(1) Sazby daně z minerálních olejů, stanovené § 14 zákona ze dne 19. února 1946, č. 30 Sb., o nové úpravě československého práva v oboru nepřímých daní a státních finančních monopolů, se mění a činí:

1. u minerálních olejů o hutnotě menší 810⁰, s výjimkou t. zv. tekutého pohonného plynu - 430 Kčs,

2. u minerálních olejů o hutnotě 810⁰ nebo vyšší a o viskositě do 3⁰E při 20⁰C s výjimkou tekutých uhlovodíků řady benuenové - 230 Kčs za každých 100 kg čisté (vlastní) váhy.

(2) Ostatní daňové sazby včetně sazeb u tak zv. tekutého pohonného plynu a u tekutých uhlovodíků řady benzenové zůstávají beze změny.

Ustanovení § 57 zákona č. 30/1946 Sb. se mění a zní:

"(1) Daň činí z jednoho litru tekutiny

a) u nápojů z vinných hroznů 5.- Kčs,

b) u nápojů z ovoce a bobulí, pokud jejich obsah alkoholu nepřesahuje 15 objemových procent 2.50 Kčs, přesahuje-li 15 objemových procent 4.- Kčs,

c) u umělých nápojů 5.- Kčs.

(3) Spolu s daní z vína se platí přirážka k této dani ve prospěch státu, která činí v případě odstavce 1, písm. a) 4 Kčs, v případě odstavce 1, písm. b) při obsahu alkoholu do 15 objemových procent 2 Kčs, nad 15 objemových procent 3 Kčs, v případě odstavce 1, písm. c) 4 Kčs."

(1) Kdo v den, kdy tento zákon nabývá účinnosti, má mimo výrobní podnik zásoby daňových předmětů podléhajících dani z vína, moštu a ovocných šťav (§ 56 zák. č. 30/1946 Sb.) v množství větším než 25 litrů, jest povinen zaplatiti dodatečnou daň. Kdo má takové zásoby, předloží do osmi dnů po účinnosti tohoto zákona trojmo písemné prohlášení důchodkovému kontrolnímu úřadu, příslušnému podle sídla držitele zásob, s udáním jména a bydliště, celkového množství předmětů podléhajících dodatečnému zdanění podle jejich druhu a částky připadající dodatečné daně. Důchodkový kontrolní úřad potvrdí stejnopisy ohlášení, jeden vrátí straně jako doklad učiněného prohlášení, druhý si ponechá jako doklad pro úřední potřebu a třetí zašle místně příslušnému okresnímu finančnímu ředitelství. Dodatečnou daň jest zaplatiti šekovým vplatním lístkem poštovní spořitelny na účet místně příslušného okresního finančního ředitelství bez úředního vyzvání zároveň s podáním ohlášky. Na rubu složenky jest nutno poznamenati, že jde o dodatečnou daň a z kterých daňových předmětů se platí.

(2) Dodatečnému zdanění podle odstavce 1 podléhají také daňové předměty, které jsou v den, kdy tento zákon nabývá účinnosti, v dopravě a které byly vypraveny z výrobního podniku nebo celně projednány před tímto dnem. Daň jest povinen zaplatiti příjemce stejným způsobem, jak jest uvedeno v odstavci 1.

(3) Dodatečná daň činí z jednoho litru tekutiny:

a) u nápojů z vinných hroznů 4 Kčs,

b) u nápojů z ovoce a bobulí, pokud jejich obsah alkoholu nepřesahuje 15 objemových procent - 2 Kčs, přesahuje-li 15 objemových procent - 3 Kčs,

c) u umělých nápojů - 4 Kčs.

K § 56 zákona č. 30/1946 Sb. se připojuje jako odstavec 2 toto ustanovení:

"(2) Předmětem daně však nejsou ovocné šťávy a syrupy včetně umělých syrupů s ovocnou příchutí a s obsahem alkoholu menším než 0.75% obj."

Dosavadní ustanovení § 56 se označí jako odstavec 1.

Ustanovení § 63, odst. 1 zákona č. 30/1946 Sb. se doplňuje takto:

"4. při dovozu z celní ciziny nápoje, ze kterých se vybírá monopolní daň z lihu."

