeho schůzi.

(3) Ředitel vykonává usnesení představenstva. Má-li však za to, že usnesení představenstva je na újmu zájmů národního podniku, zastaví je a podá o tom ihned zprávu představenstvu a Československé filmové radě.

(4) Ředitel zastupuje národní podnik na venek.

(5) Ředitele zastupuje náměstek (náměstkové) s právy a povinnostmi ředitele.

(6) Představenstvo a ředitel spravují podnik s péčí řádného hospodáře a osobně odpovídají za splnění svých povinností.

(1) Představenstvo národního podniku má šest členů a šest náhradníků. Dva členy a dva náhradníky volí osazenstvo ze svého středu, zbývající jmenuje Československá filmová rada (§§ 21 a násl.) po slyšení Ústřední rady odborů. Volbu i jmenování potvrzuje ministr informací po vyjádření pověřence informací.

(2) Členem představenstva (náhradníkem) národního podniku může býti toliko československý státní občan; musí míti odborné vědomosti a zkušenosti.

(3) Člen představenstva (náhradník) národního podniku nesmí provozovati jiný výdělečný podnik, ani nesmí vykonávati funkci nebo činnost, která je v rozporu se zájmy národního podniku a filmového podnikání vůbec.

(4) Členové představenstva (náhradníci) vykonají předsedovi Československé filmové rady slib, že budou svědomitě plniti své povinnosti v souladu se zájmy státu.

(1) Ředitele (náměstka) národního podniku jmenuje a odvolává vláda na návrh ministra informací, učiněný podle návrhu Československé filmové rady, po vyjádření pověřence informací a po slyšení Ústřední rady odborů.

(2) Ředitelem (náměstkem) národního podniku může býti toliko československý státní občan; musí míti odborné vědomosti a zkušenosti.

(3) Ředitel (náměstek) nesmí vykonávati zaměstnání, činnost nebo funkci, která je v rozporu se zájmy podniku.

(4) Ředitel (náměstek) vykoná ministru informací slib, že bude plniti svědomitě své povinnosti.

(5) Podnik ohlásí svého ředitele (náměstka) k zápisu do obchodního rejstříku. Ředitel (náměstek) učiní svůj podpis před obchodním soudem nebo podá svůj podpis v ověřené formě. Za podnik se podepisuje tak, že k vytištěnému nebo kýmkoliv napsanému zákonnému označení podniku připojí ředitel (náměstek) svůj podpis.

Vláda vydá nařízením podrobné předpisy o národních podnicích, zejména o jejich hospodaření, účtování, použití jejich výtěžků, o vztahu zaměstnanců k podniku, o kontrole, o jednání a usnášení představenstva, o odpovědnosti ředitele a členů představenstva, jakož i o výzkumnictví v oboru filmu (statut národních filmových podniků).