Kdo, aniž sám je daňovým subjektem, pouze obchoduje s předměty podrobenými nepřímým daním, jest zproštěn ohlašovací povinnosti finančním úřadům, avšak podléhá jejich dozoru podle příslušných předpisů. Ministr financí může ve zvláštních případech naříditi ohlašovací povinnost pro jednotlivý daňový předmět.

Úprava organisace československého monopolu solního. V čl. XVII zákona č. 30/1946 Sb. se připojuje další paragraf 94a tohoto znění:

(1) Solí, která je předmětem Československého monopolu solního, hospodaří na účet státu Československý monopol solní. Hospodařením se rozumějí těžba, výroba, zpracování, denaturace, nákup a uvádění do oběhu.

(2) Vrchní vedení Československého monopolu solního vykonává ministerstvo financí v dohodě s ministerstvem výživy za účasti správního sboru.

(3) Správu Československého monopolu solního provádí ředitelství Československého monopolu solního se sídlem v Praze. Na Slovensku bude ředitelství vykonávati svou působnost prostřednictvím odbočky, kterou zřídí v Bratislavě.

(4) Ve své činnosti se řídí Československý monopol solní obchodními zásadami. Osobní a věcné výdaje hradí ze svých příjmů. Přebytky odvádí do státní pokladny.

(5) V čele Československého monopolu solního je ředitel, kterého ustanovuje ministr financí v dohodě s ministrem výživy a po slyšení pověřence financí. Ředitel zastupuje Československý monopol solní před soudy a úřady. Ředitelství je přidělen potřebný počet zaměstnanců. Tito zaměstnanci včetně zaměstnanců solivarů podléhají ve služebních věcech ministerstvu financí, při čemž na Slovensku vykonává ministerstvo financí tuto působnost prostřednictvím pověřenectva financí.

(6) Proti rozhodnutím a opatřením ředitelství Československého monopolu solního, pokud se nevztahují na jeho obchodní činnost, je přípustné odvolání k ministerstvu financí. Odvolání, jež nemá odkladného účinku, nutno podati do 30 dnů ode dne doručení rozhodnutí nebo opatření u ředitelství Československého monopolu solního, na Slovensku u odbočky zřízené podle odstavce 3.

(7) Bližší předpisy o organisaci Československého monopolu solního a jeho jednací řád vydá ministr financí v dohodě s ministrem výživy a po slyšení pověřence financí."

V § 98, odst. 1 zákona č. 30/1946 Sb. se zařazuje jako druhá, třetí a čtvrtá věta toto ustanovení:

"Při zvýšení prodejních cen lihu vybere Československý monopol lihový doplatek ze zásob lihu, lihovin, pálenek a jiných výrobků obsahujících líh jakéhokoliv původu ve výši rozdílu mezi dosud platnou cenou a mezi vyšší cenou nově zaváděnou. U výrobků obsahujících líh může býti cenový rozdíl vybírán paušální částkou, kterou stanoví Československý monopol lihový. O vymáhání platí obdobně předpisy pro daně přímé."

(1) Zákon ze dne 23. června 1936, č. 180 Sb., o dani z umělých jedlých tuků, ve znění čl. VII zákona č. 30/1946 Sb., a zákon ze dne 21. prosince 1923, č. 1 Sb. z roku 1924, o dani z uhlí, ve znění čl. VIII zákona č. 30/1946 Sb., se zrušují.

(2) Dosavadní předpisy o dani z motorových vozidel, zejména ustanovení §§ 57 až 71 a přiměřeně ustanovení §§ 85 až 92 zákona ze dne 12. dubna 1935, č. 77 Sb., o dopravě motorovými vozidly a jich zdanění, se zrušují, čímž se mění ustanovení § 90 zákona č. 30/1946 Sb., pokud se vztahuje na daň z motorových vozidel.

Ministerstvo financí může na žádost prominouti zcela nebo zčásti daň z umělých jedlých tuků dlužnou za dobu od 1. března 1946 a daň z uhlí dlužnou za dobu od 1. ledna 1947, prokáže-li se, že zaplacením daně by byly úředně stanovené spotřebitelské ceny ztrátové.

Tento zákon, pokud upravuje daň z motorových vozidel, nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1948, ostatní jeho ustanovení dnem vyhlášení a provede jej ministr financí v dohodě se zúčastněnými členy vlády.

1. daň z uhlí:

Zákonem ze dne 19. února 1946, č. 30 Sb. byly po době nesvobody znovu uvedeny v život československé daně nepřímé a státní finanční monopoly s účinností od 1. března 1946, s výjimkou daně z uhlí. Účinnost předpisů o této dani, která podle tohoto zákona měla nastati 1. červencem 1946, byla zákonem č. 162/1946 Sb. dále odsunuta až k 1. lednu 1947. Vybírání daně z uhlí mělo by za následek buď všeobecné zvýšení cen o daň (10% ceny uhlí na dole, t. j. asi 8.5% ceny spotřebitelské) a tím všeobecné zvýšení cen průmyslových výrobků, nebo zvýšení pasivity dolů o výši daně z uhlí, t. j. o rozpočtovou částku 537 mil. Kčs. Při pasivitě Národního podniku uhelné doly, která je odhadována na 1.157,576.800 kčs v r. 1946 a která bude trvati i v roce 1947, lze pochybovat, že by bylo možno zatížiti pasivní hospodářství dolů ještě o další částku. osnova proto navrhuje zrušení této daně.

Poněvadž podle zákona č. 162/1946 Sb. měla býti daň z uhlí placena od 1. ledna 1947, a protože však nebyla v cenách uhlí zahrnuta, učinilo ministerstvo financí správní opatření podle § 109 zák. č. 30/1946 Sb., aby tato daň až na další nebyla skutečně odváděna, nýbrž aby byla vedena pouze v evidenci. Aby tento faktický stav byl uveden v soulad se stavem právním, dává se ministerstvu financí v § 31 osnovy možnost, aby dlužnou daň odepsalo za dobu od 1. ledna 1947 až do dne účinnosti předkládané osnovy.

2. Daň z umělých jedlých tuků:

V návrhu původní osnovy zákona č. 30/1946 byla tato daň zahrnuta teprve v posledních fázích legislativních prací na návrh ministerstva zemědělství. Tím se stalo, že Nejvyšší úřad cenový s ní při stanovení cen umělých jedlých tuků v rámci všeobecné cenové valorisace, k níž došlo časově dříve, než byl předložen konečný návrh zákona č. 30/1946 Sb., nepočítal a že tato daň není proto v úředně stanovených spotřebitelských cenách umělých jedlých tuků obsažena. Dodatečné zvýšení spotřebitelských cen Nejvyšší úřad cenový odmítal s poukazem na všeobecnou snahu vlády nezvyšovati spotřebitelské ceny.

Za těchto okolností byli by museli výrobci nésti daň ze svého, čímž by se však staly jejich ceny rázem ztrátovými, a bylo by pak nutno obnovit t. zv. zvelebovací akci. Proto povolovalo ministerstvo financí správním opatřením podle § 109 zák. č. 30/1946 Sb., aby neplacená daň zatím nebyla ani upomínána ani vymáhána. Osnova navrhuje zrušení daně z umělých jedlých tuků, a poněvadž tato daň měla býti vybírána od 1. března 1946, umožňuje, aby ministerstvo financí tuto daň buď zcela nebo zčásti prominulo za dobu od 1. března 1946 až do dne účinnosti předkládané osnovy.

3. Daň z vína, moštu a ovocných šťav:

V zájmu ostřízlivění národa, které jest jedním z předních výchovných cílů vládou sledovaných, ruší osnova daň z nealkoholických ovocných šťav, které až dosud jediné z nealkoholických nápojů podléhaly zvláštní spotřební dani. Po tomto opatření zůstanou spotřební dani podrobeny výhradně jen nápoje alkoholické.

Mimo to bylo nutno upravit zdanění dovážených nezahuštěných šťav z ovoce a bobulí s obsahem alkoholu nad 10 váh. procent, které při dovozu se zařazují mezi lihové tekutiny pálené a ze kterých se pak vybírá náhradní monopolní daň z lihu. Aby bylo zamezeno dvojí zdaňování, t. j. jak daní z vína, moštu a ovocných šťav, tak i náhradní monopolní daní z lihu, vypouští je osnova při dovozu ze zatížení daní z vína, moštu a ovocných šťav.

Zrušením daně z uhlí se zvýší schodek, který předvídá státní rozpočet na rok 1947 částkou téměř 25 miliard Kčs, o dalších asi 537 mil. Kčs, zrušením daně z umělých jedlých tuků o částku 189 mil. Kčs a zrušením daně z vína u ovocných šťav asi o 30 mil. Kčs, tedy celkem asi o 756 mil. Kčs. V náhradu za zrušované daně se navrhují, aniž je přitom prozatím možno sledovati cíle dopravně-politické, na př. paritu zdanění jednotlivých dopravních odvětví, otázky úhrady nákladů na udržování a rekonstrukce silnic a pod., tyto nové zdroje příjmů:

1. Daň z motorových vozidel:

Dani mají býti podrobeny pouze tyto druhy motorových vozidel: jízdní kola s pomocným motorem o obsahu válců nad 100 ccm, motorová kola (motocykly), motorová kola s přívěsnými vozíky, motorové tříkolky pro dopravu osob a osobní automobily. Osnova byla přitom vedena jednak snahou, aby t. zv. užitková doprava, jejíž výkon je součástí dvouletky, nebyla daňově dále zatěžována, jednak úvahou, že užitková doprava platí ve zvýšené míře daň z minerálních olejů, zatím co držitelé osobních motorových vozidel spotřebují pohonných látek daleko méně. Mimo to je nutno považovati ta dnešního nedostatku minerálních olejů a pryžových obručí každou jízdu motorovým vozidlem, která není hospodářsky odůvodněna, za nežádoucí. Kromě toho se jeví potřeba dovozu benzinu, resp. surovin k jeho výrobě, takže nehospodárná jeho spotřeba znamená vlastně plýtvání valutami. Z důvodů podpory cizineckého ruchu a snížení provozních nákladů nových osobních motorových vozidel a tím i zvýšení jejich odbytu, vyjímají se cizozemská motorová vozidla (opatřená cizozemskou poznávací značkou) z daňové povinnosti vůbec a u nových motorových vozidel se zmocňuje ministr financí, aby osvobodil určité typy nových motorových vozidel na přechodnou dobu od daně z motorových vozidel. Daň má vynésti asi 286 mil. Kčs ročně.

2. Daň z minerálních olejů:

Nejvyšší úřad cenový připravoval ještě dříve než došlo k vyhlášení vládního nařízení ze dne 21. března 1947, č. 34 Sb. a zákona ze dne 1. dubna 1947, č. 51 Sb., kterým se zabezpečuje snížení cen některého zboží lidové potřeby a ustálení cen jiných důležitých statků, snížení cen benzinu s 12 Kčs na 11 Kčs za 1 litr (t. j. s 16 Kčs na 14.67 Kčs za 1 kg), snížení cen petroleje s 10.60 Kčs na 9.50 Kčs za 1 litr (t. j. s 13 Kčs na 11.65 Kčs za 1 kg), plynového oleje s 9.60 Kčs na 8.50 Kčs za 1 litr (t. j. s 10.97 Kčs na 9.71 Kčs za 1 kg). Sleva asi 1 Kčs až 1.10 Kčs za 1 litr je pro jednotlivého spotřebitele téměř neznatelná, avšak celkově představuje částku přibližně 300 mil. Kčs, která by byla mimo jiné úbytkem příjmů pro Národní podnik rafinerií minerálních olejů a Národní podnik Stalinových závodů o cca 250 mil. Kčs. Má-li nésti Národní podnik tento úbytek ze svých příjmů, bylo by spravedlivé, aby vplynul jako příjem do státní pokladny.

Osnova navrhuje proto zvýšení daňových sazeb daně z minerálních olejů přibližně o tytéž částky, o které měly býti sníženy ceny, takže spotřebitelské ceny dotčených druhů minerálních olejů zůstanou nezměněny. Ze zvýšení daňových sazeb se vyjímají tekutý pohonný plyn a benzol (tekuté uhlovodíky řady benzenové). U tekutého pohonného plynu bylo naléháno na snížení dosavadní daňové sazby s tím odůvodněním, že tato pohonná látka jest pro technické potíže s jejím používáním při pohonu motorových vozidel velmi těžko prodejná. Ostatně byla již cena tekutého pohonného plynu nyní snížena. U benzolu by zvýšení daňové sazby působilo nepříznivě na cenu pohonné směsi skládající se z benzinu, benzolu a motorového lihu. U mazacích olejů nelze sazby zvyšovati, poněvadž mazací oleje nebyly obsaženy v zlevňovací akci Nejvyššího úřadu cenového, takže by zvýšení daňové sazby způsobilo i zvýšení cen.

Výnos daně z minerálních olejů se zvýší opatřením osnovou navrhovaným celkem asi o 400 mil. Kčs.

Podle zákona č. 51/1947 Sb., kterým se zabezpečuje snížení cen některého zboží lidové potřeby a ustálení cen jiných důležitých statků, jsou odváděny u minerálních olejů cenové vyrovnávací částky ve prospěch všeobecného intervenčního fondu. Zvýšení daňových sazeb u daně z minerálních olejů jest jak svrchu uvedeno podmíněno však tím, že Nejvyšší cenový úřad sníží ceny minerálních olejů, resp. podíly výroby a distribuce na spotřebitelských cenách o rozdíl mezi daňovými sazbami dosavadními a navrhovanými. Cenovými vyrovnávacími částkami odváděnými podle zmíněného zákona do všeobecného intervenčního fondu by se ve skutečnosti zmenšily částky, o něž by mohly býti sníženy ceny minerálních olejů; tím by bylo ohroženo navrhované zvýšení daňových sazeb u minerálních olejů, jakož i předpokládané finanční výsledky této osnovy. Aby mohly býti uskutečněny sazby daně z minerálních olejů podle osnovy bez zvýšení spotřebitelských cen, navrhuje a žádá ministerstvo financí zároveň zvláštním přípisem ze dne 28. května 1947, č. j. 119.073/47-VI/3, aby vláda podle § 2, odst. 2 zák. č. 51/1947 Sb. vyjmula minerální oleje z povinnosti stanovené v § 1 tohoto zákona.

4. Očekávaný výnos navrhovaných daňových opatření:

Celkový očekávaný výnos daně z motorových vozidel spolu s výnosem ze zvýšení daně z minerálních olejů činí úhrnnou částku asi 686 mil. Kčs (daň z motorových vozidel 286 mil. Kčs a daň z minerálních olejů 400 mil. Kčs). Srovnáme-li výnos daní zrušovaných 756 mil. Kčs (daň z uhlí 537 mil. Kčs, daň z umělých jedlých tuků 189 mil. Kčs a daň z vína, moštu a ovocných šťav u bezalkoholických ovocných šťav 30 mil. Kčs) s očekávaným výnosem navrhovaných daňových opatření (daň z motorových vozidel a změna sazeb u některých minerálních olejů), vychází jako konečný výsledek pro finanční správu příjem přece ještě menší než jest úbytek, jejž finanční správa doznala zrušením uvedených daní.

Navrhovaného zákona se používá k provedení nezbytného doplnění předpisů zákona č. 30/1946 Sb., pokud jde o československý monopol solní.

Po odstupu Podkarpatské Ukrajiny nemáme solných dolů, toliko zcela nepatrnou část naší potřeby kryjeme tuzemskou výrobou odpařováním solanky v solivarech v Prešově a Solné Bani. Ostatní spotřeba se kryje dovozem z ciziny, hlavně ze SSSR, Německa, Rakouska, Turecka, Polska atd. Práce spojené s prováděním státního solního monopolu vykonávají dosud pro finanční správu zaměstnanci bývalé státní prodejny Báňských a hutnických výrobků. Tento stav ani právně ani prakticky nevyhovuje. Osnova proto navrhuje, aby bylo zřízeno zvláštní ředitelství solního monopolu podobně jako je tomu u všech monopolů ostatních. Jde tedy o úpravu pouze formálně-právní, aniž se na dosavadním faktickém stavu co podstatného mění.

Úprava, kterou osnova přináší, je v souladu s obsahem § 1 dekretu č. 118/1945 Sb., podle něhož náleží ministru výživy péče o zásobování obyvatelstva solí.

K částečné úhradě zvýšených cen zemědělských výrobků zvyšuje se sazba a přirážka daně z vína, moštu a ovocných šťav přibližně o 75%. Očekávaný výnos pro zemědělské účely se odhaduje na 200 mil. Kčs.

Novými úkoly, které očekávají finanční správu jmenovitě zavedením daně přepychové, vzrostou úkoly finanční správy, které bude možno zvládnouti jen tehdy, budou-li na druhé straně dosavadní předpisy co nejvíce zjednodušeny. Z toho důvodu navrhuje osnova zrušení povinnosti ohlašování podniků.

Z těchže důvodů upravuje se vybírání cenových rozdílů při zvyšování cen lihu.

Podle odstavce 2 nezdaňují se z důvodů dopravně-právních jízdní kola s pomocným motorem o obsahu válců do 100 ccm a motorové vozíky pro invalidy; z důvodu obrany státu motorová vozidla vojenské správy a bezpečnostních orgánů; v zájmu oživení cizineckého ruchu cizozemská motorová vozidla.

Podle odstavce 3 může vláda vyjmouti z daňové povinnosti některá motorová vozidla, která jsou jinak zásadně podrobena dani a to vzhledem k jejich speciálnímu zařízení nebo určení (na př. osobní automobily hasičských sborů, pokud se jich používá k účelům hasičským nebo samaritánským, nebo motorová vozidla, jimiž se konají jízdy k jich vyzkoušení či za účelem převozu pod zvláštními poznávacími značkami, t. zv. obchodními).

Vytvořením právní domněnky třeba zajistiti vznik objektivní daňové povinnosti u všech vozidel uznaných za způsobilá k jízdě. Umožňuje se však zprostiti od platební povinnosti ty poplatníky, jichž motorových vozidel provozu schopných z. jakéhokoliv důvodu se nepoužívá k jízdě.

Pro základní pojmy rozhodné pro zdanění jsou směrodatné údaje typového osvědčení motorového vozidla. Pojem osobního automobilu a cizozemského motorového vozidla je upraven podle dopravně-právních předpisů.

Evidence motorových vozidel vedené u správních (povolovacích) úřadů použije se i pro účely daňové, čímž bude zabráněno zbytečné další evidenci u finančních úřadů.

Platební období se zásadně stanoví na kalendářní rok. Poplatník má však možnost zvoliti si také placení daně na kalendářní čtvrtletí. V tomto případě zvyšuje se daň o 5% (§ 9, odst. 2).

Pro způsob placení daně byla zvolena velmi jednoduchá forma placení daňovou známkou, nalepenou do daňového průkazu, který rovněž vydá správní (povolovací) úřad současně s jízdním průkazem motorového vozidla (§ 18, odst. 2).

Pro další zjednodušení daňového řízení navrhuje se hromadné ohlašování a zapravování daně v těch případech, kde určení a splnění daňové povinnosti je osobou poplatníka zcela zajištěno.

Tato ustanovení se shodují v podstatě s ustanoveními platnými pro ostatní nepřímé daně. Ustanovení § 18, odstavce 2, má zabrániti používání motorového vozidla k jízdám po silnicích a cestách bez zaplacení daně.

Rovněž ustanovení § 20, odst. 4 osnovy jest ve shodě s obdobnými ustanoveními ostatních nepřímých daní. Podle ustanovení §§ 39 až 41 trestního zákona důchodkového nesmí totiž pokuta uložená jedním nálezem jedné osobě činiti v podstatě více než 20.000 Kčs. Místo pokuty, převyšující podle zákonité výměry tuto částku, může býti uložen i přiměřený trest na svobodě. Toto ustanovení bylo většinou zákonů o nepřímých daních, zákonem celním a devisovým pozměněno v tom smyslu, že pokutu lze nálezem uložiti buď v plné zákonité výši, i když by přesahovala 20.000 Kčs, nebo lze zákonitou pokutu omeziti na 20.000 Kčs, při čemž však za zbytek zákonité pokuty převyšující částku 20.000 Kčs, musí býti uložen trest na svobodě.

Daňové sazby u t. zv. tekutého pohonného plynu a u tekutých uhlovodíků řady benzenové (benzol), jakož i u minerálních olejů uvedených v § 14, písm. c) zák. č. 30/1946 Sb. zůstávají beze změny.